Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod

Transkript

1 Analýza absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod Centrum EP Hradec Králové

2 Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Soukenická Hradec Králové tel.: fax: Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 2

3 OBSAH I. Úvod... 5 II. Základní informace o ROP NUTS II SV... 6 Prioritní osy ROP SV... 6 III. Metodický postup zpracování analýzy... 8 Databázové zpracování dat kategorizace ukazatelů... 9 IV. Zhodnocení socioekonomických ukazatelů regionálních disparit ROP Severovýchod Základní charakteristika regionálních disparit Ukazatele regionálních disparit ROP SV Hustota zalidnění Přírůstek obyvatel Obsazené pracovní příležitosti Registrovaná míra nezaměstnanosti Podíl obyvatel s VŠ vzděláním Počet fyzických osob podnikatelů Shrnutí V. Analýza úspěšnosti žadatelů se zřetelem na sledované problémové regiony Velmi problémové a problémové regiony Shrnutí VI. Analýza absorpční kapacity ROP SV se zřetelem na sledované problémové regiony Analýza celkových dotací Regionální rady Analýza celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje Srovnání výše dotace a celkových způsobilých výdajů Shrnutí VII. Analýza dotací velmi problémových a problémových regionů dle oblastí podpory Prioritní oblast 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Oblast podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Prioritní oblast 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Oblast podpory 2.2. Rozvoj měst Oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova Prioritní oblast 3 Cestovní ruch Oblast podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Oblast podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 3

4 Prioritní oblast 4 Rozvoj podnikatelského prostředí Oblast podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Shrnutí VIII. Analýza indikátorů se zaměřením na problémové regiony Tvorba nových pracovních míst Revitalizace objektů občanské vybavenosti Revitalizace brownfields Stavba a rekonstrukce silnic Nízkopodlažní vozidla ve veřejné dopravě Budování cyklostezek, cyklotras a turistických stezek Ubytovací kapacity Atraktivity pro cestovní ruch Rekonstrukce památkových objektů Souhrn indikátorů IX. Komparativní analýza zaměřená na problémové regiony Komparativní závěry X. Seznam použitých zkratek XI. Seznam tabulek, grafů, map a schémat Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 4

5 I. ÚVOD Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod byla zpracována jako jedná ze tří dílčích analýz Analýzy absorpční kapacity Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v rámci projektu Posílení absorpční a administrativní kapacity (PAAK) realizovaného Centrem evropského projektování, a.s. v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, oblasti podpory 5.2. Podpora absorpční kapacity regionu soudržnosti severovýchod. Zpracování Analýzy absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod proběhlo v měsících říjen - listopad 2010 (databáze projektů k ). Jedná se tedy o analýzu průběžné absorpční kapacity po polovině programovacího období. Regionální operační program NUTS II Severovýchod patří k nejrychleji čerpaným operačním programům v rámci České republiky a finanční alokace jsou v některých oblastech podpory v podstatě vyčerpané. Hlavním cílem zpracování této analýzy bylo průběžné zachycení a zhodnocení územních intervencí Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod v rámci velmi problémových a problémových regionů. Tyto regiony jsou vymezené v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod na základě analýzy regionálních disparit. Fakticky se těmto oblastem v rámci ROP SV nedostává žádné speciální podpory, tzn. žadatelé z těchto regionů nemají žádné zvýhodnění před ostatními, na tyto regiony není přímo zacílena žádná výzva v rámci ROP SV a nemají ani jiné zvýhodnění. Územní přístup k analýze absorpční kapacity vychází z předpokladu, že smyslem využití prostředků strukturálních fondů (v tomto případě prostřednictví intervencí ROP NUTS II Severovýchod) není pouze vyčerpat přidělené alokace, ale dosáhnout s jejich pomocí stanovených cílů v daném území a pomocí indikátorů kvantifikovat reálné dopady poskytnutých dotací při rozvoji regionu. Součástí díla je komparativní analytické shrnutí hlavních závěrů analýzy, zhodnocení dopadů indikátorů v daném území ve vazbě na socioekonomické ukazatele daných regionů. Samostatnou součástí díla je manažerské shrnutí. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 5

6 II. ZÁKLADNÍ INFORMACE O ROP NUTS II SV Regionální operační program regionu soudržnosti Severovýchod je programový dokument určující prioritní osy regionu pro programovací období Evropské unie na léta V ROP SV spatřujeme nástroj, pomocí kterého bude možné naplňovat cíle Evropské unie a její politiky hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím čerpání finančních pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie. Úkolem implementace ROP je zajistit co nejefektivnější využití finančních prostředků ze strukturálních fondů v programovacím období EU ROP SV je realizován prostřednictvím 5 prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Prioritní osy ROP SV ROP Severovýchod je rozdělen do 5 prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. Jeho priority jsou dané: rozvoj dopravní infrastruktury, měst a venkova, cestovního ruchu a podnikatelského prostředí. Prioritní osa 1 je zaměřena na Rozvoj dopravní infrastruktury a je pro ni vyčleněno celkem 37 % celkové finanční alokace programu, což představuje 243 mil. EUR. Tato prioritní osa se dále dělí na tři oblasti podpory a to na: 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, kde se budou podporovat projekty zaměřené na modernizaci, rekonstrukci a výstavbu silnic II. a III. třídy, a odstraňování závad a bariér. Další oblastí je 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území, jejímž prostřednictvím budou financovány projekty obnovy vozového parku, zlepšení infrastruktury a cyklistické dopravy. Oblast podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť si klade za cíl podporovat projekty na rozvoj leteckého provozu. Prioritní osa 2 se orientuje na Rozvoj městských a venkovských oblastí a je druhou největší oblastí co se týče finanční alokace, která činí 34 % což představuje 223 mil. EUR. I tato prioritní osa se dále dělí na tři oblasti podpory: 2.1 Rozvoj regionálních center je určena pro města nad 50 tisíc obyvatel formou integrovaného plánu rozvoje měst, 2.2 Rozvoj měst (města nad 5 tisíc obyvatel) a 2.3 Rozvoj venkova (pro obce mezi 500 a 5000 obyvateli). Všechny oblasti podpory jsou zaměřeny na regeneraci a revitalizaci brownfields, obnovu částí měst a infrastruktury v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. Prioritní osa 3 chce pomoci Cestovnímu ruchu a je pro ni určeno 22 % z celkové alokace programu (144 mil. EUR) a tvoří ji dvě oblasti podpory: 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR, kde budou realizovány především projekty modernizace infrastruktury CR, revitalizace památek a podpora jejich dostupnosti. Oblast 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR bude pomáhat projektům zaměřeným na marketingovou podporu CR a propagaci regionů. Prioritní osa 4 si klade za cíl pomoci Rozvoji podnikatelského prostředí celkovým objemem 4 % z alokace programu, což představuje 26 mil. EUR. Dělí se na dvě oblasti podpory: 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání, kde je cílem podporovat projekty zaměřené na revitalizaci brownfields pro podnikatelský sektor a 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu, která je zaměřena na Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 6

7 zlepšení podmínek pro praktickou výuku převážně na středních školách a v učilištích v úzké spolupráci s podniky. Prioritní osa 5 Technická pomoc si klade za cíl zajistit optimální administrativní kapacitu za účelem efektivní a bezproblémové realizace programu a dále stimulovat dostatečnou absorpční kapacitu regionu. Je reprezentována dvěma oblastmi podpory: 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP a 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod. Záměrem je asistovat při realizaci projektů, podporovat tvorbu pilotních projektů, realizovat účinnou publicitu a reklamu celému ROP SV. Pro tyto aktivity je vyčleněno celkem 3 % celkové alokace programu ROP SV, což předpokládá vyčerpat cca 20 mil. EUR. Schéma 1 Struktura prioritních os a oblastí podpory ROP Prioritní osa Oblast podpory Podíl prioritní osy na ROP Podíl oblasti podpory na prioritní ose Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 Rozvoj mezinárodních veřejných letišť 2.1 Rozvoj regionálních center 37% 61% 34% 2.2 Rozvoj měst 34% 41% 5% 39% 2.3 Rozvoj venkova 20% Prioritní osa 3 Cestovní ruch 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 22% 92% 8% Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce 4% 85% 15% Prioritní osa 5 Technická pomoc 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS II Severovýchod 3% 89% 11% Zdroj: ROP NUTS II SV Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 7

8 III. METODICKÝ POSTUP ZPRACOVÁNÍ ANALÝZY Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod byla zpracována jako průběžné hodnocení přibližně v polovině programovacího období Je zaměřena na zhodnocení absorpční kapacity vymezených problémových regionů, které jsou vymezeny v rámci analýzy regionálních disparit v analytické části Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod (ROP SV). Zde je na základě socioekonomických ukazatelů vymezeno celkem šest kategorií regionů dle hospodářské prosperity a za sledované problémové regiony se v rámci tohoto díla považují ty ORP, které náleží do kategorie velmi problémových a problémových regionů. Analýza absorpční kapacity v problémových a velmi problémových částech regionu NUTS II Severovýchod byla zpracována v několika vzájemně provázaných etapách: 1. Sběr dat Jako výchozí datová základna pro analýzu absorpční kapacity ROP SV byla použita sestava ze systému MONIT7, poskytnutá Úřadem Regionální rady NUTS II Severovýchod ke dni Konkrétně byla použita sestava R17 a R18. K tomuto dni byly v sestavě zapsány všechny předložené projekty k Druhým základním zdrojem dat byl Český statistický úřad. Tato data byla použita především v socioekonomické části analýzy v rozsahu daném pro hodnocení regionálních disparit v rámci ROP SV. 2. Databázové zpracování dat Výše uvedená data byla databázově zpracována, tzn. zdrojová sestava byla převedena do podoby pro zpracování analýzy. Bylo provedeno seskupení a kategorizace dat viz popis dále. Bylo provedeno přiřazení převažujícího místa realizace (obce) do příslušného ORP podle kódu ZUJ. Byla provedena kontrola dat. 3. Vyhodnocení dat Ze získaných a zpracovaných dat byla provedena hloubková analýza, provedeny sumáře dle předem definovaných požadavků. K tomuto účelu byly použity běžné nástroje a metody zpracování analytických dat a jejich kvantifikace. Vybraná data byla použita pro prostorové znázornění do map. Základní mapovou jednotkou jsou ORP. 4. Zpracování souhrnné zprávy V souladu se zadáním objednatele a zvolenými ukazateli byla zpracována závěrečná zpráva. Tato zpráva obsahuje všechny zjištěné poznatky a skutečnosti. Zpráva je zpracována v rozsahu a členění dle zadání objednatele. V dílčích částech je vždy uvedeno shrnutí základních poznatků vzešlých z vlastní analýzy. 5. Manažerské shrnutí Manažerské shrnutí bylo zpracováno v souladu s požadavky objednatele a obsahuje základní fakta, informace a závěry ze závěrečné zprávy. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 8

9 Databázové zpracování dat kategorizace ukazatelů Socioekonomická analýza Pro hodnocení regionálních disparit v rámci regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod bylo zvoleno členění na správní obvody obcí s rozšířenou působností, které byly vymezeny na základě šesti socioekonomických ukazatelů. V kapitole IV. je popsán vývoj, popř. stav těchto ukazatelů vymezujících velmi problémové a problémové ORP v rámci regionu soudržnosti NUTS II SV. Data za dva z těchto šesti ukazatelů jsou dostupné pouze ze SLDB 2001 (Obsazené pracovní příležitosti (PP) na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu, Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let), proto je analyzován stav ve velmi problémových a problémových ORP v roce U ostatních čtyř ukazatelů (Hustota zalidnění v obyv./km 2, Přírůstek obyvatel, Registrovaná míra nezaměstnanosti, Počet fyzických osob podnikatelů na 1000 obyvatel správního obvodu ORP) je analyzován i jejich vývoj od roku 2004 (v analytické části ROP NUTS II SV stav k ) do pomocí základních statistických metod. Analýza absorpční kapacity V rámci databázového vyhodnocení dat ze sestavy MONIT7 bylo nutné provést jisté korekce datové základny. Důvodem bylo seskupení obdobných údajů pro jejich optimální analytické zpracování a vyhodnocení vzhledem k dosažení cílů vlastní analýzy. V rámci analýzy bylo pracováno se všemi zaregistrovanými projekty v rámci sestavy MONIT7, vyjma projektů registrovaných v rámci Prioritní osy 5 Technická pomoc. V základní databázi byly vzaty všechny projekty v rámci prioritních os 1 až 4. V hloubkové analýze absorpční kapacity již bylo pracováno pouze se schválenými projekty. Informace z databáze projektů byli analyzovaný podle následujících hlavních kategorií, které byly odsouhlaseny objednatelem a ÚRR: o Prioritní osa o Oblast podpory o Počet projektů o Stav projektu o Typ žadatele o Převažující místo realizace (ZUJ) o Výše dotace RR o Celkové způsobilé zdroje připadající na výdaje Analýza dotací byla provedena za celkovou výši dotace Regionální rady. Data byla převzata ze skupiny údajů Přehled financování aktuální stav. U projektů, kde nebyl tento údaj znám, byla vzata částka ze skupiny údajů Data ze žádosti. Stejně bylo provedeno i u analýzy celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje. Pro určení velikosti projektu podle výše dotace Regionální rady byly na základě četností a minimální a maximální výše určeny tyto čtyři intervaly. Tabulka 1 Přehled intervalů pro hodnocení velikosti projektu dle výše dotace kategorie velikosti projektu rozmezí výše dotace nad 100 mil. Kč Kč a více mil. Kč Kč až Kč mil. Kč Kč až Kč 1-10 mil. Kč Kč až Kč Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 9

10 Za schválené (úspěšné) byly v rámci této analýzy považovány všechny projekty, které v základní sestavě MONIT7 měli v kolonce stav projektu uveden pozitivní stav P3, P45, P5, P6, P7, P8. Projekty se stavy P1, P11, P13 a P21 nebyly považovány za schválené a bylo s nimi pracováno jako s nerozhodnutými projekty. Tyto projekty jsou zpravidla ve stádiu hodnocení a není u nich známo, zda budou nebo nebudou schváleny. Přehled a kategorizace dle stavu projektů je uveden v následujícím schéma. Schéma 2 Kategorizace stavu projektu pro hodnocení úspěšnosti úspěšný (schválený) projekt P3 Projekt doporučen / schválen P45 Projekt v realizaci P5 Realizace projektu ukončena P6 Financování projektu ukončeno P7 Výdaje projektu certifikovány P8 Projekt finančně uzavřen nerozhodnutý projekt P1 Projektová žádost zaregistrována P11 Projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti P13 Projekt ohodnocen, dosáhl minimální bodové hranice P21 Projektová žádost splnila podmínky přijatelnosti a formálních náležitostí neúspěšný (neschválený) projekt N11 Projektová žádost nesplnila podmínky přijatelnosti N12 Projektová žádost nesplnila formální náležitosti N13 Projekt ohodnocen, nedosáhl minimální bodové hranice N14 Projekt vyřazen na základě exante kontroly N2 Projekt nedoporučen / neschválen N4 Projekt nesplnil podmínky pro vydání Rozhodnutí / podpis Smlouvy N5 Projektová žádost stažena žadatelem N7 Projekt nedokončen / stažen N8 Smlouva ukončena ze strany ŘO/ZS Pro analýzu typu žadatele byla provedena kategorizace do 5 skupin: o Kraj a jeho organizace o Obce a jejich organizace o Neziskové organizace o Podnikatelský sektor o Ostatní Následující schéma znázorňuje začlenění uvedených typů žadatelů v sestavě MONIT7 do zvolených výše uvedených kategorií. Takto zvolené kategorie byly konzultovány a odsouhlaseny objednatelem a ÚRR. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 10

11 Schéma 3 Kategorizace typů žadatelů Kategorie typu žadatele Kraj a jeho organizace Typ žadatele Kraj Organizace založená krajem Organizace zřízená krajem Obce Organizace založená obcí Obce a jejich organizace Organizace založená obcí - neveřejný subjekt Organizace zřízená obcí Sdružení obcí Nestátní nezisková organizace Neziskové organizace Neveřejná nestátní nezisková organizace Veřejná nestátní nezisková organizace Podnikatelský sektor Soukromá firma _MSP Soukromá firma_ostatní Státní organizace Ostatní Zájmové sdružení právnických osob Veřejné zájmové sdružení právnických osob Pro vyhodnocení výsledných hodnot indikátorů za sledované období byla převzata aktuální databáze projektů v rámci ROP NUTS II Severovýchod s uvedenými hodnotami plnění indikátorů. Z této databáze byly pro toto hodnocení vyňaty projekty, které byly schváleny, nebo jsou již v realizaci, případně byly dokončeny. Po provedení lokalizace projektů a jejich sdružení na územní jednotky, se kterými tato analýza pracuje, provedl zpracovatel finální kontrolu dat, kter mj. zahrnovala odečtení výchozích hodnot (které v několika případech byly evidované jiné než nulové) od hodnot cílových. Po vysčítání cílových hodnot indikátorů na jednotlivá území bylo možné přikročit jejich analýze a znázornění pomocí grafů a kartodiagramů. Souhrnná tabulka cílových indikátorů za sledovaná území je v dokumentu uvedena, podrobnější analýza byla provedena pouze u vybraných indikátorů na základě podmínek popsaných v úvodu kapitoly VIII. Komparativní analýza byla provedena na základě relativního srovnání analytických výsledků v rámci problémových regionů a podle kategorizace hospodářské prosperity regionu. Porovnávány byly socioekonomické ukazatele, hlavní ukazatele za analýzu absorpční kapacity a ukazatele za analýzu indikátorů. Detailněji je způsob komparace ukazatelů a regionů popsán v příslušné kapitole. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 11

12 IV. ZHODNOCENÍ SOCIOEKONOMICKÝCH UKAZATELŮ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ROP SEVEROVÝCHOD Základní charakteristika regionálních disparit Administrativní členění Region soudržnosti NUTS II Severovýchod se rozkládá převážně podél severní až severovýchodní hranice Čech s Německem a Polskem a jižní částí Pardubického kraje zasahuje až do střední vrchovinné části České republiky. Region NUTS II Severovýchod má celkovou rozlohou ,6 km 2 a na jeho území žilo k celkem obyvatel. Jednotka NUTS II Severovýchod se skládá ze tří samosprávných krajů Královéhradeckého, Libereckého a Pardubického, které odpovídají úrovni NUTS III. Každý kraj se dále člení na obce s rozšířenou působností (ORP), kterých je v Královéhradeckém a Pardubickém kraji 15 a v Libereckém kraji 10. Dále se region územně dělí na samostatných obcí, z nichž 111 má statut města. Mapa 1 Administrativní členění regionu NUTS II Severovýchod na území ORP Zdroj: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 12

13 Velikostní struktura obcí regionu Severovýchod Tabulka 2 Počet a velikostní struktura obcí dle krajů v NUTS II SV (k ) NUTS 2 SV Královéhradecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj počet obcí počet obcí % podíl počet obcí % podíl počet obcí % podíl celkem , , ,5 do , , ,0 nad , , , , , , , , ,0 nad ,3 1 33,3 1 33,3 Zdroj: ČSÚ Tabulka 3 Počet a velikostní struktura obcí ve vymezených oblastech NUTS II SV (k ) velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující počet obcí % podíl počet obcí % podíl počet obcí % podíl celkem , , ,0 do , , ,7 nad , , , , , , , , ,0 nad ,0 0 0, ,0 Zdroj: ČSÚ Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 13

14 Graf 1 Hustota osídlení (počet obcí na 100 km2) všech obcí a obcí nad 500 obyvatel ve vymezených územích v rámci ROP NUTS II SV 12,0 10,0 8,0 8,2 8,8 10,1 6,0 4,0 2,9 3,5 4,1 všechny obce obce nad 500 obyv. 2,0 0,0 velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující Zdroj: ČSÚ Graf 2 Počet obcí s počtem obyvatel do 500 a nad 500 ve velmi problémových a problémových oblastech (ORP) k Broumov 7 16 Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy do 500 obyv. nad 500 obyv. Zdroj: ČSÚ Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 14

15 Hodnocení regionálních disparit Pro hodnocení regionálních disparit v rámci regionu soudržnosti NUTS 2 Severovýchod bylo zvoleno členění na správní obvody obcí s rozšířenou působností jako jednotek, které (přes řadu problematických prvků z hlediska vymezení, velikosti, vnitřních i vnějších vazeb aj.) lépe odrážejí rozdíly v ekonomické úrovni jednotlivých částí řešeného území než bývalé okresy. Pro hodnocení byl použit výběr šesti socioekonomických ukazatelů, jim byl přiřazeny různé váhy podle důležitosti sledovaného jevu a jeho vlivu na sociálně-ekonomický rozvoj a byly obodovány kladné i záporné odchylky od průměru regionu NUTS 2 SV. Vybrané ukazatele pro hodnocení hospodářské prosperity: Hustota zalidnění (v obyv./km 2 v r. 2004) váha 0,5 Přírůstek obyvatel v období mezi posledními dvěma sčítáními lidu ( ) váha 0,5 Obsazené pracovní příležitosti (PP) na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu (SLDB 2001) váha 1 Registrovaná míra nezaměstnanosti k (dle staré metodiky) váha 2 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let (SLDB 2001) váha 2 Počet fyzických osob podnikatelů na 1000 obyvatel správního obvodu ORP (k ) váha 2 Podle odchylky od průměru regionu byly jednotlivým ORP přiděleny body v rozpětí minus 5 bodů až plus 5 bodů, upraveny přidělenými vahami (reflektují dopad konkrétních ukazatelů na hospodářský rozvoj oblasti) a podle výsledného součtu bodů byly správní obvody ORP rozčleněny do šesti kategorií od velmi problémových až po prosperující. Mapa 2 Členění správních obvodů ORP regionu NUTS II Severovýchod podle hospodářské prosperity Zdroj: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 15

16 Schéma 4 Členění ORP podle regionů hospodářské prosperity vymezených v ROP SV Kategorie regionu dle hospodářské prosperity ORP Moravská Třebová Velmi problémové regiony Frýdlant Králíky Svitavy Hlinsko Problémové regiony Přelouč Nový Bydžov Broumov Česká Lípa Tanvald Semily Trutnov Dvůr Králové nad Labem Jaroměř Jičín Podprůměrné regiony Nová Paka Hořice Kostelec nad Orlicí Litomyšl Česká Třebová Holice Chrudim Polička Nový Bor Jilemnice Rychnov nad Kněžnou Dobruška Průměrné regiony Lanškroun Žamberk Ústí nad Orlicí Vysoké mýto Náchod Nové Město nad Metují Nadprůměrné regiony Vrchlabí Železný Brod Pardubice Hradec Králové Prosperující regiony Liberec Jablonec nad Nisou Turnov Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 16

17 Mezi velmi problémové a problémové regiony se zařadily správní obvody obcí s rozšířenou působností, kde je řídké osídlení, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká nabídka volných pracovních míst, nízká úroveň vzdělanosti populace a nízká podnikatelská aktivita. Vedle periferních regionů jako je Moravskotřebovsko, Frýdlantsko, Králicko či Broumovsko byly do této kategorie zařazeny i regiony v blízkosti velkých měst s vysokou vyjížďkou za prací do těchto center např. Přelouč či Nový Bydžov). V těchto ORP je však mikroekonomická situace díky blízkosti velkých a silných center s dostupnou nabídkou pracovních příležitostí podstatně lepší než u periferních regionů. Mezi prosperující regiony se logicky řadí hustě zalidněné aglomerace krajských měst, ale i některé další regiony s dobrou geografickou polohou, kvalitní nabídkou pracovních příležitostí, nízkou nezaměstnaností a vyšší vzdělaností obyvatelstva (např. ORP Turnov). Problémem je obtížná porovnatelnost jednotlivých správních obvodů ORP v důsledku diametrálních rozdílů ve velikosti i počtu obyvatel (např. v Libereckém kraji je největší správní obvod ORP Česká Lípa více než 10x větší než nejmenší Železný Brod; obdobné rozdíly jsou v počtu obyvatel i v dalších krajích). Graf 3 Procentuální podíl rozlohy (v km 2 ) vymezených oblastí (ORP) v rámci ROP NUTS II SV 2875,5 23,1% 2253,8 18,1% velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující 7310,8 58,8% Zdroj dat: ČSÚ Velmi problémové a problémové ORP zabírají v regionu NUTS II SV 18,1% plochy území, nadprůměrné a prosperující oblasti 23,1% a podprůměrné a průměrné ORP mají největší podíl plochy z celého regionu soudržnosti (58,8%). Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 17

18 Graf 4 Podíl rozlohy jednotlivých území ORP na celkové rozloze velmi problémových a problémových oblastí v rámci ROP NUTS II SV 15,6% 11,5% Broumov Nový Bydžov 9,5% Frýdlant Hlinsko 11,4% 18,5% 7,0% 10,9% 15,5% Králíky Přelouč Moravská Třebová Svitavy Zdroj dat: ČSÚ V rámci vymezených velmi problémových a problémových oblastí jsou velké rozdíly mezi velikostí jednotlivých území ORP. Největší podíl z celkové rozlohy má ORP Moravská Třebová (18,5%) a Frýdlant (15,5%), nejmenší naopak ORP Králíky (7,0%) a Nový Bydžov (9,5%). Ve velmi problémových a problémových ORP žilo k celkem obyvatel, což je 11,5% všech obyvatel v regionu NUTS II SV. Nejvíce obyvatel žije ve vymezených podprůměrných a průměrných ORP (47,8%). V nadprůměrných a prosperujících ORP žije celkem obyvatel, které tvoří 40,7% podíl, který žije na ploše území, která zaujímá 23,1% celého regionu NUTS II SV. Graf 5 Podíl obyvatel žijících ve vymezených oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV k nadprůměrné a prosperující ,7% velmi problémové a problémové ,5% podprůměrné a průměrné ,8% Zdroj dat: ČSÚ Mezi jednotlivými ORP jsou i velké rozdíly v počtu obyvatel. V rámci velmi problémových a problémových ORP má nejvyšší počet obyvatel ORP Svitavy (18,3%) a Moravská Třebová (15,7%), nejnižší podíl obyvatel žije v ORP Králíky (5,2%), kde žije nejméně obyvatel v celém NUTS II SV a ORP Broumov (9,9%), které je na celkovém pátém místě v nejnižším počtu obyvatel. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 18

19 Graf 6 Podíl obyvatel žijících na území jednotlivých ORP k celkovému počtu obyvatel žijících ve velmi problémových a problémových oblastí v rámci ROP NUTS II SV k ,3% 9,9% 10,0% Broumov Frýdlant Nový Bydžov Hlinsko 14,1% 15,7% 12,4% 14,4% Králíky Přelouč Moravská Třebová Svitavy 5,2% Zdroj dat: ČSÚ Správní obvod ORP Moravská Třebová je regionem s nejhorší situací na trhu práce v Pardubickém kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti více než dvojnásobně převyšuje průměr regionu NUTS II Severovýchod a výrazně nadprůměrná je rovněž dlouhodobá nezaměstnanost. Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 činil podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeného mezi patnáctiletými a staršími 28%, což byla druhá nejvyšší hodnota v Pardubickém kraji (po Králicku). Odvětvové zaměření zaměstnanosti se vyznačuje značně podprůměrným zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva ve službách. Region je strukturálně postižen úpadkem tradičních odvětví zpracovatelského průmyslu, zejména textilu a velmi nepříznivý vliv na ekonomickou situaci a investiční potenciál má poměrně velká vzdálenost od ekonomicky silných center (Pardubice, Hradec Králové či Olomouc). Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant se nachází v nejsevernější části Libereckého kraje v tzv. Frýdlantském výběžku, který je ze tří stran obklopen územím Polské republiky. Patří mezi hospodářsky nejzaostalejší oblasti Libereckého kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v kraji. Příčiny lze najít zejména ve špatné komunikační dostupnosti do vnitrozemí (oddělení hřbetem Jizerských hor), špatném stavu technické infrastruktury, historicky podmíněné nevhodné ekonomické struktuře (zemědělství, textilní průmysl, atd.), relativně nízké úrovni vzdělanosti a sociální stability obyvatelstva. Obdobná situace jako na Frýdlantsku je i u dalších periferních území při česko-polské hranici, tj. na Broumovsku a Králicku (špatná dopravní dostupnost, nízká vzdělanost obyvatelstva, úpadek textilního průmyslu, ), ale rovněž i ve vnitrozemských regionech jako Svitavsko či Hlinecko, částečně i Poličsko a Chrudimsko, postižených průmyslovou restrukturalizací. Další skupinu tzv. problémových regionů tvoří správní obvody ORP v zázemí velkých měst (ORP Přelouč, Nový Bydžov) s nízkou nabídkou pracovních příležitostí a vysokou vyjížďkou za prací mimo region, převážně do Pardubic, resp. Hradce Králové. (Negativní hodnocení těchto regionů je dáno zejména nízkým podílem obsazených pracovních příležitostí k počtu ekonomicky aktivních, což je však kompenzováno nabídkou pracovních příležitostí v blízkých krajských městech. Celková mikroekonomická situace je spíše řadí k regionům podprůměrným). Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 19

20 Ukazatele regionálních disparit ROP SV V následují části je popsán vývoj, popř. stav šesti stanovených ukazatelů vymezujících velmi problémové a problémové ORP v rámci regionu soudržnosti NUTS II SV. Data za dva z těchto šesti ukazatelů jsou dostupné pouze ze SLDB 2001 (Obsazené pracovní příležitosti (PP) na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu, Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let), proto je analyzován stav ve velmi problémových a problémových ORP v roce U ostatních čtyř ukazatelů (Hustota zalidnění v obyv./km 2, Přírůstek obyvatel, Registrovaná míra nezaměstnanosti, Počet fyzických osob podnikatelů na 1000 obyvatel správního obvodu ORP) je zohledněn i jejich vývoj od roku 2004 (v analytické části ROP NUTS II SV stav k ) do roku Hustota zalidnění Hustota zalidnění vyjádřená počtem obyvatel na 1 km 2 za sledované období v celém regionu NUTS II SV neustále roste (o 2,4 obyv./km 2 ) v důsledku zvyšování celkového počtu obyvatel. Nejnižší nárůst logicky mají velmi problémové a problémové oblasti (o 0,5 obyv./km 2 ), nejvyšší naopak nadprůměrné a prosperující ORP (o 6,3 obyv./km 2 ). Graf 7 Vývoj hustoty zalidnění ve vymezených oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV za sledované období ,0 200,0 207,4 208,3 209,3 211,1 212,9 213,7 150,0 100,0 50,0 76,4 97,3 119,0 76,4 97,4 119,2 76,4 97,6 119,6 76,6 98,2 120,4 76,9 98,7 121,1 76,9 98,7 121,4 0, velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující NUTS II Severovýchod Zdroj dat: ČSÚ ORP Králíky (57,2), Moravská Třebová (65,0) a Broumov (65,8) mají nejmenší hustotu zalidnění nejen v rámci problémových a problémových oblastí, ale i ze všech ORP v celém NUTS II SV. Nejvyšší hustotu naopak vykazují ORP Přelouč (94,8) a Svitavy (90,4). Porovnání s průměry za jednotlivé oblasti ukazuje následujíc graf. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 20

21 Graf 8 Hustota zalidnění ve velmi problémových a problémových oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV v roce ,0 nadprůměrné - 213,7 170,0 140,0 110,0 80,0 65,8 81,0 71,6 87,2 průměrné - 98,7 problémové - 76,9 65,0 57,2 94,8 90,4 50,0 Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: ČSÚ Přírůstek obyvatel Celkový relativní přírůstek obyvatelstva (v přepočtu na 100 obyvatel) představuje změnu počtu obyvatel v důsledku přirozené měny obyvatel (živě narození zemřelí) a změny stěhováním (přistěhovalí vystěhovalí). Pokud hodnota celkového přírůstku dosahuje záporných hodnot, hovoříme o celkovém úbytku obyvatel. V rámci ROP NUTS II SV byl sledován přírůstek obyvatel v období mezi posledními dvěma sčítáními lidu ( ), který je zde rozšířen o časové období do roku Graf 9 Relativní přírůstek (na 100 obyv.) ve vymezených oblastech sledovaný ve třech časových etapách v letech ,00 2,50 2,00 1,50 1,90 1,77 2,54 1,00 0,50 0,00-0,50-1,00 1,15 0,74-0, ,58-0,75-0,51 velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující Zdroj dat: ČSÚ Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 21

22 Velmi problémové a problémové ORP se v období vyznačovaly téměř vyrovnaným přírůstkem obyvatel (-0,07), úbytek v těchto letech vykazovaly nadprůměrné a prosperující ORP (0,75) a přírůstek podprůměrné a průměrné ORP. Tento trend se v následujícím období začíná měnit. Dochází k vysokému nárůstu přírůstku obyvatel v nadprůměrných a prosperujících ORP, naopak u ve velmi problémových a problémových ORP narůstá celkový úbytek obyvatelstva. Celkově tak za celé sledované období dochází k navyšování přírůstku obyvatel kromě velmi problémových a problémových ORP, kde úbytek obyvatel neustále narůstá. Pokud se porovnají jednotlivá ORP ve velmi problémových a problémových oblastech za sledovaná období, největší úbytek obyvatel je v letech ORP Hlinsko (-3,82), které v tomto ukazateli je nejhorším ORP v celém NUTS II SV a ORP Králíky (-3,61), které je na celkovém 5.místě. Největší přírůstek po celé období vykazuje ORP Frýdlant, kterému patří i přední příčky v rámci celého NUTS II SV. Ještě ORP Nový Bydžov má po celé období kladný přírůstek, jinak ve všech ostatních ORP došlo k úbytku obyvatel, výjimkou je ORP Přelouč, které za období vykazuje kladný přírůstek. Graf 10 Relativní celkový přírůstek (na 100 obyv.) sledovaný ve třech časových etapách ve velmi problémových a problémových oblastech v letech ,00 5,00 3,00 1,00-1,00 Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy -3,00-5, Zdroj dat: ČSÚ Obsazené pracovní příležitosti Intenzitu salda pracovní vyjížďky je možné vyjádřit ukazatelem obsazených pracovních míst na zaměstnaných osob, který charakterizuje skutečnou schopnost příslušné lokality uspokojit potřeby obyvatel na zaměstnání. Obsazená pracovní místa jsou součtem počtu zaměstnaných osob a salda dojížďky. Saldo dojížďky vyjadřuje rozdíl dojíždějících a vyjíždějících. Vyjde-li hodnota ukazatele větší než 1 000, vykazuje území kladné saldo pracovní dojížďky. Naopak je-li hodnota ukazatele menší než 1 000, jedná se o území se záporným saldem. Z velmi nízkých hodnot ukazatele tedy vyplývá, že obec ve srovnání s jinými obcemi nabízí pracovní příležitosti jen malé části obyvatel a výrazná část jich musí hledat uplatnění mimo obec. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 22

23 Graf 11 Obsazené pracovní příležitosti (PP) na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel obvodu ve velmi problémových a v problémových ORP (SLDB 2001) 1100 nadprůměrné průměrné problémové Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: ČSÚ Tento ukazatel je dostupný pouze ze SLDB v roce 2001 (další sčítání proběhne v roce 2011), proto není možné sledovat vývoj tohoto ukazatele v čase. Nejnižší hodnotu tohoto ukazatele vykazuje území ORP Frýdlant (794), Přelouč (821) a Králíky (845), což znamená pro většinu místních obyvatel, že musí za prací dojíždět mimo území ORP. Naopak vysokých hodnot dosahují ORP Nový Bydžov (964) a Broumov (959), kde hodnota je vyšší než průměr za podprůměrné a průměrné ORP (932) a kde je dojížďka za prací minimální. Nadprůměrné a prosperující ORP mají kladné saldo dojížďky (1028). Registrovaná míra nezaměstnanosti Registrovaná míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli součet zaměstnaných z VŠPS, počtu pracujících cizinců podle evidence MPSV a počtu dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání. Údaje o počtu zaměstnaných jsou počítány jako klouzavé průměry za posledních 12 měsíců. Registrovaná míra nezaměstnanosti kopíruje ve všech vymezených oblastech regionální i celostátní trend, tzn. že do roku 2007 míra nezaměstnanosti stále klesala a od té doby dochází k postupnému růstu. V roce 2009 velmi problémové a problémové ORP dosáhly stejné hodnoty jako v roce V ostatních dvou vymezených kategoriích ORP je míra nezaměstnanosti v roce 2009 dokonce vyšší než v roce Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 23

24 Graf 12 Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ve vymezených oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV v období ,0 12,0 12,9 12,2 12,9 10,0 8,0 10,9 8,7 8,8 velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné 6,0 nadprůměrné a prosperující 4,0 2, Zdroj dat: ČSÚ Nejvyšší míru registrované nezaměstnanosti v rámci velmi problémových a problémových oblastí, ale i ze všech ORP v celém NUTS II SV má k ORP Frýdlant (17,7) a Moravská Třebová (17,6), ORP Svitavy (14,1) jsou na 4. nejhorším místě. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují ORP Přelouč (9,2) a Nový Bydžov (9,8). Porovnání s průměry za ostatní vymezené oblasti ukazuje níže uvedený graf. Graf 13 Registrovaná míra nezaměstnanosti ve velmi problémových a problémových oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV v roce 2009 a srovnání s průměry 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 10,8 9,8 17,7 11,3 12,6 17,6 9,2 Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová problémové - 12,9 průměrné - 10,5 nadprůměrné - 8,9 Přelouč 14,1 Svitavy Zdroj dat:čsú Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 24

25 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let je dostupný pouze ze SLDB v roce 2001 (další sčítání proběhne v roce 2011), proto není možné sledovat vývoj tohoto ukazatele v čase. Graf 14 Podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let ve velmi problémových a v problémových ORP (SLDB 2001) 9,0 8,0 nadprůměrné - 8,1 7,0 6,0 průměrné - 6,0 5,0 problémové - 4,4 5,4 5,1 5,6 4,0 3,0 3,7 4,3 3,2 4,3 3,9 2,0 Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: ČSÚ Nejmenší podíl obyvatel s VŠ vzděláním z celkové populace starší 15 let byl v roce 2001 na území ORP Frýdlant (3,2), Broumov (3,7) a Králíky (3,9), Nový Bydžov a Hlinsko (4,3), které patřily ve sledovaném ukazateli mezi pět nejhorších ORP v celém NUTS II SV. Největší podíl těchto obyvatel naopak žilo v daném roce v ORP Svitavy (5,6) a Moravská Třebová (5,4) a Přelouč (5,1), ale ani tyto ORP nedosahují průměru za podprůměrné a průměrné ORP (6,0). Počet fyzických osob podnikatelů Podnikatelská aktivita reprezentovaná počtem registrovaných ekonomických (podnikatelských) subjektů na území ORP je jedním ze základních ukazatelů hospodářské výkonnosti regionu. V rámci celkového počtu ekonomických subjektů je sledován počet fyzických osob podnikatelů na 1000 obyvatel správního obvodu ORP. Počet podnikajících fyzických osob v celém NUTS II SV od roku 2004 neustále roste, od roku 2008 však dochází k poklesu. Za celé sledované období ( ) nejvyšší nárůst lze sledovat ve velmi problémových a problémových ORP, nejmenší naopak v nadprůměrných a prosperujících oblastech. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 25

26 Graf 15 Vývoj intenzity ekonomické aktivity podnikajících fyzických osob ve vymezených oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV v období ,9 161,6 163,4 165,4 168,5 166,3 velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující Zdroj dat: ČSÚ Nejméně podnikajících fyzických osob na 1000 obyvatel v rámci velmi problémových a problémových, ale i ze všech ORP v celém NUTS II SV má k ORP Moravská Třebová (138,3). ORP Svitavy jsou na celkovém nejhorším 5. (154,3) a ORP Svitavy na 6. místě (156,2). Největší intenzitu ekonomické aktivity podnikajících fyzických osob má ORP Frýdlant (186,7). Ve všech ORP intenzita ekonomické aktivity podnikajících fyzických osob roste, pouze v ORP Broumov došlo za od roku 2004 k poklesu relativního počtu fyzických osob podnikatelů v přepočtu na 1000 obyvatel ORP. Srovnání s průměry za všechny vymezené oblasti ukazuje názorně níže uvedený graf. Graf 16 Intenzita ekonomické aktivity podnikajících fyzických osob ve velmi problémových a problémových oblastech (ORP) v rámci ROP NUTS II SV v roce 2009 a srovnání se stavem v roce ,0 nadprůměrné - 205,8 200,0 180,0 160,0 156,2 178,4 186,7 175,7 177,3 178,0 průměrné - 178,7 problémové - 166,3 154, ,0 138, ,0 100,0 Broumov Nový Bydžov Frýdlant Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: ČSÚ Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 26

27 Shrnutí Mezi velmi problémové a problémové regiony patří správní obvody ORP, kde je řídké zalidnění, vysoká míra nezaměstnanosti, nízká nabídka volných pracovních míst, nízká úroveň vzdělanosti populace a nízká podnikatelská aktivita. Vedle periferních regionů jako je Moravskotřebovsko, Frýdlantsko, Králicko či Broumovsko jsou do této kategorie zařazeny i regiony v blízkosti velkých měst (např. Přelouč či Nový Bydžov). Ve velmi problémových a problémových oblastech, které zabírají 18,1% území NUTS II SV žilo k celkem obyvatel, což je 11,5% všech obyvatel regionu soudržnosti SV. Počet obyvatel ve velmi problémových a problémových ORP za sledované období neustále klesá na rozdíl od ostatních regionů. Největší úbytek obyvatel lze sledovat na Broumovsku, Kralicku a v ORP Hlinsko a Moravská Třebová. Největší kladný přírůstek má naopak ORP Frýdlant následovaný Novobydžovskem. S počtem obyvatel souvisí i hustota zalidnění, která v závislosti na tom vykazuje stále nízké hodnoty. Nejřidčeji obydlené jsou příhraniční ORP (Králíky, Broumov) a ORP Moravská Třebová, kde je to způsobeno velkou rozlohou území daného ORP. Správní obvody ORP Moravská Třebová a Frýdlant jsou regiony s nejhorší situací na trhu práce celém NUTS II SV. Tyto oblasti mají za sledované období nevyšší míru registrovanou nezaměstnanosti. Přeloučsko a Novobydžovsko si udržují nejnižší míru registrované nezaměstnanosti, na což má určitě vliv blízkost krajských měst Pardubic, resp. Hradce Králové s dostatečnou nabídkou pracovních příležitostí. V ORP Moravská Třebová je navíc nízký počet podnikajících fyzických osob na 1000 obyvatel a vysoký úbytek obyvatel, ale naopak vysoká vzdělanostní struktura obyvatel starších 15 let. Frýdlant, který má jednoznačně nejvyšší přírůstek obyvatel z velmi problémových a problémových oblastí, se vyznačuje vysokou podnikatelskou aktivitou fyzických osob, ale nejhorší vzdělanostní strukturou v celém NUTS II SV. Společně s Frýdlantskem patří správní obvody ORP Broumov, Králíky, Nový Bydžov a Hlinsko k pěti nejhorším v podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v celém regionu soudržnosti. Závěrem lze konstatovat, že velmi problémové a problémové ORP v NUTS II SV, které jsou velmi řídce zalidněny, stále patří mezi regiony s největším úbytkem obyvatel, ale tato situace se za poslední roky pomalu zlepšuje. Zároveň velmi nepříznivá situace v těchto regionech je stále na trhu práce, kdy kromě regionů v blízkosti krajských měst (Přeloučsko a Novobydžovsko) tyto ORP vykazují dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. V počtu podnikajících fyzických osob vybočuje z průměru jen ORP Moravská Třebová, kde je nejméně podnikatelů v celém NUTS II SV a v jediném Broumovsku došlo na rozdíl od ostatních ORP k poklesu intenzity podnikatelské aktivity. Pokud se sleduje vývoj výše uvedených ukazatelů ve velmi problémových a problémových regionech v čase, tak nejhorší situace je stále v periferních regionech Králicka, Broumovska a ORP Moravská Třebová. Naopak nejlepší postavení si stále drží regiony v blízkosti krajských měst tj. Přeloučsko a Novobydžovsko. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 27

28 V. ANALÝZA ÚSPĚŠNOSTI ŽADATELŮ SE ZŘETELEM NA SLEDOVANÉ PROBLÉMOVÉ REGIONY Dle sestavy z MONIT7 bylo v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod pro období (dále jen ROP SV) ke dni zaregistrováno celkem 1130 projektových žádostí, z nich bylo 1090 v rámci prioritních os 1-4. Z celkového počtu žádostí jich bylo v rámci prioritních os 1 4 schváleno 462 a jsou momentálně v různém stádiu realizace. 572 projektových žádostí nebylo schváleno a 56 žádostí je v běžícím schvalovacím procesu, jehož výsledek není znám. Celková průměrná úspěšnost (podíl schválených projektů z celkového počtu) v rámci ROP SV je 42,4%. V následující tabulce jsou uvedeny počty projektů dle typů žadatele a jejich úspěšnost. Nejvyšší poptávka (nejvíc registrovaných projektů) je ze strany obcí a jejich organizací jakožto typu žadatele. V celkové úspěšnosti se pohybují v průměru. Nadprůměrně úspěšné jsou ale v rámci problémových regionů. Druhý nejvyšší počet projektů předložili žadatelé za podnikatelský sektor. Podíl schválených projektů těchto žadatelů je nejnižší pouze 29,3%, v rámci problémových regionů 42,3%. Nejvyšší úspěšnost za všechny podané projekty mají žadatelé z kategorie ostatní, v rámci problémových regionů ale nedosahují ani průměrné úspěšnosti. Kraj a jeho žadatelé má v souhrnu druhou nejvyšší úspěšnost podílu schválených projektů, v rámci problémových regionů má úspěšnost pouze průměrnou. Tabulka 4 Poptávka a počet projektů a jejich úspěšnost podle typu žadatele typ žadatele počet projektů z toho registrovaných schválených neschválených nerozhodnutých všechny ORP úspěšnost v % kraj a jeho organizace ,8 obce a jejich organizace ,9 neziskové organizace ,0 podnikatelský sektor ,3 ostatní ,2 celkem ,4 problémové regiony kraj a jeho organizace ,6 obce a jejich organizace ,4 neziskové organizace ,5 podnikatelský sektor ,3 ostatní ,0 celkem ,5 podíl projektů problémových regionů v % kraj a jeho organizace 5,6 5,4 5,3 6,1 obce a jejich organizace 12,7 17,8 8,8 0,0 neziskové organizace 9,8 15,6 6,1 0,0 podnikatelský sektor 9,5 13,8 7,9 0,0 ostatní 8,7 6,7 12,5 0,0 celkem 10,6 14,1 8,2 5,4 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 28

29 V problémových a velmi problémových regionech je schváleno celkem 65 z 462 projektů, což je 14,1%. Tento podíl je o 3,5% vyšší než je podíl všech podaných žádostí lokalizovaných do problémových regionů. Podíl schválených projektů lokalizovaných v problémových regionech na celkovém počtu schválených projektů za obce a jejich organizace je nejvyšší a o cca 5% vyšší než podíl na celkovém počtu. Nejnižší podíl má kraj a jeho organizace. Vyšší úspěšnost v problémových regionech mají také neziskové organizace. Následující mapa znázorňuje úspěšnost podíl schválených projektů z celkového množství zaregistrovaných projektů dle jednotlivých ORP. Červeně ohraničené jsou sledované regiony, které jsou v rámci ROP SV vymezeny podle hospodářské prosperity jako velmi problémové a problémové. V regionální dimenzi úspěšnosti projektů jsou patrné některé zajímavosti. Severní oblasti NUTS II Severovýchod mají celkově nižší úspěšnost než jižní část regionu. Nejvyšší úspěšnost (přes 60%) má 6 regionů v Pardubickém kraji a 1 v Královéhradeckém kraji. Nejnižší úspěšnost (25 30%) mají regiony ve středo-severní části Libereckého kraje a v severní části Královéhradeckého kraje (vyjma Broumova). Vyjma Frýdlantu mají všechny sledované regiony (velmi problémové a problémové regiony dle ROP SV) nadprůměrnou úspěšnost dosahující 50% a více. Velmi problémový region Frýdlant má nejnižší úspěšnost předložených projektů ze všech ORP (25%). Oproti tomu druhý velmi problémový region Moravská Třebová má nejvyšší úspěšnost (83,3%) ze všech ORP. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 29

30 Mapa 3 Podíl schválených projektů v ROP Severovýchod dle ORP Při sledování úspěšnosti podle jednotlivých ORP a jejich kategorizace podle hospodářské prosperity jsou patrné značné rozdílnosti jak v množství podaných projektů, tak v jejich úspěšnosti. Nejvíce projektů v absolutním počtu bylo podáno v podprůměrných a prosperujících oblastech, zatímco problémové a velmi problémové regiony jsou s nejnižším počtem podaných žádostí. Podle procentuální úspěšnosti jsou velmi problémové a problémové oblasti naopak nad průměrem a dosahují nejvyšší úspěšnosti. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 30

31 Graf 17 Počty projektových žádostí podle regionů hospodářské prosperity předložené projekty celkem z toho úspěšné projekty prosperující oblasti nadprůměrné oblasti průměrné oblasti podprůměrné oblasti problémové oblasti velmi problémové oblasti Graf 18 Úspěšnost projektových žádostí podle regionů hospodářské prosperity 60,0 55,9 56,8 úspěšnost v % 50,0 40,0 30,0 41,3 42,5 29,8 42,7 20,0 10,0 0,0 velmi problémové oblasti problémové oblasti podprůměrné oblasti průměrné oblasti nadprůměrné oblasti prosperující oblasti Velmi problémové a problémové regiony V rámci jednotlivých velmi problémových a problémových regionů je rovněž situace velmi rozdílná. Následující grafy znázorňují absolutní počty úspěšných a neúspěšných projektů a podíl úspěšnosti podaných projektových žádostí. Nejvyšší úspěšnost projektů dle převažujícího místa realizace je v ORP Moravská Třebová, která je řazena k velmi problémovým regionům. Celkem je zde schváleno 15 projektů a úspěšnost přesahuje 83%. Druhý velmi problémový region ORP Frýdlant je v úspěšnosti i počtu podaných projektových žádostí hluboko pod průměrem. Jsou zde schváleny jen 4 projekty a úspěšnost schválených žádostí dosahuje jen 25 %. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 31

32 Všechny ostatní problémové regiony jsou v úspěšnosti schválených žádostí nad průměrem. Graf 19 Počty projektových žádostí v problémových a velmi problémových regionech úspěšný projekt neúspěšné projekty nerozhodnuté projekty Frýdlant Broumov Nový Bydžov 2 4 Hlinsko Králíky Moravská Třebová 2 6 Přelouč 5 8 Svitavy Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Graf 20 Úspěšnost projektových žádostí v problémových a velmi problémových regionech úspěšnost v % 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 57,1 50,0 25,0 Frýdlant Broumov Nový Bydžov 66,7 50,0 83,3 Hlinsko Králíky Moravská Třebová 75,0 Přelouč 61,5 Svitavy Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Rozdělení úspěšných projektových žádostí v rámci jednotlivých hospodářských regionů a v jednotlivých velmi problémových a problémových oblastech znázorňují následující grafy. V součtu je u velmi problémových a problémových regionů patrný vyšší podíl projektů podaných obcemi a jejich organizacemi. Projekty podané krajem a jeho organizacemi mají místo převažující realizace v těchto regionech spíše ojediněle na rozdíl od ostatních kategorií regionů. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 32

33 V problémových a velmi problémových regionech je rovněž patrný nižší počet schválených projektových žádostí podaných žadateli z podnikatelského sektoru. Graf 21 Schválené projektové žádosti podle typu žadatele a regionů hospodářské prosperity Kraj a jeho organizace Obce a jejich organizace Neziskové organizace 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Podnikatelský sektor velmi problémové oblasti problémové oblasti Ostatní podprůměrné oblasti průměrné oblasti 1 9 nadprůměrné oblasti prosperující oblasti Poznámka: číselný údaj ve sloupci označuje absolutní počet projektů Velmi rozdílná je struktura schválených projektů dle typů žadatele v jednotlivých velmi problémových a problémových regionech. Obce a jejich organizace jako jediný typ žadatele je zastoupen ve všech těchto regionech a v regionu Hlinsko je dokonce jediným zastoupeným typem žadatele. Kraj a jeho organizace mají schválené projekty pouze ve čtyřech regionech, z nichž 2 jsou ve velmi problémovém regionu Moravská Třebová a po jednom projektu v problémových regionech Nový Bydžov, Přelouč a Svitavy. Neziskové organizace mají schválené projekty s místem realizace ve čtyřech z osmi regionů. Jeden ve velmi problémovém regionu Moravská Třebová, po jednom v problémových regionech Broumov a Nový Bydžov a dva projekty v ORP Králíky. Žadatelé z podnikatelského sektoru mají nejvíce schválených projektů v ORP Králíky (4) a Broumov (3). Zastoupení mají dále v regionech Moravská Třebová (2), Frýdlant, Nový Bydžov (oba po 1). Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 33

34 Graf 22 Schválené projektové žádosti podle typu žadatele ve velmi problémových a problémových regionech Kraj a jeho organizace Podnikatelský sektor Obce a jejich organizace Neziskové organizace Ostatní 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová 5 7 Přelouč Svitavy Poznámka: číselný údaj ve sloupci označuje absolutní počet projektů Regionální průmět počtu schválených projektů v rámci ROP SV dle typu žadatele ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 34

35 Mapa 4 Počet schválených projektů dle typů žadatele ve sledovaných regionech Rozložení schválených žádostí podle jednotlivých oblastí podpory jsou uvedeny v následujících grafech. Schválené projekty existují ve všech oblastech podpory, vyjma oblasti 1.3. Rozvoj veřejných mezinárodních letišť, kde nebyl k datu žádný projekt schválen. U velmi problémových oblastí jsou schválené projekty pouze v pěti oblastech podpory, u problémových oblastí v sedmi z desíti oblastí podpory. Logicky u těchto oblastí chybí projekty v rámci oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center, kde mohou žádat pouze v rámci IPRM obce nad 50 tis. obyvatel. Všechna takto velká města jsou lokalizována v rámci prosperujících oblastí. Dále u těchto oblastí není žádný schválený projekt v rámci oblasti podpory 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 35

36 institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit regionu, kde mezi oprávněnými žadateli jsou pouze kraje a jejich organizace, podnikatelské subjekty a střední školy. Nejčetnější typ žadatele u velmi problémových a problémových regionů obce a jejich organizace, obdobně jako neziskové organizace, zde žádat nemohou. U velmi problémových oblastí navíc není schválen žádný projekt s místem realizace v těchto ORP předložený v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury a 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR. Nejvyšší počet projektů realizovaných ve velmi problémových oblastí byl předložen v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova a 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR. U problémových oblastí je tomu obdobně, jen v opačném pořadí. Zhruba poloviční je počet projektů předložených v těchto oblastí v rámci oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst a 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR. Počet schválených projektů ve zbývajících oblastech podpory v problémových oblastech se pohybuje v počtu 2 3. Graf 23 Schválené projektové žádosti podle oblastí podpory a regionů hospodářské prosperity velmi problémové oblasti problémové oblasti podprůměrné oblasti průměrné oblasti nadprůměrné oblasti prosperující oblasti V detailním pohledu na počty schválených projektů v rámci jednotlivých velmi problémových a problémových oblastí jsou rovněž patrné značné diferenciace. Pouze v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR jsou zastoupeny schválené projekty ve všech sledovaných ORP. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 36

37 Podle převažujícího místa realizace jsou schválené projekty v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury pouze v regionech Nový Bydžov a Přelouč. V obou těchto případech jsou žadateli kraje (Královéhradecký a Pardubický). V rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšující dopravní obslužnost území jsou schválené projekty s místem realizace v ORP Nový Bydžov, Frýdlant a Přelouč. Ve dvou případech jsou zde žadateli obce (Přelouč a Nový Bydžov), v jednom případě soukromá firma (Nový Bydžov) a v jednom případě je typ žadatele z kategorie ostatní (Frýdlant). V oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst jsou nejčetněji schváleny projekty s místem realizace v ORP Svitavy (5), následuje ORP Moravská Třebová (2) a po jednom projektu je v ORP Frýdlant, Hlinsko a Přelouč. U dvou z těchto projektů je žadatelem Pardubický kraj (Svitavy, Moravská Třebová), v ostatních případech jsou žadateli obce 1. V rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova existují schválené projekty u všech sledovaných ORP vyjma Frýdlantu. Nejvíce projektů v této oblasti podpory má převažující místo realizace v ORP Moravská Třebová (8), následuje Broumov a Nový Bydžov (oba 3), Králíky a Svitavy (oba 2), Hlinsko a Přelouč (oba 1). U jediného projektu je zde žadatelem Pardubický kraj (Moravská Třebová), v ostatních případech jsou žadateli obce 2. Počet schválených projektů v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR je nejvyšší v ORP Králíky (8) a Moravská Třebová (4). Následují regiony se dvěma projekty (Frýdlant a Přelouč) a po jednom projektu je schváleno v ORP Broumov, Nový Bydžov, Hlinsko a Svitavy. U žádného z těchto projektů není žadatelem kraj nebo jeho organizace. Obce zde mají schváleno 10 projektů a 1 projekt sdružení obcí (4x v ORP Králíky, 2x ORP Moravská Třebová a Přelouč, po 1 projektu v ORP Svitavy, Frýdlant a Hlinsko). Neziskové organizace jsou žadateli ve dvou schválených projektech (1x ORP Nový Bydžov a 1x ORP Moravská Třebová). Soukromé firmy - podnikatelský sektor je žadatelem celkem v sedmi případech schválených projektů (4x ORP Králíky, po 1 projektu Moravská Třebová, Broumov a Frýdlant). Schválené projekty v oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR jsou podle místa převažující realizace evidovány v problémových regionech Broumov, Králíky (oba po 2) a po jednom v ORP Nový Bydžov a Hlinsko. V jednom případě je zde žadatelem obec, ve dvou případech sdružení obcí (zahrnuto v jedné kategorii obce a jejich organizace) a ve třech případech neziskové organizace (2x ORP Králíky, 1x Broumov). V rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání jsou ve sledovaných ORP schváleny pouze 3 projekty (2 v ORP Broumov, 1 v ORP Moravská Třebová). U všech těchto projektů jsou žadateli soukromé firmy podnikatelský sektor. 1 V oblasti podpory 2.2. mohou žádat pouze obce ve velikostní skupině nad 5000 obyvatel. Těchto obcí je v NUTS SV celkem 53 a v problémových regionech to je jen 7. Údaje o velikostní struktuře obcí jsou uvedeny v Tabulce 2 a 3 v rámci kapitoly IV. 2 V oblasti podpory 2.3. mohou žádat pouze obce ve velikostní skupině obyvatel. Těchto obcí je v NUTS SV celkem 388 a v problémových regionech to je jen 59. Údaje o velikostní struktuře obcí jsou uvedeny v Tabulce 2 a 3 v rámci kapitoly IV. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 37

38 Graf 24 Schválené projektové žádosti podle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Regionální průmět počtu schválených projektů v rámci ROP SV dle oblastí podpory ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 38

39 Mapa 5 Počet schválených projektů dle oblastí podpory ve sledovaných regionech Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 39

40 Shrnutí Celková průměrná úspěšnost (podíl schválených projektů z celkového počtu) v rámci ROP SV je 42,4%. Nejvyšší poptávka (nejvíc registrovaných projektů) předložily obce a jejich organizace a podnikatelské subjekty. V celkové úspěšnosti se ale obce pohybují v průměru, podnikatelský sektor má nejnižší úspěšnost. Severní oblasti NUTS II Severovýchod mají celkově nižší úspěšnost než jižní část regionu. Sledované problémové regiony V problémových a velmi problémových regionech je schváleno celkem 14,1% (65 projektů) ze všech projektů. Tento údaj přibližně odpovídá podílu těchto regionů na ploše NUTS SV a podílu obyvatel (18,1% podíl plochy, 11,5% podíl počtu obyvatel). Průměrná úspěšnost žadatelů v problémových regionech je vyšší 56,5%, absolutní počet projektů lokalizovaných v těchto oblastech je ale relativně nízký. Vyšší úspěšnost zde mají především obce a jejich organizace, neziskové organizace a podnikatelský sektor. Vyjma Frýdlantu mají všechny sledované problémové regiony nadprůměrnou úspěšnost (podíl schválených projektů) dosahující 50% a více. Obec a její organizace jako jediný typ žadatele má schválené projekty ve všech problémových regionech. V ORP Hlinsko je dokonce jediným zastoupeným typem žadatele. U velmi problémových oblastí jsou schválené projekty pouze v pěti oblastech podpory, u problémových oblastí v sedmi z desíti oblastí podpory. Logicky u těchto oblastí chybí projekty v rámci oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center, kde mohou žádat pouze v rámci IPRM obce nad 50 tis. obyvatel. Dále u těchto oblastí není žádný schválený projekt v rámci oblasti podpory 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit regionu a 1.3. Rozvoj veřejných mezinárodních letišť. Nejvyšší počet schválených projektů v problémových oblastech byl předložen v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova a 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR. Pouze v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR jsou zastoupeny schválené projekty ve všech sledovaných ORP. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 40

41 VI. ANALÝZA ABSORPČNÍ KAPACITY ROP SV SE ZŘETELEM NA SLEDOVANÉ PROBLÉMOVÉ REGIONY Ke dni byly v rámci ROP SV, prioritní osy 1 až 4, zaregistrovány projekty v celkovém objemu více než 40,6 mld. Kč celkových způsobilých výdajů a z toho s celkovou dotací o objemu vice než 29,6 mld. Kč. Ze všech zaregistrovaných žádostí (PO 1 4) bylo schváleno 42,4%. Finanční objem schválených projektů činí celkem Kč celkových způsobilých výdajů a celková dotace Regionální rady (RR) na tyto projekty je ve výši Kč, což je v průměru 70,3%. Dotace Regionální rady je z 90,9% tvořena dotací Společenství, tzn. vlastní dotací z ERDF, konkrétně se jedná o Kč. Z celkové alokace zdrojů EU v rámci ROP SV je vyčerpáno 71,9% v rámci schválených projektů. Analýza celkových dotací Regionální rady Analýza výše dotace podle ORP je provedena dle uvedeného místa převažující realizace v sestavě MONIT7 poskytnuté Úřadem Regionální rady ke dni V MONIT7 je uvedeno vždy jediné místo převažující realizace v podobě názvu obce. V přepočtu na ORP může docházet k jistému zkreslení těchto údajů. Např. u liniových staveb (dopravní infrastruktura silnice, cyklostezky), které přesahují nejen hranice uvedené obce, ale mohou přesahovat i hranice ORP. U projektů realizovaných např. v rámci mikroregionů je projekt zpravidla přiřazen k obci, kde realizace fyzicky převládá a pokud není možné tuto obec určit je projekt přiřazen k sídlu mikroregionu. V této části analýzy je pracováno vždy s údaji za celkovou dotaci Regionální rady, bez rozlišení zda se jedná o příspěvek Společenství nebo státní rozpočet. Následující kartodiagram znázorňuje velmi rozdílný objem schválených dotací podle místa převažující realizace v jednotlivých ORP NUTS II Severovýchod. Vyšší objemy jsou zpravidla koncentrovány do ORP s většími sídly (městy) Liberec (1,6 mld. Kč), Hradec Králové, Trutnov, Chrudim (všechny více než 900 mil. Kč). ORP Pardubice je s celkovým objemem 390 mil. Kč až na 12. místě. Z velmi problémových a problémových regionů mají nejvyšší objemy schválené dotace ORP Frýdlant a Králíky, které jsou s částkou 456 resp. 435 mil. Kč na 6. Resp. 7. místě v rámci pořadí všech 40 ORP. Nejnižší objem schválené dotace připadá na ORP Železný Brod (cca 11 mil. Kč), následuje ORP Holice a Dobruška s 48 resp. 55 mil. Kč. Z velmi problémových a problémových regionů jsou v poslední desítce nejnižších objemů schválené dotace zastoupeny ORP Nový Bydžov, Svitavy a Hlinsko, u kterých se objem schválené dotace pohybuje v rozmezí mil. Kč. Ostatní velmi problémové a problémové regiony (ORP Přelouč, Broumov a Moravská Třebová) se s částkami v intervalu od 270 do 336 mil. Kč pohybují ve střední části pořadí ORP dle objemu schválené dotace. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 41

42 Mapa 6 Celková výše dotace RR schválených projektů v jednotlivých ORP Průměrná výše dotace RR na jeden schválený projekt je Kč. Spektrum velikosti výše dotace je ale velmi široké a pohybuje se od 1 mil. Kč na projekt až po cca 307 mil. Kč na projekt. Pro určení kategorizace velikosti projektu dle schválené dotace byly určeny čtyři velikostní kategorie: Projekty nad 100 mil. Kč schválené dotace Projekty od 50 do 100 mil. Kč schválené dotace Projekty od 10 do 50 mil. Kč schválené dotace Projekty od 1 do 10 mil. Kč schválené dotace Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 42

43 V rámci ROP SV bylo ke dni schváleno celkem 462 projektů (PO 1 PO 4). Z tohoto počtu jich 19 má schválenou dotaci převyšující 100 mil. Kč na 1 projekt. Ve velmi problémových a problémových regionech jsou dle místa realizace lokalizovány celkem 4 z těchto velkých projektů po jednom projektu v ORP Frýdlant, Králíky, Přelouč, Broumov. Žadatelem u těchto projektů je ve dvou případech soukromá firma, v jednom případě kraj a v jednom případě státní organizace. V druhém nejvyšším intervalu schválené dotace na 1 projekt jsou v rámci velmi problémových a problémových regionů lokalizovány rovněž 4 projekty - po jednom projektu v ORP Frýdlant, Králíky, Hlinsko, Broumov. Žadatelem u těchto projektů je ve dvou případech soukromá firma, a ve dvou případech obec. V rozmezí 1 10 mil. Kč je ve velmi problémových a problémových regionech lokalizováno celkem 26 (40%) ze 163 projektů. V relativním vyjádření je podíl velkých projektů nad 100 mil. schválené dotace ze všech projektů ve velmi problémových a problémových regionech vyšší než podíl za NUTS a vyšší je rovněž podíl projektů v objemu dotace do 10 mil. Kč. Ve velmi problémových a problémových oblastech je lokalizováno 21% všech velkých projektů. Více údajů uvádí následující tabulka a grafy. Tabulka 5 Přehled počtu schválených projektů podle výše dotace a kategorie hospodářské prosperity regionu kategorie regionu nad 100 mil. Kč Interval výše dotace RR mil. Kč mil. Kč 1-10 mil. Kč počet projektů celkem velmi problémové problémové podprůměrné průměrné nadprůměrné prosperující celkem velmi problémové a problémové podíl 6,2 6,2 47,7 40,0 100 podíl celkem 4,1 11,9 48,7 35,3 100 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 43

44 Graf 25 Schválené projektové žádosti podle intervalu výše dotace a kategorie hospodářské prosperity regionu nad 100 mil. Kč mil. Kč mil. Kč 1-10 mil. Kč nadprůměrné a prosperující podprůměrné a průměrné velmi problémové a problémové % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Poznámka: číselný údaj ve sloupci označuje absolutní počet projektů Graf 26 Podíl projektů s dotací nad 100 mil. Kč v regionech dle hospodářské prosperity 26,3% 21,1% velmi problémové a problémové podprůměrné a průměrné nadprůměrné a prosperující 52,6% Rozložení schválené výše dotace podle prioritních os je v rámci prioritních os 1 až 3 poměrně rovnoměrné a pohybuje se v rozmezí 30 až 34%. Výrazně nižší je podíl dotace v rámci prioritní osy 4, která nedosahuje ani 4%. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 44

45 Graf 27 Porovnání struktury rozložení dotace Regionální rady schválených projektů dle prioritních os s problémovými regiony všechny regiony Prioritní osa 3 31,5% Prioritní osa 4; 3,6% Prioritní osa 1; 34,4% problémové regiony Prioritní osa 3 42,2% Prioritní osa 4 3,8% Prioritní osa 1 27,5% Prioritní osa 2 30,5% Prioritní osa 2 26,5% Za problémové a velmi problémové oblasti je struktura poskytnuté celkové dotace Regionální rady podle prioritních oblastí mírně odlišná. Nejvyšší podíl připadá na dotaci poskytnutou ve schválených projektech v rámci Prioritní osy 3 Cestovní ruch, jejíž podíl činí 42,2%, tzn. o vice než 10% vyšší podíl než podíl za všechny oblasti a to na úkor podílu dotace na Prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury a Prioritní ose 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí, který je cca o 7% resp. o 4% nižší než podíl za všechny oblasti. Podíl za Prioritní osu 4 Rozvoj podnikatelského prostředí je u sledovaných region obdobný. Regionální průmět struktury rozložení dotace Regionální rady schválených projektů dle prioritních os ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. V regionálním pohledu jsou zde zajímavé některé skutečnosti: Čerpání v rámci Prioritní osy 1 je realizováno v pomyslné severojižní středové spojnici, ostatní sledované ORP v této ose nemají schválený žádný projekt Čerpání z prioritní osy 2 v rámci schválených projektů převládá u regionů v jižní části NUTS II SV resp. Pardubického kraje Čerpání z prioritní osy 3 v rámci schválených projektů převládá u regionů ve východní části NUTS II SV Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 45

46 Mapa 7 Dotace Regionální rady schválených projektů dle prioritních os ve velmi problémových a problémových regionech Značně nerovnoměrné je rozložení schválené výše dotace Regionální rady v jednotlivých oblastech podpory. Za všechny regiony ORP dosahuje nejvyššího dílu oblast podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR téměř se 30%. Následují oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, 2.2. Rozvoj měst a 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní dostupnost s podílem v rozmezí 16-18%. Nejnižší podíl připadá na oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu, která nedosahuje ani 1%. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 46

47 Graf 28 Porovnání struktury rozložení dotace Regionální rady schválených projektů dle oblastí podpory s problémovými regiony všechny regiony Oblast podpory ,9% Oblast podpory ,2% Oblast podpory ,4% Oblast podpory ,4% Oblast podpory ,6% Oblast podpory ,0% problémové regiony Oblast podpory ,7% Oblast podpory ,1% Oblast podpory ,8% Oblast podpory ,9% Oblast podpory ,9% Oblast podpory ,1% Oblast podpory ,4% Oblast podpory ,2% Oblast podpory ,0% Oblast podpory ,5% Ve stejné struktuře pouze za velmi problémové a problémové oblasti je patrný ještě vyšší podíl schválené dotace Regionální rady na projekty v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR, která činí 41,2%, což je o 12% vice než podíl za celý ROP SV. Vyšší je za tyto sledované regiony rovněž podíl za oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území a 2.3. Rozvoj venkova. Regionální průmět struktury rozložení dotace Regionální rady schválených projektů dle oblastí podpory ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 47

48 Mapa 8 Dotace Regionální rady schválených projektů dle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Graf s celkovou výši schválené dotace Regionální rady v milionech Kč dle prioritních os v jednotlivých sledovaných regionech poukazuje na některé regionální extrémy. Absolutně nejvyšší je dotace Regionální rady v ORP Králíky v rámci prioritní osy 3. V tomto ORP byl v rámci oblasti podpory 3.1 schválen 4. největší projekt ROP s dotací ve výší cca 240 mil. Kč. Druhou nejvyšší částkou je dotace pro ORP Frýdlant v rámci prioritní osy 1. Celá tato částka připadá na jediný předložený projekt v rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území, který je zároveň projektem s absolutně nejvyšší schválenou dotací ve výši cca 307 mil. Kč. V prioritní ose 2 byl největší objem dotace schválen pro projekty v ORP Moravská Třebová. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 48

49 V prioritní ose 4 byl největší objem dotace schválen pro 2 projekty v ORP Broumov, z nichž jeden dosahuje dotace téměř 60 mil. Kč. Graf 29 Celková výše schválené dotace Regionální rady dle prioritních os ve velmi problémových a problémových regionech Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Miliony Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč 98 9 Svitavy Průměrná výše schválené dotace RR na počet obyvatel regionu Severovýchod činí Kč. Tohoto průměru dosahují všechny kategorie regionů vyjma nadprůměrných a prosperujících oblastí. Průměrná dotace ve velmi problémových a problémových oblastech je nejvyšší v rámci kategorií regionů dle hospodářské prosperity. Průměrná dotace na 1 obyvatele velmi problémových oblastí je Kč, což je o 70% vyšší než průměr. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 49

50 Graf 30 Výše dotace Regionální rady schválených projektů na 1 obyvatele za regiony dle hospodářské prosperity Dotace RR na 1 obyvatele velmi problémové oblasti problémové oblasti podprůměrné oblasti průměrné oblasti nadprůměrné oblasti prosperující oblasti Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Průměrná výše schválené dotace RR na počet obyvatel za velmi problémové a problémové regiony Kč. Tento průměr téměř 4x převyšuje průměr za ORP Králíky, který patří k regionům s nižší hustotou zalidnění a je zde lokalizován jeden z největších projektů. Vyšší než průměrná je dotace na 1 obyvatele rovněž v ORP Frýdlant a Broumov. Výrazně podprůměrná je výše schválené dotace v ORP Svitavy, Hlinsko a Nový Bydžov. Graf 31 Výše dotace Regionální rady schválených projektů na 1 obyvatele za velmi problémové a problémové regiony Frýdlant Broumov Nový Bydžov Dotace RR na 1 obyvatele Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 50

51 Následující mapka znázorňuje regionální disproporce ve výši schválené dotace RR přepočtené na 1 obyvatele ORP. Maxima dosahuje ORP Králíky (více než 47 tis. na 1 obyvatele), následuje ORP Jaroměř s více než 21 tis. na 1 obyvatele. Absolutně nejnižší je výše schválené dotace pro ORP Železný Brod, kde dosahuje pouze 911 Kč na obyvatele. Nižší než Kč na 1 obyvatele je průměrná dotace v ORP Dobruška a Holice Čtvrtá nejnižší hodnota dotace je v ORP Pardubice cca Kč Mapa 9 Průměrná dotace Regionální rady na 1 obyvatele ve schválených projektech v ROP Severovýchod dle ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 51

52 Analýza celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje Analýza celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje je provedena dle stejného způsobu lokalizace projektů jako v případě lokalizace dle dotace a tudíž s sebou nese obdobné nepřesnosti, které jsou popsány v předcházející části. Od analýzy dotací se liší především v tom, že zde jsou analyzovány celkové objemy způsobilých výdajů, které jsou v rámci schválených projektů v daných regionech realizovány nebo budou realizovány. Následující kartodiagram znázorňuje velmi rozdílný objem celkových způsobilých podle místa převažující realizace v jednotlivých ORP NUTS II Severovýchod. Regionální dimenze je zde obdobná jako u analýzy dotace. Vyšší objemy jsou zpravidla koncentrovány do ORP s většími sídly (městy) Liberec (2,1 mld. Kč), Trutnov, Hradec Králové, Chrudim (1,2 1,5 mld. Kč). ORP Pardubice je s celkovým objemem způsobilých výdajů ve výši 585 mil. Kč až na 9. místě. Z velmi problémových a problémových regionů mají nejvyšší objemy schválené dotace ORP Frýdlant a Králíky, které jsou s částkou přes 900 mil. Kč na 5. resp. 6. místě v rámci pořadí všech 40 ORP. Nejnižší objem celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje připadá na ORP Železný Brod (cca 14,5 mil. Kč), následuje ORP Holice a Dobruška s 59 mil. Kč. Z velmi problémových a problémových regionů jsou v poslední desítce nejnižších objemů celkových zdrojů připadajících na způsobilé výdaje zastoupeny ORP Nový Bydžov a Svitavy, u kterých se objem celkových způsobilých výdajů pohybuje v rozmezí mil. Kč. Ostatní velmi problémové a problémové regiony (ORP Hlinsko, Přelouč, Broumov a Moravská Třebová) se s částkami v intervalu od 199 do 435 mil. Kč pohybují ve střední části pořadí ORP dle objemu celkových způsobilých výdajů Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 52

53 Mapa 10 Celková výše způsobilých výdajů schválených projektů v jednotlivých ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 53

54 Za problémové a velmi problémové oblasti je struktura celkových způsobilých výdajů podle prioritních oblastí proporcionálně obdobná jako struktura rozložení dotace v těchto regionech. Podíl celkových způsobilých výdajů v rámci Prioritní osy 1 a Prioritní osy 3 je cca ještě o 3,5% a 2% vyšší než podíl dotace. Podíl za Prioritní osu 2 je naopak o 5,5% nižší než činí podíl dotace v této ose. Podíl za Prioritní osu 4 Rozvoj podnikatelského prostředí je u sledovaných region obdobný. Graf 32 Struktura rozložení celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle prioritních os ve velmi problémových a problémových regionech Prioritní osa 4 3,8% Prioritní osa 1 30,9% Prioritní osa 3 44,4% Prioritní osa 2 20,9% Regionální průmět struktury rozložení celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle prioritních os ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. V regionálním pohledu jsou zde totožné disproporce jako u analýzy výše dotace, které jsou popsány výše. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 54

55 Mapa 11 Celkové způsobilé výdaje schválených projektů dle prioritních os ve velmi problémových a problémových regionech Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 55

56 Struktura celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle oblastí podpory za problémové a velmi problémové oblasti je rovněž proporcionálně obdobná jako struktura rozložení dotace v těchto regionech. Oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury a 2.3. Rozvoj venkova má o cca 4% nižší podíl celkových způsobilých výdajů než je podíl dotace. Oblast podpory 2.1. Rozvoj regionálních center má o cca 6,5% vyšší podíl celkových způsobilých výdajů než je podíl dotace. Výše podílu v Oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst je nižší o 1,5% než podíl dotace a u oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR je rozdíl cca 2,5% U oblastí podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR a 4.1. jsou podíly stejné. Graf 33 Struktura rozložení celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Oblast podpory 4.1. Oblast podpory 3,8% ,7% Oblast podpory ,5% Oblast podpory ,4% Oblast podpory ,7% Oblast podpory 2.2. Oblast podpory 12,2% ,8% Regionální průmět struktury rozložení celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle oblastí podpory ve sledovaných velmi problémových a problémových regionech je znázorněn v následující mapě. V regionálním pohledu jsou zde totožné disproporce jako u analýzy výše dotace, které jsou popsány výše. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 56

57 Mapa 12 Podíl celkových způsobilých výdajů schválených projektů dle oblastí podpory ve velmi problémových a problémových regionech Průměrná výše schválených celkových způsobilých výdajů na počet obyvatel regionu Severovýchod činí Kč. Tohoto průměru dosahují všechny kategorie regionů vyjma nadprůměrných a prosperujících oblastí. Průměrná dotace ve velmi problémových a problémových oblastech je nejvyšší v rámci kategorií regionů dle hospodářské prosperity. Průměrná dotace na 1 obyvatele velmi problémových oblastí je Kč, což je téměř 2,5x více než průměr. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 57

58 Graf 34 Výše schválených celkových způsobilých výdajů projektů na 1 obyvatele za regiony dle hospodářské prosperity Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje na 1 obyvatele velmi problémové oblasti problémové oblasti podprůměrné oblasti průměrné oblasti nadprůměrné oblasti prosperující oblasti Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Průměrná výše schválených celkových způsobilých výdajů na počet obyvatel za velmi problémové a problémové regiony je Kč. Tento průměr téměř 5x převyšuje průměr za ORP Králíky, který patří k regionům s nižší hustotou zalidnění a je zde lokalizován jeden z největších projektů. Vyšší než průměrná je částka celkových způsobilých výdajů na 1 obyvatele rovněž v ORP Frýdlant a Broumov. Výrazně podprůměrná je výše celkových způsobilých výdajů v ORP Svitavy, Hlinsko a Nový Bydžov. Graf 35 Výše celkových způsobilých výdajů schválených projektů na 1 problémové a problémové regiony obyvatele za velmi Celkové zdroje připadající na způsobilé výdaje na 1 obyvatele Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy Zdroj dat: sestava z MONIT7 poskytnutá URR k Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 58

59 Následující mapka znázorňuje regionální disproporce ve výši schválených celkových způsobilých výdajů přepočtených na 1 obyvatele ORP. V regionálním pohledu jsou zde totožné disproporce jako u analýzy výše dotace, které jsou popsány výše. Maxima dosahuje ORP Králíky (více než 102 tis. na 1 obyvatele), následuje ORP Jaroměř s více než 46 tis. na 1 obyvatele. Absolutně nejnižší je výše celkových způsobilých výdajů pro ORP Železný Brod, kde dosahuje pouze 1170 Kč na obyvatele. Nižší než Kč na 1 obyvatele je průměr celkových způsobilých výdajů v ORP Dobruška a Holice. Čtvrtá nejnižší je hodnota celkových způsobilých výdajů v ORP Pardubice cca Kč Mapa 13 Průměrná výše celkových způsobilých výdajů na 1 obyvatele ve schválených projektech v ROP Severovýchod dle ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 59

60 Srovnání výše dotace a celkových způsobilých výdajů Z předchozí analýzy dotace RR a analýzy celkových způsobilých výdajů schválených projektů v rámci ROP SV je patrné, že ani v souhrnu ani u vybraných sledovaných oblastí (velmi problémové a problémové regiony dle vymezení v ROP SV) nejsou patrné výrazné disproporce v těchto dvou ukazatelích a víceméně drobné rozdíly můžou být ovlivněny např. i maximální možnou výší dotace, kterou lze na daný projekt získat, a strukturou žadatelů, která má v dané prioritní ose resp. oblasti podpory schválené projekty. Podíl dotace Regionální rady na celkových způsobilých výdajích v jednotlivých prioritních osách a oblastech podpory znázorňují následující grafy. V průměru za celý ROP i za sledované problémové oblasti dosahuje dotace RR nejvyššího podílu na celkových způsobilých výdajích v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí. V detailu podle oblastí podpory maxima dosahují oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR a 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit regionu a až poté 2.3. Rozvoj venkova. Výrazně nižší je podíl dotace na celkových způsobilých výdajích u sledovaných problémových oblastí v rámci prioritní osy 1 a to především u oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území než je tento podíl v průměru za celý ROP SV. Rozdíl se u Prioritní osy 1 blíží k 20%, v rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území činí cca 14%. Pouze u oblastí podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury a 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR je hodnota podílu dotace RR na CZV sledovaných problémových regionů shodná s hodnotou za celý ROP SV. U všech ostatních oblastí podpory je nižší. U žádné oblasti podpory nepřesahuje průměr. Graf 36 Podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích dle prioritních os průměr velmi problémové a problémové oblasti 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 80,6 74,8 71,4 62,5 62,1 56,3 58,5 52,6 Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 60

61 Graf 37 Podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích dle oblastí podpory průměr velmi problémové a problémové oblasti 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 92,5 92,5 56,6 42,1 78,9 75,7 65,6 90,6 87,6 61,3 55,7 92,4 92,4 59,7 58,5 92,3 20,0 10,0 0,0 Oblast podpory 1.1. Oblast podpory 1.2 Oblast podpory 2.1. Oblast podpory 2.2. Oblast podpory 2.3. Oblast podpory 3.1. Oblast podpory 3.2. Oblast podpory 4.1. Oblast podpory 4.2. Následující kartodiagram znázorňuje podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích podle místa převažující realizace v jednotlivých ORP NUTS II Severovýchod. Méně než poloviční je podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v ORP Frýdlant, Králíky a Jaroměř. V rozmezí 50 75% tvoří dotace RR na celkových způsobilých výdajích v ORP Liberec, Jablonec nad Nisou, Trutnov, Jičín, Broumov, Hradec Králové, Pardubice, Chrudim, Litomyšl a Hlinsko. U všech ostatních regionů tvoří podíl dotace RR více než 75% celkových způsobilých výdajů. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 61

62 Mapa 14 Podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v jednotlivých ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 62

63 Shrnutí Finanční objem schválených projektů k činí celkem Kč celkových způsobilých výdajů a celková dotace Regionální rady (RR) na tyto projekty je ve výši Kč, což je v průměru 70,3%. Dotace Regionální rady je z 90,9% tvořena dotací Společenství, tzn. vlastní dotací z ERDF, konkrétně se jedná o Kč. Z celkové alokace zdrojů EU v rámci ROP SV je vyčerpáno 71,9% v rámci schválených projektů. Vyšší objemy jsou zpravidla koncentrovány do ORP s většími sídly (městy) Liberec, Hradec Králové, Trutnov, Chrudim. ORP Pardubice je až na 12. místě. Celkem 19 projektů v rámci ROP SV má schválenou dotaci převyšující 100 mil. Kč. Podle nejvyšší částky dotace jsou největší projekty schváleny v ORP Frýdlant (oblast podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území), Jaroměř (1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území), Trutnov (1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území), Králíky (3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR), a Chrudim (1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury). U všech těchto projektů je dotace vyšší než 200 mil. Kč. Značně nerovnoměrné je rozložení schválené výše dotace v jednotlivých oblastech podpory. Za všechny regiony ORP dosahuje nejvyššího dílu oblast podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR téměř se 30%. Následují oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, 2.2. Rozvoj měst a 1.2 s podílem v rozmezí 16-18%. Nejnižší podíl připadá na oblast podpory 4.2, která nedosahuje ani 1%. V souhrnu ani u vybraných sledovaných problémových oblastí nejsou patrné výrazné disproporce v regionálním průmětu mezi výší dotace a celkovými způsobilými výdaji. Víceméně drobné rozdíly můžou být ovlivněny např. i maximální možnou výší dotace, kterou lze na daný projekt získat, a strukturou žadatelů, která má v dané prioritní ose resp. oblasti podpory schválené projekty. V průměru za celý ROP i za sledované problémové oblasti dosahuje dotace RR nejvyššího podílu na celkových způsobilých výdajích v rámci Prioritní osy 2. V detailu podle oblastí podpory maxima dosahují oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR a 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit regionu a až poté 2.3. Rozvoj venkova. Sledované problémové regiony Z velmi problémových a problémových regionů mají nejvyšší objemy schválené dotace ORP Frýdlant a Králíky. Z velmi problémových a problémových regionů jsou v poslední desítce nejnižších objemů schválené dotace zastoupeny ORP Nový Bydžov, Svitavy a Hlinsko. V rámci problémových regionů jsou největší projekty podle nejvyšší částky dotace schváleny v ORP Frýdlant (oblast podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území), Králíky (3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR), Přelouč (1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury) a Broumov (3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR). U všech těchto projektů je dotace vyšší než 100 mil. Kč. V prioritní ose 1 byl největší objem dotace schválený pro ORP Frýdlant, v prioritní ose 2 pro projekty v ORP Moravská Třebová, v prioritní ose 3 vede ORP Králíky a v prioritní ose 4 ORP Broumov. Průměrná výše schválené dotace na 1 obyvatele je v problémových regionech nejvyšší v rámci kategorií regionů dle hospodářské prosperity. Absolutně nejvyšší je v ORP Králíky, kde 4x převyšuje průměr. Nejnižší je v rámci těchto regionů v ORP Svitavy. Méně než poloviční je podíl dotace RR na celkových způsobilých výdajích v ORP Frýdlant a Králíky. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 63

64 VII. ANALÝZA DOTACÍ VELMI PROBLÉMOVÝCH A PROBLÉMOVÝCH REGIONŮ DLE OBLASTÍ PODPORY Prioritní oblast 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Z celkových 125 podaných žádostí v rámci Prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury jich bylo schváleno 83, což je (66,4%). S lokalizací do sledovaných problémových regionů bylo podáno pouze 7 (5,6%) projektových žádostí. Jedna žádost je v procesu schvalování (nerozhodnutý výsledek) a všechny ostatní žádosti byly úspěšně schválené. Dosavadní úspěšnost za sledované regiony je tedy 85,7%, což je výrazně vyšší než dosavadní úspěšnost všech projektů v rámci této osy. V rámci Prioritní oblasti 1 Rozvoj dopravní infrastruktury jsou ve sledovaných problémových oblastech schválené projekty v oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury a v oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území. V oblasti podpory 1.3. Rozvoj mezinárodních letišť není a ani v budoucnu nebude v rámci sledovaných problémových oblastí předložen žádný projekt, neboť na jejich území se nenachází veřejné mezinárodní letiště. Následující tabulka uvádí přehled celkové výše dotace Regionální rady podle oblastí podpory prioritní osy 1 a typu žadatele ve sledovaných problémových regionech. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 64

65 Tabulka 6 Celková výše dotace podle oblastí podpory a typu žadatele v Prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury ve sledovaných problémových regionech Dotace RR oblast podpory oblast podpory 1.1. oblast podpory 1.2. ORP / typ žadatele Kraj a jeho organizace celkem 1.1. Kraj a jeho organizace Obce a jejich organizace Podnikatelský sektor Ostatní celkem 1.2. celkem PO 1 Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy celkem za problémové a velmi problémové ORP celkem za všechny ORP podíl problémových a velmi problémových ORP 8,6 8,6 0,0 3,6 35,2 50,2 17,0 12,5 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 65

66 Oblast podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury V rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury jsou do sledovaných problémových regionů lokalizovány pouze 2 schválené projekty. Žadatelem u obou projektů je kraj (1x Pardubický, 1x Královéhradecký). Jeden z projektů je lokalizován v ORP Přelouč a druhý v ORP Nový Bydžov. Celkový podíl výše schválené dotace na projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury činí 8,6% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Mapa 15 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 66

67 Z výše uvedeného kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Výrazně vyšší objem dotace získal projekt lokalizovaný v ORP Přelouč, jehož dotace tvoří 84,8% součtu dotace v této oblasti podpory za sledované problémové regiony a 7,3% součtu za všechny projekty v této oblasti podpory. Ostatní ORP nemají v rámci oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury schválený žádný projekt. Oblast podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území V rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území jsou do sledovaných problémových regionů lokalizovány celkem 4 schválené projekty. Žadatelem u těchto projektů je ve dvou případech obec, v jednom případě podnikatelský subjekt a v jednom případě státní podnik. Dva z těchto projektů jsou lokalizovány v ORP Nový Bydžov (1x žadatel obec, 1x podnikatelský subjekt), po jednom projektu je v ORP Přelouč a Frýdlant. Celkový podíl výše schválené dotace na tyto projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území činí 17% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Z následujícího kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Absolutně nejvyšší objem dotace je schválen pro projekt v ORP Frýdlant. Podle objemu dotace je to vůbec největší dosud schválený projekt celého ROP. Celkové způsobilé výdaje tohoto projektu přesahují 768 mil. Kč a objem dotace z toho činí více než 307 mil. Kč (40%). Žadatelem tohoto projektu je státní organizace. Výše dotace projektu lokalizovaného v ORP Frýdlant tvoří 83,7% součtu dotace v této oblasti podpory za sledované problémové regiony a 14,2% součtu za všechny projekty v této oblasti podpory. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 67

68 Mapa 16 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 1.2. Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 68

69 Prioritní oblast 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Z celkového počtu 452 podaných žádostí v rámci Prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí jich bylo schváleno 177, což je (39,2%). S lokalizací do sledovaných problémových regionů bylo podáno celkem 52 žádostí (11,5%), z nichž bylo schváleno celkem 30 (57,7%) žádostí. Dosavadní úspěšnost za sledované regiony je tedy o 18,5% vyšší než dosavadní úspěšnost všech projektů v rámci této osy. Žádná další žádost není v procesu schvalování (nerozhodnutý výsledek). V rámci Prioritní oblasti 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí jsou ve sledovaných problémových oblastech schválené projekty v oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst a v oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova. V oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center není a ani v budoucnu nebude v rámci sledovaných problémových oblastí předložen žádný projekt, neboť tato oblast podpory je určena pouze pro města nad obyvatel, které v těchto oblastech nejsou. Následující tabulka uvádí přehled celkové výše dotace Regionální rady podle oblastí podpory prioritní osy 2 a typu žadatele ve sledovaných problémových regionech. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 69

70 Tabulka 7 Celková výše dotace podle oblastí podpory a typu žadatele v Prioritní ose 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí ve sledovaných problémových regionech Dotace RR oblast podpory oblast podpory 2.2. oblast podpory 2.3. ORP / typ žadatele Kraj a jeho organizace Obce a jejich organizace Neziskové organizace celkem 2.2. Kraj a jeho organizace Obce a jejich organizace Neziskové organizace Ostatní celkem 2.3. celkem PO 2 Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy celkem za problémové a velmi problémové ORP celkem za všechny ORP podíl problémových a velmi problémových ORP 12,8 11,8 0,0 11,8 17,7 20,0 0,0 0,0 18,9 13,6 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 70

71 Oblast podpory 2.2. Rozvoj měst V rámci oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst je do sledovaných problémových regionů lokalizováno celkem 10 schválených projektů. Žadatelem u osmi z těchto projektů je obec nebo její organizace a ve dvou případech je to kraj (Pardubický). Pět z těchto schválených projektů je lokalizováno v ORP Svitavy (1x žadatel kraj, 4x obec nebo její organizace), dva projekty jsou lokalizovány v ORP Moravská Třebová (1x žadatel kraj, 1x obec), po jednom projektu je v ORP Přelouč, Frýdlant a Hlinsko. Celkový podíl výše schválené dotace na tyto projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst činí 11,8% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Mapa 17 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 71

72 Z výše uvedeného kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst Nejvyšší objem dotace je schválen pro projekty v ORP Svitavy a Moravská Třebová. U obou těchto regionů je po jednom případě zastoupen kraj jako žadatel. V případě Moravské Třebové je výše dotace projektu podaného krajem dokonce vyšší. Celková výše objemu dotace pro tyto ORP přesahuje 70 mil. Kč a v případě ORP Svitavy se blíží k 80 mil. Kč. V ORP Hlinsko, Přelouč a Frýdlant jsou žadateli u všech projektů této oblasti podpory pouze obce a jejich organizace. Oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova V rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova je do sledovaných problémových regionů lokalizováno celkem 20 schválených projektů. Pouze u jednoho z těchto projektů je žadatelem kraj (Pardubický), u zbylých 19 projektů je žadatelem obec. Osm z těchto schválených projektů je lokalizováno v ORP Moravská Třebová (1x žadatel kraj, 7x obec), tři v ORP Nový Bydžov a Broumov, po dvou projektech v ORP Králíky a Svitavy a po jednom projektu v ORP Hlinsko a Přelouč. Celkový podíl výše schválené dotace na tyto projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova činí 18,9% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Z následujícího kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova Jednoznačně nejvyšší objem dotace je schválen pro projekty v ORP Moravská Třebová (více než 145 mil. Kč). Je to rovněž jediné ORP kde je alespoň v jednom případě jiný žadatel než obec. Druhý nejvyšší objem dotace připadá na projekty v ORP Broumov (více než 50 mil. Kč). Jediné ORP Frýdlant nemá v rámci této oblasti schválen projekt a ani nebyl žádný předložen Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 72

73 Mapa 18 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 73

74 Prioritní oblast 3 Cestovní ruch Z celkového počtu 435 podaných žádostí v rámci Prioritní osy 3 Cestovní ruch jich bylo schváleno 172, což je (39,5%). S lokalizací do sledovaných problémových regionů bylo podáno celkem 50 žádostí (11,5%), z nichž bylo schváleno celkem 26 (52%) žádostí. Dosavadní úspěšnost za sledované regiony je tedy o 12,5% vyšší než dosavadní úspěšnost všech projektů v rámci této osy. Žádná další žádost není v procesu schvalování (nerozhodnutý výsledek). V rámci Prioritní oblasti 3 Cestovní ruch jsou ve sledovaných problémových oblastech schválené projekty v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR a 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR. V prioritní ose 3 je nejširší spektrum žadatelů v porovnání s ostatními osami. Jsou zde zastoupeny i projekty neziskových organizací s lokalizací do sledovaných problémových regionů. Kraje zde nemají schválený žádný projekt. Následující tabulka uvádí přehled celkové výše dotace Regionální rady podle oblastí podpory prioritní osy 3 a typu žadatele ve sledovaných problémových regionech. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 74

75 Tabulka 8 Celková výše dotace podle oblastí podpory a typu žadatele v Prioritní ose 3 Cestovní ruch ve sledovaných problémových regionech Dotace RR oblast podpory oblast podpory 3.1. oblast podpory 3.2. ORP / typ žadatele Kraj a jeho organiza ce Obce a jejich organizace Neziskové organizace Podnikatelský sektor Ostatn í celkem 3.1. Kraj a jeho organi zace Obce a jejich organizac e Neziskové organizac e ostatní celkem 3.2. celkem PO 3 Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy celkem za problémové a velmi problémové ORP celkem za všechny ORP podíl problémových a velmi problémových ORP 0,0 24,9 18,1 23,6 0,0 21,7 0,0 11,1 31,4 0,0 9,0 21,0 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 75

76 Oblast podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR V rámci oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR je do sledovaných problémových regionů lokalizováno celkem 20 schválených projektů. Žadatelem u jedenácti z těchto projektů je obec nebo sdružení obcí, u sedmi projektů je žadatelem podnikatelský subjekt a ve dvou případech je to nezisková organizace. Osm z těchto schválených projektů je lokalizováno v ORP Králíky (4x žadatel obec, 4x podnikatelský subjekt), čtyři v ORP Moravská Třebová (2x obec, 1x nezisková organizace, 1x podnikatelský subjekt), po dvou projektech je v ORP Přelouč (2x obec) a Frýdlant (1x obec, 1x podnikatelský subjekt), po jednom projektu je v ORP Broumov (žadatel podnikatelský subjekt), Nový Bydžov (žadatel nezisková organizace), Hlinsko a Svitavy (u obou je žadatel obec). Celkový podíl výše schválené dotace na tyto projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR činí 21,7% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Z následujícího kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Jednoznačně nejvyšší objem dotace je schválen pro projekty v ORP Králíky (přes 405 mil. Kč). Je zde lokalizován druhý největší projekt dle objemu dotace (204 mil. Kč) v rámci sledovaných problémových oblastí (4. největší schválený projekt v ROP). Celkové způsobilé výdaje tohoto projektu jsou 600 mil Kč. Podíl dotace tvoří 34%. Žadatelem tohoto projektu je podnikatelský subjekt. Druhý největší projekt v této oblasti podpory lokalizovaný v problémových regionech je v ORP Broumov. Celkové způsobilé výdaje tohoto projektu přesahují 258 mil. Kč., dotace z toho činí přes 155 mil. Kč. (60%). Žadatelem tohoto projektu je rovněž podnikatelský subjekt. Tento projekt je jediným v tomto ORP v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Rovněž ORP Moravská Třebová a Frýdlant překračují v celkovém objemu dotace částku 100 mil. Kč. V případě Moravské Třebové je částka rozdělena mezi čtyři projekty, u Frýdlantu se jedná o dva projekty. Ve všech sledovaných problémových regionech je v rámci oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR schválen alespoň jeden projekt. U ORP Přelouč, Hlinsko a Svitavy jsou žadateli pouze obce.. Neziskový sektor má nejvyšší podíl dotace zastoupený v ORP Moravská Třebová. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 76

77 Mapa 19 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Oblast podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR V rámci oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR je do sledovaných problémových regionů lokalizováno celkem 6 schválených projektů. Žadatelem u tří z nich je obec nebo sdružení obcí a u dalších tří nezisková organizace. Po dvou z těchto projektu je lokalizováno v ORP Broumov (žadatel 1x sdružení obcí, 1x nezisková organizace) a Králíky (2x nezisková organizace), po jednom pak v ORP Hlinsko a Nový Bydžov (u obou je žadatelem obec nebo sdružení obcí). Celkový podíl výše schválené dotace na tyto projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR činí 9% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 77

78 Mapa 20 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Z výše uvedeného kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Nejvyšší objem dotace je schválen pro projekty v ORP Králíky (přes 10 mil. Kč). V obou případech je zde žadatelem nezisková organizace. ORP Frýdlant, Přelouč, Svitavy a Moravská Třebová nemají v rámci oblasti podpory 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR lokalizován žádný projekt U ORP Nový Bydžov a Hlinsko jsou žadateli pouze obce. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 78

79 Prioritní oblast 4 Rozvoj podnikatelského prostředí Z celkových 78 podaných žádostí v rámci Prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí jich bylo 30 schváleno (38,4%) a dalších 31 je v nerozhodnutém stavu. S lokalizací do sledovaných problémových regionů bylo podáno pouze 6 (7,7%) projektových žádostí, z nichž byly 3 schválené (50%), 1 neschválená a 2 jsou v nerozhodnutém stavu (v procesu hodnocení). Dosavadní úspěšnost za sledované regiony je tedy o 11,6% vyšší než dosavadní úspěšnost všech projektů v rámci této osy. V rámci Prioritní oblasti 4 Rozvoj podnikatelského prostředí jsou ve sledovaných problémových oblastech schválené projekty pouze v oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání. V oblasti podpory 4.2. Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit regionu není v rámci sledovaných problémových oblastí předložen žádný projekt. Následující tabulka uvádí přehled celkové výše dotace Regionální rady podle oblastí podpory prioritní osy 4 a typu žadatele ve sledovaných problémových regionech. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 79

80 Tabulka 9 Celková výše dotace podle oblastí podpory a typu žadatele v Prioritní ose 4 Rozvoj podnikatelského prostředí ve sledovaných problémových regionech Dotace RR oblast podpory Oblast podpory 4.1. Oblast podpory 4.2. ORP / typ žadatele Podnikatelský sektor celkem 4.1. Kraj a jeho organizace Neziskové organizace Podnikatelský sektor celkem 4.2. celkem PO 4 Frýdlant Broumov Nový Bydžov Hlinsko Králíky Moravská Třebová Přelouč Svitavy celkem za problémové a velmi problémové ORP celkem za všechny ORP podíl problémových a velmi problémových ORP 18,5 18,5 0,0 0,0 0,0 0,0 16,5 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 80

81 Oblast podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání V rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání jsou ve sledovaných problémových regionech lokalizovány pouze 3 schválené projekty. Žadateli jsou u všech podnikatelské subjekty. Dva z těchto projektů jsou lokalizovány v ORP Broumov, jeden v ORP Moravská Třebová. Celkový podíl výše schválené dotace na projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech v rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání činí 18,5% z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod. Mapa 21 Dotace Regionální rady dle typu žadatele v rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 81

82 Z výše uvedeného kartodiagramu je zřejmé rozložení dotací v rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Výrazně vyšší objem dotace získal projekt lokalizovaný v ORP Broumov, jehož dotace je přes 69 mil. Kč a tvoří tak 86,8% součtu dotace v této oblasti podpory za sledované problémové regiony a 16% součtu za všechny projekty v této oblasti podpory. Ostatní ORP nemají v rámci oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání schválený žádný projekt. Shrnutí Informace za prioritní osy Údaje za sledované problémové oblasti Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Celkem Počet podaných žádostí Počet schválených žádostí Úspěšnost v % 85,7 57,7 52,0 50,0 56,5 Celková výše dotace v mil. Kč 580,4 558,5 890,7 79, ,4 Informace za oblasti podpory Údaje sledované problémové oblasti za Oblast podpory 1.1. Oblast podpory 1.2. Oblast podpory 2.2. Oblast podpory 2.3. Oblast podpory 3.1. Oblast podpory 3.2. Oblast podpory 4.1. Podíl výše schválené dotace* 8,6 17,0 11,8 18,9 21,7 9,0 18,5 Lokalizace projektů dle ORP a jejich počet** Celkový počet projektů Přelouč Nový Bydžov Nový Bydžov (2) Přelouč Frýdlant Svitavy (5) Moravská Třebová (2) Přelouč Frýdlant Hlinsko Moravská Třebová (8) Nový Bydžov (3) Broumov (3) Králíky (2) Svitavy (2) Hlinsko Přelouč Králíky (8) Moravská Třebová (4) Přelouč (2) Frýdlant (2) Broumov Nový Bydžov Hlinsko Svitavy Broumov (2) Králíky (2) Hlinsko Nový Bydžov Broumov (2) Moravská Třebová Celková výše dotace v mil. Kč 213,4 367,0 284,5 274,0 868,3 22,4 79,8 * Celkový podíl výše schválené dotace na projekty lokalizované ve sledovaných problémových regionech z celkové dotace za všechny ORP v rámci NUTS II Severovýchod **počet je uveden pouze u ORP s počtem projektů vyšším než 1 Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 82

83 Prioritní osa 1 Rozvoj dopravní infrastruktury Výrazně vyšší objem dotace v oblasti podpory 1.1. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury získal projekt lokalizovaný v ORP Přelouč. Absolutně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 1.2. Podpora projektůzlepšujících dopravní obslužnost území je schválen pro projekt v ORP Frýdlant. V rámci oblasti podpory 1.3. Rozvoj veřejných mezinárodních letišť nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Prioritní osa 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí Nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 2.2. Rozvoj měst je schválen pro projekty v ORP Svitavy a Moravská Třebová. Jednoznačně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 2.3. Rozvoj venkova je schválen pro projekty v ORP Moravská Třebová. V rámci oblasti podpory 2.1. Rozvoj regionálních center nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Prioritní osa 3 Cestovní ruch V prioritní ose 3 je nejširší spektrum žadatelů v porovnání s ostatními osami. Jednoznačně nejvyšší objem dotace v oblasti podpory 3.1. Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR i 3.2. Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR je schválen pro projekty v ORP Králíky. Prioritní osa 4 Rozvoj podnikatelského prostředí Výrazně vyšší objem dotace v oblasti podpory 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání získal projekt lokalizovaný v ORP Broumov. V rámci oblasti podpory 4.2 nebyl schválen žádný projekt lokalizovaný do problémových oblastí. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 83

84 VIII. ANALÝZA INDIKÁTORŮ SE ZAMĚŘENÍM NA PROBLÉMOVÉ REGIONY Aktuální indikátorová soustava Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod obsahuje celkem 135 indikátorů. Jedná se o 11 indikátorů kontextu, 60 indikátorů výstupu, 50 indikátorů výsledku a 14 indikátorů dopadu. Z celé této množiny indikátorů je rozlišeno dle závaznosti v dokumentaci celkem 67 hlavních (či smíšených dle specifických podmínek) a 68 vedlejších indikátorů. Z tohoto celkového počtu 135 byla ve sledovaném období v celém regionu na základě projektů v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 evidována změna celkem u 64 indikátorů. Je však třeba zohlednit existenci některých nadřazených a podřazených indikátorů, které monitorují stejný jev. Tyto indikátory nelze vzájemně sčítat, neboť zde dochází vzhledem k nadřazenému indikátoru k nápočtu, případně rozpadu výsledných hodnot. Nadřízený indikátor tak do sebe zahrnuje všechny podřazené indikátory, resp. zaznamenává daný jev z hlediska vyšší úrovně obecnosti. Například: pod nadřazený indikátor Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem spadají podřazené indikátory Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy a Délka nových silnic II. a III. třídy. U sledovaných problémových regionů došlo v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 ke změnám u 50 indikátorů. V této kapitole nejsou podrobně rozpracovávány všechny indikátory, neboť se v mnoha případech jedná o jev, který nelze smysluplně prostorově vyhodnotit. Celá řada indikátorů z důvodu své specifičnosti zaznamenala pouze lokálně ojedinělý nárůst hodnoty, tzn., že tyto indikátory byly naplňovány menším počtem specificky zaměřených projektů. Dalším jevem omezujícím prostorovou vyhodnotitelnost cílových hodnot indikátorů je v jiných případech relativně malý nárůst výsledné hodnoty, který může být významný pro konkrétní lokalitu, méně již však v celoregionálním kontextu. K podrobnějšímu prostorovému vyhodnocení tedy bylo vybráno celkem 9 jevů sledovaných 17 indikátory, které splňují následující podmínky: dosahují takových hodnot, které mají znatelný vliv na rozvoj celého regionu vyskytují se ve větším množství regionů, které lze na základě toho navzájem porovnávat týkají se významných jevů, jejichž kvalitativní a kvantitativní parametry reprezentují rozvoj příslušných složek regionálního rozvoje Cílové hodnoty všech ostatních indikátorů, u kterých byla v dosavadním období v rámci sledovaných regionů evidována změna, jsou uvedeny v tabulce níže. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 84

85 Tvorba nových pracovních míst V rámci sledování tvorby nových pracovních míst prostřednictvím projektů podpořených ROP NUTS II Severovýchod jsou užívány indikátory: Počet nově vytvořených pracovních míst celkem (nadřazený / primární indikátor) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj podnikatelského prostředí celkem Nově vytvářenými pracovními místy se rozumí čistý nárůst počtu ročních pracovních jednotek (RPJ) přímo zaměstnaných příjemcem v určité provozovně ve srovnání s průměrem za posledních dvanáct měsíců. Každé pracovní místo, které během těchto 12 měsíců zanikne, musí se odečíst od počtu pracovních míst vytvořených ve stejném období. RPJ je počet pracovníků zaměstnaných na plný pracovní úvazek za období jednoho roku, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá odpovídající zlomek RPJ. K navýšení počtu pracovních míst musí dojít nejpozději do 1 roku od ukončení realizace projektu. Z následující mapy je patrný regionální průmět počtu nově vzniklých pracovních míst dle cílových hodnot schválených projektů ROP SV. Diagramy znázorňují i podíl jednotlivých typů vzniklých pracovních míst resp. podíl dle výše uvedených indikátorů. V rámci projektů za sledované problémové regiony je počet nově vniklých pracovních míst spíše nízký, výjimku tvoří ORP Broumov a ORP Králíky. V ORP Králíky jsou všechna nová pracovní místa sledována za indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu, zatímco v ORP Broumov je patrný výrazný podíl nových pracovních míst pro rozvoj podnikatelského prostředí a udržitelný rozvoj venkovských obcí. Graf 38 Počet nově vytvořených pracovních míst celkem dle regionů hospodářské prosperity 175,35; 22% 124,75; 16% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony 480,69; 62% Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 85

86 V souhrnu se sledované velmi problémové a problémové regiony podílejí ze 16% na počtu všech nových pracovních míst. Vznikne jich zde 124 z celkových 780 za celý NUTS II. Nejvyšší podíl 62% náleží do region průměrných až podprůměrných. Z celkového počtu nově vzniklých pracovních míst jich v rámci schválených projektů připadá nejvíce na cestovní ruch (indikátor Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu). Mapa 22 Cílové hodnoty indikátorů zaměřených na vytvoření nových pracovních míst v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 86

87 Revitalizace objektů občanské vybavenosti V rámci tohoto tématu je sledován počet m 2 užitné plochy rekonstruovaných, revitalizovaných, regenerovaných objektů občanské vybavenosti ve městech (obcích nad 5000 obyvatel včetně) a venkovských obcích (v rámci ROP se jedná o obce s obyvateli). Příslušné indikátory lze naplnit pouze v souvislosti se stavební rekonstrukcí (nedají se tedy použít, pokud dojde pouze k pořízení vybavení objektu). Při rekonstrukci jen části objektu se uvádí jen plocha rekonstruované části (pokud bude modernizováno jedno patro objektu, pak se uvádí užitná plocha daného patra, ne celková užitná plocha objektu). Tyto jevy monitorují 2 nadřazené / primární indikátory: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Tyto nadřazené / primární jsou dále rozvíjeny několika podřazenými indikátory, se kterými však již tato analýza z důvodu přílišné roztříštěnosti nepracuje. Tyto podřazené indikátory dále dělí tento jev do několika tematických celků, které specifikují množinu objektů občanské vybavenosti (zvlášť u měst i venkova). Jedná se o tyto celky: objekty určené pro rozvoj vzdělávání objekty pro občanskou vybavenost (OVS) objekty pro sociální služby a zdravotní péči objekty určené pro činnosti zájmové a volnočasové povahy V rámci projektů za sledované problémové regiony je celková plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech a obcích nízká oproti stejným hodnotám v ostatních regionech dle hospodářské prosperity. Z celkové hodnoty plochy regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech se sledované problémové regiony podílejí jen z 10% a u venkovských obcí ze 12% z celkové hodnoty za NUTS. Na tento indikátor má jistý vliv sídelní struktura daného ORP, tudíž je tyto podíly potřeba brát s jistou rezervou a jejich vzájemné hodnoty jsou uvedeny v následujícím grafu. Graf 39 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech a na venkově dle regionů hospodářské prosperity Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 87

88 Z následující mapy je patrný regionální průmět sledovaných indikátorů vztahující se k revitalizaci objektů občanské vybavenosti v rámci schválených projektů ROP SV. Tyto indikátory jsou rozlišeny dle velikostní kategorie obce (nad 5000 obyvatel na indikátor za města a v rozmezí obyvatel za venkovské obce). V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné vyšší hodnoty indikátoru za regenerované a revitalizované plochy ve venkovských obcích (vyjma ORP Hlinsko a Svitavy). ORP Králíky a Frýdlant nemají za tyto indikátory žádné hodnoty. Mapa 23 Cílové hodnoty indikátorů zaměřených na revitalizaci objektů občanské vybavenosti v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 88

89 Revitalizace brownfields Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) v ha. Do indikátoru se může započítávat plocha (půdorys) případného zastavěného území v daném areálu včetně zastavěné plochy odstraněných objektů. Tato aktivita je monitorována indikátorem: Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Jako doplňkový byl do této analýzy zahrnut indikátor: Upravená plocha v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields Tento indikátor zaznamenává počet hektarů upravené plochy v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields - například prostřednictvím výsadby zeleně či celkové rekultivace krajiny. V rámci projektů za sledované problémové regiony je celková plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) srovnatelná s ostatními kategoriemi regionů. Z celkové hodnoty plochy revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) se sledované problémové regiony podílejí z 32% z celkové hodnoty za NUTS. Graf znázorňuje i hodnoty za indikátor Upravená plocha v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields. I v rámci tohoto indikátorů jsou hodnoty za kategorie hospodářských regionů srovnatelné. Graf 40 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) dle regionů hospodářské prosperity 6 5 0, ,5 0,58 Upravená pocha v bezprostředním okolí areálů a objektů brownfields 2 1 3,8 4,46 3,66 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem 0 Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony Z následující mapy je patrný regionální průmět sledovaných indikátorů vztahující se k revitalizaci brownfields v rámci schválených projektů ROP SV. V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné spíše nižší hodnoty indikátoru za revitalizované brownfields (vyjma ORP Broumov). ORP Frýdlant, Králíky, Nový Bydžov a Přelouč nemají za tyto indikátory žádné hodnoty. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 89

90 Mapa 24 Cílové hodnoty indikátorů zaměřených na revitalizaci brownfields v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 90

91 Stavba a rekonstrukce silnic Významnou aktivitou v rámci ROP NUTS II severovýchod je též budování nových a rekonstrukce stávajících silnic II. a III. třídy. Výsledky těchto aktivit jsou zachyceny pomocí indikátorů: Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem (nadřazený / primární indikátor) Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Hodnoty indikátorů zachycují délku nových, zrekonstruovaných, modernizovaných nebo stavebně upravených dopravních komunikací II. a III. třídy v kilometrech celkem. V rámci schválených projektů za sledované problémové regiony je celková délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy velmi nízká (4,52 km) a činí jen 2,9% z celkové hodnoty tohoto indikátoru za NUTS. Graf 41 Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem dle regionů hospodářské prosperity 4,52; 2,9% 47,22; 30,0% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony 105,85; 67,2% Z následující mapy je patrný regionální průmět sledovaných indikátorů vztahujících se ke stavbě a rekonstrukci silnic v rámci schválených projektů ROP SV. V rámci sledovaných problémových regionů jsou patrné velmi nízké hodnoty indikátorů. Pouze ORP Nový Bydžov vykazuje hodnotu za rekonstruované silnice a ORP Přelouč za nově vybudované silnice. Ostatní problémové regiony vykazují nulovou hodnotu těchto indikátorů. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 91

92 Mapa 25 Cílové hodnoty indikátorů zaměřených na výstavbu a rekonstrukci silnic v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 92

93 Nízkopodlažní vozidla ve veřejné dopravě V rámci ROP NUTS II Severovýchod mohou být příslušnými subjekty pořizovány nízkopodlažní autobusy, trolejbusy, tramvaje a vlakové soupravy. Jedná se o vozidla koncipovaná pro snadný nástup osob se sníženou mobilitou. Tato aktivita je zachycena indikátorem: Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě Ve velmi problémových a problémových regionech je dle cílových hodnot sledovaného indikátoru plánován nákup celkem 19 z 83 nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě, což je 22,9%. Nejvyššího podílu v tomto ukazateli dosahují nadprůměrné a prosperující regiony. V těchto regionech je zpravidla nejrozsáhlejší síť veřejní dopravy. Graf 42 Počet nově pořízených nízkopodlažních vozidel ve veřejné dopravě dle regionů hospodářské prosperity 19; 23% 51; 61% 13; 16% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony Z následující mapy je patrná koncentrace hodnot indikátoru dle regionů ORP. Ze sledovaných problémových regionů je nenulová hodnota zastoupena pouze v ORP Frýdlant a ORP Nový Bydžov. Nejvyšší koncentrace je logicky v okolí velkých měst (Hradec Králové, Pardubice, Liberec). Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 93

94 Mapa 26 Cílové hodnoty indikátoru zaměřeného na pořízení nízkopodlažních vozidel pro veřejnou dopravu v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Pozn.: Body v mapě vyjadřují koncentraci jevu v rámci daného území, nikoli jeho přesnoulokalizaci. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 94

95 Budování cyklostezek, cyklotras a turistických stezek Cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh) vyhrazená dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. Je určena pouze pro cyklistickou dopravu, automobilová a motocyklová doprava je z ní vyloučena. Naopak cyklotrasa není z hlediska zákona o pozemních komunikacích druh komunikace, ale jedná se o souvislé označení určité komunikace orientačním značením pro cyklisty. Budování cyklostezek a cyklotras je zachyceno indikátorem Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Společně s tímto indikátorem je do této analýzy zahrnuto budování a vyznačování nových turistických tras pro pěší turistiku. Tato aktivita je zachycena indikátorem: Délka nově vybudovaných turistických tras Z následujícího grafu a mapy je patrné rozložení hodnot těchto dvou indikátorů. V problémových a velmi problémových regionech jednoznačně převyšuje hodnota nových turistických tras nad hodnotou cyklotras a cyklostezek. V ostatních kategoriích je tomu právě naopak. Zatímco na celkové hodnotě indikátoru Délka nově vybudovaných turistických tras se sledované problémové regiony podílejí hodnotou 55,6% u indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras je tento podíl jen 8,6% z celkové hodnoty za celý NUTS. Regionálně jsou v porovnání u problémových a velmi problémových regionů hodnoty indikátoru Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras nízké a nenulové hodnoty se vyskytují pouze u ORP Králíky a Přelouč. U indikátoru Délka nově vybudovaných turistických tras je situace rozdílná. Nejvyšší hodnotu vykazují projekty v ORP Moravská Třebová a Králíky, následují Frýdlant a Nový Bydžov. Ostatní sledované problémové regiony mají hodnotu tohoto indikátoru nulovou. Graf 43 Délka nově vybudovaných cyklostezek, cyklotras a turistických tras dle regionů hospodářské prosperity ,47 118,6 104,68 73,32 80,18 21,22 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných turistických tras 0 Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 95

96 Mapa 27 Cílové hodnoty indikátorů zaměřených na budování cyklostezek, cyklotras a turistických stezek v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 96

97 Ubytovací kapacity Vytváření nových a zkvalitňování stávajících ubytovacích kapacit pro další rozvoj cestovního ruchu je vykazováno počtem lůžek, která byla nově zřízena či zrekonstruována s cílem zvýšení kapacity nebo kvality ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních. Žadatel v žádosti prokázal, jakým způsobem zrekonstruoval lůžko dle požadavků řídícího orgánu. Pro tento popis je použit parametr Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení České republiky Dále musí být prokázáno trvalé zvýšení standardu oproti stávajícímu stavu. Do indikátoru se nezapočítávají přistýlky, ale jen stálá lůžka. Tato aktivita je zachycena pomocí indikátoru: Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Z celkového počtu nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek v rámci schválených projektů NUTS II připadá na sledované problémové regiony celkem 365, což je 12,8%. V rámci sledovaných problémových regionů je velmi vysoká hodnota tohoto indikátoru u ORP Králíky (305) a tato hodnota patří k nejvyšším v rámci porovnání ORP. Celkem 40 lůžek je evidováno za projekty schválené v ORP Frýdlant a 20 lůžek v ORP Nový Bydžov. Ostatní ze sledovaných problémových regionů mají tuto hodnotu nulovou. Graf 44 Celkový počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek dle regionů hospodářské prosperity 365; 13% 818; 28% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony 1678; 59% Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 97

98 Mapa 28 Cílové hodnoty indikátoru zaměřeného na budování či rekonstrukci lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 98

99 Atraktivity pro cestovní ruch Atraktivitou pro cestovní ruch se rozumí provoz služby či zařízení, které zvyšují potenciál cestovního ruchu v regionu a je příčinou růstu počtu návštěvníků. Tato aktivita je v rámci ROP NUTS II Severovýchod zachycena indikátorem: Počet nově vybudovaných atraktivit CR Počet nově vybudovaných atraktivit je nejvyšší právě ve sledovaných problémových regionech (42%). Z celkového počtu 147 nových atraktivit CR jich zde je 67. Z nich pak naprostá většina (50) připadá na ORP Nový Bydžov. V ostatních ORP nepřesahují hodnotu 3 a v ORP Svitavy je hodnota tohoto indikátoru nulová. Regionální rozložení koncentrace tohoto indikátoru znázorňuje následující mapa. Graf 45 Počet nově vybudovaných atraktivit CR dle regionu hospodářské prosperity 39; 27% 62; 42% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony 46; 31% Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 99

100 Mapa 29 Cílové hodnoty indikátoru zaměřeného na budování atraktivit cestovního ruchu v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Pozn.: Body v mapě vyjadřují koncentraci jevu v rámci daného území, nikoli jeho přesnoulokalizaci. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 100

101 Rekonstrukce památkových objektů V rámci tohoto tématu je sledován počet rekonstruovaných a zpřístupněných památkových objektů (včetně technických památek), které byly opraveny v rámci projektů podpořených z ROP NUTS II Severovýchod. Památkový objekt je takový objekt, který je součástí registru Ministerstva kultury České republiky - Ústřední seznam kulturních památek ČR. Tato aktivita je zachycena indikátorem: Počet zrekonstruovaných památkových objektů Z celkového počtu 45 zrekonstruovaných památkových objektů dle cílových hodnot schválených projektů jich na sledované regiony připadá 11, což je cca ¼ z celkového počtu. Z nich je 8 situováno v ORP Moravská Třebová a následně po jednom v ORP Frýdlant, Hlinsko a Přelouč. V ostatních sledovaných problémových ORP je hodnota tohoto indikátoru nulová. Regionální rozložení koncentrace tohoto indikátoru znázorňuje následující mapa. Graf 46 Počet zrekonstruovaných památkových objektů CR dle regionu hospodářské prosperity 39; 27% 62; 42% Velmi problémové a problémové regiony Podprůměrné a průměrné regiony Nadprůměrné a prosperující regiony 46; 31% Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 101

102 Mapa 30 Cílové hodnoty indikátoru zaměřeného na rekonstrukci památkových objektů v rámci prioritních os 1, 2, 3 a 4 za sledované období dle jednotlivých regionů ORP Pozn.: Body v mapě vyjadřují koncentraci jevu v rámci daného území, nikoli jeho přesnoulokalizaci. Centrum EP, Hradec Králové, listopad 2010 Stránka 102