VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů s onemocněním CHOPN

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita života pacientů s onemocněním CHOPN Bakalářská práce Autor: Simona Zahrádková Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2017

2

3 Abstrakt: Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života nemocných s Chronickou obstrukční plicní nemocí. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část pojednává o kvalitě života jako takové a zároveň onemocnění CHOPN. Věnuje se její definici, prevalenci, symptomům, prognóze, prevenci, diagnostice, léčbě i možným vzniklým komplikacím, které tato nemoc s sebou přináší. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku St. George respiratory questionnaire (dotazník nemocnice St. George o obtížích s dýcháním SGRQ), kterého se účastnili respondenti na plicní ambulanci v nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková organizace. Výsledky jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel a jsou uvedeny v grafech. Klíčová slova: Kvalita života, CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc, dotazník SGRQ. Abstract: The main objective of this bachelor thesis is to assess the quality of life of patients suffering from obstructive pulmonary disease. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part focuses on the topic of quality of life in general and also explains the CHOPN disease in detail, covering the definition, prevalence, symptoms, prognosis, prevention, diagnosis, treatment and also possible complications which may occur along with the illness. As a main research tool in terms of the practical part s quantitative research, standardized St. George respiratory questionnaire (questionnaire of hospital of St. George about the respiratory difficulties SGRQ) was used. Respondents who participated in SGRQ questionnaire were patients of pulmonary clinic in hospital of Havlíčkův Brod, contributory organization. The results of the research were assessed in Microsoft Excel and were comprehensively stated in charts. Keywords: Quality of live, CHOPN chronic obstructive pulmonary disease, questionnaire SGRQ.

4 Poděkování Děkuji paní doc., PhDr. Ladě Cetlové, PhD. za odborné vedení, pomoc při zpracování mé bakalářské práce a její cenné rady a ochotu. Dále děkuji Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, za možnost realizace dotazníkového šetření. Rovněž děkuji všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku. Poděkování patří celé mé rodině, zvláště příteli a otci za neocenitelnou pomoc a podporu.

5 Prohlášení Prohlašuji, že předložená závěrečná práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých parametrů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též "AZ"). Souhlasím s umístěním závěrečné práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé závěrečné práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé závěrečné práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užit své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah Úvod Teoretická část Současné poznatky o kvalitě života Definice kvality života Rozsah pojetí kvality života Přístupy ke zkoumání kvality života Hodnocení kvality života u bronchiální obstrukce Současné poznatky o onemocnění CHOPN Anatomie dýchací soustavy Fyziologie dýchání Definice a popis CHOPN Etiologie a patogeneze CHOPN Diagnostika CHOPN Funkční vyšetření plic spirometrické vyšetření Klinický obraz Klasifikace dle fenotypů Klasifikace dle závažnosti Léčba Oxygenoterapie Prognóza, prevence a profylaxe u CHOPN Praktická část Cíl práce a výzkumné otázky Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Průběh výzkumu Analýza výsledků Dotazník část Dotazník část Dotazník část 2 oddíl Dotazník část 2 oddíl Dotazník část 2 oddíl Dotazník část 2 oddíl

7 Dotazník část 2 oddíl Dotazník část 2 oddíl Dotazník část 2 oddíl Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam grafů Seznam příloh

8 MOTTO: Člověk má pro život určený počet dechů a je jen na něm, jak s nimi bude nakládat přísloví z Orientu (Neumannová, Kolek, 2012) 8

9 Úvod Téma mé bakalářské práce je Kvalita života pacientů s onemocněním CHOPN" (chronická obstrukční plicní nemoc). Pracuji na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková organizace a s pacienty s touto diagnózou se setkávám poměrně často. CHOPN je velmi závažné onemocnění, které je v současné době léčitelné, ale nevyléčitelné. Má přímou souvislost s civilizačními faktory, kouřením a znečištěným ovzduším. Závažnost problematiky byla hlavním motivem při výběru tématu mé bakalářské práce. V České republice je odhadovaná prevalence cca 7 % dospělé populace. Chronická obstrukční plicní nemoc je globální fenomén (Kolek a kol., 2013). Na světě žije více než 600 miliónů lidí s CHOPN. Je to plicní onemocnění působící obtížné dýchání. Na CHOPN se spolupodílejí dvě onemocnění chronická bronchitida a emfyzém (Novartis s.r.o., 2014). Obstrukční plicní nemoc ( kuřácké astma ) je chronické onemocnění projevující se dušností, kašlem, vykašláváním hlenů. Je to pomalu postupující uzávěr dýchacích cest. Onemocnění výrazně zhoršuje kvalitu života a snižuje toleranci fyzické námahy. Při diagnostice nemoci je nezbytné přestat okamžitě kouřit. Pro pacienty je velmi důležité dodržovat léčebný režim a tím mít své onemocnění pod kontrolou. Neméně důležitá je fyzická aktivita, která pacientovi zmírní dušnost, sníží krevní tlak, zajistí více energie na každodenní aktivity, zmenší strach a omezí deprese, zlepší cirkulaci krve, posílí srdce a svaly, zlepší spánek, sníží hmotnost, sníží četnost infekcí a sníží počet hospitalizací. Devatero doporučení pro pacienty s CHOPN zní: nekouřit, užívat pravidelně a správně léky, nechat si aplikovat protichřipkovou vakcínu, vhodný pohyb, zdravá strava a dostatečný pitný režim, dechová cvičení, provádět správně inhalace kyslíku, šetřit svou energii a být v pravidelném kontaktu se svým lékařem (Vondra, Musil a kol., 2005). Bakalářská práce obsahuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část poskytuje informace o kvalitě života jako takové a zároveň o onemocnění CHOPN. Věnuje se její definici, prevalenci, symptomům, prognóze, prevenci, diagnostice, léčbě i možným vzniklým komplikacím, které tato nemoc s sebou přináší. Dále stručně popisuje anatomii a fyziologii dýchací soustavy. Pokud je CHOPN správně a včas diagnostikována, následně léčena a pacient dodržuje devatero doporučení, je kvalita života narušena onemocněním jen minimálně. Na druhou stranu může být toto onemocnění i zaměněno 9

10 za astma bronchiale a to vede ke špatné léčbě a je zde možná rychlejší progrese onemocnění. V praktické části jsem zjišťovala, zda toto onemocnění ovlivňuje denní život pacientů a tím jejich kvalitu života. Ke zjištění jsem použila standardizovaný dotazník SGRQ, který jsem distribuovala na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková organizace. 10

11 1 Teoretická část 1.1 Současné poznatky o kvalitě života Definice kvality života Termín kvalita života byl poprvé zmíněn ve 20. letech 20. století v souvislosti s podporou nižších společenských vrstev a úlohou státu. Po druhé světové válce se tento termín objevil v USA a cílem bylo zlepšovat kvalitu života. K pocitu blaha nepřispívá jen kvantita spotřebního života, ale i kvalita způsobu života. V dalším období probíhaly na celém světě studie a termín kvality života se dále vyvíjel. Vznikalo mnoho definic, ale protože se tímto problémem zabývaly různé vědní disciplíny, nedošlo ke shodnému názoru a jednotné definici. Díky tomu je kvalita života chápána jako důsledek interakce mnoha různých faktorů (sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních), které se vzájemně ovlivňují a tím také ovlivňují lidský rozvoj, jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností. Podle Světové zdravotnické organizace není kvalita života jen součet podmínek a zdravotního stavu, ale i to, jak člověk vnímá své postavení ve světě v souvislosti s hodnotami, kulturou a ve vztahu k jeho očekáváním, zájmům a osobním cílům (Payne, 2005) Rozsah pojetí kvality života Kvalita života je posuzována v několika rovinách. Makro rovina se zabývá otázkami kvality života velkých společenských celků. Mezi-rovina se zabývá kvalitou života v malých sociálních skupinách (nemocnice, škola). Pojednává také o uspokojování základních potřeb člověka, sdílení hodnot a mezilidských vztahů. Další rovinou je personální rovina, je zaměřená na život jednotlivce, na hodnocení zdravotního stavu, spokojenosti, představy a jeho očekávání. Jde o subjektivní hodnocení kvality života, podle osobních hodnot jednotlivce (představy, naděje, očekávání, přesvědčení). Poslední rovinou je rovina fyzické existence a jejím hlavním cílem je pozorování chování druhých lidí, které se může objektivně změřit a porovnat (Křivohlavý, 2002). 11

12 1.1.3 Přístupy ke zkoumání kvality života Kvalita života je zkoumána z různých hledisek. Z hlediska psychologického, sociologického a medicínského. Z hlediska psychologického je cílem zjistit subjektivně prožívanou životní pohodu a spokojenost s vlastním životem. Subjektivní pohoda má složku emocionální, kde se zjišťuje citové prožívání a celková emoční nálada jedince. Dále má složku kognitivní, která popisuje racionální hodnocení vlastního života jedince. Podle některých autorů se subjektivní pohoda skládá z aktuální subjektivní pohody a habituální subjektivní pohody. V sociologickém pojetí kvality života je zdůrazňována důležitost sociální úspěšnosti (vzdělání, majetek, sociální stav atd.). Probíhá zkoumání této sociální úspěšnosti ve vztahu ke kvalitě života. Významná sociologická organizace Mezinárodní společnost pro studium kvality života chápe kvalitu života jako produkt souhry sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních podmínek, které ovlivňují lidský rozvoj. Podle této organizace je důležitá životní úroveň. V medicínském pojetí kvality života se pojem kvalita života používá od 70. let 20. století. Hlavní cíl zkoumání se přesunul do oblasti psychosomatického a fyzického zdraví. Používá se pojem "health related quality of life", kvalita života ovlivněná zdravím. Tento pojem chápeme, jako subjektivní pocit životní pohody, která může být ovlivněna nemocí, úrazem nebo léčbou. Sleduje, jaký má nemoc a léčba dopad na jednotlivé životní domény, které určují kvalitu života (Payne, 2005) Hodnocení kvality života u bronchiální obstrukce Hodnocení kvality života nemocných s bronchiální obstrukcí nemá dlouhou tradici. První zmínky se objevují na sklonku 70. a 80. let, velký rozvoj nastává v 90. letech minulého století. U CHOPN jsou pacienti v časných stádiích téměř asymptomatičtí, chronickému kašli většinou nevěnují pozornost nebo ho považují za normální kuřácký kašel. Stává se, že pacienti přijdou k lékaři až v době, kdy je onemocnění značně pokročilé, často až po akutní exacerbaci. Celková míra ovlivnění kvality života u onemocnění CHOPN je zjistitelná specifickými nástroji. Populačními studiemi, které se zaměřují na ovlivnění kvality života u pacientů s bronchiální obstrukcí, bylo opakovaně ověřeno výrazné ovlivnění kvality života nemocných. Například Goldney hodnotil kvalitu života u 3010 náhodně vybraných respondentů starších 15 let. Z tohoto počtu respondentů bylo 9,9 % těch, kteří odpovídali diagnóze bronchiální obstrukce a kvalita jejich života byla oproti 12

13 ostatním zřetelně snížena. Ke stejnému poznatku dospěl i Hazel, který oslovil dokonce dospělých osob. Ve Fordově studii bylo hodnoceno mužů a žen z USA. Populační šetření je také zaměřeno na problém únavy u nemocných s CHOPN. Subjektivní pocit únavy udává až 20 % dospělé populace (Salajka, 2006). Počet nástrojů k hodnocení kvality života nemocných s CHOPN prudce narůstá. Dotazník SGRQ patří k nejčastěji používaným a je určen k samostatnému vyplňování pacientem. Obsahuje celkem 50 otázek rozdělených do tří pododdílů: 8 otázek respirační příznaky; 16 otázek aktivita; 26 otázek důsledky (sociální fungování, psychologické poruchy vyvolané onemocněním) (Salajka, 2006). 1.2 Současné poznatky o onemocnění CHOPN Anatomie dýchací soustavy Dýchací soustava se dělí na dvě části, horní a dolní dýchací cesty. Horní cesty dýchací jsou tvořeny nosní dutinou a nosohltanem. Dolní cesty dýchací tvoří larynx, trachea, průdušky a plíce (Kachlík, 2013). Plíce jsou párový orgán a jsou uloženy v hrudní dutině. Pravá plíce je složena ze tří a levá ze dvou laloků. Každý lalok se skládá z plicních segmentů, které jsou základními stavebními a funkčními jednotkami plic (Dylevský, 2009). Plíce jsou kryty vazivovou blánou - poplicnicí. Hrudní stěnu pokrývá pohrudnice. Mezi oběma blánami se nachází pohrudniční dutina, obsahující malé množství vazké tekutiny, díky níž po sobě obě blány kloužou a plíce mají při dýchání volný pohyb. V pohrudniční dutině je podtlak, který zajišťuje rozepnutí plic (Čihák, 2013) Fyziologie dýchání Dýchací systém zajišťuje přenos plynů mezi zevním prostředím a krví. Dýchací cesty transportují plyny mezi nosní dutinou a plícemi. Dělí se na horní cesty dýchací - cavitas nasi, pharyngs a dolní dýchací cesty - larynx, trachea, bronchus dexter a bronchus sinister. Další část plic zajišťuje výměnu plynů mezi alveolami a krví. Patří sem bronchioli, ductus alveolares a alveoly (Dylevský, 2009). 13

14 Z funkčního hlediska se dýchání skládá ze tří na sebe navazujících dějů: ventilace, rozvodu dýchacích plynů a vnitřního dýchání. Ventilace (zevní dýchání) je první fází dýchání. Dochází k výměně plynů mezi atmosférou a krví. Ventilaci zajišťují pohyby hrudníku. Při inspiriu dochází k nasátí vzduchu a při expiriu dochází k jeho vypuzení. Zevní dýchání je cyklický děj. Transport dýchacích plynů mezi povrchem plic a buňkami tkání je zajišťován krví. Třetí fází je vnitřní (tkáňové) dýchání, které zajišťuje výměnu plynů mezi krví a buňkami tkání (Dylevský, 2011). Klidové dýchání se nazývá eupnoe, zrychlené je tachypnoe, prohloubené je hyperpnoe. Může také dojít k zástavě dechu apnoe, anebo k dušnosti (namáhavému dýchání) - dyspnoe. Za klidových podmínek prodýcháme množství vzduchu, které nazýváme minutová ventilace. Její objem je asi 7,5 litrů a její množství se může zvětšit prohloubením dechu nebo zrychlením dechové frekvence. Při klidném dýchání se proventiluje asi 500 ml a mluvíme o klidovém dechovém objemu. Ten je složen ze vzduchu v mrtvém dýchacím prostoru a vzduchu v alveolách. Další objem, který můžeme měřit, je expirační rezervní objem (ERV), což je objem vzduchu, který po ukončení klidového výdechu můžeme ještě maximálně vydechnout. Stejně se měří inspirační rezervní objem (IRV), který získáme po klidném vdechu a maximálním nádechu. Dechový objem, ERV a IRV tvoří dohromady vitální kapacitu plic, která závisí na pohlaví, věku, výšce a hmotnosti a pohybuje se v rozmezí 3-5 litrů. Vitální kapacita plic se měří spirometrickým vyšetřením (Mourek, 2005). Ke zvýšení ventilace může dojít fyziologicky (při práci) nebo patofyziologicky (při metabolické acidóze). Snížená ventilace se může objevit při poškození buněk nebo při poruše nervového či nervosvalového přenosu. Další příčinou je onemocnění dýchacích svalů, omezená pohyblivost hrudníku, pleurální výpotek, pneumotorax nebo restrikční a obstrukční plicní onemocnění (Silbernagl, Lang, 2001) Plíce mají dva oběhy, nutritivní a funkční. Nutritivní oběh zajišťují bronchiální tepny přes které probíhá výživa a odvod zplodin metabolizmu. Plicní neboli funkční oběh obstarávají pravá a levá plicní tepna a tento oběh zajišťuje výměnu plynů mezi alveolárním vzduchem a krví. Také je zde mízní oběh, který je velmi rozsáhlý (Dylevský, 2009). Za vše zodpovídá dýchací centrum v prodloužené míše společně s některými míšními a hlavovými nervy. Pro pravidelné střídání činnosti dechového centra jsou nezbytné informace z plic, kde se nacházejí receptory. Další významný vliv na ventilaci mají 14

15 informace o stavu dýchacích plynů ve vnitřním prostředí z periferních a centrálních chemoreceptorů, které reagují na hyperkapnii nebo hypoxii (Mourek, 2005) Definice a popis CHOPN CHOPN představuje léčitelný a preventabilní klinicky heterogenní syndrom s dominujícími plicními projevy a různě vyjádřenými komorbiditami (Koblížek a kol., 2013, str. 13). Bronchiální obstrukce u CHOPN vzniká postupně, řadu let, v důsledku chronického, neinfekčního zánětu dýchacích cest a plicního parenchymu. Na zánětu se podílí přirozená i získaná imunita. Pro nemocné je typické postupné zhoršování plicních funkcí. Patofyziologicky jde o vystupňovanou zánětlivou reakci na dlouhodobou inhalační expozici škodlivých částic a plynům. Mimoplicní postižení nacházíme v horních dýchacích cestách, kardiovaskulárním a muskuloskeletálním systému. Zatím není jasné, co je extrapulmonálním důsledkem. Ví se o souvislosti CHOPN s metabolismem a krvetvorbou. CHOPN je rovněž spojena s působením inhalovaných škodlivin, podmíněným poškozením DNA. CHOPN lze považovat za prokázanou prekancerózu. Riziko malignity však nesouvisí s tíží bronchiální obstrukce (Koblížek a kol., 2013) Etiologie a patogeneze CHOPN Etiologie tohoto onemocnění je multifaktoriální a je spojená s řadou rizikových faktorů (Příloha 1). Na prvním místě je kouření cigaret, přítomnost prachu v pracovním prostředí a znečištěný vzduch. Potencionálně je rizikovým faktorem i nízká porodní váha, respirační infekce v dětství, nízký socioekonomický stav, pohlaví, věk, tuberkulóza, výživa a komorbidity. Kouření představuje nejčastější příčinu vzniku a rychlého rozvoje CHOPN. Neutrofilní zánět je hlavním mechanismem ve vývoji CHOPN. Intenzita zánětu se mění, zvyšuje se při exacerbaci onemocnění. Patologické změny u onemocnění CHOPN postihují periferní průdušky (obstrukční bronchiolitida), plicní parenchym (emfyzém) a plicní cévy (plicní hypertenze). Zde probíhá zánět a strukturální změny. Výsledkem je komplexní remodelační proces v dýchacích cestách a plicích. Exacerbace je nejčastěji způsobena viry, bakteriemi nebo vlivy zevního prostředí znečištěné ovzduší, teplotní změny. Nejčastější bakteriální patogeny: Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae a Moraxella catarrhalis. Z ovzduší jsou to látky typu: oxid 15

16 siřičitý, uhličitý, uhelnatý, oxidy dusíku a saze, dále jsou to látky jako např. formaldehyd, bytová a osobní kosmetika ve formě sprejů, čisticí prostředky. Mezi rizika patří přerušení léčby nebo ovlivnění léčby jinými léky. Proto jsou u pacientů z těžkou formou CHOPN kontraindikovány sedativa, narkotika a neselektivní betablokátory (Neumannová, Kolek a kol., 2012) Diagnostika CHOPN O diagnóze CHOPN je třeba uvažovat při každé dušnosti, chronickém kašli a u vykašlávání. Diagnóza by měla být potvrzena spirometrií. Spirometrie objektivně změří průtok vzduchu v průduškách. FEV1 / FVC je méně než 0,70 a nález FEV1 méně než 80 % po podání bronchodilatačního léku potvrzuje přítomnost bronchiální obstrukce. Posouzení závažnosti onemocnění závisí na obtížích, které pacient udává, na závažnosti spirometrické poruchy a na přítomnosti komplikací. Vyšetření arteriálních krevních plynů by se mělo provádět u všech nemocných, kteří mají FEV1 pod 5O % nebo klinické známky respirační insuficience nebo selhání pravého srdce. Při diagnostice je třeba počítat s postupným zhoršováním plicních funkcí i přes poskytování nejlepší dostupné péče. Komorbidity jsou u onemocnění CHOPN velmi časté a je třeba po nich aktivně pátrat. Komorbidity komplikují léčbu CHOPN a platí to i naopak. O CHOPN by se mělo uvažovat u nemocných s dušností, chronickým kašlem, s vykašláváním hlenů, nebo u lidí, kteří mají v anamnéze expozici škodlivých faktorů (Musil, Kos, Vondra, Salajka, 2007) Funkční vyšetření plic spirometrické vyšetření Spirometrické vyšetření patří mezi základní vyšetřovací metody. Je to neinvazivní vyšetření, kterým se změří plicní objemy a kapacita plic. Spirometrické vyšetření se používá jak ke stanovení a určení závažnosti onemocnění, tak k prognóze onemocnění a k zhodnocení účinku terapie. Samozřejmě slouží k monitorování léčby a napomáhá spolu s dalšími vyšetřeními k optimálnímu nastavení léčby. Provádí se také v rámci předoperačního vyšetření u některých typů operací. Dále se využívá při výzkumech a v epidemiologických studiích ke klasifikaci nemocných nebo při posudkové činnosti. Spirometrie je součástí funkčního vyšetření plic. Objemy a kapacity můžeme dělit na statické (klidové objemové parametry) a dynamické. Naměřené hodnoty jsou procentuálně porovnány s náležitými hodnotami. Náležité hodnoty se určují dle věku, pohlaví, výšky a váhy pacienta (Neumannová, Kolek a kol., 2012). 16

17 1.2.6 Klinický obraz Nejčastějším projevem CHOPN je pocit dušnosti. Dušnost se objevuje nejprve při fyzické námaze (běh, chůze do kopce či schodů), později se objevuje při běžných denních aktivitách (nakupování, úklid) a poté i v klidu. Pacienti také často trpí kašlem. Asi u 2/3 pacientů je kašel produktivní tj. bronchitický fenotyp CHOPN; naopak pacienti s dušností, ale s nepřítomností chronické expektorace se označují jako non-bronchitik neboli emfyzematik. Někteří nemocní s CHOPN mají současně bronchiektazie projevující se každodenním vykašláváním hnisavého sputa s občasnou přítomností krve a s opakovanými infekcemi dýchacích cest a plic tj. fenotyp CHOPN s bronchiektaziemi. Další ze symptomů jsou vrzoty a pískoty, pocit stažení hrudníku, únava a snížená tolerance námahy (Koblížek a kol., 2013) Klasifikace dle fenotypů CHOPN lze rozdělit do několika fenotypů. U bronchitického fenotypu je přítomen produktivní kašel více jak 3 měsíce v roce v posledních nejméně 2 letech. Fenotyp emfyzematický je charakteristický celoživotní nepřítomností produktivního kašle (suchý kašel může být přítomen). Třetím fenotypem je fenotyp s bronchiektaziemi, který se projevuje každodenní expektorací a objevuje se v mladším věku, u nekuřáků, či méně intenzivních kuřáků. Také po opakovaných infekcích dolních cest dýchacích a plic. Dalším z fenotypů je fenotyp overlap, který může být spojen s bronchiálním astmatem. Pátý je fenotyp frekventní exacerbace. Projevuje se přítomností častých akutních exacerbací léčených antibiotiky nebo systémovými kortikoidy. Posledním je fenotyp plicní kachexie, u kterého je BMI méně než 21 (Koblížek a kol., 2013) Klasifikace dle závažnosti Dalším možným rozdělením onemocnění CHOPN je klasifikace dle závažnosti. Jednotlivá stádia se označují 0 IV. Stádium 0 též rizikové stádium, kde pacienti mají normální spirometrii, ale jsou již přítomny chronické příznaky, jako je kašel a expektorace. Druhé stádium se označuje I, též lehké, kde již má pacient snížený FEV1 pod 80 %. Další stádium se označuje II středně těžké, v tomto stádiu pacienti pociťují námahovou dušnost. Pro stádium III těžké, je typické zhoršení dušnosti, která pacienta 17

18 omezuje v denních aktivitách. Poslední stádium IV velmi těžké zjevně zhoršuje kvalitu života nemocného a exacerbace mohou být život ohrožující (Kašák, 2006) Léčba Hlavními cíli léčby CHOPN jsou: prevence progrese nemoci, odstranění příznaků, zlepšení kvality života, zlepšení tolerance fyzické námahy, prevence a léčba komplikací, prevence a léčba exacerbací, redukce úmrtnosti. Z těchto hlavních cílů je zřejmé, že žádná stávající terapie CHOPN nevede k vyléčení. Ani nelze zastavit průběh nemoci. V silách současné medicíny je zatím pouze zpomalení průběhu nemoci, minimalizování příznaků nemoci, zlepšení kvality života pacientů a zabránění či oddálení vzniku komplikací a mortality na CHOPN (Kašák, 2006). Farmakoterapie je málo efektivní, a proto by měly být aplikovány i nefarmakologické léčebné postupy. Nefarmakologické léčebné postupy se liší dle fenotypu a stadia nemoci. Užívá se ambulantní plicní rehabilitace, neinvazivní ventilační podpora, bronchoskopická volumredukční terapie (Vašáková a kol., 2013). Ambulantní plicní rehabilitace je indikovaná pacientům ve III. a IV. stadiu onemocnění. Program ambulantní plicní rehabilitace probíhá 2-3 hodiny týdně, alespoň po dobu 3 měsíců. Program obsahuje nutriční screening, psychosociální podporu, kondiční cvičení a respirační fyzioterapii. Neinvazivní ventilační podpora je určena pacientům ve IV. stadiu chronické obstrukční plicní nemoci s hyperkapnickou respirační insuficiencí. Bronchoskopické volumredukční intervence jsou zatím metody experimentální, nedoporučuje se je používat mimo režim výzkumného projektu. Mezi tyto metody patří například zavedení jednocestného ventilu, lepidla nebo horké páry. Cílem těchto metod je dosažení atelektázy příslušného plicního laloku (Vašáková a kol., 2013). Základní podmínkou léčby je absolutní zákaz kouření a vyloučení rizikových faktorů z vnějšího prostředí. Volba farmakoterapie se řídí stadiem onemocnění. Od stadia II by měla být součástí farmakoterapie i plicní rehabilitace. Při vzniku chronické respirační insuficience je po splnění indikačních kritérií vhodná dlouhodobá domácí oxygenoterapie DDOT, kdy je nutné kyslík podávat alespoň 16 hodin denně. U malého množství pacientů se provádí chirurgická léčba, která spočívá v provedení bulektomie, volumredukčních výkonů nebo transplantace plic. Problémem u léčby CHOPN je výskyt komorbidit. Léčba CHOPN by měla být komplexní. Má za cíl přinést dlouhodobou 18

19 stabilizaci nemoci. Bylo by vhodné vypracovat individuální léčebný program, který by měl mít tyto body: edukace pacienta, stanovení a sledování stupně závažnosti CHOPN podle příznaků a měření funkce plic, monitorování fyzické námahy, vyhnutí se kouření a expozice rizikových faktorů, poskytnutí správné následné péče (Kašák, 2006). Strategie léčby s onemocněním CHOPN je čtyřkroková: v prvním kroku je nutné eliminovat rizika. V kroku druhém použijeme paušální léčbu. Léčba ve třetím kroku je fenotypicky cílená. V posledním kroku se léčí respirační insuficience a patří sem i léčba pacientů v terminálních stádiích. Inhalační bronchodilatancia se dělí na beta2 agonisty s krátkodobým, dlouhodobým a ultradlouhodobým účinkem (SABA, LABA a U-LABA). Inhalační anticholinergika se též dělí na anticholinergika s krátkodobým, dlouhodobým a ultradlouhodobým účinkem (SAMA, LAMA, U-LAMA) (Kolek, Kašák, Vašáková a kol., 2014). 1. krok - ukončení rizikové expozice: především jde o eliminaci kouření. 2. krok - paušální léčba: je indikována u všech nemocných bez ohledu na fenotyp. Pacienti užívají inhalační bronchodilatancia s dlouhodobým účinkem (LAMA či LABA) buď v monoterapii nebo v kombinacích. Inhalační bronchodilatancia s krátkodobým účinkem se používají jak úlevový lék záchranný lék, kde účinek nastupuje rychle, ale trvá krátce. Ke 2. kroku patří též nefarmakologická terapie pomocí plicní rehabilitace, tj. edukace, léčebná rehabilitace, ergoterapie (nácvik běžných aktivit denního života, nutriční a psychosociální pomoc. 3. krok - fenotypicky cílená léčba se u diagnózy CHOPN užívá v kombinacích. 4. krok - léčba respirační insuficience a péče o terminální stadia CHOPN: zde má své zastoupení domácí dlouhodobá oxygenoterapie, transplantace plic. V terminálním stádiu je důležité a nezbytné jasné zdůvodnění podávání opiátů v orální, transdermální či parenterální formě. Hlavním důvodem podávání opiátů je sedace pacienta, potlačení úzkosti, bolesti a jinak nezvladatelných pocitů dušnosti. Inhalační kortikosteroidy jsou považovány fenotypově za specifickou léčbu. Substituční léčba α1-antitrypsinem (AAT) je indikována u vrozeného chybění tohoto enzymu a u prokázaného emfyzému. V České republice je pro léčbu AAT jediné centrum v Pneumologické klinice 1. LF UK a Thomayerově nemocnici v Praze (Kolek, Kašák, Vašáková a kol., 2014). 19

20 Oxygenoterapie Kyslík byl objeven v r švédským chemikem Carlem Wilhelm Scheelem. Lékařsky byl kyslík prvně využit při podáváni anestezie v roce V roce 1885 kyslík použil MUDr. Hotzapple k léčbě bakteriální pneumonie, pacientovi tím zachránil život. Na přelomu 19. a 20. století byly objeveny první nosní sondy. Leonard Hill vyvinul kyslíkový stan, který se používal k léčbě pneumonií. Vědci také zjistili, že kyslík zmírňuje a ovlivňuje dušnost. Alvan Barach v r vyvinul malou přenosnou kyslíkovou nádobu. V Británii kyslík podávali Cotes a Gilson z tlakových lahví díky tomu se u dušných pacientů prodloužil interval chůze a zároveň se u nich zlepšila saturace arteriální krve kyslíkem. V Británii prokázal Stark, že při inhalaci kyslíku 15 hodin denně dochází ke snížení plicní hypertenze. V Denveru při studii o průběhu a prognóze CHOPN zjistili delší přežívání nemocných s cor pulmonale (Erban, 2004). DDOT (dlouhodobá domácí oxygenoterapie) nachází užití u pacientů s komplikacemi jako je například dušnost a u pacientů v terminálním stádiu CHOPN. Měla by se aplikovat minimálně 16 hodin denně. V noci a při fyzické námaze by se měl průtok kyslíku o 1 litr za minutu zvýšit. Teprve nedávno, tj. v 70. letech minulého století, byly objeveny první koncentrátory kyslíku (Erban, 2004). Důležitý je nutriční stav pacienta a poměr mezi svalovou a tukovou tkání. V zahraniční literatuře se uvádí FFM (fat free mass) neboli libová tělesná hmotnost. Častěji se však uvádí BMI (body mass index). U pacientů s CHOPN často dochází ke změně hmotnosti v důsledku nadměrného přísunu stravy, diabetu mellitu a dlouhodobé terapie kortikoidy. Nedostatek kvalitní stravy, zvýšený bazální metabolismus může vést k malnutrici (Paráková, Prchalová, Salajka, 2010) Prognóza, prevence a profylaxe u CHOPN Včasná diagnóza chronické obstrukční plicní nemoci je zásadní pro prognózu onemocnění, převážně díky efektu režimových opatření. Každá další exacerbace zhorší průběh onemocnění CHOPN. Preventivní a profylaktické opatření spočívají v zákazu kouření, v odstranění inhalačních škodlivých látek. Velmi důležité je také otužování, dechová rehabilitace a klimatoterapie. Vyhýbání se větším kolektivům v období epidemií je také velmi důležité. U osob nad 65 let se doporučuje očkování proti chřipce, 20

21 pneumokokům a hemofilům. Při přidruženém kardiálním onemocnění a u těžkých forem CHOPN se očkování doporučuje bez ohledu na věk (Kolek, Vágnerová a kol., 2016). 21

22 2 Praktická část 2.1 Cíl práce a výzkumné otázky Cíl práce Zjistit kvalitu života pacientů s onemocněním CHOPN. Výzkumné otázky Výzkumná otázka 1 - Předpokládám, že u více jak 60 % respondentů bude záchvat dýchacích obtíží trvat jeden nebo dva dny. Výzkumná otázka 2 - Předpokládám, že více jak 30 % respondentů bude mít dobře nastavenou léčbu. Výzkumná otázka 3 - Předpokládám, že více jak 70 % respondentů s onemocněním CHOPN bude vnímat svou kvalitu života jako sníženou. 2.2 Metodika výzkumu Při výzkumu bylo použito standardizovaného dotazníku SGRQ (Příloha 3). Dotazník obsahuje celkem 50 otázek rozdělených do tří pododdílů: 8 otázek respirační příznaky; 16 otázek aktivita; 26 otázek důsledky (sociální fungování, psychologické poruchy vyvolané onemocněním). Dotazník je obohacen o demografické údaje pacienta (pohlaví, věk). Otázky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel. Data shromážděná při výzkumu jsou pro větší přehlednost uspořádána do grafů. K jednotlivým otázkám byl vypracován komentář výsledků. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Dotazníky byly distribuovány na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, příspěvková organizace, respondentům, kteří trpí chronickou obstrukční nemocí. Někteří dotazovaní vyplnili dotazník sami, jiným jsem byla nápomocná. Z celkového počtu 111 dotazníků bylo vyplněno 111, avšak po kompletaci dat bylo 21 dotazníků vyřazeno z důvodu neúplného vyplnění, čili k analýze výzkumných otázek jsem použila 89 dotazníků. 22

23 2.4 Průběh výzkumu Před zahájením výzkumu byl získán souhlas s výzkumem od náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Havlíčkův Brod, příspěvková organizace (Příloha 4). Časové parametry výzkumu: a) informační příprava výzkumu: listopad prosinec 2015 a leden 2016, b) výběr a příprava výzkumných metod: leden březen 2016, c) sběr a zpracování výzkumných dat: květen listopad 2016, d) statistické testování: prosinec 2016 leden 2017, e) zpracování práce: únor březen Dotazníky byly osobně distribuovány v období květen až září Dotazníky jsem jednotlivým respondentům osobně rozdávala. Dotazník je obohacen o demografické údaje muži, ženy. 23

24 Relativní četnost Relativní četnost 2.5 Analýza výsledků 6 58,4% ,3% 2 14,6% 1 0, Velmi dobrý Dobrý Docela dobrý Špatný 2,2% 3,4% Velmi špatný Neznámo Graf 1 Jaký je váš současný zdravotní stav? Graf 1 zobrazuje relativní četnost současného zdravotního stavu respondentů. Z celkového počtu respondentů 14,6 % vyhodnotilo svůj současný zdravotní stav jako dobrý, 58,4 % jako docela dobrý, 21,3 % jako špatný, 2,2 % jako velmi špatný a 3,4 % respondentů svůj současný zdravotní stav neurčilo. 74,2% ,8% Ženy Muži Graf 2 Jakého jste pohlaví? Graf 2 znázorňuje relativní četnost pohlaví respondentů. Z celkového počtu respondentů bylo 25,8 % žen a 74,2 mužů. 24

25 Relativní četnost Relativní četnost Dotazník část 1 35% 31,5% 3 25% 2 15% 18, 13,5% 14,6% 21,3% 1 5% 1,1% Většinu Několik dní v týdnu dní v týdnu Několik dní v měsíci Jen při infekcích dýchacích cest Vůbec ne Neznámo Graf 3 Během posledních 4 týdnů jsem kašlal(a) Graf 3 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří určili, jak často kašlali během posledních 4 týdnů. Z celkového počtu respondentů 18 % kašlalo většinu dní v týdnu, 13,5 % několik dní v týdnu, 31,5 % několik dní v měsíci, 14,6 % jen při infekcích dýchacích cest, 21,3 % vůbec ne a 1,1 % se nevyjádřilo. 25% 23,6% 24,7% 2 19,1% 15,7% 16,9% 15% 1 5% Většinu Několik dní v týdnu dní v týdnu Několik dní v měsíci Jen při infekcích dýchacích cest Vůbec ne 0, Neznámo Graf 4 Během posledních 4 týdnů jsem vykašlával(a) hleny Graf 4 zobrazuje relativní četnost respondentů určujících, zdali během posledních 4 týdnů vykašlávali hleny. Z celkového počtu 19,1 % vykašlávalo hleny většinu dní v týdnu, 25

26 Relativní četnost 15,7 % několik dní v týdnu, 23,6 % několik dní v měsíci, 16,9 % jen při infekcích dýchacích cest a 24,7 % vůbec. 3 29,2% 25% 2 15% 23,6% 19,1% 11,2% 14,6% 1 5% 2,2% Většinu Několik dní v týdnu dní v týdnu Několik dní v měsíci Jen při infekcích dýchacích cest Vůbec ne Neznámo Graf 5 Během posledních 4 týdnů jsem nestačil(a) s dechem Graf 5 zobrazuje relativní četnost respondentů určujících, zdali během posledních 4 týdnů nestačili s dechem. Z celkového počtu respondentů 23,6 % nestačilo s dechem většinu dní v týdnu, 19,1 % několik dní v týdnu, 29,2 % několik dní v měsíci, 11,2 % jen při infekcích dýchacích cest, 14,6 % vůbec ne a 2,2 % se nevyjádřilo. 26

27 Relativní četnost Relativní četnost ,7% ,4% 6,7% 14,6% 10,1% 4,5% Většinu Několik dní v týdnu dní v týdnu Několik dní v měsíci Jen při infekcích dýchacích cest Vůbec ne Neznámo Graf 6 Během posledních 4 týdnů jsem trpěl(a) záchvaty pískotů Graf 6 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří během posledních 4 týdnů trpěly záchvaty pískotů. Z celkového počtu respondentů 3,4 % trpělo pískoty většinu dní v týdnu, 6,7 % několik dní v týdnu, 14,6 % několik dní v měsíci, 10,1 % jen při infekcích dýchacích cest, 60,7 % vůbec ne a 4,5 % se nevyjádřilo. 7 68,5% ,9% 4,5% 6,7% 11,2% 1,1% Více než 3 záchvaty 3 záchvaty 2 záchvaty 1 záchvat Žádný záchvat Neznámo Graf 7 Kolik těžkých nebo velmi nepříjemných záchvatů dýchacích obtíží jste měl(a) během posledních 4 týdnů? Graf 7 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří stanovili četnost těžkých nebo velmi nepříjemných záchvatů dýchacích obtíží během posledních 4 týdnů. Z celkového počtu 27

28 Relativní četnost respondentů mělo 7,9 % více než 3 záchvaty, 4,5 % mělo 3 záchvaty, 6,7 % mělo 2 záchvaty, 11,2 % mělo 1 záchvat, 68,5 % nemělo záchvat a 1,1 % se nevyjádřilo. 7 64, ,7% 2 1 2,2% 4,5% 4,5% Týden nebo více 3 nebo více dní 1 nebo 2 dny Méně než 1 den Neznámo Graf 8 Jak dlouho trval nejtěžší záchvat dýchacích obtíží? Graf 8 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří určovali délku trvání nejtěžšího záchvatu dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 2,2 % trval nejtěžší záchvat týden nebo více, 4,5 % trval 3 nebo více dní, 4,5 % trval 1 nebo 2 dny, 24,7 % trval méně než 1 den a 64 % se nevyjádřilo. 28

29 Relativní četnost Relativní četnost 45% 44,9% 4 35% 3 25% 2 19,1% 20,2% 15% 1 10,1% 5,6% 5% Žádný dobrý den 1 nebo 2 dobré dny 3 nebo 4 dobré dny Téměř každý den byl dobrý Každý den byl dobrý 0, Neznámo Graf 9 Kolik dobrých dní (s lehkými dýchacími obtížemi) v týdnu jste obvykle měl(a) během posledních 4 týdnů? Graf 9 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří určovali počet dobrých dní v týdnu během posledních 4 týdnů. Z celkového počtu respondentů 10,1 % nemělo dobrý den, 19,1 % mělo 1 nebo 2 dobré dny, 20,2 % mělo 3 nebo 4 dobré dny, 44,9 % mělo téměř každý den dobrý a 5,6 % respondentů mělo každý den dobrý. 6 53,9% ,2% 25,8% 2 1 Ne Ano Neznámo Graf 10 Pokud máte pískoty, jsou horší ráno? Graf 10 zobrazuje relativní četnost respondentů mající pískoty, jež jsou horší ráno. Z celkového počtu respondentů 53,9 % uvedlo že ne, 20,2 % že ano a 25,8 % se nevyjádřilo. 29

30 Relativní četnsot Dotazník část Dotazník část 2 oddíl 1 35% 34,8% 34,8% 3 25,8% 25% 2 15% 1 5% 3,4% 1,1% Nejzávažnější problém, jaký mám Působí mi hodně problémů Působí mi občas problémy Nepůsobí mi žádné problémy Neznámo Graf 11 Jak vážným problémem jsou pro Vás Vaše dýchací obtíže? Graf 11 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří stanovují vážnost problému jejich dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 34,8 % uvedlo svůj problém jako nejzávažnější, jaký mají, 25,8 % uvedlo, že jim působí hodně problémů, 34,8 % uvedlo, že jim působí jen občas problémy, 3,4 % uvedlo, že jim nepůsobí žádné problémy a 1,1 % respondentů se nevyjádřilo. 30

31 Relativní četnost 5 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% 29,2% Dýchací obtíže mě přinutily zcela přestat pracovat 9, Dýchací obtíže mi působí potíže při práci nebo mě přinutily změnit zaměstnání 46,1% Moje dýchací obtíže nemají vliv na mou práci 15,7% Neznámo Graf 12 Pokud jste byl(a) někdy zaměstnán(a) Graf 12 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří definují dopad problému na zaměstnání. Z celkového počtu respondentů 29,2 % uvedlo, že dýchací obtíže je přinutily zcela přestat pracovat, 9 % uvedlo, že dýchací obtíže jim působí potíže při práci nebo je přinutily změnit zaměstnání, 46,1 % uvedlo, že jejich dýchací obtíže nemají vliv na jejich práci a 15,7 % se nevyjádřilo. 31

32 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 2 Grafy 13 až 19 se týkají činností, které respondentům ve dnech, kdy vyplňovali dotazník, vyvolávaly dýchací obtíže , 12,4% 5,6% Graf 13 Klidné sezení nebo ležení Graf 13 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili klidné sezení nebo ležení jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 82 % nesouhlasilo, 5,6 % souhlasilo a 12,4 % se nevyjádřilo. 32

33 Relativní četnost Relativní četnost 7 66,3% , 2 1 6,7% Graf 14 Umývání se nebo oblékání se Graf 14 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili umývání se nebo oblékání se jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 66,3 % nesouhlasilo, 27 % souhlasilo a 6,7 % se nevyjádřilo. 8 71,9% ,7% 12,4% Graf 15 Chůze po bytě Graf 15 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili chůzi po bytě jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 71,9 % nesouhlasilo, 15,7 % souhlasilo a 12,4 % se nevyjádřilo. 33

34 Relativní četnost Relativní četnost 6 51,7% 5 40,4% ,9% 1 Graf 16 Chůze venku po rovině Graf 16 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili chůzi venku po rovině jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 51,7 % nesouhlasilo, 40,4 % souhlasilo a 7,9 % se nevyjádřilo. 69,7% , 2 1 3,4% Graf 17 Chůze do schodů (jedno poschodí) Graf 17 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili chůzi do schodů jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 27 % nesouhlasilo, 69,7 % souhlasilo a 3,4 % se nevyjádřilo. 34

35 Relativní četnost Relativní četnost ,4% 12,4% 2,2% Graf 18 Chůze do kopce Graf 18 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili chůzi do kopce jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 12,4 % nesouhlasilo, 85,4 % souhlasilo a 2,2 % se nevyjádřilo. 87,6% ,7% 5,6% Graf 19 Sportování nebo pohybové hry Graf 19 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří posoudili sportování nebo pohybové hry jako důvod svých dýchacích obtíží. Z celkového počtu respondentů 6,7 % nesouhlasilo, 87,6 % souhlasilo a 5,6 % se nevyjádřilo. 35

36 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 3 Grafy 20 až 25 se týkají kašle a dýchacích obtíží. 78,7% ,1% 11,2% 1 Graf 20 Bolí mě, když kašlu Graf 20 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že trpí bolestí zad, když kašlou. Z celkového počtu respondentů 78,7 % nesouhlasí, 10,1 % souhlasí a 11,2 % se nevyjádřilo. 36

37 Relativní četnost Relativní četnost 6 55,1% ,1% ,9% Graf 21 Kašel mě unavuje Graf 21 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že je kašel unavuje. Z celkového počtu respondentů 55,1 % nesouhlasí, 37,1 % souhlasí a 7,9 % se nevyjádřilo. 6 59,6% ,3% ,1% 1 Graf 22 Zadýchám se, když mluvím Graf 22 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že se zadýchávají, když mluví. Z celkového počtu respondentů 59,6 % nesouhlasí, 30,3 % souhlasí a 10,1 % se nevyjádřilo. 37

38 Relativní četnost Relativní četnost 6 52,8% 5 40,4% ,7% Graf 23 Zadýchám se, když se sehnu Graf 23 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že se zadýchávají, pokud se sehnou. Z celkového počtu respondentů 40,4 % nesouhlasí, 52,8 % souhlasí a 6,7 % se nevyjádřilo. 67,4% ,5% 2 10,1% 1 Graf 24 Kašel nebo dýchání mě ruší ze spánku Graf 24 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že kašel nebo dýchání je ruší za spánku. Z celkového počtu respondentů 67,4 % nesouhlasí, 22,5 % souhlasí a 10,1 % se nevyjádřilo. 38

39 Relativní četnost 8 71,9% ,3% 2 1 6,7% Graf 25 Snadno se vyčerpám Graf 25 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že se snadno vyčerpávají. Z celkového počtu respondentů 21,3 % nesouhlasí, 71,9 % souhlasí a 6,7 % se nevyjádřilo. 39

40 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 4 Graf 26 až 33 se týkají dalších problémů, které respondentům mohou v těchto dnech působit dýchací obtíže. 7 60,7% ,7% ,6% Graf 26 Kašel nebo dýchání mě na veřejnosti přivádí do rozpaků Graf 26 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že kašel nebo dýchání na veřejnosti je přivádí do rozpaků. Z celkového počtu respondentů 60,7 % nesouhlasí, 33,7 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 40

41 Relativní četnost Relativní četnost 9 80,9% ,5% 5,6% Graf 27 Moje dýchací potíže obtěžují mou rodinu, přátele nebo sousedy Graf 27 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že jejich dýchací potíže obtěžují jejich rodinu, přátele nebo sousedy. Z celkového počtu respondentů 80,9 % nesouhlasí, 13,5 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 7 62,9% ,5% ,6% Graf 28 Mám strach nebo se mě zmocňuje panika, nemohu-li popadnout dech Graf 28 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že mají strach nebo se jich zmocňuje panika, nemohou-li popadnout dech. Z celkového počtu respondentů 62,9 % nesouhlasí, 31,5 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 41

42 Relativní četnost Relativní četnost 7 61,8% ,5% ,7% Graf 29 Mám pocit, že moje dýchací potíže jsou mimo moji kontrolu Graf 29 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že mají pocit, že jejich dýchací potíže jsou mimo jejich kontrolu. Z celkového počtu respondentů 61,8 % nesouhlasí, 31,5 % souhlasí a 6,7 % se nevyjádřilo. 7 62,9% ,6% ,5% Graf 30 Neočekávám, že se moje dýchací potíže vůbec kdy zlepší Graf 30 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že neočekávají, že se jejich dýchací potíže vůbec kdy zlepší. Z celkového počtu respondentů 32,6 % nesouhlasí, 62,9 % souhlasí a 4,5 % se nevyjádřilo. 42

43 Relativní četnost Relativní četnost 5 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% 48,3% 43,8% 7,9% Graf 31 V důsledku dýchacích obtíží mám chatrné zdraví nebo jsem invalidní Graf 31 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že v důsledku dýchacích obtíží mají chatrné zdraví nebo jsou invalidní. Z celkového počtu respondentů 43,8 % nesouhlasí, 48,3 % souhlasí a 7,9 % se nevyjádřilo. 5 45% 4 35% 3 25% 2 15% 1 5% 49,4% 44,9% 5,6% Graf 32 Cvičení pro mě není bezpečné Graf 32 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že cvičení pro ně není bezpečné. Z celkového počtu respondentů 44,9 % nesouhlasí, 49,4 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 43

44 Relativní četnost 6 50,6% 5 43,8% ,6% Graf 33 Všechno mi připadá příliš namáhavé Graf 33 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že všechno jim připadá příliš namáhavé. Z celkového počtu respondentů 50,6 % nesouhlasí, 43,8 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 44

45 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 5 Grafy 34 až 37 se týkají léčby, kterou respondenti užívají. 78,7% ,5% 7,9% Graf 34 Léčba, kterou užívám, mi moc nepomáhá Graf 34 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že léčba, kterou užívají, jim moc nepomáhá. Z celkového počtu respondentů 78,7 % nesouhlasí, 13,5 % souhlasí a 7,9 % se nevyjádřilo. 45

46 Relativní četnost Relativní četnost ,1% 9, 7,9% Graf 35 Užívání léčebných prostředků na veřejnosti mne přivádí do rozpaků Graf 35 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že užívání léčebných prostředků na veřejnosti je přivádí do rozpaků. Z celkového počtu respondentů 83,1 % nesouhlasí, 9 % souhlasí a 7,9 % se nevyjádřilo. 88,8% ,5% 6,7% Graf 36 Léky, které užívám, u mne vyvolávají nepříjemné vedlejší účinky Graf 36 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že léky, které užívají, u nich vyvolávají nepříjemné vedlejší účinky. Z celkového počtu respondentů 88,8 % nesouhlasí, 4,5 % souhlasí a 6,7 % se nevyjádřilo. 46

47 Relativní četnost 89,9% ,5% 5,6% Graf 37 Léčba, kterou užívám, zasahuje rušivě do mého života Graf 37 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že léčba, kterou užívají, zasahuje rušivě do jejich života. Z celkového počtu respondentů 89,9 % nesouhlasí, 4,5 % souhlasí a 5,6 % se nevyjádřilo. 47

48 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 6 Graf 38 až 46 zobrazují situace respondentů, kdy dýchací obtíže obvykle ovlivňují jejich každodenní život. 8 71,9% , 2 1 1,1% Graf 38 Trvá mi dlouho, než se umyji nebo obleču Graf 38 zobrazuje relativní četnost respondentů, kterým trvá dlouho, než se umyjí nebo obléknou. Z celkového počtu respondentů 71,9 % nesouhlasí, 27 % souhlasí a 1,1 % se nevyjádřilo. 48

49 Relativní četnost Relativní četnost 8 73, ,7% 2 1 2,2% Graf 39 Nemohu se koupat nebo sprchovat nebo mi to trvá dlouho Graf 39 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří se nemohou koupat nebo sprchovat nebo jim to trvá dlouho. Z celkového počtu respondentů 73 % nesouhlasí, 24,7 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo. 79,8% ,7% 4,5% Graf 40 Chodím pomaleji než ostatní lidé nebo se zastavuji, abych si odpočinul(a) Graf 40 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří chodí pomaleji než ostatní lidé, nebo se zastavují, aby si odpočinuli. Z celkového počtu respondentů 15,7 % nesouhlasí, 79,8 % souhlasí a 4,5 % se nevyjádřilo. 49

50 Relativní četnost Relativní četnost 8 71,9% , 2 1 1,1% Graf 41 Činnosti, jako např. domácí práce, mi trvají dlouho nebo musím dělat přestávky na odpočinek Graf 41 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří uvedli, že činnosti jako např. domácí práce jim trvají dlouho, nebo musí dělat přestávky na odpočinek. Z celkového počtu respondentů 27 % nesouhlasí, 71,9 % souhlasí a 1,1 % se nevyjádřilo. 8 71,9% ,7% 2 1 3,4% Graf 42 Pokud vyjdu jedno poschodí, musím jít pomalu nebo se zastavit Graf 42 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří, pokud vyjdou jedno poschodí, musí jít pomalu nebo se zastavit. Z celkového počtu respondentů 24,7 % nesouhlasí, 71.9 % souhlasí a 3,4 % se nevyjádřilo. 50

51 Relativní četnost Relativní četnost 88,8% , 2,2% Graf 43 Spěchám-li nebo jdu-li rychle, musím se zastavit nebo zpomalit chůzi Graf 43 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří pokud spěchají nebo jdou rychle, musí zastavit nebo zpomalit chůzi. Z celkového počtu respondentů 9 % nesouhlasí, 88,8 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo ,1% 5,6% 2,2% Graf 44 Dýchání mi ztěžuje činnosti jako chůzi do kopce, vynášení věcí do schodů, lehké práce na zahrádce (jako trhání plevele), tanec, hraní kuželek apod. Graf 44 zobrazuje relativní četnost respondentů, kterým dýchání ztěžuje činnosti jako chůzi do kopce, vynášení věcí do schodů, lehké práce na zahrádce (jako trhání plevele), tanec, hraní kuželek apod. Z celkového počtu respondentů 5,6 % nesouhlasí, 92,1 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo. 51

52 Relativní četnost ,5% 3,4% 1,1% Graf 45 Dýchání mi ztěžuje činnosti jako nošení těžkých břemen, okopávání na zahrádce nebo odstraňování sněhu apod. Graf 45 zobrazuje relativní četnost respondentů, kterým dýchání ztěžuje činnosti jako nošení těžkých břemen, okopávání na zahrádce nebo odstraňování sněhu, poklus nebo rychlá chůze, hraní tenisu nebo plavání. Z celkového počtu respondentů 3,4 % nesouhlasí, 95,5 % souhlasí a 1,1 % se nevyjádřilo. 52

53 Relativní četnost ,5% 3,4% 1,1% Graf 46 Dýchání mi ztěžuje činnosti jako velmi těžkou tělesnou práci, běh, jízdu na kole, rychlé plavání nebo intenzivní sport Graf 46 zobrazuje relativní četnost respondentů, kterým dýchání ztěžuje činnosti jako velmi těžkou tělesnou práci, běh jízdu na kole, rychlé plavání nebo intenzivní sport. Z celkového počtu respondentů 3,4 % nesouhlasí, 95,5 % souhlasí a 1,1 % se nevyjádřilo. 53

54 Relativní četnost Dotazník část 2 oddíl 7 Graf 47 až 51 zobrazují obvyklé dýchací obtíže, které obvykle ovlivňují respondentům každodenní život ,4% 12,4% 2,2% Graf 47 Nemohu sportovat nebo hrát pohybové hry Graf 47 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří nemohou sportovat nebo hrát pohybové hry. Z celkového počtu respondentů 12,4 % nesouhlasí, 85,4 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo. 54

55 Relativní četnost Relativní četnost 6 53,9% 5 43,8% ,2% Graf 48 Nemohu chodit za zábavou nebo se rekreovat Graf 48 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří nemohou chodit za zábavou nebo se rekreovat. Z celkového počtu respondentů 53,9 % nesouhlasí, 43,8 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo. 78,7% ,9% 4,5% Graf 49 Nemohu chodit na nákupy Graf 49 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří nemohou chodit na nákupy. Z celkového počtu respondentů 78,7 % nesouhlasí, 16,9 % souhlasí a 4,5 % se nevyjádřilo. 55

56 Relativní četnost Relativní četnost 79,8% ,1% 2 1 1,1% Graf 50 Nemohu dělat domácí práce Graf 50 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří nemohou dělat domácí práce. Z celkového počtu respondentů 79,8 % nesouhlasí, 19,1 % souhlasí a 1,1 % se nevyjádřilo , 6,7% 2,2% Graf 51 Nemohu se velmi vzdalovat od postele nebo od židle Graf 51 zobrazuje relativní četnost respondentů, kteří se nemohou velmi vzdalovat od postele nebo od židle. Z celkového počtu respondentů 91 % nesouhlasí, 6,7 % souhlasí a 2,2 % se nevyjádřilo. 56