Ivan Kupka 2., doplněné vydání

Transkript

1 Velká kniha umění slovní sebeobrany Matthias Nöllke 224 stran 298 Kč ISBN Emoční inteligence Jak ji rozvíjet a využívat Marc A. Pletzer 176 stran 249 Kč ISBN Jak získat psychickou odolnost Strategie vítězů, které změní váš pracovní výkon G. Jones, A. Moorhouse 224 stran 298 Kč ISBN GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: obchod@grada.cz 2., doplněné vydání Ivan Kupka 2., doplněné vydání Ivan Kupka Sebedůvěra umění získat cokoliv chcete Rob Yeung 208 stran 249 Kč ISBN Jak získat zdravou a oprávněnou sebedůvěru? Jak komunikovat v životě tak, abyste dospěli k tomu, co nejvíce potřebujete? Jak rozvinout své schopnosti sebemotivace, zdravého dosahování cílů a efektivního řešení problémů? Na tyto a mnoho dalších otázek vám odpoví velmi čtivá a praktická knížka, v jejímž novém vydání se navíc dozvíte, jak s menším úsilím dosáhnout větších výsledků. Dále poznáte, jak získat pozitivní vztah k sobě samému, jak se lépe poznat a porozumět ostatním, zjistíte, jaké chyby děláte ve své komunikaci, co si počít s trémou, jak se bránit manipulaci a co skrývá umění vyjednávat. Výklad doplňují příklady, rozhovory z praxe a návody na praktická procvičení rad v reálném životě. Kniha je určena všem, kteří mají zájem o svůj osobní rozvoj a chtějí získat zdravou sebedůvěru. JAK ZÍSKAT POZITIVNÍ VZTAH K SOBĚ SAMÉMU EFEKTIVNĚJŠÍ KOMUNIKACE A UMĚNÍ VYJEDNÁVAT JAK S MENŠÍM ÚSILÍM DOSÁHNOUT VÍCE UMĚNÍ SEBEMOTIVACE ANEB CO NÁS ŽENE VPŘED

2

3 Všem, kterým je tìžce, ale kráèí dál. A taky všem, kterým je dobøe, ale kráèí dál.

4 Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Doc. RNDr. Ivan Kupka, Ph.D. K SEBEDŮVĚŘE KROK ZA KROKEM 2., doplněné vydání TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: , fax: jako svou publikaci Překlad: Dita Zandl, Petr Somogyi Odpovědná redaktorka Eva Modrá, Mgr. Irena Koušková Sazba a zlom Milan Vokál Počet stran 192 Druhé vydání, Praha 2010 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Grada Publishing, a.s., 2010 Cover Photo fotobanka allphoto ISBN ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN (ve formátu PDF)

5 Sebedùvìra a sebeobraz Výsledek závisí na pozorovateli Na návštìvì v soukromé galerii Odrazit se ode dna Album radostné sebedùvìry Ètyøi zásady efektivní komunikace Jak úèinnì žádat, motivovat, poslouchat a pøesvìdèovat? Neopovrhujme rituály Jde to i bez hypnózy Empatické odmítnutí Práce se špatnou náladou Skryté rysy komunikace Pro milovníky detektivek. Skryté prameny øeèi Hledáme øešení Predikáty slova související se smyslovými kanály Kinestetický kanál K èemu jsou predikáty užiteèné Co je to metaprogram? Jak lépe prodat zboží (návrh, myšlenku, sebe) pomocí metaprogramù? Vyzkoušejme si to sami Orientace na minulost, pøítomnost a budoucnost

6 Co ví dobrý trenér boxu. Pìstujme si vìdomí úspìchu.. 48 Formulujme cíle jako rozhodnutí. Oznamme je svìtu Týdenní plán pokroku Královská cesta k motivaci Nešťastní vítìzové Krátký katalog každodenních problémù Naléhavost problému Šťastný pøístup k problémùm Uème se na problémech rùst Zdánlivì neøešitelné problémy Ale já mám skuteènì velký problém! Tyto historky mi nepomohou!!! Záporné emoce jako pøátelské varování Co nám prozrazují nálady? Zjednodušený model Hodnoty mùžeme ovlivòovat a cizelovat Když automat nevrací mince. Kritéria Priority Pøesvìdèení Jedno konkrétní pøesvìdèení Model svìta, zevšeobecnìní a vynechání Zevšeobecnìní. Jeho svìtlé i stinné stránky Dešifrujeme pøesvìdèení a hodnoty druhých lidí Jak oslabit zeï zevšeobecòujících pøesvìdèení? Vynechání Pozorovali jsme to už tisíckrát Vyzkoušejme to v praxi

7 To nejjednodušší a bez techniky Metaprogramy a motivace Poznat hodnoty druhých, sladit se s nimi Práce se smyslovými kanály Dopøejme lidem èas Prvních sedm zpùsobù Dalších sedm zpùsobù Hlavní zásada pružnosti. Zmìna Když dva chtìjí totéž Komunikaèní džudo. Využijme sílu protivníka Obèas staèí neodradit Ujasnìme si postoj k lidem Jak udržovat ohníèek lásky Každodenní fungování Spory s cizími lidmi a s partnerem Vztahy s rodièi Sladit se a vést Udìlat dojem pouze na sebe Natrénujme si, co se dá Už máme jít pøed publikum. Už jsme tam! Trapné situace Nepøátelské prostøedí Úplné základy Pøed vyjednáváním si zjistíme Kde a kdy vyjednávat Jednání po telefonu je specifické Naše cíle, argumenty, požadavky Ústupky Pøispìjme aktivnì k úspìchu jednání Vyjednávat vždy a všude?

8 Jsme èestní, slušní, féroví? Poškrábal jsem ti záda, ty mì odnes na rukou Velký strejda to umí lépe než ty. Ale je opravdu velký?. 142 Øekl jsi, že máš rád buchty, tak je snìz Past koherence Když si myslíte, že je to vzácné, prodám vám to za šílenou cenu Všichni tomu vìøí, tak to musí být pravda Otázka života a smrti aneb Skryté pokyny Rodièe, nemoci, peníze Ještì že to u mne takhle nefunguje Vyberme si, co nás bude ovlivòovat Jedno z vyzkoušených øešení. Postoje a cíle Jak si zjednodušit cestu Koherentnost rolí, podmínka harmonického života Princip zdravé lenosti v jedné vìtì Uèení se: mnoho malých rybek je lepší než jedna velryba Stejná práce, stejné peníze? Všichni nejsou stejnì dùležití Management èasu versus management pohody Buïte svými nejvìtšími fanoušky Chopte se s radostí kormidla Nechte vdìènost, aby vám posvítila na cestu Dávejte a dostávejte nìco navíc: lidskost Zaujmìte zdravý, konstruktivní postoj Malý komunikaèní autoportrét Osvìdèení

9 Od ukonèení vysokoškolského studia pùsobí s roèní pøestávkou na Univerzitì Komenského v Bratislavì, kde se vìnuje matematické analýze. Jeden rok také uèil matematiku na l Université de Bretagne Occidentale ve Francii. Ve Francii a Belgii absolvoval kurzy neurolingvistického programování. Léta se zajímá o rùzné stránky komunikace. Mezi pøedmìty jeho zájmu patøí efektivní metody studia, motivace, tvorby a také mezilidská komunikace, zpracovávání informací, internet. Vedl semináøe vìnované komunikaèním technikám neurolingvistického programování a efektivnímu studiu jazykù. Je autorem první slovenské uèebnice neurolingvistického programovaní. Publikoval vìdecké èlánky z oblasti teorie selektorù a topologie. Pùsobil jako internetový publicista pro elektronické èasopisy a Jeho velkým koníèkem jsou jazyky. Pod pseudonymem Martin Abel vydal knihu Chcete úspešne študovať jazyky?. Složil státní zkoušku z angliètiny, pùsobil jako tlumoèník a pøekladatel z francouzštiny. Kromì francouzštiny a angliètiny ète i knihy v nìmèinì, španìlštinì a italštinì. K autorovým zálibám patøí knihy, poezie, antikvariáty, psychologie, jóga, šachy a kytara. Je ženatý, má dvì dcery. 9

10 Rádi byste se pøi uskuteèòovaní svých cílù cítili sebejistí a v pohodì? Nechcete se ale podobat povýšeneckým suverénùm, kteøí bezohlednì válcují svoje široké okolí? Ètìte dále. Tato kniha je urèena tìm z vás, kteøí chtìjí být radìji šťastní, nežli dùležití; chtìjí vìøit v sebe a ve svoji budoucnost. Chtìjí získat jistotu, že jsou schopni prožít život zajímavì, tak, aby stál za to; si pøejí žít v harmonii se svým okolím a pøitom nezaprodat sami sebe; by se rádi nauèili efektivnì vyrovnávat s problémy; jsou pøesvìdèeni, že toto všechno souvisí s prací na vlastních komunikaèních schopnostech; si dokáží pøedstavit, že taková práce mùže být velmi zajímavá. 10

11 Komunikace je mnohostranný a pestrý jev. Každá kapitola knihy se zabývá jednou její stránkou, jednou z možností, jak mùžete rozvinout svoji schopnost vést zajímavý život. Jednotlivým tématùm je pøizpùsoben styl a tón každé z kapitol. Cílem je, aby texty vytváøely mozaiku, jejíž prvky do sebe úèelnì zapadají. Každá kapitola se však dá èíst nezávisle. Výjimku tvoøí jen kapitoly 12 a 21. Ty vytváøejí nadhled nad celým tématem. Dodatek poskytuje možnost pracovat s cvièeními. Umožòuje vám sestavit si svùj vlastní program. Takový, který vás bude nejvíc inspirovat. Cvièení poskytují možnost hodnì se o sobì dozvìdìt. Taktéž umožòují využít nové poznatky pøi efektivním vytyèování cílù, pøi uèení, pøi pøesvìdèování a motivování druhých. A v neposlední øadì pøi motivování sebe samého. Pøeji vám mnoho úspìchù pøi vašich komunikaèních objevech. Autor 11

12 Na svìtì jsou desítky, možná i stovky druhù tulipánù a právì tolik je i druhù sebedùvìry. Vyjmenujme si aspoò nìkteré z nich. Pøílišná sebejistota. Pøehnané sebevìdomí. Nepøirozená koketnost. Velikášská nafoukanost. A na druhé stranì záhonu: Pøirozenost a prostota. Konstruktivní a pøátelský postoj. Realistické sebehodnocení. Støízlivá sobìstaènost. Radostná, tvoøivá inspirace. Na rozdíl od barvy oèí, která se v životì mìní velmi zøídka, lidská sebedùvìra mìní zabarvení, tvar a intenzitu každodennì. Èlovìk se obèas chová a cítí sebejistì. V dalším okamžiku ho okolnosti naladí do oddané, v horším pøípadì až ponížené podøízenosti. Za chvíli pøed sebou možná uvidí novou šanci, novou pøíležitost. Jeho pocit sebedùvìry zaène znovu rùst. Mimo tìchto promìnlivých stavù je tu ještì jakýsi ustálenìjší, trvalejší vnitøní pocit. Není tak závislý na poèasí, na našem zdraví, platu, vnìjších událostech. Tento pocit jako kdyby odpovídal na otázky: Jsem schopný si tento život užít? Dokáži si s ním poradit? Dokáži ho prožít zajímavì? Tak, jak po tom toužím, tak, aby mi za to stál? V této knize budeme chápat sebedùvìru jako pøesvìdèení. Pøesvìdèení, že jsme schopni žít život, o který stojíme. Pøesvìdèení, že jsme schopni vyrovnat se s problémy, že si dokážeme zajistit hlavní potøeby. Pocit, že se dokážeme znovu a znovu naladit na radostnou vlnu. Vzrùstající jistotu, že si toto všechno dokážeme vykomunikovat. Ať již s okolním svìtem, nebo sami se sebou. Taková sebedùvìra bude odùvodnìná, když si budeme vìøit odùvodnìnì. A bude zdravá, když budou zdravé naše zpùsoby øešení problémù. 12

13 ÚVOD Asi jednou z nejlepších pomùcek na cestì za zdravou sebedùvìrou je želví trpìlivost. Obèas nás svrbí dlanì nedoèkavostí. Nejradši bychom rychle a s nasazením všech sil dokázali nìco velkého. Nìco, co by ohromilo svìt. Ale èeho všeho se musí sprinter, který se žene za úspìchem, obávat! Špatného naèasování formy, mokrého povrchu, boèního vìtru, neférového jednání soupeøù, zranìní. Toho, že poøadatelé urèí hodinu startu na èasné ráno. Toho, že poøadatelé stanoví start na pøíliš pozdní hodinu, která mu nevyhovuje. Toho, že bude jen ètvrtý, toho, že bude jen tøetí. Toho, že bude jen druhý. Ano. Ve sprintu je vítìzem vždy jen jeden. Zatímco želva nemusí spìchat a nic ji zvenku netlaèí. Má proto dostatek èasu vychutnat si každý krok putování. Mùže po své cestì nasbírat mnoho zajímavých zážitkù a suvenýrù. Netrápí ji rychlost soupeøe. Protože ona žádného soupeøe nemá. Má cíl. Kráèí za ním rozvážnì, pohodlnì a v klidu. Na rozdíl od nìkterých ztracených závodníkù jej má stále na zøeteli. Pøi cestì za zdravou sebedùvìrou získáváme každým povedeným krokem nejen my, ale i naše okolí. Za jeden den se v efektivní komunikaci radikálnì nezlepšíme. Každým drobným krùèkem si ale vytváøíme návyk: návyk tvoøit si svùj život sami. Návyk sebedùvìry. Kde bychom byli dnes, kdybychom si podobný návyk zaèali vytváøet už pøed dvìma, tøemi èi pìti lety? Rozvážný a pravidelný pohyb vpøed si mùžete zvolit v každém okamžiku. Máme pøed sebou dvacítku kapitol. Každá je vìnována konkrétnímu praktickému komunikaènímu tématu nebo technice. Ta první nám radí 13

14 Americký manažer Michael Korda ve své knize Moc píše: Nezáleží tolik na tom, co konkrétnì èlovìk øíká. Ale velmi záleží na tom, z jaké pozice to øíká. Pozice komunikujícího spoèívá na dvou pilíøích. Jedním pilíøem je jeho dosavadní povìst, dùvìryhodnost, spoleèenské postavení celkový status v oèích partnera. Druhým pilíøem je obraz, který o sobì momentálnì má. Døíve než zaèneme žádat, diskutovat, pøesvìdèovat, vyjednávat, je dobré mít pevnou pozici ve vlastních oèích. Mít pøíznivý sebeobraz. Jinak budou i ta nejtrefnìjší slova a nejlepší argumenty z našich úst znít nepøesvìdèivì. Na první pohled je to zvláštní. Na druhý logické. Sebedùvìru neèerpáme z toho, jací jsme. Èerpáme ji z pøedstav o tom, jací jsme. Jiný materiál než svoje nebo cizí pøedstavy k dispozici nemáme. Pøístroj, který by objektivnì zmìøil, zda jsme odvážní a sympatiètí, nebo naopak zbabìlí a neotesaní, ještì nikdo neobjevil. Zdùraznìme to ještì jednou. Pro náš pocit sebedùvìry je velice dùležité, v jakém svìtle sami sebe vidíme. Jakým tónem si nìco øíkáme. Jak prociťujeme svoji pøítomnost a existenci. Naštìstí právì tyto vìci máme ve vlastních rukou. Stejnì tak jako mùžeme a dokážeme zmìnit svùj vztah k jiným lidem, mùžeme a dokážeme zmìnit i svùj vztah k sobì samým. Každý èlovìk má právo budovat si k sobì hezký vztah. Odpouštìt si omyly a slabosti, oceòovat svoje silné 14

15 I. KAPITOLA stránky, fandit si, povzbuzovat se. Následující øádky pojednávají konkrétnì o tom, jak je možné pracovat se sebeobrazem. Pøedstavme si následující scénu. Je ráno. Eva se dívá do zrcadla. Porovnává svùj obraz s portrétem modelky, který je na titulní stranì èasopisu. Zaèíná situaci hodnotit. A na tomto hodnocení závisí její dnešní naladìní, její sebeobraz. Podívejme se na rùzné scénáøe, podle kterých se mùže situace vyvíjet. a) Eva usoudí, že modelèiny oèi jsou záøivìjší než její. Navíc modelèiny vlasy jsou hustší a hezèí. A Eviny lícní kosti se modelèiným zdaleka nevyrovnají. Eva roztrhá èasopis, potom ještì peøinu a dva polštáøe. Cítí se mizernì. b) Eva si vzpomene na svého chlapce, který jí øekl, že se mu nejvíc líbí taková, jaká je. Nebo si øekne, že pøed Pánem jsme všichni stejnì krásní nebo oškliví. Pokud se zajímá o východní filosofie, možná usoudí, že mít hezkou tváø je jednoduše modelèina karma. Dostala ji do vínku proto, aby se v tomto životì nìèemu dùležitému nauèila. c) Eva se nejdøíve cítí mizernì, podobnì jako v prvním pøípadì. Potom zaèíná pracovat její obrazotvornost. Pøedstaví si všechny fotografie, které byly zhotoveny v prùbìhu posledních sta let. Musejí jich být miliardy, vždyť na svìtì už žily miliardy lidských bytostí! Proè se srovnává právì s tímto zábìrem? Z kolika žen si fotograf modelku vybral? Kolik desítek snímkù vytøídil? Jak dlouho musela modelka pózovat, aby z toho vznikla taková krásná fotografie? Není fotografie retušovaná? Je pravda to, co podle snímku pøed chvílí usoudila? Totiž to, že devadesát devìt procent žen na zemìkouli je ošklivých? Eva se rozhodne, že pøíštì se bude radìji srovnávat s manželkami politikù, a ne s profesionálkami, které se prezentováním krásy živí. d) Eva si øekne: Hmmm a co když má ta modelka odpornì nakøáplý hlas a hepatitidu C? 15

16 Když si chceme užít návštìvy galerie, nejvíce èasu strávíme pøed obrazy, které nás nìèím oslovují, které se nám líbí. Nepovažujeme za povinnost zbyteènì postávat pøed díly, která v nás vyvolávají podráždìnou nebo zasmušilou náladu. I náš sebeobraz je galerií svého druhu. Je to mozaika složená z mnoha snímkù, vnitøních fotografií, scén, krátkých filmù. Náš mozek si zvykl zastavovat se jen u nìkterých. A dívat se na nì stále z téhož úhlu pohledu. Mechanicky nám pøedvádí jen tento omezený, náhodnì vybraný repertoár. Stále tatáž výstava, stále stejné scénáøe. Pokud neprotestujeme, považuje to za náš souhlas s pøedkládaným programem. Mozek je naštìstí velmi uèenlivý. Proto jej mùžeme natrénovat na výhodnìjší zpùsob promítání. Zkusme nìkdy postupovat podle následujícího pøíkladu. Pøevýchova mozku v praxi Petr, programátor vlastního mozku, trenér vlastního myšlení, si všimne, že se mu zhoršila nálada. Pøed chvílí narazil palcem do zdi a znovu si všiml zanícené ranky pod nehtem. Má ji tam již týden! Jeho mozek mu pohotovì promítá detailní zábìry: Obraz záøivì rudé, neustále se rozšiøující rány pod nehtem. Obraz drastické scény, pøi které mu strhávají nehet. Mozek se snaží namodelovat i bolest, která operaci provází. Obraz amputovaného horního èlánku, popøípadì celého palce. Petr si nejdøíve uvìdomí, že ve svém vnitøním zraku tyto obrazy má. Poté se pustí do díla. Zarámuje každý z obrazù, zmenší ho a poskládá z nich malièké album. Asi tak velikosti obilného zrnka. Podìkuje mozku, že ho na ránu opìt upozornil. Zároveò mu album vrátí a pokárá jej v duchu prstem: Takové obrazy si strè za klobouk! 16

17 I. KAPITOLA Vytvoøí nové obrazy. Obraz sebe v lékárnì, jak si od svùdné mladé magistry kupuje desinfekèní roztok. Obraz sebe v obývacím pokoji. Sedí pohodlnì v køesle, z reproduktorù se line rytmická hudba. On si do rytmu kape léèivý roztok na palec. Skonèí obrazem vyléèené ruky, která svírá tenisovou raketu po vyhraném zápase. Mozek je ale dnes ve vrcholnì pesimistickém rozpoložení. Odpovídá obrazy mokvajícího palce. Mokvající ruky. Nemocnièní postele, na které leží utrápený Petr. Obrazy chirurgù, svírajících v rukou nùžky, skalpely, kleštì. O. K., jak chceš, odpoví jeho pán. A v konverzaci pokraèuje sérií obrazù: Amputovaný palec. Dlaò. Celá ruka až od ramene. Rakev. Náhrobní kámen. Pod kamenem leží Petrova duše a usmívá se. Nad náhrobkem se vznášejí ty nejhezèí obrazy z Petrova života. Milovaní lidé, oblíbená jídla, zážitky z dovolených, scény z pøedávání diplomù, milostné scény. Jedna z nich s mladou, krásnou magistrou. Ve vzduchu zní andìlská hudba. Na náhrobku se skví zlatý nápis: Stálo za to žít! Aaaaha! øekne si Petrùv mozek. Už jsem pochopil. Nìkdy se nás zmocní jakýsi všeobecný pocit vlastní neschopnosti a malosti. Zdá se nám, že jsme v životì nic nedokázali, nestojíme za nic. Že jsou na tom ostatní lidé daleko lépe, že nemáme sebedisciplínu, že ztrácíme nadšení i odvahu. Pøivítali bychom jakýsi pevný základ, na který bychom se mohli bez obav postavit. Uvìdomme si jednu vìc. Je jedno, kde právì jsme, co dìláme a jak jsme staøí. Faktem je, že jsme se dožili pøítomné chvíle, že jsme pøežili až do dnešního dne. To znamená, že jsme byli schopni vykomunikovat si, získat od svého okolí vodu, jídlo, teplo a ostatní životní potøeby. Osvojili jsme si rùzné schopnosti, bez kterých se pøežít nedá. Pokud èteme tuto 17

18 * knihu, vyøazujeme se z velké skupiny analfabetù. Patøíme mezi ty lidi, kteøí mají èas pøemýšlet o svém životì, pracovat na svém rozvoji. Velmi pìknì a výstižnì to øekl jeden pøírodovìdec. Netrapte se, pokud jste v životì nedostali žádný diplom, medaili, jestli jste nezískali žádné ocenìní. Vyhráli jste ty první a nejdùležitìjší závody v životì závody spermií k vajíèku. V albu radostné sebedùvìry nalezneme obrazy, popøípadì pøedmìty, na které se díváme rádi. Takové, které nám pøipomínají významné chvíle našeho života. Mohou v nìm být fotografie oblíbených míst a milovaných lidí, naše první báseò. Úèet z pizzerie v Øímì, dìkovný dopis od Svazu hasièù. Fotokopie diplomu èi medaile, tøíska z naší první kytary, vylisovaný nedopalek z naší poslední cigarety. Album je urèeno pro tu èást mozku, která odpovídá za pocity. Èím se jí zavdìèíme? Má ráda barvy. Upøednostòuje obrazy konkrétních lidí a vìcí pøed abstraktními symboly. Na pøíjemné vzpomínky reaguje okamžitì. Album radostné sebedùvìry dává našemu mozku najevo, na jaké obrazy se nejradìji díváme, jakým zážitkùm a vzpomínkám dáváme pøednost. Kdo nám takové album vytvoøí? Samozøejmì my pokud stojíme o to, abychom ho mìli. Na tomto místì najdete v dalších kapitolách vždy nìkolik cvièení. Jsou urèena pro ty, kteøí jsou zvìdaví, jak vìci dopadnou v praxi. Žádné jednotlivé cvièení z nás samozøejmì mistra svìta neudìlá. Dohromady ale vytváøejí promyšlený soubor, který nám umožní postupnì zmìnit náš postoj, pøístup. A za èas budeme sklízet stále více úspìchù na poli komunikace. 18

19 I. KAPITOLA Jako první zpùsob práce s cvièeními doporuèuji ten nejzábavnìjší. Jednoduše si vyberte a proveïte ta cvièení, která vás inspirují. Která se vám skuteènì líbí. I kdyby to mìlo být jen každé dvacáté. Hlavnì se do nièeho nenuťte. Pokud byste chtìli pozdìji s cvièeními pracovat metodiètìji, pomùže vám v tom dodatek na konci této knihy. A tady jsou první cvièení! Náš dojem z okolního svìta a z nás samotných závisí na zpùsobu, jakým se na vìci díváme. Experimentujte! Procvièujte si nové, málo užívané pohledy na svìt. Dívejte se pìt minut na dìní kolem vás z pohledu èlovìka, který právì vyhrál deset milionù. Z hlediska návštìvníka, který k nám pøišel z antického Øecka. Nebo následující hodinu tøiïte lidi do dvou kategorií. Ti správní tentokrát to budou ti, kteøí mají boty s tkanièkami a ostatní nekulturní zbytek populace. Vyberte si sedm obrazù nejhezèích scén, které jste prožili za celý svùj život, pøípadnì v prùbìhu posledního roku èi posledního týdne. Zapište si je na papír. Každou ze scén pøehrajte svému mozku alespoò tøikrát. V duchu komentujte obrazy nadšeným tónem: Vidíš, to je ono! Tohle se mi líbí. Skvìlé! Síla, co? Vytvoøte si vlastní podobu alba sebedùvìry. Nebo upravte okolí tak, aby vaši sebedùvìru podporovalo. Nalepte pod zrcadlo nápis Tvùj nejlepší pøítel. Umístìte na svùj pracovní stùl cedulku: Památné místo. Zde pracuje mùj živitel. Hledejte øešení, která odpovídají vašemu vkusu. Která vás tìší a inspirují! 19

20 Jaké je tajemství komunikaèního úspìchu? Co konkrétnì dìlají mistøi komunikace, že se jim daøí lépe než nám ostatním? Èím se odlišuje výjimeèný trenér od prùmìrného, oblíbený komik a moderátor od neoblíbeného, úspìšný terapeut od málo úspìšného? A jak se my mùžeme stát lepšími pøáteli, oblíbenìjšími spolupracovníky, populárnìjšími rodièi, pružnìjšími a spokojenìjšími lidmi? Podobné otázky si položili koncem sedmdesátých let dvacátého století ameriètí vìdci. Profesor matematické lingvistiky John Grinder a student informatiky Richard Bandler. Nakonec vytvoøili soubor nástrojù a technik, které umožòují popsat jednání mistrù komunikace tak, aby se od nich mohli pouèit jiní lidé. Je ale skuteènì možné nauèit se komunikovat na nìjakém kurzu? Nejsou vùdcovské schopnosti, vyjednávací zruènosti, pedagogické mistrovství a podobné osobnostní rysy otázkou pøirozeného talentu? Pøibližme si to, na co pánové Grinder a Bandler pøišli, na pøíkladu z jiné oblasti. Pøejdìme do svìta sportu. Na zaèátku dvacátého století se lidé dívali na lyžaøský sport takto: buï nìkdo na lyžování buòky má, nebo nemá. V prvním pøípadì se jaksi pøirozenì, instinktivnì nauèí, jak sjíždìt strmé svahy a užívat si radosti z jízdy. V druhém pøípadì je pro lyžování ztracený. Zmìna v myšlení nastala až po druhé svìtové válce. Zaèaly se zkoumat filmové záznamy nejlepších svìtových lyžaøù a analyzovat jejich pohyby. Lidé ale šli ještì dál. Byl vytvoøen slovník, pomocí kterého se dalo nepopsatelné lyžaøské umìní popsat. A to tak, aby vìci rozumìl každý. Základem tohoto slovníku byly jednoduché pokyny typu: Pøeneste váhu na druhou nohu. Zatlaète do hrany. Natoète tìlo po svahu. Za krátkou dobu vznikly lyžaøské kurzy s promyšlenou metodikou. Dnes se už mùže nauèit lyžovat každý, kdo má dostatek motivace a trpìlivosti pøi tréninku. 20

21 II. KAPITOLA Stojíme na vrchu komunikaèního svahu a máme namíøeno do údolí. Díváme se do hloubky pod námi a tøesou se nám kolena. Možná právì potøebujeme nìkoho pøesvìdèit, aby nám pomohl v životnì dùležité záležitosti. Možná máme v této chvíli šanci získat partnera svých snù. Možná máme poslední pøíležitost získat vysnìné pracovní místo. Co udìláme? Odpovìï je jednoduchá. Døíve než se na strmý svah vùbec vyškrábeme, mìli bychom se rozcvièit. A zopakovat si základní komunikaèní pohyby. Grinder a Bandler pøi svých pozorováních zjistili jednu vìc: všichni úspìšnì komunikující lidé se podvìdomì øídili stejnými zásadami, principy. Ètyøi nejdùležitìjší zásady si vyjmenujeme níže. Už pouhá znalost a procvièování tìchto základních principù by pro nás znamenaly znaèný pøínos. Mimo jiné lepší vztahy, úspìšnìjší øešení problémù, více tvoøivosti, rozhledu i zábavy. Než si tyto principy pøedstavíme, možná si chcete zkusit odhadnout, jak by mohly vypadat. V tom pøípadì si své nápady zaznamenejte a potom se vraťte ke ètení. Tady jsou naše principy. Nejsou to náhodné pokyny, vycucané jen tak z prstu. Jde o rady podložené kvalifikovaným pozorováním a výzkumem. 1. Mìjme pøesnì stanovený cíl 2. Rozvíjejme svoji vnímavost 3. Rozvíjejme flexibilitu 4. Respektujme model svìta druhých lidí Podívejme se blíže na každý jednotlivý princip. Sílu každého z nich si ukážeme na pøíkladech. 21

22 Mùžeme mít to nejlepší a nejbezpeènìjší auto na svìtì. Mùžeme se v nìm øítit stopadesátkou po té nejmodernìjší dálnici. Mùžeme být jedním z nejzkušenìjších øidièù, jací kdy drželi volant. Pokud nevíme, kam jedeme, zbyteènì utrácíme za benzín. Petr se právì vrátil z diskotéky. Je nìjak zklamaný. Konstatuje, že to dnes nebylo ono. Úplnì své náladì nerozumí, protože atmosféra, lidé, hudba to vše bylo na diskotéce stejné jako pøed týdnem. A tehdy se výbornì bavil. Pøed oèima se mu náhle vynoøí obraz dívky. Pøed svým vnitøním zrakem má sympatickou èernovlásku, které si na diskotéce všiml minulý týden. Petr najednou pochopí, o co jde. Ne, dnes na diskotéku nešel jen kvùli zábavì. V duchu tajnì doufal, že se s ní znovu potká. Tajnì doufal, ale nepoložil si to za cíl. Pøedstíral sám pøed sebou, že jde na diskotéku kvùli atmosféøe a odpoèinku. Petr je vymyšlená postava. Werner je ale skuteèný. Je známý mezi spoleèenskou smetánkou Nìmecka jako charismatický gentleman a sympatický svùdce. Werner se ve vìcech lásky nespoléhá jen tak na náhodu. V televizi o svých postupech øekl toto: Nejdøíve si pøesnì zjistím, co se dané ženì líbí. Nìkdy si najmu i soukromého detektiva. Pro svou nedávnou známost, Evu, jsem nekupoval jen tak nìjaké kvìtiny. Byl jsem si jist, že si ji jako první dárek nejlépe získá kytice tmavoèervených rùží s rozvinutými kvìty. Možná, že role svùdce a role slušného èlovìka se v pohledu nìkterých lidí úplnì nesluèují. Od Wernera se ale mùžeme nauèit jedné dùležité vìci. Formulovat své cíle, i ty èásteèné, konkrétnì a pøesnì. V následujících kapitolách si øekneme o tìch složkách vnímání, které se nám nejvíce vyplatí rozvíjet. Všeobecnì se budeme snažit, abychom 22

23 II. KAPITOLA získávali stále pøesnìjší a hlubší obraz toho, co se momentálnì v naší komunikaci s druhými dìje. To, jak je netrénované vnímání povrchní, dokazují nevydaøené fotografie. Jsou na nich vidìt vìci, které nezkušený fotograf neregistroval. Rušivé odlesky slunce, pøeènívající vìtve, kousek fotografova palce. Na nìkterých obrázcích jsou postavy dospìlých dokonce bez hlavy, a tak není jasné, proè se vedle stojící dìti tak bezstarostnì usmívají. Výjimeèní lidé si dìlají ze svých oèí, uší, ze všech svých smyslù nejlepší spojence. Nìkdy o dosažení cíle rozhodují skuteèné malièkosti. Nová mistrynì svìta v pokeru vysvìtlovala novináøùm své vítìzství takto: Paul byl mùj nejvážnìjší soupeø. Já jediná ze všech hráèù jsem si všimla, že se mu obèas chvìje chloupek na nose. Bylo to ve chvílích, kdy dostával dobré karty. Snad nejménì rozvíjeným, nejvíce zanedbávaným smyslem v naší kultuøe je èich. Mohlo by se zdát, že lidé s výjimeènì dobrým, výjimeènì vytrénovaným èichem se mohou uplatnit pouze jako chabá náhrada policejních psù. Omyl! Mají fantasticky dobøe placená povolání. Jsou z nich návrháøi parfémù, kterých je na svìtì jen nìkolik stovek. Tìch skuteènì špièkových je zhruba sto. Každý z nich vydìlává roènì více než deset milionù èeských korun. Nìkdy považujeme problém za neøešitelný, pouze protože na nìj nezabírá osvìdèený postup. Postup, který jsme používali posledních dvacet let. Zkusme udìlat nìco jiného! Zkusme nìco zmìnit. Inspirujme se prací specialistù. Skuteèný expert se nespokojí s nalezením jediného øešení. Navrhne jich víc. Jedno pro pøípad, že bude svítit slunce, to druhé do deštì. A další pro pøípad stále èastìjších povodní nebo tajfunù. Naši dìdové postupovali podobnì, když si hledali životní partnerku. Toužili po dívce do pohody i nepohody. 23

24 Když se nám nìco na první pokus nepodaøí, vzpomeòme si na Edisona. Na jeho metodu stovek pokusù a omylù. Hrajme si s problémem. Zkoumejme ho ze všech možných stran a hledisek. Pozorujme, jak podobné problémy øeší jiní lidé. Obmìòujme a kombinujme rùzné postupy. Flexibilita je charakteristickým rysem lidí, kterým se v životì daøí. Vítìzové chápou neèekané okolnosti jinak než obyèejní lidé. Vidí v nich pøíležitost nìèemu novému se nauèit. Plným právem je vìta Toho nic nepøekvapí poklonou urèenou pružným, vynalézavým lidem. Známe to všichni. Nìkteøí lidé jsou k jiným hluší, slepí a navíc necitliví. Jak bychom jen ocenili, kdyby se na vìci dokázali podívat i z našeho stanoviska! Podívejme se na výše popsaný jev z jiného úhlu. Znamená to, že i my samotní stoupneme v oèích našich blízkých, pokud se dopracujeme k vyšší vnímavosti. Miltona Ericsona, legendárního amerického terapeuta, jednou postavili pøed tìžký pøípad. Mìl léèit psychiatrického pacienta, který si sám pro sebe mumlal nìjakou nesrozumitelnou hatmatilkou. Navíc nechtìl s nikým komunikovat normálním zpùsobem. Erickson pozornì studoval chování tohoto muže, navíc si obstaral nahrávky pacientova projevu. Projev poslouchal, analyzoval, až byl schopný mluvit stejným zpùsobem. Ba co víc, nauèil se napodobovat jeho chùzi a dýchání. Pak na muže promluvil jeho øeèí. Takový projev byl pro nemocného muže známý a pøirozený. A co je dùležité, byl pro nìj pøijatelný. Po nìjaké chvíli tuto zdvoøilost Ericsonovi vrátil. Oslovil ho korektnìjší, normálnìjší angliètinou. Byl to zaèátek jeho návratu do svìta zdravých. Dopøejme èastìji jiným lidem svìt, ve kterém žijí. A oni budou ochotnìjší vstoupit do toho našeho. 24

25 II. KAPITOLA Pøedstavme si napøíklad, že si náš pedantský švagr pøehnanì potrpí na rùzné výkazy, grafy a tabulky. Právì se chystáme požádat ho o vìtší pùjèku, urèenou pro rozvoj slibnì se rozšiøující firmy. Proè mu naši prosbu nepodat v podobì statistik, s úhlednì uspoøádanými sloupci èísel a údajù? Cviète se ve zkoumání vnitøního svìta jiných lidí. Pøíštì, až s nìkým navážete rozhovor, položte si za cíl vyslechnout ho. Zajímejte se o jeho názory, jeho pocity, jeho problémy, plány a sny. Na pìt minut úplnì zapomeòte na sebe. I když se vaše názory liší od názorù partnera v hovoru, i když jste právì pøišli na skvìlé øešení jeho problému, nemusíte to hned vyhlašovat. Tím jen mrháte èasem a oznamujete nìco, co už stejnì víte. Buïte zdravì sobeètí. Nedávejte, respektive nevnucujte. Radši pøijímejte a projevujte zájem. Soustøeïte svoji zvìdavost na to, co neznáte. Na to, co se chcete dozvìdìt. Vnímejte èlovìka pøed sebou jako neprobádaný, exotický ostrov, u kterého jste právì zakotvili. Klíèem k jeho objevování je váš upøímný zájem. A klíèem k jeho srdci také. Každý z nás musí v životì vykonávat rutinní práce. Vìtšinou k nim nepøistupujeme s nadšením. Na druhou stranu tušíme, že nový pøístup k vìci, nový zpùsob vykonávání té které èinnosti by mohl do znaèné míry ovlivnit a zmìnit naše naladìní. Vyberte si jednu ze svých ménì oblíbených rutinních prací. Možná je to luxování, vyklepávání kobercù nebo nìjaká jiná mechanická èinnost. Napište si struènì na papír alespoò dvacet návrhù, jak si tuto èinnost zpøíjemnit. Jak z ní udìlat aspoò trošku zajímavìjší a pøíjemnìjší práci. Vaše øešení 25

26 nemusí být geniální ani dokonalé. Snažte se ale v každém pøípadì dospìt alespoò k dvaceti rùzným øešením. Vyberte si nìjaké téma, které je pro vás v poslední dobì aktuální a zajímavé. Pøípadnì nìjaký problém, který byste chtìli vyøešit. Dvì až pìt minut na toto téma povídejte. Svùj projev si nahrávejte na pásku. Cílem cvièení je øeèový projev pozorovat a analyzovat. 1. Všímejte si rychlosti øeèi, jejího zrychlování a zpomalování, zadrhávání a pauz. 2. Pøi dalším pøehrání záznamu se soustøeïte na to, která slova jsou v projevu zdùraznìná, která jsou naopak vyslovená nevýraznì, nedbale, která jsou spolykaná. 3. Snažte se z poslechu zjistit, kdy se mluvèí nadechuje, kdy vydechuje, pøípadnì kdy dech zadržuje. Nadechuje se mìlce, nebo hluboce? Kdy se dech zrychluje, kdy zpomaluje? Cvièení mùžete zopakovat i tak, že budete sledovat rozhovor v rádiu nebo televizi. Vyberte si nìjaký dlouhodobìjší cíl. Takový, jehož uskuteènìní bude mít alespoò tøi fáze: pøípravnou fázi, fázi rozvoje a vrcholnou fázi. Pøedstavte si teï, že byste se paradoxnì v každé z jednotlivých fází snažili jít proti svému cíli, že byste se snažili jeho realizaci zmaøit. Pøitom byste museli bojovat proti rozmarnému zlému osudu, který by se vám snažil za každou cenu pomoci danou fázi splnit. Pro každou fázi si zapište alespoò deset protiopatøení. Pøíklad: Katèiným cílem je stát se kytarovou virtuózkou. Pro fázi èíslo jedna by si mohla mimo jiné poznamenat prodat kytaru. Pro fázi èíslo dvì 26

27 II. KAPITOLA cvièit na nekvalitním nástroji, hned na zaèátku si osvojit špatnou techniku. A pro závìreènou fázi nikdy nemyslet na publikum, chovat se k nìmu nezdvoøile, nedodržovat termíny, rozhodnì neoceòovat práci manažera, pohádat se s ním. Až cvièení ukonèíte, prozkoumejte opatøení i z opaèného hlediska. Co vám øíkají o tom, jak cíle dosáhnout? 27

28 Každý den svádíme na komunikaèním poli zápas: Potøebujeme být vyslechnuti, potøebujeme získat dùležitou informaci. Potøebujeme urèitého èlovìka pøesvìdèit, motivovat, požádat o službu. Potøebujeme motivovat sami sebe, pøehodnotit svùj postoj, vypoøádat se se špatnou náladou. Kolik takových situací zažijeme za jeden rok? Urèitì stovky, ale spíše tisíce. Ve škole nás neuèí podobné problémy zvládat. Tam kralují informace a pravidla. Soubory vìdomostí, úhlednì zabalené do krabièek s názvem matematika, èeština, fyzika. Faktem ale je, že prùmìrný èlovìk využije znalost Archimédova zákona v praktickém životì ménì než pìtkrát. Z hlediska toho, co skuteènì potøebujeme, a toho, co dostáváme, panuje v našem vzdìlání velká nerovnováha. A tak se nìkteøí lidé celý život plíží po ulicích s komunikaèním hrbem. Výzkumy a pozorování ukazují, že vìtšina z nás má velké rezervy v jedné základní oblasti. Jde o oblast sladìní se s partnerem. Když potøebujeme nìkoho požádat o spolupráci, mìli bychom nejdøíve spolupracovat sami. Když chceme, aby se nìkdo pøizpùsobil našim požadavkùm, mìli bychom být ochotní se pøizpùsobit nejdøíve my. Èasto tomu tak není a dva zdraví, vzdìlaní lidé dokáží nìkdy debatovat, jako kdyby šlo o náhodné setkání Marťana se skokanem zeleným. 28

29 III. KAPITOLA Téma sladìní se s partnerem je dùležité i v takové direktivní disciplínì, jako je hypnóza. Jedním z nejznámìjších hypnotizérù posledních desetiletí je Anglièan Paul McKenna. Jak popisuje tajemství svých výkonù? Tato hvìzda britských televizních programù øíká, že hypnotizovanému vìnuje všechnu svoji pozornost. Sleduje jej všemi smysly. Nikoli proto, aby jej ovládl nìjakou nepopsatelnou sugestivní silou, ale proto, aby se s ním mohl sladit! Svìtoznámý král hypnotizérù si pozornì všímá partnerova držení tìla, jeho dechu. Tónu jeho hlasu, síly a zabarvení. Celkového napìtí ve svalech, rytmu chùze. Drobných gest a podvìdomých pohybù. Nìkteré z tìchto vìcí nenápadnì zrcadlí. Když zjistí, že je s partnerem hluboce sladìn, zaène navrhovat, velet, vést. Neustále si pøitom ovìøuje, zda ho partner následuje. V prùbìhu vìkù se ve spoleènosti vytvoøily základní zdvoøilostní rituály, které nám umožòují zaèít proces sbližování s partnerem. Už samotný pozdrav je obøad, díky kterému se lidé cítí vzájemnì blíže. Než pøejdeme k samotnému cíli setkání, následují èasto další úklony, pøibližování, operace a manévry. Podívejme se napøíklad na obchodní jednání. Co všechno dìlají èlenové dvou delegací, než zaènou jednat? Podávají si ruce. Øíkají zdvoøilostní fráze. Dívají se jeden druhému do oèí a usmívají se. Spoleènì se usazují kolem stolu. Spoleènì si objednávají nápoje u sekretáøky. Spoleènì otvírají aktovky a šustí papíry. Celý ceremoniál pøipomíná obraz pøátelsky se oèenichávajících psù. Obìma stranám ulehèuje následující jednání. Kdy se pøece jenom vyplatí rituály zavrhnout? Pokud èlovìk, se kterým máme co do èinìní, jimi také opovrhuje. Tehdy nás spojí spoleèná konvence opovrhování konvencemi. 29

30 Døíve než zaèneme lidem cokoli navrhovat, o nìèem je pøesvìdèovat, postarejme se o to, abychom se s nimi naladili na spoleènou vlnu. Mùžeme to udìlat nìkolika rùznými zpùsoby. Nìkteré postupy vyžadují dlouhodobìjší nácvik, jiné mùžeme použít ihned. Ideální je, když dokážeme zaujmout podobnou polohu tìla jako náš partner. Když používáme podobnou sílu hlasu. Když se pøizpùsobíme jeho slovníku a stylu vyjadøování. Berme v úvahu momentální naladìní toho druhého, jeho kondici. To, že mozek dopoledne lépe vnímá logicky, odpoledne intuitivnì. Berme v úvahu vìk našeho partnera, prostøedí, ze kterého vychází. A neustále sledujme, zda se právì navzájem pøibližujeme, nebo vzdalujeme. Jak nežádat o zvýšení platu Josef vchází do kanceláøe šéfa. Má na sobì svùj nejnovìjší oblek. Šéf ho vítá ve sportovním svetru je pátek odpoledne, neèeká žádnou delegaci, nemá schùzi. Šéf zaène rozhovor: Hezké poèasí, že? Hmm, víte, já pøišel požádat o zvýšení platu. Tak se posaïte, pane kolego, promluvíme si. Šéf smìøuje ke køeslu a ukazuje rukou ke druhému. Josef jako by vyzvání nevnímal. Je pøíliš zaneprázdnìn vytahováním nìjakých podkladù, které dává šéfovi do ruky. Od poèátku rozhovoru neubìhla ani minuta. Ale Josef stihl porušit pravidlo nejdøív se slaï, potom veï nejménì tøikrát. Za prvé, nesladil se obleèením. Za druhé, nenavázal na šéfovu poznámku o poèasí. Za tøetí nevyužil možnosti odpovìdìt na pohostinné gesto a sednout si do køesla zároveò se svým nadøízeným. Naopak, narušil šéfùv pohyb smìrem ke køeslu. Pøinutil ho vzít do rukou podklady. 30

31 III. KAPITOLA Žádost o zvýšení platu podruhé Josef, obleèený ve svetru, vchází do kanceláøe šéfa. Všiml si, že nìkterá odpoledne chodí šéf obleèený sportovnìji. A to tehdy, když nemá oficiální povinnosti mimo firmu. Tehdy je i neformálnì naladìný, jako je tomu právì dnes. Šéf zaène rozhovor: Hezké poèasí, že? Ano. Už se tìším na zahrádku. Tak se posaïte, pane kolego, co jste mi pøinesl? Josef pøijímá nabídnuté místo. Dìkuji. Spoleènì se usazují do køesel. Co jsem pøinesl? navazuje Josef na šéfova slova. Pøinesl jsem vám údaje o zvýšení produkce v mém oddìlení... A s úsmìvem dodává: Doufám, že mi to pomùže pøi žádosti o zvýšení platu. I když návrh toho druhého odmítáme, mùžeme mu dát najevo, že chápeme jeho hodnoty. Že víme, jak se cítí. Zároveò vysvìtlíme dùvody, které nás vedly k odmítnutí. Náš partner se bude cítit pochopený, respektovaný. To je cenný pøínos pro budoucí vzájemné vztahy. Vysvìtleme si vìc na dalším pøíkladu. Devítiletý Michal doma oznamuje, že se se školou chystají na bájeèný výlet. Za deset tisíc korun. To je pro rodièe pøíliš mnoho. Matka se syna zeptá, v èem je výlet pro nìj tak bájeèný. Zamyslí se a potom oznámí své rozhodnutí: Chápu, že bys chtìl být v akvaparku v Itálii se svým nejlepším kamarádem. Krásnì by- 31

32 ste se tam pobavili. Vím, že cachtání na koupališti pro vás není tak úžasné jako øádìní v akvaparku. Ale koupalištì si dovolit mùžeme. Kdybychom ti ten výlet zaplatili, nemohli bychom do Chorvatska. I my si chceme užít. Pokud dítì potøebuje být chvíli smutné nebo se vyplakat, nechá ho. Uzná mu právo na vlastní pocity. Princip sladit se a vést mùžeme úèinnì použít i tehdy, když komunikujeme sami se sebou. Pøedstavme si, že èekáme dùležitou pracovní návštìvu. Máme však právì špatnou náladu a obáváme se, že toto naladìní ovlivní i výsledek našeho setkání. Amatérským pokusem o zlepšení nálady je snaha hned zaèít vést: Nesmím dát najevo svoje pocity. Musím se tváøit, jako že jsem v pohodì. Musím zmìnit svoji náladu. Jsem klidný. Jsem klidný. Jsem klidný Vìtší nadìji na úspìch má dvoufázový postup. Vycházíme nejdøíve z toho, co se s námi dìje. Pøelaïujeme se postupnì a nenásilnì: Ano, mám zrovna špatnou náladu. Ještì abych nemìl! To, co mi pøed chvílí vyvedl kolega, to by naštvalo každého. Mám právo pìnit vzteky! Zároveò mi je jasné, že tato nálada by mi mohla zkazit setkání, které mì èeká. Obávám se toho a rád bych svou náladu zmìnil. Cítím, že mi hnìv znemožòuje soustøedit se, že omezuje moji schopnost pružnì reagovat. Zlobím se na kolegu, že mi mohl nepøímo pokazit i tuto schùzku. Ne, takovou radost mu neudìlám! Nakopnu ještì nìkolikrát gauè, abych ze sebe zlost dostal. A pùjdu si do kantýny koupit èokoládovou tyèinku, ta mi spraví náladu. 32

33 III. KAPITOLA Výzkumy ukázaly, že mistøi vyjednávání, pøesvìdèování, ale i svádìní se podvìdomì slaïují se svými partnery. A to i v rysech, o kterých sami nemají tušení. Právì neviditelnost jejich poèínání pøispívá ke zdárnému výsledku. Takové tajné parametry si postupnì pøedstavíme v nìkterých dalších kapitolách. Pozorujte rozhovor dvou lidí. Nejdøíve v televizi, pozdìji v reálném životì. Sledujte, v jakých parametrech jsou sladìni, v jakých nikoli. Všímejte si polohy tìla, gest, øeèi, tempa projevu. Pozor: dvojice mùže být v našem smyslu sladìná i tehdy, když si oba náruživì nadávají a snaží se snížit poèet vlasù na partnerovì hlavì! Vyberte si èlovìka, kterého budete napodobovat. Slaïte se s rytmem jeho chùze, polohou rukou, pøípadnì tempem øeèi. Vyberte si pouze jeden parametr. Tøeba jen pohyb palce na pravé ruce. Pokud by pøímé sladìní pùsobilo jako šaškárna, slaïte se nepøímo. Váš partner rázuje po místnosti a pøednáší. Vy sedíte na gauèi. Ťukejte si prsty do rytmu jeho krokù. Nebo zvednìte výš hlavu, vždycky když se ráznì nadechne. Toto cvièení je již tìžší. Procvièuje se v nìm pøevzetí velení. Nalaïte se s nìkým na spoleènou vlnu. Zaujmìte podobnou polohu tìla, vyvolejte 33

34 v sobì podobnou náladu, pøizpùsobte se partnerovi hlasem a výbìrem slov. Postupnì zaènìte vést. Napøíklad zrychlete trochu hlas. Pozorujte, zda vás partner následuje, zda zrychlil také. Pokud se od partnera pøíliš vzdálíte, vraťte se zpìt a slaïte se znova. Chystáte se zkritizovat nìjaký zlozvyk svého partnera. Máte námitky proti špatnému pracovnímu postupu kolegy. Nebo chcete pokárat své dítì za slabý prospìch. Pøeètìte si ještì jednou odstavec Empatické odmítnutí. Zkuste svou kritiku pøednést pomocí metody nejdøív se slaï, potom veï. Kritizujte tak, aby druhá strana vidìla, že vnímáte situaci i z jejího hlediska. 34

35 Enigma byl tajný nìmecký šifrovací pøístroj z období druhé svìtové války. Nejlepší matematici a kryptologové z celého svìta si lámali hlavy, aby zpùsob jeho kódování rozluštili. Pochopení této šifry výraznì pøispìlo k porážce nacistických vojsk. Napøíklad rozšifrování komunikace mezi Adolfem Hitlerem a generálem Güntherem von Kluge umožnilo v roce 1944 vylodìným spojeneckým vojskùm znièit velkou èást nìmeckých sil, které okupovaly Normandii. Rozluštìní podobné šifry pomohlo Amerièanùm rozdrtit námoøní ofenzívu japonské flotily v Pacifiku. Podaøilo se jim dokonce identifikovat a sestøelit letadlo, na jehož palubì byl hlavní velitel japonských sil, admirál Yamamoto Isoroku. Každý èlovìk je tak trochu Enigma. Každý má svoje zvláštní, specifické šifry, které ve svém nitru používá. Pokud do tìchto šifer vidíme, lépe lidem rozumíme. Lépe rozumíme sobì a stejnì tak vzájemné komunikaci. Rozšiøujeme tak okruh pøíležitostí, jak se s tím druhým sladit. A poté zaèít vést. V této kapitole nás bude zajímat jistý druh informace, kterou lidé podvìdomì kódují do svého øeèového projevu. Snad jako první se tímto podrobnì zabývali zakladatelé neurolingvistického programování (NLP), matematický lingvista John Grinder a informatik Richard Bandler. Pøeètìte si dva následující rozhovory. Zkuste pøijít na to, èím se liší jejich forma. Možná se vám podaøí odhalit skryté kódy øeèi samostatnì, 35

36 i bez další nápovìdy. Obsah dialogù je stejný. Jde v nich o setkání žáka a uèitele. Žák látce nerozumí, uèitel mu nabízí pomoc. Žák vyjadøuje své pochybnosti. Pro pøehlednost jsou vìty oèíslovány. Rozhovor 1 Ž1: Ještì stále do té nové látky nevidím. U1: Mùžeme si o tom spolu podrobnìji promluvit. Ž2: Když ono je to všechno takové nejasné. U2: Kdybys mì pozornìji poslouchal, možná bys to pochopil. Ž3: Nevím, nevidím to rùžovì. Rozhovor 2 Ž1: Ta nová látka mi stále nic neøíká. U1: Mùžeme se na to spoleènì podívat. Ž2: Když ono to všechno zní tak divnì. U2: Kdyby sis o vìci vytvoøil podrobnìjší obraz, možná bys to pochopil. Ž3: Nevím, nìco mi øíká, že to nepùjde. Jak se vám daøilo luštìní šifry? Pokud jste si rozhovory párkrát pøeèetli a žádný rozdíl vás neuhodil do oèí, zkuste srovnávat jednotlivé vìty. Nejdøíve dvojici úvodních vìt z prvního a druhého rozhovoru, vìty oznaèené Ž1. Potom se podívejte na dvojice Ž2 a nakonec Ž3. Dále zvažte, èím se navzájem liší vìty vyslovené uèitelem. 36

37 IV. KAPITOLA Pøišli jste teï na nìco nového? Podívejme se na øešení. To souvisí se smyslovými kanály. Žák v prvním rozhovoru používá slova související se zrakem: nevidím, nejasné, nevidím, rùžovì. Ve druhém rozhovoru je slyšet zvukový kanál. Jde o slova neøíká, zní, øíká. A jak je to s uèitelem? V obou pøípadech se s žákem minul! Odpovídal na jiném kanálu. Žákovi, jenž do vìci nevidìl, navrhoval uèitel, aby si o vìci promluvili. Zpráva pro žákovo podvìdomí znìla: Ty chceš vìc pochopit ve zrakovém kanálu? Ale já ti nabízím pomoc ve sluchovém. Ve druhém pøípadì, když žákovi látka nic neøíkala, uèitel mu navrhoval blíže se na ni podívat. Ale i když èlovìk otevøe oèi dokoøán, nemùže tak dosáhnout toho, aby lépe slyšel. Žák si podvìdomì stìžuje na nedoslýchavost a uèitel mu pøedepisuje brýle. Uèitel se zbyteènì snažil žákovi pomoci. Komunikace uvázla, protože uèitel se s žákem nesladil. Predikáty se v neurolingvistickém programování (NLP) nazývají slova, která se týkají konkrétního smyslového kanálu. Napøíklad v prùbìhu první hodiny poøadu Ako ïalej, pán premiér? (léto 1997) použil tehdejší slovenský premiér Vladimír Meèiar následující slova ze sluchového kanálu: øíct, odpovìdìt, hovoøí, promluvit, otázka, prohlášení, pøihlásit, dialog, pøizvaný, oslovit, nahlas, vykøikují, volám, deklarovat, název atd. atd. Slov souvisejících se sluchovým kanálem použil sto dvacet, z toho slovo øíká bylo zastoupeno tøicetkrát. Zrakový kanál byl v jeho projevu patrný mnohem ménì. Objevil se v øeèi pouze dvacetkrát. Byl zastoupen slovy a spojeními jako: vypadat, výhled, díváme se, do oèí, vyjasnìné, viï, vidìt, dohlížejí, image. Projev neobsahoval žádná slova související s chuťovým nebo èichovým kanálem. Byla v nìm však slova evokující cítìní tíže (zvažovat, zne- 37

38 váží), doteky (týká, tlak), hmatové vjemy (slovo tvrdí, které v podvìdomém vnímání souvisí s tvrdostí). Další výrazy popisovaly fyzický pohyb èi operaci: vyklubat, klanìt, postaví, vyboèit, pøekroèit, držet. Abychom mohli dále používat užiteèné techniky NLP, je tøeba si ozøejmit, co v této disciplínì znamená výraz kinestetický kanál. Do kinestetického kanálu zahrnujeme pocity tíže, rovnováhy, tepla a chladu a všechny hmatové pocity. Stejnì tak pocity pøicházející zevnitø tìla (rùzné bolesti, husí kùže, pøíjemná závrať, již pociťujeme na kolotoèi) a pocity, které provázejí naše pohyby když bìžíme, odboèujeme, když jsme se zasekli nebo odpoutali. Pro nás bude úèelné pod hlavièku kinestetického kanálu zaèlenit i všechny chuťové a èichové vjemy. Odteï budeme tedy mluvit o tøech kanálech: zrakovém, sluchovém a kinestetickém. Predikáty prozrazují mnoho o tom, jak si konkrétnì ve svém nitru organizujeme své pøedstavy o svìtì. Když vzpomínáme na dovolenou u moøe, objevují se nám rùzné obrazy, zvuky, pocity, vùnì. Údaje v rùzných smyslových kanálech. Mnohé z nich vnímáme pouze podvìdomì. Když zaèneme o zážitcích vyprávìt, predikáty prozradí, kterému z kanálù v našich vnitøních reprezentacích dáváme pøednost. Nejpoužívanìjším reprezentaèním kanálem Vladimíra Meèiara je sluchový kanál. Na druhém místì je u nìj kanál kinestetický. Ve zmínìném 38

39 Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti ereading.