PROSTOROVÉ SIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ DOSTUPNOSTI
|
|
- Milan Marcel Říha
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PROSTOROVÉ SIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ DOSTUPNOSTI Jiří Horák Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, 17.listopadu 15, Ostrava-Poruba Abstrakt. K hodnocení dostupnosti osobní dopravou se užívá řada přístupů a ukazatelů, které se snaží postihnout vybrané aspekty tohoto komplexního jevu. Výsledky hodnocení dostupnosti veřejnou osobní dopravou pak silně závisí na aplikovaných modelech dostupnosti a jejich parametrizaci. Cílem prostorové stochastické simulace je pomocí generování velkého počtu náhodných cest v souladu s modely očekávaného individuálního chování dosáhnout lepšího poznání situace v jednotlivých místech sledovaného území a přispět k rozlišení dopravního a geografického faktoru v hodnocení dostupnosti. V rámci realizace stejnojmenného grantu GAČR byl připraven systém, který využívá informací o struktuře a velikosti místní populace, znalosti empiricky odvozených vzdálenostních funkcí gravitačního modelování, frekvenci individuálních požadavků a jejich časovou distribuci, znalosti typů, velikosti a časových omezení konkrétních cílů a samozřejmě možností dopravních spojení nabízených veřejnou hromadnou dopravou. V modelu je zahrnuta i pěší docházka. Využívá se procedurální modelování, které je založeno na realizaci posloupnosti aktivit, které vykonává jednotlivec nebo skupina v rámci stanoveného časového úseku. V příspěvku jsou prezentovány dílčí výsledky z tohoto modelování pro města Ostrava a Olomouc. Klíčová slova: dopravní dostupnost, veřejná doprava, prostorové simulace 1. Úvod Hodnocení dopravní dostupnosti je základem řady prostorových analýz, které studují geografickou a dopravní situaci jednotlivých míst, jejich vztahy či souhrnně charakteristiku celého systému s důrazem na charakter a sílu interakčních vazeb mezi součástmi systému. Dostupnost je obvykle obecně vnímána jako charakteristika relativní blízkosti jednoho místa vůči ostatním. Vhodnější definici poskytla Kusendová (1996), kde je dostupnost chápána jako určitý ukazatel, který na základě přístupnosti nebo dosažitelnosti daného objektu k ostatním objektům určuje jeho postavení v rámci dané prostorové struktury. Ještě obecnější vymezení dostupnosti poskytují Geurs a Ritsema van Eck (2001), podle nichž dostupnost vyjadřuje úroveň, ve které geografický a dopravní systém umožňuje jednotlivci či skupině jedinců nebo zboží dosáhnout určité aktivity nebo místa s využitím dopravních prostředků a jejich kombinací. Je zřejmé, že dopravní dostupnost ovlivňuje řada faktorů, které lze zjednodušeně zařadit do základních kategorií osobní, geografické a dopravní faktory. 152
2 Hodnocení dostupnosti je navíc spojeno se subjektivním vnímáním dostupnosti, ať se již snažíme zohlednit individuální charakteristiky a postoje posuzovaných osob ve vlastním modelu, nebo jako autor modelu vybíráme a interpretujeme charakteristiky dostupnosti, které ji nejlépe popisují. Rozsah a komplexnost faktorů, stejně jako do určité míry subjektivní hlediska, se projevují v široké škále měr dostupnosti a přístupů, které jednotliví autoři používají. Jedním z často používaných rozdělení ukazatelů dostupnosti je (Geurs, van Wee, 2004): míry založené na infrastruktuře (infrastructure-based measures), které se používají pro hodnocení výkonnosti a úrovně služeb dopravní infrastruktury. Příkladem může být třeba průměrná rychlost, různé matematické charakteristiky dopravní sítě (založené na grafech či fraktálech viz např. Lampart et al., 2013), či dostupnost zastávek veřejné dopravy (např. Boruta, Ivan 2010 nebo Křižan, 2007). Míry založené na geografické poloze (location-based measures), vhodné pro analýzu dostupnosti v lokalitách. Typické je hledání relevantních služeb v okolí lokality, následně se měří úroveň spojení mezi zkoumanou lokalitou a polohou každé služby a získané dílčí výsledky jsou pak agregovány pro danou lokalitu. Vhodným příkladem je např. počet velkých zaměstnavatelů do 50 km od bydliště. Míry založené na osobních potřebách (person-based measures), které hodnotí dostupnost na individuální úrovni a sledují možnosti uspokojení individuálních potřeb, a to včetně časoprostorových omezení. Takové požadavky mohou mít charakter scénářů, popisujících posloupnost požadovaných aktivit rozmístěných v čase a prostoru. Příkladem mohou být míry ukazující využití času na jednotlivé typy aktivit. Míry prospěšnosti (utility-based measures) zdůrazňují ekonomické přínosy, které jednotlivci získávají při využití různých příležitostí distribuovaných nepravidelně v prostoru. Jak velký vliv na výsledky má způsob hodnocení dokumentovali např. Križan et al. (2008). Hodnotili dostupnost obchodů v Bratislavě pomocí MHD na základě 8 různých typů hodnocení, včetně vzdálenostních měr a dotazníkového šetření, a zjistili, že se výsledky mohou dramaticky lišit a vyhodnocený podíl nedostupných městských částí kolísá mezi 1,5 % a 22,1 % (Horák et al., 2014b). V případě analýzy veřejné dopravy je hodnocení komplikováno několika faktory: Individuální preference určitých módů veřejné dopravy (či kombinace s individuální dopravou) a cenových výhod, nutnost volby jisté formy optimalizace spojení (např. volba nejrychlejší, nejkratší, nejlevnější, bez přesedání) Významných charakteristik veřejné dopravy se používá více než v případě individuální dopravy. Hodnotit by se měla nejen vzdálenost, čas a cena, ale také počet přesedání, délka čekání, existence spojení zpět (Šeděnková et al., 2009) apod. Výrazná časová heterogenita poskytovaných dopravních služeb (zejména mimo MHD), kdy se parametry spojení (a zejména doba čekání) výrazně liší v průběhu dne či delšího časového období (Horák et al., 2014a). Volba způsobu agregace dílčích výsledků získaných z jednotlivých typů hodnocení Jednou z možností, jak eliminovat problémy mnoharozměrné parametrizace takových úloh je využití stochastického simulačního přístupu k hodnocení dopravní dostupnosti, kdy se výsledné hodnocení získává z mnoha dílčích individuálně nastavených hodnocení dopravního spojení. 153
3 Analýzy dostupnosti veřejnou dopravou by proto měly preferovat hodnocení: Dostupnosti cílů (např. kolik ve stanoveném limitu) Analýza distribuce času v rámci sledovaného časového úseku (např. kolik času na čekání, na cestování, na realizaci aktivit) Relativní srovnání s individuální automobilovou dopravou (viz ukazatele jako AAR, SAR v Benenson et al., 2011) nebo s jiným hodnocením veřejné dopravy (etalon, nebo jiný čas, jiné místo apod.). Je potěšitelné, že problematice dopravní dostupnosti je v české i slovenské geografii věnována velká pozornost. Z řady autorů bez nároku na úplnost lze jmenovat v poslední době např. Hudeček (2010), Marada, Květoň (2010), Hudeček et al. (2011), Ivan (2010), Ivan et al. (2013), Kraft, Blažek (2012), Horák (2006), Seidenglanz (2010), Vrabková et al. (2016), Tesla et al. (2015), Michniak (2002), Horňák (2005), Horňák, Pšenka (2013), Horňák et al. (2015), Križan et al. (2015). 2. Simulační modelování Podle (Grigoryev, 2016) je simulační model možné chápat jako sadu pravidel, které říkají, jak se pohybovat od současného stavu systému k budoucímu a na základě jeho testování se vytváří trajektorie změn stavu systému. K základním metodám patří modelování diskrétních událostí, agentové modelování, modelování systémové dynamiky a procedurální modelování. Každá z metod slouží pro určitý rozsah úrovní abstrakce. Systémová dynamika se typicky se používá pro strategické modelování. Modelování diskrétních událostí podporuje střední až nízkou úroveň abstrakce. Multiagentové modelování může z hlediska úrovně abstrakce oscilovat od detailních modelů až po vysoce abstraktní modely. Procedurální modelování se používá zejména pro střední a nízkou úroveň abstrakce. Procedurální modelování je založeno na realizaci posloupnosti aktivit, které vykonává jednotlivec nebo skupina. Simulace chování více jednotlivců či za jiných situací (náhodně či systematicky měněných) se realizuje postupným opakováním spouštění modelu podobně jako u multiagentních systémů, kde se nejistoty eliminují stochastickým simulováním. Stejným způsobem se implementuje i modelování heterogenity prostředí. Hlavní výhodou metody je zejména přímá kontrola probíhajících procesů, naopak hlavní nevýhodou je obtížně realizovatelná interakce mezi jednotlivci nebo mezi jednotlivci a prostředím. Při realizaci prostorového simulačního modelování se zaměřujeme na modelování individuálních požadavků spojených s dopravní mobilitou. Podmínky a možnosti chování skupin se studují na základě integrace a agregace individuálních charakteristik a potřeb podle (Golledge, Stimson 1997), kteří zdůrazňují přednosti mikroúrovně pro hlubší pochopení a vysvětlení jevů. Pro potřeby adekvátního výběru a vymezení implementovaných prostorových simulačních modelů byla nejdříve teoreticky popsána určitá typologie modelů, které lze využít pro tvorbu kombinovaných modelů vhodných pro realizaci simulačního modelování. Např. neohraničený model je neomezený ve zdrojích a cílech, nepočítá s jejich reálnými kapacitami či dalšími podmínkami jako znalost toků mezi územními jednotkami; časově řízený model vychází z konceptu, že je dán pevný časový rámec, v modelu běží rovnoměrně čas a v každém časovém kroku systém odhaduje na základě pravděpodobnostních distribucí, jakou aktivitu daný jednotlivec či populace vykonává. Pro realizaci prostorového simulačního modelování se nakonec využíval zejména individuální model řízený událostmi. 154
4 3. Zdroje dat a vymezení Dopravní dostupnost se hodnotila na úrovni měst (Ostrava, Olomouc, obě v rozsahu jisté zóny MHD) a na úrovni regionů (Ostravsko a Olomoucko, výběr podle modifikovaného procentuálního podílu z celkové denní vyjížďky do zaměstnání i do škol do Ostravy či Olomouce ze SLDB 2011) (Burian et al., 2016b). Pro určení zdrojů mobility byla zkoumána řada možností (Registr obyvatel, MIS, RÚIAN, data ČSÚ, atd.), nakonec byly vybrány vzhledem k velké výpočetní náročnosti reprezentativní středy obydlí v ZSJ. Pro cíle mobility byla provedena identifikace cílů podle funkce (zejména zaměstnavatelé školy; zdravotnická zařízení; úřady; obchody; sport; kultura; zábava), provedena lokalizace a geokódování (Fojtík et al., 2016), zjišťovány kapacity a časové režimy cíle. Parametry prostředí (zejména parametry modelování interakce) byly zjišťovány z výsledků SLDB 2011 a provedeného dotazníkového šetření. Dotazníkové šetření proběhlo v září 2014 pro města Olomouc a Ostravu (Burian et al., 2016a, Zajíčková et al., 2016). Celkem 19 otázek bylo rozděleno na 3 části - informace o respondentovi, dopravní chování a cestovní deník. Zjišťovala se frekvence využití dopravních módů, ovlivnění, frekvence cestování podle účelu, docházkové vzdálenosti na zastávku, průměrná délka cest dle účelu atd. Na základě údajů v cestovním deníku byly identifikovány starty a cíle a provedeno jejich geokódování. Následně byly určeny vzdálenosti, čas a účel pro individuální požadavky mobility (včetně charakteristik osoby), provedeny úpravy, reklasifikace a agregace do 5 úrovní. Jeden z výsledků agregace relativních četností dopravních požadavků podle dopravního módu a vzdálenosti pro obě města je na obr. 1. Pro modelování vzdálenostních funkcí bylo testováno exponenciální, mocninné, gama a Weibullovo rozdělení. Na základě výsledků dotazníkového šetření byly také sestaveny scénáře chování jednotlivých kategorií osob, které byly následně využity při prostorovém simulačním modelování dopravních požadavků. Obrázek 1: Srovnání relativní kumulativní četnosti dopravních požadavků podle vzdálenosti a modu dopravy ve městech Olomouc a Ostrava. Zdroj: vlastní zpracování. 155
5 4. Aplikace pro simulační modelování dopravní dostupnosti veřejnou dopravou Z technologického hlediska bylo využito databázové řešení (MS SQL Server) s potřebnou aplikační nadstavbou, zajišťující zejména přístup k jízdním řádům IDOS (ve spolupráci s firmou CHAPS s.r.o.). V současnosti je do řešení implementováno vyhledávání dopravního spojení VHD (vč. MHD) a také pěší chůze. Vzhledem k náročnosti výpočtů (především počtu zpracovávaných požadavků) se používá klient-server architektura, posílená distribucí lokálních serverů, pro dosažení vysoké úrovně paralelizace zpracování a minimalizace komunikace v síti. Datový model umožňuje ukládat základní charakteristiky osoby, včetně ekonomické aktivity. Je možné nastavit pohlaví, věk, ekonomickou aktivitu, vzdělání, směny, partnera, děti, auto, preferovaný mód, preferovaný způsob optimalizace cesty, maximální denní časový interval, NACE, doba dojížďky, zaměstnání, záliby a pravidelné konkrétní aktivity. Současně se identifikuje i jemu příslušející vzdálenostní funkce. Dále se popisují scénáře ve formě upořádané posloupnosti aktivit, s jejich typem, délkou a konkrétními požadavky. Celkové nastavení simulace definuje počet opakování simulací, časové tolerance, způsob výběru cíle z kandidátů, maximální pěší vzdálenost a počet zastávek. 4.1 Výpočet přitažlivosti cíle Na základě gravitačního modelování se vybere příslušná vzdálenostní funkce, při tom se respektuje mód dopravy, kategorie cíle, ekonomické aktivity osoby, typ dne a kategorie území. Určí se velikost přitažlivosti pro každý dostupný cíl spojením veřejnou dopravou či pěšky. Přitom se respektují časová omezení cíle a samozřejmě i časová omezení vyplývající z konkrétního realizovaného scénáře. Výsledná hodnota gravitace se získá vynásobením vahou cíle analogicky jako u Huffova pravděpodobnostního modelu (např. Cimler et al., 2007). Vahou cíle bývá určený parametr, který charakterizuje jeho přímý vliv na velikost interakce (např. počet zaměstnanců). U některých simulací se ale ukazuje, že by bylo vhodnější použít jiný, nelineární model. 5. Hodnocení dostupnosti Hodnocení výsledků simulací se liší podle sledované situace, zda šlo o hodnocení dostupnosti 1 či více cílů, zda byl jejich výběr řešen náhodným způsobem či podle určitých charakteristik atd. Hodnocení se v zásadě soustřeďuje na několik aspektů. Základem je počet dosažitelných zařízení (cílů) a časové a vzdálenostní ukazatele s tím spojené mobility. Výsledky se posuzují jak v absolutní formě, tak i v relativním vyjádření. Dále se hodnotí pestrost nabídky, tj. kolik různých cílů má zákazník k dispozici. Příkladem jednoho dílčího výstupu je hodnocení počtu významných zaměstnavatelů nedosažitelných veřejnou dopravou z dané ZSJ na začátek pracovní doby v 7:00 na obr
6 Obrázek 2: Počet chybějících významných zaměstnavatelů nedosažitelných veřejnou dopravou z dané ZSJ v Ostravě v pracovní den na začátek pracovní doby v 7:00. Zdroj: vlastní zpracování. Hodnotí se jednodušší (do jednoho cíle tam a zpět) i kombinované (několik cílů aktivit během dne) scénáře. V případě zejména kombinovaných scénářů se podrobně hodnotí i distribuce času během dne (obr. 3). Obrázek 3: Ukázka distribuce využití času během dne osobou při realizaci kombinovaného scénáře. Zdroj: vlastní zpracování. 157
7 6. Závěr Prostorové simulační modelování dopravní dostupnosti umožňuje modelovat dopravní podmínky a potřeby na úrovní jednotlivců a hodnocení stavět na postupné agregaci těchto individuálních výsledků. Tento přístup je výhodný zejména při hodnocení dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou, která zpravidla vykazuje vysokou heterogenitu v prostoru a čase. Součástí projektu je i celkové zhodnocení výhod a nevýhod procedurálního simulačního modelování. Poděkování Příspěvek vznikl za podpory GAČR S, projekt Prostorové simulační modelování dostupnosti, na kterém spolupracují VŠB-TU Ostrava a UP Olomouc. Děkuji všem svým spolupracovníkům na grantu, zejména prof. RNDr. Vítu Voženílkovi, CSc., Doc. Ing. Igoru Ivanovi, Ph.D., RNDr. Jaroslavu Burianovi, Ph.D., Ing. Tomáši Inspektorovi, Ph.D., Ing. Davidovi Fojtíkovi, Ph.D., Mgr. Miroslavovi Rypkovi, Ph.D., Ing. Janu Teslovi a v neposlední řadě Mgr. Lence Zajíčkové. Za data děkuji ČSÚ a společnosti CHAPS s.r.o. Literatura BENENSON, I., MARTENS, K., ROFÉ, Y., KWARTLER, A. (2011): Public transport versus private car GIS-based estimation of accessibility applied to the Tel Aviv metropolitan area. Annals of Regional Science, 47, č. 3, pp BORUTA, T., IVAN, I. (2010): Public transport in rural area of the Czech Republic case study of Jeseník region. Moravian Geographical Reports, 18, č. 2, s BURIAN, J., ZAJÍČKOVÁ, L., IVAN, I. (2016a): Analýza dopravního chování obyvatel Olomouce a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj, 19, č. 4, s.1-9. BURIAN, J., ZAJÍČKOVÁ, L., POPELKA, S., RYPKA, M. (2016b): Spatial aspects of movement of Olomouc and Ostrava citizens. Proceedings of 16th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2016, Book 2, Vol III, pp CIMLER, P., ZADRAŽILOVÁ, D., FILIPOVÁ, A., JINDRA, J., TURNEROVÁ, L., ZEMAN, J. (2007): Retail management. Management Press, Praha, 307 s. FOJTÍK, D., HORÁK, J., ORLÍKOVÁ, L., KOCICH, D., INSPEKTOR, T.: Smart Geocoding of Objects. Proceedings of ICCC 2016, Tatranská Lomnica, pp GEURS, K.T., RITSEMA van ECK, J.R. (2001): Accessibility measures: review and applications. RIVM Report National Institute of Public Health and the Environment, Utrecht, 265 p. GEURS, K., WEE, B. (2004): Accessibility evaluation of land-use and transport strategies: review and research directions. J. of Transport Geogr., 12, č. 2, pp GOLLEDGE, R.G., STIMSON, R.J. (1997): Spatial Behaviour: A Geographic Perspective. The Guilford Press, New York, 620 p. GRIGORYEV, I. (2016): AnyLogic 7 in three days. 256 p. HORÁK, J. (2006): Transport Accessibility Evaluation. Geografie Sborník ČGS, 111, č. 1, pp HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D. (2014a): Time of day dependency of public transport accessibility in the Czech Republic. Sborník GIS Ostrava Geoinformatics for Intelligent Transportation, Ostrava, s
8 HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D., INSPEKTOR, T., ZAJÍČKOVÁ, L., VOŽENÍLEK, V. (2014b): Dostupnost veřejnou linkovou dopravou v ČR. Sborník Geoinformace ve veřejné správě 2014, Praha, s Dostupné z: /givs2014/givs2014-horak01.pdf HORÁK J., IVAN I., TESLA, J.: Improved Gravity Models of Commuting Conditions: a Czech Case Study. Proceedings of International Conference on Traffic and Transport Engineering ICTTE 2014, Bělehrad, Srbsko, pp HORŇÁK, M. (2005): Dostupnosť siete diaľnic a rýchlostných ciest v Slovenskej republike. Horizonty dopravy, 13, č. 1, s HORŇÁK, M., PŠENKA, T. (2013): Verejná doprava ako indikátor medzisídelných väzieb madzi mestami Slovenska. Geografický časopis, 65, č. 2, s HORŇÁK, M., STRUHÁR, P., PŠENKA, T. (2015): Evaluation of high-standard public transport centres in the Slovak Republic. In: Szymańska, D., Biegańska, J. (eds.): Bulletin of Geography. Socioeconomic Series, 30, Toruń, pp HUDEČEK, T. (2010): Dostupnost v Česku v období : vztah k dojížďce do zaměstnání a do škol. Geographica, Praha, 144 s. HUDEČEK, T., CHURAŇ, R., KUFNER, J. (2011): Dostupnost Prahy při využití silniční dopravy v období Geografie, 116, č. 3, s IVAN, I. (2010): Docházka na zastávku a její vliv na dojížďku do zaměstnání. Geografie, 115, č. 4, s IVAN, I., HORÁK, J., FOJTÍK, D., INSPEKTOR, T. (2013): Evaluation of Public Transport Accessibility at Municipality Level in the Czech Republic. Proceedings of 13th international multidisciplinary scientific geoconference: GeoConference on Informatics, Geoinformatics and Remote Sensing, Book 2, volume I, Albena, Bulharsko, pp KRAFT, S., BLAŽEK, M. (2012): Intraurbánní dostupnost zastávek městské hromadné dopravy a její hodnocení pomocí nástrojů GIS. In: Bartołomiejczyk, M., Połom, M. (eds.): Vybrané aspekty provozování veřejné dopravy ve střední a východní Evropě - Příklady z České republiky, Polska a Slovenska. Polskie Towarzystwo Geograficzne, Oddzial Katowicki, Sosnowiec, s KRIŽAN, F. (2007): Regionálna typológia územia Bratislavy na základe dostupnosti supermarketov a hypermarketov. Geografický časopis, 59, č. 4, s KRIŽAN, F., BILKOVÁ, K., KITA, P., HORŇÁK, M. (2015): Potential food deserts and food oases in a post-communist city: Access, quality, variability and price of food in Bratislava-Petržalka. Applied Geography, 62, 8, pp KRIŽAN, F., TOLMÁČI, L., LAUKO, V. (2008). Identifikácia potravinových púští na území mesta Bratislava aplikáciou mier dostupnosti. Ekonomický časopis, 56, č. 10, s KUSENDOVÁ, D. (1996): Analýza dostupnosti obcí Slovenska. Sborník referátů konference Aktivity v kartografii 96, Bratislava, s LAMPART, M., HORÁK, J., IVAN, I. (2013): Úvod do dynamických systémů: teorie a praxe v geoinformatice. VŠB-TU Ostrava, Ostrava, 200 s. MARADA, M., KVĚTOŇ, V., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Doprava a geografická organizace společnosti v Česku. Geographica. Praha, 165 s. MICHNIAK, D. (2002): Accessibility of district towns as a criterion of preparation and assessment of the territorial-administrative division: case study of the Banská Bystrica region (Slovakia). Moravian Geographical Reports, 10, č. 1, pp SEIDENGLANZ, D. (2010): Transport relations among settlement centres in the eastern part of the Czech Republic as a potential for polycentricity. Acta Universitatis Carolinae, Geographica, č. 1 2, pp
9 ŠEDĚNKOVÁ, M., HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D.: Hodnocení rozdílů při sledování dojížďky do zaměstnání jedním či oběma směry. Sborník mezinárodního symposia GIS Ostrava 2009, Ostrava, s TESLA, J., HORÁK, J., IVAN, I. (2015): Frequency analysis of public transport between Czech municipalities. Proceedings of 15th international multidisciplinary scientific geoconference: GeoConference on Informatics, Geoinformatics and Remote Sensing, Book 2, volume I, Albena, Bulharsko, pp VRABKOVÁ, I., VAŇKOVÁ, I., IVAN, I. (2016): The Efficiency and Public Transport Accessibility of Indirect State Administration in the Czech Republic. Review of Economic Perspectives, 16, č. 2, pp ZAJÍČKOVÁ, L., VOŽENÍLEK, V., RYPKA, M. (2016): The choice of means of transport and daily movements in urban environment. Proceedings of 16th International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM 2016, Book 2, Vol III, pp
HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Jiří HORÁK 1, Jan Tesla 1, Tomáš INSPEKTOR 1
HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Jiří HORÁK 1, Jan Tesla 1, Tomáš INSPEKTOR 1 1 Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava., 17.
VíceDOSTUPNOST VEŘEJNOU LINKOVOU DOPRAVOU V ČR
DOSTUPNOST VEŘEJNOU LINKOVOU DOPRAVOU V ČR Jiří, HORÁK, Igor, IVAN, David, FOJTÍK, Tomáš, INSPEKTOR, Lenka, ZAJÍČKOVÁ, Vít, VOŽENÍLEK Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky
VíceČETNOSTI SPOJENÍ VEŘEJNOU DOPRAVOU MEZI OBCEMI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY
ČETNOSTI SPOJENÍ VEŘEJNOU DOPRAVOU MEZI OBCEMI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY FREQUENCIES OF PUBLIC TRANSPORT CONNECTIONS BETWEEN MUNICIPALITIES IN REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC Jan Tesla 1, Jiří Horák 2, Igor
VíceVYUŽITÍ DAT Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ PRO ANALÝZU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY
VYUŽITÍ DAT Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ PRO ANALÝZU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY Jaroslav BURIAN 1, Igor IVAN 2, Lenka ZAJÍČKOVÁ 1, Jiří HORÁK 2, Vít VOŽENÍLEK 1 1 Katedra geoinformatiky,
VíceGeoinformatika při studiu veřejné hromadné dopravy
Geoinformatika při studiu veřejné hromadné dopravy Igor IVAN VŠB-TU Ostrava Institut geoinformatiky Osnova přednášky Úvod Hodnocení nabídky spojů VHD Hodnocení vztahu nabídky a poptávky VHD a IAD Docházka
VíceViktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující
VíceBRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA
MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:
VíceMETODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky
VíceCentre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku
Centre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku Stanislav Kraft Katedra geografie PF JU v Českých Budějovicích Obsah příspěvku
VíceRizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod
Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Ing. Jan TESLA, Ing. Igor IVAN, Ph.D. INSTITUT GEOINFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Cíle projektu Zpracování dat o dopravních
VíceANALÝZA DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY
ANALÝZA DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY Jaroslav Burian, Lenka Zajíčková, Igor Ivan Článek je zaměřen na představení možností využití dat z dotazníkových šetření pro analýzu dopravního chování
VíceSROVNÁNÍ INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÉ A VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVY VE VYBRANÝCH OKRESECH ČR. Tomáš INSPEKTOR 1, Jiří HORÁK 2
SROVNÁNÍ INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÉ A VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVY VE VYBRANÝCH OKRESECH ČR Tomáš INSPEKTOR 1, Jiří HORÁK 2 1,2 Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická
VíceAnalýza příčin regionálních disparit
Analýza příčin regionálních disparit Dopravně-geografický výzkum Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Obsah prezentace 1. Příčiny
VíceVybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
VíceRozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny
Rozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. RNDr. Jan Ženka, Ph.D. Bc. Vendula Reichová Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravská
VíceIntegrované plánování a plány udržitelné městské mobility
Integrované plánování a plány udržitelné městské mobility Ing. Vít Sedmidubský Ministerstvo dopravy Města s dobrou adresou 30.4.2015, Olomouc Historie SUMP 1. Bílá kniha - Plán jednotného evropského dopravního
VíceBLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL
BLOK III: METODICKÉ PROBLÉMY SLEDOVÁNÍ DOJÍŽĎKY DO PRÁCE A DO ŠKOL PETER SVOBODA PROSTOROVÁ MOBILITA: TEORETICKÉ KONCEPTY A METODICKÉ PROBLÉMY Workshop, Univerzita Karlova v Praze, 4. června 2014 Urbánní
VíceDopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 17. ledna 2018 Struktura prezentace: Základní informace
VíceCentrum pro rozvoj dopravních systémů
Centrum pro rozvoj dopravních systémů SMART CITY VŠB - TU Ostrava Září 2013 Témata 1. Představení centra RODOS 2. První výstupy centra RODOS pilotně provozované systémy Centrum pro rozvoj dopravních systémů
VíceSPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Město Hodonín Leden 2010 Cíle průzkumu
VíceResearch Open Day Prezentace dosavadního postupu na projektu. Vliv země původu a důvěryhodnosti značky na nákupní úmysly
Research Open Day Prezentace dosavadního postupu na projektu Vliv země původu a důvěryhodnosti značky na nákupní úmysly Pavel Štrach & Jana Přikrylová & Hana Jahodová 16. října 2013 Obsah Projektový tým
VíceImpulzy ze zámoz. USA a Austrálie. Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno
Impulzy ze zámoz moří: USA a Austrálie Prof. Milan KONEČNÝ, CSc. Laboratoř geoinformatiky a kartografie, GÚ MU, Brno USA - Clinton - 1994 NSDI - Koordinovaný sběr a přístup ke geografickým datům v USA
VíceREGIONÁLNÍ KONCENTRACE AKTIVIT PODNIKŮ. Příklad využití individuálních dat ve spojení s autokorelační statistikou
REGIONÁLNÍ KONCENTRACE AKTIVIT PODNIKŮ Příklad využití individuálních dat ve spojení s autokorelační statistikou Kristýna Meislová [meislova@tc.cz] 14. dubna 2016 Co bude následovat I. Proč zkoumat prostorovou
VícePROSTOROVÉ INTERAKCE VYBRANÝCH KRAJSKÝCH MĚST A OKOLNÍCH OBCÍ. Jan TESLA 1, Jiří HORÁK 2
PROSTOROVÉ INTERAKCE VYBRANÝCH KRAJSKÝCH MĚST A OKOLNÍCH OBCÍ Jan TESLA 1, Jiří HORÁK 2 1,2 Institut geoinformatiky, HGF, VŠB-TU Ostrava, 17. listopadu 15, 70833, Ostrava-Poruba, CZ jan.tesla@vsb.cz; jiri.horak@vsb.cz
VíceTechnologie city logistiky
Technologie city logistiky Ing. Ondrej Stopka, PhD. Metodický koncept k efektivní podpoře klíčových odborných kompetencí s využitím cizího jazyka ATCZ62 - CLIL jako výuková strategie na vysoké škole Průvodce
VíceTvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál
Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost
VíceInterakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky
Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky Vladimíra Hovorková Valentová Iva Nedomlelová 17. 6. 2010 Cíl příspěvku provedení analýz a dalších
VíceVyužití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny. Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup
Využití technologie GIS a prostorových databází při výpočtu fragmentace krajiny Miroslav Kopecký, Tomáš Soukup Geoinformace pro praxi, Brno 27.6.-28.6.2009 Řešitelé Projekt je řešen za podpory EEA v rámci
VíceShlukování prostorových dat KDE+
Podpora tvorby národní sítě kartografie nové generace. Shlukování prostorových dat KDE+ Mgr. Jiří Sedoník Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem
VícePARAMETRICKÁ STUDIE VÝPOČTU KOMBINACE JEDNOKOMPONENTNÍCH ÚČINKŮ ZATÍŽENÍ
PARAMETRICKÁ STUDIE VÝPOČTU KOMBINACE JEDNOKOMPONENTNÍCH ÚČINKŮ ZATÍŽENÍ Ing. David KUDLÁČEK, Katedra stavební mechaniky, Fakulta stavební, VŠB TUO, Ludvíka Podéště 1875, 708 33 Ostrava Poruba, tel.: 59
VíceEfektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob
DIPLOMOVÁ PRÁCE Efektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob Autor: Vladislav Martínek Vedoucí: RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Motivace Jak se co nejrychleji dostat z bodu A do bodu
VíceVyužití geografických informačních systémů v analýzách místních trhů práce
Využití geografických informačních systémů v analýzách místních trhů práce Šimek Milan - Horák Jiří VŠB Technická univerzita Ostrava tř. 17. listopadu, 708 33 Ostrava Poruba e-mail: milan.simek@vsb.cz,
VíceRNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci
GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz
VíceVYUŽITÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT PŘI ŘEŠENÍ ÚLOH PŘÍMÝM DETERMINOVANÝM PRAVDĚPODOBNOSTNÍM VÝPOČTEM
Proceedings of the 6 th International Conference on New Trends in Statics and Dynamics of Buildings October 18-19, 2007 Bratislava, Slovakia Faculty of Civil Engineering STU Bratislava Slovak Society of
VíceKristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,
Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko - ČR Metodika pro hodnocení socio-ekonomických dopadů vysokorychlostní železnice Praha Drážďany v Sasku a Ústeckém kraji Kristýna Rybová Univerzita
VíceAnalýza dopravních vztahů mezi krajskými městy Česka na základě nabídky a poptávky po železniční dopravě
Analýza dopravních vztahů mezi krajskými městy Česka na základě nabídky a poptávky po železniční dopravě Jakub CHMELÍK Viktor KVĚTOŇ Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VíceZnáme vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci
Známe vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci Obsah 1. Udržitelný a sociálně zodpovědný přístup k dopravě. 2. Jakou dopravu využívají
VíceHistorická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín
Historická analýza vývoje vodních prvků v krajině na příkladu havarijní zóny JE Temelín Soubor map se specializovaným obsahem Mgr. Silvie Semerádová RNDr. Ivana Kašparová, Ph.D. doc. Ing. Jan Skaloš, Ph.D.
VícePROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.
PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě
VíceKoncept Smart Cities v prostředí České republiky
Koncept Smart Cities v prostředí České republiky Martin Maštálka Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Městské plánování Smart City Inteligentní vs. chytré
Více7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice
7. Rozdělení pravděpodobnosti ve statistice Statistika nuda je, má však cenné údaje, neklesejte na mysli, ona nám to vyčíslí Jednou z úloh statistiky je odhad (výpočet) hodnot statistického znaku x i,
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
OBCHODNÍ ČINNOST 6. TYPOLOGIE MALOOBCHODNÍCH JEDNOTEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
VíceZoznam publikačnej činnosti. RNDr. Stanislav Kraft, PhD.
Zoznam publikačnej činnosti RNDr. Stanislav Kraft, PhD. AAA Vedecké monografie vydané v zahraničných vydavateľstvách AAA01 Kraft, Stanislav [UKOEXRP] (80% [4 AH]) - Květoň, Tomáš (20% [1 AH]): Daily Spatial
VíceMetody hodnocení dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou
Metody hodnocení dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou Hynek Gerlich Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172,
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz
VíceMEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI
49. konference České demografické společnosti, Lednice, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, 23. května 2019 MEZI MĚSTEM A VENKOVEM: ČESKÁ SUBURBANIZACE V OBDOBÍ PO TRANSFORMACI MARTIN OUŘEDNÍČEK
VíceLETNÍ GEOGRAFICKÁ ŠKOLA
Geografie času aplikace do výuky Robert Osman [osman@mail.muni.cz] LETNÍ GEOGRAFICKÁ ŠKOLA 23.8. 25.8.2011 Geografie času (time-geography) každodenní chování lidí (každodenní aktivity) nejen v prostoru
VíceAnalytické metody v motorsportu
Analytické metody v motorsportu Bronislav Růžička Ústav konstruování Odbor konstruování strojů Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení č technické v Brně ě 29. června 2011, FSI VUT v Brně, Česká republika
VíceVyužití analýz viditelnosti v procesech veřejné správy
Využití analýz viditelnosti v procesech veřejné správy Jan Caha jan.caha@mendelu.cz Mendelova Univerzita v Brně Geoinformace ve veřejné správě 2019 Analýzy viditelnosti analýzy viditelnosti? hodnocení
Vícekvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz
Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k
VíceGeoinformatika. I Geoinformatika a historie GIS
I a historie GIS jaro 2014 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic Motivace Proč chodit na přednášky?
VíceZelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ
Zelený produkt automobilek a jeho vnímání různými generacemi českých spotřebitelů EVA JADERNÁ, MARTIN MLÁZOVSKÝ Řešitelský tým Vedoucí projektu: Ing. Eva Jaderná, Ph.D., Katedra marketingu a managementu
VíceIng. Alena Šafrová Drášilová, Ph.D.
Rozhodování Ing. Alena Šafrová Drášilová, Ph.D. Rozhodování??? video Obsah typy rozhodování principy rozhodování rozhodovací fáze základní pojmy hodnotícího procesu rozhodovací podmínky rozhodování v podmínkách
VíceAnalýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření
Analýza potřeb měst a obcí ČR vyhodnocení dotazníkového šetření Hlavní řešitel: prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
VíceStanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území
Stanovení nejistot při výpočtu kontaminace zasaženého území Michal Balatka Abstrakt Hodnocení ekologického rizika kontaminovaných území představuje komplexní úlohu, která vyžaduje celou řadu vstupních
VíceČlenění a dostupnost veřejné správy
Členění a dostupnost veřejné správy Mgr. Jakub Jaňura Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra ČR Hradec Králové, 2. dubna 2019 O SOUČASNÉM ČLENĚNÍ VS Počty jednotek
VíceCobiT. Control Objectives for Information and related Technology. Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004
CobiT Control Objectives for Information and related Technology Teplá u Mariánských Lázní, 6. října 2004 Agenda Základy CobiT Pojem CobiT Domény CobiT Hodnocení a metriky dle CobiT IT Governance Řízení
VíceVelké podniky a jejich ústředí a pobočky v České republice
Velké podniky a jejich ústředí a pobočky v České republice Petra Daníšek Matušková VŠB-TU OSTRAVA, Ekonomická fakulta, Katedra regionální a environmentální ekonomie OBSAH Úvod Cíl příspěvku Metodická východiska
VíceVYUŽITÍ BIG DATA V PŘÍPADOVÉ STUDII VELKÉ MEZIŘÍČÍ
VYUŽITÍ BIG DATA V PŘÍPADOVÉ STUDII VELKÉ MEZIŘÍČÍ Daniel Seidenglanz Ekonomicko-správní fakulta Institut pro dopravní ekonomii, geografii a politiku 1 Obsah příspěvku big data dilema v geografii dopravy:
VíceGIS Ostrava 2014 Závěrečné shrnutí
GIS Ostrava 2014 Závěrečné shrnutí Již 11. ročník sympozia GIS Ostrava proběhnul ve dnech 27. 29. ledna 2014 v prostorách Nové auly VŠB Technické univerzity Ostrava. Podobně jako v minulých letech, také
VíceStatutární město Olomouc. Město s dobrou adresou
Statutární město Olomouc Město s dobrou adresou RNDr. Aleš Jakubec, Ph.D., náměstek primátora 29.4.2015 Asociace měst pro cyklisty, CIVINET Olomouc je zakládajícím členem asociace Olomouc je zakládajícím
VíceNámět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení
Fakulta stavební VŠB TUO Katedra městského inženýrství Aktivita A 1005 Námět nového nástroje na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a snížení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Koordinační
VíceScénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany
Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceSPECIFICKÝCH MIKROPROGRAMOVÝCH ARCHITEKTUR
EVOLUČNÍ NÁVRH A OPTIMALIZACE APLIKAČNĚ SPECIFICKÝCH MIKROPROGRAMOVÝCH ARCHITEKTUR Miloš Minařík DVI4, 2. ročník, prezenční studium Školitel: Lukáš Sekanina Fakulta informačních technologií, Vysoké učení
VíceZápis z 9. jednání pracovní skupiny č. 2 projektu DOPSIT
Zápis z 9. jednání pracovní skupiny č. 2 projektu DOPSIT Datum jednání: 09. 06. 2014 Čas jednání: 13:00 Místo jednání: Pracovní skupina: 2 Integrace dopravy Jednací místnosti č. 314 (stará budova) Centra
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceInformační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu. Požadavky kreditového systému. Relační datový model, Architektury databází
1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Požadavky kreditového systému. Relační datový model, relace, atributy,
VíceSpotřebitelské šetření názory obyvatel v blízkosti možné tratě a zastávky VRT Velké Meziříčí
INSTITUTE FOR TRANSPORT ECONOMICS, GEOGRAPHY AND POLICY Spotřebitelské šetření názory obyvatel v blízkosti možné tratě a zastávky VRT Velké Meziříčí Zdeněk Tomeš 1 Cíl Cílem průzkumu byla identifikace
VíceUrban Planner 2.0. nástroj pro hodnocení optimální využitelnosti území. Autoři: Mgr. Stanislav Šťastný, RNDr. Jaroslav Burian PhD.
Urban Planner 2.0 nástroj pro hodnocení optimální využitelnosti území Autoři: Mgr. Stanislav Šťastný, RNDr. Jaroslav Burian PhD. Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta: Přírodovědecká Katedra:
VíceDopravní plánování a modelování (11 DOPM )
Department of Applied Mathematics Faculty of Transportation Sciences Czech Technical University in Prague Dopravní plánování a modelování (11 DOPM ) Lekce 7: FSM: Trip assignment Prof. Ing. Ondřej Přibyl,
VíceCíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR
Cíl Vyhodnotit současný stav migračně prostorové diferenciace území ČR a migrační tendence na základě údajů za obce ČR Data Obce ČR 2011 (Veřejná databáze ČSÚ) SPSS IBM, ArcGIS Proměnné: intenzita migračního
VíceANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC. PALÁT, Milan.
ANALÝZA POPULAČNÍHO VÝVOJE VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR # POPULATION MOVEMENT ANALYSIS IN SELECTED REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC PALÁT, Milan Abstract The paper is aimed at the presentation obtained in the
VíceHledání optimální polohy stanic a zastávek na tratích regionálního významu
Hledání optimální polohy stanic a zastávek na tratích regionálního významu Václav Novotný 31. 10. 2018 Anotace 1. Dopravní obsluha území tratěmi regionálního významu 2. Cíle výzkumu a algoritmus práce
VíceDopad fenoménu Industrie 4.0 do finančního řízení
Akademičtí řešitelé výzkumné organizace: Ing. Josef Horák, Ph.D. doc. Ing. Jiřina Bokšová, Ph.D. Katedra financí a účetnictví ŠKODA AUTO Vysoká škola o. p. s. 16. ledna 2019 Struktura prezentace: Základní
VíceANALÝZA DOJÍŽĎKY STUDENTŮ NA VŠB - TU OSTRAVA
ANALÝZA DOJÍŽĎKY STUDENTŮ NA VŠB - TU OSTRAVA Abstract Jiří Juroš Geoinformatika VŠB TU Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E mail : jur289@vsb.cz This thesis is interested in analysis of commute
Víceveřejnou dopravu mezi sídly v Ústeckém kraji
Gravitační model pro veřejnou dopravu mezi sídly v Ústeckém kraji Vít Janoš Fakulta dopravní ČVUT, Praha Stránka: 1 Cíle proporčního srovnání Setřídění přepravních vztahů v Ústeckém kraji podle relativní
VíceANALÝZA A OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH PROCESŮ MALOSÉRIOVÉ SLOŽITÉ VÝROBY V NOVÝCH VÝROBNÍCH PROSTORECH NA ZÁKLADĚ DISKRÉTNÍ SIMULACE
ANALÝZA A OPTIMALIZACE VÝROBNÍCH PROCESŮ MALOSÉRIOVÉ SLOŽITÉ VÝROBY V NOVÝCH VÝROBNÍCH PROSTORECH NA ZÁKLADĚ DISKRÉTNÍ SIMULACE Doc. Václav Votava, CSc. (a), Ing. Zdeněk Ulrych, Ph.D. (b), Ing. Milan Edl,
VíceKritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje. Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD.
Kritérium relevance v hodnocení udržitelného rozvoje Doc. PaedDr. Tomáš Hák, PhD. Doc. RNDr. Svatava Janoušková, PhD. ČZU Praha, 30. května 2017 Hodnocení Evaluation Assessment Evaluace je proces systematického
VíceInovační vouchery s Univerzitou Hradec Králové. doc. Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D. Ing. Richard Cimler
Inovační vouchery s Univerzitou Hradec Králové doc. Ing. Mgr. Petra Marešová, Ph.D. Ing. Richard Cimler Úvod Hlavní směry výzkumu: = Informační technologie = Bioinformatika = Ekonomika a management = Vzdělávání
VíceDopravní náklady a lokalizace dopravy
Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit
VícePožadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického okruhu 1 (Logistika)
POŽADAVKY K PÍSEMNÉ PŘIJÍMACÍ ZKOUŠCE pro uchazeče o studium v navazujícím magisterském studijním v oboru LO Logistika, technologie a management dopravy Požadavky k písemné přijímací zkoušce z tematického
VíceSIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY. Michal Dorda. VŠB - TU Ostrava, Fakulta strojní, Institut dopravy
SIMULACE SPOLEHLIVOSTI SYSTÉMŮ HROMADNÉ OBSLUHY Michal Dorda VŠB - TU Ostrava Fakulta strojní Institut dopravy 1 Úvod V běžné technické praxi se velice často setkáváme s tzv. systémy hromadné obsluhy aniž
VíceANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+
Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační
VíceAlgoritmizace diskrétních. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Algoritmizace diskrétních simulačních modelů Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1 Úvodní poznámky Při programování simulačních modelů lze hlavní dílčí problémy shrnout do následujících bodů: 1) Zachycení statických
VíceZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ
ZPRÁVA O PRŮBĚHU ŘEŠENÍ Cíl projektu Výchozí ukazatele /cílové ukazatele Plnění kontrolovatelných výstupů Změny v řešení Postup řešení: Hlavním cílem rozvojového projektu bylo zpracovat materiály k akreditaci
VíceChytrá města a regiony - inteligentní řízení dopravy
Chytrá města a regiony - inteligentní řízení dopravy Prof. Dr. Ing. Miroslav Svítek Fakulta dopravní, ČVUT Konviktská 20 110 00 Praha 1 svitek@fd.cvut.cz Obsah Koncept chytrých měst a regionů Řízení procesů
VíceMetodika analýzy návštěvnosti horských středisek v České republice. Ondřej Špaček 11. listopadu 2015
Metodika analýzy návštěvnosti horských středisek v České republice Ondřej Špaček 11. listopadu 2015 Přístup k řešení projektu Etapy projektu Výstupy z jednotlivých etap Postup v jednotlivých etapách Část
VíceTIPY PRO PRŮZKUMY DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ. Petr Šenk
TIPY PRO PRŮZKUMY DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ Petr Šenk Obsah prezentace Širší kontext proces tvorby strategického plánu Zdroje dat pro dopravní plánování Význam dopravního modelu Scénáře vývoje okolního světa
VíceJihočeský kraj - Ing. Ladislav Sochor Jihomoravský kraj - Mgr. Michaela Výduchová
Jihočeský kraj - Ing. Ladislav Sochor Jihomoravský kraj - Mgr. Michaela Výduchová Vedoucí partner: Projektoví partneři: Weinviertel Management Úřad dolnorakouské vlády Jihočeský kraj Jihomoravský kraj
VíceKapacita jako náhodná veličina a její měření. Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Kapacita jako náhodná veličina a její měření Ing. Igor Mikolášek, Ing. Martin Bambušek Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Obsah Kapacita pozemních komunikací Funkce přežití Kaplan-Meier a parametrické
VíceBruno Ježek, Jan Vaněk, Karel Antoš, Miroslav Procházka. FVZ UO Hradec Králové
Bruno Ježek, Jan Vaněk, Karel Antoš, Miroslav Procházka FVZ UO Hradec Králové } Dostatečné množství dostupných zdrojů nejenom na místě MU Lidé Materiál Transportní prostředky } Rychlost poskytnutí pomoci
VícePowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu
PowerOPTI Řízení účinnosti tepelného cyklu VIZE Zvýšit konkurenceschopnost provozovatelů elektráren a tepláren. Základní funkce: Spolehlivé hodnocení a řízení účinnosti tepelného cyklu, včasná diagnostika
Víceaktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR
aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické
VíceSCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE. OPTIMALIZACE VÝLUKOVÉ ČINNOSTI POMocí SIMULAČNíHO MODELU
SCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE Series B The Jan Perner Transport Faculty 3 (1997) OPTIMALIZACE VÝLUKOVÉ ČINNOSTI POMocí SIMULAČNíHO MODELU Karel ŠOTEK Katedra informatiky v dopravě Úvod
Více9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická České Budějovice PROJEKT RUMOBIL
9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická 11.4.2018 České Budějovice PROJEKT RUMOBIL RUMOBIL JIKORD s.r.o. Ing. Martin Stach OBECNÉ INFORMACE O
VíceVliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK
Vliv horka na úmrtnost v ČR Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK Motivace Období extrémních teplot vzduchu jsou v našich zeměpisných šířkách nejrizikovějším atmosférickým jevem majícím přímý
VíceVýchodiska pro budoucí podobu regionální politiky
Východiska pro budoucí podobu regionální politiky MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Konference NS MAS ČR, z.s. Zvýšení kvality strategického plánování ve venkovském prostoru, 23. 11. 2016, Dvůr Králové
Více