Slamečka s Haškem o krajském mýtném

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Slamečka s Haškem o krajském mýtném"

Transkript

1 Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek k mýtu: Mýtné je pro kraje nesmírně zajímavé téma, V úvahu připadá jen satelitní říká ministr dopravy systém bez mýtných bran, Gustáv Slamečka STRANA 2 STRANA 7 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 4 / Duben 2010 ročník 9 cena 15 Kč Na slavnosti do měst UNESCO Slamečka s Haškem o krajském mýtném KOMENTÁŘ Prezentace strana 20 KOMENTÁŘ INZERCE Jakoby uplynulé dny režíroval sám Federico Fellini. Nejprve za obřích bezpečnostních manévrů proslavil naši zemi po celém světě podpis malého a velkého muže, Dmitrije Medveděva a Baracka Obamy, kteří se zavázali ke snížení arzenálů jaderných zbraní. Summit, který sledovaly snad všechny televizní stanice včetně arabské Al Jazeery, klidu na duši přesto příliš nepřidá. Dobrý signál pro svět ale je, že státníci v sobě našli zalíbení, že Dmitrijovi Barack voní. Uvidíme, co na to řekne americký Senát a ruská Duma. A jak se zachovají ostatní jaderné velmoci - současné i bývalé, oficiální i neoficiální, a především tzv. sledované země. Krok k bezjadernému světu ale zastínila obrovská tragédie našich severních sousedů. Polský vládní speciál Tupolev 154 přezdívaný létající rakev se zřítil k zemi. Zahynula polská elita armádní, církevní a politická, v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho ženou Marií. Prokletá Katyň, pláčí lidé. Ochromené Polsko se zahalilo do smutku. Nadešel čas ticha a modliteb. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka V pracovně ministra dopravy Gustáva Slamečky se uskutečnilo jednání, jehož hostem byl předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Hlavním tématem byla prezentace výsledků Studie proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy. Michal Hašek vyjádřil projektu podporu a vyzval k vytvoření pracovní skupiny, která přípravu zavedení mýta na krajských silnicích bude řešit. Ministr s hejtmanem také hovořil o strategii výstavby a financování dopravní infrastruktury v ČR. foto: Miloš Spáčil Kraje chtějí chránit své silnice. Zavedou mýtné? Zavedení mýtného na krajských silnicích. To je téma, o kterém se, tak trochu mimo pozornost médií, mluví už několik let. Teprve v poslední době se tento projekt dostává do podvědomí veřejnosti. Důvodem je studie proveditelnosti, kterou si nechal zadat Pardubický kraj ve spolupráci s ministerstvem dopravy. A jak analýza dopadla? Systém zavedení mýtného na silnicích druhé a třetí třídy, tedy na tisících kilometrů silnic, které vlastní kraje, je proveditelný. K takovému závěru dospěla zmíněná studie, která ovšem zkoumala proveditelnost projektu pouze na silnicích Pardubického kraje. Podle prezentovaných závěrů je v regionu 260 kilometrů silnic především druhé třídy, které by mohly být zpoplatněny. Jde o úseky, využívané dopravci jako objízdné trasy místo Tuto velkou finanční pomoc, kterou tvoří peníze z bývalého Fondu národního majetku, má dostat devět nemocnic na celkem zpoplatněných státních komunikací. Podle ministra dopravy Gustáva Slamečky, který na projektu s Pardubickým krajem spolupracuje, však není možné výsledky studie automaticky vztáhnout na všechny kraje. Nečekáme, že budou mít všechny kraje stejný parametr. Některé kraje například nebudou chtít mýtné zavést. Potřebovali jsme si hlavně ověřit, jestli je tento systém vůbec možné zavést. Pardubický kraj je v tomto ohledu specifický, protože zde nejsou silnice zpoplatněny téměř vůbec. Přesto studie ukazuje, že projekt mýtného na silnicích může mít potenciál ve všech regionech. A to nejen kvůli jasným výhodám projektu, jako je výdělečnost a ochrana krajských silnic, ale také kvůli zmapování celkové dopravní situace. Díky studii bylo možné zjistit, které komunikace se na objíždění využívají, a zároveň bylo zajímavé zjištění, že bez ohledu na to, že některé komunikace zpoplatněné nejsou, tak již dnes jsou objížděné, dodal ministr Slamečka. Pardubická studie tak odstartovala širší jednání. První z nich se uskutečnilo právě na ministerstvu dopravy, kde se setkal ministr s předsedou Rady Asociace 11 projektů. Mezi dotované zařízení patří několik fakultních nemocnic nebo například pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM). Z konkrétních projektů lze zmínit například ten v pražské Fakultní nemocnici Motol. Jde o rekonstrukci a modernizaci dětské části. Stát na ni přispěje 421 milionem. Dalšími projekty je například vybudování brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu ve Fakultní nemocnici U sv. Anny, krajů Michalem Haškem. Jsem rád, že studie byla nyní prezentována, bude prezentována před dopravní komisí Asociace krajů, uvidí ji také všichni hejtmané a věřím, že vznikne pracovní skupina, která připraví do budoucna konsenzuální model fungování mýtného na krajské silniční síti, popsal hlavní výstup jednání Michal Hašek. KAMIONOVÁ DOPRAVA JE PROBLÉM Hlavní důvod, proč se o projektu tak vážně uvažuje, je narůstající problém kamionové dopravy na malých silnicích, které pro těžké automobily nejsou určené. (pokračování na straně 2) Nemocnice dostanou 1,5 miliardy, ale ne krajské Vláda má přichystaný velký finanční balík, který pomůže zdravotnickým zařízením s některými důležitými projekty. Konkrétně jde o 1,5 miliardy, které stát poskytne na ty nejdůležitější strategické investice. I tato dotace však má své problémy. Kraje totiž nesouhlasí s tím, že peníze dostanou jen projekty státních nemocnic. rekonstrukce traumatologie, urgentního příjmu a vybudování jednotky intenzivní péče (JIP) a anesteziologicko-resuscitační kliniky (ARK) ve Fakultní nemocnici v Ostravě nebo na modernizace radioterapeutického pracoviště onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Olomouc. (pokračování na straně 16) Jaroslav Krauter, ředitel SFDI K otázce zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy bych chtěl uvést, že celá záležitost je zatím ve stadiu dalšího řešení celkové problematiky. Ostatně k tomu již proběhl odborný seminář dne 17. února 2010 na půdě Pardubického kraje, jehož iniciátorem byl mimo jiné i pan ministr Gustáv Slamečka, který má o celou záležitost velký zájem. Navíc bych chtěl také zmínit skutečnost, že Státní fond dopravní infrastruktury v rámci svých rozvojových programů financoval pilotní studii proveditelnosti pro výběr mýta na silnicích II. a III. třídy a vzhledem k tomu, že Státní fond dopravní infrastruktury financuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic již fungující mýtný systém, cítím potřebu se s vašimi čtenáři rozdělit o několik podstatných myšlenek, které je nutno vzít do úvahy. Především je nutno uvést, že se jedná opravdu o komplexní systém technického řešení a o složitou problematiku financování. Při zvažování technické problematiky je nutné především zvážit, zda lze pokračovat stávajícím systémem mýtných bran, či principiálně využít jiné technologie. Pravděpodobně technické řešení na bázi mýtných bran je při množství silnic II. a III. třídy v krajích zřejmě velmi problematické. Nabízí se tedy otázka možnosti využití satelitního měření, avšak s tím souvisí i vybudování úplně nové technologické základny pro správu a řízení takového celého systému, logistiky výdeje měřících jednotek pro vozidla, dořešení jejich kompatibility s mýtnými branami apod. Takových technických záležitostí, které je nutné řešit, je u tohoto projektu celá řada. Pokud se jen krátce dotknu problematiky finančních zdrojů potřebných pro vybudování takové infrastruktury, tak se určitě nejedná o malé částky a je potřebné velmi pozorně provést výpočty návratnosti a efektivity vynaložení finančních prostředků. (pokračování na straně 2)

2 2 KN duben 2010 Kraje chtějí chránit své silnice. Zavedou mýtné? (pokračování ze strany 1) Dochází tak k demolování těchto silnic a náročné opravy vysávají peníze z krajských rozpočtů. Problém přitom sílí s každou zpoplatněnou silnicí I. třídy. Zmíněná studie reaguje právě na tento problém. Podle hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka je již dnes patrný přesun tranzitní dopravy na silnice nižších tříd. A to na území Pardubického kraje zatím žádné zpoplatněné úseky, až na malou část D11, nejsou. Pokud zde stát nějaké silnice první třídy zpoplatní, kraj bude chtít zavést mýtné i na své silnice. Je jasné, že pokud k tomu dojde, budeme muset zareagovat zavedením mýtného minimálně na vybraných silnicích II. tříd, řekl Krajským novinám hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. Jinak by to mohlo znamenat úplnou likvidaci některých silnic. A problémy s kamiony mají ve všech krajích. Na Vysočině, která je plná úzkých silnic s prudkými zatáčkami, je to problém především v zimě. Velice by se nám hodilo, kdyby policie mohla odstavit kamiony alespoň pro toto kritické období, protože když napadne sníh a kamiony zůstanou v nějakém kopcovitém terénu, může to úplně zastavit dopravu, stěžuje si hejtman Jiří Běhounek. Hejtmani se shodují. Je nutné docílit toho, aby se komunikace využívaly na správné účely. Kamiony patří na rychlostní silnice a silnice prvních tříd. Silnice nižší kategorie pro nákladní dopravu určené nejsou. Právě proto jsme vyvolávali tento projekt, protože chceme diskuzi posunout dále. Tento projekt je rozhodně systémovým řešením a myslím si, že bychom ho měli co nejrychleji dotáhnout do konce, dodává radní Pardubického kraje Jan Tichý. OSTATNÍ KRAJE JSOU ZATÍM ZDRŽENLIVÉ Přesto kraje nejsou jednoznačně pro spuštění tohoto projektu. Existuje totiž celá řad obav a nejasností, které je nejprve nutné vyřešit. Navíc ještě ani není jasné, zda se k realizaci projektu vůbec přistoupí. Na řadě je totiž stát. V této chvíli bude záležet na státu, jak bude dále postupovat v dopravní politice. Stát musí rozhodnout, jestli silnice nižší kategorie zpoplatní či nikoliv, oznámil ministr Slamečka. A podle toho, jak bude stát postupovat, se zachovají i kraje. V současnosti žádný kraj projekt mýtného z principu nevyloučil, ale málokde jsou také naprosto nadšeni. Hejtmané jsou zajedno a říkají: Je nutné o tom dál diskutovat. Musí se především pečlivě propočítat, jestli by se vůbec získalo tolik peněz, aby to bylo efektivní a neničily se vedlejší silnice, řekla například hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Existuje totiž obava, že zpoplatnění některých silnic druhé třídy pouze nasměruje nákladní automobily na ještě menší silnice. Toho se ovšem nebojí na Vysočině. Nemyslím si, že to hrozí, prohlásil Jiří Běhounek. Ty malé silnice jsou tu v takovém stavu a tak profilované, že si to ti řidiči opravdu rozmyslí a raději zaplatí mýtné. Silnou oporu má projekt v hejtmanovi Jihomoravského kraje a předsedovi Rady Asociace krajů Michalu Haškovi. O mýtném kraje diskutují s ministerstvem již několik let. Významným aspektem je kromě usměrňování dopravní zátěže krajských komunikací také ekonomický přínos pro krajské rozpočty, spočívající v posílení financování rozvoje i obnovy krajské silniční sítě, řekl Hašek. Ostatní kraje projekt buď podporují nebo ho z principu nevylučují. Někde jsou však skeptičtější. Například Královéhradecký kraj si zatím mýtné na svých silnicích neumí představit. Jsem přesvědčený o tom, že by zavedení mýtného problém s objížděním placených úseků neodstranilo. Jako kraj o takovém projektu zatím neuvažujeme, řekl radní pro dopravu Josef Ješina. VYŘEŠIT SE MUSÍ HLAVNĚ PENÍZE Významným aspektem je vedle usměrňování dopravní zátěže krajských komunikací také ekonomický přínos pro krajské rozpočty. Ten spočívá v posílení financování rozvoje i obnovy krajské silniční sítě. A právě fakt, že mýtné na krajských silnicích může vydělávat peníze, bude možná klíčový při konečném rozhodování některých hejtmanů. Panují totiž opodstatněné obavy, že po roce 2013, kdy se zásadním způsobem omezí čerpání z fondů Evropské unie, nebude dostatek peněz na údržbu silnic. Zpoplatnění silnic by tak mohlo být tím hledaným zdrojem peněz, který evropské fondy alespoň částečně nahradí. Bez nového zdroje financí nemáme šanci dohnat tu ztrátu v kvalitě a rozsahu naší silniční sítě, která je podle našich propočtů osm až deset let, dodal za Vysočinu Jiří Běhounek. Je tu však také otázka, kdo bude zavedení systému financovat a Poprvé byly výsledky studie proveditelnosti zavedení mýta na krajských silnicích prezentovány v Pardubickém kraji, kde se studie uskutečnila. Seznámit se s výsledky přijel i ministr dopravy Gustáv Slamečka nebo ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter. foto: Miloš Spáčil organizovat. Kraje se shodují na tom, že by to měl být stát. Ten ze zákona zajišťuje výběr mýtného na všech silnicích a mohl by vytvořit systém jednotný pro všechny kraje. Ministr Slamečka však prohlásil, že by se na financování systému měly podílet i kraje. Pokud se domluvíme na tom, že si kraj bude moct naparametrizovat síť, že si bude moct určovat sazby, že bude přijímatelem výnosů, tak se samozřejmě musí podílet i na financování systému. Zdá se, že financování systému tak bude zásadní otázka do dalších jednání. Objevují se i úvahy o jiné cestě financování, jako je spojení veřejného a soukromého kapitálu formou PPP projektu. Z hlediska legislativy by zavedení mýtného na krajských silnicích nemělo být problémem. Mýtné pro vozidla nad 3,5 tuny totiž neodporuje české ani evropské legislativě. Kdo případně bude systém financovat a kdo bude peníze přijímat nebo kdo bude určovat parametry mýta, tak to už je obsahem legislativy tuzemské, která souvisí hlavně se Státním fondem dopravní infrastruktury. Tuto oblast budeme muset ještě prozkoumat. Idea je taková, že bychom chtěli, aby výnosy z mýta dostaly kraje, dodal ministr. Kraje a stát čekají další usilovná jednání. Nejprve chce tuto otázku probrat Rada Asociace krajů na svém zasedání. Teprve pak se uvidí, nakolik jsou vlastně kraje této myšlence nakloněny. V případě, že se projekt dá do pohybu, potrvá jeho příprava dva až tři roky. Filip Appl KOMENTÁŘE Krajští politici usilovně rozvíjí myšlenku zpoplatnění silnic 2. a 3. třídy. Slibují menší zatížení těchto komunikací tranzitní dopravou a více peněz na jejich údržbu. Při svém tažení bohužel používají mylných argumentů. Zpoplatnění okresek je nepochybně technicky možné, ale natolik náročné, že při relativně nízké intenzitě provozu nemá šanci přinést obecním pokladnám nějaký finanční efekt. Podle statistik ministerstva dopravy využívá tranzitní doprava komunikace nižších tříd kvůli objíždění zpoplatněných úseků minimálně, a to pouze v řádu jednotlivých procent. Z velké části zde není motivací ušetřit za mýtné, ale snaha překonat špatně propustná místa infrastruktury, viz situace okolo Prahy. Hlavní tíhu dopadu zavedení Diskuse o možném zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy pro těžká nákladní vozidla nad 3,5 tuny začala již dávno předtím, než byly ve volbách roku 2008 zvoleny dnešní krajské reprezentace. Rostoucí počet kamionů, které objíždějí zpoplatněné a přetížené i ucpané dálnice po komunikacích nižších kategorií, nutí však vedení krajů uvažovat o mýtu na krajských silnicích. Jejich stav je, zvláště po letošní dlouhé zimě, na mnoha místech přímo katastrofální. Jen Jihomoravský kraj má kilometrů takových silnic a nejméně polovina z toho by potřebovala gruntovní rekonstrukci. Na ni ovšem nejsou peníze nejen v Jihomoravském kraji. Regiony totiž převzaly tyto silnice od státu s velkým vnitřním dluhem a nyní, kdy se stavebně technický stav komunikací dále zhoršuje pod přetíženými nápravami kamionů, mají s jejich udržováním v bezpečném stavu značné potíže. Od pouhých diskusí jsme proto po březnovém jednání s ministrem dopravy Gustávem Slamečkou pokročili dál k realizaci dávno uvažovaného záměru. Seznámili jsme se s pilotní studií proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy v Pardubickém kraji. Závěry této studie budou podle mne cenným podkladem pro jednání pracovní skupiny, která byla ustavena s cílem připravovat argumentaci pro budoucí rozhodnutí vlády a krajů v této otázce. Osobně se domnívám, že mýto by mohlo být jedním z možných zdrojů prostředků na údržbu a opravy těchto silnic, ovšem pouze za předpokladu, že jeho výběr bude efektivní. Podle dosavadních zkušeností tak připadá v úvahu jen satelitní systém bez mýtných bran. Reprezentace krajů budou muset dojít ke shodě na tom, kdo bude zpoplatněné úseky stanovovat, kdo bude mýto spravovat a inkasovat, jak bude nakládáno s příjmy z jeho výběru. Ty by měly sloužit výhradně k opravám a rekonstrukcím krajských komunikací. Poučili jsme se z nedávného zpoplatňování některých úseků silnic na Slovensku, proto nechceme postupovat zbrkle bez důkladných analýz. Ty musí ukázat, kde by zpoplatnění některých konkrétních úseků silnic nižších tříd postihlo především dálkové kamiony a kde by spíš dále zkomplikovalo a prodražilo hospodaření zemědělců na venkově. Teprve pak bude možné pokročit v přípravě legislativních změn. Neobejde se to bez uplatnění názoru jednotlivých krajů, protože v každém z regionů jsou jiné konkrétní podmínky, které je nutno vzít v úvahu. Michal Hašek, předseda AK ČR mýtného na silnicích nižších tříd by tak nesla regionální doprava, a to včetně autobusů. Finanční zátěž by postihla zásobování a podniky a firmy, ke kterým je přístup právě po těchto cestách. Je nepochybné, že tuto zátěž by zprostředkovaně pocítili všichni místní občané, dopad do ekonomiky firem by se zákonitě projevil na snížení konkurenceschopnosti a potažmo i na zaměstnanosti. Lze s jistotou konstatovat, že mýtné na silnicích 2. a 3. třídx nepřinese regulaci tranzitní dopravy ani více financí na údržbu infrastruktury. Ostatně ani vyspělá Evropa se neubírá tímto směrem. Jedinou cestou je urychlené dobudování dálniční sítě, rychlostních komunikací a obchvatů měst a obcí, které umožní rychlou, pružnou a k obyvatelům a životnímu prostředí co nejohleduplnější dopravu. Martin Špryňar, generální tajemník ČESMAD BOHEMIA (pokračování ze strany 1) Závěrem bych rád znova připomenul, že celá tato principiální inovace na úrovni II. a III. třídy je předmětem pečlivého studia řady odborníků a bude vyžadovat také principiální politická rozhodnutí v souvislosti s tím, jak financovat společnými zdroji rozvoj myšlenky výběru mýtného na silnicích II. a III. třídy. Chtěl bych zároveň upozornit na přílišný optimismus před zavedením mýtného systému na těchto kategoriích silnic, protože jistě nebude všelékem, který poskytne finanční pomoc a zdroje na rozvoj dopravní sítě krajů. Jistě se však jedná celkově o velmi přínosný projekt, který si do budoucna zaslouží komplexní řešení na území celé České republiky. Jaroslav Krauter, ředitel SFDI Myšlenka zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je od samotného počátku motivovaná především snahou o ochranu těchto komunikací, které jsou ve vlastnictví krajů. Regiony jsou těmi, kdo zajišťují jejich opravy a údržbu a to je stojí nemalé finanční prostředky. A není rozhodně žádným tajemstvím, že kraje se právě v oblasti dopravy potýkají s nedostatkem financí. Zavedení mýtného pro dopravu nad 3,5 tuny bude mít jednak regulační vliv a umožní krajům alespoň část těžké nákladní dopravy z vybraných silnic vytlačit, dále pak přinese regionům finanční prostředky, které použijí právě na opravy poškozených vozovek. Kromě známých faktů si musíme uvědomit to, že silnice II. a III. třídy nejsou konstrukčně vhodné pro vyšší frekvenci těžkých vozidel, která právě na těchto komunikacích budou hledat objízdné trasy placených úseků. Právě vzhledem k naprosté nevhodnosti silnic nižších tříd pro provoz nákladní dopravy považujeme za nutné zavést mýtné, které část řidičů kamionů odradí tyto komunikace používat, a ti, kteří po nich i poté budou jezdit prostřednictvím zaplaceného mýtného, dají krajům prostředky na jejich opravy. Jsem velice rád, že to, co jsme kdysi iniciovali u nás v Pardubickém kraji, tedy myšlenku zavedení mýta pro nákladní dopravu na silnicích II. a III. třídy, si začínají osvojovat i ostatní kraje a byl pro ní získán i předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. Dává mi to naději, že se podaří nastartovat legislativní proces, který buď umožní krajům přímo mýtné vybírat, nebo umožní výběr mýtného Státnímu fondu dopravní infrastruktury i na komunikacích, které mu nepatří. Důležitým krokem, který nás při uvádění mýtného do praxe v nejbližší době čeká, je prezentace studie proveditelnosti zavedení mýtného na jednání Rady Asociace krajů ČR, tedy před všemi hejtmany. Věřím, že se jim zavedení mýta bude zamlouvat, za velmi důležitou přitom považuji ekonomickou stránku věci. Studie prováděná v Pardubickém kraji prokázala, že i při zpoplatnění pouhých 260 kilometrů silnic by se jednalo o ziskovou záležitost, tedy systém by generoval peníze, které by se do silnic vracely formou oprav a údržby. Je velmi dobře, že se za zavedení mýta staví nejenom vedení Asociace krajů, ale také další odborníci z oblasti silničního hospodářství ministr dopravy Gustáv Slamečka a jeho poradci či ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter. Domnívám se, že mimo nich na jednání asociace bude řada dalších lidí, kteří pro ten projekt hoří, předpokládám tedy, že minimálně polovina hejtmanů bude předsvědčena pro zavedení mýtného. Obavu z toho, že by se proti mýtnému postavili představitelé ministerstva nebo krajů, nemám. Očekávám ale, že ve chvíli, kdy zesílí snaha zavést mýtné do praxe, začnou proti němu vystupovat autodopravci, kteří dnes po nezpoplatněných úsecích objíždějí ty už zpoplatněné. To bude situace podle mého názoru problematická a bude vyžadovat od budoucího ministra dopravy, který to bude na vládě prosazovat a v parlamentu obhajovat, notný kus odvahy. Doufám, že ať ve vedení rezortu budou lidé z jakékoliv politické strany, tak to budou lidé odvážní a pochopí, že pokud tento krok neudělají, budeme mít během pár let komunikace II. a III. třídy v takovém stavu, že je za krajské prostředky nebudeme schopní opravit. A pak ani my, ani autodopravci nebudeme mít po čem v krajích jezdit. Jan Tichý, místopředseda Komise pro dopravu AK ČR

3 PARDUBICKÝ KRAJ KN duben Pardubický kraj rozproudil diskusi o mýtném Pardubický kraj se stal iniciátorem vznikajícího projektu zavedení mýtného na silnicích druhých a třetích tříd v krajích. Jednání o tom, zda bude projekt skutečně spuštěn odstartovala prezentace unikátní Studie proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. tříd v Pardubickém kraji, kterou inicioval ministr dopravy Gustáv Slamečka a náměstek hejtmana Pardubického kraje pro oblast dopravy Jan Tichý. Podle náměstka Jana Tichého je hlavním důvodem pro zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy získání regulačního prvku pro nákladní silniční dopravu. Ale je to také ochrana těchto silnic před dopravou, která by měla být vedena především po páteřní silniční síti, a v neposlední řadě i získání dalších finančních zdrojů pro silniční hospodářství. A hejtman Radko Martínek souhlasí. Podle něj však to, zda bude projekt spuštěn, záleží především na státu. Právě stát totiž zajišťuje výběr mýtného na dálnicích a některých komunikacích I. třídy. Pokud stát zavede mýtné i na silnicích I. třídy na území Pardubického kraje, tak je jasné, že budeme muset zareagovat zavedením mýtného minimálně na vybraných silnicích II. třídy, upřesňuje Martínek. Podle něj by totiž mýtné pouze na silnicích první třídy znamenalo likvidaci některých silnic, které slouží jako alternativní trasy ke zpoplatněným úsekům. PŘIDAJÍ SE I DALŠÍ KRAJE? Ještě před projednáním závěrů studie proveditelnosti zavedení mýta se ministr dopravy Gustáv Slamečka sešel v kanceláři hejtmana s nejvyšším představitelem Pardubického kraje Radko Martínkem a jeho náměstekem pro dopravu Janem Tichým. foto: Miloš Spáčil Kamionová doprava je velký problém všech krajů a Pardubický není výjimkou. Potvrzuje to i hejtman Radko Martínek. Kamionovou dopravu vnímám jako velký problém. Vzhledem k tomu, že stále ještě nemáme vyřešeny ty klíčové komunikace R35 a R43, tak dnes druhá nejfrekventovanější cesta ze západu na východ je 1/35. Tu využívají kamiony skoro jako dálnici. A pod koly kamionů tak trpí hlavně obyvatelé obcí a měst, skrze které silnice vede. V současnosti už byl se studií seznámen ministr dopravy. Teď jsou na řadě jednání s hejtmany. A nejvýznamnějšího hejtmana z hlediska Rady Asociace krajů si už projekt získal. Předseda Rady Michal Hašek se k projektu staví pozitivně a chce začít pracovat na jeho realizaci. Jsem rád, že si tuto myšlenku začínají osvojovat i další kraje a že je pro ni i předseda Asociace, dodává Tichý. Vypadá to, že by se tak mohl nastartovat zásadní legislativní proces, kdy potřebujeme do zákona o komunikacích dosadit úpravu, která zavedení mýtného na krajské komunikace umožní. Protože podle zákona sice může Státní fond dopravní infrastruktury rozšířit mýtné i na jiné komunikace, než jsou dálnice a komunikace I. třídy, ale není zatím vyřešeno, kdo může toto mýtné vybírat. A na tom musíme zapracovat. INICIATIVU VÍTAJÍ I EKOLOGOVÉ Iniciativa zpoplatnění krajských komunikací je logicky blízká i zastáncům životního prostředí. Podle nich jde Pardubický kraj dobrou cestou a dává příklad ostatním krajům. Kraj tak svým občanům zajistí bezpečnější silnice, na kterých ubude výfukových plynů, hluku i mnohatunových monster. Teď hlavně musí krajští radní svůj záměr proměnit ve skutečnost. Zapojí-li se i další kraje, můžeme mít do několika let mýtný systém, který bude konečně mít hlavu a patu a o který bude možné opřít další kroky k podpoře čistších a bezpečnějších druhů dopravy, řekl Pavel Přibyl z Hnutí DUHA. Pardubický kraj má ve svém majetku celkem kilometry silnic II. a III. třídy, přesněji 910 kilometrů II. třídy a kilometry III. třídy. Na těchto silnicích je 811 mostů. Ono číslo 260 kilometrů tak tvoří poměrně malou část krajské silniční infrastruktury. Celkový objem kapitálových výdajů na dopravní infrastrukturu od roku 2002 do roku 2008 činí přes 3,1 miliardy korun. Na celkové opravy a zkvalitnění silniční sítě by kraj potřeboval optimálně přes deset miliard korun. Do budoucna se budeme muset zamyslet nad tím, jakým způsobem a z jakých prostředků chceme udržovat tu stávající síť silnic v nějakém rozumném stavu. Od roku 2013 skončí nebo bude omezeno čerpání z fondů Evropské unie, a to znamená konec nejvýznamnějšího finančního zdroje na tuto oblast. Na nějakou velkou pomoc od státu se spoléhat nemůžeme, a tak nám zbývá jedině hledat nějaké nové řešení, řekl Radko Martínek. Zda je oním řešením zpoplatnění krajských silnic se však teprve ukáže. Filip Appl Zdravotnická záchranná služba Pardubického kraje má od začátku dubna nového ředitele. Rada kraje posvětila návrh komise a do čela záchranky se tak postavil anesteziolog Pavel Svoboda. Ten ve funkci nahradil Marka Obrtela, který na svůj post rezignoval. Prioritou nového ředitele je stabilizace personálu. Chrudim má holubí kauzu. Město se totiž rozhodlo v boji proti holubům využít služeb člověka, který v určený den bude v centru provádět odstřel ptáků. Podle vedení města ostatní možnosti selhaly a tak se bude v Aténách východních Čech střílet. Proti tomu ovšem ostře vystoupili jak ochránci zvířat, tak myslivci. Město Pardubice řeší další černou stavbu. Po logistickém centru Zelená louka, které dostalo dodatečné stavební povolení, je nyní otazník nad budovaným parkovištěm kamionů u překladiště Starzone v Černé za Bory. Šanci na získání dodatečného stavebního povolení má investor stavby do konce června, dokdy musí předložit všechny potřebné dokumenty. O dodatečném povolení pak rozhodne stavební úřad. Podobně jako jeho kolegové, i hejtman Pardubického kraje Radko Martínek vyjádřil svou lítost nad tragickou nehodou polského vládního letadla nedaleko Smolensku. Svou kondolenci adresoval velvyslanci Polska v ČR Janu Pastwovi a maršálkovi spřáteleného Dolnoslezského vojvodství Marku Łapinskému. Sanace skládky v Lukavici vstoupila do druhé poloviny Mezi největší ekologické zátěže v Pardubickém kraji patří bývalá skládka průmyslového odpadu v Lukavici. Ze skládky u obce na Chrudimsku odvezly do dnešního dne nákladní vozy více než 24 tisíce tun kontaminované zeminy. Za likvidaci nebezpečného odpadu zaplatí Pardubický kraj 80 milionů korun. Na tuto akci vydalo kladné rozhodnutí ministerstvo životního prostředí. Celkem 85 procent nákladů poskytne kraji po podpisu smlouvy Státní fond životního prostředí. Dodavatelské firmě, kterou je Sdružení Baueko Lukavice, zbývá pět měsíců na to, aby odtěžila starou ekologickou zátěž a lokalitu opětovně zrekultivovala. Stará ekologická zátěž po- V současnosti pracují dodavatelské firmy na rekultivaci skládky průmyslového odpadu. chází z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, kdy byl vytěžený písník zavezen tzv. kyselými asfaltovými gudrony, což byl v té době odpad ze zpracování ropy v nedalekých Pardubicích, uvedl radní Václav Kroutil zodpovědný za zemědělství, životní prostředí a venkov. Dalším neřízeným skládkováním popílků a nepromyšlenou rekultivací skládky byly sice kyselé asfaltové gudrony skryty lidským foto: KN Radní Václav Kroutil se v rámci kontrolního dne seznámil s postupem prací sanace skládky v Lukavici. foto: KN zrakům, avšak tlak nadložní čtyřmetrové rekultivační vrstvy na plastické podloží způsoboval permanentní únik nebezpečných jedů do okolí. Znečištěno bylo široké okolí skládky. Jedy prosakovaly do Lukavického potoka, odkud se dostávaly do řeky Chrudimky. Tisíce tun ropných odpadů skončily na řízené skládce nebezpečných odpadů. Jak uvedl Jan Kašpar ze Sdružení Baueko, těžbu ukončili díky mimořádnému nasazení techniky a příznivému počasí již v polovině února letošního roku. V současnosti se pracovníci firmy zaměřili na rekultivaci skládky. S průběhem prací jsme spokojeni. Utvrzují nás v tom také kontrolní dny. Je vidět, že za cenu, která byla vysoutěžena v otevřeném výběrovém řízení, je možné takovouto náročnou akci zrealizovat, okomentoval součastný stav Václav Kroutil. Pardubickému kraji se také podařilo zlikvidovat skládku průmyslových odmašťovadel v Boru u Skutče na Chrudimsku a v Hodoníně zase úložiště agrochemikálií (například pesticidů). Už dříve kraj vyčistil zamořený areál bývalé Tesly v Pardubicích, také zneškodnil nelegální sklad nebezpečných chemikálií ve Chvaleticích. (red) INZERCE PROVÁDÍME KOMPLEXNÍ SLUŽBY V TĚCHTO OBLASTECH: Likvidace ekologických zátěží Nepřetržitá havarijní služba pro úniky závadných látek Moderní sanační postupy Hydrogeologické průzkumy a nové zdroje vody Inženýrskogeologické průzkumy Vodovody a kanalizace Průzkumné práce za účelem zjištění existence ekologické zátěže Odběry vzorků a zajištění analýz (voda, zemina, stavební materiály) Ekologické audity, analýzy rizik a posudky EIA Úpravny vody Odradonování, optimalizační studie Plastikářská výroba Domovní čistírny odpadních vod Semináře a konference Vydávání odborných publikací Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r. o., Píšťovy 820, Chrudim III, Czech Republic, tel.: , fax: ,

4 4 KN duben 2010 STŘEDOČESKÝ KRAJ Na jednu a půl miliardy korun se mohou těšit středočeské krajské nemocnice. Krajská rada na svém zasedání schválila investici v této výši do svých zdravotnických zařízení. Peníze by sem měly putovat v následujících třech letech a dostanou je nemocnice v Mladé Boleslavi, Benešově a Kolíně. Kraj ze svého rozpočtu dá procet, pětinou investic by měla přispět EU a zbytek bude hrazen z úvěru. Všichni milovníci piva by se měli prvního května sjet do Středočeského kraje. Ten chystá na letišti Velká Dobrá u Kladna pivní slavnosti, na kterých by se měli představit všichni výrobci pěnivého moku z celého regionu. Součástí akce, kterou opozice označuje za předvolební agitaci financovanou z krajských peněz, jsou i hudební vystoupení, lety balonem nebo soutěže pro děti. Za proplácení regulačních poplatků ve zdravotnictví utratil loni kraj 80,3 milionu korun. Informační zprávu o tom schválili na svém dubnovém zasedání krajští zastupitelé. Pro letošní rok má kraj vyčleněno na proplácení poplatků 80 milionů korun. Středočeský kraj vyhlašoval na konci března v Lysé nad Labem výsledky soutěže Potravinářský výrobek roku. Vítězi všech sedmi kategorií se staly běžné potraviny určené k přímé konzumaci a vyrobené na území kraje. Mimo jiných si titul odnesla třeba vícezrnná houska nebo pražská šunka speciál. Komise vybírala z celkem 88 výrobků. Kraj mýtné podporuje, změnu ale čeká až po volbách Návrh na zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy má naši plnou podporu, jeho uvedení v život je ale plně v rukou ministerstva dopravy, které se k tomuto návrhu aktivně nestaví. Změnu očekávám po volbách, uvedl středočeský hejtman David Rath. Středočeský kraj sleduje zkoumání těchto otázek Pardubickým krajem, který problematiku mýtného na silnicích II. a III. třídy řeší v rámci Asociace krajů. Kraj zatím nemá povědomí o případném zisku pro kraj. Co se týče finanční výtěžnosti, tak je předběžné o tom hovořit, neboť není ani přesně stanovena výše mýtného a jeho poměr k mýtnému na dálnicích, dodal hejtman. Hejtman Rath přitom čelí kritice právě kvůli nedostatku peněz na krajské silnice. Kritizují jej hlavně lidovci, kterým vadí, že Rath nechce přiznat, o kolik peněz byly zkráceny výdaje na krajské silnice kvůli vráceným lékařským polatkům. Realita je taková, že hejtmanovi ČSSD dochází peníze na údržbu komunikací. Zatímco vloni vyčlenila Rada na silnice 1, 532 mld. Kč, pro rok 2010 byla tato částka snížena na pouhých 1,092 miliardy korun, uvedla lidovecká kandidátka do sněmovních voleb Lenka Ptáčková Melicharová. Dodala, že současné vedení kraje se ve svém programovém prohlášení zavázalo investovat do roku 2012 téměř devět miliard korun do oprav a rekonstrukcí právě krajských silnic. Středočeský kraj má přitom pro správu silnic II. a III. třídy zřízené čtyři příspěvkové organizace SÚS Benešov, SÚS Kladno, SÚS Kutná Hora a SÚS Mnichovo Hradiště. Jednotlivé správy zajišťují v příslušné oblasti letní a zimní údržbu komunikací a jejich opravy. Stanovení dopravního značení na těchto komunikacích vydává ve správním řízení příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Celkem je na území kraje kilometrů silnic II. třídy a kilometr silnic III. třídy. BÝVALÉ VEDENÍ OČEKÁVÁ KOLAPS Že je jejich údržba nedostatečná, kritizuje také bývalý hejtman za ODS Petr Bendl. Ten dokonce uvádí, že pod Rathovým vedením dojde k totální devastaci silničního systému. Náměstek hejtmana pro dopravu Pavel Povšík však uvedl, že nic takového ve Středočeském kraji nehrozí. Obalovny pojedou na plný výkon, bude nasazena kompletně veškerá nám dostupné technika, uvedl náměstek. Dodal, že s opravami se musí vždy vyčkat, dokud nepomine nejisté počasí. Podle Povšíka přitom nepůjde jen o zacelení takzvaných výtluků, kraj údajně chystá i komplexní opravy. Bendl však situaci na středočeských krajských silnicích vidí jinak. Poukázal na to, že Středočeský kraj vyčlenil letos na opravy a údržbu silnic o více než půl miliardy méně než loni. Upozornil také na to, že spořit by měly správy údržby silnic v Po středočeských silnicích jezdí nejvíce aut, což se projevuje v nákladech na údržbu. celém kraji. Například v Kladně mají ve financování meziroční propad 32 procenta, v Benešově 34, v Kutné Hoře 31 a v Mnichově Hradišti dokonce 39 procent. Stačí jen pár měsíců, aby bylo průkazné, že takováto rozhodnutí jsou krátkozraká. Během těchto měsíců cestáři v jednotlivých správách a údržbách silnic vyčerpali skoro polovinu prostředků. Rada kraje sice nyní převedla peníze z posledního čtvrtletí na jarní a letní měsíce, ale zatím vůbec neví, kde vezme peníze na podzimní a zimní údržbu krajské silniční sítě, dodal Bendl. Přestože kraj zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy podporuje, zatím nemá žádnnou předběžnou studii, která by třeba vycházela ze zkušeností z jiných zemí. Žádné takové zkušenosti nemám, dodal Povšík. Michal Tillgen zdroj: SUSV JIHOČESKÝ KRAJ V Jihočeském kraji se poprvé od loňského května snížila nezaměstnanost. Na konci března dosáhla 8,3 procenta, což je o necelou půl procenta méně, než v předchozím měsíci. Hlavním důvodem je to, že se rozjely sezónní práce. V jižních Čechách v současné době hledá práci více než 28 tisíc lidí. Nejvíc míra nezaměstnanosti klesla na Písecku a Českokrumlovsku, to má ale stále největší procento nezaměstnaných 10,9. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg čelil ataku zlodějů. Ti vybrali jeho rodové sídlo na zámku Orlík nad Vltavou. Podle informací policie si odtud odnesli lup v hodnotě zhruba milion korun. Zloději vzali zejména uniformy a zbraně, které byly památkou na šlechticovy předky. V době krádeže politik na zámku nebyl, ostatně už několik let na něm nebydlí. Při svých pobytech v jižních Čechách využívá Varvažov, Čimelice nebo Zalužany. Obce a města kraje, které loni postihly povodně, dostanou další peníze. Jihočeský, Moravskoslezský a Olomoucký kraj si mezi sebe rozdělí dotaci na odstranění povodňových škod ve výši 559 milionů korun, které do těchto regionů pošle ministerstvo pro místní rozvoj. Loňské povodně postihly na jihu Čech 115 obcí, velká voda tady zasáhla téměř šest stovek domů. Jihočeský kraj s mýtným zatím váhá Jihočeský kraj se v současné době prozatím definitivně ve věci případného zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy ve svém vlastnictví nerozhodl. Se zájmem očekáváme výsledky jednání na úrovni Asociace krajů - pracovní skupiny náměstků hejtmanů pro dopravu, která se opakovaně touto problematikou zabývala a ještě bude podrobně zabývat. S ohledem na nejasné odpovědi v oblastech právních a ekonomických podmínek realizace takového projektu zvažujeme v současné době obě možnosti. Samostatně si Jihočeský kraj analýzy a ekonomické propočty do dnešního dne nezajišťoval, uvedla tisková mluvčí Vladimíra Pavlová. Poškození silnic není v Jihočeském kraji v katastrofálním stavu. Opravy silnic by například po letošní zimě by neměly nijak výrazně zasáhnout do rozpočtu Jihočeského kraje. Závěrečná zpráva o hospodaření jihočeských silničářů za rok 2009 totiž přináší veskrze pozitivní výsledek ve výši skoro padesát milionů korun. Tato zima nese s sebou velké náklady na údržbu silnic i na opravy. Celou částku 49,7 milionu korun navrhla rada přesunout do rezervního fondu, ale umožnilo nám to z tohoto fondu vyčerpat 45 milionů korun. Ty letos přesuneme do investic, uvedl náměstek hejtmana Jihočeského kraje Martin Kuba. Finanční injekci ve výši 83,9 milionu korun na pozimní úpravy silnic navíc kraji přiklepla vláda. Krajská vláda ale očekává, že některé silnice jsou a ještě budou vystaveny extrémní zátěži. Na nich už některá nákladní auta platí, i když ne přímo, mýtné. Jsou to například cesty využívané při zavážení odkaliště území MAPE. Týká se to zejména oblastí katastrů obcí Dívčice, Nákří, Dříteň, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Zahájí, Mydlovary a Olešník. Podařilo se nám za Jihočeský kraj dojednat, že dotčené firmy zaplatí osm korun za každou dovezenou tunu, čímž se nám podařilo získat do krajského rozpočtu na tento rok 5 milionů 800 tisíc korun, uvedl Kuba. Dodal, že po připočtení částky 8,4 milionu alokované v projektu P4 (pásmové opravy silnic) a 4 milionů z rozpočtu Jihočeského kraje se budou provádět opravy ve zmiňovaném území v objemu 18, 22 milionu korun. S KRAJSKÝMI SILNICEMI MUSÍ POMOCI VLÁDA Na rychlostních komunikacích už mýto funguje, řidiči náklaďáků si na něj možná budou muset zvyknout i na silnicích nižších tříd. foto: České dálnice Vláda Jana Fischera rozhodla o vyčlenění 750 milionů korun na obnovu dopravní infrastruktury krajů po letošní zimě. Schválení dodatečných finančních prostředků ze státního rozpočtu považuje Jihočeský kraj za další konkrétní důkaz možné efektivní spolupráce vlády a krajů. Schválený dokument navazuje na předchozí komunikaci a spolupráci Asociace krajů České republiky a hejtmanů jak s jednotlivými ministerstvy, tak s úřednickou vládou Jana Fischera. Podle hejtmana Jiřího Zimoly je to důkaz, že vláda vnímá situaci regionů a dovede na jejich potřeby ohledně silnic II. a III. třídy vstřícně reagovat. Jihočeský kraj na základě projednaného a schváleného vládního návrhu dostane více než 80 milionů korun pro zajištění základní nutné údržby k odstranění škod, které vznikly na silnicích II. a III. třídy ve správě kraje. Vítám, že vláda dokázala na požadavky krajů zareagovat pružně. Letošní zima se na stavu jihočeských silnic výrazně podepsala. Opravy po loňské zimě nás vyšly na 35 milionů korun. Letos škody teprve sčítáme, ale vzhledem k průběhu letošní zimy už teď můžeme říct, že prostředky nutné na opravy budou mnohem vyšší než loni. Pod tajícím sněhem se na silnicích čím dál častěji objevují velké výtluky, které bude nutné co nejrychleji opravit, uvedl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Michal Tillgen

5 ČESKÁ REPUBLIKA KN duben SFRB díky novele dál podporuje rozvoj bydlení Financování Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB), který pomocí dotačních programů podporuje rozvoj českého bydlení, je zachováno. Stalo se tak díky přehlasování prezidentova veta novely zákona o SFRB a konečnému přijetí této novely. Schválení novely neznamená žádné nekontrolované prohloubení rozpočtového schodku a nezvyšuje ani žádné mandatorní výdaje státního rozpočtu. Objem případných finančních přesunů pro SFRB totiž závisí plně na rozhodnutí vlády a poslanecké sněmovny pro každý rozpočtový rok. Novela je důležitá především pro stabilitu fondu a dlouhodobou udržitelnost rozvoje bytové politiky. Podporu bydlení pociťují zejména střední a nižší příjmové skupiny obyvatel, upřesnil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Státní fond rozvoje bydlení má několik úspěšných dotačních programů, které pomáhají rozvíjet české bydlení. Jedním z nejúspěšnějších je program panel. Za loňský rok bylo vyplaceno z programu PANEL 2,653 miliardy korun, což je více jak rekonstruovaných bytů. Dalším programem SFRB jsou úvěry mladým, ze kterého se v roce 2009 poskytlo úvěrů v objemu cca 800 milionů korun. V současné době plánuje SFRB společně s ministerstvem revizi některých programů tak, aby se dosáhlo jejich ještě větší efektivity. Zvažuje se například úprava podmínek nového programu SFRB Podpora výstavby sociálních nájemních bytů. PROGRAMY NA ROK určen všem potenciálním investorům, už ne jenom obcím, podpora nabídky bytů pro příjmově slabší občany. - Podpora mladých domácností při pořízení bytu úvěry mladým do 35 let věku do výše Kč, 2 % p.a., splatné do 20 let, na výstavbu, na koupi a na pořízení družstevního bytu. KOMENTÁŘ V případě, že by novela zákona o Státním fondu rozvoje bydlení nebyla přijata, hrozilo zastavení podpůrných programů realizovaných Fondem ještě v průběhu roku Státní fond rozvoje bydlení byl až donedávna jediným mimorozpočtovým státním fondem, který neměl zákonem zajištěny finanční zdroje. Nedostatek byl způsoben již při přijetí zákona, kterým byl Fond v roce 2000 založen. Nedávno přijatá novela zákona o SFRB tento nedostatek do určité míry napravila. Novela umožňuje doplňování finančních zdrojů vždy ve výši poskytnutých nenávratných dotací. To je velmi důležité pro nepřetržitou činnost Fondu a stabilizaci jím realizovaných programů. Novela umožňuje především v letošním roce využít rezervních prostředků Fondu a zabránit tak předčasné zastavení podpůrných programů. Současně dává určitou záruku stability Fondu, což je důležitým signálem pro banky, které úvěrují investice do výstavby a rekonstrukcí bytů. Umožňuje totiž bankám akceptovat Fondem nabízené garance za splácení úvěrů a realizovat tak nejnovější garanční program, jehož cílem je podpora investorů nájemního bydlení. - Podpora rekonstrukcí bytových domů program Nový PANEL. - Podpora výstavby sociálních nájemních bytů nový program od listopadu - Podpora investorů nájemního bydlení formou záruk za splácení investičních úvěrů, zcela nový program, připravujeme, možnost podávání žádostí od dubna (mah) Jan Wagner, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení INZERCE Podpora rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů Hospodářsky slabé regiony mohou nyní využít dotační program a získat peníze na svůj rozvoj. Na jeden projekt může obec získat až 5 mil. korun. Rozvoj ve všech oblastech Infolinka MMR (PO, ST do 17h, PÁ do 13h): (138) Více informací naleznete na

6 6 KN duben 2010 PLZEŇSKÝ KRAJ Gambrinus si získává stále vyšší oblibu mezi švédskými spotřebiteli. V uplynulém roce Švédi vypili téměř hl piva Gambrinus, což představuje skoro 2 miliony piv. I v letošním roce bude centrální obvod Plzeň 3 poskytovat finančními prostředky z Fondu rozvoje bydlení. Obvod může letos zájemcům půjčit až dvanáct milionů korun. Jedná se o nízkoúročené půjčky, s úrokovou výší tři až čtyři procenta, s možností splácení čtyři až šest let. Ředitelem společnosti Doosan Power Systems pro střední a východní Evropu se stal Jiří Zapletal (50). Doosan Power Systems je nově vytvořená společnost, která zastřešuje čtyři společnosti patřící do jihokorejské skupiny Doosan včetně plzeňské Škody Power, kde bude Jiří Zapletal nadále působit jako místopředseda představenstva. Novým provozním ředitelem Škody Power byl jmenován Jiří Šmondrk (47), který ve firmě působí již od roku Sedm hospod z Plzeňského kraje se dostalo mezi TOP 100 nejoblíbenějších restaurací České republiky. Vyplynulo to z výsledků hlasování spotřebitelů v Pilsner Urquell Pub Guide Velmi se dařilo plzeňským podnikům, ze sedmi úspěšných v rámci kraje je šest přímo v Plzni. Myšlenka zavedení mýta se kraji líbí Plzeňský kraj má hustou silniční síť, páteřní síť silnic II. a III. třídy tady dosahuje délky téměř 900 kilometrů. Vedení kraje se k myšlence zavedení mýtného na krajských komunikacích staví spíše kladně. Mýtné tady přitom považují za regulační prvek, jehož zavedení by zamezilo další devastaci silnic těžkou dopravou. Prostorové rozložení silniční sítě Plzeňského kraje v hlavních směrech vychází z historicky vytvářené cestní sítě protínající nejvíce osídlené oblasti. Silnice jsou zaústěny do centra regionu, města Plzně. Tuto funkci přebírají silnice I. třídy, které mají z uvedených důvodů ryze radiální charakter. Tato síť je pak doplněna tangenciálním charakterem silnic II. a III. třídy. Nově postavená, v zásadě páteřní komunikace, která protíná Plzeňský kraj od východu na západ, je dálnice D5. Ta má na území kraje délku 109 km, silnice I. třídy 420 km, II. třídy km a III. třídy km. Celková délka silniční sítě řadí Plzeňský kraj na 4. místo v ČR. Některé úseky silnic II. třídy již neodpovídají svým technickým stavem současnému dopravnímu zatížení. Většina silnic III. třídy není absolutně vyhovující pro těžkou nákladní dopravu. DÁLNIČNÍ MÝTO SE V KRAJI PROJEVILO Jak by tedy krajské komunikace zatížilo plánované zavedení mýtného na silnicích I. třídy? Zavedení mýtného na dálnicích se již v našem kraji projevilo. Bývalé silnice I. třídy, které stát převedl do vlastnictví krajů jako II. třídy, konkrétně II/605 (bývalá I/5) a II/230 (bývalá I/23), jsou v současné době zatíženy zejména regionální dopravou (stavební hmoty, potraviny atd.), pro kterou je placení mýtného neekonomické, říká o problému hejtmanka kraje Milada Emmerová. Po otevření tunelu Valík na D5 se projevil pokles tranzitní dopravy centrem Plzně na silnici I/26, ovšem po zavedení mýtného a s celkovým nárůstem nákladní dopravy se počet kamionů nijak nezměnil. Důvody jsou čistě ekonomické, průjezdem Plzně ušetří kamion přibližně 90 Kč na mýtném, při tankování nafty oproti dálničním čerpacím stanicím ušetří až tři koruny na litr a podobně. Pokud jde o tranzitní dopravu, nejzatíženější je I/26 z Ejpovic přes Plzeň na hraniční přechod Folmava, pak I/20 od Karlových Varů přes Plzeň do Jihočeského kraje. Úsek silnice I/27 z Železné Rudy do Klatov není vysloveně tranzitní komunikací, ovšem od Klatov do Plzně a směrem na sever přes Plasy a Kralovice do Středočeského a Ústeckého kraje je jednou z nejzatíženějších komunikací v regionu. Jak bylo uvedeno, silnice II. třídy v kraji mají tangenciální charakter, tedy svým způsobem v určitých vzdálenostech propojují jednotlivé silnice I. třídy, tedy trasy dopravních proudů by zásadně změnily současné vedení, nesměřovaly by do centra a pak po dalším paprsku dále, ale s velkou pravděpodobností by se pohybovaly obrazně řečeno v kruzích a různých vzdálenostech od Plzně. OBJÍZDNÉ TRASY BY BYLY ASI 500 KILOMETRŮ Podrobné vyhodnocení vlivu zavedení mýtného na silnicích Ilustrační foto. KARLOVARSKÝ KRAJ I. třídy by však bylo teprve nutné odborně posoudit. Pardubický kraj se touto cestou již vydal. Orgány Plzeňského kraje stanovily svým usnesením páteřní síť silnic II. a III. třídy, která dosahuje délky téměř 900 km. Odvažujeme se opět, díky charakteru naší silniční sítě, tvrdit, že 500 km by jistě sloužilo jako objízdné či spíše propojovací trasy, ať už tranzitní či regionální nákladní dopravy. Náklady na rekonstrukce by dosáhly částky 2 mld. Kč, upřesňuje Milada Emmerová. Byl by tedy Plzeňský kraj ochoten se připojit do systému mýtného pro silnice II. a III. třídy a z výtěžku financovat opravy a údržbu svých silnic? Výběr mýtného na krajských komunikacích by jistě přispěl do rozpočtu, zda by nastavená výše pokryla veškeré náklady na údržbu a opravy je otevřenou otázkou. Tento poplatek by měl být spíše regulačním opatřením, aby nedocházelo k další devastaci našich silnic, jejichž parametry nejsou takové, aby převzaly veškerou dopravu na komunikacích vyšší kategorie, odpovídá na tuto otázku hejtmanka. Jana Bartošová foto: KN V Sokolově vyroste nový dopravní terminál. Obyvatelé i turisté budou mít na jednom místě všechny typy veřejné dopravy a budou moci plynule přestupovat podle potřeby z autobusu na vlak nebo MHD. Děti z Dětského domova Karlovy Vary bydlí v nových domcích. Celkem 24 dětí, které původně žily ve vile v karlovarské Jarní ulici, obývá od 5. března zbrusu nové domky v Karlových Varech - Tašovicích. Karlovarská nemocnice má supermoderní počítačový tomograf. Špičkový přístroj umožní mnohem přesnější vyšetření například mozku nebo cévního systému pacienta. Jedná se teprve o druhý přístroj srovnatelné kvality a technologie v České republice. Neziskové organizace chtějí spolupracovat s krajem, obcemi i podnikateli. Vyplynulo to ze setkání zástupců neziskových organizací u kulatého stolu, kterého se účastnil hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, náměstek hejtmana Miloslav Čermák, představitelé obcí a podnikatelské sféry v regionu. Díky podpoře kraje vzniknou nově značené cyklotrasy. Kraj přispěje Klubu českých turistů (KČT) na vyznačení dvou nových cyklotras a na obnovu potřebného značení stávajících tras a stezek. Pokud to schválí krajské zastupitelstvo, dostane KČT celkem 300 tisíc korun. Mýto: kraj upozorňuje na zatížení regionální dopravy V Karlovarském kraji je poměrně hustá silniční síť I., II. a III. třídy, která čítá cca 20 km rychlostní silnice R6, 226,6 km silnic I. třídy, 471,3 km silnic II. třídy a 1 353,8 km silnic III. třídy. Vzhledem k poloze Karlovarského kraje má většina silnic I. třídy nadregionální význam a jsou hlavními spojkami vnitrozemí se Spolkovou republikou Německo. Jak by se tedy zavedení mýtného na silnicích I. třídy projevilo na krajských komunikacích? Zavedení mýtného na silnicích I. třídy by pravděpodobně příliš krajské komunikace nezatížilo, jelikož v Karlovarském kraji není příliš možností jak objet tyto silnice, tak aby to dopravci přineslo nějaké úspory v nákladech nebo řidiči v čase. Na vysvětlenou uvádím, že k silnicím I. třídy v kraji nejsou prakticky žádné doprovodné komunikace nižších tříd, které by bylo z pohledu tranzitní dopravy výhodné využít, protože tyto dopravci přináší vyšší náklady na přepravu (pohonné hmoty, více kilometrů). Problémy by však mohly nastat v případech obchvatů a průtahů měst. Například vyhnutí se jízdy po průtahu průjezdem Karlovými Vary přes dolní Drahovice a Tuhnice je reálné a dokonce kratší, říká o problematice hejtman Josef Novotný. Pokud jde o odhad počtu kilometrů krajských silnic, po kterých by kamiony v případě zavedení mýtného začaly jezdit, tak na to podle hejtmana Josefa Novotného nelze odpovědět. Jak jsem již v předchozí odpovědi uvedl, tak z hlediska tranzitní dopravy není v našem kraji výhodné jezdit po komunikacích nižších tříd, avšak odhadnout budoucí chování řidičů je téměř nemožné. Případný dopad dopravního zatížení silnic II. a III. třídy spojené s možným zavedením mýtného na silnicích I. třídy by z hlediska stavebně-technického stavu silnic II. a III. třídy byl pravděpodobně velmi citelný a to v poměrně krátkém čase. V důsledku by to znamenalo výrazně zvýšenou potřebu oprav a tedy i dopad do krajského rozpočtu, upřesňuje Josef Novotný. MÝTNÉ? MUSÍME ZVÁŽIT PRO A PROTI Byl by tedy Karlovarský kraj ochoten se připojit do systému mýtného pro silnice II. a III. třídy a z výtěžku financovat opravy a údržbu svých silnic? Otázka zavedení systému mýtného pro Ilustrační foto. foto: KN silnice II. a III. třídy je širší otázka, protože je potřebné se na to dívat z hlediska nákladů na zavedení systému, výtěžku z mýtného a dopadu na obyvatele kraje. Kdybychom pominuli náklady na zavedení systému mýtného, které by bylo zřejmě nutno nejdříve splatit, byl by takto získaný výtěžek určitě přínosem pro financování oprav a údržby silnic, jelikož disponibilní prostředky na opravy a údržby silnic II. a III. třídy jsou nedostatečné. Jedním z dalších efektů zavedení mýtného by bylo s největší pravděpodobností zdražení základních potravin a zboží ve městech a obcích, kam je nutná zavážka zboží. Další dopad mýtného by byl na veřejnou linkovou dopravu a základní dopravní obslužnost kraje, protože by to způsobilo autobusovým dopravcům nárůst nákladů, který by promítli do cen jízdného, případně do úhrady prokazatelné ztráty hrazené krajem. Tím by opět nastalo větší finanční zatížení obyvatel kraje i krajského rozpočtu. Odpověď na otázku jak velký zájem má kraj o zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je spíše záležitostí zvážení výše uvedených hledisek a efektu, které mýto přináší, říká hejtman Novotný. Jana Bartošová

7 ROZHOVOR KN duben Mýtné je pro kraje nesmírně zajímavé téma, říká v rozhovoru Krajských novin ministr dopravy Gustáv Slamečka Hlavním tématem dubnového vydání Krajských novin je možné zavedení mýtného pro nákladní dopravu na silnicích II. a III. třídy. Velmi aktivní je v této otázce ministr dopravy Gustáv Slamečka, a tak není divu, že velká část našeho rozhovoru se točila především kolem možnosti výběru poplatků za jízdu na krajských komunikacích. Dostali jsme se ale i k dalším tématům, například k prostředkům, kterými nám pomáhá financovat naši dopravní infrastrukturu Evropská unie. Pane ministře, velkým tématem posledních týdnů je v rámci oblasti dopravy na úrovni krajů případné zavedení mýta pro nákladní dopravu na silnicích II. a III. třídy. Kdo vlastně s touto myšlenkou přišel a proč? Popravdě řečeno neumím odpovědět na otázku, kdo s tím přišel, protože to téma bylo obsaženo už v programovém prohlášení vlády Mirka Topolánka z počátku roku Odpověď na otázku proč je mnohem snazší. Kraje samozřejmě mají na správu a údržbu svých silnic, tedy silnic II. a III. třídy, omezené finanční zdroje a zpoplatnění jako dodatečný finanční výnos je pro ně samozřejmě nesmírně zajímavé téma. Minimálně jako něco, co lze posoudit a vyhodnotit, co takový krok může reálně přinést. Studie proveditelnosti zavedení mýta na krajských silnicích se uskutečnila v Pardubickém kraji, proč právě tam? Je to podle vás modelový kraj a závěry studie jsou tak pro ostatní regiony dostatečně ilustrativní? Stalo se tak po dohodě s hejtmany. Zjištění z Pardubického kraje jsou v základních obrysech ilustrativní pro všechny ostatní kraje, i když mezi kraji samozřejmě existují významné rozdíly, například pokud jde o délku dálnic a rychlostních silnic na území kraje. Studie ukázala, že v Pardubickém kraji by bylo smysluplné zpoplatnit pro nákladní dopravu zhruba 260 kilometrů krajských silnic, což je jen zlomek. Má i přesto smysl mýtné zavádět? To není úplně přesné studie posuzovala 260 kilometrů krajských silnic jako vzorek, na kterém se posuzovaly možnosti a rizika zpoplatnění. Rozhodně nelze říci, že by studie řekla, že jen a pouze na těchto 260 kilometrech má smysl zpoplatnění zavést. Argument, že mýtné by krajům kompenzovalo škody, které by nákladní doprava na jejich silnicích způsobila objížděním placených úseků, je jednoduchý a jasný. Ovšem jak by to bylo s tokem peněz? V současné době není možné, aby kraje přímo mýto vybíraly, může tedy stát vybírat mýto na silnicích, které nejsou v jeho vlastnictví? Není neobvyklé, aby stát vybíral pro obce či kraje jejich příjmy například daň z nemovitostí vybírá stát, ale kompletně ji převádí obcím, na jejichž území nemovitost leží. U jiných daní jsou stanoveny poměry z celostátního výnosu daní, které obce dostávají. Takže jde jen o nalezení vhodné legislativní úpravy. Z druhé strany je jasné, že nemá logiku, aby kraje vybíraly mýtné nezávisle na státu musely by si vybudovat odpovídající infrastrukturu, do ní zařadit jednotlivá vozidla a podobně. Je jasné, že nějaká forma propojení se stávajícím mýtným systémem využívaným na dálnicích je nezbytná. Myšlenkou na zavedení mýta nejsou pochopitelně příliš nadšeni autodopravci, kteří navíc tvrdí, že zavedení mýta by se dotklo i například autobusové dopravy v regionu. Problémem by mýto mohlo být i pro malé regionální dopravce, jednoduše řečeno ty, kteří vozí do vesnice rohlíky. Uvažuje se o výjimkách nebo dotacích? Stát nebude nařizovat krajům, aby mýtné zavedly tam nebo tam. Ke zpoplatnění jejich silnic dojde na základě rozhodnutí krajů a jinak to být nemůže, stát k tomu krajům umožní využít zázemí existujícího mýtného systému. Před několika týdny jste společně s autory studie proveditelnosti zavedení mýta prezentoval její závěry předsedovi Asociace krajů ČR Michalu Haškovi, který navrhl prezentaci před všemi hejtmany. Jaký máte zatím pocit z komunikace s regiony v této věci? Jsou myšlence zavedení mýta nakloněny? Už z toho důvodu, který jsme se řekli, totiž že neopomíjejí žádný možný dodatečný zdroj příjmů na správu a údržbu krajských silnic, se hejtmani o tuto problematiku živě zajímají. V jakém časovém horizontu předpokládáte, že by mohlo k zavedení mýta na krajských silnicích dojít? Abychom si rozuměli, ona studie, o které je řeč, je skutečně jen pilotním dokumentem, který v prvním poměrně podrobném pohledu na věc ukázal, že zpoplatnění může mít racionální jádro, že nedojde k tomu, že související náklady spotřebují všechny možné příjmy. Teď teprve může začít podrobnější příprava, ze které jistě vyplyne řada technických či jiných komplikací, které budeme muset společně vyřešit. Proto si ani náhodou netroufám odhadovat, kdy by ke skutečnému zavedení zpoplatnění na dvojkách a trojkách mohlo dojít a v jakém rozsahu. Ještě se jednou otázkou vrátím k už zmíněným autodopravcům. Očekáváte z jejich strany nějaké protestní akce nebo ještě před případným zavedením mýta proběhne s jejich zástupci nějaká diskuse, která by měla případné protesty odvrátit? Bez diskuse s dopravci si samozřejmě žádný postup neumím představit. Tak jako bez diskuse s dopravci nemohlo dojít k zavedení mýtného před několika lety nebo k zavedení odchylné páteční odpolední sazby od počátku letošního roku. Takové jednání je samozřejmě nezbytné už jen jako zdroj nových pohledů na věc, na nalezení potíží, které státní či krajský úředník nebo třeba vysokoškolský odborník bez kontaktu s praxí nikdy nemůže odhalit. A nyní k dalšímu tématu týkajícímu se dopravy a krajů. Vláda schválila mimořádnou pomoc krajům a do regionů poslala 750 milionů korun na opravy škod na silnicích po zimě a na údržbu silnic. Jak se vám tyto peníze podařilo pro kraje získat? Váš kolega Janota neotvírá pokladničku právě nadšeně Naštěstí náročnou zimu, která všechny ty mimořádné škody způsobila, nemohl nikdo přehlédnout. Je ale pravda, že naše argumentace ohledně potřeby mimořádných finančních prostředků byla poměrně silná. Kraje dosud na opravy svých silnic dostávaly od státu peníze pouze v případě povodní. Je letošní rok výjimkou nebo mohou kraje stejnou pomoc očekávat i po další kalamitní zimě? Není tak úplně pravda, že by stát krajům přispíval jen v mimořádných situacích. Už v původně schváleném rozpočtu SFDI pro letošní rok bylo několik stovek milionů korun příspěvků na rozvoj krajských komunikací, a také fond poskytne 3 miliardy korun na předfinancování akcí hrazených z evropských strukturálních fondů. Pokud jde o ty mimořádné akce, nemohu samozřejmě za budoucí vlády cokoli slibovat, ale i ten letošní příklad ukazuje, že vláda si je vědoma svého postavení a je ochotna pomoci, je-li to opravdu třeba. To se, myslím, se změnou vlády nezmění. Letos začaly do České republiky proudit peníze na projekty z Operačního programu Doprava. Jaký je jeho objem a jak velký je ve srovnání s jinými operačními programy u nás? S evropskými programy je ta potíž, že jsou hrazeny až zpětně, tedy až byl projekt dokončen, kdy byly zpracovány a schváleny žádosti. Je jasné, že u tak rozsáhlých investic, jakými dopravní stavby jsou, celý tento proces nějakou dobu trvá. Dobrou zprávou je, že počátkem roku přišly peníze z první průběžné žádosti na refundaci vynaložených prostředků, a také že Evropská komise už koncem minulého roku schválila první dva z tzv. velkých projektů, tedy investic v rozsahu nad 50 mil. eur. V letošním prvním čtvrtletí k nim přibyl další, a tak můžeme oprávněně očekávat, že se nyní čerpání dostane do pravidelného rytmu. Obavy, že bychom neuměli vyčerpat prakticky vše, jsou zbytečné období Operačního programu Doprava sice končí v roce 2013, ale dočerpávat dotace je možné ještě o dva roky déle. A v podstatně všechny klíčové stavby, které budou z OPD financovány, již jsou rozestavěny. Projevila se krize na možnostech spolufinancování projektů? Nikoli. Spolufinancování je nutnou podmínkou čerpání, a protože chceme čerpat v maximální míře, byly prostředky na spolufinancování prakticky to první, co jsme v rozpočtu SFDI pro tento účel vyčlenili. Kolik je takzvaně velkých projektů a v jakých oblastech by měly pomoci? Takových projektů je něco přes dvacet, přitom už zhruba v polovině případů byla do Bruselu odeslána žádost o schválení a protože byly všechny žádosti přijaty, je zjevné, že dříve nebo později budou tyto žádosti i schváleny. Na dalších žádostech se v návaznosti na dokončení stavebních projektů samozřejmě pracuje. Kdo kontroluje, aby projekty nebyly předražené? Hlavní kontrolou je v zásadě výběrové řízení na dodavatele. Hlavní problém u českých dopravních staveb, především mediálně často diskutovaných dálnic, není v nadměrných cenách od stavebních firem, ale v tom, že často musíme na přání zainteresovaných orgánů, obcí či krajů ovšem v souladu se zákonem stavět části dopravních staveb, které pro samotné dopravní účely nejsou potřebné. U nás například máme jeden z největších počtů sjezdů na délku dálnice v Evropě. Prostě proto, že během schvalování trasy a napojení mají obce a kraje velmi silnou vyjednávací pozici. Naproti tomu například v Německu je samozřejmostí, že prosazuje-li nějaká obec například sjezd ke své průmyslové zóně, musí si ho také zaplatit, u nás tyto náklady spadnou do klína Ředitelství silnic a dálnic. Jaký posun v dopravní infrastruktuře očekáváte po skončení dotačního období v roce 2013 a bude Česká republika schopna v rozvoji pokračovat i bez tak výrazných injekcí z EU? Po skončení nynějšího programu na roky sice zdroj z EU úplně nevyschne, ale odhadujeme, že k dispozici bude pětina, v nejlepším případě čtvrtina prostředků. Proto už dnes přemýšlíme, jak tento výpadek nahradit, protože ani stát nebude dlouhodobě schopen dát chybějící prostředky na dostavbu páteřní sítě dálnic a hlavních železničních koridorů dohromady. Řešením jsou jednak projekty PPP, ale uvažujeme i o možnosti dluhopisů vydávaných např. SFDI. Stát by příspíval zhruba ve stejné míře jako dosud, ale v době vysoké potřeby na co nejrychlejší dokončení by si SFDI půjčil, a poté, když už požadavky na investice razantně poklesnou, by z přebývajících prostředků splácel. Takové úvahy ale nejsou nijak jednoduché, plánovat na mnoho let dopředu, co bude s inflací a kursy měn je samozřejmě složité. Musíme ale tímto směrem uvažovat, jinak se hotových páteřních sítí nedočkáme ani za mnoho desítek let. Rozhovor připravili: Miloš Spáčil a Zuzana Nováko-

8 8 KN duben 2010 PUBLICITA Komise schválila další velký projekt OP Doprava V polovině března schválila Evropská komise (EK) projekt Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora Tábor. Tím byl zakončen schvalovací proces zahájený 20. června 2008 a Česká republika tak má možnost na tento projekt čerpat cca 1,9 miliardy korun z Fondu soudržnosti. Trať Doubí u Tábora Tábor je součástí tzv. IV. tranzitního železničního koridoru. Zkvalitněním technických parametrů tratě se dosáhlo zvýšení maximální rychlosti na 160 km/h, a tím i zkrácení jízdních dob pro osobní i nákladní dopravu. Modernizace trati přispěla zároveň ke Projekty silniční zlepšení bezpečnosti provozu, kultury cestování a k omezení negativních vlivů železniční dopravy. dopravní Tzv. velké projekty mají odlišný a také náročnější proces schvalování než ostatní projekty. Jedná se o projekty v hodnotě nad 50 milionů eur, které musí být po schválení Řídícím orgánem Operačního programu (OP) Doprava předloženy k posouzení Evropské komisi. Schvalovací proces se u prvních předložených velkých projektů protáhl na více než jeden rok. Po schválení prvních dvou projektů v prosinci 2009 ( Benešov u Prahy Strančice a Letohrad Lichkov ) je projekt infrastruktury Modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora Tábor v pořadí již třetím velkým schváleným projektem. Operační program Doprava je z hlediska finančních alokací nejobjemnější operační program ČR. OP Doprava je financován z ERDF a FS. Finanční prostředky programu jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy (silniční, železniční a vnitrozemské vodní dopravy, multimodální nákladní přepravy) a dopravní infrastruktury, které povede ke zlepšení dostupnosti dopravy. Podmínkou podpory předložených projektů jsou minimální negativní dopady na životní prostředí. Podpora OP Doprava se soustředí také na pražské metro - intervence OP Doprava jsou tedy zaměřeny na celé území ČR. Řídícím orgánem OP Doprava je ministerstvo dopravy, funkci Zprostředkujícího subjektu vykonává Státní fond dopravní infrastruktury. Více informací lze nalézt na internetových stránkách REALIZACE OPERAČNÍHO PROGRAMU Od počátku realizace Operačního programu Doprava byly k 3. březnu 2010 podány 153 žádosti v celkové hodnotě cca 170 miliard korun. Z předložených žádostí jich bylo schváleno 106 v souhrnné výši cca 147 miliard korun. Proplaceny byly cca 63 miliardy korun, což představuje 35,7 % z alokace na období Certifikované prostředky dosahují 6 % z alokace na operační program na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI Počet podaných žádostí se ve srovnání s předchozím měsícem (leden 2010) zvýšil o čtyři žádosti ve výši cca 7 miliard korun. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech dosahuje 97 % z alokace OP podporované MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA ÚNOR 2010 z prostředků Velké projekty Doprava na celé programové období. Největší podíl na nárůstu finančního požadavku v podaných žádostech má žádost podaná v oblasti podpory 4.1, která by měla svým finančním požadavkem ve výši 6,7 miliardy korun podpořit výstavbu čtyřproudové komunikace včetně několika mimoúrovňových křižovatek v úseku Vysočany Nové Spořice. Porovnání alokace na celé programové období a finančního objemu v podaných projektových žádostech poukazuje na vysoký zájem majoritních žadatelů o dotaci. Evropské unieprojekty S VYDANÝM ROZHODNUTÍM / PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM Proplacené prostředky dosahují cca 62,7 miliardy korun (36 % z celkové alokace programu). V průběhu února 2010 bylo proplaceno žadatelům dalších cca 26 milionů korun. Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Objem finančních prostředků ve stavu finančně ukončené projekty tvoří cca 1,8 miliardy korun (tj. cca 3 % z proplacených prostředků). CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE PŘEDLOŽENÉ EK Certifikované výdaje předložené Evropské komisi činí cca 10,5 miliardy korun. V průběhu února 2010 se objem certifikovaných prostředků nezměnil. Řídící orgán připravil další cca 2,7 miliardy korun k certifikaci, která by měla proběhnout v květnu VELKÉ PROJEKTY V OP Doprava bylo předloženo 30 velkých projektů, ze kterých jich bylo 29 schváleno na národní úrovni. Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav V OP Doprava bylo předloženo 30 velkých projektů, ze kterých jich bylo 29 schváleno na národní úrovni. Evropská komise schválila proza- projekt Evropská komise schválila prozatím PODEPSANOU dva velké SMLOUVOU projekty. Jedná se otím dva velké projekty. Optimalizace Jedná se o projekt trati Optimalizace trati Benešov u Prahy Strančice, který získal vepodporu výši téměř z Fondu 3soudržnosti mld. Kč. ve výši Benešov u Prahy Strančice, který Meziměsíční získal změna podporu je evidována z Fondu pouze soudržnosti v oblasti podpory 4.1, kde bylo vydáno jedno nové Rozhodnutí vo prosinci poskytnutí dotace 2009resp. ze podepsána strany EKtem jeschváleným projekt v Elektrizace prosinci 2009 ze strany tratiek je téměř 3 miliard korun. Druhým velkým projek- Druhým velkým projektem schváleným Smlouva, a to ve výši 1,7 miliardy korun. Celkově dosahuje objem finančních prostředků v pro- Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) - Li- projekt Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st. hr., 1.stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st. hr. s finančním příspěvkem z Fondu soudržnosti vejektech výšis 1,3 vydaným mld. Rozhodnutím/ Kč. Evropské podepsanou komisi chkov je st. předloženo hr. s finančním kepříspěvkem schválení z Fondu Smlouvou cca 146,6 miliardy korun, což představuje uvedeno 83,3 % z valokace následující na operační tabulce. program na ské komisi je předloženo ke schválení dalších soudržnosti ve výši 1,3 miliardy korun. Evrop- dalších sedm velkých projektů, jak je období sedm velkých projektů, jak je uvedeno v tabulce. stav k 01 OP DOPRAVA Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 6 - Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Oblast podpory Celková alokace podpory Předloženo na ŘO/ZS Schváleno na národní úrovni (ŘO/ZS) Předloženo EK Schváleno EK - v mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč - a b c d e f g h I , , , , , , , , ,2 0 0, , , , ,1 0 0, , , ,8 0 0,0 0 0, , , ,7 0 0,0 0 0,0 OP D , , , , ,6 Zdroj: MSC , informace od ŘO Zdroj: MSC , informace od ŘO

9 ÚSTECKÝ KRAJ KN duben O zpoplatnění svých silnic chce kraj nejprve diskutovat Silnice v Ústeckém kraji trpí pod tíhou kamionové dopravy. A nejhůře jsou na tom ty komunikace, které tvoří objízdnou trasu ke zpoplatněným silnicím a vedou většinou přes menší obce v regionu. Problémem však je, že tyto silnice zdaleka nevyhovují požadavkům na těžkou nákladní dopravu. Pomohl by to vyřešit zamýšlený systém zpoplatnění silnic druhých a třetích tříd? Špatná situace je například na silnici vedoucí přes Velké a Malé Březno a Zubrnice do Litoměřic. Obyvatelé těchto obcí trpí nadměrným hlukem, znečištěným prostředím a silnicemi, které těžká doprava postupně demoluje. Starostové některých postižených obcí už se v minulosti obrátili na kraj s prosbou o pomoc. Hejtmanka Jana Vaňhová pokládá kamionovou dopravu na silnicích nižších tříd za velký problém. Kraj však zatím nemá prostředky, jak provoz na svých silnicích omezit. Mýtnému na dálnicích a některých silnicích první třídy se spousta kamionů vyhýbá právě objížděním těchto úseků přes silnice nižších tříd a tím silně zatěžují obce, kterými projíždí. Menší obce tak doplácejí na nárůst dopravy, protože silnice na jejich území jsou ve špatném stavu, řekla Krajským novinám hejtmanka. Objížďkami ovšem trpí i v některých městech. Mezi ty, kterých se dotkly objízdné trasy, na něž je sváděna kamionová doprava z dálnice, patří Ústí nad Labem nebo Lovosice. Za tento stav může hned několik aspektů. Kromě mýtného, jehož sazby byly navíc v únoru tohoto roku navýšeny, je tu také obrovský problém s nedostavěnou dálnicí D8. Poslední stavební úsek v délce 16 kilometrů se nachází mezi obcemi Lovosice Řehlovice. O PROJEKTU BUDE KRAJ DISKUTOVAT Otázkou je, nakolik by problémy s dopravou vyřešilo možné zavedení mýtného také na silnicích ve vlastnictví kraje. Vedení kraje je zatím s optimismem opatrné. V současné době se reguluje pomocí mýtného doprava pouze na dálnicích a některých silnicích I. třídy. To potom způsobuje, že se nákladní doprava přelévá na silnice nižších tříd. Zavedení mýtného by tedy mělo znamenat rovnoměrnější rozložení dopravy na všechny komunikace a úlevu pro obce, jimiž prochází právě dvojkové a trojkové silnice. Je však nutné problematiku mýtného vyřešit komplexně, nezpoplatnit jen některé, aby se situace neopakovala a opět nevzrůstalo zatížení úseků bez poplatku, varuje hejtmanka Vaňhová. Zároveň ale přiznává, že by projekt mohl být ekonomicky velmi zajímavý. Finanční příjem z toho opatření, pokud by ovšem zůstával v kraji, by byl pro nás samozřejmě zajímavý, protože by to znamenalo další prostředky, za které by se mohly silnice opravovat. Nyní kraj čeká široká diskuse. Podle hejtmanky je nutné o projektu jednat a nalézt odpovídající řešení zmíněných problémů. Musí se především pečlivě propočítat, jestli by se vůbec získalo tolik peněz, aby to bylo efektivní a neničily se vedlejší silnice. První taková jednání se budou konat na nejbližším zasedání Rady Asociace krajů. PPP JAKO JEDNA Z MOŽNOSTÍ Důležitou otázkou v přípravě projektu je také jeho financování, stejně jako stále častější úvahy krajských samospráv o celkovém způsobu financování komunikací. Peněz je totiž čím dál tím méně a situace je do budoucna neudržitelná. Zvláště pokud v roce 2013 dojde k zásadnímu omezení čerpání z fondů EU. Skloňuje se tak stále častěji pojem PPP projektů. A že by mohl tento model spolupráce veřejného a soukromého sektoru hrát roli i při projektu mýtného na krajských silnicích nevyloučila ani hejtmanka. Myslím si, že vstoupit do problematiky silnic jinou formou financování, bude v brzké době nutné. Jak vidíme, tak současné peníze z národních zdrojů nestačí a evropské budou za nějaký čas vyčerpány. My budeme rozhodně hledat všechny cesty, jak u tohoto projektu dál postupovat a především jak ho nejlépe financovat. Ve správě Ústeckého kraje je v současné době na kilometrů silnic. Z toho je 907 kilometrů silnic II. třídy a kilometry silnic III. třídy. O opravy a údržbu krajských komunikací se stará SÚS Ústeckého kraje. Ta za údržbu v roce 2008 vydala přes 208 milionů korun a v roce 2009 přes 214 milionů korun. Dálnice D8 stále není dostavěna. I proto se kamiony vydávají na silnice nižších tříd a tím je demolují. zdroj: archiv.dopravni.net Prolomení těžebních limitů je na severu Čech velké téma. Podle výzkumu agentury STEM si drtivá většina obyvatel Ústeckého kraje přeje o tomto tématu referendum. V průzkumu odpovídalo 840 respondentů, z nichž plných osmdesát procent požaduje referendum. Téměř 55 procent dotázaných se zároveň domnívá, že uhelné zásoby, na kterých leží obce, by se měly vytěžit pouze v případě, že se těžaři domluví s lidmi na odškodnění a novém bydlení. Dohodu o spolupráci Ústeckého kraje s Republikou srbskou podepsala v sídle vlády v Banja Luce hejtmanka Jana Vaňhová. Podle tiskové zprávy kraje byla hlavní motivací smlouvy podpora realizace společných projektů, na kterých se budou obě strany podílet v rámci zvýšení konkurenceschopnosti regionálních produktů. Ve smlouvě nechybí ani body o podpoře podnikatelů, spolupráce v oblasti zdravotní péče a sociální politiky. Město Most usiluje o získání dotace z regionálního operačního programu Severozápad. Chtělo by dosáhnout na 220 milionů, ke kterým by ze svého přidalo dalších padesát. Peníze by šly do dopravy, konkrétně na nákup nových nízkopodlažních tramvají, na opravu tramvajového křížení, modernizaci zastávek, dálkové ovládání a výhřev výhybek. LIBERECKÝ KRAJ Na opravy krajských silnic chybí miliardy K zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je nutná změna legislativy. Vzhledem k tomu, že v současné době není projednávána změna zákona o pozemních komunikacích, která by uvažovala o změně této legislativy, není toto na pořadu dne. Otázka reálnosti by spíše měla směřovat na ministerstvo dopravy, uvedl náměstek hejtmana Libereckého kraje Martin Sepp. Na opravy silnic po zimě peníze stačit nebudou. Škody, které napáchala letošní zima na komunikacích, jsou postupně sčítány i v Libereckém kraji. Je jasné, že na všechny potřebné opravy nebude dost peněz. Na opravy máme letos pouze 40 milionů korun, z nichž 32 miliony dostaneme od státu, dodal Sepp. Tyto peníze půjdou především na velkoplošné opravy komunikací na území celého kraje, přičemž by kraj podle náměstka potřeboval přibližně dvojnásobek toho, co bude mít ve skutečnosti k dispozici. Liberecký kraj proto usiluje o další prostředky na opravu silnic. Na kompletní opravy silnic II. a III. třídy v kraji by kraj letos potřeboval částku okolo tří miliard korun, přestože tyto silnice v Libereckém kraji jsou z téměř 61 % ve výborném až vyhovujícím stavu. Liberecký kraj každoročně nechává zpracovávat sběr dat o kvalitě povrchů vozovek silnice II. a III. třídy. V roce 2009 byl sběr v Libereckém kraji proveden v květnu roku 2009 na celé síti silnic II. třídy tj. 488 km a na cca 1/2 silnic III. třídy tj. 785 km. Stavebním stavem silnice se rozumí její kvalita, stupeň opotřebení povrchu, podélné nebo příčné vlny, výtluky, které nelze odstranit běžnou údržbou, únosnost vozovky, krajnic, mostů a mostních objektů a vybavení pozemní komunikace součástmi a příslušenstvím. Z hodnocení vyplývá, že 421 km (20,1 %) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji bylo hodnoceno před zimním obdobím jako havarijní a u téměř 402 km (19,2 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu. NEJPRVE MUSÍ PŘIJÍT ZMĚNA LEGISLATIVY Možnost přinést prostředky na opravu silnic právě ze zavedení mýtného na krajských silnicích, tedy cestách II. a III. třídy, dokazuje nedávno vyhotovená studie proveditelnosti, která byla aplikovaná v Pardubickém kraji. Liberecký kraj ovšem zatím na základě poznatků z Pardubického kraje žádnou metodiku pro svůj Zavedení mýtného na krajských silnicích podle vedení Libereckého kraje zatím není na pořadu dne. zdroj: Liberecký kraj region nevypracoval. Kraj tuto metodiku nemá a ani na ní nepracuje. Tuto metodiku by mělo vytvořit ve spolupráci s kraji ministerstvo, dodal Sepp. Podle něj zatím neexistuje ani způsob, jakým by peníze putovaly od dopravců ke krajům. Metodika neexistuje, na to je zapotřebí změna legislativy, která ještě neproběhla, dodal. Na základě sběru dat, který si kraj ve svém regionu zajišťuje sám, byl proto zpracován pouze plán údržby a oprav vozovek. Celková délka silnic zahrnutých do výpočtu plánu údržby a oprav je km. Prvním krokem vytvoření plánu je sestavení finančního plánu optimální varianty, kdy je navržena optimální technologie. Takto stanovený plán údržby a oprav silnic II. a III. třídy byl v rámci 10 letého plánovacího období vypočten na 2,3 mld. Kč, řekl Sepp. Dodal, že byla sestavena také varianta rozpočtu se zohledněním ročního příspěvku, který činí 1,229 mld. korun. Z této skutečnosti vyplývá, že přibližně 1,1 mld. korun chybí k tomu, aby dle optimálního plánu bylo možno opravit navržené úseky. Neopraveno tak v rámci rozpočtu zůstane 737 km (35 %) ve srovnání s opravami provedenými v rámci optimálního finančního plánu. Tento výpočet nezahrnuje opravy mostů, příslušenství silnic, prostředky na zimní údržbu a běžnou letní údržbu silnic. Michal Tillgen Voliči v Libereckém kraji najdou mezi lídry jednotlivých politických uskupení kandidujících do sněmovny i jedno jméno, které se zdálo být v propadlišti dějin Miroslav Sládek. Ten kandiduje za Sdružení pro republiku Republikánskou stranu Československa. Kampaň chce prý směřovat především na internet a média. Podle odborníků ale příliš velkou šanci na úspěch nemá. Podle průzkumu agentury SC&C pro Český rozhlas by volby do Poslanecké sněmovny v Libereckém kraji vyhrála ČSSD, kterou by volilo 25 procent lidí. Na druhém místě by se podle průzkumu umístila ODS se 22 procenty, šestnáct procent voličů by dalo hlas TOP 09. Své poslance by měly i liberecké Věci veřejné díky zisku 11,5 procenta hlasů, KSČM s devíti procenty a pětiprocentní Strana zelených. Domy v Jablonci nad Nisou se na jaře obléknou do nového. Místní radnice rozdělila více než milion korun na opravy památek. Největší částka, 625 tisíc korun, půjde na opravu fasády historicky cenného domu v Jiráskově ulici z roku Na příspěvek se může těšit také kostel Povýšení svatého kříže na náměstí Boženy Němcové, kde budou obnoveny štukové omítky.

10 10 KN duben 2010 INZERCE _Inz_Cistota_kolem_silnic_EM_KN.indd :57

11 ČESKÁ REPUBLIKA KN duben Úspora státu v desítkách miliard korun ročně Díky elektronizaci a lepší legislativě ve veřejných zakázkách Ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška představil opatření, která pomohou snížit korupci spojenou s veřejnými zakázkami. Roční objem veřejných investic v České republice představuje 600 miliard korun. Tato suma tvoří téměř 17 procent tuzemského hrubého domácího produktu za rok. Podle ministra nespočívá problém ve špatném zákonu, který je z osmdesáti procent shodný se zákony v dalších členských státech EU, ale s jeho nesprávnou aplikací a neprovázaností s dalšími předpisy. Jen 54 procenta veřejných zakázek je evidováno v elektronickém systému. Naším cílem je toto číslo radikálně zvýšit. Problém není samotný zákon, největší úskalí vytváří korupční prostředí, které jde identifikovat před zahájením zadávacího řízení, uvedl Rostislav Vondruška. DVĚ CESTY: LEPŠÍ LEGISLATIVA A ELEKTRONIZACE VZ Ministerstvo chce zprůhlednit prostředí veřejných zakázek pomocí elektronizace a legislativy. Již od ledna tohoto roku platí v oblasti veřejných zakázek novela, jejíž součástí jsou tzv. blacklisty. Na ně je zapsán uchazeč, který předložil při prokazování kvalifikace nepravdivé nebo zfalšované doklady. Zapsaný se pak nemůže po tři roky ucházet o veřejné zakázky. Další připravovaná opatření proti korupci jsou: - povinné zveřejnění zjednodušeného podlimitního řízení na Internetu, - protokol o posouzení kvalifikace, - kontrola losovacího zařízení všemi účastníky losování, - kritérium ekonomické výhodnosti musí vyjadřovat poměr užitné hodnoty a ceny, - u zakázek nad 500 milionů korun povinné ekonomické a finanční posouzení. E-TRŽIŠTĚ A NIPEZ: ÚSPORA DESÍTEK MILIARD ROČNĚ Národní infrastruktura pro elektronické zadávání tzv. NIPEZ je soustava informačních systémů pokrývající celý životní cyklus veřejné zakázky. NIPEZ obsáhne uveřejňování informací o veřejných zakázkách, elektronická tržiště a elektronické nástroje pro zadávaní veřejných zakázek. Cílem e-tržišť je zvýšit efektivitu a úspory v zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. V první fázi zavedení NIPEZu očekáváme roční úsporu až 12 miliard korun. Snížení cen nakupovaných komodit a transakčních nákladů přinese další úsporu až 30 miliard korun, zhodnotil ministr pro místní rozvoj přínos systému NIPEZ. NIPEZ zahrnuje kromě e-tržišť i moduly pro plnění zákonné povinnosti a nástroje, jejichž prostřednictvím budou zadavatelé a dodavatelé provádět úkony v zadávacím řízení. NOVELA ZVZ: PROTI KORUPCI Návrh novely zákona o veřejných zakázkách, kterou v součastné době projednává Senát ČR, obsahuje několik protikorupčních opatření. Zadání veřejné zakázky v předpokládané hodnotě nad půl miliardy korun českých státem nebo státní příspěvkovou organizací bude považováno za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Hodnotit tak tyto zakázky budou smět pouze osoby s příslušnou bezpečnostní prověrkou. Zpřísní se úprava zjednodušeného podlimitního řízení. Zadavatel bude povinen uveřejnit výzvu na svém profilu zadavatele, který bude všem potenciálním dodavatelům volně přístupný. Možnost zrušit zjednodušené podlimitní řízení bude zúžena tak, jak je vymezena i u ostatních zadávacích řízení. Veřejný zadavatel bude povinen pořídit protokol o posouzení kvalifikace. Uchazeč tak bude mít možnost ověřit tyto skutečnosti, neboť protokol bude možné kontrolovat. Zpřísní se pravidla pro losování. Každý účastník losování bude mít možnost před losováním příslušné zařízení zkontrolovat. U losování bude povinně přítomen notář. Rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Zadavatel tak nebude mít možnost ovlivňovat průběh zakázky účelovými kritérii, která by zvýhodňovala jednoho dodavatele. Zpřísní se podmínky pro použití opčního práva. Cena dodatečného plnění nebude smět o více než 30 % přesahovat hodnotu odpovídající předpokládané hodnotě tohoto plnění; celkový objem plnění pořízeného na základě opce nebude smět přesáhnout 30 % ceny původní veřejné zakázky. K posílení transparentnosti přispívá významnou měrou proces elektronizace zadávacích procesů veřejných zakázek. MMR v loňském roce zahájilo projekt Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). NIPEZ představuje modulárně členěnou soustavu informačních systémů pokrývající životní cyklus veřejné zakázky. Důraz je kladen na rozvoj stávajících systémů (například v oblasti uveřejňování informací o veřejných zakázkách) a jejich komunikaci s nově vytvořenými moduly. Nedílnou součástí NIPEZ jsou elektronická tržiště pro veřejnou správu, což jsou webové aplikace umožňující elektronické zadání veřejné zakázky v některém ze stanovených zadávacích řízeních. E-tržiště je plně elektronický systém - všechny úkony v zadávacím řízení provádí zadavatel i dodavatel v elektronické podobě transparentním způsobem. (mah) Podpora životního cyklu VZ infrastrukturou NIPEZ NUTS II SEVEROVÝCHOD

12 12 KN duben 2010 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Mírný pokles nezaměstnosti zaznamenaly úřady práce v Královéhradeckém kraji. Míra nezaměstnanosti tady v březnu poklesla na 8,5 procenta. Jedná se ovšem pouze o mírný pokles vzhledem k rekordním 8,7 procenta, které tady evidovali v únoru. Podíl na poklesu má začátek sezónních prací a také umísťování nezaměstnaných na veřejně prospěšné práce. Na jedno volné místo připadá v kraji 15 uchazečů, nejhůře si lidé hledají práci na Jičínsku, kde na jedno místo čeká 31 nezaměstnaný. Velkou dávku trpělivosti musí na sedadlo spolujezdce posadit všichni řidiči v Náchodě. Od 15. dubna až do konce října je tady uzavřena Komenského ulice, která prochází centrem města, a v současné době na ní probíhá druhá etapa opravy. Ulice odlehčuje přetíženému dopravnímu tahu přes Náchod, na který tak nyní bude směřovat veškerá doprava. Rekonstrukce ulice přijde na 18 milionů a je to jedna z největších investic města v letošním roce. V první polovině dubna se v Hradci Králové uskutečnila tradniční konference Internet ve státní správě a samosprávě. Na ní jednali hejtmani o rozvoji egovernmentu a shodli se na tom, že by za pomoci evropských financí chtěli vylepšovat služby krajských úřadů pomocí elektronické spisové služby, digitální mapy veřejné správy, digitalizace a ukládání dat, datových skladů nebo zřízením krajského technologického centra. Mýtné v kraji zatím není na pořadu dne Také v Královéhradeckém kraji čelí problémům s houstnoucí kamionovou dopravou. Kamiony navíc velmi často míří na silnice druhých a třetích tříd, které však pro tyto mnohatunové kolosy nejsou určené. Dochází tak k jejich poškozování a krušné časy zažívají navíc i obyvatelé obcí, kterými kamiony projíždějí. Řešení nabídla studie o zavedení mýtného v Pardubickém kraji. Je to však řešení i pro Královéhradecký kraj? Královéhradecký kraj dá každý rok na opravy a investice do silnic stovky milionů korun. Zásadní měrou pomáhá Evropská unie. Letos bychom mohli z EU získat na nové projekty rekonstrukce krajských silnic asi 400 milionů korun, další stovky milionů ještě silničáři prostaví z projektů z minulého roku, řekl Krajským novinám radní pro oblast dopravy Josef Ješina. Ani takové finance ovšem nestačí. Silnice stále nejsou v dobrém stavu a možnost čerpání z fondů EU se blíží ke svému závěru. Kraj kdysi převzal od státu silnice ve stavu, který již tehdy vyžadoval miliardy na opravy. Postupem času stárnou další a další silnice, takže je velice složité tento nezaviněný dluh odmazávat. Snažíme se ale komunikace udržovat v co nejlepším stavu a postupně je modernizovat. Jedním z faktorů, který velkou měrou přispívá ke špatnému stavu krajských komunikací, je i kamionová doprava. Silnice II. a III. třídy totiž nejsou dimenzované na takovou zátěž a těžké nákladní automobily je tak postupně demolují. A trpí i obce, kterými kamiony projíždějí. KRAJ O MÝTNÉM ZATÍM NEUVAŽUJE Částečné řešení nabízí dostavba dálnice D11. Silnice protínající kraj by po svém úplném dostavění měla významně ulevit obyvatelům měst a obcí v kraji, které dnes zatěžuje nadměrná tranzitní doprava. Podle posledních informací je snad situace kolem pozemků Ludmily Havránkové těsně před svým úplným vyřešením. Stavět by se údajně mohlo už v příštím roce. Přesto ani dostavění dálnice nemusí znamenat, že se kamiony nebudou projíždět pro silnicích druhých a třetích tříd, které k tomu nejsou určeny. Někteří dopravci totiž nechtějí platit mýtné, a tak placené úseky raději objíždí po malých silnicích. Kamionová doprava bezesporu pro silnice druhé a třetí třídy obecně a tedy i v Královéhradeckém kraji zatěžující je a spíše na ně nepatří, prohlásil Josef Ješina. Otázkou zůstává, zda by tento palčivý problém vyřešil právě projekt zavedení mýtného na krajských silnicích. V Pardubickém kraji prezentovali studii, která říká, že ano. Radní Ješina je ale skeptický. Jsem přesvědčený o tom, že by zavedení mýtného tento problém neodstranilo. Jako kraj o takovém projektu zatím neuvažujeme. SILNICE NESPLŇUJÍ POTŘEBNÉ PARAMETRY Radní Ješina tak vylučuje nějaké předčasné úvahy o možném zavedení mýta na krajských silnicích. Podle něj jde předně o obrovskou nákladnost takového projektu. Problematické by bylo i následné financování a celkové technické zajištění. Jde také o to, že provoz kamionů není na velké části krajských silnic vůbec možný. Do systému mýtného by se tak dostala jen část silnic. Další otázkou je, nakolik by byl celý systém výdělečný. Pokud by se ukázalo, že i v Královéhradeckém kraji by systém zavedení mýtného znamenal přínos do rozpočtu, a tedy i více peněz na údržbu silnic, kraj by o této možnosti zřejmě ještě uvažoval. Je otázkou, nakolik by příjmy ze systému mýtného dokázaly vyvážit náklady na vytvoření a provoz celého systému. A jestli by tyto příjmy byly natolik velké, aby mohly v krajském rozpočtu hrát nějakou podstatnou roli při opravách komunikací, upřesňuje Ješina a dodává, že dnes ani není možné určit, kolik a jaké krajské komunikace by do systému spadaly. To by si vyžádalo důkladnou analýzu konstrukčního stavu silnic, kterou v tuto chvíli nemáme k dispozici. Vytvoření systému silnic s mýtným by ale bylo velmi komplikované a většina krajských komunikací by do něj stejně kvůli svému stavu nemohla být zařazena. Královéhradecký kraj vlastní celkem kilometrů silnic. Z toho jsou 894 kilometry silnic II. třídy a kilometrů silnic III. třídy. Od roku 2001 bylo vynaloženo na údržbu a opravy silnic II. a III. třídy v kraji více než 6 miliard korun. Filip Appl Kamiony jsou problém především pro silnice nižších tříd. Dopravu ale umí zkomplikovat i na dálnici D11. zdroj: KRAJ VYSOČINA Držitelka dvou zlatých a jedné broznové medaile z letošní olympiády ve Vancouveru Martina Sáblíková převzala z rukou hejtmana Jiřího Běhounka nejvyšší krajské ocenění. Skleněnou medaili za dlouhodobou propagaci a reprezentaci Vysočiny dostala půl roku poté, co chyběla na slavnostním předávání krajských ocenění v Jihlavě. Kraj Vysočina se rozhodl rozřířit některé úseky komunikací zařazených do krajské páteřní sítě. Hlavním důvodem je zvýšení bezpečnosti kvůli zvyšující se intenzitě dopravy s přihlédnutím k očekávaným rozvojovým trendům konkrétních částí kraje. Rozšířena bude silnice Nové Město na Moravě Jimramov, Ledeč nad Sázavou Světlá nad Sázavou, Jihlava Polná a Polná Přibyslav. V kraji Vysočina budou v květnových parlamentních volbách voliči rozhodovat mezi šestnácti politickými subjekty, jejichž kandidátky byly přijaty. Krajský úřad odmítl pouze kandidátku Sdružení pro republiku Republikánské strany Československo vzhledem k tomu, že strana nepředložila v zákonem stanoveném termínu potvrzení o zaplacení volebního příspěvku. Drobné závady na některých kandidátkách byly ve stanovené lhůtě odstraněny. Na Vysočině kandiduje do sněmovny celkem 277 lidí. Projekt mýtného je pro kraj zajímavý Kraj Vysočina nevylučuje svou účast na projektu zavedení mýtného na silnicích druhých a třetích tříd. Kamionová doprava na těchto komunikacích je problém, který si kraj uvědomuje a který sužuje především obyvatele menších obcí, jimiž přetížené silnice prochází. Přesto iniciativa, kterou spustil Pardubický kraj, má i zde své problémy. Kraj Vysočina se všemi prostředky snaží přimět řidiče nákladní dopravy, aby jezdili po komunikacích, které jsou k tomu určené. Samospráva však nemá mnoho možností, jak takové řidiče směrovat. Přitom kamiony na silnicích druhé a dokonce třetí třídy, to je palčivý problém, který komplikuje dopravu a život obyvatel především v zimě. Na Vysočině je kamionová doprava obrovský problém nejvíc v době kalamity, nebo když se stane nějaká dopravní nehoda. Velice by se nám hodilo, kdyby policie mohla odstavit kamiony alespoň pro toto kritické období, protože když napadne sníh a kamiony zůstanou v nějakém kopcovitém terénu, může to úplně zastavit dopravu, řekl hejtman kraje Jiří Běhounek. Podle něj je také problém ve stavu silnic a mostů. Na řadě silnic v kraji by totiž několikatunová vozidla neměla co dělat. Pokud budou kamiony skutečně velkou měrou objíždět zpoplatněné úseky, mohly by nastat velké problémy a u menších silnic by se začal rapidně zhoršovat jejich stav. FINANCOVÁNÍ MUSÍ BÝT JASNÉ Hejtman se neobává, že by kamiony objížděly i nově zpoplatněné silnice II. a III. třídy. Kraj se k možnosti zpoplatnění některých úseků silnic II. a III. třídy staví spíše pozitivně. Podle hejtmana Běhounka však existuje řada problémů, které bude nutno nejprve vyřešit. První z nich je financování. Podle hejtmana musí být otázka financování a výtěžnosti takového projektu naprosto vyjasněná. My ten projekt mýtného na krajských komunikací budeme podporovat. Ovšem ne v případě, že by to mělo znamenat financování jeho zavedení, spuštění a provozu z naší strany. Projekt by měl financovat stát, který by určitou část prostředků přiděloval na silnice, které spravujeme. O konkrétních podobách projektu však budeme ještě usilovně jednat. Dalším problémem je organizace takového projektu. Podle hejtmana bude nutné, aby projekt celkově zaštítil a zrealizoval stát. Aby se do zpoplatňování svých silnic pustily kraje jednotlivě, je nereálné. Neumím si představit, jak by to vypadalo. Česká republika by byla rozdělená na čtrnáct částí, které by spravovalo čtrnáct různých organizací Opravdu nevím, jak by se takový projekt realizoval. Podle hejtmana se chystá jednání s ministrem dopravy, na kterém by se o těchto problémech mělo začít mluvit. PENÍZE NA SILNICE NEBUDOU zdroj: Policie ČR Nepříliš příznivě zatím vypadá budoucnost pro české silnice. Hejtman Běhounek se obává především roku 2013, kdy skončí nebo bude omezeno čerpání z fondů Evropské unie. Zpoplatnění krajských silnic by proto mohlo být řešením, které do krajské pokladny přinese potřebné peníze na opravy. Vnímáme tento projekt jako možnost, jak si zajistit nějaký příjem. Protože v okamžiku, kdy skončí čerpání z evropských fondů, nebudeme mít při stávajících poměrech dostatek peněz na opravy a údržbu. SFDI na tom moc dobře není, státní rozpočet také ne, a my tak musíme nalézt nějaký nový zdroj peněz. Bez toho nemáme šanci dohnat tu ztrátu v kvalitě a rozsahu naší silniční sítě, která je podle našich propočtů osm až deset let, vysvětluje Běhounek. Pokud bude projekt na Vysočině realizován, bude to znamenat 500 až kilometrů zpoplatněných silnic II. a III. třídy. Jde o ty nejdůležitější tahy, tedy páteřní síť těch komunikací, které jsou okolo dálnice a jsou využívány k objíždění mýtného. Toho, že by po zavedení mýtného na těchto komunikacích kamiony zajížděly při svých objížďkách ještě dál, se ale hejtman nebojí. Ty silnice jsou pak už v takovém stavu a tak profilované, že si to ti řidiči opravdu rozmyslí a raději zaplatí mýtné. Na území kraje Vysočina se nachází kilometry silnic. Nejvýznamnější zpoplatněnou komunikací je dálnice D1, která protíná kraj Vysočina v délce 93 kilometrů. Silnice I. třídy měří 422 kilometry a silnice II. a III. třídy jsou v délce kilometrů. Filip Appl

13 ČESKÁ REPUBLIKA KN duben Silničáři poděkovali vládě za mimořádnou finanční injekci Na celostátním jednání se počátkem dubna sešli v Nové Pace představitelé Sdružení správ a údržeb silnic ČR a Sekce silničního hospodářství Svazu dopravy ČR. Mezi silničáře přijela na zasedání řada významných hostů, mezi nimiž byl i náměstek ministra dopravy Tomáš Kaas nebo ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter. Silničáři se na jednání připojili k Asociaci krajů ČR s poděkováním vládě za finanční prostředky, které uvolnila na pokrytí mimořádných nákladů po zimním období. Představitelé správ a údržeb silnic ze všech regionů republiky se na zasedání seznámili se závěry Studie proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy, vyslechli si prezentaci projektu Tiché koberce, dozvěděli se podrobnosti o laserovém skenování a georadaru a nechybělo ani představení společnosti Kobit, která se zabývá vývojem a výrobou strojů pro údržbu silnic. Velmi zajímavým bylo vystoupení náměstka ministra dopravy Tomáše Kaase, který nejprve silničářům vyjádřil dík za dobře zvládnutou zimní údržbu komunikací. Ve svém projevu následně hovořil o prostředcích získaných od vlády na opravy škod po zimě a na posílení údržby silnic v roce Jsem rád, že si z jednání odnáším spokojenost všech zúčastněných, že se podařilo navýšit rozpočet na opravy a údržbu, konstatoval Tomáš Kaas, který se dokonce zmínil o možnosti získání ještě dalších finančních prostředků. Nejednalo by se o peníze ani od vlády, ani z napjatého rozpočtu ministerstva dopravy. Bylo by to z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, potažmo z rozpočtu Ředitelství silnic a dálnic, uvedl náměstek ministra. To znamená, že se nejedná o rezervy, ale o vlastní zdroje. A to by tedy znamenalo, že by se muselo někde škrtat, pravděpodobně na některé velké stavbě, což pochopitelně také není dobře. Ovšem pokud bychom zjistili, že ani současné navýšení finančních prostředků nestačí, pak by nám nezbylo nic jiného. Na slova náměstka ministra dopravy navázal ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krauter, který informoval, že v těchto dnech putují na kraje dopisy informující o rozdělení vládou přidělených prostředků: Musím říci, že ministrovi dopravy se podařil husarský kousek, když získal na vládě 2,25 miliardy korun na odstranění škod po letošní zimě. Tato částka je vyčleněna jak pro Ředitelství silnic a dálnic ČR na škody na dálnicích, rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy. Také jsou zde finanční prostředky na škody na silnicích II. a III. třídy ve výši 750 milionů korun. Ředitel SFDI silničářům sdělil, jak třičtvrtě miliardy bude mezi regiony rozděleno. Podle jeho informací získá Středočeský kraj necelé 133 miliony, Jihočeský kraj téměř 84 miliony, Plzeňský kraj necelý 71 milion, Karlovarský kraj skoro 28 milionů, Ústecký kraj více než 56 milionů, Liberecký kraj 32 miliony, Královéhradecký necelý 51 milion, Pardubický kraj 48 milionů, Vysočina více než 70 milionů, Olomoucký kraj téměř 48 milionů, Jihomoravský kraj 60 milionů, Zlínský kraj 27 milionů a Moravskoslezský kraj skoro 41 milion korun. Pro Státní fond dopravní infrastruktury není rozhodující, zda smlouvu na čerpání těchto prostředků bude podepisovat s krajem nebo s jeho správou a údržbou silnic. Smlouvy budou připraveny koncem měsíce, dodal Jaroslav Krauter. Z našeho dnešního jednání vzejdou některé závěry a byl bych rád, aby jedním z nich bylo i to, že se připojíme k Asociaci krajů ČR s poděkováním Vládě ČR a abychom v podstatě veřejně poděkovali vládě za pomoc silničnímu hospodářství krajů, uvedl ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Poděkovat bychom měli nejenom vládě, ale jmenovitě ještě panu ministrovi, jeho náměstkovi a řediteli Státního fondu dopravní infrastruktury. V oboru jsem třicet let, ale toto se mi za celou dobu opravdu nestalo a určitě si to zaslouží profesní poděkování všem, kteří se na tom podíleli. KOMENTÁŘE Chtěl bych velmi poděkovat všem, kteří se podíleli na údržbě komunikací během letošní zimy, která jistě patřila k těm náročnějším. Mohu potvrdit, že rozpočty ministerstva dopravy i Státního fondu dopravní infrastruktury jsou usnesením vlády posíleny. Ovšem nejsou ještě zesmluvněny, dokud nezasedne výbor SFDI, který by měl rozpočty potvrdit. Celkově se jedná o částku 2,25 miliardy korun. Tato částka je rozložena na opravy a údržbu dálnic, rychlostních silnic a silnic I., II. a III. třídy. Je zde také určitá část určená pro Správu železniční dopravní cesty. Co se týče údržby, budou posíleny položky vyplývající ze smluv Správ a údržeb silnic a Ředitelství silnic a dálnic. Samozřejmě by měla být také posílena částka mezi ministerstvem dopravy a SÚS, které mají příkazní smlouvu. V tomto případě se jedná o částku 368 milionů korun. Je to nejvyšší možná částka, kterou ministerstvo mohlo dostat, aniž by muselo žádat rozpočtový výbor sněmovny. Je jasné, že pokud bychom museli jít do rozpočtového výboru, tak tyto peníze s jistotou letos neuvidíme. Zbytek financí musí jít cestou SFDI a ŘSD. V tuto chvíli je zpracováno navýšení rozpočtů. Předpokládám, že v řádu dnů dostanou SÚS zmíněné rozpočty, aby se mohly připravit aktualizované plány. Budeme se dále snažit o navýšení této částky, ale rozhodně toto již nelze očekávat od vlády, protože už jen získání současné částky byl mimořádný výkon. Pokud budeme tuto částku navyšovat, tak finance budeme muset hledat ve vlastních zdrojích. Jsme si jako ministerstvo vědomi toho, že prostředky, které na opravy máme, nebudou dostatečné a že se v opravách bude muset přistoupit k určitým opatřením. Například, že se nebudou dělat souvislé úseky, protože z potřeby ohodnocené na zhruba 6 miliard bude mít ŘSD k dispozici asi 2 miliardy korun. Tomáš Kaas, náměstek ministra dopravy Ještě v lednu a únoru jsme mysleli, že náklady na letošní zimu budou daleko vyšší. Stále ještě nemáme finální přesné číslo, zatím to vypadá, že náklady budou ve výši 1,2 miliardy korun, což je srovnatelné s loňským rokem. Za první část zimy, tedy poslední čtvrtletí loňského roku, činily na silnicích I. třídy náklady 45 milionů, spotřebovány byly 34 tisíce tun posypové soli a najeto bylo 440 tisíc kilometrů. Konečné údaje za druhou část zimy budeme mít k dispozici až po odsouhlasení všech faktur zhruba na konci dubna. Již nyní ale mohu uvést, že náklady za letošní zimu budou jedny z nejvyšších v historii. Především leden znamenal extrémní nároky na zajištění zimní údržby a samozřejmě i na její financování. V některých případech představovaly lednové náklady více než 40 % příspěvku na údržbu pro celý rok. Proto je nyní nutné zajistit posílení příspěvků, aby bylo možné zajistit údržbu silnic, byť v omezeném rozsahu. Únor i březen se dají považovat za běžné měsíce vyjma několika dní. Jsme tedy velmi rádi, že se nám nevyplnily naše pesimistické odhady. Aktuální odhady za první čtvrtletí roku 2010 jsou ve výši 750 milionů korun na silnicích I. třídy. To znamená tedy necelých 1,2 miliardy korun za celou zimní údržbu. V 1. čtvrtletí bylo spotřebováno 120 tisíc tun posypové soli a najeto 1,47 milionu kilometrů při posypu a prohrnování. Pro porovnání v 1. čtvrtletí roku 2008 byly náklady na zimní údržbu 393 miliony korun a ve stejném období roku 2009 to bylo 746 milionů korun. Letošní náročná zima přinesla značné škody na vozovkách a dle našich odhadů byly tyto škody vyčísleny na 6,279 miliardy korun. Zatím na odstraňování škod bylo ŘSD přiděleno 1,185 miliardy korun. V současné době realizujeme seznam dokončovacích prací z těchto prostředků. Tyto akce budou postupně nebo již jsou soutěženy. Jiří Volek, provozní ředitel ŘSD _Inz_Cistota_kolem_silnic_EM_KN.indd :57

14 14 KN duben 2010 OLOMOUCKÝ KRAJ Olomouc hostila významnou konferenci. Setkání se jmenovalo Víme o sobě a proběhlo ve středu 7. dubna v kongresovém sále Pegasus v Regionálním centru Olomouc. Cílem konference je spojovat organizace pomáhající při mimořádných událostech. Na akci se prezentovali složky Integrovaného záchranného systému Olomouckého kraje i nestátní neziskové organizace zabývající se humanitární pomocí. Hejtman Olomouckého kraje Martin Tesařík besedoval se studenty. Setkání se uskutečnilo v Gymnáziu Zábřeh. Nejvíce studenty zajímaly státní maturity, doprava a nezaměstnanost. Sérii setkání s veřejností absolvovali také krajští radní. Poobědvali se zástupci neziskových organizací a setkali se s vedením města Zábřeh. Jejich kroky zamířily také do sociálního zařízení v Jedlí a ke starostům obcí z okolí. V obci Tučín na Přerovsku se uskuteční v pořadí již dvanácté pracovní setkání zástupců mikroregionů. Bude se konat 29. dubna a na jednání si zástupci venkova a ostatní představitelé regionu vymění zkušenosti s přípravou a realizací projektů obcí a mikroregionů a dozví se také nejaktuálnější informace o Regionálním operačním programu Střední Morava. Hejtman považuje výnosy pro kraj za samozřejmé Proces případného zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy je plně v rukou státu.olomoucký kraj nemá možnost jej urychlit či zpomalit, budeme se proto spíše snažit být dobře připraveni, říká olomoucký hejtman Martin Tesařík. Hejtman uvádí, že pokud jde o výnos z mýtného, považuje za samozřejmé, že by jej v konečném důsledku měl získat Olomoucký kraj, který ročně vynakládá na údržbu, opravy, rekonstrukce a budování nových komunikací významnou část svého rozpočtu. Krajské silnice, neboli cesty II. a III. třídy, se stanou mnohem více exponovanými poté, co je začnou využívat řidiči kamionů, aby ušetřili na mýtném. Pokud peníze neskončí v krajských pokladnách, stanou se krajské vlády tím, že udržují krajské silnice, přispěvatelem dopravcům na celkové náklady. Zavedením mýtného na silnicích II. a III. třídy v krajích se proto v těchto dnech intenzivně zabývá ministerstvo dopravy ve spolupráci s jednotlivými kraji. Ministerstvo dopravy zadalo ve spolupráci s Pardubickým krajem zpracování studie proveditelnosti zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy v Pardubickém kraji, která ukázala, že tento systém je proveditelný. Součástí studie je i obecná část aplikovatelná na ostatní regiony České republiky. Zavedení mýtného v Pardubickém kraji by bylo pilotním projektem, na kterém by se celý systém zavádění mýtného na krajských komunikacích vyzkoušel. Projekt zavedení mýtného na silnicích nižších tříd je však stále zatím na svém počátku. Na rozdíl od některých jiných krajů se olomoucká krajská vláda domnívá, že z hlediska legislativy nemá ministerstvo dopravy žádný problém s rozšířením mýta na silnice nižších tříd. Otázkou zůstává, kdo bude systém financovat, kdo bude peníze přijímat nebo kdo bude určovat parametry mýta, uvedl vedoucí tiskového oddělení Ivo Heger. Tato oblast bude muset být podle něj ještě důkladně prozkoumána, idea je taková, že by výnosy z mýta dostávaly kraje. Stále však chybí jakákoliv metodika, jak tyto peníze na kraje převést, což například přináší poněkud skeptický pohled na celou problematiku v jiných krajích. JE TŘEBA NEJPRVE STANOVIT VÝŠI MÝTNÉHO Kraj se obává, aby špatně nastavené podmínky zavedení mýta v konečném důsledku pouze nepoškodily lokální dopravce a autobusovou dopravu. foto: dopravni.net V dalších krocích bude proto hrát také v Olomouckém kraji hlavní úlohu stát, který musí prokázat, že je nejen reálné zavedení mýtného, ale také že je schopen se nejen vzdát části peněz vybraných pod mýtnými branami, ale také, že je dokáže přivést do krajských pokladen. Studie zatím pomohla zejména v určení metodiky zavádění mýtného. V této chvíli je rozhodující, jak stát bude dále postupovat ve své dopravní politice. Musí rozhodnout, jestli silnice nižší kategorie zpoplatní či nikoliv. Dle vyjádření ministra dopravy bude testování ještě minimálně jeden až dva roky pokračovat, uvedl Heger. Součástí metodiky musí být také vlastní výše mýtného. Výnosy na jedné straně musí zaplatit škody způsobené dopravci, na druhou stranu, bude-li cesta po krajských silnicích stejně drahá nebo kvůli větší vzdálenosti dokonce dražší, vrátí se kamiony na zpoplatněné dálnice a mýtné na krajských cestách se nakonec dotkne jen lokálních přepravců a autobusové dopravy. Tím by mýtné plnou vahou dopadlo na obyvatele krajů ve vyšších cenách jízdného nebo kupovaného zboží. Podle Hegera bude teprve nutné rozhodnout o tom, jaké budou sazby, jaká bude ekonomika systému, kolik bude nutné do zavedení systému investovat a jak budou výnosy rozdělovány. Ministerstvo dopravy v současné době odhaduje, že z hlediska technických a technologických parametrů systému by systém mohl být otestovaný za dva až tři roky. Jestli systém začne fungovat a kdy, závisí na rozhodnutí budoucí vlády, uzavřel Heger. Michal Tillgen V holešovickém zámku byly vyhlášeny výsledky 5. ročníku ankety Osobnost roku Prvenství letos získal známý zlínský soudce a spisovatel Josef Holcman. Spolu s ním převzalo ocenění z rukou krajských radních a hejtmana Stanislava Mišáka dalších devět osobností. Anketu pravidelně vyhlašuje Agentura J.Králík a kandidáti jsou nominováni členy zastupitelstva kraje a řadou dalších významných institucí kraje. Krajští radní schválili novou pracovní skupinu, která bude koordinovat projekt Velehrad K dalším úkolům skupiny patří organizační zabezpečení akcí a doprovodných aktivit v rámci tohoto projektu, který připomene výročí příchodu slovanských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje na Moravu. Krajští radní schválili investiční záměr na výstavbu nového pavilonu interní kliniky v areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně. V pavilonu budou prostory pro komplexní provoz interního a neurologického oddělení včetně intenzívní péče, většiny ambulancí, gastroenterologie a hemodialýzy. Celkové náklady na výstavbu nového pavilonu dosáhnou částky 1 miliardy 179,5 milionu korun, dodal náměstek hejtmana Libor Lukáš. ZLÍNSKÝ KRAJ Mýtné pro kraj? Tomu nevěříme Zlínský kraj i přes vyhotovenou studii proveditelnosti v Pardubickém kraji v zavedení mýtného, které by přineslo peníze do krajské pokladny, nevěří. Je možné, že poslanci mýtné zavedou, ale těžko ty peníze přidou až k nám. Už tu bylo několikrát, že jsme v něco věřili, a nakonec dopadlo všechno jinak, uvedl tiskový mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar. V rámci usnesení krajského zastupitelstva Zlínského kraje z prosince loňského roku byl schválen rozpočet Zlínského kraje. V něm je zahrnuto také více než půl miliardy korun pro krajem zřízenou příspěvkovou organizaci Ředitelství silnic Zlínského kraje. Organizace se stará o 574 km silnic II. třídy a km silnic III. třídy. Celkem je tedy krajem spravováno km, do údržby ale patří také například 712 mostů, které jsou na území Zlínského kraje. Pro rok 2010 vyčlenil Zlínský kraj této organizaci z poskytnuté dotace 145 milionů korun jako prostředky na investice, které jsou určené na přípravu, zabezpečení a realizaci výstavby a modernizace silniční sítě ve vlastnictví Zlínského kraje. Právě na tyto účely by kraj přivítal část mýtného, které bude vybráno na krajských silnicích. Lze totiž předpokládat, že řidiči kamionů se budou snažit využít vedlejší cesty k tomu, aby ušetřili za mýtné na ostatních zpoplatněných silnicích. Údržbu silnic II. a III. třídy kraj provádí na základě platných smluv obchodními společnostmi Správa a údržba silnic Kroměřížska, SÚS Slovácka, SÚS Valašska a SÚS Zlínska. Finanční plnění údržby nelze předem stanovit, je závislé na klimatických podmínkách. Po zkušenostech lze říci, že zimní údržba čerpá čtyřicet procent celkových finančních prostředků na údržbu, přičemž vzniknou-li úspory, jsou použity na zabezpečení většího rozsahu údržby vozovek v letních měsících, dodal Plesar. Právě letošní zima však ve všech krajích patřila spíše k těm dražším, zejména opakovanými přívaly sněhu v měsících lednu a únoru. STAV SILNIC ZATÍM MÝTNÉ NEPŘIPOUŠTÍ Ohledně zavedení mýtného na silnicích II. a III. třídy pro vozidla nad 3,5 tuny ve Zlínském kraji krajská vláda situaci bere v těchto dnech jako stále nereálnou. Ve svém skeptickém pohledu se opírá jednak o fakt, Kamiony mohou na krajských silnicích způsobovat časté kolapsy dopravy. že potenciální zavedení mýtného není legislativně připraveno a jeho realizace by si vyžádala astronomické náklady. Dále kraj poukazuje na technický stav komunikací, který neodpovídá tomu, aby na nich mohlo být vybíráno mýtné. Z pohledu Zlínského kraje můžeme říci, že jsme vůbec nepřistoupili k tomu, abychom vytipovali místa a silnice, kde by se v budoucnu mohlo mýtné zavést, což je jedna z nutných podmínek pro možné další jednání v této věci, uzavřel Plesar. Studie provedená v Pardubickém kraji byla přitom mnohem více optimistická. V únoru letošního roku proběhl v sídle právě Pardubického kraje seminář, kde byli zástupci jednotlivých regionů a další odborníci na odborném semináři seznámeni s výsledkem studie, jejímž iniciátorem byl současný ministr dopravy Gustáv Slamečka. Hlavním závěrem studie přitom byla skutečnost, že systém zavedení mýtného na zdroj: Pretol silnicích II. a III. třídy je proveditelný. Přestože tento fakt nikdo nevyvrací, stále chybí hlavní mechanizmus, tedy jak se peníze vybrané na mýtném dostanou do krajských pokladen. Kraj se proto ani nechce pouštět do diskuze, jak vysoké by mýtné vlastně mělo být, aby se alespoň zaplatily škody způsobené majiteli težkých kamionů, kteří budou dávat krajským silnicím přednost před zpoplatěnými dálnicemi. Michal Tillgen

15 ČESKÁ REPUBLIKA KN duben Objem žádostí o dotace přesáhl 800 miliard korun Objem předložených a schválených projektů se v únoru opět zvýšil. Stejně tak narostla částka, která byla příjemcům v období proplacena. Aktuální stav proplacených peněz příjemcům je 108,7 miliardy korun. Čísla vyplývají z Měsíční monitorovací zprávy, kterou vydává Národní orgán pro koordinaci-ministerstvo pro místní rozvoj ČR (NOK-MMR). Počet žadatelů, kteří předkládají své projekty, neustále roste. Ke konci února byly evidovány už předložené žádosti o poskytnutí dotace z fondů EU. Objem peněz, o které žadatelé zažádali se zvýšil na 806,5 miliardy korun. Počet schválených projektů se navýšil na , na které celkově připadne podpora ve výši 319,3 miliardy korun. Čeští příjemci již obdrželi od jednotlivých řídících orgánů 108,7 miliardy korun z fondů EU. Nejvíce příjemcům dosud proplatil Operační program Doprava (35,7 % vyplacených prostředků z alokace), druhým v pořadí čerpání vzhledem k vlastní alokaci je Regionální operační program Střední Morava (24,2 % z vlastní alokace) a třetím operačním programem, který už vyplatil nejvíce peněz je Regionální operační program Jihovýchod (23 % vyplacených prostředků vzhledem k vlastní alokaci). ČERPÁNÍ DOTACÍ BUDE RYCHLEJŠÍ Je velmi důležité, aby žadatelé dávali důraz především na efektivitu projektů, tedy na jejich kvalitu. Balíček legislativních opatření MMR, který před týdnem schválila Vláda ČR, dává důraz nejen na zrychlení čerpání, ale také na jeho účelnost, vysvětlil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Materiál, který je prvním komplexním balíčkem legislativních změn ohledně čerpání fondů EU, schválila vláda v polovině března. Balíček obsahuje 12 zásadních legislativních změn. Mezi nejpodstatnější změny, které by měly čerpání dotací urychlit, patří například Brusel ocenil naše Integrované plány Evropská komise koncem března zveřejnila strategickou zprávu o dosavadním čerpání evropských fondů (provádění programů politiky soudržnosti v programovacím období ). Podle této zprávy Česká republika mírně v čerpání evropských fondů zaostává. Z této zprávy vyplývá, že přibližně v polovině programovacího období jsou v zemích EU vybrány projekty v hodnotě více než 93 miliard eur, což činí 27 % z celkového objemu. Pro srovnání v ČR to je o něco málo více než 20 %, a v tomto ohledu proto zaostáváme za evropským průměrem. Česká republika je na dvacátém místě v čerpání evropských fondů. Vybrala projekty v objemu pouze 21,6 % celkové alokace, zatímco Maďarsko je již dnes na 46,3 %. Doplácíme na složitý implementační systém, který sociální demokracie za svých vlád nastavila. Jedním z důvodů pomalejšího čerpání je také Divočina za humny Neopustit Českou republiku, a přesto zažít na vlastní kůži prostředí africké divočiny. Být na dosah zvířatům, prožít několik dní v safari a nocovat uprostřed divočiny. Sen mnoha dětí i dospělých milovníků dobrodružství a poznání se už brzy může stát skutečností díky evropské dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu a díky projektu Safari Kemp. Tento zcela unikátní projekt realizuje jako pilotní v rámci projektu PAAK (Posílení absorpční a administrativní kapacity) ZOO Dvůr Králové nad Labem. zjednodušení vykazování výdajů, zrychlení proplácení peněz příjemcům nebo zlepšení kontrolní činnosti ze strany úřadů. Hranice pro schvalování jednotlivých projektů ministerstvem financí se zásadně navýší ze současných 100 milionů na 500 milionů korun. Novinkou také bude Celkové kvóty výběru projektů podle členských států Zdroj: Evropská komise, 2010 třeba to, že již přidělené dotace budou v případě potřeby převoditelné na jinou společnost. Čerpání peněz z fondů EU v programovém období se za posledních 12 měsíců velmi zrychlilo. Zatímco v březnu 2009 byly českým příjemcům proplaceny 3 miliardy korun, aktuální zpoždění při schvalování rozpočtu EU a navazující zpoždění při přijímání příslušné legislativy na počátku období. Poprvé Evropská komise ve své zprávě zveřejnila také vybrané nejlepší projekty, jedná se o 40 příkladů dobré praxe. Česká republika má mezi těmito příklady pouze jeden projekt. Je stav proplacených peněz je už téměř 107 miliard korun. V období je pro Českou republiku z fondů EU vyčleněno téměř 27 miliard eur, tedy zhruba 811 miliard korun. Materiál, na kterém pracovalo ministerstvo pro místní rozvoj v úzké spolupráci s jednotlivými řídicími orgány operačních programů a ministerstvem financí, vznikal od prosince loňského roku. Administrativní zátěž by měl výrazně zjednodušit jak poskytovatelům dotace, tak žadatelům a především příjemcům dotací. (mah) potěšující, že tímto příkladem dobré praxe jsou tzv. Integrované plány rozvoje měst, které prosadil Svaz měst a obcí ČR. Z toho je patrné, že Brusel věnuje pozornost tomu, jaká je role místních samospráv při využívání evropských fondů a oceňuje zapojení měst do strukturální politiky. Více na Ing. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR Kempovat v divočině bude možné poprvé už tuto sezonu. Celý kemp včetně parkoviště rozšířeného o 255 míst je totiž dokončen. Z okolí zmizely objekty zimovišť i výběhů, hotová je i část oplocení. Práce na projektu sice na čas přerušil sníh, nyní už ale vše pokračuje podle harmonogramu stavbou vyhlídky a přístřešku pro zvířata. První fázi zkušebního provozu, který potrvá do konce letošní sezony, mají za sebou nejen kemp, ale i doprovodné služby pro návštěvníky, jako jsou bazén a vířivka. Dokončeno je také vnitřní vybavení kempu. Záměr výstavby Safari Kempu ve Dvoře Králové nad Labem je logickým pokračováním rozšiřování a zkvalitňování služeb návštěvníkům ZOO. Safari Kemp bude nabízet ubytování v bungalovech, v karavanech i stanech a bude atmosférou a architekturou připomínat africké kempy. Unikátnost Kempu podtrhuje i to, že jeho součástí bude výběh afrických zvířat oddělený pouze ozeleněným plotem. Cílem projektu Safari Kemp je zlepšení služeb pro návštěvníky ZOO a ostatní turisty nejen v oblasti ubytování, ale i v dalších aktivitách. Počítá se s návazností tohoto zařízení na ostatní místní možnosti využití volného času. Předpokládané celkové náklady projektu jsou korun, z toho předpokládaná výše dotace činí korun. Realizace začala v dubnu 2008 a zakončení se předpokládá v červenci Projekt Safari Kemp je pilotním v rámci projektu PAAK, jehož cílem je zvýšení absorpční a administrativní kapacity regionu soudržnosti Severovýchod prostřednictvím vytvoření partnerství krajů Královéhradeckého, Pardubického a Libereckého. Další informace můžete najít na internetové adrese:

16 16 KN duben 2010 PUBLICISTIKA Nemocnice dostanou 1,5 miliardy, ale ne krajské (pokračování ze strany 1) Jde skutečně o centrální priority, podotkl předseda vlády Jan Fischer a připomněl, že některé z investic jsou tak zásadní, že v případě jejich odložení by byl ohrožen chod těchto zařízení. Na to by mohla šeredně doplatit nejen ta zařízení, ale i jejich pacienti, dodal premiér. Vláda se totiž stala terčem kritiky ČSSD. Zástupci strany oznámili, že rozdělovat tak velký balík peněz před volbami, není právě vhodné. KRAJE SI Z KOLÁČE NEUKOUSNOU Fakt, že peníze od státu dostanou pouze státní nemocnice, se nelíbí krajům. Jejich zařízení totiž také postrádají peníze na klíčové projekty a finanční dotace by je k realizaci těchto projektů přiblížila. My jsme to jako Asociace krajů připomínkovali, protože i převážná většina prostředků z Evropských fondů jde do státních nemocnic. Vnímám to jako velký problém. Pokud totiž nemáme přísun vlastních finančních prostředků, tak nejsme schopni zajišťovat některé investiční náklady, prohlásil za Radu Asociace krajů její místopředseda Radko Martínek. Určitě je na pořadu dne jednání, do jaké míry je možné počítat s financemi ze státního rozpočtu. A jednat se rozhodně bude. Premiér už oznámil, že se na konci dubna chystá jednání s Asociací krajů. Chce se na něm domluvit s hejtmany na možném financování krajských nemocnic. Někteří hejtmani jsou však skeptičtí. Hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, kterého Jiří Paroubek označil za možného budoucího ministra zdravotnictví, jednání vítá, ale nedělá si iluze. O celé téhle dotaci jsem s paní ministryní komunikoval velmi intenzivně. Tu podporu stát chápe prostě jako standardní udržování kvality nemocnic ve svém vlastnictví. Další jednání určitě budou probíhat, ale já upřímně pochybuji, že z té miliardy a půl krajské nemocnice něco uvidí. STEJNÉ PODMÍNKY PRO VŠECHNY Ilustrační foto. Předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek trvá především na tom, aby ve všech nemocnicích panovaly stejné podmínky. A to bez ohledu na to, zda je nemocnice státní nebo krajská. Podle něj je zatím situace taková, že jsou státní nemocnice zvýhodňovány na úkor těch krajských. A to je stav, který by měl být co nejdříve napraven. Oboje jsou nemocnice veřejné a pacient nezkoumá, jestli ho záchranka veze do nemocnice, kterou zřizuje ministerstvo nebo konkrétní kraj, prohlásil Hašek. S tím souhlasí i Jiří Běhounek a domnívá se, že je problém především v celkovém nastavení systému. Stát totiž touto velkou finanční injekcí pouze zajišťuje chod svých nemocnic, stejně jako kraje zajišťují ty své. To je sice pochopitelné, ale systémově špatné. Jsem přesvědčený, že všechny nemocnice měly být převedeny na kraje nebo měly být vytvořeny univerzitní nemocnice. Neměly zůstat státní nemocnice, protože je tu velký problém v oblasti čerpání evropských peněz. Většinu jich totiž čerpají právě státní zařízení. Jednání mezi kraji a premiérem Janem Fischerem je naplánováno na konec dubna. Teprve foto: KN poté se uvidí, zda se nějaké finanční podpory dočkají také krajské nemocnice. Filip Appl MMR podpoří bezbariérový rozvoj obcí Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří celkem 9 miliony korun projekty v pěti městech, které mají za cíl zřídit bezbariérové obecní prostory. Dotace půjdou z ministerského programu Bezbariérové obce. Na dobře přístupné městské úřady a pečovatelské domy se tak mohou těšit zdravotně handicapovaní v Milevsku, Přerově, Desné, Ústí nad Orlicí a Slavičíně. V České republice je podle odhadu Vládního výboru pro zdravotně postižené občany asi jedna třetina lidí se sníženou mobilitou. Kromě zdravotně postižených je totiž třeba započítat i seniory, ale také například maminky s dětmi. Výbor dokonce počítá, že se číslo ještě navýší, populace stárne. Do výzvy programu přihlásili zájemci celkem osm žádostí. Hodnotitelská komise jich doporučila ministrovi ke schválení šest. Dvě zamítnuté žádosti nesplnily všechny požadavky stanovené v zásadách programu. Obcím ministerstvo pro místní rozvoj přispěje částkou 8, 922 milionu korun. Státní podpora dosahuje až padesáti procent vynaložených nákladů. V Milevsku tak budou moci postavit bezbariérový výtah a nainstalovat Plzeňský kraj chce do Europaregionu DONAU -MOLDAU V březnu se konalo již čtvrté plenární zasedání Rady hospodářské a sociální dohody Plzeňského kraje. Rada v čele s hejtmankou Plzeňského kraje Miladou Emmerovou, náměstkem Ivo Grünerem, předsedou Krajské hospodářské komory Zdeňkem Mužíkem a předsedou RROS Jindřichem Brabcem měla na programu jednání problematiku Euroregionů. Plzeňský kraj chce společně se sdružením obcí, zaměstnavateli a dalšími subjekty pracovat na vzniku takzvaných mezimetropolitních regionů, které budou v letech 2014 až 2020 čerpat dotace z Evropské unie. schodišťové plošiny, v Ústí nad Orlicí pomůže peněžní dotace k výstavbě bezbariérového výtahu domu sociální péče. Radnice by měla být přístupnější díky finanční pomoci i lidem ze Slavičína. MÉNĚ ŽADATELŮ, VĚTŠÍ DOTACE Co jsou to tyto mezimetropolitní regiony? Metropolitní regiony jsou regiony, které se utváří kolem velkých metropolitních center. V okolí Plzeňského kraje vznikají velké metropolitní regiony Praha, Mnichov a Norimberk. Odpovědí na tyto metropolitní regiony je snaha vytvořit regiony, které budou tvořeny oblastmi ležícími mezi metropolitními centry - tedy mezimetropolitní regiony. Jedná se tedy o určitě uskupení regionů, které budou spolu spolupracovat v různých oblastech lidské činnosti.vznikající evropské regiony jsou nejčastěji V letošním roce se vlivem hospodářské recese a nižších obecních rozpočtů přihlásilo méně žadatelů než loni, na druhou stranu jsme ale mohli přidělit větší dotaci. Například Milevsko uspělo dokonce se dvěma žádostmi, prohlásil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Program Bezbariérové obce byl poprvé vyhlášen v roce Podpora je poskytována jako dotace až do výše 50 % celkových nákladů projektů a každý rok je pro ni vyčleněna v rozpočtu ministerstva částka 10 milionů korun. Program je schválen až do roku V rámci programu jsou podporovány projekty zaměřené především na odstraňování bariér při vstupu do budov, bezbariérové úpravy sociálních zařízení a pořizování schodišťových plošin a výtahů. Cílem programu Bezbariérové obce je zajistit státní podporu investičním záměrům měst a obcí, které řeší bezbariérové trasy na svém území v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Ministerstvo pro místní rozvoj pak ve své kompetenci podporuje odstraňování bariér na těchto trasách v budovách městských a obecních úřadů a domech s pečovatelskou službou, upřesnil význam programu Josef Postránecký, ředitel Odboru rozvoje a strategie regionální politiky ministerstva pro místní rozvoj. (mah) tzv. EGTC - European Grouping for Territorrial Cooperation (EGTC)- Evropské seskupení pro územní spolupráci. Tato uskupení vznikají napříč Evropou od roku Jejich cílem je vytvořit efektivní způsob přeshraniční spolupráce na jednotném evropském trhu. Plzeňský kraj se chce zapojit do připravovaného Europaregionu DONAU-MOLDAU, přibližuje problematiku mezimetropolitních regionů Jan Přibáň, který je pověřen vedením Odboru fondů a programů EU Krajského úřadu Plzeňského kraje. Europaregion DONAU- MOLDAU budou tvořit oblasti mezi velkými metropolitními centry, jako Instalace výtahu v budově šternberské radnice na Horním náměstí, která je od konce loňského roku bezbariérová. Na projekt se podařilo městu získat dotaci ve výši 1,163 milionu korun z ministerstva pro místní rozvoj na bezbariérové úpravy budov městských a obecních úřadů v ČR. Realizací projektu chce město Šternberk přispět k větší integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace do společnosti. foto: Město Šternberk je Mnichov, Norimberk, Vídeň a Praha, tedy několik krajů České republiky, Bavorska a Rakouska. Kdo bude stát v čele tohoto uskupení zatím není jasno. Tento vznikající Europaregion je teprve na začátku svého vzniku. Zatím se budou zpracovávat různé analýzy a studie týkající se území, priorit, způsobu spolupráce a tak dále, říká Jan Přibáň. Stejně tak podle něj zatím není jasno jak Europaregion DO- NAU-MOLDAU bude čerpat finance. Plenárnímu zasedání Rady hospodářské a sociální dohody Plzeňského kraje byl rovněž představen chystaný projekt Plzeňský kraj bezpečný kraj, který si klade za úkol zlepšit bezpečnostní situaci na území regionu. Jedná se o preventivní projekt, jenž navazuje na projekt Plzeň-Bezpečné město. Rada se zabývala také nestátními neziskovými organizacemi a jejich činností, nebo situací cizinců, kterých pobývalo na území kraje ke konci letošního ledna Rada hospodářské a sociální dohody Plzeňského kraje byla založena před rokem a řeší především problémy regionu vyplývající z hospodářské krize. K dalšímu jednání se sejde opět v červnu. Jana Bartošová KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Filip Appl, Michal Tillgen, Jana Bartošová, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Tomáš Kocourek Komerční prezentace - příspěvky označené (kp). Nezdrojované fotografie v tomto vydání Krajských novin jsou od agentury CzechTourism. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 9. Číslo: 04. Vychází: 16. dubna 2010 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

17 DOPRAVA KN duben

18 18 KN duben 2010 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Vláda pošle třičtvrtě miliardy na poničené krajské silnice Letošní zima patřila mezi ty nejnáročnější za posledních deset let. Silničáři museli čelit těžkým podmínkám především v lednu a únoru, kdy území celé republiky pravidelně pokrývaly desítky centimetrů sněhu. Silničáři proto musí sahat až na samé dno svých rozpočtových rezerv. Peníze budou chybět především na jarní opravy poničených silnic. Pomoc v nouzi nyní poskytl stát. V KRAJÍCH POČÍTAJÍ ŠKODY Jednotlivé krajské samosprávy zajišťují v zimě údržbu silnic II. a III. třídy. Správy a údržby silnic (SÚS) jednotlivých krajů však obvykle také udržují pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) komunikace I. třídy a rychlostní silnice. V tomto případě však jdou náklady na vrub právě ŘSD. Na centrální úrovni stát pečuje výhradně o dálniční síť. Podle předběžných odhadů celkové škody po zimě na silnicích I. třídy, rychlostních silnicích a dálnicích dosáhnou výše 6,3 miliardy korun. Jde o rekordní stav v porovnání s předchozími roky. Už nyní je tedy jasné, že rozpočet přidělený pro veškeré opravy komunikací po zimním období nebude dostačující. Máme KRAJ prozatím informace ke konci března a čísla se ještě mohou upřesnit v průběhu dubna, uvedl v této souvislosti generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Na základě zmapované situace na silnicích I. třídy a dálnicích tak ŘSD letos chybí ještě přibližně 4 miliardy korun. ŘSD plánuje, že na jaře budou zatím probíhat pouze lokální výspravy těch nejhorších míst. Na souvislé opravy jsou nyní vypisována výběrová řízení na zhotovitele. Zimní sezóna 2008/2009 byla přitom o poznání mírnější. Ředitelství silnic a dálnic vydalo na údržby silnic I. třídy v minulém období něco přes miliardu korun. V letošní sezóně se zimní údržba vyšplhala na částku 1,5 miliardy korun. Náklady na údržbu komunikací v posledních letech stoupají. V sezóně 2007/2008 šlo na údržbu silnic, které má na starost Ředitelství silnic a dálnic, 700 milionů korun. ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA OPRAVY SILNIC II. A III. TŘÍDY Královéhradecký kraj , Zlínský kraj , Moravskoslezský kraj , Pardubický kraj , Olomoucký kraj , Ústecký kraj , Karlovarský kraj , Jihomoravský kraj , Středočeský kraj , Liberecký kraj , Vysočina , Jihočeský kraj , Plzeňský kraj , CELKEM FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA POKRYTÍ MIMOŘÁDNÝCH NÁKLADŮ Rozpočet SFDI a kapitoly 327 MD Požadované finanční prostředky tis. Kč SFDI/příjemce ŘSD SFDI/příjemce SŽDC SFDI/příjemce Kraje MD/příjemci správy a údržby silnic CELKEM Správy a údržby silnic v jednotlivých krajích zatím ještě definitivně nevyčíslily uplynulou zimu. Podle předběžných odhadů je však zřejmé, že většina krajských organizací pečujících o silnice bude muset přehodnotit své plány pro údržbu v letních měsících a především nalézt desítky milionů na opravy komunikací po zimě. Propad očekávají například v Pardubickém kraji. Zatímco v loňském roce činil provozní příspěvek SÚS Pardubického kraje 351 milion korun, letos je to i kvůli ekonomické krizi, která se odrazila v daňových výnosech kraje a tedy i v rozpočtu, o 26 milionů méně. Pokud se k tomu přičte náročnější zima, kvůli které museli silničáři sáhnout až na dno pokladny, rýsuje se velký problém s financováním údržby komunikací v letních Délka měsících. silnic A Podíl to přiznávají délky i Částka zástupci (k ) silnic k dispozici kraje. Na první čtvrtletí 2010 má Správa a údržba km silnic Pardubického % tis. kraje Kč vyčleněnu částku 80 milionů korun na zimní údržbu. Tato částka byla spotřebována za leden a únor Náklady za březen a část dubna jdou tedy na úkor letní údržby, řekl náměstek hejtmana pro dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. Podle něj půjde o propad v řádech desítek milionů korun. To manko je teď asi 40 milionů. Je však jasné, že po takovéto zimě bude i množství výtluků větší než je obvyklé. V souhrnu lze konstatovat, že propad oproti rozpočtu roku 2009 bude cca 80 milionů korun. Představitelé kraje však nevylučují, že se nějaké zdroje ještě najdou. O možných postupech se však teprve jedná. Jsem připraven ve spolupráci s ředitelem SÚS Pardubického kraje vytvořit pro Radu kraje analytický materiál, na jehož základě bychom měli přijmout politické rozhodnutí, jak postupovat do budoucna, doplnil náměstek Jan Tichý. Dobře si se zimou poradili v Královéhradeckém kraji. Přesto i zde budou muset hledat další finanční prostředky. Zima totiž kraj přijde přibližně na 250 milionů korun, což je o 50 milionů víc, než kolik má SÚS k dispozici. O dvacet milionů víc než loni zaplatí také na Vysočině. V ostatních krajích je situace podobná. Správě a údržbě silnic Moravskoslezského kraje bude chybět kolem dvaceti milionů. V Plzeňském kraji se pak tato částka může vyšplhat až ke čtyřiceti milionům. Bez propadu zatím vychází kraj Liberecký, který na zimní údržbu zatím vydal 100 milionů korun. Za značné poškození silnic mohou časté výkyvy teplot s opakujícím se klesáním pod bod mrazu. Škody po zimním období 2009/2010 jsou mnohem většího rozsahu než v předcházejících zimních obdobích. Z celkové délky kilometrů silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji bude nutné na polovině silnic, tj. téměř kilometrů, provést nějakou údržbu a opravy, řekl ředitel SÚS Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Takové náklady znamenají pro SÚS jednotlivých krajů nutnost jednat o dalších financích od samospráv a také šetřit na údržbě během letních měsíců. PŘES DVĚ MILIARDY NA OPRAVY SMLOUVY KONCEM DUBNA Definitivní čísla přinesl začátek měsíce. Všechny kraje dostali dopis ze Státního fondu dopravní infrastruktury, aby se vyčíslily škody a upřesnilo se zacílení těchto mimořádných finančních prostředků. Tyto prostředky by měly být schváleny 27. dubna, kdy bude zasedat výbor SFDI. Po tomto datu ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ NA OPRAVY SILNIC II. A III. TŘÍDY KRAJ Délka silnic (k ) Podíl délky silnic Částka k dispozici km % tis. Kč Královéhradecký kraj , Zlínský kraj , Moravskoslezský kraj , Pardubický kraj , Olomoucký kraj , Ústecký kraj , Karlovarský kraj , Jihomoravský kraj , Středočeský kraj , Liberecký kraj , Vysočina , Jihočeský kraj , Plzeňský kraj , CELKEM S nepříznivou situací se rozhodl pomoci stát. Vláda se na svém nedávném zasedání rozhodla vyčlenit více než dvě miliardy na opravu zničených silnic. Ministerstvu dopravy se podařil husarský kousek tím, že vyjednalo navýšení rozpočtu o 2,25 miliardy korun na likvidaci škod po letošní zimě. Tato částka je vyčleněna jak pro Ředitelství silnic a dálnic, pro škody na dálnicích, rychlostních komunikacích a komunikacích I. třídy, ale také jsou zde vyčleněny finanční prostředky pro škody na silnicích II. může dojít k zesmluvnění těchto částek. a III. třídy ve výši FINANČNÍ 750 milionů PROSTŘEDKY korun, Pro urychlení NA POKRYTÍ financování těchto škod prohlásil ředitel Státního MIMOŘÁDNÝCH fondu dopravní infrastruktury Jaroslav Krau- jednotlivé kraje budou vyčísleny v globál- jsme NÁKLADŮ se rozhodli, že tyto prostředky pro ter. Většina finančních prostředků se Rozpočet SFDI a kapitoly 327 MD ní Požadované položce. Takže finanční tyto prostředky prostředky se mohou čerpat na základě vystavených fak- najde v privatizačním fondu. Toto řešení přitom nijakým způsobem nenavyšuje deficit veřejných rozpočtů ani po- peněz, kdyby se například vyskytla potřetur. Je to z důvodu tis. ulehčení Kč rozdělování SFDI/příjemce ŘSD díl deficitu na HDP, sdělil novinářům ba přelívání peněz z jedné položky do druhé, tak aby tento krok nemusel jít žádným SFDI/příjemce SŽDC premiér Jan Fischer. Kolik peněz dostanou jednotlivé kraje je uvedeno v rozpočtovým projednáním, vysvětlil Ja- SFDI/příjemce Kraje MD/příjemci správy a údržby silnic tabulce. Poměrnou cifru z vyhrazené roslav Krauter. Dále jsme se rozhodli, částky dostanou jednotlivé kraje podle počtu kilometrů silnic nižších tříd, me zesmluvňovat tyto prostředky s kra- že pro nás není rozhodující, jestli bude- CELKEM které musí daný kraj spravovat. jem nebo s příslušnou správou a údržbou Kraje to samozřejmě vítají. Je to důkaz, že vláda vnímá situaci regionů a samy, jakým způsobem toto bude řešeno. silnic. Toto si již musí rozhodnout kraje dovede na jejich potřeby vstřícně reagovat. Oceňujeme také to, že reaguje na uzavírat smlouvy s kraji, resp. s přísluš- SFDI je okamžitě po 27. dubnu připraven aktuální situaci ihned, nikoliv až s odstupem několika měsíců, napsal v ote- Nutné je podotknout, že poskytnunými správami a údržbami silnic. vřeném dopise předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek. Přesto sourakteru a není možné z nich hradit inté prostředky jsou neinvestičního chačasně varuje, že peněz ani tak není vestiční akce. dost. I přes tuto příznivou zprávu však jednotlivé kraje budou muset hledat ve svých rozpočtech další finanční prostředky pro úplné odstranění škod v řádech dalších desítek až stovek milionů korun.

19 JIHOMORAVSKÝ KRAJ KN duben Hejtman podporuje projekt mýtného na krajských silnicích Nedostatek peněz na opravy a údržbu komunikací je problém, který se týká celé České republiky. V Jihomoravském kraji aktuálně chybí 150 milionů korun na opravy po zimě. Částečné řešení tohoto problému v budoucnu možná nabídne staronový projekt zavedení mýtného na krajských silnicích, který v pozitivních světlech představila studie z Pardubického kraje. A vedení kraje Jihomoravského v čele s hejtmanem a předsedou Rady Asociace krajů Michalem Haškem se k němu staví kladně. V Moravském Písku na Hodonínsku mají nové víceúčelové hřiště. Areál, který sedmi miliony podpořila Evropská unie, slavnostně otevřel hejtman kraje Michal Hašek. Hřiště je určeno pro celou řadu míčových her a nalézá se v prostorách tamní základní školy. Sportoviště však nebude určeno pouze žákům a studentům, ale také veřejnosti. Dva zásadní faktory ničí krajské silnice. Prvním z nich je zima. Ta letošní byla obzvlášť těžká a kraji tak chybí přes 150 milionů na opravy. Zřídil se kvůli tomu i poradní sbor, který má vymyslet, kde peníze získat. Poradní sbor se bude zabývat především efektivním využitím peněz, které jsou v rozpočtu kraje vyčleněny pro oblast dopravy, řekl hejtman Michal Hašek. Druhým a stále palčivějším problémem je kamionová doprava. Ta zatěžuje místa, která by rozhodně zatěžovat neměla. Silnice druhých a především třetích tříd totiž nejsou určeny pro několikatunové nákladní automobily, a tak dochází k permanentnímu poškozování vozovky. Na to pak doplácí především obyvatelé vesnic, kterými kamiony projíždí, protože nechtějí platit mýtné na dálnicích, rychlostních silnicích a některých silnicích I. třídy. Možnost zavedení mýtného na vybraných krajských silnicích může více či méně vyřešit druhý ze zmíněných problémů. A tato myšlenka se líbí především hejtmanovi Jihomoravského kraje Michalu Haškovi. Podle něj však nejde o žádnou novinku. O myšlence se diskutuje poměrně dlouho. Koneckonců už v loňském roce požádala Asociace krajů ministra dopravy a také premiéra, aby vůbec vznikla taková případová studie a my jsme měli na stole konkrétní podklady. Teoretická diskuse nad možností mýtného na krajských silnicích je diskutována dokonce už několik let. KRAJ MÁ MNOHO ZPOPLATNĚNÝCH ÚSEKŮ Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému v regionu tvoří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Právě některé úseky těchto komunikací jsou kamiony často objížděny po souběžných silnicích nižších tříd. Zvláště špatná situace je na Břeclavsku v okolí zdejšího úseku dálnice D2. Kamiony zde dusí například obec Starovičky nebo Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek se coby předseda Asociace krajů ČR zúčastnil na ministerstvu dopravy prezentace závěrů studie proveditelnosti zavedení mýtného. foto: Miloš Spáčil Hustopeče. Situace se ještě zhoršila od února tohoto roku, kdy platí nová pravidla pro mýtné. Starostové jsou bezmocní a bojí se, že v letních měsících bude situace ještě horší. Opatření po kterých volají, však hned tak nepřijdou. Pokud má být tím řešením právě zavedení mýta na krajských silnicích, budou si muset obyvatelé těchto menších obcí a měst ještě počkat. A je tu navíc podmínka. Projekt mýtného musí slibovat minimálně ekonomickou návratnost. V současné době bude náš postup směřovat k dalším výpočtům a studiím, upřesňuje Michal Hašek. Kraje ale obecně nepůjdou do modelu zavádění mýtného, pokud by to mělo znamenat zvýšené náklady a nikoliv příjmy a získání nutných finančních prostředků na obnovu a výstavbu krajské silniční sítě. Přípravný proces celého projektu je podle Haška zhruba v polovině. NEJPRVE JE NUTNÉ JEDNAT Kdy by tedy nakonec celý projekt mohl v Jihomoravském kraji odstartovat, zatím vůbec není jasné. Nejprve o tom chtějí jednat hejtmani v Radě Asociace krajů. Přístupná k jednání musí být také vláda, bez které není možné o projektu ani uvažovat. Povinnost vybírat mýtné je totiž ze zákona ukládána státu. Hejtman Michal Hašek se však domnívá, že jednání o této problematice vždy bylo a bude nad stranickou politikou. Chceme maximálně prozkoumat tu problematiku a získat maximum podkladů před rozhodnutím o tom, zda zavedeme mýto na krajské silnice. Počítáme s jednáním, ať už tady bude po volbách jakákoliv vláda. Koneckonců ty debaty začaly ještě v době, kdy vládla pravicová Topolánkova vláda a my jako hejtmani jsme je vedli bez jakýchkoliv politických předsudků. V Jihomoravském kraji je celkem přes kilometrů silnic. Silnice druhé a třetí třídy činí kilometrů. To je asi osm procent všech silnic II. a III. třídy v České republice. Zatím ještě nelze s určitostí říci, kolika kilometrů krajských silnic by se zavedení mýta týkalo, ani jakou formou by bylo provedeno. Jednou z možností jak projekt zrealizovat, je například využití nějaké formy PPP projektu. Filip Appl Na území Jihomoravského kraje se nachází deset nových sběrných dvorů. Konkrétně vyrostly v deseti městech a obcích na Břeclavsku a přišly na 75 milionů korun. Velkou část financí poskytla Evropská unie. Slavnostního otevření se ve Velkých Pavlovicích zúčastnila také náměstkyně hejtmana Anna Procházková. Jásat mohou ekologové. Nové sběrné dvory odpovídají i těm nejnáročnějším ekologickým požadavkům. Do kraje jde historicky největší dotace na obnovu památek. Téměř půl miliardy korun získaly zámecké jízdárny a konírny v Lednici na svůj projekt Multifunkčního centra. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ve čtvrtek podepsal na Státním zámku Lednice ministr kultury Václav Riedlbauch. Chci při této příležitosti deklarovat, že Jihomoravský kraj hodlá celý Lednicko-valtický areál rozvíjet, řekl hejtman Michal Hašek. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Za zpoplatněním dalších silnic musí být stát, ne kraj Moravskoslezský kraj vidí odpovědnost za zavedení mýtného na krajských silnicích na státu. Otázka zpoplatnění užívání silnic II. a III. třídy v těchto detailech nestojí, podle našeho názoru, na krajích. Aby bylo možné zavést efektivní a spravedlivé zpoplatnění dopravní cesty pro jakýkoli segment dopravy, je nezbytné hledat především jednotné a transparentní řešení pro celou dopravní síť, řekla Šárka Vlčková, tisková mluvčí Moravskolezského kraje. Gestorem za takový systém nemůže podle Vlčkové být nikdo jiný než stát. Postavení našeho kraje proto vidíme v pozici kooperujícího partnera především na platformě Asociace krajů - ministerstvo dopravy, dodala Vlčková. Pro systém mýtného na celé silniční síti v Moravskoslezském kraji bude pravděpodobně nutné přijmout komplexní řešení nejen technické a ekonomické, ale i legislativní. Kraj se domnívá, že má dostatek zkušeností s důsledky zpoplatnění vybraných silnic I. třídy a dálnic a může se tak kvalifikovaně zapojit do procesu přípravy podobného systému, který zajistí rozšíření zpoplatněných. Náš kraj ani ostatní kraje však zřejmě nebudou vyvíjet ani kalkulovat nějaká separátní řešení, uvedla Vlčková. Rozšíření mýtného systému, volba vhodné sazby mýtného pro jednotlivé komunikace a vymáhání plnění povinností uživatelů komunikací orgány Policie a Celní správy může podle kraje základní nešvary současného systému odstranit. PROTESTŮ DOPRAVCŮ SE KRAJ NEOBÁVÁ Kraj chce zavedení mýta podporovat především kvůli zachování rovnocených podmínek na přepravním trhu. foto: dalnce.com Proto pro kraj není ani žádoucí, aby vznikaly nějaké nové instituce. Naopak by měla být rozšířena činnost Státního fondu dopravní infrastruktury, který má za úkol distribuovat výnosy mýta krajským silničním správám a který už prokázal, že tyto operace zvládá. V tomto ohledu se problému přerozdělování kraj neobává, hodlá sám prosazovat zásadu vrácení mýta na komunikaci, na které reálnou přepravou vzniklo. Neobává se dokonce ani negativní reakce dopravců. Automaticky totiž předpokládá, že na základě argumentace dopravci jasné a komplexní podmínky přijmou a odstranění lokálních deformací přepravního trhu vlivem mýta uvítají. Hovořit ale o výši výnosů mýtného je v tuto chvíli předčasné - zavedení mýta budeme podporovat především pro rovnocenné podmínky na přepravním trhu a ochranu komunikací a obyvatel regionu před přelivem těžké dopravy, dodala Vlčková. Studie proveditelnosti mýtného systému na krajských silnicích, tedy silnicích druhé a třetí třídy, která vznikla v Pardubickém kraji, se přitom hejtmanům zalíbila. Výnosy ze zavedení mýtného by však měly sloužit výlučně k odstraňování poškození způsobeného nadměrnou zátěží z kamionové dopravy. Nejedná se o ekonomický profit, je to spíš regulační prvek sloužící k tomu, aby nebyly silnice zdevastovány, dodal náměstek pardubického hejtmana Jan Tichý. Studie, s jejímiž závěry byli seznámeni odborníci z oblasti dopravy v čele s ministrem dopravy Gustávem Slamečkou, se sice zabývala především situací v Pardubickém kraji, její součástí je ale i obecná část, podle které by se nový model mýtného dal aplikovat na všechny regiony České republiky. Moravskolezský kraj ale zatím bližší údaje k tomu, kterých silnic by se například zpoplatěnní týkalo, nemá. Michal Tillgen Na Krajském úřadu proběhlo 7. dubna zatím poslední jednání Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Jednání se zúčastnil spolu s hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem i ministr dopravy Gustáv Slamečka. A témata? Jednalo se o financování regionu v oblasti dopravy či životního prostředí. Mluvilo se i o odstraňování překážek podnikatelům či zvyšování zaměstnanosti. Soutěž o nejkrásnější Fasádu Moravskoslezského kraje, které se uskutečnil už osmý ročník, má své vítěze. V kategorii správních a průmyslových objektů získala prvenství radnice Úřadu městského obvodu Ostrava - Jih, v kategorii bytových domů zvítězil řadový dům v historickém centru Ostravy na Šmeralově ulici. Zmínit lze ještě kategorii energeticky úsporného objektu. Tu vyhrál ostravský rodinný dům v ulici K Jezeru. Moravskoslezský kraj navštívil velvyslanec Indické republiky J. E. Dinkar Prakash Srivastava. Na jednání s hejtmanem Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem hledal i odpověď na otázku, jakým způsobem zlepšit spolupráci s krajem. Indii jako partnera si velmi ceníme. Je pro nás potěšitelné, že se zvyšuje vzájemná obchodní bilance a jsme připraveni podpořit firmy, které obchodují s Indií, zdůraznil na jednání hejtman kraje.

20 20 KN duben 2010 ČESKÁ REPUBLIKA Na slavnosti do měst UNESCO Ve městech UNESCO se pravidelně konají velkolepé historické a folklorní slavnosti. Díky tomu můžete mít hned dva mimořádné zážitky najednou. Užijete si neopakovatelnou atmosféru těchto akcí a poznáte jedinečné pamětihodnosti. Knížecí holdování a jarmark lidových řemesel, Kroměříž, Tato akce vás vrátí stovky let zpátky do doby největšího rozkvětu města. Uvidíte přehlídku historických kostýmů, předvedou se lukostřelci, sokolníci, spatříte ohňovou show, nakoupíte na jarmarku Až budete v Kroměříži, určitě nevynechejte prohlídku komplexu zámku a zahrad, který je na seznamu UNESCO. Slavnosti pětilisté růže, Český Krumlov, Do doby pánů z Rožmberka se propadnete na historických Slavnostech pětilisté růže. Spatříte tu průvod v historických kostýmech, pobaví vás komedianti, muzikanti, tanečníci i šermíři, nakoupíte na trhu. Vychutnejte si slavnosti ve městě, jehož historické centrum a areál hradu a zámku patří na seznam UNESCO. Královské stříbření Kutné Hory, Kutná Hora patřila kdysi díky svým stříbrným dolům mezi nejbohatší česká města. Gotická slavnost Královské stříbření navrací město do doby, kdy tu pobýval král Václav IV. Lidé spatří slavnostní příjezd panovníka s družinou, hrdí horníci ho uvítají, otevře se jarmark Na programu bude hudba, tanec, rytířské turnaje a mnoho dalšího. Město, jehož historické jádro s chrámem svaté Barbory a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci patří na seznam UNESCO, bude mít během slavnosti neopakovatelnou atmosféru. a kh.cz/ Svátky města, Olomouc, Pestrý program slibují i historické oslavy, které se uskuteční v Olomouci. Na co se mohou lidé například těšit? Návštěvníci spatří průvod v historických kostýmech, nakoupí na pravém hanáckém řemeslném jarmarku, ochutnají místní speciality vyrobené z olomouckých tvarůžků. Zároveň si prohlédnou zdejší památku UNESCO, kterou je barokní sloup Nejsvětější Trojice. Selské slavnosti Holašovice, Nejen města, v Česku najdete také vesnici UNESCO. V jihočeských Holašovicích turisté obdivují tzv. selské baroko. V této mimořádně půvabné vesnici se konají Selské slavnosti na programu bude lidový jarmark, vystoupí folklorní soubory, program zpestří například tradiční šermířská klání, kejklíř, kouzelník a třeba i chytání kapra z kádě do ruky. www. holasovice.eu a Historické slavnosti Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna, Telč, Také město Telč, jehož historické centrum a zámek je v UNESCO, ožije slavnostmi, které ho vrátí do minulosti. Diváci se mohou těšit na vystoupení šermířů, hudebníků, tanečníků, na divadelní představení a ani tady nebude chybět dobový jarmark. www. telc.eu Středověké slavnosti Třebíč, Středověké městečko, dobová tržnice, vojenské ležení, historický průvod, hudba i tanec To je ochutnávka ze Středověkých slavností. Touto akcí se zároveň v Třebíčí slaví 7. výročí zápisu historických památek (židovské město, Bazilika sv.prokopa a židovský hřbitov) na seznam UNESCO. Mezinárodní folklorní festival Pražský jarmark, Praha, Při našem putování nesmíme vynechat Pražský jarmark, který patří k největším folklorním festivalům v České republice i v Evropě, a představí se na něm soubory z celého světa. Návštěvníci se mohou těšit i na staročeský jarmark, speciality české gastronomie a mnoho dalšího. Také při poznávání pamětihodností budete mít v metropoli napilno. Celá Pražská památková rezervace (863 hektary) je na seznamu UNESCO. a Informace o všech dvanácti českých památkách UNESCO najdete na a Eva Tajanovská, CzechTourism INZERCE Zúčastněte se soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Již 16. ročník tradiční soutěže je šance i pro Vaši obec. Přihlášky posílejte do 30. dubna Přihlašovací formulář a podmínky soutěže na Mediální partneři Podpořte rozvoj své obce! Soutěž Vesnice roku podporuje obce v celé ČR SOUTĚŽ VESNICE ROKU V PROGRAMU OBNOVY VENKOVA VR 2010_inz_276x204.indd :32:24

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze

Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze Přítomní členové Rady AKČR : 1., hejtman Jihomoravského kraje 2. MUDr. Jiří

Více

Státní fond rozvoje bydlení

Státní fond rozvoje bydlení Státní fond rozvoje bydlení SFRB dnes a zítra Podpora bydlení 2012 + 7. února 2012 PROGRAMY FONDU ÚVĚRY ZÁRUKY DOTACE z 2011 Úvěry na výstavbu nájemních bytů (NV 284/2011 Sb.,) Úvěry obcím na opravy a

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU

SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU sekretariát Opletalova 55 11 Praha 1 Tel.: +42 221 62 982 až 986 Fax: + 42 224 239 69 E-mail: sapsip@autosap.cz http://www.autosap.cz AUTOMOTIVE INDUSTRY ASSOCIATION Otevřený

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

Elektronický mýtný systém http://www.mytocz.eu/

Elektronický mýtný systém http://www.mytocz.eu/ Elektronický mýtný systém http://www.mytocz.eu/ ANOTACE 1. Elektronický mýtný systém 2. Autor Mgr. Vladimír Blažej 3. Období tvorby říjen 2013 4. Obor středního vzdělání odborné dopravní nástavbové studium

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně

Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Informace z kontrolní akce č. 08/32 Prostředky státního rozpočtu určené na vybudování Mezinárodního centra klinického výzkumu v Brně Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Význam dobudování infrastruktury vodních cest pro strojírenství a dopravu České republiky Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Ředitelství vodních cest ČR zřízeno 1. dubna

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Moderní doprava Užití infrastruktury jako služby Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Ing.Vladimír Bártl, MBA Průhonice 12.1.2010 Východiska pro ODS lidé podporují další výstavbu dálnic a rychlostních

Více

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury 18. května 2010, Praha Cíle silniční infrastruktury Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní příspěvková organizace Investor a správce dálnic (727 km), rychlostních silnic (386 km) a silnic I.

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Moderní dopravní služby

Moderní dopravní služby Veřejná doprava budou jasně nastavena nová pravidla podílu státu a krajů na financování regionální autobusové a především železniční dopravy (dosavadní vládou posvěcený model platí pro roky 2010-2019),

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

číslo: 110 ze dne 4. dubna 2014 Priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy I. podporuje priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve věci dofinancování rezortu MŠMT, v rozsahu 4 5 mld. Kč,

Více

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele S O U B O R I N D I K Á T O R Ů D O P R AV N Í P O L I T I K Y Indikátory budou hodnoceny k rokům 2010 a 2013 v porovnání k roku 2005 (L = limity, T = trendy). Dosažení vhodné dělby přepravní práce mezi

Více

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9.

Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště. Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. Výzvy a příležitosti umísťování hlubinného úložiště Vítězslav Jonáš, předseda Energetické Třebíčsko a zástupce Jaderné regiony ČR 8. 9. 2015 SCÉNÁŘE BUDOUCÍHO VÝVOJE MIKROREGIONU JADERNÉ ELEKTRÁRNY DUKOVANY

Více

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně

Otevření první veřejné CNG stanice v Brně Otevření první veřejné CNG stanice v Brně V Brně dne 3. 4. 2007 - Společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., zahájila provoz nové plnicí stanice CNG, určené pro automobilovou dopravu a pro užitková vozidla

Více

Stav silničního hospodářství a návrh na zmírnění dopadů jeho dlouhodobého podfinancování 29.5.2011 1

Stav silničního hospodářství a návrh na zmírnění dopadů jeho dlouhodobého podfinancování 29.5.2011 1 Stav silničního hospodářství a návrh na zmírnění dopadů jeho dlouhodobého podfinancování 29.5.2011 1 Stav silničního hospodářství a návrh na zmírnění dopadů jeho dlouhodobého podfinancování Vypracoval:

Více

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji

Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji Význam využití soukromého kapitálu v regionálním rozvoji PPP Partnerství veřejného a soukromého sektoru PPP partnerství veřejného a soukromého sektoru OBECNÁ ČÁST PRAKTICKÁ ČÁST PRÁVNÍ POJETÍ DAŇOVĚ ÚČETNÍ

Více

ského metra 20. 05. 2012

ského metra 20. 05. 2012 trasa D pražsk ského metra ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ 2012 20. 05. 2012 Původní návrh (2010-11) Alternativa 2012 Zadání 2010: Nová trasa metra, provozně nezávislá na trasách A B C, moderní lehké metro,

Více

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách

Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Trendy evropské dopravy 4. ročník odborné konference Praha, 16. června 2015 Otevírání trhu v železniční dopravě Novela zákona o dráhách Ladislav Němec náměstek ministra Právní prostředí v oblasti železniční

Více

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu

Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Silniční provoz a údržba: Inovace v silničním provozu v Německu Jürgen Behrendt Jelikož Německo leží uprostřed Evropy, je točnou a křižovatkou severojižní a východozápadní dopravy s vysokým podílem tranzitní

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu

I. OBECNÁ ČÁST. 1. Zhodnocení platného právního stavu D Ů V O D O V Á Z P R Á V A I V. I. OBECNÁ ČÁST 1. Zhodnocení platného právního stavu Státní ústav pro kontrolu léčiv (dále jen SÚKL ) disponuje na základě 112 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách

Více

Ředitelství vodních cest ČR

Ředitelství vodních cest ČR Ředitelství vodních cest ČR Priority a plánované investiční projekty do roku 2015 (2020) Ing. Jan Skalický pověřen řízením ŘVC ČR Co chceme? Chceme vrátit vodu tam, kam patří a to jak jejím významem, tak

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře

Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře Rekonstrukce místních komunikací v Lenoře Počátkem července byly zahájeny práce na rekonstrukci místních komunikací v Lenoře. Na níž obec získal finanční prostředky ve výši 92,5 % z Regionálního operačního

Více

Hlavní priority a legislativní pozice Sdružení ČESMAD BOHEMIA

Hlavní priority a legislativní pozice Sdružení ČESMAD BOHEMIA Hlavní priority a legislativní pozice Sdružení ČESMAD BOHEMIA Tento materiál popisuje aktuální nejpalčivější problémy silničních dopravců v České republice a nastiňuje návrhy na řešení, které zpracovalo

Více

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství

OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC. Partnerství OPEN DAYS 2009 LOCAL EVENTS ČESKÁ REPUBLIKA CZECH REPUBLIC Partnerství 1 INDEX Středočeský kraj...3 Olomoucký kraj...4 Plzeňský kraj...5 Zlínský kraj...6 2 Středočeský kraj (Regional Partnership on Transition

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice

Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Tisková zpráva Pravidelný průzkum HK ČR o stavu malého a středního podnikání v České republice Podle Komorového barometru malí a střední podnikatelé začínají věřit v lepší zítřky Praha, 24. září 2013 Rozhodování

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 15.1.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ

SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586 626 705 700 769 866 923 1026 1064 975 1022

Více

PODPORA OBNOVY BYTOVÉHO FONDU

PODPORA OBNOVY BYTOVÉHO FONDU PODPORA OBNOVY BYTOVÉHO FONDU Financování oprav bytového fondu pro období 2012-2020 Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení 11. září 2012 Koncepce bydlení České republiky do roku 2020

Více

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23.

Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) Medlov, 22. a 23. Poznatky související se změnami Plánů rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů České republiky (PRVKÚK) - náležitosti žádosti - průběžná aktualizace dokumentů PRVKÚK a PRVKÚ ČR Medlov, 22. a 23. září

Více

Programové prohlášení Rady Královéhradeckého kraje

Programové prohlášení Rady Královéhradeckého kraje Královéhradecký kraj Rada Královéhradeckého kraje Programové prohlášení Rady Královéhradeckého kraje pro volební období 2008-2012 Pivovarské náměstí 1245 500 03 Hradec Králové tel.: 495 817 222 fax: 495

Více

II. Automobilová doprava

II. Automobilová doprava II. Automobilová doprava Vývoj motorizace a automobilizace Evidence vozidel Do roku 2001 byly údaje o počtech vozidel přebírány od Policie ČR. Od roku 2002 jsou tato data získávána od nového správce agendy,

Více

Silniční síť Pardubického kraje

Silniční síť Pardubického kraje Silniční síť Pardubického kraje - současný stav - financování - postoje Svobodných 11/2013 ilustrativní foto, zdroj: www.zelpage.cz SOUČASNÝ STAV nadstandardní délka silnic a dálnic vzhledem k ostatním

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007

ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 ANALÝZA ČERPÁNÍ PROSTŘEDKŮ EU V OBDOBÍ 2004-2007 Podle aktuálních údajů se k 31. 12. podařilo beze zbytku vyčerpat peníze vyčleněné v evropských fondech na rok 2004, a to i v programech pro hlavní město

Více

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211

Vodárenská společnost Chrudim, a.s. Novoměstská 626, 537 28 Chrudim IČ: 27484211 Vodárenská společnost Chrudim, a.s. IČ: 27484211 Kalkulace ceny - vodné (v mil. Kč) --nájemné 96 800 tis. Kč-- Nákladová položka plán Rok 30.9. 31.12. Rozdíl plán 13 - plán 12 Podíl plán / odhad 2011 Plán

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015

JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 JEDNÁNÍ PŘEDSTAVENSTVA Výsledky I.Q. 2015 ZASTAVENÍ PROPADU STAVEBNÍ PRODUKCE V ROCE 2014 VÝVOJ STAVEBNÍ PRODUKCE OD ROKU 2008 600,0 500,0 400,0 402,4 431,4 472,6 521,5 547,5 26,7 520,9 58,9 488,7 83,6

Více

Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad

Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad Projekty Karlovarského kraje s podporou ROP Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad Realizované projekty Kraj vynaložil na její vybudování 98, 1 milionu korun, z toho 85 procent financí získal

Více

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR

Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu. Dopravní politika ČR ACRI Asociace podniků českého železničního průmyslu Výroční setkání představitelů českého železničního průmyslu 8.11.2012, Zámek Štiřín Dopravní politika ČR Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Poslanecká

Více

Dle pravidel rozpočtové skladby příjmy + financování = výdaje

Dle pravidel rozpočtové skladby příjmy + financování = výdaje Závěrečný účet obce za rok 2011 Dne 16. 12. 2010 byl zastupitelstvem obce schválen rozpočet pro rok 2011 ve výši příjmů 24.927.556,00 Kč a výdajů 24.927.556,00 Kč. Rozpočet byl sestaven jako vyrovnaný.

Více

Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS. 19.5.2011, Praha, hotel Olympik

Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS. 19.5.2011, Praha, hotel Olympik Konference o bezpečnosti silničního provozu REGIONSERVIS 19.5.2011, Praha, hotel Olympik Ing. Milan Dont Odbor pozemních komunikací a územního plánu Témata Odbor PK a územního plánu Implementace směrnice

Více

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006

Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Ministerstvo dopravy Bratislava, 14. září 2006 Evropská unie ve svých strategických materiálech doporučuje zavádění systémů zpoplatnění užívání dopravní infrastruktury na principu uživatel platí. Znamená

Více

Pět let elektronického mýta v České republice a budoucnost výběru poplatků za využití infrastruktury

Pět let elektronického mýta v České republice a budoucnost výběru poplatků za využití infrastruktury Pět let elektronického mýta v České republice a budoucnost výběru poplatků za využití infrastruktury Prvních pět českých mýtných let v kostce #1: Mýto a financování infrastruktury #2: Mýto jako platební

Více

Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2. D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3

Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2. D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3 PŘEHLED ZPRÁV Autodopravci upozorňují na problém s německou minimální mzdou... 2 D1 bude pro řidiče bezpečnější... 3 Opatrně na zúžené D1, do prázdnin je zavřený sjezd na Jihlavu... 3 Dálnice SRN: od roku

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část

DŮVODOVÁ ZPRÁVA. I. Obecná část DŮVODOVÁ ZPRÁVA I. Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Více

SEMINÁŘ Klepnutím lze upravit styl předlohy "Jak chránit obce před kamiony" nadpisů.

SEMINÁŘ Klepnutím lze upravit styl předlohy Jak chránit obce před kamiony nadpisů. SEMINÁŘ Klepnutím lze upravit styl předlohy "Jak chránit obce před kamiony" nadpisů. Ing. Milan Dont, Ph.D. Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Odbor pozemních komunikací Problematika objíždění

Více

Železniční infrastruktura a legislativa

Železniční infrastruktura a legislativa Dopravní infrastruktura a potřeba změny legislativy Poslanecká sněmovna PČR Hospodářský výbor, 27. 2. 2014, 14:00 h Železniční infrastruktura a legislativa Prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D. Univerzita

Více

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI

FINANČNÍ ŘEŠENÍ VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI VAŠICH ŽIVOTNÍCH SITUACÍ PŘINÁŠEJÍ PODÍLOVÉ FONDY Z NABÍDKY SPOLEČNOSTI www.mojeinvestice.cz Pro Váš domov Ať již nemovitost vlastníte, nebo se na to právě chystáte, dříve či později zjistíte, že vlastnictví

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy

Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Hradec Králové a Pardubice spolu stvrdí spolupráci 26.6.2015 parlamentnilisty.cz str. 0 Tiskové zprávy Tisková zpráva Univerzita Pardubice Města Hradec Králové a Pardubice společně s nejdůležitějšími partnery

Více

Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03

Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03 Využití ploch 10.04.V03 a 10.05.V03 Dotčená lokalita Machnín a Bedřichovka Společnost občanů Machnína o.s. O čem hovoříme? Orná půda se má změnit na průmyslovou zónu! Co nám říkají zástupci města? Proč

Více

Jak budeme financovat přechod k energeticky úsporným budovám?

Jak budeme financovat přechod k energeticky úsporným budovám? Jak budeme financovat přechod k energeticky úsporným budovám? CERPAD Tomáš Fendrych Seminář Šance pro budovy 16.4.2012SE 1 Bydlení je oblast veřejného zájmu Stát prohlašuje, že zajištění bydlení je osobní

Více

Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2. Německá minimální mzda čelí infringementu...

Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2. Německá minimální mzda čelí infringementu... PŘEHLED ZPRÁV Evropská komise uznala výhrady vůči aplikaci německého zákona o minimální mzdě... 2 Německá minimální mzda čelí infringementu... 2 Německá minimální mzda dopravců narazila u EK... 3 Procesy

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019

PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 PROGRAM ROZVOJE OBCE ŽATČANY NA OBDOBÍ 2016 2019 Setkání s občany k rozvoji obce 8. března 2015 PROGRAM SETKÁNÍ» 1. Přiblížení zpracování programu rozvoje» 2. Představení situace v obci» 3. Diskuze nad

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

ADVANCED WORLD TRANSPORT

ADVANCED WORLD TRANSPORT ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 2010 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht spojení zkušeností z různých oblastí dopravy a logistiky a vytvoření jedné silné entity pod

Více

PODPORY BYDLENÍ SFRB. Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení. 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha

PODPORY BYDLENÍ SFRB. Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení. 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha PODPORY BYDLENÍ SFRB Ing. Jiří Koliba, ředitel Státního fondu rozvoje bydlení 5. března 2013 Dny malých obcí, Praha Koncepce bydlení zdroje a přístupy Programy podpory pro realizaci Koncepce bydlení Výstavba

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Přes padesát bodů měla na svém programu 4. schůze Rady města Liberec, která se uskutečnila v úterý 16. února.

Přes padesát bodů měla na svém programu 4. schůze Rady města Liberec, která se uskutečnila v úterý 16. února. Liberec 17. února 2016 Tisková zpráva po 4. schůzi Rady města Liberec Přes padesát bodů měla na svém programu 4. schůze Rady města Liberec, která se uskutečnila v úterý 16. února. Město chce zapojit komerční

Více

I. Hlavní město Praha celkem

I. Hlavní město Praha celkem I. Hlavní město Praha celkem 1. Úvod Hospodaření hlavního města Prahy jako celku (obce i kraje současně) skončilo k 31. 12. 2011 schodkem v celkové výši 1 970 372,78 tis. Kč. Na tomto výsledku se podílí

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava

Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava Fakulta stavební, VŠB TU Ostrava DÍLČÍ CÍL DC102 Vliv hospodářské krize na regionální disparity ve fyzické dostupnosti bydlení a testování nástrojů fyzické dostupnosti bydlení zejména v oblasti udržitelnosti

Více

OBNOVME KVALITU V NEMOCNICI MOST

OBNOVME KVALITU V NEMOCNICI MOST OBNOVME KVALITU V NEMOCNICI MOST Nemocnici v Mostě musí řídit město t o j e j e d i n á š a n c e n a z m ě n u Volební program Sdružení Mostečané Mostu 2014 říká: Budeme usilovat o získání nemocnice

Více

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI

PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Upravené pojetí příspěvku vzhledem k rozsahu a závažnosti problematiky Ing. Petr Hartmann PROBLEMATIKA ZAJIŠŤOVÁNÍ FYZICKÉ BEZPEČNOSTI NEMOCNIC, SOUČÁST PREVENCE KRIMINALITY VE MĚSTĚ A KRAJI Jestliže si

Více