Podklady na XXXIV. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC (Hotel Klášter Teplá)

Transkript

1 Sekce technické ochrany životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MIZPP00GR5QL *MIZPP00GR5QL* 34113/ENV/ Podklady na XXXIV. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC (Hotel Klášter Teplá) Organizace jednání Program a exkurze Pozvánky Seznam účastníků jednání Podklady I. Aktuální a připravované metodiky II. Zpracované analýzy III. Legislativní otázky Prezentace Dle programu jednání 1/53

2 PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM XXXIV. jednání pracovní skupiny KÚ a IPPC , Hotel Klášter Teplá :00 Pracovní oběd - 90 minut 13:30 Uvítání a úvod 5 minut (Slavík - MŽP) 13:35 Aktuální informace z legislativy Novelizace stavebního zákona, legislativa v oblasti odpadů atd. 20 minut (Nenutilová - MŽP) 13:55 Vydané a připravované metodické materiály Dokumenty k CWW, PP, IRPP a LCP. Dopady novelizace v legislativě odpadů. Aktualizovaný harmonogram přezkumů a převodová tabulka činností. 40 minut (MŽP) 14:35 Ochrana ovzduší Blok věnovaný složkové legislativě 15 minut (Cimbálníková - MŽP) 14:50 Legislativní otázky Některé řešené otázky na úseku integrované prevence a aktuální judikatura 15 minut (Slavík/Nenutilová - MŽP) 15:05 přestávka - 15 minut 15:20 Informace z ČIŽP / Zákon o odpovědnosti za přestupky Informace o aktivitách ČIŽP, možné dopady zákon o odpovědnosti za přestupky. 20 minut (Kroupa ČIŽP, Nenutilová/Harzerová - MŽP) 2/53

3 15:40 Připravované změny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí Aktuálně připravované změny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí a jejich dopady na proces integrovaného povolení. 20 minut (MŽP) 16:00 Novinky z EU Stav diskuse k BREF a závěrům o BAT, další iniciativy Evropské komise 10 minut (Slavík MŽP) 16:10 První ohlašování do IRZ podle novelizovaného zákona Stručná informace k implementaci nového zákona o IRZ 10 minut (Hlavatý - MŽP) 16:20 Ostatní informace MŽP Analýzy délky řízení a vyvěšení zpráv, informační systém integrované prevence, změny v Operačním systému životní prostředí a další 15 minut (Slavík/Peřinová - MŽP) 16:35 Diskuse, individuální konzultace (60 minut) 17:35 Závěr prvního dne jednání 19:00 Pracovní večeře :00 Pracovní snídaně 08:15 / 8:30 / 8:45 / 9:00 Individuální přesun na exkurzy (skupina I / II / III / IV) 45 minut 09:00 / 9:15 / 9:30 / 9:45 Zahájení exkurze (skupina I / II / III / IV) 60 minut 11:00 Závěr druhého dne jednání 3/53

4 Místo jednání Hotel Klášter Teplá Klášter č.p Teplá Kontakt: Ing. Šárka Peřinová Ministerstvo životního prostředí odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence sarka.perinova@mzp.cz tel.: /53

5 Exkurze Eutit s.r.o. Stará Voda Mariánské Lázně, GPS N ; E Trasa z místa jednání: Mariánské Lázně dále směr Cheb, v obci Stará Voda první odbočka vpravo (č. silnice 212) od odbočky po 800 metrech na levé straně odstavné parkoviště a vrátnice závodu 5/53

6 6/53

7 7/53

8 Seznam účastníků jednání Jméno Organizace Ing. Jan Slavík, Ph.D. MŽP OPVIP Ing. Mgr. Eduard Hlavatý MŽP OPVIP Ing. Šárka Peřinová MŽP OPVIP Mgr. Jana Harzerová MŽP OPVIP Ing. Milan Muzikář MŽP OPVIP (EIA) Mgr. Hana Nenutilová MŽP OL RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP OOO Mgr. Barbora Landová MŽP OOO Mgr. Martin Udatný MŽP OOdp RNDr. Jiří Nohel MŽP OVSS I Praha Ing. Marta Novaková MŽP OVSS II České Budějovice JUDr. Hana Dvořáková MŽP OVSS II České Budějovice Ing. Ladislav Studený MŽP OVSS II České Budějovice Ing. Hubert Bošina MŽP OVSS III Plzeň Ing. Václav Sochor MŽP OVSS III Plzeň Ing. Václav Franče MŽP OVSS IV Chomutov Ing. Stanislava Zemková MŽP OVSS IV Chomutov Ing. Olga Hennrichová MŽP OVSS IV Chomutov RNDr. Darja Marešová Jirků MŽP OVSS V Liberec RNDr. Taťána Trojanová MŽP OVSS VI Hradec Králové Ing. Jaroslav Pospíšil MŽP OVSS VII Brno Ing. Bc. Tomáš Saňka MŽP OVSS VII Brno Bc. Ing. František Ondráš MŽP OVSS VIII Olomouc Bc. Petr Matečka MŽP OVSS VIII Olomouc RNDr. Pavel Jašek MŽP OVSS IX Ostrava Ing. Leo Kraina MŽP OVSS IX Ostrava Ing. Tomislav Střelec, CSc. MŽP OVSS IX Ostrava Ing. Antonín Kroupa ČIZP Ředitelství Praha Ing. Pavel Mladonický ČIZP OI Praha Ing. Jiří Nešpor ČIZP OI Hradec Králové Mgr. Tereza Molatová ČIZP OI Liberec Ing. Zuzana Galuszková ČIZP OI Liberec Ing. Tomáš Augustin ČIZP OI Brno Ing. Veronika Kočí ČIZP OI Havlíčkův Brod Ing. Zuzana Procházková ČIZP OI Olomouc Ing. Ivana Humlová ČIZP OI Ústí nad Labem Ing. Helena Nekolová ČIZP OI Plzeň Ing. Ivana Špelinová CENIA Oddělení IPPC a EIA Ing. Jarmila Holešinská Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy Mgr. Aza Zuláková, CSc. Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy Ing. Veronika Horvathová, Ph.D. Povolující úřad Magistrát hl. m. Prahy 8/53

9 Jméno Organizace Ing. Věra Vacková Krajský úřad Středočeský kraj Ing. Hana Hoffmanová Krajský úřad Středočeský kraj Ing. Kamil Vitner Krajský úřad Středočeský kraj Mgr. Jaroslav Nálevka Krajský úřad Plzeňský kraj Ing. Jiří Soutner Krajský úřad Plzeňský kraj Ing. Jan Beneš Krajský úřad Plzeňský kraj Ing. Ivana Vojtajová Krajský úřad Plzeňský kraj Ing. Michal Pinl Krajský úřad Jihočeský kraj Ing. Hana Zahradníková Krajský úřad Jihočeský kraj Ing. Hana Havelková Krajský úřad Jihočeský kraj Ing. Radmila Pichlíková Krajský úřad Jihočeský kraj Ing. Jaroslav Podlešák Krajský úřad Karlovarský kraj Mgr. Ulrika Lillová Krajský úřad Karlovarský kraj Ing. Irena Jeřábková Krajský úřad Ústecký kraj Ing. Helena Skalníková Krajský úřad Ústecký kraj Ing. Petr Čech Krajský úřad Liberecký kraj Ing. Pavlína Švecová Krajský úřad Liberecký kraj Bc. Kateřina Svačinková Krajský úřad Liberecký kraj Ing. Iveta Kottová Krajský úřad Královéhradecký kraj Ing. Petra Pírková Krajský úřad Pardubický kraj Ing. Jiří Kučera Krajský úřad Pardubický kraj Ing. Pavel Chejnovský, DiS. Krajský úřad Pardubický kraj Ing. Petra Kubátová Krajský úřad Vysočina Ivo Dobrianskij Krajský úřad Vysočina Ing. Jiří Hájek Krajský úřad Jihomoravský kraj Ing. Lubomír Vrabec Krajský úřad Jihomoravský kraj Mariana Nosilová Krajský úřad Jihomoravský kraj Mgr. Vendula Zlevorová Krajský úřad Jihomoravský kraj Ing. Miroslava Janáčková Krajský úřad Zlínsky kraj Ing. Simona Musilová Krajský úřad Zlínsky kraj Mgr. Kateřina Černá Krajský úřad Zlínsky kraj Ing. Eva Gregušová Krajský úřad Zlínsky kraj Bc. Pavel Chrást Krajský úřad Olomoucky kraj Mgr. Kateřina Zedníková Krajský úřad Olomoucky kraj 9/53

10 I. AKTUÁLNÍ A PŘIPRAVOVANÉ METODIKY A PODKLADY I.1. Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci doplnění k závěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (zveřejněno, zahrnuje corrigendum) Prováděcí rozhodnutí komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (common waste water and waste gas treatment/ management systems in the chemical sector - CWW), se týkají činností uvedených v kategoriích 4 a 6.11 přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Uvedené závěry o BAT slouží pro stanovení emisních limitů podle hodnot emisí spojených s BAT (BAT-AEL) ve smyslu 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci pro vymezená zařízení. Nicméně určení formátu emisního limitu není triviální s ohledem na požadavky nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Dalším potenciálním problémem je aplikace 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci, který řeší problematiku přezkumu vydaných rozhodnutí. Zejména s ohledem na skutečnost, že náplň uvedených závěrů o BAT nesplňuje požadavky ohledně jednoznačné identifikace hlavní činnosti. Emisní limity / hodnoty emisí spojené s BAT v závěrech o BAT pro CWW se týkají pouze přímého vypouštění do vodního recipientu. Problematika formátu emisních limitů Závěry o BAT pracují v tabulkách 1 až 3 s hodnotou ročního průměru, přičemž pokud není uvedeno jinak, úrovně BAT-AEL se týkají průtokově váženého ročního průměru směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin, za běžných provozních podmínek, přičemž pro příslušný parametr je udána minimální četnost. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době. V 7 odst. 3 nařízení č. 401/2015 Sb. je pak řečeno, že při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví vodoprávní úřad emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. U zařízení podle zákona o integrované prevenci stanoví vodoprávní úřad pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o BAT, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích. 10/53

11 V metodickém dokumentu, který řeší vazbu nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci (čj /ENV/16 ze dne ) 1 je konstatováno, že v případě závěrů o BAT se jedná o hodnotu p dle uvedeného nařízení. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. rozlišuje následující typy vzorků: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut, typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin, typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro účely závěrů o BAT, požadující průtokově vážený průměr za dobu 24 hodin, je nutné pracovat se vzorkem typu C. Závěry o BAT hovoří také o tom, že pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době (tj. místo směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin). Za dostatečnou průtokovou stabilitu se považuje taková situace, kdy je spolehlivě prokázáno (např. z dostupných dat z minulosti, případně ověřovacím měřením v rámci přezkumu), že změna způsobu vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty. Interpretace BAT 4 BAT 4 ze závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu udává, že BAT je monitorování emisí do vody v souladu s normami EN s alespoň minimální četností udanou dle tabulky. Pokud normy EN nejsou dostupné, BAT je využití norem ISO, vnitrostátních či jiných mezinárodních norem, aby se zajistilo, že získané údaje budou mít rovnocennou vědeckou kvalitu. S ohledem na skutečnost, že při monitorování se na národní úrovni standardně uvedené normy užívají (např. ČSN EN ISO ( ) Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Pokyny pro konzervaci vzorků a manipulaci s nimi a řada dalších), lze považovat základní požadavek BAT 4 za splněný. Konkrétní používané technické normy jsou uvedeny v metodickém pokynu odboru ochrany vod MŽP k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Analytické metody stanovení hodnot znečišťujících látek a jejich skupin v odpadních vodách pro účely stanovení výše emisních limitů vodoprávním úřadem, sledování jejich dodržování a kontrolu, který byl publikován ve Věstníku MŽP (Ročník XXVI květen 2016 částka 4). Dále jsou v tabulkách uváděny minimální frekvence monitorování jako denní/měsíční. Nicméně tento požadavek je opatřen poznámkou, že pokud řada údajů jasně vykazuje dostatečnou stabilitu, je možné tomu frekvenci monitorování přizpůsobit. Tuto možnost je 1 K dispozici mj. v informačním systému integrované prevence 11/53

12 nutné v praxi aplikovat tak, že je nutné před rozvolněním požadavku BAT 4 v závazných podmínkách provozu spolehlivě prokázat, že změna vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty. To je možné porovnáním dat získaných z navrhované (tj. redukované) frekvence měření a denního měření za dostatečně dlouhou dobu (tj. minimálně jednoho měsíce / 30 dnů standardního plného provozu). U údajů s měsíční frekvencí by se pak jednalo o dobu minimálně půl roku standardního plného provozu. Způsob vyhodnocování vzorků musí odpovídat požadavkům 38 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V rámci přezkumu musí být vyhodnoceno, zda nejsou požadavky na monitoring toxicity. Pokud není zvláštní požadavek v tomto směru např. z národní legislativy či předchozího povolovacího řízení, tak vhodným způsobem splnění požadavku závěrů o BAT (BAT 4) na posouzení rizika může být například dotaz / konzultace se správcem vodního toku či vodoprávním úřadem. Pokud není vznesen od správce vodního toku / vodoprávního úřadu žádný odůvodněný požadavek na zavedení monitoringu ekotoxicity, tak od něj lze upustit. Problematické znečišťující látky nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky jsou definovány v 39 odst. 3 vodního zákona a jejich seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Pro tyto látky jsou na úrovni evropské a národní legislativy stanoveny normy environmentální kvality, jimiž se rozumí koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech, nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodu lidského zdraví a životního prostředí ( 2a odst. 8 vodního zákona). Konkrétní hodnoty norem environmentální kvality, které jsou stanovovány na základě toxikologických a ekotoxikologických dat jsou uvedeny v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Přezkum integrovaných povolení Ustanovení 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci hovoří o tom, že povolující úřad provede do 4 let přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o BAT. Tato lhůta v řešených závěrech o BAT pro CWW vyprší 9. června /53

13 Postup úřadu podrobně řeší metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení ze dne (kapitola 1) 2. Vymezení hlavní činnosti a tudíž dotčených zařízení je poněkud problematické. Jednoznačná je aplikace pouze na kategorii přílohy I směrnice 2010/75/EU (transpozice v zákoně o integrované prevenci je významově stejná), pokud je nakládáno s odpadními vodami z chemického průmyslu. Odkaz na kategorie č. 4 v závěrech o BAT pro CWW je pouze obecný na širokou skupinu chemických činností, kdežto působnost zákona i směrnice je vždy podmíněna naplněním konkrétní kategorie či více kategorií (z nich se pak určuje jedna hlavní). Ve vztahu k chemickému průmyslu mají tedy řešené závěry o BAT horizontální charakter a nelze jej bez dalšího považovat za spouštěč revize integrovaného povolení ve smyslu 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Při aplikaci závěrů o BAT pro CWW lze postupovat následujícími způsoby. Pokud byly již publikovány závěry o BAT pro hlavní činnost, spadající do kategorie č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a neuplynula uvedená 4 letá lhůta (týká se pouze Prováděcího rozhodnutí komise 2013/732/EU ze dne 9. prosince 2013, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách /BAT/ podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích pro výrobu chlóru a alkalických hydroxidů /CAK/), tak se v rámci přezkumu standardně upraví integrovaná povolení i podle závěrů o BAT pro CWW. Podmínky provozu, pokud není udělena výjimka podle 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci, budou odpovídat příslušným závěrům o BAT (tj. CAK a CWW). Analogicky by se postupovalo v případě aktuálně připravovaných závěrů o BAT pro výrobu velkoobjemových organických chemikálií (LVOC). Aplikace je tedy jasná v případě následujících kategorií přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (pokud jsou považovány za hlavní činnost): 4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické, b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice, c) organické sloučeniny síry, d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, 2 K dispozici mj. v informačním systému integrované prevence 13/53

14 e) organické sloučeniny fosforu, f) halogenderiváty uhlovodíků, g) organokovové sloučeniny, k) povrchově aktivní látky Výroba anorganických látek, jako jsou a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, 3 c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný, 3 e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon 5. Přezkum a úprava ostatních dotčených integrovaných povolení v kategorii 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (výše neuvedených) budou provedeny do 4 let od vydání závěrů o BAT pro čištění odpadních plynů, tj. mezi roky Do těchto přezkumů bude zahrnuta i úprava podle závěrů o BAT pro CWW. Pokud bude v průběhu zpracování závěrů o BAT pro čištění odpadních plynů podána Evropskou komisí informace, že dojde k revizi i jiných BREF pro kategorii č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, tak k revizi dotčených povolení dojde až v této souvislosti. V praxi se vyskytují případy, kdy je v rámci chemických průmyslových areálů vyčleněna do jednoho zařízení se samostatným integrovaným povolením čistírna odpadních vod a energetika. Jako hlavní kategorie se tak udává 1.1. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. Pokud jsou čištěny odpadní vody převážně z chemického průmyslu, tak je nutné aplikovat požadavky závěrů o BAT pro CWW stejným způsobem jako na zařízení v kategorii přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. S ohledem na to, že 9 odst. 2 vodního zákona omezuje povolení k vypouštění odpadních vod na dobu 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu 4 roky, jsou standardně časově omezeny i příslušné podmínky v integrovaných povoleních. Pokud dochází z důvodu časového omezení příslušných podmínek integrovaného povolení, daných vodní legislativou, k přezkumu nebo změnovému řízení integrovaného povolení v kategorii č. 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, tak je nutné vždy zvážit okamžitou aplikaci závěrů o BAT pro CWW. V rámci přezkumu a změnového řízení musí být vyhodnoceno, zda okamžitá aplikace úrovní emisí spojených s BAT může výrazně přispět v daném místě k nutnosti plnění 3 Pouze výroba chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky. 4 Pouze výroba peroxidu vodíku. 5 Pokud odpadní vody pocházejí z chemického průmyslu (viz závěry o BAT pro CWW). 14/53

15 standardů kvality životního prostředí. Pokud tímto způsobem přispět podstatnějším způsobem nemůže, tak se při povolování vypouštění průmyslových odpadních vod do vod povrchových stanoví emisní limity podle druhu výroby maximálně do výše emisních standardů uvedených v tabulkách 2 a 3 přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. I.2. Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách (návrh aktualizace) Úvod Dne byl Ministerstvem životního prostředí zveřejněn v informačním systému integrované prevence ( metodický dokument k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení k zákonu č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený metodický dokument byl zaměřen na problematiku úrovní emisí stanovených v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách /BAT/ (tzv. závěry o BAT). Po zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT v Úředním věstníku EU vzniká povinnost povolovacímu úřadu do 4 let zajistit, aby byly závazné podmínky integrovaného povolení (emisní limity), v souladu se závěry o BAT. Povolující úřad může přistoupit ke zmírnění těchto emisních limitů tím, že udělí výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (tzv. výjimku z BAT). Další povinností je v rámci 4 let provést přezkum všech podmínek dotčených integrovaných povolení. Uvedené aktivity a povinnosti jsou úzce navázány na proces výměny informací a související formální kroky podle směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED). Pro snadnější orientaci povolujících úřadů a provozovatelů v jejich budoucích povinnostech byl zpracován tento informativní text s konkrétními údaji k přezkumům integrovaných povolení a revizí referenčních dokumentů o BAT (BREF) a závěrů o BAT, který doplňuje uvedenou metodiku. Tato verze je aktualizací zohledňující skutečný stav a provozovatele zařízení a také průběžný vývoj na evropské úrovni nové závěry o BAT a změny v harmonogramu přezkumů BREF, jak byly představeny na fóru podle čl. 13 IED dne v Bruselu. I.2.1. Závěry o BAT zveřejněné v Úředním věstníku EU Všechna prováděcí rozhodnutí Komise, kterými se stanoví závěry o BAT podle IED, jsou zveřejněny v Úředním věstníku EU. K dnešnímu dni bylo přijato na výboru podle čl. 75 IED 12 závěrů o BAT a 11 bylo zveřejněny v Úředním věstníku EU. Devět z nich se týká zařízení v režimu integrované prevence v České republice. Seznam zveřejněných závěrů o BAT je následující. 15/53

16 Úřední věstník EU Zkrácený název Implementační rozhodnutí Závěry o BAT pro sklářský průmysl 2012/135/EU 3.3., 3.4. Dotčené kategorie zákona o integrované prevenci / IED Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli 2012/134/EU 1.3., 2.1., Závěry o BAT pro vydělávání kůží a kožešin 2013/84/EU Závěry o BAT pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého 2013/163/EU Závěry o BAT pro výrobu chloru a louhu 2013/732/EU 4.2. a) 7, 4.2. c) Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky 2014/687/EU 6.1. a), 6.1. b) Závěry o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů 2014/738/EU Závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva (EU) 2015/ c) Závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (EU) 2016/ , Závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů (EU) 2016/ , 2.5. a) 2.5. b) 10, Závěry o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat (EU) 2017/ Tabulka 1 Přehled publikovaných závěrů o BAT 6 Jedná se o závěry o BAT, které se netýkají žádného zařízení v České republice z důvodu nenaplnění definice příslušné kategorie podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. 7 Vztahují se pouze na výrobu chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky. 8 Týká se odpadních vod, které jsou vypouštěny zařízením provozujícím činnosti, na které se vztahuje kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. Rovněž se aplikují na kombinované čištění odpadních vod z různých zdrojů, pokud největší zatížení znečišťující látkou vzniká z činností, na které se vztahuje kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. 9 Nepřímo se týkají celé kategorie 4 v tom smyslu, že musí být zohledněny ve všech revizích integrovaných povolení, prováděných na základě závěrů o BAT pro některá konkrétní pododvětví kategorie 4 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / Přílohy I IED. Může se také týkat analogicky i jiných zařízení, pokud obsahují i podmínky k vypouštění odpadních vod z areálu, kde probíhá chemická výroba. Problematika je řešena v samostatném metodickém dokumentu. 10 Tyto závěry o BAT se netýkají sléváren uvedených v BREF pro kovářské a slévárenské odvětví (2005). Uvedený BREF neřeší slévárny kadmia, titanu, vzácných kovů a kontinuální lití (tyčí a desek) všechny tyto typy výrob spadají pod závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů. Při zahrnutí procesů týkajících se neželezných kovů do BREF pro kovářské a slévárenské odvětví (2005) se za začátek postupu považuje tavení ingotů a šrotu, nebo dodání tekutého kovu z jiného provozu. 16/53

17 I.2.3. Harmonogram přezkumů integrovaných povolení V České republice je na základě zveřejněných závěrů o BAT nutno provést desítky přezkumů závazných podmínek integrovaných povolení podle 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Závěry o BAT Hlavní kategorie dle přílohy č.1 11 Sklářský průmysl 3.3., 3.4. Březen 2016 Výroba železa a oceli 1.3., 2.1., 2.2. Březen 2016 Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého 3.1. Duben 2017 Přezkum integrovaných povolení Výroba chloru a louhu 4.2. a), c) Prosinec 2017 Výroba buničiny, papíru a lepenky 6.1. a), b) Září 2018 Rafinérie 1.2. Říjen 2018 Výroba desek na bázi dřeva 6.1. c) Listopad 2019 Společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu Červen 2020 Neželezné kovy 2.5. a), 2.5. b) Červen 2020 Intenzivní chov drůbeže nebo prasat 6.6. Únor 2021 Tabulka 2 Časový rámec přezkumů (konečné termíny) Relevantnost závěrů o BAT a dotčených integrovaných povolení vychází z hlavní činnosti. Pokud zařízení spadá do více kategorií podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci / přílohy I IED, je nutné určit jednu z kategorií jako hlavní. Postup je popsán v metodickém dokumentu k problematice ekonomického hodnocení dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami a odborného posouzení (kapitola 2.2.). Tabulka 3 uvádí všechna zařízení v dotčené kategorie bez omezení aplikovatelnosti jednotlivých závěrů o BAT s výjimkou výroby chloru a louhu omezení jsou řešena v kapitole 1 a pak v rámci seznamu dotčených zařízení v kapitole 4. Konečné datum 4-leté lhůty, která je uvedena v 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci, se odvozuje z datace příslušného čísla Úředního věstníku EU. Nejedná se tedy o dataci vlastního implementačního rozhodnutí Komise. Může se jednat o 2 rozdílné údaje např. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/902 ze dne 30. května 2016, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU L 152 dne Uvedené 4-letá lhůta se tedy počítá od a nikoliv od Uváděny pouze kategorie, pro které existují na území České republiky zařízení. 17/53

18 Hlavní kategorie a), c) 6.1. a), b) c) a) 2.5. b) 6.6. Kraj / revize 04/ / / / / / / / /2021 Praha 1 - Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem cca 380 Tabulka 3 Aktuální počty potenciálně dotčených povolení podle kategorií a krajů I.2.4. Harmonogram revizí BREF Harmonogram revizí BREF vychází z pracovního programu pro výměnu informací, který zveřejňuje s frekvencí cca jedenkrát za rok Evropská komise podle čl. 13 odst. 3 písm. b) IED. Řádově tak bude vyvolána nutnost přezkumů až několika stovek integrovaných povolení. Tabulka 4 uvádí termíny předložení konečného návrhu BREF na fórum podle čl. 13 IED. Dobu, která uplyne mezi předložením BREF a datem zveřejněním jeho hlavní kapitoly (závěrů o BAT) v Úředním věstníku EU (datum, od které se odvíjí závazné lhůty) lze predikovat jen obtížně. Většinou se tato doba pohybuje od 4 do 12 měsíců. 18/53

19 BREF (včetně závěrů o BAT) Hlavní kategorie Předložení konečného návrhu Velká spalovací zařízení Velkoobjemové organické chemikálie Zpracování odpadů 5.1., 5.2., Průmysl potravin, nápojů a mléka 6.4. a), b), c) 2017 Spalování odpadů Povrchové úpravy používající organická rozpouštědla Zpracování železných kovů 2.3. a), c) 2018 Textilní průmysl Čištění odpadních plynů v chemickém průmyslu 4./horizontální 2019 Textilní průmysl Jatka a průmysl zpracovávající jejich vedlejší produkty 6.4. a), Keramický průmysl Kovárny a slévárny 2.3. b), 2.4., 2.5. b) 2020 Povrchové úpravy kovů a plastů Tabulka 4 Harmonogram předkládání konečných návrhů BREF / závěrů o BAT I.2.4. Indikativní seznam integrovaných povolení dotčených vydanými závěry o BAT Hlavní kategorie Provozovatel Název zařízení (kráceno) Kraj Závěry o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů 1.2. UNIPETROL RPA, s.r.o. Rafinérie Kralupy nad Vltavou Středočeský kraj 1.2. PARAMO, a.s. PROVOZ OLEJE (HS KOLÍN) Energetika, Provoz I. a II. Středočeský kraj 1.2. PARAMO a.s. Provoz rafinérie Pardubický kraj 1.2. UNIPETROL RPA,.s.r.o. Rafinérie Litvínov Ústecký kraj 12 Bylo schváleno na jednání výboru podle čl. 75 IED dne a bude publikováno v Úředním věstníku EU v průběhu roku Bylo diskutováno na fóru podle čl. 13 IED a bude schváleno na výboru podle čl. 75 a následně publikováno v Úředním věstníku EU v průběhu roku /53

20 Závěry o BAT pro výrobu železa a oceli (přezkumy a úpravy povolení již proběhly) 1.3. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 10 - Koksovna Moravskoslezský kraj 1.3. OKK Koksovny a.s. Koksovna Svoboda Moravskoslezský kraj 1.3. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. VK - Koksochemická výroba Moravskoslezský kraj 2.1. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 12 - Vysoké pece Moravskoslezský kraj 2.1. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. Aglomerace Moravskoslezský kraj 2.2. KOVOBRASIV Mníšek spol. s r.o. (dlouhodobě přerušen provoz) 14 Zařízení na výrobu ocelových tryskacích prostředků Středočeský kraj 2.2. POLDI s.r.o. OCELÁRNA 1 Středočeský kraj 2.2. PILSEN STEEL s.r.o. PILSEN STEEL s.r.o. Plzeňský kraj 2.2. Válcovny trub Chomutov, a.s. Železárny Hrádek a.s. Výroba oceli a zpracování oceli válcováním za tepla Plzeňský kraj 2.2. ŽĎAS a.s. Metalurgie Kraj Vysočina 2.2. ArcelorMittal Ostrava a.s. Závod 13 - Ocelárna Moravskoslezský kraj 2.2. VÍTKOVICE STEEL a.s. Ocelárna a ISSM Moravskoslezský kraj 2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. Kyslíková konvertorová ocelárna (KKO) Moravskoslezský kraj 2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. Vysoké pece Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj 2.2. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY a. s. Elektroocelárna Moravskoslezský kraj 2.2. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. Závěry o BAT pro odvětví neželezných kovů Výroba a zpracování oceli Moravskoslezský kraj 2.5. a) EVRAZ NIKOM, a.s. EVRAZ NIKOM, a.s. - výroba ferrovanadu Středočeský kraj 2.5. a) KOVOHUTĚ HOLDING DT a.s. Zařízení na výrobu slévárenských a desoxidačních slitin hliníku Středočeský kraj 2.5. a) SAFINA a.s. Plazmová tavírna Středočeský kraj 2.5. a) / b) ALUHUT a.s. Rotační a ustalovací pec pro hutní recyklaci hliníkových slitin 2.5. a) / b) Kovohutě Příbram nástupnická a.s. Zařízení na tavení Středočeský kraj Středočeský kraj 2.5. a) / b) REMET spol. s r.o. Tavírna hliníku Jihomoravský kraj 2.5. a) / b) SAKER spol. s r.o. ALUSAK Kroměříž - výroba hliníkových slitin 2.5. b) KOVOHUTĚ ROKYCANY, a.s. KOVOHUTĚ ROKYCANY, a.s. - výroba neželezných kovů (*) 2.5. b) AISIN EUROPE MANUFACTURING CZECH s.r.o. AISIN výroba motorových součástí pro osobní automobily (*) Zlínský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj 14 Před zahájením provozu bude nutné provést přezkum a nastavení podmínek provozu, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákona o integrované prevenci. 20/53

21 2.5. b) Brabant AlucastCzech Site Strakonice s.r.o. Průmyslový výrobní areál Brabant Alucast Czech, Strakonice (*) Jihočeský kraj 2.5. b) MOTOR JIKOV Slévárna a.s. MOTOR JIKOV - Tlaková slévárna (*) Jihočeský kraj 2.5. b) KOVOLIT a.s. Slévárna hliníkových slitin (*) Jihomoravský kraj 2.5. b) Slévárna HEUNISCH s.r.o. Slévárna hliníku Krásná (*) Karlovarský kraj 2.5. b) RONAL CR s.r.o. Tavení hliníkové slitiny a odlévání hliníkových kol (*) Královéhradecký kraj 2.5. b) DGS Druckguss Systeme s.r.o. Slévárna hliníku (*) Liberecký kraj 2.5. b) Johnson Controls Autobaterie spol. s r.o. Výroba olověných autobaterií spojená s tavením olova (*) 2.5. b) KSM Castings CZ a.s. Technologický soubor zařízení na tavení hliníkové suroviny a výrobu hliníkových odlitků (*) Liberecký kraj Liberecký kraj 2.5. b) AL INVEST Břidličná a.s. Tavírny hliníku a Zušlechťovny folií (*) Moravskoslezský kraj 2.5. b) Brembo Czech s.r.o. Výroba hliníkových dílů a sestav výrobků pro automobilový průmysl Brembo Czech s.r.o. (*) 2.5. b) CROMODORA WHEELS s.r.o. Zařízení na výrobu litých hliníkových kol (*) 2.5. b) Maxion Wheels Czech s.r.o. Slévárna tavení hliníkové slitiny a výroba litých kol (*) Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj 2.5. b) Semperflex Optimit s.r.o. Tavení olova (*) Moravskoslezský kraj 2.5. b) ALW INDUSTRY s.r.o. Tlaková slévárna hliníku (*) Olomoucký kraj 2.5. b) JTEKT Automotive Czech Pardubice s. r. o. Slévárenský provoz pro tlakové lití hliníkových slitin (*) 2.5. b) KOVOLIS HEDVIKOV a. s. Tlaková slévárna hliníku KOVOLIS Hedvikov (*) 2.5. b) RONAL CR s.r.o. Tavení hliníkové slitiny a odlévání hliníkových kol pro osobní automobily z této slitiny - výrobní závod na autokola W 17 Pardubice (*) 2.5. b) BENEŠ a LÁT a.s. Strojírenský závod v průmyslové zóně Poříčany (*) Pardubický kraj Pardubický kraj Pardubický kraj Středočeský kraj 2.5. b) KŘÍŽ RECYCLING s.r.o. Tavírna a slévárna Pb a Sn - Mirovice Středočeský kraj 2.5. b) Ljunghall s.r.o. Slévárna hliníkových slitin, výroba a zpracování odlitků z hliníkových slitin (*) 2.5. b) METAL TRADE COMAX a.s. Závod na výrobu slévárenských slitin hliníku a mědi a výroba lakovaných hliníkových nebo ocelových pásů Středočeský kraj Středočeský kraj 2.5. b) ŠKODA AUTO a.s. Slévárny v závodě Mladá Boleslav (*) Středočeský kraj 2.5. b) Aisan Industry Czech s.r.o. Tavení a lití hliníkových slitin Aisan Industry Czech (*) 2.5. b) Constellium Extrusions Děčín s.r.o. Tavírna a slévárna (*) Středočeský kraj Ústecký kraj 21/53

22 2.5. b) KS Kolbenschmidt Czech Republic a. s. Odlévání, obrábění a kompletace pístů z hliníkových slitin (*) 2.5. b) Magnesium Elektron CZ s.r.o. Zařízení na tavení včetně slévání hořčíkových slitin včetně přetavování produktů (rafinace, výroba odlitků) o kapacitě větší než 20t denně Ústecký kraj Ústecký kraj 2.5. b) Měď Povrly a.s. Zpracování mědi a mosazi Ústecký kraj 2.5. b) Nemak Czech Republic s.r.o. Závod na výrobu hlav automobilových motorů společnosti NEMAK v Mostě, tavící a udržovací pece (4 ks) a licí linky SIMONE (8 ks) (*) Ústecký kraj 2.5. b) STARCAM s.r.o. Slévárna neželezných kovů (*) Ústecký kraj 2.5. b) MESIT & RÖDERS v.o.s. Slévárna MESIT & RÖDERS Uherské Hradiště (*) Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého 3.1. Českomoravský cement a.s. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t denně 3.1. Vápenka Čertovy schody a.s. Zařízení na výrobu vápna v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně 3.1. HASIT Šumavské vápenice a omítkárny s.r.o. HASIT Šumavské vápenice a omítkárny, s.r.o., provozovna Velké Hydčice Zlínský kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj 3.1. CEMEX Cement, k.s. Zařízení na výrobu cementového slínku Pardubický kraj 3.1. Lafarge Cement a.s. Čížkovická cementárna Ústecký kraj 3.1. CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Zařízení na výrobu vápna - závod Vápenka Mokrá 3.1. Českomoravský cement a.s. Zařízení na výrobu cementového slínku v rotačních pecích - závod Mokrá 3.1. Cement Hranice akciová společnost Výroba cementu 3.1. VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Zpracování nerostu - zařízení na výrobu vápna v jiných pecích Vitošov 3.1. KOTOUČ ŠTRAMBERK spol. s r.o. Vápenný program KOTOUČ ŠTRAMBERK, spol. s r.o. Závěry o BAT pro sklářský průmysl (přezkumy a úpravy povolení již proběhly) 3.3. Crystal BOHEMIA a.s. Tavící agregát BMD, BMC zařízení na výrobu skla včetně sklěnených vláken o kapacitě tavení větší než 20 t/den 3.3. MEFRIT spol. s r.o. Zařízení na výrobu smaltéřských, keramických a speciálních frit, smaltů, glazur, elektrostatických prášků a keramických pojiv 3.3. KAVALIERGLASS a.s. Výroba domácenského a laboratorního skla Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj Středočeský kraj 22/53

23 3.3. STÖLZLE - UNION s.r.o. STÖLZLE - UNION s.r.o. - výroba drobného obalového skla 3.3. O-I Manufacturing Czech Republic a.s. Sklářské tavící vany č. 3 a CRYSTALITE BOHEMIA s.r.o. CRYSTALITE BOHEMIA - výroba užitkového a domácenského skla 3.3. PRECIOSA ORNELA a.s. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně 3.3. Crystalex CZ, s.r.o. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně 3.3. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o AGC Flat Glass Czech a.s. člen AGC Group 3.3. AGC Flat Glass Czech a.s. člen AGC Group 3.3. AGC Flat Glass Czech a.s. člen AGC Group Zařízení na výrobu skleněných vláken Výrobní linka D1 Závod na výrobu plochého skla R3 Závod Řetenice zařízení na výrobu plochého skla- výrobní linka R1, výrobní linka R2 a související provozy 3.3. Glazura s.r.o. Výroba frit, glazur, barev a barvítek, příprava preparátů drahých kovů 3.3. O-I Manufacturing Czech Republic a.s. Sklářská tavící vana č. 2, závod Rudolfova huť, Dubí 3.3. VITRABLOK s.r.o. Sklárna, výroba skleněných tvárnic lisováním s linkou na chromování formového materiálu Plzeňský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Liberecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj 3.3. KNAUF INSULATION spol. s r.o. Výroba skelné izolace Ústecký kraj 3.3. UNION LESNÍ BRÁNA a.s. Tepelné a zvukové izolace ROTAFLEX UNION LESNÍ BRÁNA Ústecký kraj 3.3. Pittsburgh Corning CR s.r.o. Výroba pěnového skla Ústecký kraj 3.3. SKLÁRNY MORAVIA akciová společnost 3.3. VETROPACK MORAVIA GLASS akciová společnost 3.3. SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. Sklářské tavící agregáty č.1 a č.3 Výroba obalového skla VETROPACK MORAVIA GLASS Kyjov Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken - závod 03 Hodonice a PROJEKT F2 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj 3.3. ROCKWOOL a.s. Zařízení na tavení nerostných materiálů Moravskoslezský kraj 3.4. EUTIT s.r.o. Slévárna čediče a eucoru Stará Voda Karlovarský kraj 3.4. Saint-Gobain Construction Products CZ a.s. Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně Královéhradecký kraj 23/53

24 Závěry o BAT pro výrobu chloru a louhu a) / c) Spolana a.s. Výroba chloru a louhu sodného amalgámovou elektrolýzou 4.2. a) / c) Spolek pro chemickou a hutní výrobu akciová společnost Soubor zařízení na výrobu alkalických louhů a chloru Středočeský kraj Ústecký kraj 4.2. a) / c) SPOLCHEMIE Electrolysis a.s. Membránová elektrolýza Ústecký kraj Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky 6.1. a) / b) Mondi Štětí a.s. Výroba sulfátové buničiny a papíru, parní kotel K10, parní kotel K11 a související činnosti Ústecký kraj 6.1. a) Biocel Paskov a.s. Výroba sulfitové buničiny Moravskoslezský kraj 6.1. b) JIP - Papírny Větřní a.s. Papírny Větřní Jihočeský kraj 6.1. b) PAPOS Trade s.r.o. Papírenský stroj PS 3 Karlovarský kraj 6.1. b) KRPA PAPER a.s. Krkonošské papírny a.s., závod 1 Hostinné 6.1. b) CEREPA a.s. Zařízení na výrobu hygienických papírů na bázi sběrového papíru 6.1. b) Huhtamaki Česká republika a.s. Huhtamaki Česká republika, a.s. výroba nasávané kartonáže Královéhradecký kraj Kraj Vysočina Kraj Vysočina 6.1. b) E M B A spol. s r. o. Zařízení na výrobu lepenky Liberecký kraj 6.1. b) Mondi Štětí White Paper s.r.o. Papírenský stroj PS7 Ústecký kraj 6.1. b) Papírna APIS s.r.o. Výroba papíru Ústecký kraj 6.1. b) OP papírna s.r.o. Průmyslový závod na výrobu papíru a buničiny 6.1. b) KASTL Invest s.r.o. Výroba bezdřevých papírů v závodě Jindřichov 6.1. b) Papírna Aloisov a.s. Výroba a zpracování bezdřevých i dřevitých papírů a kartonů v závodě Aloisov Olomoucký kraj Olomoucký kraj Olomoucký kraj 6.1. b) Balsac papermill s.r.o. Výroba a zpracování balících papírů Olomoucký kraj 6.1. b) Smurfit Kappa Czech s.r.o. Papírenský stroj č.2 Moravskoslezský kraj 6.1. b) Cardboard s.r.o. Otrokovické papírny kartonka Zlínský kraj Závěry o BAT pro výrobu desek na bázi dřeva 6.1. c) KRONOSPAN CR spol. s r.o. KRONOSPAN - Výroba dřevotřískových desek Kraj Vysočina 6.1. c) KRONOSPAN OSB spol. s r.o. KRONOSPAN - Výroba OSB desek Kraj Vysočina Závěry o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat 6.6. a) bude doplněno bude doplněno bude doplněno 15 Při přezkumu je nutné zohlednit i požadavky závěrů o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu. 24/53

25 6.6. b) bude doplněno bude doplněno bude doplněno 6.6. c) bude doplněno bude doplněno bude doplněno Závěry o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu ČEZ Energetické služby s.r.o. Ústřední čistírna odpadních vod Moravskoslezský kraj MESIT reality s.r.o. ČOV MESIT Zlínský kraj PRECYS s.r.o. Vodní hospodářství areálu Industrial Park Hradec Králové AQUATEST a.s. CHČOV v areálu Spolchemie v Ústí nad Labem Severočeské vodovody a kanalizace a.s. Průmyslová čistírna odpadních vod Roztoky Královéhradecký kraj Ústecký kraj Ústecký kraj Tabulka 5 Zařízení v režimu integrované prevenci potenciálně dotčené přezkumy Výše uvedený seznam zahrnuje všechna zařízení v dotčené kategorie bez zohlednění omezení aplikovatelnosti jednotlivých závěrů o BAT (s výjimkou výroby chloru a louhu). Zařízení, která nebudou pravděpodobně příslušnými závěry o BAT dotčena, jsou označena (*). V pochybnostech je nutné individuálně v rámci přezkumného řízení podle 18 zákona o integrované prevenci vyhodnotit, zda se na zařízení příslušné závěry o BAT vztahují či nikoliv (jedná se zejména o odvětví neželezných kovů). Pokud přezkum dojde k tomu, že závěry o BAT se na danou technologii nevztahují, tak se v přezkumu dále nepokračuje a integrované povolení se neupravuje. Výše uvedený seznam je nutné brát z uvedených důvodů jako indikativní. I.3. Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami (BAT-AELs) pro výrobu papíru (návrh) Úvod Účelem dokumentu je sjednotit formát ukládání emisních limitů, které vycházejí z rozhodnutí Komise 2014/687/EU ze dne 26. září 2014, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro výrobu buničiny, papíru a lepenky (závěry o BAT) v rámci revizí integrovaných povolení podle 18 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Navíc vyjasňuje některé otázky vzájemných vztahů mezi národní legislativou v oblasti vod a dotčenými závěry o BAT. Uvedené hodnoty jsou minimálními požadavky na emisní limity podle závěrů o BAT. V řádně odůvodněných případech je možné stanovovat i přísnější hodnoty či emisní limity pro další polutanty s odkazem na standardy kvality životního prostředí podle 15 odst. 1 zákona o integrované prevenci. Dokument byl zpracován na základě podkladu CENIA, české informační agentury životního prostředí a konzultován s technickou pracovní skupinou Papírenství, zřízenou Ministerstvem průmyslu a obchodu podle 27 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci. 25/53

26 Kromě limitů vycházejících ze závěrů o BAT, je nutné upozornit na nutnost v integrovaných povoleních v souladu s 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci rovněž stanovit emisní limity ve formátu mg/l, které jsou pod kódem část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Jedná se však pouze případy, kdy pro daný polutant a činnost není stanoven jiný limit, včetně limitů uváděných jako roční průměr v kg/t. Formát emisních limitů Při stanovování emisního limitu je nutné respektovat požadavek 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci a to v tom smyslu, že se vychází z BAT a zároveň se respektují požadavky ze složkové legislativy (v tomto případě nařízení vlády č. 401/2015 Sb.). V praktické rovině je tedy nutné ukládat jak hodnoty podle přílohy č. 1 B uvedeného nařízení vlády, tak hodnoty podle závěrů o BAT (pokud se odlišují). V uvedeném případě se jedná především o hodnoty ve formátu mg/l, uvedené u kódu 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Tento postup se ovšem s ohledem 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci v kombinaci s 7 odst. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. omezuje na ty polutanty, které nemají hodnoty emisí uvedené v závěrech o BAT ve formátu kg/t. V případě rozdílů mezi hodnotami emisí / emisních limitů ve formátu kg/t mezi přílohou č. 1 B nařízení vlády č. 401/2015 Sb. vlády a závěry o BAT se s ohledem na 7 odst. 3 uvedeného nařízení vlády se postupuje při stanovení hodnoty primárně podle závěrů o BAT, a to včetně příslušných poznámek pod čarou a doprovodných informací k jejich implementaci. Se zohledněním zavedených označení jednotlivých polutantů by měly mít závazné podmínky provozu (emisní limity), vycházející ze závěrů o BAT, podobu podle tabulek uvedených dále. Emisní limity stanovené podle uvedených tabulek jsou hodnoty přípustné koncentrace vyjádřeny jako roční průměr. Ten je dán jako průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů. Vyhodnocování se tedy děje v souladu s poznámkou 21 k části B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., respektive s částí Průměrovací období u emisí do vody u závěrů o BAT výrobu buničiny, papíru a lepenky. Vzorkování Závěry o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky pracují s hodnotou ročního průměru, přičemž se jedná o průměr všech denních průměrů vypočítaných v průběhu jednoho roku, vážený podle denního objemu výroby a vyjádřený jako hmotnost emitovaných látek na jednotku hmotnosti vyrobených či vzniklých výrobků nebo materiálů. Výchozí hodnoty (tj. dílčí denní průměry) jsou pak průměry pro 24hodinový interval odběru vzorků získaného jako slévaný vzorek úměrný průtoku nebo časově proporcionální slévaný vzorek v případě, že je prokázána dostatečná průtoková stabilita. 26/53

27 Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb 16. rozlišuje následující typy vzorků: typ A - dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 minut, typ B - 24 hodinový směsný vzorek, získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin, typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru dílčího vzorku. Z výše uvedeného je zřejmé, že pro účely závěrů o BAT, požadující průtokově vážený průměr za dobu 24 hodin, je nutné pracovat primárně se vzorkem typu C. Závěry o BAT hovoří také o tom, že pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době (tj. místo směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin). Za dostatečnou průtokovou stabilitu se považuje taková situace, kdy je spolehlivě prokázáno (např. z dostupných dat z minulosti, případně ověřovacím měřením v rámci přezkumu), že změna způsobu vzorkování nemá vliv na zjištěné hodnoty. V těchto případech je pak možné použít vzorek typu B. Ustanovení 7 odst. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. hovoří pouze o výši emisních limitů a nelze je aplikovat na požadavky vzorkování v případech, kdy závěry o BAT umožňují méně přísný postup. 16 Příloha č. 4 uvedeného nařízení vlády se primárně týká odběrů vzorků městských odpadních vod. Na ostatní druhy odpadních vod je aplikace této přílohy možná podle 11 odst. 2 uvedeného předpisu a také podle poznámky a) pod Tabulkou 2 přílohy 1 tamtéž. 27/53

28 Tabulka 6 Minimální požadavky na emisní limity pro přímé vypouštění odpadní vody z integrované výroby papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken bez zesvětlování v dané lokalitě do vodního recipientu (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Monitoring o BAT Emisní limit podle závěrů Roční průměr (kg/t) Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken bez zesvětlování Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 1,4 Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,2 (0,45) 1) Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,09 Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,005 (0,008) 2) Adsorbované organicky vázané halogeny (AOX) 3) Jednou za dva měsíce 4) 0,05 1) Pokud je ve stávajícím provozu doložena trvale nízká kvalita sběrového papíru případně technická omezení z důvodu modernizace čistírny odpadních vod. 2) V provozech s průtokem odpadní vody 5 až 10 m 3 /t 3) Pouze pro výrobu pevného papíru za mokra. 4) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX). Tabulka 7 Minimální požadavky na emisní limity pro přímé vypouštění odpadní vody z integrované výroby papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken se zesvětlováním v dané lokalitě do vodního recipientu (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Monitoring o BAT Emisní limit podle závěrů Roční průměr (kg/t) Integrovaná výroba papíru a lepenky z buničiny z recyklovaných vláken se zesvětlováním Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 3,0 (4,0) 1) Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,3 (0,4) 1) Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,1 (0,15) 1) Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,01 (0,015) 1) Adsorbované organicky vázané halogeny (AOX) 2) Jednou za dva měsíce 3) 0,05 1) Hodnota přípustné koncentrace platná pro výrobu hygienického papíru. 2) Pro výrobu pevného papíru za mokra. 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX). 28/53

29 Tabulka 8 Minimální požadavky na emisní limity u odpadní vody přímo vypouštěné do vodního recipientu z neintegrované papírny vyrábějící papír a lepenku (s výjimkou speciálních druhů papíru), kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Monitoring o BAT Emisní limit podle závěrů Roční průměr (kg/t) Neintegrovaná výroba papíru a lepenky (s výjimkou speciálních druhů papíru) 1) Pro výrobu tenkého papíru. 2) Pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra. Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 1,5 Nerozpuštěné látky (NL) Denně 0,35 Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,1 (0,15) 1) Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,012 Adsorbované organicky vázané halogeny (AOX) 2) Jednou za dva měsíce 3) 0,05 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX). Tabulka 9 Minimální požadavky na emisní limity u odpadní vody přímo vypouštěné do vodního recipientu z neintegrované papírny pro výrobu zvláštních druhů papíru (kód 17.12, část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb.) Emisní zdroj Látka nebo ukazatel Monitoring o BAT Emisní limit podle závěrů Roční průměr (kg/t) Neintegrovaná výroba zvláštních druhů papíru 1) Chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr) Denně 5 Nerozpuštěné látky (NL) Denně 1 Dusík celkový (N celk.) Jednou za týden 0,4 Fosfor celkový (P celk.) Jednou za týden 0,04 Adsorbované organicky vázané halogeny (AOX) 2) Jednou za dva měsíce 3) 0,05 1) Za neintegrovanou výrobu zvláštních druhů papíru se nepovažují papírny, jejichž výroba má další speciální vlastnosti, jako jsou velmi časté změny druhu papíru (v ročním průměru např. 5 za den), nebo které vyrábějí speciální druhy papíru s velmi nízkou gramáží (v ročním průměru 30 g/ 2 ). Pro tento typ výrob se tabulka neaplikuje. 2) Pro výrobu dekorativního papíru a pevného papíru za mokra. 3) Podle ČSN EN ISO 9562 Jakost vod - Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogenů (AOX). 29/53

30 I.4. Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrované prevenci (návrh) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška ) byla zásadně novelizována vyhláškou č. 83/2016 Sb., ze dne 14. března Uvedená novela je reakcí na novelizační zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon o odpadech č. 185/2001 Sb., a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Primárním důvodem novelizace je řízení o porušení Smlouvy (tzv. infringementové řízení), které je s Českou republikou vedeno ze strany Evropské komise k nesprávné transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Vyhláška byla naposledy novelizována vyhláškou č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Tato poslední změna nemá vliv na aplikaci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů. Z pohledu zákona o integrované prevenci jsou podstatné změny provedeny novelou č. 83/2016 Sb., a to zejména v náležitostech žádosti o souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle 1 vyhlášky, jelikož vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podle 14 odst. 1 zákona o odpadech se podle 82 odst. 2 téhož zákona nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Podle 39 odst. 12 zákona o odpadech je povolující úřad povinen přidělit zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle 14 odst. 2 a malým zařízením podle 33b odst. 1 zákona o odpadech nejpozději do 15 dnů ode dne vydání souhlasu podle 14 odst. 1 zákona o odpadech, vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, ohlášení zahájení provozu zařízení podle 14 odst. 2 a 33b odst. 1 zákona o odpadech identifikační číslo zařízení. Bod 5. přechodného ustanovení novely zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., ukládal povinnost provozovatelům zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelům zařízení podle 14 odst. 2 zákona o odpadech a provozovatelům malých zařízení podle 33b odst. 1 zákona o odpadech, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiřazeno, případně nebylo zveřejněno na portálu veřejné správy příslušného krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámit tuto skutečnost příslušnému krajskému úřadu do Příslušný krajský úřad přidělil těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat po Žádost o souhlas podle 14 odst. 1 zákona o odpadech obsahuje identifikační číslo zařízení podle 1 odst. 1) pod písm. p) vyhlášky č. 383/2001 Sb., pokud je souhlas k provozování zařízení vydáván k již existujícímu zařízení; v případě mobilních zařízení je identifikační číslo zařízení přidělené krajským úřadem příslušným podle sídla. Způsob přidělování identifikačních čísel zařízení je stanoven ve vyhlášce pod ustanovením 24a. 30/53

31 Dle odst. 5) stejného ustanovení vyhlášky je již jednou přidělené identifikační číslo zařízení neměnné, a nelze jej odstranit ani přidělit jinému zařízení. Identifikační číslo zařízení je spojeno s konkrétním zařízením, tudíž považujeme za nezbytné uvést příslušné identifikační číslo do popisu zařízení a popisů umístění zařízení v rozhodnutí o žádosti dle 13 odst. 3) písm. c) zákona o integrované prevenci. Vzhledem k možným budoucím úpravám informačního systému integrované prevence se uvažuje u příslušné kategorie 5 přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci o přidání identifikačního čísla zařízení mezi identifikaci zařízení. Výše uvedený požadavek na přidání identifikačního čísla zařízení do rozhodnutí o žádosti nezakládá povinnost provedení přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení podle 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci. Doporučujeme přidání identifikačního čísla zařízení provést při ohlášení plánované změny provozu zařízení provozovatelem postupem podle 19a odst. 1 až 3 zákona o integrované prevenci. Mezi další změny v žádosti o souhlas podle 1 a 2 vyhlášky je nově pod písm. j) uvedena povinnost uvést roční projektovanou kapacitu zařízení a další kapacity odpovídající danému typu zařízení související s jeho provozem podle tabulky č. 1 kapacit zařízení obsažené v příloze č. 22. Uvedené kapacity jsou uvedeny níže. Roční projektovaná kapacita zařízení Roční projektovaná zpracovatelská zařízení Projektovaná zpracovatelská kapacita denní Maximální okamžitá kapacita zařízení Celková projektovaná kapacita skládky Volná kapacita skládky Plánovaná kapacita skládky t/rok t/rok t/den t m 3 m 3, t m 3 Množství odpadů v tunách za rok, které může zařízení za rok přijmout podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. Množství odpadů v tunách za rok, které může zařízení za rok zpracovat podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. Množství odpadů, které lze s ohledem na používanou technologii přijmout do zařízení ke zpracování za jeden den. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita. Údaj má vztah k tomu, zdali bude mít zařízení integrované povolení podle zákona o integrované prevenci 22 ). Maximální množství odpadů, které se může v jeden okamžik nacházet v zařízení. Kapacita skládky pro uložení odpadů v metrech krychlových tak, jak je uvedena v projektové dokumentaci. Rozdíl objemu celkové projektované kapacity a objemu všech odpadů uložených na skládku od zahájení provozu, stav platný k 31. prosinci vykazovaného roku. Přepočet přijatých odpadů na skládky z metrů krychlových na tuny se provede pomocí zjištěných údajů provedeného monitoringu skládky podle technické normy ČSN Celková projektovaná kapacita případných dalších plánovaných etap rozšiřování skládky. Tabulka 10 Údaje o kapacitách se udávají s přesností na celá čísla. Z pohledu integrované prevence stojí za povšimnutí projektovaná denní zpracovatelská kapacita uvedena v hodnotě t/den, v jejíž definici je přímo uveden zákon o integrované 31/53

32 prevenci. Výše uvedená kapacita má smysl především pro stanovení denní kapacity zařízení spadajících do přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, kat b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod - 1. biologická úprava (kompostárny). U těchto zařízení bývá určení denní kapacity zařízení problematické. Daná kapacita má význam i u řady dalších typů zařízení. Ve stávající úpravě bývá v technické dokumentaci obvykle formát kapacit stanoven ve formě roční projektované (maximální) kapacity zařízení a denní kapacita zařízení není optimálně ošetřena. Výše uvedené kapacitní údaje, pokud nejsou duplicitní s požadavky vyhlášky č. 288/2013 Sb., musí být uváděny i v žádosti o vydání integrovaného povolení v souladu s požadavky 4 odst. 1 písm. o) zákona o integrované prevenci. Žádost o souhlas nově obsahuje pod písm. r) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí. Výše uvedené opatření je již ošetřeno v příloze č. 1 vyhlášky č. 288/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci, Vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, rozsah a způsob jejího vyplnění v kap. 15 Ukončení provozu zařízení. Současně je toto opatření zařazeno do závazných podmínek provozu v rozhodnutí o žádosti podle 13 odst. 4) písm. b) zákona o integrované prevenci. Vyhláška č. 93/2016 Sb. o Katalogu odpadů Původní vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), byla zrušena a nahrazena novou vyhláškou č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů (dále jen Katalog odpadů ), která nabyla účinnosti dne 1. dubna Důvodem pro novelizaci a v konečném důsledku vydáním nové vyhlášky bylo transponování nového Rozhodnutí Komise 2014/955/EU ze dne 18. prosince 2014, kterým se mění Rozhodnutí 2000/532/ES do české legislativy. V rámci Katalogu odpadů byly textově upraveny názvy skupin a jednotlivých druhů odpadů a současně byly doplněny následující druhy odpadů: * Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahující nebezpečné látky neuvedený pod číslem * Kovová rtuť * Částečně stabilizovaná rtuť Výše uvedené formulační změny v názvech skupin a druhů odpadů v Katalogu odpadů nezakládají důvody k přezkumu podle 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci. 32/53

33 Vzhledem k tomu, že podstatná část vydaných integrovaných povolení obsahuje seznam odpadů, se kterými je v rámci zařízení nakládáno, či jiné odkazy na Katalog odpadů, považujeme za vhodné uvést názvy skupin a druhů odpadů do souladu s novým Katalogem odpadů při dalším změnovém rozhodnutí integrovaného povolení. Výše uvedené nezakládá důvody pro provedení přezkumu závazných podmínek podle 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci. Zákonem č. 169/2013 Sb. byl novelizován zákon o odpadech, který v novelizovaném ustanovení 6 odst. 5 uvádí, že autovrak, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Původní znění 2 odst. 5 Katalogu odpadů bylo v rozporu s výše uvedeným zněním zákona, jelikož zpracovatel autovraků mohl autovrak zařazený pod katalogové číslo *předat jinému zpracovateli pod katalogovým číslem pouze po odstranění všech nebezpečných látek a vyloučení nebezpečných vlastností. Výše uvedený rozpor byl dán do souladu v novém Katalogu odpadů, konkrétně v ustanovení 6 odst. 4, kde již není po odnětí nebezpečných částí autovraků a odčerpání provozních kapalin požadováno osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů. Pro provozovatele zařízení ke sběru autovraků nedochází ve vztahu k zákonu o integrované prevenci k žádným změnám, jelikož stále postupují v souladu s vyhláškou č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Dne 1. ledna 2017 nabyla účinnosti vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (s výjimkou čl. I bodu 28, který nabývá účinnosti až 1. ledna 2018). V návaznosti na novelizaci zákona o odpadech č. 223/2015 Sb., která zahrnuje sedimenty do působnosti zákona o odpadech, bylo potřeba nastavit podmínky pro využití odpadů na povrchu terénu. Podmínky jsou uvedeny v příloze č. 11 bod 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb. Mezi další změny patří zrušení výjimky pro využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrchu terénu v případě, že z nich lze odebrat reprezentativní vzorek, protože touto výjimkou docházelo k obcházení zákazu jejich využívání na povrchu terénu. Nově zní 12 odst. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb., následovně: na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. 33/53

34 Na povrchu terénu dále nelze využívat stavební a demoliční odpady s výjimkou zeminy, jalové horniny, hlušiny, sedimentů, recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybouraných betonových nebo železobetonových bloků využívaných jako náhrada za lomový kámen k účelům, pro které není technicky možné využít recyklát ze stavebního demoličního odpadu. Zákaz využívání stavebních a demoličních odpadů podle tohoto odstavce se nevztahuje na jejich využívání při uzavírání skládek k vytváření uzavírací těsnicí vrstvy skládky. Příloha č. 5 nově zavádí výjimku pro pneumatiky využívané při výstavbě a uzavírání skládek a to zahrnutím pneumatik do části A bodu 1 Odpady vznikající z výrobků podléhajících zpětnému odběru ( 38 zákona o odpadech). Část B přílohy č. 5 upřesňuje podmínky pro ukládání na skládky za určitých podmínek pro neupravené směsné komunální odpady (bod 3) a biologicky rozložitelné odpady (bod 4). Směsné komunální odpady bude možno ukládat na skládky pouze v případě vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu, komodit určených ke zpětnému odběru a zajištění odděleného soustřeďování využitelných složek. U biologicky rozložitelných odpadů pouze, pokud se bude jednat o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů a musí být splněny body 10 a 11 přílohy č. 1. Výše uvedený bod 28 čl. I stanovuje, že v příloze č. 4 vyhlášky č. 294/2001 Sb., se doplní bod 11, který nově zní: výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na skládku, pouze pokud jeho výhřevnost v sušině nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č Roční produkce odpadu nebo výstupu Četnost kontrol t 2 x za rok* t 4 x za rok* a více t 12 x za rok* Tabulka 11 Vyhlášky č. 294/2001 Sb. (Tabulka č. 4.4.) Parametr 6,5 MJ/kg se netýká obecně všech odpadů ukládaných na skládky, ale je konkrétně upraven pro technologie na třídění/úpravu směsných komunálních odpadů. Vzhledem k novému zařazení sedimentů pod působnost zákona o odpadech a ke změně parametru výhřevnosti bude nutno provést přezkum závazných podmínek vydaných integrovaných povolení dle 18 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci. Konkrétně se jedná o zařízení patřící do kategorie činností 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu dle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci. Vzhledem k termínu nabytí účinnosti výše zmíněného bodu 28 čl. I změnové vyhlášky je doporučeno provést přezkum integrovaných povolení pro předmětná zařízení nejlépe do /53

35 II. ZPRACOVANÉ ANALÝZY II.1. Analýza délky řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaných povolení Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí v návaznosti na diskuzi s provozovateli a také na debaty v souvislosti s novelou stavebního zákona analyzoval rychlost, s jakou je přistupováno ke změnám integrovaných povolení na úseku integrované prevence. Aby byla zajištěna maximální vypovídací schopnost analýzy a porovnatelnost výsledků jednotlivých povolujících úřadů, bylo definováno několik kritérií na vstupní data, která mají představovat reprezentativní vzorek příslušných rozhodnutí. Jedná se o následující: 35/53 Jsou hodnoceny pouze tzv. nepodstatné změny, protože institut podstatné změny podle 2 písm. i) zákona o integrované prevenci implikuje unikátní charakter řízení a následně obtížnou porovnatelnost souvisejících údajů. Zastoupení jednotlivých povolujících úřadů přibližně proporčně odpovídá počtu zařízení, které k nim místně přísluší. Jsou hodnoceny změny u kategorií zařízení, které se vyskytují plošně na území státu u jednotlivých povolujících úřadů je snahou, aby vzorek obsahoval 1/4 zařízení kategorie 1.1., 1/4 kategorie 5.4., 1/4 kategorie 6.6. a zbytek dalších kategorií podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci, charakteristických pro dané území. Primárně jsou hodnocena co nejnovější rozhodnutí, která jsou vybrána náhodně. Výsledky nejsou průměrnými hodnotami, ale mediány (validováno pomocí aritmetického průměru a modusu). Z hlediska statistické metody nebylo provedeno vyloučení odlehlých hodnot. Celkem bylo vyhodnoceno cca 180 rozhodnutí, přičemž se hodnotil procesní postup povolujícího úřadu ve vztahu k délce jednotlivých navazujících kroků. Byly zahrnuty i údaje o přezkumu podle 18 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů (pokud byly dostupné) a údaje o přerušení řízení. Použité informace vychází z údajů v informačním systému integrované prevence a nebyly validovány příslušnými povolovacími úřady. U některých hodnocených lhůt může docházet k drobným zkreslením například zahájení řízení z moci úřední podle 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů je odvozeno ode dne doručení oznámení účastníkovy, což je informace, která není v řadě rozhodnutí uvedena. Dalším úskalím je jednoznačná identifikace dne vydání rozhodnutí, přičemž datace dokumentu nemusí odpovídat tomu, co se rozumí dnem vydání rozhodnutí podle 71 odst. 2 správního řádu. Nicméně zkreslení celkových údajů je v důsledku výše uvedené lze odhadovat maximálně na nižší jednotky dnů. Celková data za všechny povolující úřady ukazují, že se patrně ne zcela plně daří dodržovat lhůtu 30 dnů pro vydání rozhodnutí podle 71 odst. 3 správního řádu, nicméně k zcela zásadnímu plošnému překračování nedochází. V typickém případě, kdy je podáno oznámení o plánované změně v provozu zařízení a následně se zahajuje řízení z moci úřední, je medián doby od oznámení změny v provozu zařízení podle 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované

36 Počet dní (zahájení - rozhodnutí) prevenci do vydání rozhodnutí 48 dnů. Pokud se počítá pouze doba od zahájení řízení (ať už z jakýchkoliv důvodů, např. na základě dříve proběhlého přezkumu, podané žádosti, případně okamžitě po obdržení oznámení o plánované změně), tak je tato doba 40 dnů 17. Právní moc pak nastává po uplynutí 15 dnů, což odpovídá odvolací lhůtě podle 83 odst. 1 správního řádu. Co se týče délky řízení v jednotlivých krajích, tak je nutné poznamenat určitá omezení těchto poznatků kvůli poměrně malému vzorku v některých krajích (počet analyzovaných povolení se pohyboval od 5 do 15 rozhodnutí), nicméně získané poznatky mohou sloužit jako cenný indikativní údaj Obrázek 1 Délky jednotlivých hodnocených řízení Existuje poměrně významná skupina krajů, kde se doba vyřízení tzv. nepodstatné změny pohybuje kolem mediánu zjištěného pro celé území státu (Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký, Pardubický a Ústecký kraj), naopak výrazně delší hodnoty byly zjištěny v Jihomoravském, Karlovarském a Zlínském kraji. Zarážející je rozdíl mezi analogickými 17 Modus (nejčastěji se vyskytující údaj) je 35 dní. 36/53

37 Počet dní (zahájení - rozhodnutí) úkony mezi nejlépe vyhodnoceným a nejhorším na získání rozhodnutí o tzv. nepodstatné změně je třeba v průměrném případě cca 2,5x delší časový úsek. V hodnocení je zahrnut i časový úsek mezi ohlášením změny a rozesláním oznámení o zahájení řízení. U velké části krajů nijak nemění celkovou dobu. Prodlevy v řádu jednotek dnů byly zjištěny v Moravskoslezském, Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Významnou položku tvoří jen u Jihočeského kraje. Pokud provedeme analýzu podle dílčích kategorií, které byly zvoleny z výše uvedených důvodů, vychází medián v případě energetiky (kategorie 1.1. přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) mezi oznámením o zahájení řízení a rozhodnutím na 38 dnů, u skládek (kat přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) 41 dnů a velkochovů (kat přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci) 36 dnů. Tato data odpovídají jednak hodnotám za Českou republiku jako celek, tak i standardně dosahovaným hodnotám ve velká části krajů Obrázek 2 Délky hodnocených řízení Mediány dle krajů * započtena i doba od obdržení ohlášení Informace o době přezkumu, který byl proveden v návaznosti na analyzovanou změnu povolení, jsou dostupné pouze u části dat. Kromě samotné absence přezkumu je důvodem také to, že odůvodnění sice přezkum zmiňuje, nicméně neuvádí jeho délku. V této souvislosti je nutné zmínit, že řada rozhodnutí neobsahuje odůvodnění s uspokojivým popisem 37/53

38 procesních kroků, případně je tento popis zmatečný a nelze se udělat přesnou představu o postupu povolujícího orgánu. Tyto údaje bylo možné dohledat pouze u zlomku (cca 20) z hodnocených změn. Kromě skutečnosti, že u řady řízení přezkum neproběhl, tak u některých nebyla uvedena doba jeho trvání či přesné zahájení a ukončení. Doba přezkumu se liší velmi významně zatímco několik jich probíhalo ve stovkách až desítkách dnů, stejně velká část zabrala pouze jednotky dnů. Vypovídací hodnota takovýchto údajů je velmi nízká. II.2. Analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu za rok 2014 V rámci podkladů pro XXXI. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC (čj /ENV/15 ze dne ) byla zpracována analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů za rok Ministerstvo životního prostředí se s ročním odstupem k problematice vrátilo a vyhodnotilo stav zveřejňování a obsah zpráv za rok 2015 (podklady čj /ENV/17 ze dne ). Toto hodnocení probíhalo v průběhu srpna a září Začátkem roku 2017 proběhlo opětovné ověření, zaměřené pouze na vyvěšení zpráv za rok ; 19% 1207; 81% Nezveřejněno Zveřejněno Obrázek 3 Celkový přehled zveřejněných zpráv Dříve zpracovávaná analýza, kde byly řešeny zprávy za rok 2014, konstatovala vyvěšení 863 zpráv v srpnu 2015 (tj. 57%) s tím, že zpráv postupně přibývá. Nicméně ani v září 2016 nebyly vyvěšeny všechny zprávy za rok Konkrétně bylo vyvěšeno pouze 1196 zpráv (tj. 80%). Tento stav se v roce 2017 v podstatě nezměnil a stále zbývá vyvěsit cca 20% všech zpráv. S ohledem na skutečnost, že dotčené povolující úřady byly na tuto skutečnost opakovaně upozorněny, budou některým úřadům odeslány vytýkací dopisy v této věci. 38/53

39 % Nezveřejněno Zveřejněno % 77 % 94 % 94 % 65 % 94 % 88 % 92 % 83 % 100 % 94 % 86 % 100 % Obrázek 4 Stav zveřejňování podle jednotlivých povolujících úřadů 39/53

40 III. LEGISLATIVNÍ OTÁZKY III.1. Nahrazování správního aktu podle 17 odst. 1 vodního zákona Od povolovacího úřadu byl obdržen dotaz k nahrazování správního aktu podle 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona, kterým je souhlas ke stavbám, k těžbě nerostů nebo terénním úpravám v záplavových územích v případě budování zcela nového závodu. Dotaz se týkal možnosti vydání souhlasu dle 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona před vydáním územního povolení. V případě nahrazení integrovaného povolení by tak potenciálně vznikala nutnost vydat před územním povolením i integrované povolení. Uvedený problém byl řešen v souvislosti s aktuálně projednávanou novelou stavebního zákona. V této novele je v návaznosti na změny zákona o integrované prevenci navržena tato změna vodního zákona. V 126 se na konci odstavce 5 doplňuje věta Vydání rozhodnutí podle 17 odst. 1 se nenahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci, pokud se integrované povolení na základě žádosti provozovatele zařízení vydává po vydání stavebního povolení nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního zákona.. Důvodem je, že souhlasy podle 17 odst. 1 by ze své povahy neměly být vydávány ve fázi, kdy už je stavba povolena. Podle komentáře k platnému znění vodního zákona k rozhodnutím podle 17 odst. 1 vodního zákona se souhlas uděluje vodoprávní úřad v nejranější fázi projednávání záměru, tzn. nejčastěji v rámci územního řízení, popř. před zahájením samotného záměru, nebude-li záměr dále projednáván, tak, aby mohly být případné podmínky uděleného souhlasu ještě promítnuty např. do projektové dokumentace. Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že souhlas podle 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona lze v rámci integrovaného povolení vydat až ve fázi před stavebním povolením. III.2. Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší Podle 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, je provozovatel zařízení povinen provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Tyto dokumenty tedy nejsou podle daného ustanovení odděleny od integrovaného povolení, naopak z dikce daného ustanovení ( v souladu s integrovaným povolením, včetně ) vyplývá, že je od integrovaného povolení oddělit nelze. Na povinnost stanovenou v 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevenci se váže správní delikt uvedený v 37 odst. 4 tohoto zákona. Podle daného ustanovení se právnická nebo podnikající fyzická osoba jako provozovatel zařízení dopustí správního deliktu tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným 40/53

41 povolením. Součástí integrovaného povolení jsou podle 13 odst. 3 písm. d) zákona o integrované prevenci rovněž závazné podmínky provozu zařízení. Není tedy pochyb o tom, že provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení. Dále uvádíme, že slova včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení byla do zákona o integrované prevenci doplněna novelou č. 69/2013 Sb. Účelem této nové úpravy bylo odstranění možných pochybností o tom, zda i podmínky provozu stanovené v provozních řádech nebo jiných dokumentech schvalovaných v rámci integrovaného povolení, např. havarijních plánech, jsou přímo podmínkami integrovaného povolení, tj. zda tyto dokumenty jsou součástí integrovaného povolení. V této souvislosti lze odkázat rovněž na důvodovou zprávu k novele zákona o integrované prevenci č. 69/2013 Sb., v níže je uvedeno že 16 odst. 1 písm. a) je upřesněn tak, aby bylo jednoznačné, že povinnost dodržovat integrované povolení zahrnuje i povinnost dodržovat podmínky provozu stanovené v provozních řádech, havarijních plánech a případných dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. V případě provozování zařízení v rozporu s těmito dokumenty se tedy jedná o provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením. Ve vztahu k porušení podmínek obsažených v provozním řádu či jiném dokumentu schvalovaném v rámci integrovaného povolení tak podle našeho názoru není pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle 37 odst. 4 zákona o integrované prevenci třeba, aby byla v integrovaném povolení jako závazná podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument. Právní úpravu postavení provozních řádů v zákoně o integrované prevenci lze považovat za analogickou k právní úpravě v zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Podle 12 odst. 4 písm. d) tohoto zákona náleží provozní řád mezi závazné podmínky pro provoz stacionárního zdroje obsažené v povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d). Na dodržování provozního řádu se tak vztahuje povinnost provozovatele stacionárního zdroje provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu, stanovená v 17 odst. 3 písm. a) zákona o ochraně ovzduší. Této povinnosti odpovídá skutková podstata správního deliktu uvedeného v 25 odst. 2 písm. a), spočívajícího v provozování stacionárního zdroje bez povolení provozu nebo v rozporu s ním. Podle 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) u zařízení v režimu zákona o integrované prevenci nahrazováno integrovaným povolením. III.3. Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně ovzduší 01. ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 369/2016 Sb. Novelou bylo mezi správní akty podle zákona o ochraně ovzduší nahrazované integrovaným povolením zahrnuto i závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 podle 11 odst. 3 uvedeného zákona. 41/53

42 Aktuální textace 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší je následující: Závazné stanovisko podle 11 odst. 2 písm. c), povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) a závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle 11 odst. 3 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. Aktuální textace 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší je následující: Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává závazné stanovisko k umístění, provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu podle jiného právního předpisu 18). Závazné stanovisko se nevydává k vodním dílům určeným pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle jiného právního předpisu 19. Je důležité upozornit na skutečnost, že dle 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší integrovaným povolením není nahrazováno závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k umístění stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší. Důvodem je zachování systémového postavení integrovaného povolení zejména vůči územnímu a stavebnímu řízení podle stavebního zákona. Nejdříve je nutné si uvědomit, že formálně z pohledu správního řádu je závazné stanovisko vydáváno ke konkrétnímu návaznému řízení. V případě, že toto závazné stanovisko by mělo být nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení, ale zároveň neprobíhá stavební řízení, je bezúčelné vydávat závazné stanovisko, a tudíž nebude nahrazováno integrovaným povolením. Obecní úřad obce s rozšířenou působností pak není v pozici dotčeného orgánu. Vzhledem ke skutečnosti, že integrované povolení nenahrazuje stavební povolení, není relevantní stanovení závazných podmínek pro provedení stavby. I když se stavební řízení nevede, je ale nutné změnu ohlásit podle 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci a v případě nutnosti stanovit závazné podmínky odpovídající jak zákonu o integrované prevenci, tak 12 odst. 4 písm. f) zákona o ochraně ovzduší. Pokud se týká praktické stránky provádění, tak platí dřívější stanovisko MŽP k nahrazování závazných stanovisek 20. K nahrazení závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 integrovaným povolením bude docházet pouze u těch zdrojů, které jsou integrální součástí činností v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci anebo přímo spojených činností podle 2 písm. a) zákona 18 Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 19 Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 20 Publikováno např. jako kapitola 3.2. Kompendia ostatních podkladů (září 2016), dostupného v sekci pro autorizované osoby v informačním systému integrované prevence. 42/53

43 o integrované prevenci. S ohledem na charakter těchto závazných stanovisek, tj. aktů bez přímého dopadu do práv a povinností osob, se nepředpokládá dodatečné rušení či zahrnování již vydaných závazných stanovisek. Doposud odpovědné úřady (tj. obecní úřad obce s rozšířenou působností) se tímto posouvají do role dotčených správních úřadů podle 8 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci a podle daného ustanovení zákona o integrované prevenci úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost o vydání integrované povolení shledá úplnou, ji zašle k vyjádření příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení. Podle navazujícího ustanovení 9 odst. 1 zákona o integrované prevenci příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení. V 9 odst. 2 zákona o integrované prevenci je zdůrazněno, že vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími. Postavení těchto vyjádření ve vztahu k rozhodnutí o žádosti o vydání integrované povolení je řešeno v 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci. Podle tohoto ustanovení je součástí odůvodnění integrovaného povolení i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle 8 až 11, tj. i ve vyjádřeních příslušných správních úřadů, a to v plném rozsahu. V dané souvislosti rovněž upozorňujeme, že se v 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci, který stanoví náležitosti obsahu výrokové části integrovaného povolení, obsahuje ustanovení 13 odst. 3 písm. e), podle kterého je náležitostí integrovaného povolení též výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů (odkaz mj. na zákon o ochraně ovzduší), které se nahrazují integrovaným povolením. Ve výrokové části integrovaného povolení bude uvedeno, že tímto integrovaným povolením se nahrazuje závazné stanovisko k provedení a užívání stavby podle 11 odst. 3 k určitému stacionárnímu zdroji neuvedenému v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší. Z praktického hlediska se dělí nahrazovaná závazná stanoviska dle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší na dvě oblasti: 43/53 - nahrazení závazného stanoviska k provedení stavby, tedy ke stavebnímu řízení, případně změně stavby a - nahrazení závazného stanoviska k užívání stavby, resp. ke kolaudačnímu souhlasu. Závazné stanovisko k užívání stavby nemůže obsahovat žádné podmínky pro provoz zdroje. Toto závazné stanovisko plní roli jakéhosi kontrolního mechanismu, že v průběhu stavby nedošlo ke změně, která by na užívání stavby měla zásadní vliv. V tomto případě z hlediska ochrany ovzduší. Z logiky věci tedy vyplývá, že ani integrované povolení nebude běžně obsahovat jiné dodatečné podmínky provozu, než které vyplývají z běžného užívání. To však nevylučuje, že by ve výjimečných případech konkrétní podmínky provozu integrovaným povolením stanoveny být nemohly, pokud povolující úřad shledá účelné je stanovit a příslušným způsobem odůvodnit. Složitější situace nastává v případě nahrazení závazného stanoviska k provedení stavby. V tomto případě, vzhledem ke skutečnosti, že závazné stanovisko původně vydávané

44 ke stavebnímu řízení je zkonzumováno integrovaným povolením, neslouží již primárně jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. Tím, že jeho vydání je nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení, jsou v něm obsažené podmínky právně vymahatelné rovnou z pozice integrovaného povolení a je ve většině případů zbytečné, aby tyto podmínky byly duplicitně přeneseny do stavebního povolení. Stavebnímu úřadu by měla postačit informace, že závazné stanovisko dle 11 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší je nahrazeno. Nadále platí ustanovení 45 odst. 1 zákona o integrované prevenci, že stavební povolení pro zařízení spadající pod dikci zákona o integrované prevenci nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení, stavební úřad si tedy v rámci správního řízení může ověřit, že inkriminované závazné stanovisko bylo postupem v řízení o vydání integrovaného povolení nahrazeno. Z technického hlediska závazné stanovisko ve smyslu ustanovení 12 odst. 1 zákona o ochraně ovzduší ukládá konkrétní podmínky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje, které vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit v bodech 1 a 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu. V případě znečišťujících látek, které mají stanoven imisní limit v bodech 3 a 4 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, se k úrovním znečištění jen přihlíží. Požadavky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje by měly mít podobu konkrétních technických požadavků či opatření. V případě stanovení technických opatření je nutné primárně zohlednit požadavky nejlepších dostupných technik ve smyslu 14 zákona o integrované prevenci s tím, že nesmí být předepisováno použití konkrétní techniky. Z povahy nahrazovaného aktu v kombinaci s požadavky na závazné podmínky provozu na úseku integrované prevence lze vyvodit, že se jedná spíš o podmínky, týkající se technických parametrů zdroje (např. garantovaná účinnost, použité palivo, výška a umístění komínu/výduchu apod.). Předpokládá se, že ověření, zda zdroj splňuje příslušné technické parametry pro provoz, bude provedeno v rámci postupů podle zákona o integrované prevenci. Pokud jsou potenciální požadavky na stacionární zdroj dostatečně saturovány jeho technickými parametry v závazné technické dokumentaci k užité technologii, lze stanovisko omezit na prostý souhlas s provedením stavby / užíváním zdroje v rámci výroku integrovaného povolení. Je nutné si ovšem uvědomit, že v odůvodnění rozhodnutí musí být souhlasné stanovisko řádně zdůvodněno. III.4. Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek Řešena je situace, kdy dojde ke změně provozovatele skládky, provozované v režimu zákona o integrované prevenci a původní provozovatele nemá z jakýchkoliv důvodů zrušen vázaný účet podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (finanční prostředky jsou převedeny na nového provozovatele). Otázkou je, jak postupovat v případě původního vázaného účtu, na kterém aktuálně figuruje minimální finanční částka. Podle 51 odst. 4 zákona o odpadech je podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy 44/53

45 je smlouva o převodu užívacího práva ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky neplatná. Z toho vyplývá, že předmětem převodu má být celá finanční rezerva. Pokud tedy v daném případě nebyla převedena celá rezerva (na účtu je minimální finanční obnos), lze souhlasit, že by zbývající částka na účtu byla převedena na vázaný účet stávajícího provozovatele skládky a případné kroky vedoucí k zrušení účtu mají být řešeny výlučně podle zákona o odpadech ( 51, 52 atd.). III.5. Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek Dále uvedené stanovisko odboru odpadů Ministerstva životního prostředí (MŽP) se týká postupu povolujícího orgánu v situaci, kdy je v zařízení (skládce) záměrem provozovatele instalace mechanicko-biologické úpravy přijímaných komunálních odpadů. Vzhledem k tomu, že se nejedná o ojedinělý případ využívající postupů deklarovaných jako kompostování v rámci skládek, uvádíme tento případ v zobecněné podobě. Zařízení sestává z drcení, bubnového síta a zrací mezideponie podsítné frakce s tím, že výstupy třídění, odpady katalogové číslo (lehká nadsítná frakce) a Nerosty (těžká podsítná minerální frakce), jsou po uložení na mezidepomnii míchány s Dřevo (dřevěné zbytky z mechanické úpravy dřeva), Zemina a (podsítná frakce z drcení stavebních a demoličních odpadů) a dále zpracovávány postupem, který označuje jako kompostování. Poté bude vzniklý materiál v budoucnu využíván v rámci rekultivace skládky. Uvedený postup je deklarován jako využití odpadů. Provozovatel tedy ve své žádosti zařadil tuto činnost jako R3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů) přílohy č. 3 zákona o odpadech. Podle 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu je využíváním odpadů na povrchu terénu rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu. Podle 12 odst. 1 vyhlášky Na povrchu terénu nelze využívat odpady nebezpečné, odpady kategorie ostatní odpad, které vznikly úpravou nebezpečných odpadů s výjimkou případů odstranění nebezpečných složek v odpadu, směsné komunální odpady, odpady uvedené v příloze č. 5 a výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů.. Způsob použití podsítné frakce navrhovaný provozovatelem tedy není možný, a to ani po smíšení s jinými odpady. Podle názoru MŽP není správné zařazení výstupních frakcí podle vyhlášky č. 93/2016 Sb., Katalogu odpadů. Lehká nadsítná frakce by z podstaty funkce předmětného zařízení měla být zařazena jako druh odpadu katalogové číslo Spalitelný odpad (palivo vyrobené z odpadu). Současné zařazení podsítné frakce jako druhu odpadů katalogové číslo Nerosty (např. písek, kameny) rovněž není správné. Pokud je uvedená frakce použita kromě překryvných vrstev i na biooxidační vrstvu pro zneškodňování skládkového plynu z povrchových úniků v souladu s ČSN /Z1 Skládkování odpadů odplynění skládek je nutné, aby se jednalo o biologicky aktivní materiál. Rozhodně tedy není možné takový odpad zařadit jako druh odpadů katalogové číslo Nerosty (např. písek, kameny). 45/53

46 Zařazení procesu drcení a třídění odpadů na jednotlivé frakce je možné jako kód R12. Dále musí mít zařízení povolen rovněž kód nakládání D13 míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 přílohy č. 4 zákona o odpadech. V případě, že by stabilizovaná podsítná frakce byla využita pro účely technického zabezpečení skládky, jednalo by se o kód nakládání R12 Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 přílohy č. 3 zákona o odpadech. V případě, že by byla skládkována, jednalo by se o kód nakládání D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12 přílohy č. 3 zákona o odpadech. Z pohledu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) jsou odpovídající činnosti v jeho příloze č. 1 následující: D8 D12 R a) Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den ( ) - biologická úprava 5.3. a) 1. Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za ( ) - biologická úprava 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den ( ) - předúprava odpadu pro tepelné zpracování 22 I v případě, že není uvažovaným postupem překročena žádná z výše prahových hodnot, pokud probíhá na skládce v režimu integrované prevence, naplňuje potenciálně vymezení přímo spojené činnosti podle 2 písm. a) zákona o integrované prevenci Pro úplnost je nutné uvést, že stabilizovaná frakce musí v souladu s bodem 10 přílohy 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. splňovat limitní hodnotu parametru AT4 10 mg O2/g sušiny. Dále musí být stanoveny provozní podmínky pro provozování tohoto mezikroku a to tak, aby nedocházelo k neřízenému anaerobnímu rozkladu organické složky podsítné frakce, uvolňování zápašných látek, skleníkových plynů výluhu atd. Výstup by měl být zařazen jako druh odpadu katalogové číslo Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem Teoreticky i 5.1. k) a Teoreticky i 5.3. b) 3. 46/53

47 III.6. Sčítání nádrží povrchových úprav Sčítání kapacit v rámci jednotlivých vyjmenovaných činností je jedním ze základních principů používaných v rámci problematiky integrované prevence (tj. v rámci zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpis). Obecně překročení či nepřekročení prahové hodnoty pro kapacitu bývá v mnoha případech rozhodujícím faktorem pro zařazení či nezařazení pod zákon o integrované prevenci. V případě některých činností je posouzení složitější než v jiných případech. Sčítání kapacit není přímo uvedeno v samotném textu zákona o integrované prevenci, ale v poznámce v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Znění této poznámky je následující: Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b). Z této formulace je patrné, že se sčítají kapacity činností spadajících do stejné kategorie činnosti, pouze v případě vybraných činností z kategorie 5., která se věnuje problematice nakládání s odpady, je situace poněkud odlišná a ke sčítání dochází již na úrovni nadřazené kategorie. Problematiky sčítání kapacit se rovněž věnují na více místech Kompendií k integrované prevenci. Konkrétně se jedná o Kompendium pracovních dokumentů v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a Kompendium ostatních podkladů v oblasti integrované prevence a omezování znečištění. Zmínit lze např. následující formulaci: Prahové hodnoty u jednotlivých kategorií jsou obecně udávány ve vztahu k výrobním kapacitám anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Sčítání dílčích kapacit u činnosti kategorie 2.6. Za relativně problematickou kategorii, které se týká sčítání kapacit, lze považovat kategorii 2.6. z přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci (Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m 3.). To je dáno zejména tím, že rozsah typů povrchových úprav je velmi široký a mnohdy je obtížné stanovit, zda se jedná o vanu či lázeň, kde probíhají cíleně chemické nebo elektrochemické reakce či nikoliv. Odbor posuzování vlivů na životní prostředí Ministerstva životního prostředí (OPVIP MŽP) a CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která je podporou pro OPVIP MŽP ve věci problematiky integrované prevence (tj. odborná podpora výkonu státní správy podle 5 zákona o integrované prevenci), se při výkladu opírá o výklad Technické pracovní skupiny k povrchovým úpravám, které bylo zpracováno společností SVÚOM s.r.o. dne /53

48 Dle tohoto stanoviska se za elektrolytické (odmašťování, pokovení) nebo chemické postupy považují ty, ve kterých dochází k cílené chemické nebo elektrolytické (elektrochemické) reakci s povrchem kovů a umělých hmot. Za tyto lázně lze považovat lázně: mořící; fosfátovací; s pasivací; dekapovací; na povrstvení; na snímání povrchů; zásobní nádrže reakčních roztoků. Do celkového objemu lázní (tj. společně s výše uvedenými), který je následně porovnáván s prahovou hodnotou pro kapacitu, je nutno dále přičíst ještě lázně: sdružených operací (odmaštění + fosfát); alkalického odmašťování hliníku. Ještě je nutné v této souvislosti doplnit, že lázně, ve kterých nedochází k reakcím nebo dochází k nepatrným či nechtěným reakcím, se do obsahu, který spadá do kategorie 2.6., nezapočítávají. Jedná se o lázně odmašťovací a oplachovací. Sčítání tedy probíhá bez ohledu na výduchy/komíny či průduchy, které zmiňuje v této souvislosti legislativa ochrany ovzduší (viz dále). Dále je uvedeno, že na základě dlouhodobé diskuse a prověřování, se Technická pracovní skupina pro povrchové úpravy došla k závěru, že kataforéza, anaforéza, elektroforéza, elektrolytické nanášení organických povlaků a podobná zařízení (různě zvaná) se zařazují z hlediska zatížení životního prostředí. Alkalické odmašťování hliníku je jmenovitě uvedeno ve stanovisku Technické pracovní skupiny pro povrchové úpravy. Obecně při odmašťování dochází k odstranění tuků, prachových částic, zbytků po tryskání, kovové třísky a vody. Nečistoty jsou vázány fyzikální adsorpcí a adhezními silami. Odmašťování následuje po hrubém odstranění oxidů a hydroxidů. Alkalické odmašťování je prováděno pomocí vodních roztoků. Aplikuje se ponorem nebo postřikem zpravidla za teploty 60 až 90 C při koncentraci 1 až 10 % a po dobu 5 až 10 minut 23. Hlavní složkou těchto vodných odmašťovacích roztoků jsou hydroxidy NaOH, nebo kyseliny, NaCO3, Na3 PO4, uhličitany, křemičitany, polyfosfáty, soda, fosforečnany, boritany a komplexotvorné 23 Na jiných zdrojích se uvádí odlišné hodnoty (40 70 C po dobu 1 20 minut salum-preduprava-povrchu-pred-lakovanim-praskove-mokre). 48/53

49 látky a smáčedla. Z povrchu podkladu se mohou uvolňovat kovy (včetně stopových prvků jako je olovo, které mohou mít toxický vliv). 24 Sčítání kapacit z hlediska problematiky ochrany ovzduší Problematice sčítání kapacit stacionárních zdrojů (tepelného příkonu spalovacích nebo celkové projektované kapacity jiných) se podrobně věnuje i 4 odst. 7 a 8 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o ochraně ovzduší uvádí následující: Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet komínových průduchů. Pokud je sečtením jmenovitých tepelných příkonů nebo projektovaných kapacit stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity nepřekračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, překročena hodnota pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, zařazují se tyto zdroje do příslušného kódu v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity překračují hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, se nesčítají s příkony nebo kapacitami zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu nepřekračují. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů. Odst. 8 dále upřesňuje, že odst. 7 se nepoužije u e) stacionárních zdrojů používajících organická rozpouštědla, které typově spadají pod stejný kód podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu; tyto zdroje se sčítají, jsou-li umístěny ve stejné provozovně, bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované spotřeby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů je zařazena v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kategorii 4.12, přičemž její znění je velmi podobné po obsahové stránce se zněním v příloze č. 1 k zákonu o integrované prevenci: Povrchová úprava kovů a plastů a jiných nekovových předmětů s celkovou projektovanou kapacitou objemu lázně větším než 30 m 3 (vyjma oplachu). Doplňujeme, že odbor ochrany ovzduší MŽP k problematice sčítání stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší zveřejnil metodický pokyn, který je k dispozici ke stažení pod následujícím odkazem Tento metodický pokyn se právě zabývá i aplikací ustanovení 4 odst. 7 a 8 zákona o ochraně 24 kubicek.pdf 25 Dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP se v současné době pracuje na aktualizaci tohoto metodického pokynu, aby byl plně v souladu s aktuálními dotčenými právními předpisy. 49/53

50 ovzduší, která upravují pravidla pro sčítání jmenovitých tepelných příkonů spalovacích stacionárních zdrojů a jmenovité kapacity ostatních stacionárních zdrojů za účelem stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu a celkové jmenovité kapacity, jak již bylo zmíněno výše. III.7. Hodnocení charakteru změn aktuální judikatura Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku 2 As 92/ ze dne vyjádřil poměrně zásadním způsobem k postupu, jak určovat charakter změnového řízení ve vztahu k možným dopadům na životní prostředí Popis kauzy Zařízení (elektrárna) ohlásilo krajskému úřadu plánovanou změnu provozu zařízení. Mimo jiné požadovala zvýšení emisních stropů TZL na léta t, snižující se v letech 2019 a V rámci smluvní výměny části emisních stropů s dalšími elektrárnami požadovala zvýšení emisního stropu TZL pro toto zařízení na rok Po oznámení zahájení řízení sdělil žalobce, že se do tohoto řízení přihlašuje jako účastník a současně se vyjádřil k věci samé. Krajský úřad rozhodl usnesením, že žalobce je účastníkem správního řízení. V odůvodnění vydaného rozhodnutá následně poukázal na to, že ohlášená změna v provozu zařízení je důsledkem změny paliva spočívající ve zvýšení jeho kvality (vyšší výhřevnost) spojené s výrazným snížením emisí oxidu siřičitého a oxidů dusíku, ovšem se zvýšenou produkcí TZL, což celkově vyhodnotil jako kladný vliv na zatížení ovzduší. K připomínkám uplatněným v řízení žalobcem uzavřel, že se nejedná o podstatnou změnu ve smyslu zákona o integrované prevenci. Žalobce rozhodnutí napadl odvoláním namítajícím nedostatky procesní i věcné. Argumentace odvolání se soustředí na posouzení, zda se jedná o podstatnou změnu ve smyslu zákona o integrované prevenci, a dochází k závěru, že tomu tak není. Dále poukazuje na neřešené emise benzo(a)pyrenu. Povolovací orgán výslovně konstatoval, že změna sama o sobě nedosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci, nejde ani o změnu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu, ani o změnu zahrnující výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami nebo vyplývající z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení. K tomu konstatoval závěr rozptylové studie o nevýznamném vlivu změny paliva na množství emisí TZL i na zatížení daného území a dále poukázal na kladná vyjádření Krajské hygienické stanic i České inspekce životního prostředí. Odvolací orgán vytkl krajskému úřadu určité nepřesnosti, neshledal v nich však důvod ke zrušení prvostupňového rozhodnutí. K emisím benzo(a)pyrenu uvedl, že zařízení není považováno za zdroj jeho emisí. K možnosti výměny emisních stropů uvedl, že k takovému postupu postačí, že jsou provozovatelé zařazeni ministerstvem do Přechodného národního plánu již při jeho tvorbě; podmínkou užití postupu tedy není schválení plánu. Řešený rozsudek krajského soud posuzoval podmínky účastenství žalobce ve správním řízení pohledem dvou ze žaloby plynoucích směrů: jednak zda se jedná o podstatnou změnu, 50/53

51 protože dosahuje prahových hodnot, jednak zda účastenství neplyne z výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami. Určení charakteru změny Kasační soud posoudil účastenství plynoucí z podstatné změny integrovaného povolení ve smyslu 2 písm. i) bod 1 zákona o integrované prevenci. Právní názory již Nejvyšším správním soudem vyslovené v obdobných případech jsou takové, že na specialitu ustanovení o účastnících v zákoně o integrované prevenci poukázal rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 1 As 43/ V rozsudku ze dne , č. j. 9 As 152/ , tento soud vyslovil, že (p)ři výkladu tohoto ustanovení je nutné vycházet také ze smyslu a účelu zákona o integrované prevenci, kterým je dosáhnutí vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku uplatněním integrované prevence a omezování znečištění. Jedním z principů práva životního prostředí, jehož je integrovaná prevence součástí, je princip účasti jednotlivce i veřejnosti na rozhodování o životním prostředí. Dále zde správní soud vyslovil, že prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci musí sama o sobě dosahovat oznámená změna. V rozsudku ze dne , č. j. 9 As 113/ , pak Nejvyšší správní soud uvedl, že (z)měna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, což dále specifikoval tak, že se nejedná pouze o změny, které spočívají ve změně či rozšíření technologie či výrobní kapacity, a že změnou provozu je i změna ve způsobu provozu. Z toho lze pro daný případ dovodit závěr, že změnu kvality paliva, která se odrazí v prahových hodnotách emisí, lze považovat za skutečnost, která se projeví v provozu daného zařízení a je také příčinou nutnosti změny integrovaného povolení. Krajský soud zaujal názor, že pro posouzení významu změny je v daném případě podstatná skutečnost, že žadatel přešel z útlumového režimu do plného provozu a dále že současně změnil kvalitu paliva, což mělo vliv na množství emisí škodlivých látek. S tímto závěrem se však Nejvyšší správní soud neztotožňuje. Předmětem řízení byla změna integrovaného povolení. Pro určení, zda se jedná o změnu podstatnou či nikoliv, je rozhodující, zda tato změna sama o sobě dosahuje prahových hodnot či nikoliv. Změna integrovaného povolení spočívá ve změně podmínek provozu a ve stanovení nových hodnot. Existuje zde předchozí integrované povolení, které žadatel požaduje změnit. Rozhodná je kvantita a kvalita této změny, bez ohledu na skutečnost, zda předchozí povolení bylo v plné míře čerpáno či nikoliv. Hodnoty plynoucí z předchozího integrovaného povolení byly určeny v řízení o předchozí změně integrovaného povolení. Pokud předchozí podmínky povolení nebyla formulována tak, že zařízení je v útlumovém režimu, nemá skutečnost útlumu provozu a nynějšího přechodu z něho na plný provoz pro stávající řízení význam. V rámci odůvodnění rozhodnutí a následném odvolení se při argumentaci rozptylovou studií a dalšími podklady vycházelo z porovnání údajů o skutečných emisích dosahovaných při spíše útlumovém provozu předchozího vlastníka, konkrétně jsou porovnávány skutečné údaje o emisích škodlivých látek v roce 2012 a zčásti roku 2013, tedy byly brány v úvahu skutečné emise spojené s omezeným provozem a dříve užívaným palivem a tyto byly porovnávány s emisním zatížením plynoucím ze dvou skutečností - plným provozem a změněným palivem 51/53

52 charakterizovaným větší výhřevností spojenou s výrazným vlivem na množství emisí, a tím i vlivem na zatížení ovzduší. K tomu je třeba připomenout, že účelem rozptylové studie nebylo kvantitativní vyjádření požadované změny oproti předchozímu integrovanému povolení, ale vyjádření zatížení emisemi v důsledku změny paliva. Rozptylová studie z července 2014 ani z února 2015 nijak nepracuje s hodnotami plynoucími z předchozího povolení, ale změnou stávajícího a požadovaného zatížení emisemi. To má jistě význam pro posouzení únosnosti předpokládaného zatížení v daném území. Vyhodnocení, zda se jedná o změnu podstatnou, či nikoliv, však musí pracovat s předchozím povolením jako se vstupním údajem. Pokud tedy žalovaný a krajský soud posuzovali, o jakou změnu se jedná, bylo třeba, aby toto srovnání provedli; to neučinili. Nejvyšší správní soud proto nepřisvědčil závěru krajského soudu, že se jedná o podstatnou změnu ve smyslu 2 písm. i) bodu 1 zákona o integrované prevenci proto, že přechod z útlumového režimu a změna paliva vyvolá emise přesahující limity stanovené v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. Krajský soud vůbec nehodnotil, zda těchto hodnot dosahuje změna sama o sobě, tedy nezohlednil rozdíl mezi předchozím a požadovaným integrovaným povolením. Proto i závěr krajského soudu o vlivu emisí benzo(a)pyrenu na výsledné emise TZL je z daného hlediska předčasný. Druhým posuzovaným důvodem, který by mohl zakládat účast žalobce na řízení, je podle 2 písm. i) bod 3 zákona o integrované prevenci také změna zahrnující výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami ( 14 odst. 5). Krajský soud se zabýval vztahem těchto limitů a hodnot plynoucích z BREF, přičemž připustil aplikaci 14 odst. 5 zákona o integrované prevenci právě jako podpůrné orientační vodítko pro posouzení, zda se v daném případě jednalo o podstatnou změnu, či nikoliv. Tuto úvahu nejvyšší správní soud v zásadě nerozporuje, nicméně v praktické rovině opět chybí srovnání s hodnotami předchozího povolení, což postrádá jak rozsudek krajského soudu, tak i rozhodnutí o dovolání. Tuto skutečnost považuje patrně kasační soud za klíčovou vadu. Další z pohledu řízení klíčovou otázku, tj. posouzení otázky emisí benzo(a)pyrenu jako látky, pro kterou nejsou v BREF ani v legislativě stanoveny emisní limity/hodnoty emisí, nechává rozsudek bohužel bez jednoznačné odpovědi. V důsledku uvedené judikatury bude upraven pracovní podklad k této věci v rámci Kompendia ostatních dokumentů. 52/53

53 Obsah I. AKTUÁLNÍ A PŘIPRAVOVANÉ METODIKY A PODKLADY I.1. Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona o integrované prevenci doplnění k závěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (zveřejněno, zahrnuje corrigendum) I.2. Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a závěrů o nejlepších dostupných technikách (návrh aktualizace) I.3. Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami (BAT-AELs) pro výrobu papíru (návrh) I.4. Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrované prevenci (návrh) II. ZPRACOVANÉ ANALÝZY II.1. Analýza délky řízení u tzv. nepodstatných změn integrovaných povolení II.2. Analýza zveřejňování zpráv o plnění závazných podmínek provozu za rok III. LEGISLATIVNÍ OTÁZKY III.1. Nahrazování správního aktu podle 17 odst. 1 vodního zákona III.2. Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší III.3. Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně ovzduší III.4. Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek III.5. Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek III.6. Sčítání nádrží povrchových úprav III.7. Hodnocení charakteru změn aktuální judikatura /53

54 Aktuální novelizace odpadových předpisů Mgr. et Mgr. Štěpán Jakl Nový Katalog odpadů Vyhláška č. 93/2016Sb. účinnost1.dubna2016 Důvody přípravy nového předpisu Doplnění provedení ekoauditové novely ve vztahu k autovrakům (2013). Provedení změn v souvislosti s infringementovou novelou, reakce na nezbytnou novelizaci vyhlášky č. 376/2001 Sb. Nové rozhodnutí EU 2014/955/EU, kterým se novelizuje evropský katalog odpadů (2000/532/ES). Nově transpozice evropského katalogu zcela v jedné vyhlášce. Dříve byla část zařazování do kategorie N provedena vyhláškou č. 376/2001 Sb. S ohledem na požadavky LRV zpracována zcela nová vyhláška, která nahradí vyhlášku č. 381/2001 Sb. Nový Katalog odpadů Definovány pojmy používané ve vyhlášce nebezpečná látka, těžký kov, přechodný kov, stabilizace, částečně stabilizovaný odpad, solidifikace. stabilizací - procesy, které mění nebezpečnost složek odpadu, a tím mění kategorii nebezpečný odpad na kategorii ostatní odpad, částečně stabilizované odpady odpady, které po stabilizačním procesu obsahují nebezpečné složky, jež nebyly zcela přeměněny ve složky, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné a které by se v krátkém, středním nebo dlouhém časovém období mohly uvolňovat do životního prostředí, solidifikace procesy, kterými se mění pouze fyzikální skupenství odpadu pomocí přísad beze změny chemických vlastností odpadu. 1

55 Nový Katalog odpadů Zařazování ke druhu odpadu je stejné. Autovraku se po odnětí nebezpečných částí a kapalin se zařazuje do kategorie O bez nutnosti vyloučení nebezpečných vlastností. Zařazování do kategorie odpovídá zákonu po novelizaci v roce Plně transponuje evropské rozhodnutí. Upraveno označování odpadů po vyloučení nebezpečných vlastností N/O. Týká se odpadů, které nemají zrcadlovou položku. U zrcadlové položky bude přeřazeno ke katalogovému číslu, které je odpadem kategorie ostatní. (v hlášení se odpad zařazený do kategorie ostatní pozná tak, že v poznámce musí být uvedeno číslo osvědčení o vyloučení nebezpečných odpadů) Nový Katalog odpadů Zachovány náležitosti obecního úřadu ORP na zařazení odpadu. (Provedení 5 zákona v novém zákoně bude zrušeno) Zrušen samostatný seznam nebezpečných odpadů. V seznamuodpadů byly doplněny 3 nové druhy odpadů * Červený kal z výroby oxidu hlinitého obsahující nebezpečné látky neuvedený pod číslem * Kovová rtuť * Částečně stabilizovaná rtuť Ruší se vzor potvrzení o převzetí kauce (již ekoauditovou novelou zrušeno zmocnění) Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Úprava zákona novelizačním zákonem č. 223/2015 Sb. Nebezpečné vlastnosti stanoveny nově přímo použitelným předpisem EU (1357/2014). Odstranění přílohy č. 2 zákona. Elektronizace provádění hodnocení nebezpečných vlastností. Od Zákon byl doplněn tak, aby bylo zřejmé, že hodnocení může provádět více osob. Přechodné ustanovení stanoví platnost dosavadních pověření k hodnocení nebezpečných vlastností i pro nově vymezené nebezpečné vlastnosti. Přechodné ustanovení rovněž nastavuje platnost dosavadních osvědčení o vyloučení NV do konce doby, na kterou byla vydána. 2

56 Nová vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška č. 94/2016 Sb. účinnost 1. dubna 2016 Důvody přípravy nového předpisu Změny v souvislosti s nařízením Komise č. 1357/2014 Provedení novelizace zákona v části elektronizace provádění hodnocení nebezpečných odpadů. Nové rozhodnutí EU 2014/955/EU, kterým se novelizuje evropský katalog odpadů (2000/532/ES). S ohledem na rozsah změna bylo možné očekávat stejný postoj LRV jako v případě katalogu odpadů, proto byl zpracován zcela nový předpis. Nová vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška rovněž jako předchozí stanovuje požadavky na žádost o pověření. Nově požadovány další informace nezbytné pro vytvoření přístupu v rámci ISPOP. Nově nastaveny požadavky na žádost o prodloužení pověření. Požadavky na obsah školení jsou rozšířeny o znalost právních předpisů a zejména o výuku práce v prostředí ISPOP. Oproti dosavadním předpisům jsou nebezpečné vlastnosti a většina kritérií vymezeny přímo nařízením EU. Některá kritéria v rozhodnutí 2014/955/EU ta jsou v novém katalogu odpadů. V příloze této vyhlášky jsou stanovena kritéria pro hodnocení nebezpečných vlastností HP 9, HP 14 a HP 15. Nová vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Požadavky na zkoušení odpadů Nově nastaveny požadavky na zkoušení odpadů včetně vzorkování. Vyhláška vychází z technické normy ČSN EN Charakterizace odpadů Vzorkování odpadů. Odpovědnost za zpracování programu zkoušení a plánu odběru vzorků má pověřená osoba, která a je zodpovědná za konečné hodnocení odpadu. Rozšiřuje se okruh osob, které jsou oprávněny k odběru vzorků. (pověřená osoba, certifikovaná odborně způsobilá fyzická osoba, laboratoř nebo odborné pracoviště) V rámci ověřování může vzorky odpadů odebírat podle plánu odběru vzorků i fyzická osoba, kterou osoba uvedená v předchozím bodě před odběrem prokazatelně proškolila. Proškolení má platnost 1 rok. 3

57 Nová vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Požadavky na hodnocení odpadů Požadavky na hodnocení odpovídají dosavadní úpravě. Oproti dosavadní právní úpravě nastaven požadavek na uchovávání dokumentace provedeného hodnocení. Pověřená osoba je povinna uchovávat všechny dokumenty související s hodnocením nebezpečných po dobu nejméně 5 let. Žádost se podává prostřednictvím ISPOP, sdělení a osvědčení se vydává prostřednictvím ISPOP a v listinné podobě. Součástí osvědčení a sdělení v listinné podobě je dokumentační zpráva. Náležitosti obsahu dokumentační zprávy jsou vymezeny v příloze vyhlášky. Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Vyhláška č. 83/2016 Sb. účinnost 21. března 2016 Důvody novelizace vyhlášky Infringementové řízení, doplnění transpozice rámcové směrnice o odpadech. Provedení změn týkajících se evidencí a ohlašování podle novely zákona. Přizpůsobení novému občanskému zákoníku Kontinuální snaha ministerstva o řešení problematiky krádeží kovů. Změny ve značení chemických látek a směsí, zavedení zmocnění pro stanovení samostatného značení NO v zákoně Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Úpravy žádosti o souhlas přizpůsobení novému občanskému zákoníku zavedení požadavku na uvádění souřadnic zařízení nově požadavky na uvádění kapacit zařízení (doposud pouze skládky) nově údaje o výrobcích, které budou ze zařízení vystupovat doplnění údajů o IČZ (provedeno v celém předpisu) doplněnípožadavku infringementu 1 odst. 1 : q) opatření pro ukončení provozu zařízení k nakládání s odpady a způsob jeho zabezpečení, který zajistí, že zařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí. 4

58 Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Nebezpečné odpady Požadavky na shromažďování a skladování nebezpečných odpadů jsou přizpůsobeny novým chemických předpisům. Zjednodušeno označování shromažďovacího prostředku NO (nemusí být jméno odpovědné osoby). Zároveň sjednoceno s požadavky na značení nebezpečného odpadu. Úprava odkazů na nařízení, které stanoví nebezpečné vlastnosti. V návaznosti doplnění požadavků na obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu. Přechodné období pro změnu značení do konce května Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Nebezpečné odpady Požadavky na značení nebezpečných odpadů jsou podrobně vymezeny v nové příloze č. 29. Objevili se nejasnosti při výkladu přílohy. Dostačující je pokud je označen shromažďovací prostředek. Označen musí být symbolem vymezeným v příloze. Rozměr symbolu je nastaven na vnější hranu červeného čtverce. Část štítku s názvem odpadu a jeho katalogovým číslem se nezapočítává do minimálních rozměrů štítku. Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Identifikační list nebezpečného odpadu Specifikovány podrobnosti chemických a fyzikálních vlastností odpadu. Např. skupenství, barva, chemická stabilita, možnost nebezpečných reakcí. Podrobnější požadavky na informace o složení odpadu, o nebezpečných složkách (nebezpečných chemické látky podle CLP) a jejich koncentracích. Uvedení technických požadavků na soustřeďování. Specifikovány požadavky na uvedená opatření při nehodách. Nebude výrazně rozsáhlejší než doposud, jsou pouze specifikovány požadavky, které by tam měly být již v současné době. Přechodné ustanovení pro úpravu ILNO do konce května

59 Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Výkup kovových odpadů Rozšíření druhů odpadu, na které se vztahuje povinnost identifikace a platby převodem nebo složenkou. Rozšíření zákazu výkupu částí vybraného výrobku od fyzických osob o autovraky. Z důvodu velmi častého neodborného rozebírání. Nastavena výjimka pro autobaterii jakožto součást autovraku. Jednoznačné vymezení odpadů, na které se vztahuje povinnost platby převodem nebo složenkou. Jedná se o všechny odpady, u kterých je nastavena povinnost identifikace a které je zakázáno vykupovat od FO. Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. Přejímka odpadů do zařízení Doplněny požadavky na uvádění IČZ. Vymezen požadavek na uchovávání dokumentů provozovatelem zařízení po dobu pěti let. Stanovena povinnost dodavateli uvádět identifikační číslo provozovny tak, aby to provozovatel mohl uvádět v evidenci. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu se místo IČP uvádí ORP podle místa vzniku. Přechodné období, aby si původci mohli na živnostenském úřadě doplnit IČP do konce dubna, povinnost uvádět ho v evidenci od července. Pokud původce nemá IČP přiděleno může si číslo zvolit sám. Nesmí jít o 0 nebojejich řadu. Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb. Vyhláška č. 387/2016 Sb. účinnostod 1. ledna 2017 Důvody novelizace vyhlášky Reakce na povinnost využívat sedimenty na povrchu terénu v odpadovém režim. Aktuální nebo přetrvávající problémy. - Úprava definic - stabilizace a využívání na povrchu terénu. - Limity pro obsah škodlivin při překročení DOC. - Nakládání se odpady vystupujícími z úpravy SKO. 6

60 Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb. Definice sedimentem materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch a koryt vodních toků vzniklý převážně erozí půdy, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál. využíváním odpadů na povrchu terénu rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, rekultivace odkališť, zavážení vytěžených lomů; využíváním odpadů na povrchu terénu není aplikace na zemědělskou půdu. Odstraněna definice stabilizace nově definováno katalogem odpadů a definice úpravy SKO, nově nastaveno jako podmínka uložení SKO na skládku. Vzorkování odpadů Program vzorkování musí vycházet s normy ČSN Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb. Úpravy u ukládání odpadů na skládku Nastaveny doplňující limity, které umožňují uložit odpad na skládku, pokud dojde k překročení ukazatele DOC. Změny v odpadech, které nelze ukládat na skládku: Pneumatiky nelze nově využívat jako TZS, pouze při výstavbě a uzavírání skládek. Odpady obsahující BRO složku s výjimkou SKO musí splnit parametr stability AT4. Nelzeskládkovat výstupy z kompostáren a BPS skupiny1 a 2 SKO, pouze pokud jsou při jeho shromažďování vytříděny NO a využitelné složky. V případě obcí splněno pokud je obecní sytém nastavenv souladu s 17 zákona. Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb. Skládkování výstupů z úpravy SKO Vztahuje se na všechny technologie MBÚ, MFÚ Směsnými komunálními odpady - odpady katalogových čísel , , a Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů obsahující biologicky rozložitelnou složku může být skládkován: a) jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg v sušině b) samozřejmě stabilita AT4 Tato změna má odloženou účinnostna 1. leden

61 Změna vyhlášky č. 294/2005 Sb. Využívání na povrchu terénu Zákaz výstupů z úpravy SKO a NO (NO po úpravě pouze po odstranění nebezpečných složek) Zrušení výjimky pro využívání neupravených SDO, ze kterých lze odebrat vzorky - výjimka slouží pouze k obcházení zákazu. SDO pouze v podobě recyklátu ze stavebního a demoličního odpadu a vybourané betonové bloky. Záměr MŽP - rozlišení limitů v sušině podle místa. V nejcitlivějších místech sušina, výluh i ekotoxicita. Jinak výluh (jako na SIO) a ekotoxicita (sušina pouze do 1m) v tuto chvíli odmítnuto, změna pouze sedimentů(podle př. č. 9 zákona). Záměrem bylo také přizpůsobit test ekotoxicity současnému poznání a zjednodušit jej. Pouze bakterie, perloočka, řasa, salát. Vhodnější jak z hlediska výpovědi tak etičtější. Bude nastaveno jako možnost tabulka 10.4 přílohy č. 10. Sedimenty Zákon č. 223/2015 Sb. zrušil vyloučení z působnosti pro sedimenty, které splní limity podle přílohy č. 9. Zachována výjimka pro sedimenty přemísťované v rámci povrchových vod. 37t zmírňuje podmínky odpadového režimu pro sedimenty: Využití na ZPF Možnost využití v souladu s 14 odst. 2. Musí být v souladu se zákonem o hnojivech a o ZPF. Nevede se odpadová evidence ani ohlašování. Jako stavební materiál nebo na povrchu terénu Možnost využití v souladu s 14 odst. 2. Úprava vyhlášky č. 294/2005 Sb. S ohledem na přílohu č. 9. Povinnost vést odpadovou evidenci a ohlašovat. Sedimenty Změna vyhlášky č. 383/2001 Sb. (vyhláškou č. 387/2016 Sb.od 1. ledna2017) Sedimenty mohou být shromažďovány pouze na pozemcích koryta vodního toku nebo vodní nádrže nebo vodní plochy, nebo na bezprostředně sousedících, po dobu nejvýše 1 roku. Nevztahují se na ně však jiné požadavky na shromažďování. Sedimenty nemusí být skladovány na volném terénu za podmínek ukládání odpadu na skládku. Při přejímce sedimentů do zařízení provozovaného jejich původcem nemusí být provedeny všechny úkony podle přílohy č. 2. (například kontrola atd.) 8

62 Sedimenty Podmínky pro využití sedimentů na povrchu terénu (vyhláškou č. 387/2016 Sb. od 1. ledna 2017) Obsah škodlivin v sušině nastaven rozdílně od ostatních odpadů. Pokud jsou tato kritéria splněna nemusí se na rozdíl od ostatních odpadů posuzovat ekotoxicitu. Možnost překročení u maximálně tří ukazatelů a to na úroveň pozadí, v takovém případě se je třeba posoudit ekotoxicitu. V všech případech možnost zvolit si mezi stávajícím a novým způsobem posuzování ekotoxicity. Sedimenty je možné vzorkovat před vytěžením. Pozor! Sediment nemusí vždy naplnit definici odpadu. Přesto je vhodné limity pro využití ověřit, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí (nastoupila by povinnost zbavit se). Změny v používání kalů na ZPF Novelou zákonač. 223/2015 Sb. opraveny nepřesnosti v 32 a 33. Definice kalu se upravuje tak, aby se v této části jednalo o kaly organického původu. Dosavadní znění bodu 3, kam spadalo cokoliv jiného, neplnilo účel, kterým je jednoznačné určení kalu, který může být používán na zemědělské půdě. Původní smysl 33 bylo přímé předání od provozovatele ČOV zemědělci, praxe se však výrazně rozvolnila. Návrh umožňuje předání kalu jiné osobě, která provede úpravu. Od osoby, která provede úpravu možno předat pouze zemědělci nebo do skladu, který bude plnit podmínky stanovené vyhláškou. Kal nesmí být předáván mezi více sklady. Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Nová vyhláška č. 437/2016 Sb., která od 1. ledna 2017 zcela nahradila dosavadní vyhlášku č. 382/2001 Sb. Zařízení na použití upravených kalů zařízení podle 14 odst. 2 zákona o odpadech, které zahrnuje všechny díly půdních bloků, na kterých používá kaly jeden zemědělec, a všechna místa, kde dočasně ukládá upravené kaly. Uložení od výstupu z technologie úpravy do 12 měsíců v ČOV a do 8 měsícůu zemědělce bez souhlasu. Skladování v povoleném zařízení 3 roky, vyplývá z obecné úpravy skladování v zákoně. Nastaveny jednoznačné podmínky pro skladování a dočasné uloženíkalů tak, aby nedošlok úniku kalů a výluhů z kalů. 9

63 Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Podmínky pro skladování/dočasné uložení Musí být popsáno v programu použití Omezený obsah sušiny 4 % nádoby, kontejnery, obaly, jímky, nádrže - jiné způsoby (hromady) 18 %, zároveň omezení výšky na 3m Schválení místa havarijním plánem pouze při nakládání se závadnou látkou ve větším rozsahu. Musí být zabezpečeno proti vstupu cizích osob (závory, zámek, balíky slámy) Vzdálenost od obytné zástavby 300 m, s mimo zástavby, která je součástí areálu, kde je kal uložen nebo skladován a 100m pro stávající sklady statkových hnojiv. Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Podmínky pro skladování/dočasné uložení Místo musí být zabezpečeno proti přítoku srážkových a jiných vod a úniku kalů a výluhů. Kaly musí být vždy uloženy odděleně podle technologií úpravy kalů, z nichž pocházejí. Pokud doba uložení nebo skladování přesáhne 8 měsíců povinnost provést nové mikrobiologické rozbory, pokud nevyjdou, je nastavena možnost provést dodatečnou úpravu kalů v místě (v úvahu přichází vápnění) nebo musí být kaly vráceny do technologie úpravy. Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Podmínky při aplikaci kalů Po dobu 30 dnů mohou být kaly uloženy na půdním bloku, kde budou použity. (nezapočítává se do doby podle předchozího bodu). Pro toto uložení jsou rovněž nastaveny podmínky. 18 % sušiny, 50 m od povrchových vod, 300 metrů od obydlí, případně havarijní plán, sklon do 5 Schválení místa havarijním plánem pouze při nakládání se závadnou látkou ve větším rozsahu. Do 48 hodin od rozprostřenímusí být kaly zapraveny. Nastaveno přechodné ustanovení pro všechny výše uvedené povinnosti do konce dubna 2017 (postup podle 382/2001 Sb.) 10

64 Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Mikrobiologická kriteria Nastavena nová kriteria, pro která byly převzaty limity dle nařízení o VŽP. Do konce roku 2019 je možné používat kaly odpovídající stávající kategorii I nebo II. Pouze se mění požadavek na počet odebíraných vzorků. Nastavení požadavků na prokazování účinnosti technologie úpravy. Deset vzorků na vstupu i výstupu během třiceti dnů. Přechodné období opět do konce roku 2019, do té doby se technologie, které doposud produkovaly upravené kaly, považují za ověřené. Technologie, které doposud produkovaly kaly kategorie I se považují za již ověřené bez přechodného období. Nová vyhláška o používání upravených kalů na ZPF Touto vyhláškou byla rovněž novelizována vyhláška č. 383/2001 Sb. Nastaveny podmínky pro ohlašování zařízení na použití kalů na ZPF. Zároveň bylo stanoveno přechodné období pro ohlášení tohoto zařízení a to do konce listopadu Jako adresa zařízení se uvede místo, kde dochází k dočasnému uložení kalů nebo pokud zemědělec dočasně neukládá uvede se provozovna, která používání kalů zajišťuje. Následně kraje přidělí zemědělci identifikační číslo zařízení. Vydáno sdělení pro způsob ohlášení produkce a nakládání s odpady za rok V kolonce pro zadání IČZ mělo být uvedeno ZPF2016 a ohlášeno mělo být ORP, podle sídla provozovny, která používání kalů zajišťuje. 11

65 Vydané a připravované metodické materiály a podklady Ing. Jan Slavík, Ph.D. / Ing. Barbora Herberková XXXIV. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC , Hotel Klášter Teplá Obsah Vazba nařízení vlády č. 401/2015 Sb. a zákona ointegrované prevenci doplnění kzávěrům o BAT pro společné systémy čištění odpadních vod /CWW/ (publikováno ) Indikativní převodové tabulky mezi činnostmi podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a některými dotčenými předpisy (publikováno ) Indikativní harmonogram přezkumů integrovaných povolení, referenčních dokumentů onejlepších dostupných technikách a závěrů onejlepších dostupných technikách (aktualizace bude zveřejněna cca 06/2017) Minimální požadavky na závazné emisní limity dle úrovní emisí spojených s nejlepšími technikami pro výrobu papíru(bude zveřejněno cca 06/2017) Legislativní změny v oblasti nakládání s odpady ve vztahu k zákonu o integrované prevenci(bude zveřejněno cca 06/2017) Metodický podklad k revizi integrovaných povolení a ukládání závazných podmínek provozu v velkochovů drůbeže a prasat(bude zveřejněno cca 06/2017) Metodický podklad k revizi integrovaných povolení, ukládání závazných podmínek provozu a udělování výjimek v velkých spalovacích zařízení (bude zveřejněno cca 12/2017) Dokument k interpretaci závěrů o BAT pro CWW Problémem je aplikace 18 odst.3 zákona o integrované prevenci sohledem to, že náplň uvedených závěrů o BAT nesplňuje požadavky ohledně jednoznačné identifikace hlavní činnosti. Hodnoty se závěrů o BAT se budou aplikovat zároveň s požadavky chemických BREF / závěrů o BAT, které již byly revidovány podle IED CAK, LVOC(vyjde tento rok) a u zařízení kategorie 6.11.U ostatních je nutné provést revizi zároveň s aplikací požadavků WGC. V souvislosti s tím, že 9 odst. 2 vodního zákona omezuje povolení kvypouštění odpadních vod nadobu 10/4 let, je nutné vždy zvážit okamžitou aplikaci CWWs ohledem na místní podmínky životního prostředí. Závěry o BAT pracují shodnotou ročního průměru ze směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době. Podle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se jedná o typ vzorku C, v případě prokázání dostatečné průtokové stability je možné použít typ vzorku B. 1

66 Dokument k interpretaci závěrů o BAT pro CWW BAT je monitorování emisí do vody v souladu primárně s normami EN požadavek je splněn, pokud se postupuje v souladu s normami, jak jsou uvedeny vmetodickém pokynu odboru ochrany vod knařízení vlády č. 401/2015 Sb. Minimální frekvence monitorování jako denní/měsíční. V případě dostatečné stability jemožné tomu frekvenci monitorování přizpůsobit. Ověření se provádí porovnáním dat získanýchznavrhované (tj.redukované) frekvence měření a denního měření za dostatečně dlouhou dobu. Požadavky na monitoring toxicity -vhodným způsobem splnění požadavku na posouzení tohoto rizika může být například dotaz / konzultace se správcem vodního toku či vodoprávním úřadem. Pokud není vznesen od správce vodního toku / vodoprávního úřadu žádný odůvodněný požadavek na zavedení monitoringu ekotoxicity, tak od něj lze upustit. Převodové tabulky činností Indikativní převodové tabulky mezi činnostmi podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci a některými dotčenými předpisy Jedná se o pracovní podklad k zajištění jednotného přístupu k problematice. Zveřejněna první verze. Počítá se s průběžným vylepšováním a rozšiřováním na základě zkušeností a podnětů, případně změn v legislativě. Zahrnuje následující předpisy: Zákon č. 201/2012 Sb. (Příloha 2 - Vyjmenované stacionární zdroje) Vyhláška č. 415/2012 Sb. (Část II -Specifické emisní limity a technické podmínky provozu) Zákon č. 100/2001 Sb. (Příloha 1) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. (Příloha 1 B a C) Zákon č. 185/2001 Sb. (Příloha 3 a 4) Nařízení (ES) č. 166/2006 Harmonogram přezkumu povolení a BREF Poslední verze byla publikována Aktualizovaná verze obsahuje nové informace, týkající se přijímání BREF a závěrů o BAT k LCP a LVOC. Byly opraveny údaje k NFM na základě podnětů od 2 povolujících úřadů. Doplněn seznam velkochovů, kde je nutné provést přezkum povolení v souvislosti s přijetím závěrů o BAT IRPP. Doplněna část k počítání 4-leté lhůty, která je uvedena v 18 odst. 3 zákona o integrované prevenci. Předpokládá se zveřejnění v horizontu cca 1 měsíce po připomínkách od povolujících úřadů. 2

67 Minimální požadavky na emisní limity u papíren Vpřípadě rozdílů mezi hodnotami emisí / emisních limitů ve formátu kg/t mezipřílohou č. 1 B nařízení vlády č.401/2015 Sb. vlády a závěry o BAT se sohledem na 7 odst. 3 uvedeného nařízení vlády se postupuje primárně podle závěrů o BAT, a to včetně příslušných poznámek pod čarou a doprovodných informací k jejich implementaci. Kromě limitů vycházejících ze závěrů o BAT je nutní stanovit emisní limity ve formátu mg/l, které jsou pod kódem část B, příloha č. 1 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. vpřípadech, kdy pro daný polutant a činnost není stanoven jiný limit, včetně limitů uváděných jako roční průměr v kg/t. Závěry o BAT pracují shodnotou ročního průměru ze směsného vzorku úměrného toku odebraného v průběhu 24 hodin. Pokud se prokáže dostatečná průtoková stabilita, je možné použít proporcionální vzorek úměrný době. Podle přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 401/2015 Sb. se jedná o typ vzorku C, v případě prokázání dostatečné průtokové stability je možné použít typ vzorku B. Legislativní změny v oblasti odpadů Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Změny ve vyhlášce, které se promítnou do vydaných povolení: 1) Přidělení identifikačního číslo zařízení (IČZ) do popisné části zařízení ve vydaných povoleních. 2) Nově uváděná roční projektovaná kapacita zařízení + další odpovídající kapacity dle typu Za povšimnutí stojí projektovaná denní zpracovatelská kapacita uvedena v hodnotě t/den důležitéprostanovenídenníkapacity zařízeníprozařízeníukat.5.3.b) - 1. biologickáúprava (kompostárny). Ve stávající úpravě bývá v technické dokumentaci obvykle formát kapacit stanoven ve formě roční projektované(maximální) kapacity zařízení a denní kapacita zařízení není optimálně ošetřena. Legislativní změny v oblasti odpadů Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů Nový Katalog odpadů obsahuje nové 3 druhy odpadů: * Červený kal z výroby oxidu hlinitého ( ) * Kovová rtuť * Částečně stabilizovaná rtuť Současně došlo k textové úpravě názvy skupin a jednotlivých druhů odpadů. Považujeme za vhodné uvést vydaná integrovaná povolení do souladu s novým Katalogem odpadů, nicméně tato změna nezakládá důvody proprovedení přezkumu závazných podmínek podle 18 odst. 2 až 6 zákona o integrované prevenci. 3

68 Legislativní změny v oblasti odpadů Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Změny podstatné dle zákona o Integrované prevenci: 1. Zařazení sedimentů do působnosti zákona o odpadech. 2. Zrušení výjimky pro využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů na povrch terénu. 3. Nové podmínky pro neupravené směsné komunální odpady (SKO) a biologicky rozložitelné odpady (BRO) a jejich ukládání na skládky. SKO lze ukládat na skládky pouze po vytřídění NO, komodit určených ke zpětnému odběru s zajištění odděleného soustřeďování rozložitelných složek. BRO pokud se bude jednat o biologicky rozložitelnou složku směsných komunálních odpadů a musí být splněny body 10 a 11 přílohy č. 1. Bod 11 nově stanovuje parametr výhřevnosti v sušině 6,5 MJ/kg, který nesmí být překročen a je určen pro technologie na třídění/úpravu směsných KO. Legislativní změny v oblasti odpadů Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívánína povrchu terénu Vzhledem k novému zařazení sedimentů pod působnost zákona o odpadech a ke změně parametru výhřevnosti bude nutno provést přezkum závazných podmínek vydaných integrovaných povolení dle 18 odst. 2 písm. c) zákona o integrované prevenci. Konkrétně se jedná o zařízení patřící do kategorie činností 5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu dlepřílohy č.1zákona o integrované prevenci. Vzhledem k termínu nabytí účinnosti výše zmíněného bodu 28 čl. I změnové vyhlášky je doporučeno provést přezkum integrovaných povolení pro předmětná zařízení nejlépe do Metodický podklad k velkochovům Podklady budou připraveny k závěrečnému připomínkování v nejbližší době. Probíhá konzultace s dalšími zeměmi, používající systém obecně závazných podmínek provozu (Dánsko, Belgie). Velký zájem na využití metodiky má Slovensko. Změna sdělení s emisními faktory bude provedena až následně, nicméně dokument nebude na této aktualizaci záviset. 4

69 Metodický podklad k velkým spalovacím zařízení Podklad k vyhodnocení podmínek závěrů o BAT při přezkumu -Požadavky závěrů o BAT se rozdělují do 2 kategorií technický požadavek, kde se ověřuje splnění v rámci přezkumu (např. aplikace konkrétní techniky) a potenciální závazná podmínka provozu (monitoring, emisní limit apod.) Minimální požadavky na emisní limity -Dokument, který definuje obsah a formát závazných podmínek provozu (emisní limity) vč. monitoringu a jeho vyhodnocování. Slučuje požadavky závěrů o BAT a příslušné národní legislativy. Sjednocuje podobu podmínek u srovnatelných zařízení. Předpokládá se spolupráce národní technické pracovní skupiny pro velká spalovací zařízení a skupiny Kraje a IPPC při vypracování a připomínkování. Metodický podklad k velkým spalovacím zařízení Doplnění metodiky pro tzv. výjimky z BAT Bude podkladem pro vyhodnocení ekonomických parametrů v rámci udělování tzv. výjimky z aplikace BAT. Jádrem studie bude empirický výzkum navybraných zdrojích na národní úrovni a provedení analýzy nákladů na snížení emisí zestávající úrovně (po předchozích investicích) do úrovní emisí odpovídajících návrhu závěrů o BAT. Na základě těchto zjištění byměly být vypočítán rozptyl mezních nákladů na snížení emisí o 1 tunu polutantu a průměrné náklady na snížení emisí o 1 tunu polutantu. Mezní náklady na snižování emisí zařízeních budou srovnány se zařízeními, kde investice dosud neproběhly, se zařízeními v zahraničí, s ostatními zdroji znečišťování ovzduší (nikoli pouze energetikou). Vkomentáři ktěmto údajům bude rovněž doporučeno, jak postupovat při porovnávání těchto údajů s ohledem na jejich přiměřenost. Děkuji za pozornost Kontaktní údaje: Ing. Jan Slavík, Ph.D. tel , jan.slavik@mzp.cz Ministerstvo životního prostředí oddělení integrované prevence a IRZ Vršovická 65, Praha

70 XXXIV. jednání pracovní skupiny KÚ a IPPC Přehled využití přechodných režimů směrnice 2010/75/EU (směrnice IED) pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším Spalovací stacionární zdroje v novele emisní vyhlášky Čerpání výjimek ze směrnice IED 37 - PNP výjimka SZTE spalovací stacionární zdroje s omezenou životností 1 1

71 Vyřazení spalovacích stacionárních zdrojů z PNP nabytí právní moci rozhodnutí krajských úřadů o zařazení zdroje do režimu podle 39 zákona o ochraně ovzduší (25 zdrojů), snížení celkového jmenovitého tepelného příkonu zdroje pod 50 MW (5 zdrojů), zrušení zdroje (1 zdroj), schopnost zdroje plnit emisní limity stanovené vyhláškou č.415/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v souladu s požadavky směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (1 zdroj) Vyřazení z PNP Pokles celkového jmenovitého tepelného příkonu pod 50 MW vyřazení i bez návrhu provozovatele. Schopnost plnit před emisní limity vyřazení výhradně na žádost provozovatele. Odstavení kotle v provozovně Dojde-li např. k odstavení některého kotle v provozovně zařazené v PNP, nebo dojde-li ke snížení jmenovitého tepelného příkonu pod 15 MW některého z kotlů zařazených v PNP, a v režimu PNP zůstává ještě jeden nebo více kotlů, je emisní strop původně stanovený těmto spalovacím stacionárním zdrojům zachován v původní výši. Nedochází k odstavení celého spalovacího zařízení ve smyslu definic směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, kterému jsou emisní stropy stanoveny. 2

72 Vyřazení z PNP v průběhu kalendářního roku Pokud jsou v průběhu kalendářního roku z PNP vyřazeny všechny kotle v provozovně zařazené do PNP, je nutno s ohledem na 37 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší zajistit splnění závazných podmínek pro provoz zdroje (emisního stropu) stanovených k Emisní strop je zkrácen na poměrnou část odpovídající počtu dnů v roce, po které byl zdroj součástí PNP. Lze vyřadit z PNP i pouze pro jednu znečišťující látku. Aktualizace PNP na internetových stránkách MŽP Věstník Ministerstva životního prostředí leden Ovzduší/Metodické pokyny Návrh novely emisní vyhlášky Reakce na výtky zaslané EK(EU Pilot) ke směrnici 2010/75/EU - zpřesnění implementace směrnice IED Transpozice směrnice MCPD 3

73 Návrh novely emisní vyhlášky 3 odst. 3 písm. c) směrnice IED požaduje monitorování emisí alespoň každých šest měsíců u spalovacích zařízení, u kterých nevyžaduje kontinuální měření stávající znění 3 odst. 3 písm. c) je zpřesněno tak, aby bylo zřejmé, že povinnost měření bude naplněna dvakrát za kalendářní rok s šestiměsíčním odstupem Návrh novely emisní vyhlášky 14 odst. 2 Přesnější transpozice čl. 30 odst. 7 směrnice IED. V případě změny spalovacího zařízení, která může mít dopad na životní prostředí a která se týká části zařízení, jež má jmenovitý tepelný příkon 50 MW nebo více, se mezní hodnoty emisí stanovené v části 2 přílohy V použijí na tu část zařízení, která se změnila ve vztahu k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu celého spalovacího zařízení. Návrh novely emisní vyhlášky 14 odst. 2 SEL a stavové a vztažné podmínky pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu nebo později nebo byly uvedeny do provozu po uvedené v tabulce 2 části I přílohy č. 2 k emisní vyhlášce. Na konci 14 odstavce 2 se doplňuje věta. 4

74 Návrh novely emisní vyhlášky 14 odst. 2 Na konci odstavce 2 se doplňuje věta: Tyto specifické emisní limity a stavové a vztažné podmínky se použijí také pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším, u nichž došlo ke změně, která může mít dopad na životní prostředí. Dopadem na životní prostředí se rozumí negativní či potenciálně významně negativní dopad. V případech takové změny je nutné uplatnit emisní limity z tabulky 2 části 1 přílohy 2. Transpozice směrnice MCPD transpozice směrnice 2015/2193 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení spalovací stacionární zdroje se jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 1 MW a nižším než 50 MW upravuje nyní vnitrostátní legislativa lhůta pro provedení směrnice do MCPD dle druhu paliva a příkonového pásma v ČR (studie MPO 2014) Posouzení dopadů směrnice MCPD Příkonové pásmo (MW) Celkem 20 až Počet Druhpaliva 1až4.9 5až zdrojů Podíl Tříděné hnědé a černé uhlí % Prachové hnědé a černé uhlí % Dřevo a biomasa % Topný olej a nafta % Zemní plyn % Bioplyn % Celkem % 5

75 Směrnice MCPD Stanoveny emisní limity pro SO 2, NO x a TZL pro spalovací stacionární zdroje v rozsahu vyšším než 1MW a nižším než 50 MW stávající zařízení uvedená do provozu před MW emisní limity stanoveny od roku MW emisní limity stanoveny od roku 2030 nová zařízení - uvedená do provozu od emisní limity stanoveny od Transpozice směrnice MCPD Vnitrostátní hodnoty SEL, které jsou přísnější než požadavky směrnice MCPD, nebyly (až na dvě výjimky) zmírňovány. Platnost hodnot nových přísnějších SEL, kterou emisní vyhláška stanoví na , posunuta na Transpozice směrnice MCPD Agregační pravidla dle směrnice MCP se neaplikují u stávajících zdrojů a SEL jsou stanoveny s ohledem na jmenovitý tepelný příkon zdroje (tj.každého jednotlivého zdroje kotle, motoru apod.). SEL, které jsou ve směrnici MCP přísnější, než hodnoty stávající nejsou aplikovány na zdroje se jmenovitým příkonem nižším než 1 MW tj. nad rámec směrnice MCPD. 6

76 Transpozice směrnice MCPD Plnění nových emisních limitů pro NO x pro stávající plynové turbíny kompresorů na plynárenských soustavách s ohledem na specifická omezení spojená s jejich modernizací a na energetickou bezpečnost od roku Zmírnění SEL pro NO x při spalování kapalných paliv 200 mg/m 3 místo 130 mg/m 3 - jejich dosažení je pro řadu provozovatelů obtížné a jdou nad rámec současně platné evropské legislativy. Transpozice směrnice MCPD Směrnice MCPD má po roce 2018 přísnější požadavky na emisní limity pro SO 2 pro zařízení spalující pevné palivo než ČR legislativa. S ohledem na celkové přínosy spalovacích stacionárních zdrojů dodávajících teplo do SZTE mohou členské státy poskytnout výjimku. Nové SEL stanovené pro spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 5 MW, uvedené do provozu před , dodávající alespoň 50 % tepla dodávaného k využití ze stacionárního zdroje, stanoveno jako klouzavý průměr za období 5 let, v podobě páry či horké vody do veřejné sítě dálkového vytápění, se uplatní od Specifické emisní limity Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje s výjimkou pístových spalovacích motorů a plynových turbín Specifické emisní limity pro pístové spalovací motory Specifické emisní limity pro plynové turbíny 7

77 Děkuji za pozornost 8

78 Legislativní otázky Mgr. Hana Nenutilová / Ing. Jan Slavík, Ph.D. XXXIV. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC , Hotel Klášter Teplá Voda Obsah Nahrazování správního aktu podle 17 odst. 1 vodního zákona Ovzduší Problematika provozních řádů podle zákona o ochraně ovzduší Nahrazování stanoviska k nevyjmenovaným zdrojům podle zákona o ochraně ovzduší Odpady Převody mezi vázanými účty provozovatelů skládek Mechanicko-biologické zpracování komunálních odpadů k sanaci skládek Integrovaná prevence Sčítání nádrží povrchových úprav Hodnocení charakteru změn aktuální judikatura Nahrazování aktu podle 17 vodního zákona Souhlas ke stavbám, k těžbě nerostů nebo terénním úpravám v záplavových územích 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona je nahrazován integrovaným povolením. Dotaz k možnosti vydání souhlasu před vydáním územního povolení. V případě nahrazení integrovaného povolení by tak potenciálně vznikala nutnost vydat před územním povolením i integrované povolení. Souhlasy podle 17 odst. 1 by ze své povahy neměly být vydávány ve fázi, kdy už je stavba povolena. Souhlas podle 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona lze vrámci integrovaného povolení vydat až ve fázi před stavebním povolením. Bude upraveno v souvislosti s novým stavebním zákonem. 1

79 Problematika provozních řádů Ukotvení povinností podle provozního řádu ve vztahu k jejich závaznosti a vynucování. Podle 16 odst. 1 písm. a) zákona o integrované prevencije provozovatel zařízení povinen provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení. Tyto dokumenty tedy nejsou podle daného ustanovení odděleny od integrovaného povolení, naopak z dikce daného ustanovení ( v souladu s integrovaným povolením, včetně ) vyplývá, že je od integrovaného povolení oddělit nelze. Problematika provozních řádů Provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení. provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. Vpřípadě provozování zařízení vrozporu stěmito dokumenty se tedy jedná oprovozování zařízení vrozporu sintegrovaným povolením. Není bezpodmínečně nutné, aby byla vintegrovaném povolení jako závazná podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument skutečnost je zřejmá z vlastního zákona. Analogicky je nastaven zákon o ochraně ovzduší. Stanovisko k nevyjmenovaným zdrojům Dne 1. ledna 2017 vstoupila v účinnost novela zákona o ochraně ovzduší. Mezi správní akty nahrazované integrovaným povolením zahrnuto i závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k provedení a užívání stavby stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 podle 11 odst. 3 uvedeného zákona. Není nahrazováno závazné stanovisko obecního úřadu obce srozšířenou působností k umístění stavby. Formálně je závazné stanovisko vydáváno ke konkrétnímu návaznému řízení. Pokud neprobíhá stavební řízení, je bezúčelné vydávat závazné stanoviskoi jej nahrazovat (obecní úřad obce s rozšířenou působností pak není v pozici dotčeného orgánu). I když se stavební řízení nevede, je nutné změnu ohlásit podle 16 odst. 1 písm. b) zákona o integrované prevenci 2

80 Stanovisko k nevyjmenovaným zdrojům Nahrazení závazného stanoviska kužívání stavby - nemůže běžně obsahovat žádné podmínky pro provoz zdroje. Toto závazné stanovisko plní roli jakéhosi kontrolního mechanismu, že v průběhu stavby nedošlo ke změně, která by na užívání stavby měla zásadní vliv. Nahrazení závazného stanoviska kprovedení stavby - závazné stanovisko původně vydávané ke stavebnímu řízení je zkonzumováno integrovaným povolením a neslouží již primárně jako podklad pro vydání rozhodnutí stavebního úřadu. V něm obsažené podmínky právně vymahatelné rovnou z pozice integrovaného povolení. Stanovisko k nevyjmenovaným zdrojům Věcné podmínky v povolení, nahrazující závazné stanovisko Podmínky vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoven imisní limit Požadavky provedení stavby a povolení provozu stacionárního zdroje by měly mít podobu konkrétních technických požadavků či opatření (např. garantovaná účinnost, použité palivo, výška a umístění komínu/výduchu apod.). Pokud jsou potenciální požadavky na stacionární zdroj dostatečně saturovány jeho technickými parametry v závazné technické dokumentaci k užité technologii, lze stanovisko omezit na prostý souhlas. Převody mezi vázanými účty majitelů skládek Dojde ke změně provozovatele skládky, provozované v režimu zákona o integrované prevenci a původní provozovatele nemá zjakýchkoliv důvodů zrušen vázaný účet (finanční prostředky jsou převedeny na nového provozovatele). Podle 51 odst. 4 zákona o odpadech je podstatnou náležitostí smlouvy, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadů na nového provozovatele skládky, i dohoda o převodu finanční rezervy na nového provozovatele skládky. Bez této dohody o převodu finanční rezervy je smlouva neplatná. Součástí smlouvy by měla být celá rezerva. Pokud tedy v daném případě nebyla převedena celá rezerva, tak se zbývající částka převede na vázaný účet stávajícího provozovatele skládky a případné kroky vedoucí k zrušení účtu mají být řešeny výlučně podle zákona o odpadech. 3

81 Mechanicko biologická úprava komunálního odpadu Týká se postupu povolujícího orgánu v situaci, kdy je v zařízení (skládce) záměrem provozovatele instalace mechanicko-biologické úpravy přijímaných komunálních odpadů. Následně proběhne kompostování nadsítné a podsítné frakce. Podle 2 písm. j) vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu Na povrchu terénu nelze využívat ( ) výstupy z úpravy směsných komunálních odpadů. Na biooxidační vrstvu pro zneškodňování skládkového plynu z povrchových úniků v souladu s ČSN /Z1 Skládkování odpadů odplynění skládek je nutné, aby se jednalo o biologicky aktivní materiál. Nesmí se jednat o nerosty či podobné materiály. Mechanicko biologická úprava komunálního odpadu Stabilizovaná frakce musí v souladu s bodem 10 přílohy 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb. splňovat limitní hodnotu parametru AT4 10 mg O2/g sušiny. Dále musí být stanoveny provozní podmínky pro provozování tohoto mezikroku a to tak, aby nedocházelo k neřízenému anaerobnímu rozkladu organické složky podsítné frakce, uvolňování zápašných látek, skleníkových plynů výluhu atd. Prováděná činnost má být správně zařazována pod následující kódy přílohy č. 3 a 4 zákona o odpadech: D8, D12 a R12 Odpovídá činnostem 5.1. a), 5.3. a) 1., 5.3. b), 5.4. (teoreticky 5.1. k), 5.3. b) 3., 5.6.). Do režimu integrované prevence může spadat i jako tzv. přímo spojená činnost. Sčítání kapacit nádrží u povrchových úprav Provozování zařízení v rozporu s integrovaným povolením zahrnuje veškeré podmínky provozu zařízení, které jsou obsahem integrovaného povolení. provozní řády a další dokumenty schválené v rámci integrovaného povolení je nutno považovat za nedílnou součást integrovaného povolení. Vpřípadě provozování zařízení vrozporu stěmito dokumenty se tedy jedná oprovozování zařízení vrozporu sintegrovaným povolením. Není bezpodmínečně nutné, aby byla vintegrovaném povolení jako závazná podmínka provozu stanovena povinnost dodržovat daný dokument skutečnost je zřejmá z vlastního zákona. Analogicky je nastaven zákon o ochraně ovzduší. 4

82 Hodnocení charakteru změn aktuální judikatura Nejvyšší správní soud se ve svém rozsudku 2 As 92/ ze dne vyjádřil poměrně zásadním způsobem k postupu, jak určovat charakter změnového řízení ve vztahu k možným dopadům na životní prostředí Podle zákona o integrované prevenci se změna v provozu zařízení nebo rozšíření provozu zařízení se vždy považují za podstatné, když změna nebo rozšíření samy o sobě překračují prahové hodnoty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Podle soudu se nejedná pouze o změny, které spočívají ve změně či rozšíření technologie či výrobní kapacity, a že změnou provozu je i změna ve způsobu provozu. Změnu kvality paliva, která se odrazí v prahových hodnotách emisí, lze považovat za skutečnost, která se projeví v provozu daného zařízení a je také příčinou nutnosti změny integrovaného povolení. Hodnocení charakteru změn aktuální judikatura Rozhodná je kvantita a kvalita této změny, bezohledu na skutečnost, zda předchozí povolení bylo v plné míře čerpáno či nikoliv.hodnoty plynoucí z předchozího integrovaného povolení byly určeny v řízení o předchozí změně integrovaného povolení. Pokud předchozí podmínky povolení nebyla formulována ta, že zařízení je vútlumovém režimu, nemá skutečnost útlumu provozu a nynějšího přechodu z něho na plný provoz pro stávající řízení význam. Pokud je podkladem pro rozhodování o charakteru změny rozptylová studie, musí tedy pracovat s hodnotami z povolení a nikoliv reálným stavem. Děkuji za pozornost Kontaktní údaje: Ing. Jan Slavík, Ph.D. tel , jan.slavik@mzp.cz Ministerstvo životního prostředí oddělení integrované prevence a IRZ Vršovická 65, Praha

83 ČIŽP - XXXIV. TPS KÚ a IPPC Antonín Kroupa , Teplá 1 Obsah prezentace Vyhodnocení plnění plánu a programů běžných kontrol IPPC zařízení , Hlavní kontrolní zjištění Aktivity ČIŽP vzhledem k novému zákonu o odpovědnosti za přestupky 2 Plán a programy kontrol První plán byl tedy, na základě stanovení rizikovosti zařízení, zpracován pro dodržení tříleté lhůty po jednotlivých letech v rozsahu 2014 až 2016 pro 1613 zařízení na rok 2014 a dále aktualizován pro 1664 na 2015 a 1708 zařízení na Obdobně byl zpracovává plán na druhou tříletku V současné době je v IS IPPC evidovaných celkem cca 1733 IPPC zařízení. 3 1

84 Typy kontrol v rámci integrovaných agend Tzv. integrované kontroly byly prováděny jako celkové komplexní kontroly provozovatele v oblasti ŽP (i nad rámec IP) nebo jako kontroly dle specifických úkolů, či problematiky regionu při zohledněni úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií (např. kontroly na zařízeních, kde v minulosti docházelo k závažným porušením zákona o integrované prevenci, haváriím, mediálně sledovaných atd.). 4 Typy kontrol v rámci integrovaných agend Dále se jednalo též o kontroly složkové (vícesložkové) na zařízeních pod IPPC na plnění podmínek IP, které by byly jinak (pod složkovými povoleními) běžně prováděny v rámci složkových specifických úkolů odbornými odděleními ochrany ŽP (voda, ovzduší, odpady), např. energetická i výrobní zařízení jako elektrárny, výtopny, cementárny, vápenky; nejvýznamnější čistírny odpad. vod, chemické provozy, subjekty nakládající ve větším rozsahu se závadnými látkami, skládky nebezpečných odpadů apod. 5 Plnění plánu a programu Celkem Inspekcí naplánováno 2014 až 2016: = 1917 běžných kontrol IPPC zařízení Provedeno 2014 až 2016: = 2581 kontrol. V tomto počtu jsou zahrnuty i kontroly nad rámec plánu a programů běžných kontrol (mimořádné, opakované kterých bylo do cca 20%), ale tříletý plán byl s mírnou rezervou splněn. 6 2

85 Hlavní kontrolní zjištění Inspekce kontrolami zjistila porušení právních předpisů na ochranu životního prostředí, a to především neplnění závazných podmínek provozu IP jako např.: nesprávné nakládání s nebezpečnými odpady (odpad podobný komunálnímu), předání odpadu neoprávněné osobě, nevedení evidence, chybné hlášení o produkci a nakládání s odpady, neohlášení přenosu látek v odpadech, ukládání na tělese skládky i jiných odpadů než povolených, nedostatečné vyplňování základních popisů u přijímaných odpadů, nezajištění měření prašnosti, překročení emisí polutantů (např. oxid uhelnatý), neaktualizování provozního řádu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, 7 Hlavní kontrolní zjištění neprovedení jednorázového měření emisí do 3 měsíců od uvedení stacionárního zdroje do provozu, přesun místa pro měření emisí, při nakládání s vodami (neprovedení zkoušek těsnosti, překročení povoleného množství odběru podzemních vod, neaktualizování havarijního plánu), neprovozování dle provozních řádů (technické podmínky provozu aj.), nádoby se závadnými látkami umístěné na vodohospodářsky nezabezpečené ploše, atd. Formální zjištěni: nesoulad schválených dokumentů s popisem zařízení, neohlášení měření v požadovaném termínu. 8 Hlavní kontrolní zjištění Dále nesplnění ohlašovací povinnosti dle zákona o integrované prevenci, tzn. neohlašování: zpráv s údaji o plnění závazných podmínek IP, souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší, přenosů (přesprahových), či úniků látek např. amoniaku, mimořádných situací, změn integrovaného povolení atd. Dalšími porušeními bylo nesplnění podmínek stanovených pro likvidaci zařízení nebo dokonce provoz bez IP. Samostatnou kapitolou ještě zůstává problematika změn složkových zákonů a jejich promítnutí do IP. 9 3

86 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich + Zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích Pracovní skupina (právníci, ředitelé OI) ved. Mgr. Petra Horčicová, ředitelka OI Plzeň (petra.horcicova@cizp.cz, tel , ). Školení proběhla na OI a ŘDT, lektoři: Mgr. Svatava Havelková ještě bude: Ing. Mgr. Strakoš - ještě bude Kontaktní osoba ČIŽP Bc. Vorasická Iveta (iveta.vorasicka@cizp.cz, personální oddělení, tel , ) 10 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP Zpracováno 19 vzorů a 77 pomůcek: 1 Zahájení řízení bez poškozeného 2 Zahájení řízení bez poškozeného s 36/3 3 Zahájení řízení s poškozeným 4 Změna právní kvalifikace 5 Rozhodnutí FO 6 Rozhodnutí PO a FOP 7-64 Usnesení o předání věci 8-76 odst. 1 a 2 Odložení věci 9 76 odst. 5 Odložení věci 11 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP odst. 1 - Přerušení řízení 11 Rozhodnutí právní nástupce 12 Příkaz FO 13 Příkaz PO a FOP 14 FO Upuštění od potrestání 15 PO a FOP Upuštění od potrestání Usnesení o zastavení řízení Usnesení o zastavení řízení poznamenané do spisu Vyrozumění o zastavení řízení Zákaz zrušení, zániku a přeměny PO 12 4

87 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP Další pomůcky (vzory): poučení obviněného o jeho právech 41 - rozhodnutí/příkaz při požití absorpční zásady 88/2 s 78/2 - zahájení společného řízení s více obviněnými 88/2 - rozhodnutí/příkaz ve společném řízení s více obviněnými vyrozumění podatele ( 42) usnesení o tom, že ústní jednání bude veřejné ( 49 odst. 4) vyrozumění účastníků o provádění důkazů mimo ústní jednání ( 51 odst. 2) usnesení o povinnosti předložit listinu ( 53 odst.1) usnesení o povinnosti strpět ohledání/předložit věc ( 54 odst.1) 88/5 - usnesení o vyloučení věci ze společného řízení 53, 54 a 93/1písm. g) - rozhodnutí o zabrání věci/náhradní hodnoty vzor samostatného rozhodnutí a výroku o zabrání, který bude součástí rozhodnutí, v němž bude vyslovena obviněného 83/1 - rozhodnutí o uložení záruky za splnění povinnosti 89/4 - vyrozumění poškozeného o nemožnosti rozhodovat o uplatněném nároku, byla-li již škoda nahrazena 13 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP usnesení o opravě zřejmých nesprávností písemného vyhotovení rozhodnutí ( 70) opravné rozhodnutí ( 70) rozhodnutí o autoremeduře ( 87) předání spisu se stanoviskem ( 88 odst. 1 97/3 - rozhodnutí o zrušení vydaného rozhodnutí a zastavení řízení 101/2 - vyrozumění obviněného o tom, že přezkumné řízení již nelze zahájit 85/2 - přerušení řízení z jiných důvodů než je podání kasační stížnosti rozhodnutí s poškozeným výrok o povinnosti k náhradě škody/ její části/ nepřiznání nároku a odkázání na příslušný orgán ( 89/2a 3 a 93/1písm. h) a výrok o náhradě nákladů řízení ( 95/2 a 93/1písm. i); odůvodnění těchto výroků a poučení o opravném prostředku ( 96/1písm. b) usnesení podle 39 odst. 1 a 36 odst. 3, resp. 39 odst. 1 a 36 odst. 1 a 3 usnesení podle 39 odst. 1 a 37 odst. 3 o lhůtě k odstranění vad podání (např. odvolání) usnesení podle prodloužení lhůty ( 39 odst. 2) usnesení o odepření nahlížení do spisu ( 38 odst. 5) usnesení o ne/prominutí zmeškání úkonu, např. odvolání ( 41 odst. 6 a 7) přerušení řízení ( 64) 14 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP 64 - oznámení přestupku jinému správnímu orgánu pokud jsme neprováděli žádné úkony, v opačném případě bude věc předána podle ( 73), jde-li o podnět, bude podatel vyrozuměn v souladu s 42 správního řádu 80/4 - předvolání obviněného/obviněných/podezřelého/podezřelých k ústnímu jednání 80/2 - usnesení o zamítnutí návrhu obviněného na nařízení ústního jednání 4/6 - vyrozumění služebního funkcionáře/ příslušného orgánu o vydání rozhodnutí o přestupku obviněného, který je příslušníkem bezpečnostního sboru či osobou podléhající vojenské kázeňské pravomoci soupis součástí spisu ( 17 odst. 1) protokol o ústním jednání, do něhož bude zaznamenán mj. výslech obviněného podle 82 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., pokud bude prováděn, výslech svědků apod. ( 18) protokol o provádění důkazu (výslech svědka, ohledání apod., nejsou-li prováděny v rámci ústního jednání) mimo ústní jednání ( 18) protokol o nahlížení do spisu ( 18) 83/3 - příkaz - uložení záruky za splnění povinnosti 83/2 - rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o uložení záruky za splnění povinnosti/příkaz 78/4 oznámení o rozšíření předmětu řízení o další skutek 15 5

88 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP vyrozumění obviněného o tom, že poškozený z důvodu překážky litispendence nebo věci rozhodnuté není účastníkem řízení (byl-li již vyrozuměn o tom, že poškozený nárok uplatnil) vyrozumění osoby oprávněné nakládat s ohledávanou věcí ( 54 odst. 3) usnesení o ustanovení znalce ( 56) vyrozumění účastníků o ustanovení znalce ( 56) předvolání svědka ( 55 a 59) rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty ( 62; 137 odst. 2) 84/2 a 3 - rozhodnutí o zrušení zákazu přeměny/zrušení/zániku právnické osoby 84/4 - vyrozumění orgánu či osoby vedoucí veřejný rejstřík o zákazu/zrušení zákazu přeměny/zrušení/zániku právnické osoby 80/4 - předvolání poškozeného k ústnímu jednání; bylo-li nařízeno po uplatnění nároku, jde podle 68 písm. b) o účastníka řízení poučení poškozeného o jeho právech v řízení závěr v protokolu o kontrole, že porušením právní povinnosti nedošlo k ohrožení ani poškození právem chráněného zájmu do té míry, aby se mohlo jednat o přestupek (chybí tedy společenská škodlivost ve smyslu 5 zákona č. 250/2016 Sb.), a proto nebude zahajováno řízení o přestupku 16 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP usnesení o námitce podjatosti ( 14 odst. 2 a 7) usnesení o určení jiné úřední osoby namísto osoby podjaté ( 14 odst. 4) záznam o tom, kdo je v dané věci oprávněnou úřední osobou ( 15 odst. 4) 73 zákona č. 250/2016 Sb. a 8 zákona č. 251/2016 Sb. - oznámení přestupku příslušnému správnímu orgánu, zejména poškození cizí věci vyrozumění poškozeného o tom, že přestupkem na úseku ochrany ŽP nebyla majetková škoda způsobena a přestupek proti majetku byl oznámen příslušnému orgánu, kde může svůj nárok uplatnit (uplatnil-li nárok u ČIŽP, jinak vyrozumíván nebude) 70/1 - vyrozumění známého poškozeného o možnosti uplatnit nárok na náhradu škody a o nařízeném ústním jednání usnesení 36 odst. 3 poškozený (nebude-li ústní jednání) usnesení o zajištění důkazu před zahájením řízení ( 138 odst. 2) vyrozumění potenciálních známých účastníků o zajištění důkazu ( 138 odst. 3) protokol o zajištění důkazu ( 138 odst. 4) vyrozumění o usnesení poznamenaném do spisu (ve vzorech už je vyrozumění o zastavení řízení) ( 76 odst.3) 17 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP 49/1 správního řádu - vyrozumění známého poškozeného o nařízeném ústním jednání (bude-li nařízeno až v průběhu řízení) 80/3 - usnesení o zamítnutí návrhu poškozeného na nařízení ústního jednání 47/1 - vyrozumění o zahájení řízení, uplatnil-li poškozený nárok před zahájením řízení 87 rozhodnutí o narovnání vyrozumění o provedení opravy zřejmých nesprávností v protokolu ( 18 odst. 5) usnesení o provedení opravy v protokolu ( 18 odst. 6) usnesení o ustanovení/zrušení ustanovení opatrovníka ( 32) usnesení o uznání/neuznání úkonů učiněných ve prospěch účastníka řízení jinou osobou než zástupcem ( 34 odst. 4) 70/2 a 89/2 - usnesení, kterým bude poškozený odkázán se svým nárokem na soud nebo jiný orgán veřejné moci pro opožděnost uplatnění nároku; pokud ale bude ve věci nařízeno později první ústní jednání, bude mít znovu možnost nárok uplatnit a je třeba ho o nařízeném jednání vyrozumět 70/3 - vyrozumění poškozeného, že o jeho nároku na náhradu škody nelze rozhodovat z důvodu překážky litispendence nebo věci rozhodnuté, tedy že se nestal účastníkem řízení poškozeným 18 6

89 Zákon o odpovědnosti za přestupky, ČIŽP 70/3 a 89/5 - vyrozumění poškozeného o výsledku řízení vyrozumění obviněného o tom, že poškozený uplatnil nárok na náhradu škody, stal se účastníkem řízení poškozeným, a v řízení bude o nároku rozhodováno rozhodnutí o obnově řízení/ zamítnutí žádosti o obnovu ( 100 odst. 6) nové rozhodnutí ( 101) usnesení o zastavení řízení o žádosti vydání nového rozhodnutí ( 102 odst. 4) záznam o podání vysvětlení ( 137 odst. 3) svědečné, ušlý zisk... ( 79) Děkuji vám za pozornost. Ing. Antonín Kroupa antonin.kroupa@cizp.cz

90 Kraje a IPPC Připravované změny v zákoně o posuzování vlivů na životní prostředí Ing. Milan Muzikář Teplá, května 2017 Program prezentace (1) 1. Novela zákona EIA Transpozice směrnice 2014/52/EU (tzv. revize směrnice EIA) Zjednodušení a zrychlení procesu EIA a povolovacího procesu - aktuálně po 2. čtení v Poslanecké sněmovně PČR (SN č. 1003) Program prezentace (2) 2. Novela stavebního zákona Integrace procesu EIA do územního či společného územního a stavebního řízení Zjednodušení a zrychlení povolovacího procesu - aktuálně projednávána ve výborech Senátu ČR (ST č. 108) 1

91 Novela zákona EIA - zjednodušení Navazující řízení Nyní: Pouze příkladný výčet nejčastějších řízení navazujících na proces EIA Po novele: Taxativní výčet všech 14 řízení, která považována za navazující řízení - 12 konkrétních typů správních řízení + 2 typy dalších řízení (velmi specifické případy) - jednoznačný výčet řízení = zvýšení právní jistoty investorů 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Navazující řízení Zejména: územní řízení stavební řízení řízení o povolení hornické činnosti řízení o povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami řízení o vydání integrovaného povolení řízení o vydání povolení provozu stacionárního zdroje řízení o vydání souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů + další uvedená řízení 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Změna režimu tzv. podlimitních záměrů Alespoň 25 % příslušné limitní hodnoty a zároveň umístění v ZCHÚ Změna podlimitního záměru alespoň o 25 % limitní hodnoty a zároveň v součtu překročení limitní hodnoty (částečná ochrana proti salámování) Změna podlimitního záměru alespoň o 25 % v ZCHÚ V obecném území do 100 % a v ZCHÚ do 25 % = NEPODLÉHÁ 2

92 Novela zákona EIA - zjednodušení Omezení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA Kategorie I povinný celý proces EIA Kategorie II o nutnosti celého procesu EIA se rozhoduje ve zjišťovacím řízení Kategorie III záměry, které nedosahují limitních hodnot kategorie II, tzv. podlimitní záměry, o nutnosti zjišťovacího řízení rozhoduje krajský úřad Kategorie IV záměry, na které se zákon vůbec nevztahuje 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Omezení počtu záměrů podléhajících zákonu EIA Převod z kategorie I do kategorie II proces EIA zjišťovací řízení Převod z kategorie II do kategorie III zjišťovací řízení podlimitní posouzení Převod z kategorie III do kategorie IV podlimitní posouzení nepodléhá zákonu 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Přechod z kategorie I do kategorie II - příklady Zařízení k výrobě surového železa Povrchová úprava látek (lakovny) Výroba chemických látek Výroba výbušin Výroba cementu Úprava uhlí Zalesňování a odlesňování 3

93 Novela zákona EIA - zjednodušení Přechod z kategorie I do kategorie II - příklady Zařízení k výrobě energie (z 200 MW na 300 MW) ČOV (z 100 tis. EO na 150 tis. EO) Potrubí (z délky od 20 km na 40 km) Přechod z kategorie II do kategorie III - příklady Nadzemní elektrické vedení (spodní limit délky 2 km) Zřízení k odstraňování odpadů (spodní limit 250 t nebezpečných opadů a t ostatních odpadů) 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Snížení množství posuzovaných podlimitních záměrů kat. III Dříve: Na celém území ČR cca podlimitních záměrů ročně Z toho pouze 40 postoupilo do zjišťovacího řízení Po novele: Pouze ve zvláště chráněných územích Předpoklad cca 300 podlimitních záměrů ročně, tj. cca podlimitních záměrů se nebude nově vůbec posuzovat 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Úplné vypuštění (bez nutnosti posuzovat dle zákona EIA) - kat. IV - úplný výčet Podzemní elektrické vedení Výroba nábytku Impregnace dřeva Drožďárny Polygrafické provozy Budování podzemních prostor 4

94 Novela zákona EIA - zjednodušení Praktický příklad Čerpací stanice na pohonné hmoty 1t 200 t Průměrně cca 50 záměrů ročně (např. neveřejné čerpací stanice zemědělských družstev) Po novele cca 5 záměrů ročně 90 % snížení 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Záměr Před novelou Po novele ČOV 120 tis. EO Celý proces EIA Zjišťovací řízení Zařízení k výrobě cementu Zařízení k výrobě nábytku Čerpací stanice o kapacitě 150 t Celý proces EIA Zjišťovací řízení Zjišťovací řízení Zjišťovací řízení Nepodléhá Nepodléhá mimo ZCHÚ 1. Novela zákona EIA - zjednodušení Změna posudku = zrychlení procesu EIA Nově nebude rozesílán a zveřejňován Podklad pro příslušný úřad Zveřejnění pouze na internetu až se stanoviskem EIA VP se koná před finalizací posudku Lhůtu pro zpracování posudku určí příslušný úřad, maximum je dnů Posíleny sankce za nedodržení lhůty = časová úspora minimálně o 45 dnů 5

95 Novela zákona EIA - povinnosti Periodické prodlužování platnosti stanoviska EIA Dříve: Vydáním prvního navazujícího rozhodnutí je stanovisko EIA platné navždy = neudržitelný stav z hlediska novely směrnice EIA Po novele: Běh lhůty nebude ničím přerušen, což bude u nově posuzovaných záměrů kompenzováno prodloužením platnosti z 5 na 7 let s možností prodloužení o dalších 5 let 1. Novela zákona EIA - povinnosti Platnost stanovisek EIA - obecně 7 let + možnost opakovaného prodlužování o dalších 5 let - lhůta platnosti stanoviska se nově nepřerušuje Hodnotí se pouze změny v území a poznatky a metody posuzování, které by mohly mít dopad na aktuálnost stanoviska EIA Změny záměru nově řešeny pouze v rámci CS Možnost částečného prodloužení Stanovisko musí být platné v každém jednotlivém NŘ 60 dnů fikce platnosti v případě zrušení prvostupňového navazujícího rozhodnutí 1. Novela zákona EIA - povinnosti Předejití problému s historickými stanovisky EIA Stanoviska EIA zejména v oblasti dopravní infrastruktury vydaná v letech Novelou nastavený mechanismus pro prodlužování platnosti i pro tato historická stanoviska EIA Po novele bude třeba požádat o prodloužení platnosti, lhůta pro podání žádosti prodloužena do konce roku

96 Novela zákona EIA - povinnosti Platnost stanovisek EIA - přechodná ustanovení Nutnost prodloužit všechna již vydaná stanoviska EIA k dosud nepovoleným záměrům: o o Stanoviska vydaná po (relativně nová ) platnost nově 7 let Stanoviska vydaná před (starší/historická) dosud platná či prodloužená platnost dle původní či prodloužené platnosti, minimálně však do , možnost dále prodloužit platná v důsledku přerušení lhůty platnost uplyne , možnost dále prodloužit (případná prodloužená lhůta počítána ode dne prodloužení) 1. Novela zákona EIA - povinnosti Coherence stamp Nově: Změna lhůt (žádost nutno podat nejdříve 90 dnů před, nejpozději však v den podání žádosti o zahájení navazujícího řízení) Fikce stažení žádosti o CS, pokud není lhůta dodržena CS se vydává v každém NŘ Možnost reagovat na překonané podmínky (určit, které neproveditelné), a to případně v součinnosti s dotčenými orgány 1. Novela zákona EIA vztah k IPPC Řízení k vydání integrovaného povolení - NŘ Po novele: povinnost porovnání s BAT již ve fázi přípravy oznámení/dokumentace EIA Platnost stanoviska EIA CS 7

97 Novela stavebního zákona Zásadní koncepční změna povolování staveb podle stavebního zákona Nyní: Proces EIA, uzemní řízení a stavební řízení probíhají odděleně a časově po sobě Po novele: Pokud si investor tak zvolí, proces EIA, uzemní řízení a stavební řízení proběhnou v jednom tzv. společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí 2. Novela stavebního zákona Nově zavedená řízení: Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (ÚŘ + EIA) Společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (ÚŘ + SŘ + EIA) - využití některého z nových řízení je fakultativní, i nadále existuje dosavadní model EIA -> ÚŘ -> SP (je na vůli investora, jaké řízení zvolí) 2. Novela stavebního zákona Princip společného řízení: Předkládá se pouze jedna společná dokumentace Běží jedno společné řízení, které vede stavební úřad Příslušný úřad EIA zajišťuje i nadále proces EIA, oba úřady postupují ve vzájemné součinnosti Společné vyjádření veřejnosti, společné veřejné ústní jednání podle stavebního zákona (je-li nařízeno) Není třeba vydávat tzv. coherence stamp Případné odvolání a soudní žaloba může být podána pouze vůči jednomu povolení, tj. jednou 8

98 Novela stavebního zákona Vztah k IPPC Nyní: Integrované povolení se vydává před vydáním stavebního povolení Po novele: Integrované povolení lze vydat až po vydání stavebního povolení odklad vykonatelnosti stavebního/společného povolení do právní moci integrovaného povolení Prostor pro vaše dotazy 9

99 Novinky z EU Ing. Jan Slavík, Ph.D. XXXIV. jednání pracovní skupiny Kraje a IPPC , Hotel Klášter Teplá Obsah Projednávání BREF / závěrů o BAT velká spalovací zařízení velkoobjemová organická chemie Projekty a aktivity na úrovni EU Aktuální stav revize LCP BREF 9. jednání fóra pro výměnu informací podle čl. 13 IED proběhlo 20. října 2016 Fórum je teoreticky poslední příležitostí ke korektuře tohoto dokumentu před hlasováním ve výboru čl. 75 dle IED. Fórum sestává z členských států a nevládních a průmyslových organizací. CZ zejména požadovalo na jednání úpravu emisních limitů pro NO x a SO 2. Připomínka však nebyla konsenzuální, zejména díky odporu FR a SE, a tudíž nebyla zapracována. Naopak u NO x byla nad rámec předchozích koordinačních jednání vzájemná podpora s DE. Jednání probíhalo v napjaté atmosféře, organizace diskuzí EK byla vnímána problematicky. Agenda je pod určitým mediálním tlakem vyvolaným environmentálními organizacemi. 1

100 Aktuální stav revize LCP BREF 11. jednání výboru podle čl. 75 IED proběhlo 28. dubna 2017 Návrh pozice České republiky na hlasování ve výboru podle čl. 75 IED podmiňuje souhlas zapracováním minimálně úprav v oblasti NO x a SO 2, případně uspokojivým vysvětlením nebo i úpravami u emisí Hg. Na jednání byla odsouhlasena jediná změna oproti dříve rozeslanému textu Na základě požadavku Řecka byla odložena účinnost významné části dokumentu až na rok 2030 (u stávajících zařízení) a 2025 (u nových) v případě tzv. malých/mikro izolovaných systémů. Proti dokumentu hlasovala významná skupina zemí (Německo, Polsko, Česko, Finsko a řada dalších), nicméně velmi těsně se nepodařilo vytvořit blokační menšinu. Dokument byl tedy schválen většinou 65,14% hlasů (potřebné minimum je 65%). Česká republika již zaslala v průběhu května připomínky k překladu u konečné podoby dokumentu, jak bude publikován v Úředním věstníku EU. Aktuální stav revize LCP LVOC 10. jednání fóra podle článku 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích proběhlo LVOC BREF povede k revizi všech integrovaných povolení, kde je uvedena významná část činností kategorie 4.1. jako hlavní. Na území státu se jedná o desítky významných zařízení. Odhady nákladovosti se pohybují v nižších desítkách milionů za jedno zařízení. V závěrečné fázi projednávání došlo k přesunu řady technik zlvoc BREF do připravovaného BREF pro čištění odpadních plynů v chemickém průmyslu (WGC). FR společně s několika dalšími státy (vč. CZ) navrhovala redukci požadavků na kontinuální monitoring pro zařízení mezi MW. Jinak nebyly na jednání zásadnější připomínky. Předpokládá se bezproblémové schválení ve výboru podle čl. 75 IED a následné zveřejnění v Úředním věstníku EU během tohoto roku 2

101 Projekty a aktivity na úrovni EU Klíčové environmentální otázky Výstupem má být postup, který by umožnil efektivnější tvorbu BREF a hodnot emisí spojených s BAT. Cílem je zrychlit tvorbu BREF s tím, že sběr dat bude zacílen na polutanty s největším potenciálním efektem na životní prostředí a nejvyšším potenciálem snížení. Aktivity byly zahájeny v roce 2013 v reakci na workshop v Berlíně. Registr průmyslových míst EU Cílem projektu je efektivní spojování dat z nejrůznějších reportingů, které má Evropská komise k dispozici vzájemné ověřování, redukce duplicit a napojení na geografické údaje. Vedlejším produktem je hierarchizace terminologie v rámci různých předpisů. V květnu byl dokončen proces připomínkování konečné podoby. Členské státy si nyní budou vyvíjet potřebné nástroje pro poskytnutí dat. Ostrý provoz bude zahájen v roce Projekty a aktivity na úrovni EU Profily jednotlivých zemí Zmapování důležitosti jednotlivých sektorů v členských zemích dopady na životní prostředí i další aspekty (ekonomické, sociální). V dotazníku se řeší největší výzvy a tlaky v oblasti průmyslových emisích v jednotlivých zemích. Jedná se zejména o provozy, kde je identifikovaný velký politický, mediální, sociální či environmentální aspekt. Za ČR se objevují elektrárny, Moravskoslezský kraj, spalovny odpadu, likvidace starých ekologických zátěží apod. Aplikace článku 15 (4) IED Zmapování praxe v jednotlivých státech v návaznosti na proběhlé aktivity IMPEL. Bude zaměřeno na výrobu železa/oceli a výrobu skla. V metodické oblasti pak bude hodnocena kalkulace nákladů, vyhodnocování environmentálních přínosů a hodnocení jejich vzájemné proporcionality. Studie bude dokončena počátkem roku Děkuji za pozornost Kontaktní údaje: Ing. Jan Slavík, Ph.D. tel , jan.slavik@mzp.cz Ministerstvo životního prostředí oddělení integrované prevence a IRZ Vršovická 65, Praha

102 Integrovaný registr znečišťování porovnání ohlašování za roky 2015 a 2016 Eduard Hlavatý Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence Ministerstva životního prostředí KÚ a IPPC Teplá května 2017 Obsah Úvod do problematiky IRZ Právní předpisy Novela zákona o IRZ a příloha Počet ohlašujících provozoven do IRZ za roky 2014 a 2015 Podrobnější údaje k ohlašování přenosů látek v odpadech do IRZ za roky 2015 a 2016 Závěr Úvod do problematiky IRZ IRZ Integrovaný registr znečišťování životního prostředí; IRZ je databází údajů ohlášených provozovateli dotčených provozoven, a to již od ohlašovacího roku 2004; IRZ je primárně cílen na veřejnost dle principu přístupu k informacím o životním prostředí (stejně je tomu v případě obdobných zahraničních registrů tzv. PRTRs Pollutant Release and Transfer Registers registry úniků a přenosů znečišťujících látek); Zahrnuje široké spektrum úniků a přenosů, avšak s méně podrobnostmi než je tomu v případě specializovaných databází/registrů pro jednotlivé agendy (které nemusí být běžně dostupné veřejnosti). 1

103 Právní předpisy Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o IRZ); Nařízení vlády č. 145/2008 Sb., kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění pozdějších předpisů (nařízení vlády o IRZ); Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (nařízení o E-PRTR); Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek. Novela zákona o IRZ zásadní body Změna vymezení okruhu povinných subjektů podle 3 odst. 2 zákona (subjekty, na které se nevztahuje režim nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006): Nově provozovatelé provozoven, v nichž probíhá některá z činností, které jsou výslovně uvedeny v doplňované příloze k zákonu (v příloze uveden taxativní výčet činností včetně prahových hodnot). Zrušení povinnosti autorizace hlášení podávaných prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (ISPOP); Zrušení možnosti zasílání plné moci k zastupování povinného subjektu prostřednictvím datové schránky MŽP; Upřesnění formulace povinnosti vést evidenci údajů pro ohlašování do IRZ tak, aby plně odpovídala rozsahu IRZ. Příloha novely zákona o IRZ Celkem vymezeno 232 činností; Činnosti rozděleny do: 9 hlavních kategorií odpovídajících co nejvíce příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006; 9. činnost (tj. Ostatní činnosti ) rozdělena do 8 subkategorií (a až h). Důvodem rozdělení dle jednotlivých kategorií je zejména zvýšení přehlednosti a zlepšení orientace v seznamu činností; Převážně se jedná o činnosti, které jsou omezeny prahovou hodnotou pro kapacitu. V případě existence odpovídající E-PRTR činností i horní prahovou kapacitou. 2

104 Počet provozoven ohlašujících do IRZ za roky 2015 a Počet provozoven Všechny Jen E-PRTR Úniky do ovzduší Úniky do vody Přenosy látek v odpadních vodách Přenosy látek v odpadech Přenosy odpadu mimo provozovnu Ostatní odpad Nebezpečný odpad Počet provozoven ohlašujících do IRZ přenosy látek v odpadech za roky 2015 a Počet provozoven Zinek a sloučeniny Měď a sloučeniny (jako Chrom a sloučeniny (jako Zn) Cu) (jako Cr) Olovo a sloučeniny Nikl a sloučeniny (jako (jako Pb) Ni) 17 Toluen Hexachlorbenzen (HCB) 9 7 Fluoridy (jako celkové F) 120 Počet provozoven ohlašujících do IRZ přenosy látek v odpadech za roky 2015 a Počet provozoven

105 Ohlášené množství (v kg/rok) Množství ohlášené do IRZ za přenosy látek v odpadech za roky 2015 a Množství ohlášené do IRZ za přenosy látek v odpadech za roky 2015 a Ohlášené množství (v kg/rok) ,0% Množství "přeživších" v procentech za rok 2016 vůči roku ,0% 300,0% 250,0% 200,0% 150,0% 100,0% 88,0% 72,4% 99,5% 88,5% 104,9% 68,2% 117,1% 93,2% 86,1% 105,9% 141,7% 100,0% 79,6% 77,8% 82,3% 63,6% 116,4% 115,8% 127,7% 75,0% 120,0% 143,9% 50,0% 0,0% 4

106 400,0% Množství "přeživších" v procentech za rok 2016 vůči roku ,0% 338,2% 300,0% 250,0% 241,3% 200,0% 150,0% 100,0% 50,0% 114,3% 68,8% 58,3% 98,0% 84,6% 77,1% 85,7% 100,0% 145,2% 95,7% 96,2% 31,0% 88,1% 108,7% 80,0% 158,5% 150,0% 99,5% 71,4% 112,5% 78,8% 4,7% 0,0% Závěr Výrazné snížení počtu ohlašovatelů nejvíce u přenosů množství nebezpečného odpadu; Relativně dobré vymezení činností, což je patrné z velkého úbytku počtu ohlašujících přenosů množství odpadů a naopak zachování zásadního množství údajů (až na několik výjimek nad 70 %) v ostatních typech úniků a přenosů; Bude třeba podrobněji analyzovat; Následné úpravy problematiky IRZ se dotknout vymezení sledovaných (resp. ohlašovaných) látek, a to v návaznosti na pokračování prací na tzv. ekoauditu. Důraz bude kladen na látky vyjmenované ve vybraných mezinárodních smlouvách (zejména se jedná o Stockholmskou úmluvu o perzistentních organických polutantech). Děkuji za pozornost! eduard.hlavaty@mzp.cz