DOSTUPNOST VEŘEJNOU LINKOVOU DOPRAVOU V ČR
|
|
- Arnošt Holub
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DOSTUPNOST VEŘEJNOU LINKOVOU DOPRAVOU V ČR Jiří, HORÁK, Igor, IVAN, David, FOJTÍK, Tomáš, INSPEKTOR, Lenka, ZAJÍČKOVÁ, Vít, VOŽENÍLEK Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky 17. listopadu 15, Ostrava-Poruba e mail: {jiri.horak, igor.ivan, david.fojtik, tomas.inspektor}@vsb.cz Univerzita Palackého Olomouc, Katedra geoinformatiky, 17. listopadu 50, Olomouc e mail: {lenka.zajickova, vit.vozenilek}@upol.cz Abstrakt Dostupnost veřejnou linkovou dopravou lze hodnotit z pohledu občana a jeho bydliště (jaká je dostupnost požadovaných cílů z bydliště) nebo z pohledu dostupnosti jednotlivých služeb (zejména jaká je spádovost dané služby). Jednotlivé metody se liší použitou metrikou (např. četnosti spojů veřejné linkové dopravy, počet dostupných lokalit při scénářovém požadavku), skladbou faktorů a jejich parametrizací, což má významný dopad na výsledné geografické a dopravní hodnocení. K hlavním parametrům patří výběr výchozích míst, výběr cílových míst, dopravní limity (maximální doba cestování, maximální délka cestování, maximální počet přesedání atd.), čas odjezdu či příjezdu. Jejich nastavení musí odpovídat sledovanému účelu a respektovat individuální požadavky a tím směřovat k tvorbě typických scénářů požadavků na přepravu. Příspěvek představuje vybrané přístupy výpočtu dostupnosti veřejnou linkovou dopravou, upozorňuje na jejich nedostatky a na příkladu úlohy dostupnosti obcí ČR demonstruje závislost výsledků na parametrizaci úlohy. Jedním z možných řešení je použití relativních indikátorů, které jsou méně závislé na konkrétním nastavení. Dostupnost obcí je analyzována také s ohledem na místní závislost na veřejné dopravě. V regionech, kde je poptávka po veřejné dopravě nízká díky intenzivní individuální automobilové dopravě, není dopad nízkého hodnocení dostupnosti významný. Avšak i v takových regionech je vhodné se zaměřit na dopravní požadavky skupin osob, které jsou v přístupu k automobilové dopravě hendikepovány. To v důsledku vede opět k vytváření hodnocení na základě integrování individuálních typizovaných požadavků. Klíčová slova: dostupnost, veřejná doprava, geoinformační technologie Keywords: accessibility, public transportation, geoinformation technology ÚVOD Veřejná doprava se stále významně podílí na přepravě osob. Podle výsledků Dopravní ročenky 2012 ( bylo 58 % osob přepravováno prostřednictvím veřejné dopravy, z větší části městskou dopravou, na veřejnou linkovou 1
2 dopravu (bez městské dopravy, dále jen VLD) připadá 11 % veškeré přepravy osob. Z hlediska přepravního výkonu (oskm) připadá na veřejnou dopravu 40 %, ovšem podíl VLD představuje 25 % z celkového přepravního výkonu. Význam VLD však není dán pouze jejím podílem na přepravovaných osobách či výkonech. Společnost má zájem na poskytování lepších služeb VLD, aby se zvýšila efektivnost, atraktivnost a dostupnost služeb veřejné dopravy pro všechny individuální potřeby cestujících. Zároveň je kladen důraz na zmírňování negativních ekologických dopadů dopravy na trvale udržitelný rozvoj území. Hodnocení dostupnosti je zaměřeno na charakterizování vlivu dopravního systému na uspokojení potřeb obyvatel. Často se posuzuje dostupnost jednotlivých lokalit z hlediska přístupu ke službám VLD a jejím prostřednictvím k dosažení různých požadovaných destinací. K tomuto hodnocení je možné využít několika odlišných přístupů. Výsledky se pak liší zejména v důsledku různého nastavení požadavků či podmínek dopravy. K hlavním parametrům patří výběr výchozích míst, výběr cílových míst, dopravní limity (maximální doba cestování, maximální délka cestování, maximální počet přesedání atd.), čas odjezdu či příjezdu. Problematika dopravní dostupnosti a jejího hodnocení je ústřední tématem grantu GAČR Prostorové simulační modelování dostupnosti ( S). Jeho cílem je vyvinout a zhodnotit nové prostorově-simulační modely vhodné pro přesnější hodnocení dostupnosti v regionálních a lokálních studiích, které budou postaveny na simulacích individuálního chování osob. Pro návrh a optimalizaci modelů budou využity dvě regionální (Ostravsko a Olomoucko) a dvě městské pilotní oblasti (Ostrava, Olomouc). ZPŮSOBY HODNOCENÍ DOSTUPNOSTI VLD Dostupnost je obvykle vnímána jako relativní blízkost jednoho místa vůči ostatním. Jedna z komplexních definic říká, že dostupnost vyjadřuje the extent to which the land-use transport system enables (groups of) individuals or goods to reach activities or destinations by means of a (combination of) transport mode(s) (Geurs, Ritsema van Eck, 2001). Geurs, van Wee (2004) identifikují čtyři typy měr dostupnosti: 1. Míry založené na infrastruktuře (infrastructure-based measures) se používají pro hodnocení výkonnosti a úrovně služeb dopravní infrastruktury a jsou tedy vhodné pro plánování dopravy. Využívají se např. ukazatelé typu "úroveň kongesce" nebo "průměrná rychlost jízdy v silniční síti" nebo "dostupnost zastávek veřejné dopravy". Hodnocení fyzické dostupnosti zastávek VLD prováděli např. Ivan (2009), Boruta, Ivan (2010), Křižan (2007) nebo Horňák (2005). Hodnocení průběhu dopravních sítí a hustoty zastávek jako příklad využití fraktálních charakteristik je dokumentováno v Lampart et al. (2013). 2. Míry založené na geografické poloze (location-based measures) se používají pro analýzu dostupnosti v lokalitách. Typické je hledání relevantních objektů (služeb) 2
3 v sousedství lokality, měří se úroveň spojení mezi zkoumanou lokalitou a každým nalezeným objektem a získané dílčí výsledky jsou pak agregovány pro danou lokalitu. Příkladem jsou analýzy jako "celková nákupní zóna v dosahu 1 km od bydliště" nebo "počet volných pracovních míst do 1 hodiny cesty z bydliště". Využívají se v geografických studiích a územním plánování. 3. Míry založené na osobních potřebách (person-based measures) hodnotí dostupnost na individuální úrovni a možnosti uspokojení potřeb s využitím konceptu časoprostorové geografie (Hägerstrand, 1970). Mohou hodnotit sérii navštívených míst, počítat s dobou trvání povinných aktivit v těchto místech, s dostupným časovým plánem pro flexibilní činnosti a zahrnovat i různé podmínky jako je kapacita nebo rychlost dopravního systému. 4. Míry prospěšnosti (utility-based measures) analyzují a hodnotí ekonomické přínosy, které lidé získávají při využití prostorově distribuovaných činností. Jejich současné využití v geografických výzkumech je omezené. Pro další výzkum se doporučuje kombinovat míry prospěšnosti a míry založené na osobních potřebách, aby se dosáhlo lepšího ekonomického hodnocení individuálního chování. Nejčastěji se využívá měr dostupnosti lokality, které zahrnují míry potenciálu a míry konektivity (Geurs, van Wee, 2004). První skupina hodnotí očekávané vzájemné vztahy v systému a zpravidla využívá gravitační modely. Jeho použití udává např. Marada et al. (2010), který hodnotil vzájemné vazby mezi regionálními středisky. Druhá skupina hodnotí úroveň konektivity mezi lokalitami. Takové hodnocení obsahuje složku geografickou (v originále land-use) a dopravní, což znamená, že výsledek je ovlivněn geografickým faktorem a faktorem efektivity dopravního systému. Jednou z možností je využít frekvence dopravních spojení nebo vozidel. Hůrský (1978) byl jedním z prvních autorů, který použil tento přístup k vytvoření dopravní regionalizace na území bývalého Československa. Marada et al. (2010) využili jízdní řády pro roky 2000 a 2006 a aplikovali vážené četnosti dopravních spojení. V městském prostředí použil Křižan (2007) počet dopravních linek k hodnocení situace v Bratislavě. V některých případech se používá hodnocení počtu příjezdů autobusů či vlaků do každé zastávky (např. Yigitcanlar et al., 2008). Jiný přístup k vyjádření dostupnosti lokality je založen na využití nákladových charakteristik za pomoci kumulace silničních vzdáleností, cestovního času, cestovních nákladů nebo počtu přesedání (metrická, časová, cenová, topologická dostupnost podle Horák, 2006). Takové výpočty je možné výhodně realizovat s pomocí síťových analýz v prostředí GIS. Zpravidla se hodnotí dostupnost individuálními dopravními prostředky (automobily) (např. Hudeček 2008 pro ČR, Kraft a Vančura 2008 pro Prahu, Voženílek et al pro Přerov). Podobné hodnocení pro veřejnou dopravu je méně časté v důsledku obtíží se zpracováním dat nebo nedoceněním role tohoto druhu cestování. Městskou situaci analyzoval např. Burns, Inglis (2007), místní situaci např. Horák (2006) (pro okres Bruntál) a Janošíková, Kubani (2000), kteří použili vážený cestovní čas pro vyhodnocení dostupnosti v 3
4 Žilinském kraji. V poslední době někteří autoři doporučují kombinované hodnocení dopravních vzdálenosti a měření frekvence dopravy (např. Curtis, Scheurer, 2010). Při studiu dostupnosti lokalit je užitečné rozlišit 2 hlavní typy hodnocení dostupnost bydliště (včetně možnosti uplatnění alespoň některých osobních charakteristik) nebo hodnocení dostupnosti služby (vč. např. hodnocení spádovosti dané služby). V prvním případě je lokalita zdrojem (počátkem) generovaných cest, zatímco ve druhém případě je lokalita cílem generovaných cest. Při hodnocení VLD se mohou uplatnit všechny čtyři základní typy dostupnosti, převládá však opět hodnocení dostupnosti lokalit. Jednotlivé metody se liší použitou metrikou (např. četnosti spojů VLD, počet dostupných lokalit při scénářovém požadavku), skladbou faktorů a jejich parametrizací, což má významný dopad na výsledné geografické a dopravní hodnocení. K hlavním parametrům patří: výběr výchozích a cílových míst. Jejich nastavení musí odpovídat sledovanému účelu co dostupnost měří a pro jaké objekty je hodnocena. Analýzy prováděné na úrovni celého státu zpravidla měří dostupnost center Rölc (2001) se soustředil na 14 krajských měst, Kraft, Vančura (2008) na Prahu, Marada et al. (2010) hodnotili 171 regionálních středisek (resp. 140 středisek podle SLDB 2001). U studií regionálních a lokálních jsou pochopitelně výchozí a cílová místa lépe specifikována (např. Voženílek et al., 2009). Jako cílová místa nejčastěji figurují vybrané služby (obchody, školy, zdravotní střediska). Velký význam pro hodnocení situace na trhu práce má zejména zjišťování podmínek dostupnosti zaměstnavatelů. Poloha velkých zaměstnavatelů byla použita jako cílová místa v článcích (Horák, 2006, Šeděnková et al. 2009), dopravní limity (maximální doba cestování, maximální délka cestování, maximální počet přestupů atd.), čas odjezdu či příjezdu, volba dne v týdnu. Jejich nastavení musí odpovídat sledovanému účelu a respektovat individuální požadavky a tím směřovat k tvorbě typických scénářů požadavků na přepravu. Jak velký vliv na výsledky má způsob hodnocení dokumentovali např. Křižan et al. (2008). Hodnotili dostupnost obchodů v Bratislavě pomocí MHD na základě 8 různých typů hodnocení, včetně vzdálenostních měr a dotazníkového šetření, a zjistili, že se výsledky mohou dramaticky lišit a vyhodnocený podíl nedostupných městských částí kolísá mezi 1,5 % a 22,1 %! Velký dopad na hodnocení VLD a zejména jejího srovnání s IAD má skutečnost, zda je doprava realizovaná veřejnou dopravu chápána jen jako přemístění ve vozidlech VLD nebo zda jsou do ní zahrnuty další činnosti nezbytné pro realizaci cesty z pohledu uživatele této služby. V užším pohledu se hodnotí jen výkonové ukazatele VLD mezi zastávkami VLD, v širší koncepci se do nich započítávají také ukazatele spojené s cestou na/z zastávku VLD, 4
5 s čekáním na zastávce, případně i činnosti spojené s přípravou cesty VLD (plánování cesty zjišťování dopravních informací vč. výluk a zpoždění, sestavení jednotlivých variant a rozhodování o optimální variantě, zajištění rezervace a jízdenky předem). Uvedené rozšíření se používá zejména pro navýšení přepravního času, méně často při hodnocení vzdálenosti (vzdálenost pro pěší přesun na/ze zastávky, spojené s uplatněním určitých vzdálenostních limitů pro jednotlivé skupiny cestujících), poměrně obtížně pak pro cenové hodnocení (cenová hodnota času je velmi individuální a navíc časově proměnná) nebo komplexní hodnocení typu náročnost nebo spokojenost cestujícího. Použité ukazatele hodnocení dostupnosti jsou závislé na velikosti okolní nabídky (množství poptávaných služeb v okolí, počet okolních obcí v závislosti na velikosti obce), na geografických faktorech (členitost území, přítomnost hranice či přirozených bariér) a na dopravních faktorech (vlastní výkon VLD). Bohužel málokdy jsou tyto faktory ve studiích zřetelně odlišeny, k čemuž přispívá i obecný charakter používaných ukazatelů. Jedním z možných řešení je použití relativních indikátorů, které jsou méně závislé na konkrétním nastavení. Konkrétní situace se pak hodnotí mírou změny proti celkovému průměru (např. celorepublikovému), proti minulému hodnocení (časový index) nebo proti alternativnímu hodnocení (srovnání vůči vybrané základní variantě, tzv. baseline). DOSTUPNOST OBCÍ ČR Na příkladu úlohy dostupnosti obcí ČR autoři demonstrují závislost výsledků na parametrizaci úlohy. Hodnotí se dostupnost obcí ve smyslu dostupnosti cílů z obce jako výchozího místa pro dojíždění; za cíle jsou považovány okolní obce. Posuzuje se tedy vhodnost obce z pohledu bydliště, ze kterého je realizována denní dojížďka. K hodnocení byl použit podíl dostupných obcí RAh,i v obci i, který se vypočte jako počet dostupných obcí NMA ku počtu všech obcí testovaných na existenci dopravního spojení VLD NMT v definovaném časovém intervalu h. Testované obce byly v tomto případě omezeny Euklidovskou vzdáleností středů obcí do 100 km. NMA RA h, i = NMT h, i h, i *100 [%] Tento ukazatel závisí na explicitně deklarovaném časovém intervalu a na uvedeném použití limitní vzdálenosti. Proto byl výpočet následně relativizován vůči celorepublikovému průměru. V obr. 1 je rozlišena dostupnost obce podle tohoto hodnocení ke dni Dle očekávání jsou hůře dostupné obce v pohraničních horách či na Jesenicku, podobně špatně dostupná je ale také řada obcí ve středních a západních Čechách. Lepší dostupnost obcí byla zjištěna zejména ve větší části území Moravy a Slezska. 5
6 Obr. 1 Podíl dostupných obcí z dané obce pro časový interval 4:30-5:45 vůči celorepublikovému průměru (stav k ) (Horák et al., 2014) Citlivost výsledků na nastavení časového intervalu pro zkoumání možnosti dojíždění VLD je dokumentována na obr. 2 (na okresní úrovni). Zde je posuzován stejný ukazatel RA pro časový interval 7:30-8:45 (vlevo) a pro časový interval 20:30-21:45 (vpravo) relativizovaný k situaci v časovém intervalu 4:30-5:45. Není překvapující, že výsledky pro noční interval jsou mnohem horší, ovšem toto zhoršení není geograficky konstantní. Zatímco Praha má velmi vyrovnané hodnocení dopravní dostupnosti téměř bez vlivu nastavení časového intervalu, největší vliv nastavení času je v případě tmavě červeně zobrazených okresů, kdy dostupnost obcí klesá na ¼ dostupnosti zjištěné pro dojížďku brzy ráno. Obr. 2 Relativní podíl dostupných obcí pro časový interval 7:30-8:45 (vlevo) a pro časový interval 20:30-21:45 (vpravo) relativizovaný vůči situaci v časovém intervalu 4:30-5:45 (Horák et al., 2014) 6
7 V některých případech se při hodnocení používá scénářový model, kdy lze lépe nastavit všechny podmínky, aby co nejlépe odpovídaly konkrétní hodnocené situaci. Např. Inspektor, Horák (2014) hodnotili podmínky dostupnosti obcí u vybraných okresů z úřadu v okresním městě pomocí celkového spotřebovaného času buď pouze pro jednosměrnou cestu, nebo cestu tam a zpět s následujícími variantami (obr. 3): celkový čas strávený ve VLD = cesta z úřadu na zastávku + doba jízdy do dané obce + 5 minut čekání + doba jízdy zpět + cesta ze zastávky zpět na úřad, celkový čas strávený na služební cestě při využití VLD = celkový čas strávený na cestě + doba strávená v cíli (doba mezi příjezdem a odjezdem). Obr. 3 Čas strávený na cestě při využití VLD a čas celé služební cesty při využití VLD v okrese Klatovy (Inspektor, Horák, 2014) Interpretace je ovlivněna i dalšími faktory, např. zastoupením velikostí obcí. Dostupnost obcí by měla být analyzována také s ohledem na místní závislost na veřejné dopravě. V regionech, kde je poptávka po veřejné dopravě nízká díky intenzivní individuální automobilové dopravě, není dopad nízkého hodnocení dostupnosti významný (Ivan, Horák, 2014). Obr. 4 ukazuje podíl využití VLD pro dojížďku do obcí ze SLDB Je zřejmé, že se vysoká závislost na VLD koncentruje v pohraničních částech Čech, v severovýchodní části území a v okolí populačně velkých měst. 7
8 Obr. 4 Podíl využití VLD pro dojížďku do obcí ze SLDB 2011 PODĚKOVÁNÍ Příspěvek byl podpořen grantem GAČR S Prostorové simulační modelování dostupnosti. ZÁVĚR Hodnocení dostupnosti veřejnou linkovou dopravou je komplikováno řadou faktorů. Používají se rozdílné metody, např. frekvence dopravních spojení, frekvence příjezdů, nákladové charakteristiky s využitím akumulace cestovních vzdáleností, času, nákladů či počtu přesedání. Příspěvek popisuje základní parametry, které je při hodnocení nutné použít a dokumentuje vlivy na výsledky hodnocení. Zejména záleží na přesném vymezení účelu a odpovídajícímu nastavení požadavků na nalezení vyhovujícího dopravního spojení. To se ukazuje jako klíčový problém. Účel vždy vychází z individuálních požadavků, které se mohou vzájemně výrazně lišit. Hodnocení s konstantními parametry může uspokojovat jednotou kritérií a zdánlivou jednoduchostí interpretace, nicméně nemusí odpovídat reálným požadavkům a tedy získané výsledky nemusí mít dostatečnou validitu. 8
9 Současné možnosti výpočetně náročných přístupů, kombinované s adekvátním statistickým hodnocením, dovolují postavit hodnocení dostupnosti VLD na simulování reálných požadavků individuí a tomu odpovídajícímu flexibilnímu nastavení parametrů. Výsledky tak umožní lépe mapovat situaci v území, odhalovat místa s nedostatečnou úrovní nabídky VLD, zlepšovat efektivitu a výkon VLD a zejména zvyšovat atraktivnost a dostupnost služeb veřejné dopravy pro individuální potřeby cestujících. LITERATURA BORUTA, T., IVAN, I. (2010): Public transport in rural area of the Czech Republic case study of Jeseník region. Moravian Geographical Reports. Vol. 18, No. 2, p ISSN BURNS, C.M., INGLIS, A.D. (2007): Measuring food access in Melbourne: access to healthy and fast foods by car, bus and foot in an urban municipality in Melbourne. Health Place, 13, pp CURTIS, C., SCHEURER, J. (2010): Planning for sustainable accessibility: developing tools to aid discussion and decision-making. Prog. Plann., 74, pp GEURS, K.T., RITSEMA van ECK, J.R. (2001): Accessibility measures: review and applications. RIVM Report National Institute of Public Health and the Environment. GEURS, K., WEE, B. (2004): Accessibility evaluation of land-use and transport strategies: review and research directions. J. of Transport Geogr. Vol. 12, No. 2, HAGERSTRAND, T. (1970): What about people in regional science? People of the Regional Science Association. Vol. 24, No. 1, HORÁK, J. (2006): Transport Accessibility Evaluation. Geografie. Vol. 111, No. 1. p HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D. (2014): Time of day dependency of public transport accessibility in the Czech Republic. In sborník GIS Ostrava Geoinformatics for Intelligent Transportation, Ostrava, p. HORŇÁK, M. (2005): Dostupnosť siete diaľnic a rýchlostných ciest v Slovenskej republike. Horizonty dopravy. Výskumný ústav dopravný Žilina. Vol. 13, No.1, p ISSN HUDEČEK, T. (2008): Model časové dostupnosti individuální automobilovou dopravou. Geografie. Vol. 113, No. 2, p ISSN HŮRSKÝ, J. (1978): Regionalizace České socialistické republiky na základě spádu osobní dopravy. Brno: Studia Geographica, Geografický ústav ČSAV. 182 p. 9
10 IVAN, I. (2009): Prostorové hodnocení zajištění dopravní obslužnosti zaměstnavatelů. Disertační práce. HGF, VŠB Technická univerzita Ostrava. 133 p. IVAN I., HORÁK J. (2014): Demand and Supply of Transport Connections for Commuting in the Czech Republic. In sborník GIS Ostrava Geoinformatics for Intelligent Transportation, Ostrava, INSPEKTOR, T., HORÁK, J. (2014): Srovnání individuální automobilové a veřejné linkové dopravy ve vybraných okresech ČR. In sborník GIS Ostrava Geoinformatika v pohybu, Ostrava, JÁNOŠÍKOVÁ, Ľ., KUBÁNI, A. (2000): Dopravná dostupnosť obcí. Komunikácie. Vydavatelství Žilinské univerzity. Vol. 2, No. 4, 9-15., ISSN KRAFT, S., VANČURA, M. (2008): Regionální vyhodnocení efektivity dopravního systému České republiky a jeho prostorových dopadů. XI. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: KRES, ESF., ISBN KRIŽAN, F. (2007): Regionálna typológia územia Bratislavy na základe dostupnosti supermarketov a hypermarketov. Geografický časopis. Vol. 59, No. 4, KRIŽAN, F., TOLMÁČI, L., LAUKO, V. (2008). Identifikácia potravinových púští na území mesta Bratislava aplikáciou mier dostupnosti. Ekonomický časopis. Vol. 56, No. 10, LAMPART, M., HORÁK, J., IVAN, I. (2013): Úvod do dynamických systémů: teorie a praxe v geoinformatice. VŠB-TU Ostrava. 200 s. ISBN MARADA, M., KVĚTOŇ, V., VONDRÁČKOVÁ, P. (2010): Doprava a geografická organizace společnosti v Česku. Geographica. Praha: Česká geografická společnost. 165 p. RÖLC, R. (2001): Dopravní dostupnost a regionální význam krajských měst. Geografie. Vol. 106, No. 4, p ŠEDĚNKOVÁ, M., HORÁK, J., IVAN, I., FOJTÍK, D. (2009): Hodnocení rozdílů při sledování dojížďky do zaměstnání jedním či oběma směry. Proc. Sympozium GIS Ostrava 2009, Ostrava, 13 p. VOŽENÍLEK, V., STRAKOŠ, V. et al. (2009): City Logistics dopravní problémy města a doprava. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 192 p. ISBN YIGITCANLAR T., SIPE N., EVANS R., PITOT M. (2008): A GIS-based land use and public transport accessibility indexing model. Aust. Planner, 44 (2008),
METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ivana Olivková 1 Anotace:Článek se zabývá provozním hodnocením městské hromadné dopravy. Provozní hodnocení zahrnuje kriteria související s provozem MHD tj. charakteristiky
VícePROSTOROVÉ SIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ DOSTUPNOSTI
PROSTOROVÉ SIMULAČNÍ MODELOVÁNÍ DOSTUPNOSTI Jiří Horák Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, 17.listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba jiri.horak@vsb.cz Abstrakt.
VíceAnalýza příčin regionálních disparit
Analýza příčin regionálních disparit Dopravně-geografický výzkum Mgr. Tomáš Boruta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Obsah prezentace 1. Příčiny
VíceSROVNÁNÍ INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÉ A VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVY VE VYBRANÝCH OKRESECH ČR. Tomáš INSPEKTOR 1, Jiří HORÁK 2
SROVNÁNÍ INDIVIDUÁLNÍ AUTOMOBILOVÉ A VEŘEJNÉ LINKOVÉ DOPRAVY VE VYBRANÝCH OKRESECH ČR Tomáš INSPEKTOR 1, Jiří HORÁK 2 1,2 Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická
VíceViktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VíceČETNOSTI SPOJENÍ VEŘEJNOU DOPRAVOU MEZI OBCEMI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY
ČETNOSTI SPOJENÍ VEŘEJNOU DOPRAVOU MEZI OBCEMI V KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY FREQUENCIES OF PUBLIC TRANSPORT CONNECTIONS BETWEEN MUNICIPALITIES IN REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC Jan Tesla 1, Jiří Horák 2, Igor
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceZajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016
Zajištění dopravní obslužnosti Kraje Vysočina po roce 2016 Východiska evropské nařízení 1370/2007, které stanoví povinnost do konce roku 2019 vysoutěžit autobusové dopravce na základě spravedlivých výběrových
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m Úvod doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Integrovaný dopravní systém (IDS) je systém dopravní obsluhy určitého
Více9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická České Budějovice PROJEKT RUMOBIL
9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická 11.4.2018 České Budějovice PROJEKT RUMOBIL RUMOBIL JIKORD s.r.o. Ing. Martin Stach OBECNÉ INFORMACE O
VíceStanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému
založeno 1995 20 let práce v oblasti dopravy Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému Ing. Tomáš Matras, Ph.D. technický ředitel t.matras@czechconsult.cz Stanovení ekonomických
VíceHODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Jiří HORÁK 1, Jan Tesla 1, Tomáš INSPEKTOR 1
HODNOCENÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ Jiří HORÁK 1, Jan Tesla 1, Tomáš INSPEKTOR 1 1 Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava., 17.
Víceaktualizace dopravního plánu
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje Komplexní dialog s cestujícími aktualizace dopravního plánu 1 Statistika IDS JMK k 11. prosinci 2011 Počet vzkm nebo vlkm / rok >90 mil. - městská doprava
VíceAutobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda
Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu Martin Kvizda Louny, říjen 2015 1 Cíl na základě čeho se rozhodnout, zda zaplatit za vlak nebo autobus? jak najít optimum z hlediska
Víceveřejnou dopravu mezi sídly v Ústeckém kraji
Gravitační model pro veřejnou dopravu mezi sídly v Ústeckém kraji Vít Janoš Fakulta dopravní ČVUT, Praha Stránka: 1 Cíle proporčního srovnání Setřídění přepravních vztahů v Ústeckém kraji podle relativní
VíceIntegrované plánování a plány udržitelné městské mobility
Integrované plánování a plány udržitelné městské mobility Ing. Vít Sedmidubský Ministerstvo dopravy Města s dobrou adresou 30.4.2015, Olomouc Historie SUMP 1. Bílá kniha - Plán jednotného evropského dopravního
VíceTechnologie city logistiky
Technologie city logistiky Ing. Ondrej Stopka, PhD. Metodický koncept k efektivní podpoře klíčových odborných kompetencí s využitím cizího jazyka ATCZ62 - CLIL jako výuková strategie na vysoké škole Průvodce
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
Více10 Místní části města Kopřivnice
10 Místní části města Kopřivnice Město Kopřivnice je rozděleno pro statistické účely na dvacet základních sídelních jednotek 23, které lze sloučit do čtyř ucelených částí městské sídlo Kopřivnice, přilehlá
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 2 MHD doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Četnost přemísťovacích vztahů mezi zdroji a cíli dopravy Průměrný
VíceCentre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku
Centre for Analysis of Regional Systems Nodální dopravní regiony v Jihočeském kraji: implikace pro regionální dopravní politiku Stanislav Kraft Katedra geografie PF JU v Českých Budějovicích Obsah příspěvku
VícePlán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání
Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání Jindřišská 889/17 110 00 Praha 1 Česká republika e-mail: cityplan@afconsult.com Telefon: (+420) 277 005 500 Fax: (+420) 224 922 072 IČO: 47307218
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 5 ZASTÁVKY doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Řešení zastávek na lince Druhy zastávek - nácestné (většina
VíceRizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod
Rizikové úseky silnic z pohledu dopravních nehod Ing. Jan TESLA, Ing. Igor IVAN, Ph.D. INSTITUT GEOINFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Cíle projektu Zpracování dat o dopravních
VíceAnalýza dopravních vztahů mezi krajskými městy Česka na základě nabídky a poptávky po železniční dopravě
Analýza dopravních vztahů mezi krajskými městy Česka na základě nabídky a poptávky po železniční dopravě Jakub CHMELÍK Viktor KVĚTOŇ Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta,
VíceHrubý domácí produkt na obyvatele
2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků
VíceTomáš Hudeček Zuzana Žáková
Tomáš Hudeček Zuzana Žáková disertační, diplomové a bakalářské práce v tématech analýzy dostupnosti různých částíúzemí s využitím různých dopravních módů změny dostupnosti v čase vztahy dostupnosti a dalších
VíceNEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL
NEW TRANSPORT TECHNOLOGY - BUSES ON CALL Jiří Čejka, Ladislav Bartuška 1 ABSTRACT The article deals with the provision of transport services through an alternative method - buses on call. This new technology
VíceIntegrované systémy HD
Integrované systémy HD Přednáška 7 INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Definice integrovaného dopravního systému Integrovaný
VíceKoncept Smart Cities v prostředí České republiky
Koncept Smart Cities v prostředí České republiky Martin Maštálka Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav regionálních a bezpečnostních věd Městské plánování Smart City Inteligentní vs. chytré
VícePříloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov
Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov Projekt Zvýšení informovanosti o ekologicky šetrné dopravě a přípravě plánu mobility města Přerov včetně zapojení veřejnosti
VíceMožnosti regulace dopravy: analýza. moravských městechm. Hana Brůhová-Foltýnová. Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
Možnosti regulace dopravy: analýza dopravního chování v českých a moravských městechm Hana Brůhová-Foltýnová Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze Připraveno pro stálou sekci Národní sítě Zdravých
VíceRNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci
GEOGRAFIE A MAPOVÁNÍ PROSTORU MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SE SEKTOREM VENKOVA RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci Katedra geoinformatiky http://www.geoinformatics.upol.cz
VíceOsoby na vozíku a veřejná doprava v České republice
Osoby na vozíku a veřejná doprava v České republice Mgr. Věra Záhorová, Ph.D. doc. Ing. Jaroslav Matuška, Ph.D. Osoby na vozíku a veřejná doprava v ČR on-line celorepublikové šetření 2011 cíl: zjistit
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ ÚSTAV APLIKOVANÉ MATEMATIKY STATISTIKA Průzkum skladby cestujících v městské hromadné dopravě a jejich preferencích při volbě dopravního prostředku
VíceČasová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VícePosouzení provozní náročnosti
Posouzení provozní náročnosti Část C5 dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina Objednatel: Kraj Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava
VíceČlenění a dostupnost veřejné správy
Členění a dostupnost veřejné správy Mgr. Jakub Jaňura Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra ČR Hradec Králové, 2. dubna 2019 O SOUČASNÉM ČLENĚNÍ VS Počty jednotek
VíceMetodika hodnocení významu regionálních terminálů vysokorychlostních tratí
Metodika hodnocení významu regionálních terminálů vysokorychlostních tratí XI. Seminář Telč 2016 Masarykova univerzita - Ekonomicko-správní fakulta 1 Obsah 1. Idea a koncept metodiky Martin Kvizda zadání
VíceTvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál
Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost
VíceÚvod. o Ing. Blanka Brožová
Úvod o Ing. Blanka Brožová brozova.blanka@centrum.cz Standardy obsaditelnosti o Midibus 30 osob o Standardní autobus 60 osob o Kloubový autobus 90 osob o Tramvaj (1 vůz) 70 osob o Kloubová tramvaj 130
VíceZnáme vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci
Známe vůbec potřeby lidí po městské mobilitě? Matúš Šucha, Katedra psychologie FF Univerzity Palackého v Olomouci Obsah 1. Udržitelný a sociálně zodpovědný přístup k dopravě. 2. Jakou dopravu využívají
VíceEkonometrické nástroje
Ekonometrické nástroje Jan Brůha E-mail: jan_bruha@yahoo.com Využití ekonometrických nástrojů Odhad poptávky po dopravě Environmentální účinnost Fiskální výnos Míra daňové distorze Odhad nákladových funkcí
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
Více1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1
ODVOZENÍ PŘEPOČTOVÝCH KOEFICIENTŮ SILNIČNÍCH VOZIDEL V DOPRAVNÍM PROUDU DLE JEJICH DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK DERIVATION OF COEFFICIENTS OF ROAD VEHICLES IN TRAFFIC FLOW ACCORDING TO ITS DYNAMIC CHARACTERISTICS
VícePožadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC
Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012
VíceDopravní náklady a lokalizace dopravy
Dopravní náklady a lokalizace dopravy až do konce 60. let 20. století dopravní náklady považovány za zásadní faktor vysvětlující rozdíly ve využití území a za hlavní lokalizační faktor ekonomických aktivit
VíceÚvod. o Ing. Blanka Brožová brozova.blanka@centrum.cz
Úvod o Ing. Blanka Brožová brozova.blanka@centrum.cz Anketa: Nejpřehlednější vývěska? Nejméně přehledná? A B C D Standardy obsaditelnosti o Midibus 30 osob o Standardní autobus 60 osob o Kloubový autobus
VíceVYUŽITÍ DAT Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ PRO ANALÝZU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY
VYUŽITÍ DAT Z DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ PRO ANALÝZU DOPRAVNÍHO CHOVÁNÍ OBYVATEL OLOMOUCE A OSTRAVY Jaroslav BURIAN 1, Igor IVAN 2, Lenka ZAJÍČKOVÁ 1, Jiří HORÁK 2, Vít VOŽENÍLEK 1 1 Katedra geoinformatiky,
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MHD cvičení z předmětu 12OMHD LS 2014/2015 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT
VíceVybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách
Vybrané aspekty vztahu nabídky a poptávky v lokalizačních analýzách Selected aspects of the relationship of supply and demand in location analyses Tereza Beníšková, Jaroslav Urminský VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ
VíceVLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM
VLIV VYBRANÝCH FAKTORŮ NA DOPRAVNÍ SYSTÉM INFLUENCE OF CHOICE FACTORS ON TRANSPORT SYSTEM Rudolf Kampf, Eva Zákorová 1 Anotace: Článek se zabývá vlivem vybraných činností na dopravní systém a vlivem dopravního
VíceSpotřebitelské šetření názory obyvatel v blízkosti možné tratě a zastávky VRT Velké Meziříčí
INSTITUTE FOR TRANSPORT ECONOMICS, GEOGRAPHY AND POLICY Spotřebitelské šetření názory obyvatel v blízkosti možné tratě a zastávky VRT Velké Meziříčí Zdeněk Tomeš 1 Cíl Cílem průzkumu byla identifikace
VíceSrovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka
Srovnání principů dopravní obslužnosti ve Spolkové republice Německo a v Rakousku Tomáš Nigrin Jiří Dujka Cíl příspěvku Popis a srovnání definice dopravní obslužnosti v Německu a Rakousku (včetně rámcového
VícePŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.3.2019 C(2019) 1616 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /..., kterým se mění přílohy VIII a IX směrnice 2012/27/EU, pokud jde o obsah
VíceEvaluace přínosů opatření projektu CIVITAS ELAN Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN
Evaluace přínosů opatření projektu CIVITAS ELAN Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN Závěrečná konference CIVITAS ELAN, Brno, 20. září 2012 EVALUACE komplexně Evaluace v rámci projektu
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 6. Význam a návrh městské hromadné dopravy doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Význam městské hromadné dopravy
VíceKLÍČOVÉ PROMĚNNÉ OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ TRASY: KONCEPT MAAS OČIMA UŽIVATELŮ
KLÍČOVÉ PROMĚNNÉ OVLIVŇUJÍCÍ PLÁNOVÁNÍ TRASY: KONCEPT MAAS OČIMA UŽIVATELŮ Tomáš Vácha, ČVUT, UCEEB Hana Křepelková, Central European Data Agency, a.s. Mobilita Brno 1 15 ÚVOD Projekt Systém pro podporu
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Ing. Petr Chmela FD ČVUT, Horská 3, Praha 2, dveře č. 438 ROPID, Rytířská 10, Praha 1 chmela@ropid.cz Zápočet: účast na cvičeních, semestrální práce Zkouška:
VíceEfektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob
DIPLOMOVÁ PRÁCE Efektivní hledání nejkratších cest v sítích hromadné přepravy osob Autor: Vladislav Martínek Vedoucí: RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Motivace Jak se co nejrychleji dostat z bodu A do bodu
VícePřehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce
Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce Publikováno: 7. 3. 2007 Zpráva: 12/2004 Přehled o skutečném podílu cyklistické dopravy na celkové dělbě přepravní práce vychází
VícePožadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030
Czech Raildays 2013, Ostrava 18. 6. 2013 Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030 Miroslav Vyka // SVAZ CESTUJÍCÍCH VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ// prezident www.svazcestujicich.cz
Více5. Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a do škol
5. Vyjížďka a jížďka a škol 5.1. Vyjížďka a jížďka 5 % zaměstnaných nemělo stálé pracoviště Pracoviště ve stejné obci mělo 40 % vyjíždějících, Osoby vyjíždějící či jíždějící nebo škol jsou osoby, které
VíceSCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE. OPTIMALIZACE VÝLUKOVÉ ČINNOSTI POMocí SIMULAČNíHO MODELU
SCIENTIFIC PAPERS OF THE UNIVERSITY OF PARDUBICE Series B The Jan Perner Transport Faculty 3 (1997) OPTIMALIZACE VÝLUKOVÉ ČINNOSTI POMocí SIMULAČNíHO MODELU Karel ŠOTEK Katedra informatiky v dopravě Úvod
VíceStudie proveditelnosti Praha Mladá Boleslav Liberec
Studie proveditelnosti Praha Mladá Boleslav Liberec PŘEPRAVNÍ PROGNÓZA, EKONOMICKÉ HODNOCENÍ Adéla Krenková, Marek Šída POSUZOVANÉ VARIANTY ZÁKLADNÍ VARIANTY A0 A0 C2EL A1 C1 C0 DEKO C1 BEZ PROJEKTU C2EL
VíceIntegrované dopravní systémy-m
Integrované dopravní systémy-m 11. Financování MHD doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Dopravní obslužnost Nedotovaná - komerční Dotovaná -
VíceMožnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku
Možnosti hodnocení modal splitu hlavních dopravních módů: příklad vybraných dálkových spojení v Česku Jakub CHMELÍK Viktor KVĚTOŇ Miroslav MARADA Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra
Více5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha
UDRŽITELNÁ DOPRAVA V PRAZE 5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY 8. 9. 6. 2011 Praha Jak lze zavádět udržitelnou (čistou) dopravu? Evropská unie (DG TREN) definuje řadu oblastí
VíceDopravní plánování a modelování (11 DOPM )
Department of Applied Mathematics Faculty of Transportation Sciences Czech Technical University in Prague Dopravní plánování a modelování (11 DOPM ) Lekce 7: FSM: Trip assignment Prof. Ing. Ondřej Přibyl,
VíceAnalytické metody v motorsportu
Analytické metody v motorsportu Bronislav Růžička školitel : Doc. Ing. Ivan Mazůrek, CSc. Ústav konstruování Odbor konstruování strojů Fakulta strojního inženýrství Vysoké učení technické v Brně 12.listopadu
VíceŽeleznice v Pardubickém kraji - výhody
Železnice v Pardubickém kraji - výhody Z větší části nově rekonstruovaná V kontextu t ČR nadprůměrně ů ě ě rychlé úseky (také ve srovnání se silniční dopravou) Koridor hustě obsloužený dálkovou dopravu,
VíceEKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Josef Novák http://www.timur.cz
VícePlán udržitelné městské mobility Statutárního města Kladna
Plán udržitelné městské mobility Dohoda o prioritách - analytická část Průzkum dopravního chování UDIMO spol. s r. o. Ing. Petr Macejka Ph.D a kol. 06/2018 2 Plán udržitelné městské mobility Analýza současného
Vícejednání Rady města Ústí nad Labem
jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 25. 2. 2019 bod programu: 20 věc: Rozpočtové opatření OSR OK dopad na rozpočet: Ano zapojení volných prostředků na bankovních účtech MmÚ a přesun mezi řádky zpracoval:
VíceRozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny
Rozmístění služeb v Česku podle typu znalostní základny Mgr. Ondřej Slach, Ph.D. RNDr. Jan Ženka, Ph.D. Bc. Vendula Reichová Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecká fakulta Ostravská
VíceCo nám přinesl projekt QUEST?
Co nám přinesl projekt QUEST? Opava Pardubice, 17. září Opava historie a současnost Opava cca 60-ti tisícové město v Moravskoslezském kraji na řece Opavě První zmínky o městě pocházejí z r. 1224, postupně
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2012
oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí
Více2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného na cestě
2.5 Frekvence vyjížďky, denní vyjížďka podle času stráveného Na rozdíl od předchozích kapitol, kdy součástí vyjížďky byla i vyjížďka do zahraničí, jsou údaje o frekvenci vyjížďky a použitém dopravním prostředku
Vícedopravní politika měst
Doprava v klidu dopravní politika měst 5. cvičení parkovací politika strategie a nástroje druhy regulace Park and Ride bezplatné parkování? Parkovací politika Parkování mají na starosti především místní
VícePOPTÁVKA PO VEŘEJNÉ DOPRAVĚ V ZÁVISLOSTI NA ŠKOLSTVÍ V KRAJI TRANSPORT DEMAND DEPENDS ON EDUCATION ON REGIONS
POPTÁVKA PO VEŘEJNÉ DOPRAVĚ V ZÁVISLOSTI NA ŠKOLSTVÍ V KRAJI TRANSPORT DEMAND DEPENDS ON EDUCATION ON REGIONS Kateřina Pojkarová Anotace:Dopravu vužívají lidé za různým účelem, mimo jiné i ke svým cestám
VíceHledání optimální polohy stanic a zastávek na tratích regionálního významu
Hledání optimální polohy stanic a zastávek na tratích regionálního významu Václav Novotný 31. 10. 2018 Anotace 1. Dopravní obsluha území tratěmi regionálního významu 2. Cíle výzkumu a algoritmus práce
VíceJak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury. Michal Petrtýl, CSC
Jak Švýcarské spolkové dráhy radikálně zvýšily propustnost své železniční infrastruktury Michal Petrtýl, CSC Případová studie SBB SBB přistoupily k zásadní obnově řídícího systému (2005-2009) Umožnit nepřetržité
VíceSpolečný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID
Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID Dva IDS v jedné aglomeraci: PID a SID založena 1993 celé území Prahy a 1/3 území SČK metro, tramvaje, železnice, autobusy,
VíceMetody hodnocení dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou
Metody hodnocení dopravní dostupnosti veřejnou hromadnou dopravou Hynek Gerlich Institut geoinformatiky, Hornicko-geologická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172,
VíceKONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR
KONKURENCESCHOPNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY VE SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI DRUHY DOPRAVY: OBECNÉ TEZE A SITUACE V ČR Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Mgr. Martina Červenková Mgr. Lenka Marešová Geografický ústav Přírodovědecká
VíceJak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN
Jak se cestuje po Brně? Studie dělby přepravní práce ve městě Brně Jana Válková Evaluační manažerka projektu CIVITAS ELAN Závěrečná konference CIVITAS ELAN, Brno, 20. září 2012 Studie dělby přepravní práce
VíceINTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE
INTEGROVANÝ DOPRAVNÍ SYSTÉM JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Mgr. Filip Chvátal Prezentace vznikla v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů" (reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0222), který je spolufinancován
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceScénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany
Scénáře budoucího vývoje regionu: socioekonomický výzkum dopadů vývoje JE Dukovany Založeno na výsledcích projektu Scénáře budoucího vývoje mikroregionu jaderné elektrárny Dukovany s využitím přístupu
VíceORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY. Financování MHD
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Financování MHD DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST Nedotovaná -komerční Dotovaná - v závazku veřejné služby ZÁVAZEK VEŘEJNÉ SLUŽBY závazek, který dopravce přijal ve veřejném
VíceANALÝZA DOJÍŽĎKY STUDENTŮ NA VŠB - TU OSTRAVA
ANALÝZA DOJÍŽĎKY STUDENTŮ NA VŠB - TU OSTRAVA Abstract Jiří Juroš Geoinformatika VŠB TU Ostrava 17. Listopadu 15 708 33 Ostrava Poruba E mail : jur289@vsb.cz This thesis is interested in analysis of commute
VíceKRITICKÉ OBLASTI V PROVOZOVÁNÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY CRITICAL AREAS IN OPERATION OF CITY PUBLIC TRANSPORT
KRITICKÉ OBLASTI V PROVOZOVÁNÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY CRITICAL AREAS IN OPERATION OF CITY PUBLIC TRANSPORT Vlasta Horynová 1, Michal Vilím 2, Rudolf Kampf 3 Anotace: Městská hromadná doprava je v České
VíceMAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN
MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN Jaroslav Kleprlík 1, David Šourek 2 Anotace: Tento článek se
VíceRegionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje
Regionální statistiky inovací a výzkumu a vývoje Ing. Jana Kramulová Kolokvium 2 Struktura prezentace Úvod do tématu regionálních statistik Procedury k tvorbě indikátorů Příklady indikátorů v oblasti R&D
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VícePrůzkum RESOLVE č. 2. Respondenti podle PSČ
741 7471 7475 7476 7477 74721 74741 74757 74761 7477 74773 74781 74795 7941 74755 78 74762 7431 73 74731 74751 74722 79391 74723 74727 74728 Průzkum RESOLVE č. 2 STRUKTURA RESPONDENTŮ Rozložení dle věku
Více