6. Teorie spotřebitelské volby

Transkript

1 . Teorie spotřebitelské volb Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vdělají všší důchod a mohou víc spotřebovávat, ale zbude jim méně volného času snížení úspor umožňuje víc spotřebovat nní, ale sníží to budoucí spotřebu Dnes blíž prozkoumáme, jak se domácnosti rozhodují, jak reagují na změnu cen a zvýšení svého důchodu a odvodíme jejich poptávku po spotřebních statcích a nabídku výrobních faktorů. mic-slide ( / 5) o se dnes naučíte jak rozpočtové omezení zobrazuje volb, které si může domácnost dovolit jak indiferenční křivk zobrazují preference domácnosti co určuje optimální volbu domácnosti jak domácnost reaguje na změnu svého důchodu a cen jak rozložit dopad změn cen na důchodový a substituční efekt jak teorii spotřebitelské volb použít ke zkoumání chování domácností Přednáška odpovídá kapitole 1. mic-slide (3 / 5) Rozpočtové omezení Pepa rozděluje svůj důchod mezi dva statk: a pizzu. Jak zobrazíme jeho možnost volb? Spotřební koš je kombinace množství jednotlivých statků, které může domácnost spotřebovávat. Rozpočtová množina je množina všech spotřebních košů, které jsou domácnosti k dispozici při daných cenách, jejím důchodu a ostatních omezeních. Rozpočtová linie je horní část obalu rozpočtové množin na ní platí, že domácnost nemůže zvýšit svou spotřebu jednoho statku, aniž b snížila spotřebu jiného. mic-slide ( / 5) Teorie spotřebitelské volb 1

2 Rozpočtové omezení grafick 5 Pepovo kapesné je 1 Kč měsíčně, cena pizz je 1 Kč, cena piva je Kč. Pepa může koupit buď 1 koláčů pizz měsíčně, nebo 5 piv měsíčně, jejich kombinaci či méně. Rozpočtová množina je barevný trojúhelník. Rozpočtová linie je tlustá barevná 1 úsečka. Pepa může koupit jakýkoli spotřební koš uvnitř rozpočtové množin (např. koš ). Koše mimo rozpočt. množinu (např. koš ) jsou pro něj nedostupné. mic-slide (5 / 5) Rozpočtové omezení grafick (obecně) M/P M/P Důchod je M, cena statku X je P, cena statku Y je P. Maimální spotřeba statku X (při nulovém nákupu statku Y) je M/P, maimální spotřeba statku Y (při nulovém nákupu statku X) je M/P. Rozpočtová množina (barevný trojúhelník) má tvar P + P M,,. Rozpočtová linie (tlustá barevná úsečka) má tvar P + P = M,,. mic-slide ( / 5) Sklon rozpočtové linie Relativní cena pizz = cena pizz cena piva Při přesunu z bodu do Pepa ztratí 1 piv a získá pizz. Sklon je 5. Sklon rozpočtové linie se rovná poměru, v jakém Pepa může na trhu směnit za pizzu (5 piv za 1 pizzu) nákladům příležitosti na 1 pizzu v pivu (5 piv) relativní ceně pizz 1 Kč = = 5 piv za pizzu. Kč mic-slide (7 / 5) Sklon rozpočtové linie obecně Rozpočtová linie má tvar = M P P P,,. bsolutní hodnota směrnice rozpočtové linie je P /P. bsolutní hodnota směrnice rozpočtové linie se rovná poměru, v jakém spotřebitel může na trhu směňovat statek Y za statek X nákladům příležitosti na jednotku statku X ve statku Y relativní ceně statku X v jednotkách Y = P /P mic-slide (8 / 5) Teorie spotřebitelské volb

3 Vliv změn důchodu na rozpočtové omezení Kdž Pepův důchod stoupne z 1 Kč na 1 Kč, může: zvýšit maimální spotřebu piva z 5 na zvýšit maimální spotřebu pizz z 1 na 1 nebo jejich kombinace Rozpočtová linie se posouvá rovnoběžně vzhůru. Sklon je stejný, protože se nezměnil poměr cen piva a pizz. mic-slide (9 / 5) Vliv změn cen na rozpočtové omezení Kdž Pepův důchod zůstane 1 Kč, ale cena piva stoupne na Kč, Pepa musí snížit svou maimální spotřebu piva z 5 na 5 nemusí měnit svou maimální spotřebu pizz musí změnit jejich kombinace Zvýšení cen jednoho statku otáčí rozpočtovou linii dovnitř. Sklon linie klesl, protože relativní cena pizz klesla na.5 piva. mic-slide (1 / 5) Rozpočtové omezení a vbilancovaná inflace M/P M/P Kdž Pepův důchod i všechn cen stoupnou o %, rozpočtová množina se nemění. Reálně má Pepa právě takový důchod jako dříve a ani relativní cen se nezměnil. Na vbilancovanou inflaci nemusí Pepa reálně reagovat. mic-slide (11 / 5) Preference: co spotřebitelé chtějí Domácnosti se snaží při daných omezeních zařídit co nejlépe. Ze své rozpočtové množin si volí ten spotřební koš, který nejvíce preferuje. Preference jsou schéma, podle kterého spotřebitel seřadí všechn možné kombinace spotřebních košů podle pořadí, ve kterém jim dává přednost. mic-slide (1 / 5) Teorie spotřebitelské volb 3

4 Nutné vlastnosti racionálních preferencí Preference racionálního člověka splňují vžd dvě vlastnosti: iom úplnosti srovnání: spotřebitel dokáže porovnat každé dva spotřební koše a, tj. říci zda nebo. iom tranzitivit: pokud spotřebitel slabě preferuje koš před košem a koš před košem, pak slabě preferuje před košem, tj.. Speciální případ, které vplývají z aiomu tranzitivit: mic-slide (13 / 5) Obvklé vlastnosti preferencí Obvkle (ale ne vžd) splňují preference také další dvě vlastnosti: iom nenascenosti ( víc je líp ): spotřebitel preferuje větší množství statku před menším. iom rozmanitosti ( průměr je lepší než etrém ): spotřebitel preferuje různorodější spotřebu. Konvení kombinace dvou spotřebních košů je preferována před každým z těchto košů, tj. leží na všší indiferenční křivce. mic-slide (1 / 5) Indiferenční křivk: preference grafick Indiferenční křivka je množina všech spotřebních košů, které jsou z hlediska spotřebitele stejně preferované, tj. které mu přinášejí stejný užitek. Spotřebitel je lhostejný (indiferentní), který z košů na indiferenční křivce bude spotřebovávat. D od a pro pro spotřebitele stejně dobré leží na stejné indiferenční křivce. od a D má spotřebitel rád jinak než a leží mimo. mic-slide (15 / 5) Důsledk aiomu úplnosti srovnání 1. Spotřebitel dokáže porovnat každé dvě situace.. Spotřebitel má nekonečně mnoho indiferenčních křivek indiferenční mapu. Indiferenční mapa: od a preferuje spotřebitel stejně; bod a D jinak. D U 3 mic-slide (1 / 5) Teorie spotřebitelské volb

5 Důsledek tranzitivit: indif. křivk se nekříží Pokud b se indiferenční křivk křížil, pak b: od a bl stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). od a bl stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). od a bl stejně preferované (podle aiomu tranzitivit). od a bl zároveň různě preferované (leží na různých indif. křivkách). To je spor indiferenční křivk se nemohou protínat. mic-slide (17 / 5) Důsledek aiomu nenascenosti: klesající křivk Pokud platí aiom nenascenosti pro oba statk, pak jsou indiferenční křivk klesající. D Pokud platí aiom nenascenosti pro oba statk, pak: bod i jsou horší než bod, stejně jako všechn bod ve spodním obdélníku nemohou ležet na stejné indif. křivce bod i D jsou lepší než bod, stejně jako všechn bod v horním obdélníku nemohou ležet na stejné indif. křivce Indif. křivka musí být klesající ležet mimo zabarvenou oblast. mic-slide (18 / 5) Důsledek aiomu nenascenosti: všší je lepší Pokud platí aiom nenascenosti pro oba statk, pak jsou všší indiferenční křivk preferované před nižšími. D U 3 Koše a jsou stejně preferované (leží na stejné indif. křivce). Koše a jsou více preferované než koš (mají jednoho statku více). Koše a jsou méně preferované než koš D (mají jednoho statku méně) U 3. V důsledku aiomu nenascenosti jsou indif. křivk tenké. mic-slide (19 / 5) Důsl. nenasc. a rozmanit.: klesající konvení Pokud platí aiom nenascenosti a rozmanitosti pro oba statk, pak jsou indiferenční křivk klesající a konvení (prohnuté směrem k počátku os). U1 Indiferenční křivk jsou klesající (kvůli aiomu nenascenosti). od etrémní spotřeb a jsou stejně dobré (leží na stejné indif. křivce). Pokud platí aiom rozmanitosti, musí bod (konvení kombinace bodů a = leží na úsečce ) být preferovanější ležet na všší indif. křivce. Indiferenční křivk ted musejí být klesající konvení. mic-slide ( / 5) Teorie spotřebitelské volb 5

6 Mezní míra substituce Mezní míra substituce udává poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, ab se nezměnil jeho užitek, tj. kolik jednotek piva je maimálně ochotný zaplatit za jednu pizzu, ab si nepohoršil V bodě je :1 =, tj. spotřebitel je ochoten vměnit piva za 1 pizzu. V bodě je 1:3 = 1/3, tj. spotřebitel je ochoten vměnit 1/3 piva za 1 pizzu. Mezní míra substituce odpovídá sklonku indiferenční křivk. Jak se mění sklon křivk, mění se i mezní míra substituce: mic-slide (1 / 5) trémní případ: dokonalé substitut zelené U 3 modré Dokonalé substitut jsou dva statk, které je spotřebitel ochoten substituovat v pevném poměru, např. 1:1. Jejich mezní míra substituce je konstantní, indiferenční křivk jsou úsečk. Příklad: zelené a modré tužk pro barvoslepého (zelená tužka je pro něj stejně dobrá jako modrá). mic-slide ( / 5) trémní případ: dokonalé komplement pravé U 3 levé Dokonalé komplement jsou dva statk, které je spotřebitel spotřebovává v pevném poměru, např. 1:1. Indiferenční křivk mají tvar písmene L. Příklad: levé a pravé bot pro zdravého člověka ( levé a pravé bot jsou stejně dobré jako dva pár). mic-slide (3 / 5) Obvklé případ Indiferenční křivk blízkých substitutů jsou prohnuté málo, indiferenční křivk blízkých komplementů jsou prohnuté hodně. rohlík káva raženka blízké substitut smetana blízké komplement (Substitut a komplement definuje křížová elasticita poptávk.) mic-slide ( / 5) Teorie spotřebitelské volb

7 Optimum: co si spotřebitel vbere Optimum je spotřební koš, který spotřebitel preferuje nejvíc ze všech košů, které si může dovolit. D Koš je optimum nejlepší dostupný koš. Koš D b bl lepší, ale není dostupný. Koše a jsou dostupné, ale jsou horší než. mic-slide (5 / 5) Optimum spotřebitele: tpické řešení Tpické optimum spotřebitele splňuje dvě tři vlastnosti: 1) leží na rozpočtové linii (kvůli aiomu nenascenosti) ) leží uvnitř (ne na krajích) rozpočtové linie (kvůli aiomu rozmanitosti) (vnitřní řešení) 3) rozpočtová linie tečnou indiferenční křivk (tečné řešení) Sklon rozpočtové linie i indiferenční křivk je stejný, tj. MRS = P /P, tj. spotřebitel směňuje statk ve stejném poměru jako trh. mic-slide ( / 5) Optimum spotřebitele: tpické řešení (pokrač.) MP #3: Racionální lidé mslí v mezních veličinách. V bodě se MRS P /P, tj. spotřebitel je ochoten statk směňovat v jiném poměru než trh. Je ochoten se posunout z do : obětuje ( ) statku Y, ab získal ( 1 ) statku X. Trh mu však nabízí za tuto oběť 1 více: ( ) statku X. Tím si polepší (dostane se na všší indif. křivku). Spotřebitel se v tomto směru posouvá, dokud buď neplatí, že MRS = P /P, nebo má už jen jeden statek. mic-slide (7 / 5) Optimum spotřebitele: rohové řešení Rohové řešení nastává např. u dokonalých substitutů (bod ). MRS je konstantní, nemůže se ted obecně rovnat P /P. Kdb spotřebitel všel z bodu, postupnou substitucí b se dostal do bodu. Další substituce není možná nemá už žádný statek Y. (Indif. křivk jsou černé, rozpočtová linie barevná.) mic-slide (8 / 5) Teorie spotřebitelské volb 7

8 Důsledk zvýšení důchodu Při zvýšení důchodu roste spotřeba normálních a klesá spotřeba podřadných statků. oba statk jsou normální statek Y je podřadný mic-slide (9 / 5) Důsledk změn cen Snížení cen X na polovinu otáčí rozpočtovou linii okolo bodu ma. spotřeb Y. Zde spotřebitel kupuje víc X a méně Y. Je to však nutné? mic-slide (3 / 5) Důchodový a substituční efekt Snížení cen statku X má na spotřebitele dva dopad: Důchodový efekt: pokles cen X zvšuje jeho kupní sílu, což mu umožňuje koupit více obou statků. Jako růst důchodu: spotřebitel kupuje více normálních a méně podřadných statků. Substituční efekt: pokles cen X relativně zdražuje Y proti X. Spotřebitel nahradí to, co se relativně zdražilo, tím, co se relativně zlevnilo. elkový (čistý) efekt není jistý záleží na tom, který efekt převáží. mic-slide (31 / 5) Důchodový a substituční efekt grafick Substituční efekt: z bodu do pomocného bodu relativně zdražený statek Y je nahrazen relativně zlevněným statkem X; užitek se nemění (posun po indiferenční křivce). Důchodový efekt: z bodu do bodu kupuje víc obou normálních statků; užitek roste, posun z nižší indiferenční křivk na všší. Pro zlevněný normální statek X jdou oba efekt stejným směrem. Pro zdražený normální statek Y jdou proti sobě. mic-slide (3 / 5) Teorie spotřebitelské volb 8

9 Normální a podřadné statk: efekt oba statk normální statek X podřadný mic-slide (33 / 5) Velikost substitučního efektu Substituční efekt je tím silnější, čím bližší jsou statk substitut. blízké substitut nedok. komplement Stejná změna relativních cen vede k tím větší substituci, čím je indiferenční křivka plošší. mic-slide (3 / 5) Velikost důchodového efektu Důchodový efekt působí opačným směrem na normální a podřadné statk. Pro normální statk je tím silnější, čím se cena statku X více změní čím větší je podíl výdajů na statek X na celkových výdajích domácnosti (P /M) čím jsou statk více luusní mic-slide (35 / 5) Na co pamatovat při použití aparátu Indiferenční křivk nelze kreslit podle oka. Vžd je třeba prozkoumat jejich tvar. Položte si následující otázk: Jsou oba statk dobré (nebo nežádoucí)? Jsou oba statk normální (nebo je jeden podřadný)? Platí pro oba aiom nenascenosti? Platí pro oba aiom rozmanitosti? Tto faktor určují tvar indiferenčních křivek a to, kam se posouvá optimum při změně rozpočtové linie. mic-slide (3 / 5) Teorie spotřebitelské volb 9

10 Odvození poptávkové křivk 1 P 1 P d Individuální poptávkovou křivku odvodíme snadno: eteris paribus měníme cen jednoho statku (zde X) a do grafu vnášíme kombinace dané cen a optimálního množství. Při ceně P 1 poptává množství 1, při nižší ceně P všší množství. 1 mic-slide (37 / 5) Odvození tržní poptávkové křivk P = = = 9 D d N = 1 d K = 15Q Tržní poptávka je (horizontální) součet individuálních poptávek (tj. součet poptávaných množství pro každou cenu). mic-slide (38 / 5) 9 1 plikace: odvození nabídk práce Lidé volí mezi volným časem a spotřebou. Rozpočtová linie má tvar c = w l + u = w ( h h) + u. c w h + u c u }{{} h h l s mic-slide (39 / 5) h Volný čas i práce jsou normální statk, platí aiom nenascenosti i rozmanitosti. Relativní cenou volného času je množství spotřebních statků, které si domácnost může koupit za hodinovou mzdu w. V optimu platí MRS = w. Důsledek zvýšení nepracovních příjmů c w h + u c u h h h Zvýšení nepracovních příjmů vtváří kladný důchodový efekt. Domácnost zvýší spotřebu všech normálních statků, tj. i volného času. Nabízené množství práce klesne. mic-slide ( / 5) Teorie spotřebitelské volb 1

11 Důsledek zvýšení mzdové sazb Zvýšení mzdové sazb má dva efekt: Substituční efekt: všší mzdová sazba zdražuje volný čas a zlevňuje spotřebu. Domácnost více pracuje. Důchodový efekt: s všším důchodem si domácnost může dovolit jak více volného času, tak více spotřebních statků. Zvšuje svou spotřebu obou, tj. snižuje objem práce. elkový efekt není zřejmý záleží, který převáží. Individuální nabídka práce může být rostoucí i klesající. mic-slide (1 / 5) Zvýšení mzdové sazb: převažuje substituční efekt c w l s c c h h h h w w ( h h ) ( h h ) l s Pokud převažuje substituční efekt, je individuální nabídka práce rostoucí. mic-slide ( / 5) Zvýšení mzdové sazb: převažuje důchodový efekt c w c c w w l s h h h h ( h h ) ( h h ) l s Pokud převažuje důchodový efekt, je individuální nabídka práce klesající. mic-slide (3 / 5) plikace: odvození nabídk úspor Dík úsporám (a výpůjčkám) mohou lidé přesouvat svoji spotřebu v čase. Otázka: jak ovlivňuje nabídku úspor úroková sazba? Model: člověk žije dvě období v mládí člověk vdělá mil. Kč spotřeba v mládí = mil. Kč uspořená částka ve stáří nemá člověk žádný příjem spotřeba ve stáří = uspořená částka + úrok Úroková sazba určuje relativní cenu spotřeb v mládí v jednotkách spotřeb ve stáří. mic-slide ( / 5) Teorie spotřebitelské volb 11

12 Intertemporální volba Rozpočtové omezení pro úrokovou sazbu 1 %. c.. }{{} úspor c 1 Spotřebitel může spotřebovat buď celý důchod nní ( 1 = mil. Kč, = ), nebo celý důchod a úrok v budoucnosti ( 1 =, =. mil. Kč), jejich kombinaci či méně. Sklon rozpočtové linie je roven (1 + r), kde r =.1. Platí aiom nenascenosti i rozmanitosti, 1 i jsou normální statk. mic-slide (5 / 5) Důsledek zvýšení úrokové sazb Zvýšení úrokové sazb působí dva efekt: Důchodový efekt: spotřebitel si může dovolit víc současných i budoucích statků zvšuje spotřebu obou a úspor klesají. Substituční efekt: současná spotřeba se relativně zdražuje, budoucí se relativně zlevňuje snižuje současnou a zvšuje budoucí spotřebu, úspor rostou. elkový vliv na úspor jednotlivce je nejistý: záleží na tom, který efekt převáží. mic-slide ( / 5) Důsledek zvýšení úrokové sazb grafick c c c c c c c 1 c 1 c 1 c 1 c 1 c 1 úspor rostou úspor klesají Individuální nabídka úspor může být rostoucí i klesající. mic-slide (7 / 5) Skutečně lidé uvažují takto? Při skutečném rozhodování si lidé obvkle nekreslí rozpočtovou množinu ani indiferenční křivk (rozumní lidé si však sepíšou rozpočet). Přesto se snaží vtěžit maimum uspokojení ze svých omezených zdrojů. Teorie rozhodování je model = metafora toho, jak se lidé skutečně rozhodují. Model poměrně dobře vsvětluje chování domácností v mnoha různých situacích a je základem pokročilé ekonomické analýz. mic-slide (8 / 5) Teorie spotřebitelské volb 1

13 Shrnutí základních mšlenek Rozpočtové omezení zobrazuje volb, které má domácnost k dispozici. Sklon rozpočtové linie je dán poměrem cen statků. Indiferenční křivk zobrazují preference. Jejich sklon je mezní míra substituce. Domácnost volí spotřební koš uvnitř rozpočtové množin, který leží na nejvšší indiferenční křivce. Důchodový efekt je změna spotřeb způsobená růstem kupní síl důchodu při poklesu cen. Substituční efekt je změna vzniklá tím, že při růstu jedné cen domácnost substituuje relativně zdražený statek relativně zlevněným statkem. Zkoumání, jak domácnost reaguje na změnu jedné cen, umožňuje odvodit poptávkovou či nabídkovou křivku. mic-slide (9 / 5) Domácí úkol Přečíst Mankiw, kapitolu 1. Připravit se na seminář. mic-slide (5 / 5) Teorie spotřebitelské volb 13