Výzkumy finanční gramotnosti 2 Jednou ročně monitorujeme finanční gramotnost Čechů z různých pohledů 2011 mezigenerační finanční gramotnost, 2012 muži, ženy a finance a letos Češi a rodinné finance Zaměřujeme se na témata, která ovlivňují běžné chování Čechů v oblasti osobních financí Na základě výsledků připravujeme a školíme lekce Školy finanční gramotnosti
3 Letošní výzkum měl za úkol zmapovat vztah Čechů k rodinným financím Zajistit, jak spravují své finance, jaké k tomu používají nástroje a zda dokážou rozeznat výhodnost úvěru Zdroj dat: MindBridge, léto 2013, populace od 25 do 60 let, přednostové domácností, vzorek n=1000
4 Finanční situace, vytváření rezerv a sledování financí
5 Jak byste charakterizoval(a) svou současnou finanční situaci? Jak to vyjde, jednou v plusu, jindy v mínusu, jako záchranu používám úvěrových produktů (kreditní karty, kontokorent atd.).; 16% Žiji od výplaty k výplatě, ale vždy nějak vyjdu.; 22% Ať se snažím sebe víc, vždy si na konci měsíce musím půjčit, abych měl na základní potřeby.; 2% Má situace je dlouhodobě špatná, žiju na dluh neustále.; 1% Vždy se snažím mít nějakou finanční rezervu pro strýčka příhodu.; 59% Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000
6 Téměř 60 % oslovených charakterizuje svou současnou finanční situaci slovy vždy se snažím mít nějakou finanční rezervu. K tomuto výroku se kloní častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (68 %), lidé s čistými měsíčními příjmy na domácnost nad 35.000,- Kč (83 %), lidé bez půjček (76 %), s úvěrem na bydlení (79 %), obyvatelé Prahy (69 %). Od výplaty k výplatě žije 22 %, 16 % se někdy dostává do mínusu a zbylá 3 % jsou opakovaně nebo dlouhodobě v mínusu a v dluzích. Tyto finanční situace se týkají zejména lidí bez maturity (od výplaty k výplatě 33 %, v dluzích 9 %), s relativně nízkým čistým měsíčním příjmem (pod 15.000,- Kč) na domácnost, lidí využívajících spotřebitelské úvěry, kreditní karty a/nebo kontokorent.
7 I přesto, že 41 % Čechů s financemi vychází jen tak tak nebo žije na dluh, si 94 % Čechů myslí, že je finančně zodpovědných. Spíše ne 4% Považujete se za finančně zodpovědné? Ne 0% nedokážu posoudit 2% Spíše ano 46% Ano 48% Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000
8 Celkově více než polovina domácností (52 %) vede nějakou formou rodinný rozpočet, resp. záznam o příjmech a výdajích domácnosti. Vedení rodinného rozpočtu významně častěji uvádějí rozvedení (62 %). Nejčastější formou vedení rozpočtu je forma bloku/sešitu (celkem 39 %, ženy 49 % vs. muži 34 %), nebo elektronické záznamy v excelu nebo wordu (celkem 37 %, VŠ 47 % vs. 34 % s maturitou vs. 27 % bez maturity). Různé specializované počítačové nebo smartphonové aplikace využívá zhruba 10 % oslovených. Pro 90 % domácností je též důležité, aby na konci měsíce skončily v plusu (versus 19 %, kterých uvedlo, že žijí na dluh nebo jak jim to vyjde).
9 Desetinu až dvacetinu příjmu ušetří významně častěji lidé s nejvyššími příjmy na domácnost (54 %) a lidé s úvěrem na bydlení (41 %). Ušetříte měsíčně něco z příjmu Vaší domácnosti, takže můžete peníze spořit? Ne, neušetříme prakticky nic, nebo si musíme vypomáhat předchozími úsporami 20% Ano, nejméně jednu pětinu příjmu (více než 20 %) 18% Ano, méně než jednu desetinu příjmu 30% Ano, okolo 10 až 20 % příjmu 32% Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000
76 % Čechů má finanční rezervu na horší časy, 59 % z nich pak delší než tři měsíce Rezervu mají zejména vysokoškoláci (83 % vs. SŠ s maturitou 78 %, bez maturity 58 %). Absence finanční rezervy je skutečně významně zastoupená zejména mezi lidmi s nejnižším dosaženým vzděláním (42 %), mezi lidmi s nejnižšími příjmy domácnosti (32 %) a těmi, kteří splácejí spotřebitelský úvěr a/nebo využívají kontokorent (42 %). Finanční rezerva na období necelého jednoho měsíce se týká právě lidí s nejnižším vzděláním, nejnižším příjmem, zpravidla splácejících nějaký spotřebitelský úvěr. Za nejvhodnější rezervu pak Češi považují tu ve výši 3 až 5 měsíců. 10 Zhruba pětina lidí považuje za dostatečnou rezervu, která pokryje více než jeden rok (28 % lidí bez půjček).
Kdyby se Vám od příštího měsíce zvýšil pravidelný čistý měsíční příjem o 1000 korun, jak byste s touto částkou navíc naložili? 11 Dopřáli bychom si navíc kino, divadlo, zábavní park apod. 12% Navýšili bychom běžnou každodenní spotřebu (jídlo, pití) 12% Spláceli bychom předchozí dluhy 24% Uspořili bychom 52% Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000
12 Běžnou každodenní spotřebu (jídlo a pití) by z tisícikoruny navíc navýšilo 12 %, hlavně lidi s nejnižším vzděláním (bez maturity 15 %), s nejnižšími příjmy na domácnost do max. 15 000 korun čistého měsíčně (15 %). Více než polovina dotázaných by z tisícikoruny navíc k pravidelnému měsíčními příjmu dokázala (u)spořit. Jedná se zejména o lidi bez půjček (66 %) a lidi s úvěrem na bydlení (59 %). Ke splácení předchozích dluhů by tisícikorunu navíc využila zhruba čtvrtina oslovených. Zejména rozvedení (31 %), lidi využívající spotřebitelské úvěry, kontokorent (41 %). Více zábavy a/nebo kultury by si z tisícikoruny navíc dopřálo 12 %. Významně vyšší podíl této volby je u lidí s nejnižším příjmem na domácnost (15 %) a u lidí, kteří nemají žádné půjčky (15 %).
13 Úvěry, půjčky a RPSN
Nějaký typ úvěru mají téměř 2/3 dotázaných. 14 Jedná se nejčastěji o úvěry na bydlení (celkem 55 % z těch, kteří nějaký typ úvěru mají). Jejich využívání stoupá s uvažovanou vyšší úrovní dosaženého vzdělání (44 % bez maturity vs. 55 s maturitou vs. 59 % VŠ). Druhé v pořadí jsou spotřebitelské úvěry od bankovních společností (44 % z těch, kteří nějaký typ úvěru mají). Rozšířené významně vyšší měrou mezi lidmi s nejnižšími příjmy domácnosti (53 % vs. nejvyšší kategorie příjmů 32 %).
15 60 55 50 44 40 32 Ne 36% Ano 64% 30 20 10 16 11 Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000 0 Úvěr na koupi, výstavbu nebo rekonstrukci bydlení, například hypoteční úvěr Spotřebitelský úvěr od bankovní společnosti Kreditní kartu, kontokorent Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000 Spotřebitelský úvěr od nebankovní společnosti, krátkodobou půjčku Půjčku od známých, příbuzných
Respondenti dostali jednoduchý příklad: Půjčíte si na jeden měsíc 5 000 korun. Vrátíte 6 200 korun, tedy přeplatíte na úrocích 1 200 korun. Myslíte si, že je to výhodná půjčka? 90 % Čechů se kloní k názoru, že není výhodná. 16 80 70 71 Otázka: Víte, kolik činí měsíční úrok z půjčené částky? 60 50 40 30 20 10 10 8 11 0 asi 19% asi 24% asi 36% nevím Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000
Výzkum muži, ženy a finance 17 Zadání: Půjčujete si 20 000 korun na jeden rok a máte tři nabídky od různých bank, vyberte tu nejvýhodnější. Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.750,- Kč Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.850,- Kč Úrok 20 % p.a. Poplatek za půjčku 250,-Kč 65% 8% 27% Úrok 9 % p.a. Poplatek za půjčku 3.500,-Kč RPSN 58 % Měsíční splátka (bez poplatku za půjčku nebo vedení účtu) 1.800,- Kč RPSN 25 % Úrok 14,5 % p.a. Zdroj: MindBridge Consulting pro Partners, srpen 2013, n=1000 Měsíční poplatek za vedení úvěrového účtu 150,-Kč RPSN 35 %
Děkuji za pozornost.