RNDr. Milan Hušpauer GEOSERVIS

Transkript

1 RNDr. Milan Hušpauer GEOSERVIS Hornická 209, Kutná Hora Sportovní hala V-1 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ORIENTAČNÍHO INŽENÝRSKOGEOLOGICKÉHO PRŮZKUMU PEČKY - Sportovní hala - Pevný basketbalový koš (č. akce : ) Evid. č. ČGS-Geofondu : Výtisk č. : 1 Kutná Hora, IV/2013

2 2 Objednatel : Město Pečky Masarykovo nám Pečky IČ : DIČ : CZ Zhotovitel : RNDr. Milan Hušpauer - GEOSERVIS Hornická Kutná Hora IČ : DIČ : CZ tel. : Název akce : PEČKY - Sportovní hala Pevný basketbalový koš Zakázkové číslo akce : (Orientační inženýrskogeologický průzkum) Autor zprávy :... RNDr. Milan Hušpauer (GEOSERVIS Kutná Hora) Odborná způsobilost k projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací obory HYDROGEOLOGIE, INŽENÝRSKÁ GEOLOGIE, SANAČNÍ GEOLOGIE, LOŽISKOVÁ GEOLOGIE poř.č. MŽP ČR : 1572/2002 Subdodavatelé : Zdeněk Štěrba VRTNÉ PRÁCE realizace nového průzk. jádrového IG vrtu V-1 Místo a datum zpracování : Kutná Hora, Rozdělovník : Výtisk č. : Objednatel 4 - ČGS Geofond 5 - Zhotovitel

3 3 Obsah : str. 1. Úvod a základní informace o technickém řešení projektované stavby Použité podklady a hlavní zdroje archivních Přírodní poměry Obecná charakteristika geologických poměrů v širším okolí sportovní haly v Pečkách Obecná charakteristika hydrogeologických poměrů v širším okolí sportovní haly v Pečkách Výsledky nových průzkumných prací Nové průzkumné práce a jejich metodika Střety zájmů, stabilita území, poddolování území Geologická dokumentace nového průzkumného jádrového vrtu V Technické závěry orientační zhodnocení základových poměrů Seznam příloh : č.1 - Přehledná mapa širšího okolí s vyznačením zkoumané lokality (zdroj : 1 : č.2 Situace zkoumané lokality s dispozicí sportovní haly, s vyznačením pozice nového průzkumného jádrového vrtu V-1 1 : č.3 - Přehledná geologická mapa širšího okolí zkoumané lokality s vysvětlivkami 1 : (výřez listu Nymburk) Foto na titulní straně zprávy : Město Pečky letecký snímek nejbližšího okolí sportovní haly s orientační pozicí průzkumného vrtu V-1 zdroj : mapový server

4 4 1. Úvod a základní informace o technickém řešení projektované stavby Město Pečky je vlastníkem a provozovatelem multifunkční sportovní haly, která se nachází v městském parku v Pečkách, v ul. Barákova čp Jedná se o sportovní halu o půdorysných rozměrech 22,2 x 36,0 m s přístavbou (parcela 1587/2, k.ú. Pečky ). Hala byla navržena a následně vybudována pro provozování celé řady sportů, mimo jiné i basketbalu. Realizovaná konstrukce haly umožnila pevné ukotvení basketbalového koše jen při severním štítu haly. Basketbalový koš u jižního štítu nebylo možno do konstrukce štítu ze statických důvodů ukotvit, proto byl do této části haly umístěn koš pojízdný. Stabilitu konstrukce mobilního koše bylo nutno z bezpečnostních důvodů následně vylepšit jeho vyztužením a zvýšením hmotnosti. Protože však manipulace s takto upravenou konstrukcí koše je značně obtížná, rozhodl se vlastník haly k dodatečnému vybudování nového pevného basketbalového koše, který by byl připevněn na ocelovou konstrukci, jež by byla ukotvena na samostatné základové prvky. Realizační projektovou dokumentaci (PD) stavby Sportovní hala Pečky, Pevný basketbalový koš (11/2012) zpracovala pro investora projekční společnost UBIQUIST VS sdružení, Jaromírova 67, Praha 2 Nusle (zodpovědný projektant - Ing. Vladimír Sedlecký, autorizovaný inženýr pro pozemní stavby ČKAIT 5012). Statiku objektu řešil externí specialista - Doc. Dr. Ing. Luboš Podolka. Navrhovaná konstrukce basketbalového koše je řešena jako ocelový portál, který zajistí prostup vraty v jižním štítu. Portál je ocelový se svařených profilů HEB, na který navazuje jacklová konstrukce ramene, vynášející košovou desku rameno v otáčivém provedení. Projekční řešení předpokládá, že portál bude založen na 2 menší základové patky, z nichž každá bude vyvázána na dvojici vrtaných pilot o hloubce 6 m. Pro založení portálu se ve dvou místech odstraní podlaha, která se po vyvrtání, osazení a vybetonování pilot uvede do původního stavu, včetně opravy sportovního povrchu. Projektová dokumentace byla zpracována bez ověření inženýrskogeologických a základových poměrů v místě předpokládaného založení koše. Při hloubení uvažovaných pilot by bylo nutno zajíždět do haly s těžkou vrtnou technikou (nebezpečí deformace podlah), nebo by bylo nutno použít vhodnou lehčí rozebíratelnou vrtnou soupravu, která však má omezené technické možnosti a je obtížně dostupná. Z těchto důvodů investor variantně uvažuje i o možnosti mělkého plošného založení portálu na 2 dostatečně dimenzované větší základové patky bez nutnosti vrtání pilot. Aby investor ve spolupráci s projektantem mohl optimalizovat konečnou volbu způsobu založení portálu pro basketbalový koš, potřebuje mít k dispozici relevantní informace o inženýrskogeologických (dále jen IG), hydrogeologických (HG) a základových poměrech v prostoru projektovaného objektu. Ze strany investora byl proto na naši firmu vznesen požadavek na realizaci orientačního inženýrskogeologického průzkumu (dále jen IGP), který měl být zaměřen na prostor těsně před jižním štítem sportovní haly, tj. na místo, kde bude probíhat zakládání basketbalového koše. Metodika i rozsah IGP vycházely ze zmíněné PD a byly konzultovány s vedením obce (Milan Urban starosta obce). 2. Použité podklady a hlavní zdroje archivních informací a dat Základní informace o projektovaných stavebních objektech byly získány z výše citované PD, kterou zpracovala projekční společnost UBIQUIST VS sdružení (Sedlecký V. et al., 11/2012) Pro účely hodnocení a interpretace výsledků nového IGP sloužila kromě toho celá řada archivních inženýrskogeologických, geotechnických i některých dalších zpráv, posudků, map i úst-

5 5 ních sdělení, které byly shromážděny z archivů GEOSERVISU Kutná Hora, ČGS-GEOFONDU v Praze a Kutné Hoře i některých dalších subjektů a následně prostudovány. 3. Přírodní poměry 3.1. Obecná charakteristika geologických poměrů v prostoru širšího okolí sportovní haly v Pečkách Podle regionálně geologického členění českého masivu je zájmové území součástí s. okraje kutnohorského krystalinika, na které v této části území nasedají diskordantně sedimenty již. okraje české křídové pánve a dále kvartérní sedimenty tzv. labského kvartéru. Horninový komplex kutnohorského krystalinika je v oblasti zastoupen především dvojslídnými migmatity se sillimanitem (místy s granátem) s čočkami erlánu až kvarcitu, biotitickými rulami, migmatitizovanými rulami a v menší míře i čočkovitými tělesy a budinami amfibolitů a ultrabazických hornin. V místech, kde nejsou překryty křídovými sedimenty, vycházejí uvedené krystalinické horniny na povrch terénu (např. v erozních zářezech vodotečí a ve vrcholových částech některých terénních elevací aj.), a proto lokálně byly a do dnešní doby jsou v blízkém okolí předmětem těžby k výrobě drceného kameniva (např. lom Plaňany). V prostoru zkoumaného území uvedené horniny nevystupují. Křídové sedimenty, které v prostoru Peček překrývají krystalinické skalního podloží, jsou v oblasti zastoupeny především pískovcovým souvrstvím cenomanu (perucko-korycanské souvrství) a turonskými slínovci až prachovci (jizerské souvrství). Pečky patří již k nejjižnější okrajové části české křídové tabule, proto jsou mocnosti křídových sedimentů relativně menší a pohybují se zde v řádu cca metrů, místy však i zcela chybí (např. v okolí Radimi). Výskyty zvětralých křídových sedimentů byly zaznamenány např. i v archivních vrtech řady V, které byly v Pečkách hloubeny v nedávné době v souvislosti s výstavbou a rekonstrukcí kanalizace a ČOV (Hušpauer M., 9/2009). V nejvyšším nadloží jsou horniny předkvartérního podkladu (na dané lokalitě křídového) navětralé až zvětralé a směrem do nadloží přecházejí do zvětralinového pokryvu, který má charakter písčito-jílovito-hlinitých zemin s podílem detritu matečných hornin (eluvia a deluvia). Kvartérní sedimenty, které jsou v prostoru zájmové lokality vyvinuty v nejvyšším nadloží, jsou součástí jižního okraje tzv. labského kvartéru a jsou zde zastoupeny jednak různými druhy jílovito-písčitých až písčito-štěrkovitých sedimentů vyšší labské terasy (stř. pleistocén) a dále jílovito-hlinito-písčitými sedimenty, které místy dosahují značných mocností. V nejvyšším nadloží bývá v širším okolí vyvinuta několik dm až prvních m mocná vrstva humusovitých hlín, tvořících vegetační kulturní vrstvu, v oblasti města jsou časté též horizonty navážek heterogenního složení a proměnlivé mocnosti. Podél vodotečí (v zájmové lokalitě podél toku Výrovky a Mlýnského potoka) jsou kromě toho vyvinuty fluviální holocenní sedimenty, tvořící výplň údolních niv (povodňové hlíny a jíly, hlinito-písčité sedimenty, štěrkopísky).

6 Obecná charakteristika hydrogeologických poměrů v prostoru širšího okolí sportovní haly v Pečkách Město Pečky je součástí okraje hydrogeologického rajonu 1152 Kvartér Labe po Nymburk (Olmer M.- Hermann Z.-Kadlecová R.-Prchalová H. et al., 2006 : Hydrogeologická rajonizace České republiky.- Sbor. Geol. věd, Hydrogeologie, Inženýrská geologie, 23, Praha 2006). Název a číslo útvaru podzemních vod : Kvartér Labe po Nymburk (vyhl.č. 5/2011 Sb., o vymezení hydro-geologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod). Hydrogeologické poměry v prostoru zájmového území se s přihlédnutím k řešené problematice dají v zásadě charakterizovat výskytem 2 hlavních typů zvodní, lišících se především hydrofyzikálními vlastnostmi kolektorů. Podle pozice se jedná o tyto zvodně : 1) Mělká zvodeň na bázi výše položených (starších) terasových štěrkovito-písčitých a často zajílovaných akumulací Labe a jeho přítoků (stř. pleistocén) a mělká zvodeň v údolní nivě Mlýnského potoka a Výrovky - obecně je možno tuto zvodeň charakterizovat lokálním oběhem podzemní vody, kde k infiltraci atmosférických srážek do horninového prostředí dochází v celé ploše hydrogeologického povodí, které přibližně odpovídá povodí orografickému. K jejímu částečnému odvodňování dochází v úrovni erozních bází různého řádu, v tomto případě v úrovni Mlýnského potoka a Výrovky. Drenáž probíhá přes průlinově propustné písčité terasové sedimenty výše položených teras a přes hlinito-jílovito-písčité sedimenty údolní nivy. Zvodeň vyvinutá v sedimentech nivy je v přímé hydraulické spojitosti s hladinou vody v Mlýnském potoce a ve Výrovce, které zde tvoří lokální erozní bázi. Podzemní voda v širším okolí proudí generelně ve směru k VJV až k V, neboť směr jejího proudění za běžných vodních stavů je závislý na pozici hlavní erozní báze. K dotaci kolektoru dochází za běžných vodních stavů infiltrací srážkových vod v hydrogeologickém povodí a přetoky z mělkých zvodní z výše položených částí okolního území. V případě vyšších vodních stavů v korytě vodotečí zde lokálně dochází k inverzi směru proudění vod a kolektor v údolní nivě je dotován břehovou infiltrací z koryt toků, což se v okolí projeví výraznějším (avšak relativně krátkodobým) zvýšením úrovně HPV. Hladina podzemní vody je obvykle volná až slabě napjatá a probíhá více méně konformně s povrchem terénu. Koeficient transmisivity T se v této mělké zóně pohybuje v řádu cca 10-4 až 10-5 m 2.s -1. Z vodohospodářského hlediska představují nasycené písčito-štěrkovité terasové sedimenty prostředí s dobrou vodohospodářskou využitelností. Využitelné vydatnosti jímacích objektů, hloubených na tuto zvodeň, se vzhledem k relativně dobré propustnosti štěrkopísků obvykle pohybují ve vyšších desetinách l.s -1, při úplném otevření kvartérního terasového kolektoru (tzv. úplná studna ) se pohybují i v l.s -1 (závisí na mocnosti terasových akumulací a na jejich propustnosti). Pod fluviálními sedimenty je vyvinut zvětralinový plášť z turonských slínovců, který má v připovrchové zóně povahu světle šedých jílů s postupně přibývajícími úlomky a střípky zvětralých slínovců (eluvium). Tato připovrchová zóna se vyznačuje převažující průlinovou propustností, navětralé partie připovrchového zvětrání a rozpukání slínovců mají i propustnost puklinovou. Hlubší partie slínovcového souvrství působí jako izolátor. Z archivních informací o úrovních HPV v některých objektech v Pečkách je patrné sezónní kolísání hladin způsobené střídáním srážkové činnosti s následnou relativně rychlou infiltrací srážkových vod a dotací mělké zvodně, nebo naopak déle trvajícím suchým obdobím. Větší sezónní rozdíly v úrovni hladin byly zaznamenány v objektech vzdálenějších od vodotečí, kde činily i několik prvních m, menší rozdíly byly zaznamenány v objektech blíže k vodotečím, kde rozdíly činily pouze několik dm.

7 7 2) Zvodeň v hlubší zóně komplexu křídových hornin (především při bázi turonských slínovců a v bazálním souvrství cenomanu) - zvodeň je možno charakterizovat průlinovo-puklinovou propustností a obvykle napjatou hladinou. Relativně nepropustný artézský strop této zvodně tvoří již zmíněný horizont turonských slínovců, avšak v místech s intenzivnějším rozpukáním jsou i slínovce zvodnělé. Tato hlubší zvodeň se většinou vyznačuje zvýšenou mineralizací a místy i proplyněním a je ve vzdálenějším sz. a sv. předpolí využívána ke stáčení jako přírodní minerální voda (Poděbrady, Sadská) i k balneologickým účelům (lázně Poděbrady). Projektovanými stavebními pracemi by v případě hloubení pilot o hloubce cca 6 m byla zastižena výhradně mělká zvodeň typu 1), cenomanský zvodnělý horizont (zvodeň typu 2) nebude v žádném případě zastižen. 4. Výsledky nových průzkumných prací 4.1. Nové průzkumné práce a jejich metodika Pro potřeby požadovaného IG průzkumu byly prostudovány některé archivní zprávy, posudky a elaboráty o geologicko-průzkumných pracích v oblasti, které byly v minulosti provedeny v souvislosti se stavební, průzkumnou, výzkumnou či jinou činností v blízkém okolí. Tyto archivní zprávy a související mapové podklady poskytly základní přehled o geologických, inženýrskogeologických (IG) a hydrogeologických (HG) poměrech v okolí. Po konzultaci problematiky s investorem bylo cca 1 m před jižní štítovou stěnou haly na pozemku p.č. 1587/1 vytyčeno investorem místo pro realizaci průzkumného jádrového vrtu V-1. Vrt realizovala dne firma Zdeněk Štěrba VRTNÉ PRÁCE vrtnou rotační jádrovou soupravou UGB 50 M s průběžným odběrem vrtného jádra o průměru mm (viz foto č. 1). Vrt byl pro neúčelnost hlubšího vrtání ukončen hloubce 7,50 m. Po ukončení všech dokumentačních, vzorkovacích a monitorovacích prací byl vrt zlikvidován zpětným záhozem vytěženou zeminou. Geologická dokumentace vrtu včetně fotodokumentace vrtného jádra je obsahem kap (viz foto č. 2), situace vrtu je patrná z příl.č. 2 a z leteckého snímku na titulní straně tohoto elaborátu. Zastižené zeminy a horniny byly na místě podrobně makroskopicky popsány a zatříděny do jednotlivých tříd dle ČSN "Základová půda pod plošnými základy" a do tříd těžitelnosti dle ČSN "Zemní práce", které jsou v našich národních podmínkách stále odbornou veřejností v praxi využívány pro jejich osvědčenou vazbu na místní podmínky, ačkoliv jsou od r nahrazovány evropskými normativy (především ČSN EN Eurokód 7 : Navrhování geotechnických konstrukcí Část 1 : Obecná pravidla a Část 2 : Průzkum a zkoušení základové půdy, dále ČSN ISO : Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 1 : Pojmenování a popis, ČSN ISO : Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování zemin Část 2 : Zásady pro zatřiďování, ČSN ISO : Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenování a zatřiďování hornin Část 1 : Pojmenování a popis a dále novelizovaná ČSN : Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací). Zatřídění bylo provedeno jak na základě podrobného makropopisu, tak i na základě analogie s výsledky řady laboratorních geomechanických zkoušek vzorků totožných typů zemin a hornin, které byly testovány při geologicko-průzkumných pracích prováděných naší firmou i jinými společnostmi v nejbližším okolí (kvartérní pokryv, eluvium křídových sedimentů, poloskalní křídové podloží). Laboratorní geomechanické zkoušky nových vzorků zemin z vrtu V-1 nebyly s ohledem na orientační povahu požadovaného IGP prováděny. Nový průzkumný vrt V-1 byl polohově zaměřen a jeho pozice byla vynesena do situačního podkladu v měř. 1 : (situace - viz

8 8 příl.č. 2). Polohové zaměření bylo provedeno polární metodou a bylo navázáno na pevné body v terénu zobrazené v situačním podkladu (okraje pozemků, objektů atd.). Souřadnice vrtu v systému JTSK byly získány odsunutím (server Výškové zaměření bylo provedeno technickou nivelací v systému Bpv (souřadnice a výšky viz kap. 4.3.). Ve vrtu byl sledován výskyt naražené a ustálené HPV. Foto č. 1 : Hloubení jádrového vrtu V-1 vrtnou soupravou UGB 50A (průměr vrtu mm, konečná hloubka vrtu 8,00 m) 4.2. Střety zájmů, stabilita území, poddolování území Prostor projektované stavby basketbalového koše u sportovní haly v Pečkách se nachází mimo oficiálně vyhlášená OP vodních zdrojů hromadného zásobování pitnou. Prostor projektované stavby basketbalového koše u sportovní haly v Pečkách se nachází těsně při jižní okrajové části OP 2. stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňských míst Poděbrady a Sadská, vyhlášeném Usnesením vlády ČSSR č. 127 ze dne 2. června Podmínky ochrany zdejších minerálních vod vycházejí ze specifiky jejich příslušnosti k akumulaci uhličitých vod v cenomanu křídové pánve, přičemž hlavní důraz při ochraně je zde kladen na zachování

9 9 hydraulického tlaku (zákaz nových odběrů z cenomanu a zvyšování stávajících odběrů atd.). Jímání cenomanských minerálních vod probíhá v Poděbradech ve vzdálenosti cca 8 km sv. od zkoumané lokality. Při konečné max. hloubce projektovaných prací ( cca 6 m, při pilotovém zakládání) a při předpokládaném zaklesnutí cenomanského kolektoru v dané lokalitě (strop cca m p.t.) lze při realizaci stavby jednoznačně vyloučit možnost jakéhokoliv ovlivnění chráněné cenomanské zvodně. Stavba není umístěna v přírodní rezervaci ani v jinak chráněném území. Zkoumaná lokalita se nachází v centrální stabilizované části českého masívu mimo území, v nichž je dlouhodobým geofyzikálním sledováním indikována zvýšená seismická aktivita. V národním registru poddolovaných a sesuvných území Geofondu ČR (pracoviště Kutná Hora a Praha) nejsou v prostoru projektované stavby basketbalového koše v Pečkách evidovány žádné záznamy o výskytu poddolování ani o výskytu sesuvů, skalních řícení a jiných svahových pohybech. Ani při terénní prohlídce lokalit nebyly žádné indikace možných svahových pohybů zjištěny Geologická dokumentace nového průzkumného jádrového vrtu V-1 Prováděcí firma : VRTNÉ PRÁCE Zdeněk Štěrba Souprava : UGB 50M Průměr vrtání : mm Datum realizace : Likvidace : zához vytěženou zeminou GEOLOGICKÝ POPIS (Konzistence a zatřídění dle makroskopického popisu) Z : Terén : cca 194,58 m n.m. Y : ,62 X : ,98 V-1 Metráž Geologický popis ČSN ,00-0,10 Hlína písčitá, tmavě hnědá, slabě humusovitá, pevné konzistence, s kořeny rostlin (drn), s menší příměsí antropogenního materiálu (úlomky stav. odpadu) umělý kulturní horizont NAVÁŽKA 0,10-0,40 Písek hlinitý, sv. šedý, drobnozrnný, slídnatý, kyprý, s menší příměsí antropogenního materiálu (úlomky stav. odpadu) násyp před jižním průčelím haly NAVÁŽKA 0,40-1,60 Hlína prachovito-jílovitá, černá, humusovitá, velmi pevné konzistence, od cca 1,20 m černohnědá - pohřbený kulturní půdní horizont - KVARTÉR 1,60-2,50 Štěrk písčitý, jílovito-hlinitý, hnědý, s pevnou konzistencí jemnozrnné mezerní frakce, ulehlý, s val. křemene do vel. 5 cm - KVARTÉR. F5-MS (Y) S4-SM (Y) F5-ML,MI (O) G5-GC G4-GM ČSN EN ČSN ČSN sasi 3 I sisa 3 I Si 3 I sisagr 3 I

10 10 2,50-4,20 Jíl se střední plasticitou, místy slabě písčitý, sv. hnědý, od cca 2,90 m žlutošedý. Do cca 3,40 m je konzistence zeminy velmi pevná, dále pevná až F6-CI sicl 3 I tuhá. Od cca 3,50 m je zemina vlhká KVAR- TÉR. 4,20-5,00 Jíl se střední plasticitou, hnědošedý, tuhý, vlhký F6-CI sicl 3 I KVARTÉR. 5,00-6,50 Jíl písčitý, sv. hnědý, zpočátku tuhý až slabě pevný, F4-CS sagrsi 3 I od cca 5,30 m pevný, místy val. křemene do vel. 1-4 cm KVARTÉR. 6,50-7,50 Štěrk písčitý, hlinitý, žlutohnědý, ulehlý, s val. křemene do vel. 5 cm, nasycený vodou - KVAR- TÉR. G4-GM sisagr 4 I HPV Naražená cca 3,50 m p.t. VZOREK ZEMINY NE Ustálená 3,17 m p.t. VZOREK PODZ.VODY NE Foto č. 2 : Vrtné jádro z nového jádrového vrtu V-1 vyhloubeného vrtnou soupravou UGB 50M (průměr vrtu mm, konečná hloubka vrtu 7,50 m) 0,00 m 7,50 m

11 11 5. Technické závěry - orientační zhodnocení podmínek zakládání IG, geotechnické a základové poměry v daném prostoru jsou dány především její geomorfologickou pozicí těsně nad levobřežní částí údolní nivy Výrovky a Mlýnského potoka v místech, kde se terén vyznačuje plochou nebo jen velmi mírně svažitou morfologií s výskytem kvartérních fluviálních sedimentů. IG a HG poměry v prostoru projektovaného basketbalového koše jsou patrné z geologické dokumentace nového průzkumného jádrového vrtu V-1 (viz kap. 4.3.). V hloubkovém dosahu nově provedeného vrtu V-1 (hloubka 7,50 m p.t.) jsou na hodnocené lokalitě zastoupeny různé typy jemnozrnných a písčito-štěrkovitých zemin s proměnlivým podílem jílovité, prachovité, písčité a štěrkovité složky (kvartérní pokryv). Křídové poloskalní podloží nebylo na staveništi zastiženo (hloubka > 7,50 m p.t.). Přehled základních geomechanických vlastností zemin, které na lokalitě tvoří nejvyšší půdní horizonty byl pro staveniště odvozen z dnes již neplatné avšak odbornou veřejností stále zohledňované a využívané ČSN Základová půda pod plošnými základy na základě podrobného makroskopického popisu vrtného jádra z vrtu V-1 a následného zatřídění zemin do příslušných tříd dle této ČSN i na základě analogie s výsledky celé řady laboratorních zkoušek vzorků analogických, které byly testovány naší firmou i jinými společnosti při starších geologicko-průzkumných pracích v širším okolí. Přehled směrných normových charakteristik zastižených zemin, které je možno po výpočtových úpravách dle příslušných článků citované ČSN použít pro statické výpočty, je součástí této ČSN a je pro rychlou orientaci uveden v následující tabulce č. 1. Tab.č. 1 : Směrné normové charakteristiky zastižených zemin dle dříve platné ČSN (pro konzistence dle makropopisu) Zastižené zeminy (třída symbol + konzistence) F5-ML, MI velmi pevná (kultur.horiz.) F6-CI pevná (fluviál.) F6-CI tuhá (fluviál.) F4-CS pevná (fluviál.) G4-GM G5-GC ulehlý (fluviál.) Poissonovo č. 0,40 0,40 0,40 0,35 0,30 Objemová tíha (knm -3 ) 20,0 21,0 21,0 18,5 19,5 0,47 0,47 0,47 0,62 0,74 Modul přetvárnosti E def (MPa) Úhel vnitřního tření u ( ) ef ( ) Soudržnost c u (kpa) c ef (kpa) Projekční záměr v PD předpokládá, že nově projektovaný portál s otočným ramenem pro uchycení basketbalového koše bude založen na 2 menší základové patky, z nichž každá bude vyvázána na dvojici vrtaných pilot o hloubce 6 m. Variantně se v současné době zvažuje i možnost

12 12 mělkého plošného založení. Stručná charakteristika nově projektovaného objektu byla zmíněna v kap. 1. a) VARIANTA 1 Mělké plošné založení košového portálu S odvoláním na výsledky nově provedeného průzkumného jádrového vrtu V-1 je možno klasifikovat základové poměry ve vztahu k mělkému plošnému založení projektovaného portálu jako jednoduché a vhodné. Důvodem pro toto hodnocení je především výskyt několika poloh horizontálně až subhorizontálně zvrstvených sedimentů kvartéru s obdobnými geomechanickými vlastnostmi. V hloubkovém intervalu 1,60-2,50 m p.t. se vyskytuje horizont hlinito-písčitých ulehlých štěrků s relativně vysokou únosností a malou stlačitelností. Ustálená HPV je v hloubce > 3 m p.t. a nepředstavuje tak komplikaci základových poměrů ve vztahu k mělkému plošnému zakládání.. Dle informací, které jsme pro zpracování předkládaného IGP obdrželi, je projektovaný objekt portálu hodnocen jako průměrně náročná (obvyklá) stavební konstrukce. Dle původní ČSN Základová půda pod plošnými základy i dle nově platné EN ČSN EN Navrhování geotechnických konstrukcí Část 1 Obecná pravidla se při navrhování základů obecně doporučuje v takovýchto případech postupovat podle zásad 2. geotechnické kategorie, volbou odpovídajících geotechnických návrhových situací, u nichž bude početně prověřeno, že nedojde k překročení žádného mezního stavu. Statické výpočty se doporučuje uskutečnit dosazením konkrétních hodnot vstupujících do výpočtů (rozměry základových konstrukcí, hloubka založení, velikost kontaktního napětí v základové spáře od přitížení základovými konstrukcemi, stavebním objektem i nahodilými silami, objemové hmotnosti zemin, vliv vztlaku HPV atd.). Při výpočtech, je možno použít i směrné normové hodnoty, které byly odvozeny z dříve platné ČSN na základě provedeného zatřídění zemin (viz tab. 1). DOPORUČENÍ Při volbě plošného založení doporučujeme obě nohy košového portálu založit na základové patky, jejichž rozměry by byly optimalizovány na základě nových modelových statických výpočtů. Doporučujeme, aby v místě navrhovaných patek byla rozebrána podlaha haly, a aby výkopy základových jam byly následně realizovány ručním způsobem v přesném půdorysu se svislými stěnami. Doporučujeme, aby při hloubení základových výkopů byly odtěženy násypy a podsypy pod stávající podlahou haly i hlinitá vrstva pohřbeného kulturního půdního horizontu do hloubky, která v daném prostoru zasahuje do hloubky cca 1,60 m p.t. Z vrtu V-1 je patrné, že v této úrovni bude v obou základových výkopech zastižena vrstva ulehlých jílovitohlinitých písčitých štěrků (tř. G5-GC až G4-GM dle dříve platné ČSN , resp. tř. sisagr dle ČSN EN ). ÚNOSNOST - minimální tabulková výpočtová únosnost uvedených štěrkovitých zemin tř. G5- GC, resp. G4-GM pro hloubku založení 1,0 m a šířku základů 1 m dosahuje hodnoty R dt = kpa. Při zakládání do hloubky cca 1,60 m a při předpokládaných větších půdorysných rozměrech patek bude hodnota únosnosti ještě podstatně větší. Z těchto informací je patrné, že uvedený typ štěrkovitých zemin se při vyšší ulehlosti vyznačuje v hloubce 1,60 m p.t. únosností, která by pro založení uvažované stavební konstrukce měla být dostatečná. SEDÁNÍ z tab.č. 1 je patrné, že uvedené typy štěrkovitých zemin se při pevné konzistenci mezerní jemnozrnné frakce a vyšší ulehlosti vyznačují již relativně vysokými hodnotami deformačních modulů (E def = cca 60 MPa). Při přitížení základové spáry základovými konstrukcemi, navrhovanou konstrukcí portálu i nahodilými silami lze při zakládání na tomto typu zemin očekávat určité sednutí, které by vzhledem k přítomnosti prakticky stejných základových půd pod půdorysy obou patek mělo být rovnoměrné a při vhodné optimalizaci šířky základo-

13 13 vých patek minimální, nepřekračující požadované mezní hodnoty pro danou konstrukci. Tuto skutečnost bude nutno podložit odpovídajícími statickými výpočty. V případě, že modelovými výpočty bude navržena menší síla základové desky, lze odtěženou vrstvu zemin v podzákladí zčásti nahradit hutněnou vrstvou štěrkodrtě frakce 0/63, která bude mít srovnatelné vlastnosti se štěrkovitými zeminami, které tvoří základovou spáru. Je nutno si uvědomit, že vyhovujících hodnot sedání bude dosaženo pouze v případě, kdy základové půdy zůstanou v přirozené pozici a při hloubení základových výkopů (jam pro patky) nedojde k jejich nakypření. Na sednutí základových konstrukcí bude mít proto zásadní vliv kvalita provedení zemních prací. Z toho důvodu důrazně doporučujeme při provádění těchto prací dodržovat technologickou kázeň. Základové výkopy musí být z výše uvedených důvodů odkrývány tak, aby nedošlo k nakypření dna stavebními mechanizmy (zejména poslední odebíraná vrstva). Dno spár bude nutno dobře zarovnat a začistit. Poslední odtěžovaná vrstva (tj. cca 0,20 m nad jmenovitou hloubkou) musí být odebrána se zvláštním zřetelem k možnosti nakypření. Při niveletě základové spáry cca 1,60 m p.t. bude ustálená HPV zakleslá v hloubce > 3,00 m p.t. a podzemní voda tak nebude ovlivňovat průběh zemních a stavebních prací b) VARIANTA 2 Hlubinné založení košového portálu na 2 dvojice pilot GEOLOGICKÉ HLEDISKO S odvoláním na výsledky nově provedeného průzkumného jádrového vrtu V-1 je možno klasifikovat základové poměry ve vztahu k hlubinnému založení projektovaného portálu na 2 dvojice pilot (mikropilot) rovněž jako jednoduché a vhodné. Pro účely případného hlubinného založení košového portálu doporučujeme piloty vetknout min. 0,50 m do horizontu ulehlých a podzemní vodou nasycených fluviálních písčitých štěrků tř. G4-GM (ve vrtu V-1 zastiženy od hloubky 6,50 m p.t.), tzn. do hloubky cca 7,00 m p.t. Uvedené zeminy se v dané hloubce vyznačují opět dostatečnou únosností a vysokými hodnotami deformačních charakteristik (viz tab. 1), tzn., že při jejich přitížení bude docházet k minimálnímu sedání. Zeminy daného typu lze v dané superpozici hodnotit jako vhodné základové půdy pro hlubinné pilotové základy. TECHNICKÉ HLEDISKO PD předpokládá, že 2 dvojice pilot budou hloubeny ve vnitřní části haly v těsné blízkosti jižní štítové stěny objektu a na jejich hlavy budou následně vyvázány 2 menší základové patky pro ukotvení košového portálu. Toto řešení představuje poměrně zásadní technický problém, který spočívá především v bezeškodní proveditelnosti pilot (mikropilot) uvnitř již dokončené a provozované haly se speciálními povrchy. Běžné vrtné soupravy, které piloty či mikropiloty požadovaných parametrů hloubí a vystrojují sice do haly vratovým průjezdem bez problému zajedou, při nájezdu na podlahu by však vzhledem ke své hmotnosti mohly způsobit její nevratnou deformaci a to zřejmě i při jejím zabezpečení položením ochranné roznášecí vrstvy (např. ocelové pláty položené na geotextilii a pod.). Při využití této techniky by tak bylo bezpodmínečně nutné rozebrat poměrně značnou plochu podlahy před vnitřní částí jižní štítové stěny haly tak, aby v tomto prostoru vhodná vrtná souprava mohla bez problémů operovat. Existují i menší ruční vrtné aparatury, které jsou při optimálních geologických podmínkách schopny vyhloubit maloprůměrové vrty požadované

14 14 hloubky. Domníváme se však, že pro nasazení techniky těchto typů nejsou na lokalitě příliš vhodné geologické podmínky (nutnost provrtávání vrstvy ulehlých štěrkopísků v intervalu cca 1,60-2,50 m p.t, výskyt saturovaných a svíravých jílů v intervalu cca 3,50-6,50 m p.t., naražení HPV v úrovni cca 3,50 m p.t. nutnost použití pracovního pažení atd.). Chemizmus podzemních vod : Protože ustálená HPV je v prostoru sportovní haly zakleslá v hloubce okolo 3 m p.t. (viz výše), bude podzemní voda v trvalém kontaktu s betonovými konstrukcemi jednotlivých pilot. Z výsledků archivních analýz vzorků podzemních vod z přilehlého okolí (např. Hušpauer M., 9/2009) a z jejich porovnání s klasifikací dle EN Beton Část 1 : Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda vyplývá, že podzemní voda mělké zvodně v oblasti nedosahuje ve sledovaných ukazatelích ani hodnot, odpovídajících stupni vlivu XA1 slabě agresivní prostředí (agres. CO 2 je 15 a mg/l, ph neutrální, obsah iontů SO až 600 mg/l atd.) podle klasifikace dle EN Pro ochranu betonových konstrukcí, které budou v trvalém nebo občasném kontaktu s podzemní vodou, lze proto v daném prostoru za postačující považovat prvky primární ochrany proti korozi. S odvoláním na všechny výše zmíněné informace bude nutno při finální volbě způsobu založení košového portálu přihlédnout jak ke geologickým poměrům na lokalitě (lokalita je vhodná jak pro variantu mělkého plošného založení, tak i pro variantu hlubinného založení na piloty) a k problematice statiky navrhované konstrukce, tak i k ekonomické náročnosti obou variant, kterou mohou dosti zásadně ovlivnit náklady na rozebrání a zpětné položení větší či menší části podlahy v hale. Při změně dispozičního uspořádání lze údaje a závěry uvedené v této zprávě použít pouze se souhlasem autorské firmy. V Kutné Hoře RNDr. Milan Hušpauer

15 15 ZKOUMANÉ ÚZEMÍ RNDr. M.Hušpauer - GEOSERVIS Hornická 209, Kutná Hora tel Příloha č. 1 Měřítko 1 : Akce : PEČKY Sportovní hala Název : Přehledná mapa širšího okolí s vyznačením zkoumaného území Zakázka č. : Datum : Objednatel : Město Pečky, Masarykovo nám. 78, Pečky Kraj : Středočeský Katastr. území : Pečky Zpracoval : RNDr. M. Hušpauer

16 16 ZKOUMANÉ ÚZEMÍ RNDr. M.Hušpauer - GEOSERVIS Hornická 209, Kutná Hora tel Příloha č. 3 Měřítko 1 : Akce : PEČKY Sportovní hala Název : Přehledná geologická mapa okolí zkoumané lokality (výřez listu Nymburk) s vysvětlivkami Zakázka č. : Datum : Objednatel : Město Pečky, Masarykovo nám. 78, Pečky Kraj : Středočeský Katastr. území : Pečky Zpracoval : ÚÚG - redaktor listu O. Holásek

17 17 VYSVĚTLIVKY KE GEOLOGICKÉ MAPĚ (Nymburk)