ANALÝZA SPOTŘEBY LÉKŮ VE VŠEOBECNĚ FAKULTNÍ NEMOCNICI V PRAZE

Transkript

1 Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, Praha 10 Specializační příprava ANALÝZA SPOTŘEBY LÉKŮ VE VŠEOBECNĚ FAKULTNÍ NEMOCNICI V PRAZE V LETECH 1996 A 1997 VRATISLAV MRÁZEK II. interní klinika Všeobecná fakultní nemocnice v Praze U nemocnice 2, Praha 2

2 UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb. Tato práce vznikla se souhlasem ředitele VFN pana MUDr. Martina Holcáta.

3 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Obsah Souhra... 4 Úvod... 5 Cíle... 5 Soubor dat... 6 Metodika... 6 Výsledky... 7 Náklady dle indikačních skupin... 8 Náklady dle generických látek Náklady dle firemního preparátu Počet DDD všech generických látek jednotlivě Počet DDD systémově podávaných antibiotik jednotlivě Celkový počet DDD systémově podávaných antibiotik Celkový počet DDD cefalosporinových antibiotik Celkový počet DDD fibrinolytik Diskuse Závěr Literatura... 44

4 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků. ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Souhrn Práce analyzuje většinu (67 % finančního objemu v roce 1996 a 63 % v roce 1997) spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze z hlediska indikačních skupin, generických látek a firemních preparátů - to vše celkově a v meziročním srovnání. Na příkladu interních klinik demonstruje možnost porovnávání spotřeby jednotlivých pracovišť pomocí definovaných denních dávek léčiv přepočtených na ošetřovatelské dni. Více než 45 % finančních prostředků bylo vynaloženo za preparáty ze třech indikačních skupin (ze 79 zastoupených) - za cytostatika, antibiotika a imunopreparáty. Pětina všech financí byla vydána za pouhá čtyři generika a téměř čtvrtina za prvních pět generik (z 955 zastoupených) - za albumin, intravenózní imunoglobuliny, filgrastim, antitrombin a paclitaxel. Za první čtyři firemní preparáty (z zastoupených) pak více než 10 % - Neupogen, Ta-xol, Human albumin 20 % 100 ml Grifols a Diflucan i.v. Výsledky analýzy poskytují podklad Lékové komisi pro modelaci Pozitivního listu nemocnice a obchodnímu oddělení mohou pomoci při vyjednávání s dodavateli.

5 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Úvod Náklady na léky patří k nejvíce zatěžujícím položkám v hospodaření každé nemocnice. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) byla ve sledovaném období (1996 a 1997) největší nemocnicí v České republice z hlediska počtu lůžek i z hlediska celkových nákladů. Proto byla pravděpodobně v České republice nemocnicí, která vynaložila na léky nejvíce prostředků. K posouzení jejich účelného vynaložení je z farmakoekonomického hlediska zapotřebí vyhodnocovat vedle údajů o účinnosti a event. nežádoucích účincích léků i data ekonomická. Potřeba analýzy spotřeby léků a vytvoření monitorovacího systému k průběžnému sledování používání léků se zvýraznila při deficitním hospodaření nemocnice, kdy je nutné hledat veškeré rezervy a oblast léků je jedna z nejnákladnějších. Přesné informace by měly rovněž umožnit porovnávat jednotlivá pracoviště uvnitř nemocnice a po provedení určité standardizace i celou VFN s ostatními nemocnicemi v zemi. Vzhledem k velkému množství dat je elektronické vedení skladového hospodářství lékárny a následná analýza nezbytnou podmínkou. Ústavní lékárna VFN měla ve sledovaném období dvě výdejny hromadně vyráběných léčivých prostředků (HVLP), ale jen jedna měla k dispozici elektronický systém skladového hospodářství. Proto veškerá data dále analyzovaná se týkají pouze výdejny Faustův dům, která zásobovala většinu VFN. Kterou kliniku zásobovala která výdejna, bylo dáno lokalizací pracoviště a nikoli jeho odborností. Proto i spektrum vydávaných léků by se nemělo významně mezi oběma výdejnami lišit. Aproximace zde analyzovaných dat a přenesení výsledků na celou VFN je potom možná při znalosti celkových nákladů nemocnice na léky ve vztahu k objemu výdeje této výdejny vyjádřenému v penězích. Cíle V předkládané práci jsem si vytyčil tři cíle: l. Základním cílem práce je analyzovat spotřebu HVLP ve VFN v letech 1996 a 1997 vyjádřenou v penězích, vyčíslit celkové a meziroční srovnání nákladů celkových, nákladů dle indikačních skupin, nákladů dle generických látek a nákladů dle firemních preparátů.

6 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a Druhým cílem je na čtyřech vybraných pracovištích - interních klinikách - provést analýzu i ve vztahu k definované denní dávce (DDD - představuje předpokládanou průměrnou udržovací dávku léčiva na jeden den v hlavní indikaci pro dospělého jedince [l, 2]) léčiv jako ukázku potenciálu počítačové aplikace, která může sloužit nejen pro potřeby farmakoekonomické, ale i pro potřeby účelné farmakologie. 3. Předpokladem ke splnění výše uvedených cílů je však nutno vypracovat spolehlivý algoritmus sběru dat a vytvořit uživatelsky jednoduchou softwarovou aplikaci, která umožní získat libovolné informace tříděné a seskupené podle všech kritérií, která primární vstupní data poskytují. Soubor dat Vstupní data jsou data primární a byla získána ze žádanek jednotlivých pracovišť. Jeden elektronický záznam tedy odpovídá jedné kolonce na žádance a obsahuje následující údaje: preparát identifikovaný kódem Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) - pokud jej preparát ještě neměl, byl přiřazen vlastní kód lékárny, počet balení, cena zajedno balení, číslo odebírajícího pracoviště a datum výdeje. Sekundární data byla přiřazena dle databáze SÚKLu, která je distribuována ve formátu dbf. Jednalo se o zařazení preparátu do indikační skupiny (IS), do anatomickoterapeuticko-chemické klasifikace (ATC) a přiřazení jeho DDD. Data obsahují záznamy ze všech žádanek z výdejny Faustův dům v období l. l.1996 až Žádanky obsahovaly záznamů v roce 1996 a záznamů v roce Metodika Skladové hospodářství lékárny bylo vedeno v elektronické podobě pomocí systému Mediox firmy InSpace v.o.s. (Plzeň, Keřová 7). Export dat v požadovaném tvaru text - fixed width" byl částečně součástí komerčně dostupné verze programu a částečně byl upraven individuálně dle mých požadavků autory programu. Minimálně jedenkrát měsíčně jsem osobně exportem provedl okopírování

7 záznamů na disketu a potom jsem data importoval do vlastní databázové aplikace s názvem Léky_VFN" vytvořené v prostředí relační databáze Microsoft Access. Následně byly nově zařazené preparáty

8 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 zaktualizovány o informaci, ke které indikační a ATC skupině patří a o jejich DDD. Léky bez kódu SÚKLu se v sestavách indikačních skupin a ATC klasifikace vyskytují jako nezařazené a nebyly zavzaty do dalšího zpracování pokud se jednalo o IS, ATC nebo DDD. Vlastní uživatelsky přívětivá aplikace relační databáze umožňuje sestavovat libovolné výstupy z primárních i sekundárních dat celkově či vytříděné a/nebo seskupené podle kritéria z jednoho až všech polí záznamů. Touto aplikací jsem vytvořil všechny přehledy, které budou uvedeny, a které představují jádro předkládané práce. Jedná se pouze o menší podmnožinu všech možných sestav. Údaje o celkových nákladech na léky pocházejí z výsledovek VFN - analytický účet Informace o počtech hospitalizovaných pacientů ve vztahu k ošetřovací době (počet skutečných ošetřovacích dnů) interních klinik jsou z oddělení statistiky VFN. Ustavní lékárna neměla vůči oddělením VFN obchodní přirážku a dále uváděná data tedy reprezentují nákupní ceny lékárny a zároveň náklady konkrétních pracovišť za příslušný HVLP. Pro účely porovnání spotřeby léků jednotlivými pracovišti jsem použil metodu přepočtu počtu DDD na 100 ošetřovacích dnů (DDD/100 os. d.). Tento výraz vyjadřuje procento pacientů, kteří mohli být sledovanou látkou léčeni - při vědomí všech úskalí, která vyplývají z definice samotné DDD. Výsledky 1. V roce 1996 bylo vydáno výdejnou Faustův dům léků celkem za Kč a v roce 1997 za Kč. Léky byly dodány celkem na 389 pracovišť. Jednalo se celkem o 2618 druhů firemních preparátů obsahujících 955 generických látek ze 79 indikačních skupin. Náklady dle indikačních skupin znázorňuje tabulka č. l, náklady dle generických látek tabulka č. 2, náklady dle firemních preparátů tabulka č. 3. Graf č. l zobrazuje měsíční rozdělení celkových nákladů spolu s meziročním porovnáním. 2. V tabulce č. 4 je uveden počet DDD všech generických látek jednotlivě připadajících na 100 ošetřovacích dnů, v tabulce č. 5 počet DDD systémově podávaných antibiotik jednotlivě připadajících na 100 ošetřovacích dnů, v tabulce č. 6 celkový počet DDD

9 systémově podávaných antibiotik připadajících na 100 ošetřovacích dnů, v tabulce č. 7 celkový počet DDD cefalosporinových antibiotik připadajících na 100 ošetřovacích dnů, v tabulce č. 8 celkový

10 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků. ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 počet DDD fibrinolytik připadajících na 100 ošetřovacích dnů. Tyto údaje se týkají pouze interních klinik. 3. Výše předložené výsledky jsou dokladem splnění cíle vytvoření algoritmu sběru dat a softwarové aplikace k jejich zpracování. Bez těchto předpokladů by nebylo možno hromadné zpracování dat v předvedeném rozsahu provést. Tabulka č. l Náklady dle indikačních skupin

11

12 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

13 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Tabulka č. 2 Náklady dle generických látek (výpis ukončen při nákladech menších než desetina promile z nákladů celkových)

14

15 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

16

17 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

18

19 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

20

21 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

22

23 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

24

25 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

26 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Tabulka č. 3 Náklady dle firemního preparátu (výpis ukončen při nákladech menších než desetina promile z nákladů celkových)

27

28 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků. ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

29

30 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

31

32 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

33

34 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

35

36 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

37

38 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

39

40 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

41

42 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

43

44 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby leká ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

45

46 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

47

48 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

49 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

50

51 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Tabulka č. 4 Počet DDD všech generických látek jednotlivě připadajících na 100 ošetřovacích dnů

52

53 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

54

55 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

56

57 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

58

59 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

60

61 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

62

63 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

64

65 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

66

67 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

68

69 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

70

71 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997

72 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Tabulka č. 5 Počet DDD systémově podávaných antibiotik jednotlivě připadajících na 100 ošetřovacích dnů

73

74 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Tabulka č. 6 Celkový počet DDD systémově podávaných antibiotik připadajících na 100 ošetřovacích dnů (ATC = J01????) Tabulka č. 7 Celkový počet DDD cefalosporinových antibiotik připadajících na 100 ošetřovacích dnů (ATC = J01DA??) Tabulka č. 8 Celkový počet DDD fíbrinolytik připadajících na 100 ošetřovacích dnů (ATC = B01AD??)

75 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Diskuse VFN vynaložila dle svého účetnictví v roce 1996 na léky celkem Kč a v roce 1997 celkem Předložená analýza se tedy týká v prvním roce 67 % celkové spotřeby léků VFN a ve druhém roce 63 % ve finančním vyjádření. Zbytek je dán výdejem ze druhé nemocniční výdejny HVLP (v areálu DAK) a z výdejen ostatních druhů léčiv (infúzní roztoky, individuálně připravovaná léčiva, některé krevní deriváty). Více než 45 % finančních prostředků bylo vynaloženo za preparáty ze třech indikačních skupin (ze 79 zastoupených) - za cytostatika, antibiotika a imunopreparáty. Pětina všech financí byla vydána za pouhá čtyři generika a téměř čtvrtina za prvních pět generik (z 955 zastoupených) - za albumin, intravenózní imunoglobuliny, fílgrastim, antitrombin a paclitaxel. Za první čtyři firemní preparáty (z zastoupených) pak více než 10 % - Neupogen, Ta-xol, Human albumin 20 % 100 ml Grifols a Diflucan i.v. Výsledky v tabulkách srovnání počtu přepočtených DDD umožňují porovnávat spotřebu léčiv jednotlivými pracovišti. Některé rozdíly mají přirozené vysvětlení například v odborném zaměření pracoviště (cytostatika, fíbrinolytika), některé by se vysvětlovaly obtížně (antibiotika, tolazolin) a některé zřejmě racionální vysvětlení ani nemají (oxazepam, pira-cetam). Za největší slabinu celé práce a s tím spojenou nutnost střízlivosti v interpretaci výsledků považuji to, že soubor vstupních dat není kompletní. Zvláštní opatrnost je třeba v oblasti spotřeby elektrolytů a krevních derivátů (albuminy), které byly v hojné míře dodávány i z jiných výdejen a to bez větší logické závislosti ve vztahu k odběratelům - obvykle se jednalo o topografické a zvykové důvody. Závěr Výsledky provedené analýzy mohou dát solidní podklad Lékové komisi pro modelaci Pozitivního listu nemocnice a jeho změn a dále napovědět, pro která generika se vyplatí vydávat vnitřní metodické listy".

76 Soustavným pravidelným vyhodnocováním spotřeby léků by se vytvořil zpětnovazební nástroj pro uplatňování racionální preskripce a její následné kontroly vedením nemocnice.

77 Vratislav Mrázek: Analýza spotřeby léků ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze v letech 1996 a 1997 Znalost tvrdých" dat by měla v neposlední radě vylepšit vyjednávači pozici obchodnímu oddělení VFN při vyjednávám o ceně s dodavateli a pro přípravu dlouhodobých odběratelských smluv. Literatura 1. Lunde P (1979) The metodology of drug utilisation studies. In: Bergman U (ed) Studies in drug utilisation. Methods and applications. WHO Regional Office for Europe, Copenha-gen, pp (WHO Regional Publications, European Seríes, No. 8) 2. Guidelines for defined daily dose (1993) WHO Collaborating Centre for Drug Statistics Methodology, Oslo