Družstva jako alternativa

Transkript

1 Družstva jako alternativa Magdalena Hunčová Alternativní ekonomika - Praha,

2 Jako alternativa čemu? Kapitalistické či socialistické ekonomice? (jako řádu) Kapitálové ekonomice? (nadvláda kapitálu a nadnárodních financí) Politice? Ekologické devastaci Země? Ekonomice v krizi? Nekritickému individualismu? (rozděl a panuj) Politické a ekonomické manipulaci?

3 Může práce zaměstnávat a ovládat kapitál? První(tzv. autentické družstvo bylo založeno roku 1846 v anglickém Rochdale. Základní ekonomická inovace družstevní, čili kooperativní ekonomiky je v tom, že zde Práce zaměstnává a ovládá kapitál oproti vztahu Kapitál zaměstnává a ovládá práci, a také ne-pro-zisková účast na trhu. Ve Slovníku naučném F. L. Riegera z roku 1862, tj. před vydáním c.k. družstevního zákona, nalezneme tuto definici: V článku Spolčování poukázali jsme k tomu, kterak ovšem možná jest reakce se strany mužův práce proti úkazu moderního života hospodářského, že nyní velký kapitál jednotlivcův stal se pánem práce tím, že jejího spolčování zmocnil se co páky svých účelů vlastních. Poukázali jsme též k tomu, že prakticky provésti dá se takováto reakce tím, když mužové práce spolčí své malé kapitály v kapitál velký a svoji kombinovanou práci podrobí tomuto vlastnímu velkému kapitálu Roku 1873 byl vydán Zákon 70/1873 ř. z. o výdělkových a hospodářských společenstvech, který ještě pojem družstvo nepoužívá. 1 se konstatuje: Ustanovení tohoto zákona dlužno použíti na spolky s neuzavřeným počtem členů, jichž účelem jest podporovati výdělek nebo hospodářství svých členů společným provozováním závodu nebo poskytováním úvěru (společenstva výdělková a hospodářská), jako jsou spolky záložní a úvěrní, spolky pro nákup surovin a skladištní, společenstva výrobní, spolky spotřební a společenstva bytová a pod.

4 Podmínky, výhody a nevýhody Družstevní teoretici Owen, Robert ( ), Fouriér, Francois Marie Charles ( ) a další hovoří o ekonomice komunit o efektivní velikosti 50, 300, až spolčených osob, kde ještě lze dobře uplatnit demokratické rozhodování. Výhody družstevní ekonomiky: Podporuje zaměstnanost a nezávislost osob a jejich společenstev - na obchodních řetězcích, podnikatelích s úrokem, bydlením, na nadnárodním kapitálu. Posiluje ekonomický základ občanské svobody - občanské společnosti, zejména na lokální a regionální úrovni. Je školou podnikání a politiky; humanizuje trh a politiku; posiluje morálku ve společnosti (potřebnou i pro hladké fungování trhu, má protikorupční dopady). Družstva jsou relativně stabilní i v období ekonomické recese či politické a legislativní nevůle. Rizika družstevního hospodaření: Otevřenost (všem?), rozsah ručení a odpovědnosti všech členů, určitá složitost rozhodování (formulace usnesení), potřeba oddělenosti rozhodování (spolek) a řízení (podnik), nutné finanční zdroje a rezervy, mezigenerační solidarita (členské vklady a podíly), atd. mnohé lze ošetřit ve Stanovách.

5 Družstevní identita podle deklarace ICA (1995) Definice (obsahuje družstevní hodnoty): Družstva jsou autonomní asociací osob dobrovolně sdružených za účelem jejich společných ekonomických, sociálních a kulturních potřeb a aspirací, skrze jimi vlastněný a demokraticky řízený podnik. Základní znaky: Družstva jsou založena na skutečné svépomoci, svéprávnosti, demokracii, rovnosti, členství a solidaritě viz 7 družstevních principů: Dobrovolné a otevřené členství pro všechny kdo jsou ochotni spolupracovat a dodržovat stanovy; demokratické členské rozhodování na principu 1 člen = 1 hlas a právo volit své zástupce; ekonomická participace členů členský vklad, podíl na užitcích a na rizikách; autonomie a nezávislost na státu, na kapitálu, na politice; vzdělávání, výcvik a informace pro členy, jejich funkcionáře, pro zaměstnance; kooperace družstev spolupráce a podpora družstevního hnutí; společenský prospěch pro své komunity i širší společnost (z činnosti i z použití zisku). *

6 Trojí ekonomika podle Everse a Lavilla (1990) a její mix jako ekonomika občanská Stát Ekonomika monetární - netržní Komunity Ekonomika nemonetární - netržní Trh Ekonomika monetární - tržní

7 Pole aktivit a extrémy sociální ekonomiky v Lavill Pestofově trojúhelníku (trh, VS, komunity) Zdroj: HUNČOVÁ, M. (2010)

8 Občanská společnost a její (různá) povaha Anglo-americká oblast: Veřejná moc je formována zdola, je oblastí odpovědnosti samotných (spolčených) občanů. Občan (civil) je odpovědný až k prahu Bílého domu ; vládní politiky látají mezery občanské solidarity a vytváří podmínky hladkého fungování trhu. Vláda skládá občanům své účty, je accountable (důvěryhodná). Viz: Artušův kulatý stůl, američtí šerifové atd. Kontinentální Evropa: Občan je tradičně odpovědný na úrovni své přirozené komunity (obce). Osvícená vláda ví, co je pro občana dobré, a to vždy lépe nežli občan sám = vládní paternalismus. Občanská práva = Marie Terezie a Josef II. Neziskový sektor vyplňuje mezery vládních politik. Posttotalitní země střední a východní Evropy: Tradiční paternalismus, průchod centrálně plánovanou ekonomikou a uplatněný scénář MMF na otevření ekonomiky globalizovanému trhu po roce 1990 = loupeživá privatizace. Politicko tržní diktát - finanční feudalismus, privatizovaná politika. Zmatený slovník: naše veverky hopsají a mají dlouhé uši západ tomu nerozumí a neví že nerozumí, a my nevíme (nechceme vědět?), že nerozumíme.

9 Sociální ekonomika sociální podnik, sociální podnikání Kapitálová ekonomika = vlastník kapitálu zaměstnává (a ovládá) pracovní sílu a skrze účast na trhu dosahuje zisku pro sebe a své správce. Sociální aktivity jsou zde součástí marketingu nebo filantropie. \Rozhodování na principu 1 podíl kapitálu = 1 hlas Sociální ekonomika = ekonomika se sociálními efekty, ekonomika sociotvorná (družstva, vzájemně podpůrné fondy a sdružení (osob a zájmu), ale i malý či drobný podnik živnostníka, hospodaření obce, apod. = skrze ne-pro-ziskovou účast na trhu zajišťuje obživu a další sociální a kulturní potřeby sdružených osob apod., vč. jejich rozvoje. Hodnoty sociální ekonomiky: Důvěra, zasíťování, synergie = síla občanské společnosti - jako protiváha globalizovanému trhu a centralizované veřejné správě na místní, komunitní, regionální úrovni. Podnikáním se podle obchodního zákoníku rozumí soustavná činnost, prováděná podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost (tj. vlastním jménem, na vlastní účet, na vlastním majetku) za účelem dosažení zisku (a). (Podnik může být ustaven i za jiným účelem, nežli je dosahování zisku (b), resp. zisk může být nerozdělován, ale použit k financování jiných cílů, užitků či efektů, než je zbohatnutí vlastníka kapitálu). Sociální podnik jako nástroj k převzetí sociální odpovědnosti aktivními občany a současně jako nástroj veřejných politik (zaměstnanosti, sociální opory vč. bydlení a regionálního rozvoje - řeší místní potřeby zapojováním místních zdrojů. Základní znaky: Základní inovace SP = opačné postavení výrobních faktorů = vlastníci práce zaměstnávají (a ovládají) kapitál ne-proziskovost Členský princip = demokratické rozhodování a ovládání: na principu 1 člen = 1 hlas (typické pro družstva atd.) Jiný typ podnikové struktury = odlišné - demokratické rozhodovací mechanismy (o základních otázkách) řízení samotného podniku může spolek svěřit profesionálnímu managementu (rozdíl mezi rozhodováním ovládáním majetku x řízením ovládáním procesů) Jiný typ podnikavosti = odlišný způsob nesení rizik (časté ručení celým svým majetkem) Sociální podnikání: podnikavost (sdružených) osob, občanů = ochota (sdružených) osob nést ekonomická rizika podmínkou je dostatečný startovací a provozní kapitál, který (sdružené) osoby ovládají za účelem cílů a účelu svého sdružení

10 Podstata družstevní ekonomiky a družstva v ČR Družstvo je spolek, ekonomicky aktivní na základě vzájemnosti a svépomoci členů. Je zároveň sdružením členů a zároveň jejich podnikem. Obě části mohou fungovat pohromadě (podnik je zanořen ve spolku), viditelně odděleně, nebo na distanc. Rozhodování o pravidlech (stanovy), o směřování družstva, o zdrojích a rozdělení výsledků hospodaření je demokratické, na zásadě 1 člen = 1 hlas. Členové se účastní na užitcích, i na ekonomických rizikách. Cílem ekonomické činnosti družstva a jeho účasti na trhu jsou jiné užitky nežli jen zisk, zejména podpora ekonomického, sociálního a kulturního postavení členů družstva a jejich komunit. Zisk jde do rezerv (nedělitelný fond) či na posílení účelu založení družstva. České družstevnictví má cca 160 letou tradici. Po roce 1948 (respektive 1954) bylo podřízeno centrálnímu ekonomickému plánu a považováno za relikt kapitalismu. Po roce 1990 (respektive 1992) neo-liberální doktrína vychází z jen individuálně privátní vlastnictví, družstva jsou deklarována jako relikt socialismu. Přesto si naše družstva jádro družstevních hodnot uchovala a dodnes jsou pro mnohé občany atraktivní formou hospodaření. EK podporuje start a rozvoj sociální (demokratické) ekonomiky v členských zemích, vč. z ESF.

11 Družstva (spolek + jeho podnik)- jsou v zásadě dvojího druhu: (1) Výdělková družstva, kde se lidé sdružují pro užitek zaměstnanosti nebo konkurenceschopnosti, pro účel obživy (Worker s co-operative). Jako sociální podnik poskytují užitek rovných příležitostí na trhu práce družstva výrobní a v zemědělství, dnes též tzv. sociální družstva) (2) Hospodářská družstva, kde se lidé sdružují k užitku spotřeby nějaké služby nebo zboží, zejm. pokud jsou tyto obtížně dostupné, nevhodné kvality a sortimentu: - zboží denní spotřeby nebo bydlení. bytová a spotřební družstva, - dobrý úvěr či odbyt a zásobování vlastního podniku,, snížení nákladů (např. sdílení nákladných předmětů dlouhodobé spotřeby) apod. peněžní a výrobní družstva - personální sociální a zdravotní péče pro své blízké. sociální družstva v zahraničí - telefonizaci, elektrifikaci, dopravu, zásobování vodou a jiné semi-veřejné služby, apod., v zahraničí obvyklá Pojem sociální družstvo pochází z Itálie, kde od roku 1991 platí zákon o sociálním družstvu typu A) poskytující nedostatkové veřejné služby a typu B) zaměstnávající znevýhodněné o osoby (zde zejména imigranty). V ČSR od padesátých let 20.stol. tzv. družstva invalidů. U nás dnes spojeno s veřejnou podporou zejm. pro zaměstnávání handicapovaných osob -(MPSV). Na Slovensku a v Polsku regulováno zákonem (kříženec sociální firmy a sociálního podniku, kdy sociální firma připravuje handicapované na volný trh práce)

12 Příklady úspěšných družstev, založených z iniciativy sdružených osob Rochdalské družstvo (spotřební a později i výrobní) Anglie, zal Gazdovské družstvo v Sobotišti (peněžní spolek) Slovensko, Uhry, zal Divadelní, tiskařské, aviatické, symfonické družstvo v Praze (do roku 1952), dtto ZOO Praha, Petřínská lanovka Družstevní kasy Raiffeisen (u nás Kampeličky), dnes rakouský družstevní svaz s Raiffeisen bankou v čele (sdružuje peněžní kasy, farmáře a drobné podnikatele na venkově pod heslem peníze vydělané na venkově mají na venkově zůstat ). Družstevní korporace Mondragon (výrobní, spotřební, studentské, výzkumné, pojišťovací družstvo + banka Cacha Laboral) Baskicko, Španělsko, počátky koncem 40-tých let 20.století, dnes družstevní korporace s nadnárodní působností, družstva jako základní stupeň korporace hlavní účel: lokální zaměstnanost. Farmářská družstva a jejich nadnárodní zpracovatelské a distribuční firmy Trentino, Itálie politická podpora k udržení lidí v krajině a v horách tj. lokální obživa. Družstvo Vkus v Třešti, 1. severočeské družstvo zdravotně postižených v Teplicích, Templářské sklepy vinařské družstvo v Čejkovicích, neziskový holding Arkádia Teplice (vždy založeno na významném know-how). Účelem je zaměstnanost a obživa, příp. podpora handicapovaných. Spotřební družstva ve Švýcarsku a v Japonsku (ekologie, zdravé potraviny), družstva sociální péče ve Španělsku a Portugalsku, družstevní nemocnice v Japonsku, elektrizační, dopravní, vodárenská, telefonní apod. družstva např. v USA či ve Skandinávii, družstva mateřské školky ve Švédsku, zavodňovací družstva v Peru, autobusová družstva v Mexiku, družstva podnikatelský inkubátor za mzdu ve Francii, umělecké družstvo a galerie ve Švédsku, farmářská družstva v Dánsku.

13 Děkuji za pozornost Ing. Magdalena Hunčová, Ph.D. Publikace: Ekonomický rozměr občanské společnosti. Wolters Kluwer, Praha, 2010 Družstva a jejich role v tržní ekonomice, UJEP, Ústí nad Labem, 2006 Sociální ekonomika a sociální podnik, UJEP, Ústí nad Labem, 2007