Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 32: , 2014 Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Flora and vegetation of the Koda National Nature Reserve in the Český kras/bohemian Karst Protected Landscape Area (Central Bohemia) Jitka Horáčková 1 a Tomáš Tichý 2 1 Katedra ekologie a Katedra zoologie, P írodov decká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Viničná 7, CZ Praha 2; jitka.horackova@gmail.com 2 Agentura ochrany p írody a krajiny ČR, Správa CHKO Český kras, Karlštejn 85, CZ Karlštejn; tichy.tomas@gmail.com Abstract. This paper presents the results of floristic and phytosociological researches in vascular plants in the Koda National Nature Reserve (NNR) in the Český kras/bohemian Karst Protected Landscape Area (near Beroun, Central Bohemia) during Inventory list of all species (754 taxa) found during the last 150 years of floristic researches in the NNR is also attached. Currently, altogether 617 vascular plant species were recorded (102 taxa newly found), representing 17% of total Czech flora. Overall 29 species are protected by the law, including one critically endangered species (Dracocephalum austriacum), nine strongly endangered species (Cephalanthera rubra, Corallorhiza trifida, Orchis morio, O. purpurea, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Saxifraga paniculata, Saxifraga tridactylites, Stipa pulcherrima and Tephroseris integrifolia), and 19 endangered species. Czech-Red-list species (amounting 143 taxa) represent 23% of recently confirmed flora of the reserve. We also found 79 archaeophytes and 35 neophytes; their relatively high representation in the reserve flora is due to presence of weed vegetation of fallow land and ruderal vegetation in small parts of the NNR. Occurrence of 36 invasive species was also recorded, however, only twelve of them we considered as potential threat for the reserve flora. Most of invasive species had not been known until now, and also the abundance of these already known species increased. In forests, during the last 35 years the abundance of nitrophilous species and coverage of shrub layer significantly increased and the forest canopy has closed. Dry and rock grasslands shrinked in total extent due to expansion of woody species and some sites even disappeared. The abundance of heliophilous species dropped down. The vegetation survey of the reserve includes a detail list and description of the mapping vegetation units accompanied with phytocoenological relevés and a map of real vegetation. The value of the Koda NNR is expressed by the status of the Karlštejn-Koda Special Area of 51

2 BOHEMIA CENTRALIS 32 Conservation (a protected Natura 2000 site, formed together with the Karlštejn NNR). The reason comes from the occurrence of Dracocephalum austriacum and 13 habitats of European importance (besides the occurrence of bats Barbastella barbastellus and Myotis myotis, stag beetle Lucanus cervus and moth Euplagia quadripunctaria). Especially Pannonian woods with Quercus pubescens (Quercion pubescenti-petraeae) and petrifying springs with tufa formation (Cratoneurion) are the most important. Key words: flora, floristics, plant inventory list, actual vegetation, Bohemian Karst, Koda National Nature Reserve K článku pat í obrázek č. 1 za azený v barevné p íloze na str Úvod Národní p írodní rezervace Koda (dále jen NPR Koda) je svým územním rozsahem, pestrostí biotop a jejich kvalitou druhým nejvýznamn jším územím Českého krasu hned po NPR Karlštejn. Je až s podivem, že stejn jako v p ípad NPR Karlštejn doposud nevyšlo dílo shrnující údaje o výskytu cévnatých rostlin na tomto území. Tuto mezeru se proto pokusíme zaplnit v dob 60. výročí vyhlášení Kody státní p írodní rezervací (1952) a 40. výročí vyhlášení Českého krasu chrán nou krajinnou oblastí (1972). P ísp vek shrnuje všechny nám známé literární floristické údaje z území, excerpované od dob Čelakovského (Čelakovský ), tedy od 2. poloviny 19. století až do současnosti, a dále se v nuje podrobn souhrnu a diskuzi poznatk z posledních systematických pr zkum cévnatých rostlin, které zde prob hly v letech Pom rn podrobn jsou komentovány taxony významné z hlediska ochrany p írody, a to jak taxony ohrožené či vzácné na území České republiky, tak i taxony vzácné nebo jinak floristicky zajímavé v rámci Českého krasu. P ísp vek je dopln n o p ehled základních vegetačních jednotek rezervace podle Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010), o fytocenologické snímky vybraných vegetačních jednotek a mapu aktuální vegetace, jež vznikla na základ aktualizace mapování biotop z let Vymezení rozsahu území Zkoumané území leží na východním okraji centrální části Českého krasu (obr. 1) a je vymezeno hranicemi současné NPR Koda (obr. 2; viz též obr. 1 na str 447 v barevné p íloze). Území bylo p vodn vyhlášeno jako státní p írodní rezervace v roce 1952 výnosem č /52-IV/5 tehdejšího Ministerstva školství, v d a um ní ze dne na rozloze 464 ha a posléze p e azeno zákonem o

3 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu ochran p írody a krajiny a jeho provád cí vyhláškou do kategorie národní p írodní rezervace. P evážn lesnaté území Kody je dob e vymezeno v či okolní zem d lské krajin, nebo hranice NPR sleduje hranici lesa na západ, severu a jihu. Na východ území vede hranice po horním okraji východního svahu Císa ské rokle. Vícemén rozvoln ný les p echází z Císa ské rokle na Korenský vrch, který bývá n kdy nesprávn považován za součást NPR Koda. Ačkoliv je v tšina historických i současných nálezových dat z rezervace lokalizována jako Koda u Srbska, katastrální území Srbsko u Berouna ve skutečnosti zahrnuje zcela nejmenší část území západn od železniční zastávky v Srbsku. Nejv tší část rezervace, na západ a severu, zaujímá katastrální území Tetín u Berouna, následují Tobolka na jihovýchod a Korno s Císa skou roklí na východ. Podrobnou charakteristiku vývoje území od konce posledního glaciálu až do současnosti a p írodních pom r rezervace shrnuje detailn v p edchozím p ísp vku Ložek (2014). Obr. 1. Poloha území NPR Koda v rámci České republiky a fytogeografického okresu Český kras. Fig. 1. Position of the Koda NNR in the Czech Republic and in the phytogeographical district. 53

4 BOHEMIA CENTRALIS Obr. 2. Vymezení území národní puírodní rezervace Koda s pomístními jmény. Viz též obr. 1. na str Zhotovil: Ivan Balák. Fig. 2. Delimitation of the Koda National Nature Reserve with its place-names. See also fig. 1 on page 447. Created by Ivan Balák.

5 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Historie hospoda ení na území Kody Vývoj Kody v prehistorické dob popsal v p edchozím p ísp vku Ložek (2014). Poloha Kody ve starosídelní nížinné oblasti zap íčinila výrazné ovlivn ní kv teny i vegetace lidskou činností. Les se zde zachoval jednak díky výrazn členitému terénu, člov ku relativn nep ístupnému, a jednak díky m lkým p dám na skalnatém podloží, jež nebyly vhodné k zem d lskému využití. Od dob Karla IV. byl Tetínský revír, společn s revíry Zámeckým (= Karlštejnským) a Malomo inským, majetkem české koruny. Takto rozsáhlý majetek nebyl nikdy d len do menších částí, což op t napomohlo zachování lesních porost. Podrobný rozbor historického lesního hospoda ení v Českém krasu provedli Novák et Tlapák (1974) p i p íležitosti jeho vyhlášení chrán nou krajinnou oblastí. Z této práce si dovolíme citovat a shrnout podstatné skutečnosti týkající se lesního hospoda ení v pr b hu posledních t í století. První úpln jší písemné záznamy karlštejnského panství pocházejí z první poloviny 18. století. Z nich je možné dovodit, že nap íklad podíl borovice lesní v Tetínském revíru byl výrazn vyšší než dnes. Byla druhou nejpočetn jší d evinou hned po dubu. V polovin 18. století byla na Kod nejspíše nejmenší zásoba d eva. D vod k tomu bylo vícero. Velká část stavebního d íví byla již vyt žena a v tšina lesa sestávala z pa ezin (d evin obnovujících se výmladkovým zp sobem a sloužících p edevším jako palivo). N které pozemky v jihovýchodní části byly využívány jako nelesní pastviny. B žn se páslo i v lese, kde se také hrabalo stelivo pro dobytek. V polovin 18. století zde také dosáhlo vrcholu salašnictví. Tehdejší karlštejnský velkostatek vykazoval v roce 1735 stav 4660 ovcí. Pastva i t žba steliva byly zakázány v roce 1737, ale b žn se i posléze tento zákaz porušoval. Až do poloviny 19. století p etrvávala vysoká poptávka po d ev využívaném jako palivo, tudíž se na velké ploše území hospoda ilo pa ezinov. Ješt v první polovin 19. století zde byl podíl pa ezin výrazn vyšší než vysokokmenného lesa. S vybudováním železnice z Prahy do Plzn v roce 1862 se začalo dovážet uhlí a význam palivového d eva poklesl. Pa eziny se poté částečn p evád ly na nepravé kmenoviny, kdy se ze souboru kmínk na společném ko enovém systému (matečnici) vyjednotilo b hem desítek let pouze n kolik málo nejkvalitn jších. Významn jší bylo nahrazování pa ezin nep vodními d evinami výsadbou či síjí, a to smrkem na stinn jších stanovištích, borovicí černou či akátem na stanovištích výsušných, dále mod ínem a částečn i p vodním dubem. Dle evidence z roku 1936 dosáhl na karlštejnském panství podíl nep vodního, vysazovaného smrku 20 % redukované zásoby. P edstihl tím i habr s 13 % a dostal se na druhé místo za dub s 21 %. Borovice černá zaujímala necelá 3 %. Po vyhlášení rezervace v roce 1952 byl podíl nep vodních jehličnan op t snižován až na současných 7 %. Rozsah lesní p dy NPR Koda byl v polovin 19. století tém stejný jako v současnosti. Podle II. vojenského mapování byl významný rozdíl pouze v tehdy částečn bezlesém Korenském vrchu a úpln bezlesé Císa ské rokli. 55

6 BOHEMIA CENTRALIS 32 Historie ochrany Koda byla vyhlášena státní p írodní rezervací v roce Z ízení její ochrany souviselo p edevším s rizikem rozší ení t žby vápenc z velkolom do jádrové oblasti Českého krasu kolem eky Berounky, kde se nachází i území dnešní rezervace. Tehdejší p edm ty ochrany byly definovány velmi obecn : krajinný ráz, kv tena a zví ena. Jejich definice byly odrazem doby, kdy tém veškerá hospodá ská činnost byla považována z hlediska ochrany p írody a krajiny za negativní. Tyto ochranné podmínky jsou platné dosud. Podle nich musí být lesní hospoda ení maloplošné a p i obnov lesa je t eba zachovat p vodní d evinné složení (dle definice je tím myšleno bez antropického vlivu, což je samoz ejm diskutabilní, nebo v současnosti nejsme schopni takovýto hypotetický stav ani popsat). Dále musejí být postupn mýceny nep vodní d eviny v čele s akátem a vysazování smrku má být omezeno na nejnutn jší pot ebu bažantnice, která byla z ízena nejspíše v oblasti U Korna, ale zanikla z ejm brzy po vyhlášení rezervace. Na prudkých svazích má být udržován ochranný les a t žba má být omezena jen na kalamitní p ípady. Louky a pastviny (p edevším ty, jež mají stepní charakter) mají z stat zachovány, jiné parcely k tomu vhodné mají být podle možnosti p em n ny na pastviny nebo zalesn ny d evinami místního p vodu odpovídajícími stanovištním pom r m, což je po staletém období mohutného zales ování pom rn zajímavý pozitivní p ístup k bezlesí. I v 21. století z stávají hlavní p edm ty ochrany stále stejné, jen díky prohloubení poznání ohrožení druh a biotop, co do podrobnosti i prostoru až na úrovni Evropské unie, došlo i k podrobn jšímu definování p edm t ochrany území v souvislosti se zahrnutím NPR Koda do Evropsky významné lokality Karlštejn-Koda (dle na ízení vlády 132/2005 Sb.). Zárove se již od 90. let 20. století p ipravuje rozší ení NPR Koda o lokality Tomášk v lom a Vanovické skály ležící na východ od stávající rezervace. 56 Historie botanického pr zkumu na území Kody Do Českého krasu a pravd podobn i do botanicky velmi atraktivní oblasti Kodského revíru zavítali první floristé již na p elomu 18. a 19. století. Z nejzvučn jších jmen té doby lze zmínit nap. bratry Preslovy, Steinmanna, Haenkeho a Opize, z nichž poslední jmenovaný uvádí ve svém soupisu lokalit probádaných v České republice (Opiz in Skalický 1967) i n kolik lokalit z Českého krasu, mezi nimiž se však žádná zmínka o Kodském revíru nevyskytuje. První skutečn doložené nálezy z Kody pocházejí až z konce 19. století. Menší množství sb r a pravd podobn i nejstarších floristických dat z oblasti Kody a okolí pochází od Čelakovského. Výsledky svých pr zkum uve ejnil a shrnul ve své

7 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu nejznám jší práci Prodromus kv teny české ( ) a také v Kv ten okolí Pražského (1870), ze kterých je z ejmé, že v Kodském revíru navšt voval hlavn oblast Tobolského vrchu a okolí Tetína. Velká část nález, které ve své práci zmi uje, však pat í Velenovskému, který mu o svých pr zkumech podával písemné zprávy. Taxony, jež Čelakovský zmi uje z Kody, jsou uvedeny v p ikládané tabulce (tab. 1, str ), která zahrnuje i všechny další historické záznamy taxon z prací níže zmi ovaných autor. Začátkem dvacátých let 20. století začalo být území studováno nejen po floristické, ale též po fytocenologické stránce. Nejvíce botanických prací z Kody zpracoval Klika ( , 1932), p ičemž n které jeho práce jsou dopln ny fytocenologickými snímky (Klika 1928, 1933), v nichž si všímá nejen xerotermních travinných společenstev, ale také lesní vegetace. Oblastí se do značné míry také zabývali Rohlena (1924, 1925, 1929), Domin (1942) a Dostál (1942). Ekologickou studii na xerotermních rostlinách zdejších stepí zpracoval Če ovský (1960). V sedmdesátých letech 20. století tuto oblast floristicky zkoumal Skalický, jehož data však nebyla dosud nikde publikována. Výjimkou je n kolik jeho údaj o výskytu taxon v Kod, jež uve ejnila ve své diplomové práci Haščynová (1979). Pr zkumem lokalit chrán ných a ohrožených druh NPR Koda se zabýval Kop iva (1975). O dva roky pozd ji se podrobnému studiu kv teny na Kod začala v novat i Skalického studentka v rámci své diplomové práce Danuše Haščynová (1979). Vznikla tak do té doby nejrozsáhlejší floristická práce o Kod, zabývající se do jisté míry i vegetací. O rok pozd ji tatáž autorka práci ješt rozší ila o studium sukcese v opušt ném Tomáškov lomu a o n které dopl ující fytocenologické údaje ve své rigorosní práci (Haščynová-Součková 1980). Vegetaci zde studovala i Knížetová (1970) a tém o 20 let pozd ji z materiál dálkového pr zkumu Zem provedla vegetační mapování NPR Koda i Fišerová (1989). Vegetaci st edočeských p novc v Císa ské rokli studoval Rivola (1982). V Císa ské rokli se bryologickým pr zkumem zabýval Fott (1951) a pozd ji i Stuchlý (1962, 1964, 1976). Bryologicky prostudovali n kolik lokalit nad Kodskou st nou i Hadač a Šmarda (1944). Biologickou aktivitu p d rostlinných společenstev v Kod zhodnotil Seifert (1960). Zásadami lesního hospoda ení v rezervaci se zabýval Samek (1967), svými poznámkami k této problematice p isp l i Kop iva (1973). Ko enovou ekologii d ínu zde studovala Dvo áková (1965). ada dalších významných botanik vedla do této oblasti exkurze a dále ji floristicky studovala i v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, nap. Kubíková a Skalický. I v posledních patnácti letech je NPR Koda oblastí vyhledávanou botaniky, i když tito se již nev nují floristickému a fytocenologickému pr zkumu oblasti, ale jejich pozornost se soust e uje spíše na významné prvky kodské kv teny, jejich 57

8 BOHEMIA CENTRALIS 32 ochranu a plánování vhodného managementu či na populační biologii vybraných, v tšinou ohrožených druh rostlin. O revizi lesních typ Českého krasu včetn NPR Koda pojednává studie Šamonila (2007). Výskytu orchidejí na území Kody i celého Českého krasu se v nuje Palásek et al. (2004). Populační biologií kriticky ohroženého druhu Dracocephalum austriacum se zde zabývají v nejnov jších studiích Dostálek et al. (2010) a Dostálek et Münzbergová (2011, 2012). Dostálek se v noval také ekologii rodu Thesium (Dostálek et Münzbergová 2010). Rozší ením a populační biologií druhu Aster amellus v ČR (tedy i na území NPR) se zabývala Mandáková (2006). Geobotanickým výzkumem na Kodské st n se v minulých letech zabývala i Raabová et al. (2007) v rámci své disertační práce na téma lokálních adaptací druh na stanovišt. Revizí rodu Sorbus a konkrétn studiem populací Sorbus eximia na Kod se zabýval Vít et al. (2012). Po posledním podrobném floristickém pr zkumu území (Haščynová 1979) se po více než 25 letech v novala floristickému a z části i fytocenologickému pr zkumu Kody v rámci své diplomové práce spoluautorka této studie, J. Horáčková (roz. Schlägelová) (Schlägelová 2006). Navázání jejího floristického pr zkumu na práci Haščynové (1979) umožnilo do jisté míry provést srovnání historických floristických údaj s aktuálním stavem flóry. V letech se v noval aktualizaci mapování biotop Kody a tvorb nového plánu péče Tomáš Tichý (Anonymous 2013, Tichý 2014). Na základ dat získaných b hem t chto dvou posledních intenzivních pr zkum flóry a vegetace Kody společn p edkládáme tento p ísp vek, jehož cílem je shrnout veškeré nám známé floristické údaje z území stávající NPR Koda. Pr zkumu p ilehlého Tomáškova lomu a Vanovických skal (území skal a skalních sráz nad Berounkou táhnoucí se sm rem na východ ke Krupné), se v poslední dob v novala ve své bakalá ské práci Karešová (2007) a Špry ar (in prep.). Fytogeografie území Území Českého krasu spadá podle fytogeografického člen ní České republiky (Hejný et Slavík 1988) do fytogeografické oblasti termofytika, jež je charakteristická svojí teplomilnou vegetací a kv tenou. Xerotermní společenstva, skalní, stepní a lesostepní vegetace se zde zachovala již od neolitu, kdy došlo k dlouhodobému odlesn ní zdejší krajiny vlivem hospoda ení člov ka. Další člen ní adí území do fytogeografického obvodu České termofytikum a fytogeografického okresu č. 8 Český kras, pro n jž jsou typické druhy termofilní a mezofilní kv teny, kolinního a suprakolinního vegetačního stupn s relativn kontinentálním klimatem (Skalický 1988). 58

9 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Vlastní fytogeografický okres Český kras rozd lili Skalický et Jeník (1974) ješt na t i části pražskou, centrální a zdicko-lite skou část. Podle tohoto rozd lení leží NPR Koda v centrální části Českého krasu (viz obr. 1, str. 53). Tato část je antropicky nejmén ovlivn nou oblastí nacházející se v jád e CHKO Český kras. Její kv tena je nejpest ejší, pon vadž zahrnuje maximum reliktních biotop. Charakterizují ji druhy lesní a lesostepní kv teny, a dále druhy skalních a nelesních fytocenóz na m lké p d (Skalický et Jeník 1974). Materiál a metodika V NPR Koda byl v pr b hu vegetačních sezón v letech provád n botanický pr zkum, jehož primárním cílem byla floristická inventarizace kv teny rezervace a její srovnání se stavem v roce 1979, kdy prob hl poslední ádný floristický pr zkum území. Součástí sb ru dat bylo i fytocenologické snímkování vegetace. Metodika floristického mapování Nomenklatura cévnatých rostlin je sjednocena podle Klíče ke kv ten ČR (Kubát et al. 2002). Taxony jsou v tšinou rozlišeny na úrovni druhu či poddruhu. Determinačn obtížné taxony určené pouze do rodu (nap. Alchemilla, Crataegus, Rosa, Rubus, Taraxacum aj.) jsme do práce nezahrnovali, ale jejich herbá ové položky p iložené k diplomové práci (Schlägelová 2006) jsou k dispozici specializovaným taxonom m v herbá i Katedry botaniky P F UK v Praze (PRC). K determinaci taxon byly využívány určovací p íručky: Rothmaler et al. (2000), Dostál (1958), Hejný et Slavík (1988, 1990, 1992), Slavík (1995, 1997, 2000), Slavík et Št pánková (2004), Kubát et al. (2002), dále k určování druh rodu Calamagrostis Grulich (1986), rodu Allium v nekvetoucím stavu Krahulec (1977) a skupiny Arabis hirsuta Novotná et Tomšovic (1969). Taxony ochraná sky významné a zvlášt chrán né jsou rozd leny do jednotlivých kategorií podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012) a vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., p íloha II. K vytvo ení seznamu antropofyt byl využíván katalog nep vodních druh české flóry (Pyšek et al. 2012). Floristický pr zkum území probíhal (1) podle metodiky použité u p edešlého pr zkumu Haščynové (1979) tzn., že byl po izován seznam taxon pro každý jednotlivý porost dle lesního hospodá ského plánu Kody z roku 1979, kde je toto rozsáhlé území rozčlen no do 235 porost a (2) jako zápis taxon na subjektivn zvolených 771 bodových lokalitách zam ených p ístrojem GPS v okruhu p ibližn 10 m od zam eného bodu (tj. na ploše cca 315 m 2 ). Lokality byly vybírány tak, aby postihovaly co nejlépe heterogenitu navštívených biotop, p ičemž nejv tší pozornost byla v nována pr zkumu lokalit se zvlášt chrán nými nebo ochraná sky významnými druhy rostlin. Z tohoto d vodu jsou skalní a travinné biotopy s vyšší a lokáln prom nlivou druhovou diverzitou pokryty mnohem hustší sítí bodových lokalit, než rozsáhlé druhov homogenní lesní biotopy. Veškeré takto po ízené floristické údaje byly zpracovány v programu SurveyPro (Bukáček et al. 2000), který byl vyvinut pro pot eby sb ru floristických či faunistických nález a v současnosti 59

10 BOHEMIA CENTRALIS 32 jsou uloženy v Nálezové databázi ochrany p írody (dále jen NDOP) spravované Agenturou ochrany p írody a krajiny ČR (AOPK ČR). Floristické údaje byly také získávány b hem mapování biotop (viz níže). B žné druhy byly lokalizovány do p ibližn 300 biotopových segment, zatímco vzácné druhy byly lokalizovány pomocí GPS s p esností do 20 m. Segmenty lesních biotop m ly v tší rozlohu (až n kolik hektar ), zatímco nejmenší segmenty nelesních biotop m ly n kdy pouhých 100 m 2. Vzhledem k tomu, že celkem bylo zaznamenáno více jak 13 tisíc nálezových údaj a není možné je všechny zve ejnit v tomto p ísp vku, odkazujeme na NDOP, která je na vyžádání dostupná odborné ve ejnosti a je možné odtud získat p esné údaje o rozší ení všech aktuáln nalezených druh, tj. lokalizace nález, data nález, informace o početnosti v p ípad vzácn jších druh nebo o biotopu apod. Vzhledem k tomu, že se práce soust edila p edevším na mapování ochraná sky významných a zvlášt chrán ných druh cévnatých rostlin, uvádíme mapy rozší ení nejvýznamn jších 37 z nich (obr. 3 9, str ). Mapy rozší ení všech vzácných druh (tj. zákonem chrán ných druh i druh z Červeného seznamu) jsou uvedeny v diplomové práci (Schlägelová 2006) nebo jsou na vyžádání k dispozici v NDOP či v archivu úst edí AOPK ČR. Níže v textu komentujeme rozší ení nejvýznamn jších vzácných druh v rezervaci, p ičemž používáme k jejich lokalizaci místních názv (viz jejich p ehled v map, obr. 2, str. 54), nebo se obvykle vyskytují v širší oblasti a výčet jejich bodových výskyt by byl zbytečn obsáhlý. Pod tradičními místními názvy jsou myšleny lokality bez p esného vymezení hranic a plochy. Metodika fytocenologického mapování V letech bylo na území NPR Koda po ízeno 84 fytocenologických snímk za azených do čtrnácti svaz (viz tabulky 2 9). Jejich p esnou lokalizaci geografickými sou adnicemi v systému WGS-84 uvádí tab. 10 (str. 145). Fytocenologické snímkování bylo provád no podle klasických metod curyšsko-montpelliérské školy za pomocí rozší ené sedmičlenné Braun-Blanquetovy škály (Braun-Blanquet 1932, Moravec et al. 1994). Fytocenologické snímky byly zpracovány pomocí databázového programu Turboveg (Hennekens 1996) a jsou uloženy v České národní fytocenologické databázi v Brn pod číslem trojmístné číslo snímku (Chytrý et Rafajová 2003). Nomenklatura syntaxon byla sjednocena podle práce Moravce (Moravec et al. 1995). Za azení snímk do fytocenologického systému bylo provedeno podle práce Chytrého a Tichého (Chytrý et Tichý 2003). Jednotlivé syntaxony a jejich snímky byly za azeny do fytocenologického systému na úrovni svaz ; v p ípadech, kdy nám bylo jejich za azení do fytocenologického systému jasné, i na úrovni asociací a subasociací. Mapování biotop V letech byla provád na aktualizace mapování biotop, které probíhalo dle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotop (Lustyk et Guth 2012) ve vegetačních jednotkách Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010). Mapováno bylo zhruba v m ítku 1 : 5000, u významných skalních a travinných biotop i podrobn ji, s použitím terénního počítače Trimble Nomad 800 s mobilním GIS. Reálná nep esnost se v terénu pohybovala do 20 m. Nálezy významných taxon dle Červeného seznamu (Grulich 2012) byly v terénu taktéž zaznamenávány s pomocí mobilního GIS. 60

11 Flóra NPR Koda Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu B hem pr zkum v letech bylo nalezeno celkem 617 druh, z nichž celkem 102 bylo na území rezervace zjišt no v bec poprvé. Z celkového počtu všech druh, udávaných v inventarizačním seznamu flóry NPR Koda (celkem 754 taxon ) nebylo potvrzeno 137 taxon, z nichž 27 se pravd podobn na území rezervace nikdy nevyskytovalo a jde pouze o chybn determinované taxony, o zám ny s jinými taxony (viz kapitola o pochybných druzích níže) nebo o druhy, jež se vyskytují v oblastech p ilehlých k rezervaci, které zejména auto i nález z 1. poloviny 20. století považovali za součást Kodského revíru, který plošn neodpovídá dnešnímu vymezení území NPR Koda. Zvlášt chrán né a ohrožené druhy cévnatých rostlin V celkovém seznamu cévnatých rostlin rezervace včetn historických nález figuruje 42 druh z vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a 193 druh z Červeného seznamu (Grulich 2012), jejichž seznam a kategorie ohrožení uvádí tab. 1 (str ). V následujícím výčtu uvádíme všechny zákonem chrán né druhy rostlin, které jsou z území Kody známy, a tučn označujeme druhy, jejichž výskyt byl námi v letech ov en. Jmenovit jsou to tyto: 4 kriticky ohrožené (Dracocephalum austriacum, Lathyrus pannonicus subsp. collinus, Myosotis stenophylla a Phyllitis scolopendrium), 14 taxon siln ohrožených (Cephalanthera rubra, Corallorhiza trifida, Dianthus gratianopolitanus, Hypericum elegans, Inula germanica, Orchis morio, O. purpurea, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Saxifraga paniculata, S. rosacea subsp. sponhemica, S. tridactylites, Stipa pulcherrima, Tephroseris integrifolia a Viola stagnina) a 24 taxon ohrožených (Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum, Anemone sylvestris, Anthericum liliago, Aster amellus, A. linosyris, Aurinia saxatilis subsp. arduini, Biscutella laevigata subsp. varia, Botrychium lunaria, Campanula bononiensis, Centaurea triumfettii subsp. axillaris, Cephalanthera damasonium, Clematis recta, Cornus mas, Dictamnus albus, Epipactis atrorubens, Galanthus nivalis, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Melittis melissophyllum, Platanthera bifolia, Polygala chamaebuxus, Quercus pubescens, Stipa pennata a Thalictrum foetidum). Ov eno bylo rovn ž 143 druh z Červeného seznamu (Grulich 2012), což p edstavuje asi 23 % z námi ov ené flóry NPR Koda (tab. 1). Rozší ení vybraných taxon komentujeme v následující kapitole. Nejvíce ochraná sky významných taxon se soust edilo p edevším v biotopech suchých a skalních trávník, zbývající vzácné druhy se vyskytovaly roztroušen v lokáln bohatých lesních biotopech. Ukázalo se, že počet ochraná sky významných a zvlášt chrán ných druh rostlin a jejich rozší ení v rezervaci se od roku 1979 nijak podstatn nezm nily, nicmén ada druh otev ených biotop, 61

12 BOHEMIA CENTRALIS 32 které postupn zar stají d evinami, p ichází o svá stanovišt. Lze očekávat, že početnost jejich populací i počet lokalit bude postupn klesat, pokud v rezervaci nebude o otev ené biotopy pečováno. Komentá e k ochraná sky nejvýznamn jším a jinak zajímavým druh m Zvlášt chrán né druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. označujeme následovn : 1 kriticky ohrožený druh, 2 siln ohrožený druh, 3 ohrožený druh. U druh Červeného seznamu ČR (Grulich 2012) používáme následující zkratky: C1 kriticky ohrožený taxon, C2 siln ohrožený taxon, C3 ohrožený taxon, C4a vzácn jší taxon vyžadující další pozornost mén ohrožený, C4b vzácn jší taxon vyžadující další pozornost dosud nedostatečn prostudovaný. Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum ( 3, C4a) obr. 6 (str. 87) Om j vlčí mor pravý se vyskytuje roztroušen v celé rezervaci. Nejv tší populace se nacházejí v chladných a vlhkých terénních depresích v dolní polovin Kodského údolí kolem Kodského potoka, okolí osady Koda a západní části rezervace pod skalami Nad Domášovem. Z Kody je jeho výskyt znám již od dob Čelakovského ( ) a je v literatu e nep etržit udáván v tšinou botanik až do dnešní doby. Allium rotundum (C3) Česnek kulovitý nebyl dosud z Kody uvád n, nebo v tšinu vegetační sezóny jde o nenápadný druh s nekvetoucími rostlinami, které jsou snadno p ehlédnutelné. Ani naše pr zkumy jeho výskyt nezachytily, ale byli jsme na n j upozorn ni autorem nález Františkem Krahulcem, který společn s námi v roce 2012 potvrdil výskyt desítek jedinc s mnoha kvetoucími rostlinami ve skalních a rozvoln ných suchých trávnících pod Kodskou st nou v Kodské rokli a v Císa ské rokli. Allium senescens subsp. montanum (C4a) Česnek šerý horský se vyskytuje roztroušen ve skalních trávnících rezervace (Císa ská rokle, Kodská st na, na západním svahu Tobolského vrchu a Nad Domášovem). Nejhojn jší je v jihovýchodní st n Císa ské rokle a na západních skalkách na Tobolském vrchu. Chybí nap íklad na jižním svahu Tobolského vrchu (na takzvané Tobolské stráni), nebo tato lokalita má hlubší p du a skalní výchozy, kde by se dal výskyt druhu očekávat, jsou z ejm vytvo eny maloplošnou t žbou vápence. Z území Kody je uvád n kontinuáln již od dob Čelakovského. Alyssum montanum subsp. montanum (C3) Ta ice horská pravá roste v suchých úzkolistých a skalních trávnících (Císa ská rokle, Kodská st na, lokalita U Korna, Na Skalkách, Tobolská strá, západní svah Tobolského vrchu, vrchol Tobolského vrchu a Nad Domášovem). Její nejhojn jší výskyt byl zaznamenán Nad Domášovem a na Tobolské stráni, kde roste v počtu desítek jedinc. Její výskyt na Kod uvádí poprvé Klika (1928). Anemone sylvestris ( 3, C2) obr. 7 (str. 88) Sasanka lesní je odtud udávána již Rohlenou (1924, 1925, 1929). Ve starší literatu e byla často označována jako pom rn hojný druh, avšak na v tšin uvád ných lokalit se jí 62

13 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu v současnosti nepoda ilo ov it. Aktuáln bylo nalezeno do deseti kvetoucích jedinc v oblasti Za Lípou a na lokalit Na skalkách, kde roste p i okraji stepí v zástinu dub a ke ového patra. Dále jsme nalezli deset kvetoucích jedinc na severozápadním vrcholu Tobolského vrchu. Kop iva (1975) ješt uvádí bohatou lokalitu z oblasti západních skalek na Tobolském vrchu, která je však v současnosti siln zarostlá Ligustrum vulgare. Kop iva (1975) uvádí výskyt sasanky lesní také z lokalit Nad Domášovem, Ve hlinkách, nad Kodskou st nou, u Kodské jeskyn a Na červeném vršku, kde se nám ji nepoda ilo v současnosti ov it. I tyto p vodn otev ené lesostepní lokality jsou momentáln zarostlé k ovinami, jako nap. Acer campestre, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare a Lonicera xylosteum. Úbytek sasanky lesní je od konce 20. století pozorován i na dalších lokalitách v Českém krasu, což pravd podobn souvisí se zmi ovanou ztrátou vhodných polootev ených stanoviš, která postupn zar stají. Anthericum liliago (C3) B lozá ku liliovitou našli Dostál (1942) a Če ovský (1960) ve spodní skalnaté části Kodské st ny a Knížetová (1970) na plošin nad skalami poblíž záv ru Císa ské rokle, asi 1 km SSZ od kaple v obci Korno. Nám se tento druh ov it nepoda ilo, nicmén v roce 2003 jej nalezl na skalách ve svahu nad levým b ehem potoka v dolní části Císa ské rokle Karel Boublík (Chytrý et Rafajová 2003, číslo snímku ). B lozá ka liliovitá roste v Českém krasu na diabasech, ale i na vápencích, p edevším na reliktních stanovištích skalních ostroh nad údolím Lod nického a Bubovického potoka, na desítce lokalit mezi Sedlcem a Srbskem a v údolí eky Berounky na Bud anské skále v Karlštejn (Hummel 2002b, 2005, Karešová 2012). Vyskytuje se i v trávnících na lesních okrajích či sv tlinách, které nejsou vázány výraznou geomorfologií skalních ostroh Pod Plán mi na jižním svahu Boubové u Srbska (Hummel 2002b) či na P edním Strážišti u Korna (Hroudová et Zákravský 1996). Rokle a skalní st ny v NPR Koda z ejm nep edstavují dostatečn rozsáhlé reliktní lokality nad vodním tokem, proto se zde vyskytuje jen ojedin le. Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma (C4a) Kerblík t ebule št tinoplodý je snadno p ehlédnutelný druh, jenž se dá nalézt zjara na vlhkých stinných skalkách a su ových svazích ve východní a jihovýchodní části rezervace, kde se vyskytuje podél hranice rezervace a nikdy nezasahuje hloub ji do prostoru NPR. Nejhojn ji se vyskytuje na skalách a sutích kolem chatové osady Srbsko. Z Kody byl uvád n již Klikou ( ), jehož nález až dosud nebyl nikým ov en, vyjma nepublikovaných údaj Skalického, jež uvádí ve své práci Haščynová (1979). Bohužel Skalického nálezy jsou bez bližšího popisu dat a lokalit výskytu. Arabis auriculata (C3) Huseník ouškatý je drobný druh huseníku, který vykvétá již v dubnu a v kv tnu obvykle ve skupinách jedinc v suchých úzkolistých trávnících a na skalních výchozech (Císa ská rokle, Kodská st na, Tobolská strá, západní svah Tobolského vrchu, Nad Domášovem a západn od vrchu Za Lípou). Nejbohatší výskyt má na Tobolské stepi a na skalkách v oblasti Nad Domášovem. Z Kody je uvád n poprvé Klikou ( ) a mnoha dalšími autory až do současnosti. 63

14 BOHEMIA CENTRALIS 32 Arabis pauciflora (C3) Huseník chudokv tý roste obvykle ve skupinách jedinc roztroušen v doubravách a dubohab inách na celém území rezervace. Nejhojn ji v počtu stovek jedinc na západním svahu vrchu Za Lípou, kde je nejlépe z celého území Kody vyvinuta mochnová doubrava a na severozápadním vrcholu Tobolského vrchu. Na Kod je jeho výskyt poprvé doložen Dominem (1942) a následn pravideln ov ován až do současnosti. Aster amellus ( 3, C3) obr. 7 (str. 88) Hv zdnice chlumní roste v suchých trávnících a teplomilných doubravách ve velmi početných populacích (Císa ská rokle, Kodská st na, západní svah Tobolského vrchu, Nad Domášovem a na vrchu Za Lípou). Nejhojn jší je nad severozápadn orientovanou st nou Císa ské rokle, na Kodské st n a na vrchu Za Lípou. Malé populace jsme našli i na vrcholu a severním úpatí Tobolské vrchu. Hv zdnice chlumní roste velmi hojn též v suchém širokolistém trávníku na severozápadním úpatí Tobolského vrchu t sn za hranicí rezervace. Z Kody její výskyt uvádí již Klika ( ) a posléze mnoho dalších autor. Haščynová (1979) ji nalezla ješt na lokalit Ve vosičí. Aster linosyris ( 3, C3) obr. 3 (str. 84) Hv zdnice zlatovlásek se vyskytuje pouze v rozvoln ných suchých úzkolistých trávnících nad Kodskou st nou, včetn jejich nejvýchodn jšího výb žku, kde tvo í početné populace čítající stovky jedinc. Je zajímavé, že z Kody jej uvádí poprvé teprve Kop iva (1975), p estože Kodská st na a suché trávníky nad ní byly p edchozími botaniky navšt vovány v bec nejčast ji. Výskyt hv zdnice zlatovlásku na Kod je jediný známý jižn od Berounky v Českém krasu. P itom v sousední NPR Karlštejn začíná její hojný výskyt v suchých trávnících již na okraji zástavby Srbska a Bud an (Hostomská 2002, Hummel 2005, Tichý 2014), stejn tak t sn sousedí s chatovou zástavbou na Černé skále v Rovin u Hlásné T eban (Hummel 2005, T. Tichý not.). V Českém krasu její rozší ení pokračuje p es Karlické údolí (Hummel 2002a, T. Tichý not.), Radotínské údolí (Špry ar 2002, T. Tichý not.), Chuchelský háj (Šturma 2011) až po Prokopské údolí (Šturma 2009). Aurinia saxatilis subsp. arduini ( 3, C4a) obr. 4 (str. 85) Ta ice skalní roste roztroušen na skalách Kodské st ny a také hojn na západní st n Císa ské rokle. N kolik rostlin bylo nalezeno na výb žku skalního h betu na lokalit Čertova branka a také na skalce na severovýchodní hran Císa ské rokle na samé východní hranici rezervace. Bupleurum longifolium subsp. longifolium (C2) obr. 6 (str. 87) Prorostlík dlouholistý pravý se vyskytuje roztroušen ve sv tlých doubravách a dubohab inách s dob e vyvinutým bylinným patrem v severozápadní části rezervace (Ve vosičí, Ve Hlinkách, na Prost edním vrchu a Za Lípou). Haščynová (1979) uvádí prorostlík ješt z lokality Nad rovinami v severní části rezervace, a dále ze západních svah severn od lokality Nad Domášovem, kde jsme jej v současnosti nepotvrdili. Centaurea triumfettii subsp. axillaris ( 3, C3) obr. 4 (str. 85) Chrpa chlumní roste hojn na Kodské st n a v suchých a skalních trávnících nad ní a na obou st nách Císa ské rokle. Roztroušen se pak vyskytuje tém na všech lokalitách 64

15 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu v rezervaci, které skýtají suché či skalní trávníky alespo v podobn sv tlin v teplomilných doubravách U Ivana, Na skalkách, Tobolská strá, západní svah a jihozápadní i severovýchodní vrchol Tobolského vrchu, Nad Domášovem, Ve vosičí a Za Lípou. Centaurium erythraea (C4a) Zem žluč okolíkatá se vyskytuje na pasekách či zatravn ných okrajích listnatých les podél cest. Roste roztroušen v západní a jižní části NPR, nejhojn ji na pasece na Tobolském vrchu a u lesní školky pod Tobolským vrchem p i zelené turistické stezce. Cephalanthera damasonium ( 3, C4a, CITES) obr. 9 (str. 90) Okrotice bílá roste v doubravách, dubohab inách, bučinách, ale i v první generaci smrkových monokultur. Je velmi hojná, vyskytuje se roztroušen po celé rezervaci. B hem n kterých vegetačních sezón se však objevuje jenom ojedin le, nebo klimaticky nep íznivé vegetační sezóny p ežívá pod zemí jakožto geofyt. Její výskyt na území Kody je pravideln dokládán historickou literaturou již od dob Čelakovského. Cephalanthera rubra ( 2, C2, CITES) obr. 6 (str. 87) Okrotice červená se roztroušen vyskytuje na n kolika místech v bučinách. V literatu e je uvád no deset lokalit. Pouze na t ech z nich se nám poda ilo její výskyt ov it, a to v bučin Na svislích a v jejím okolí, nedaleko jeskyn Austrálie severn od Kodské st ny a v bučin U slam ný boudy v západní části rezervace. V bučin Na svislích roste pom rn početná populace, čítající po orientačním sčítání v roce 2005 asi 26 jedinc, z nichž p ibližn t etina v tomto roce kvetla, v roce 2010 bylo nalezeno 37 jedinc, z nichž asi 10 kvetlo. Další dva ojedin lé výskyty mladých sterilních jedinc byly zaznamenány ješt v jejím širším okolí. Nedaleko jeskyn Austrálie bylo nalezeno asi p t sterilních jedinc. V bučin U slam ný boudy (lokalita popsaná již Kop ivou v roce 1975) byli nalezeni t i jedinci, z nichž pouze jeden v roce 2005 kvetl. Vzhledem k tomu, že se jedná o geofyt a o druh snadno p ehlédnutelný ve sterilním stavu, je pravd podobné, že se vyskytuje i na dalších v literatu e uvád ných lokalitách a její výskyt se proto v budoucnu ješt poda í ov it. Clematis recta ( 3, C3) obr. 7 (str. 88) Plamének p ímý se roztroušen vyskytuje ve sv tlých listnatých lesích, p i lesních okrajích a v lemech otev ených skalních a suchých trávník na n kolika lokalitách Kody. Nejbohatší populace roste v rozvoln ných teplomilných doubravách U Ivana a Za Lípou. Menší populace druhu roste p i ústí Císa ské rokle na její jihovýchodní st n a na západním a severovýchodním svahu Tobolského vrchu. Obvykle se na lokalitách výskytu objevuje v počtech do deseti jedinc. Listy plaménku jsou často zaminované parazity. Z ejm z tohoto d vodu dochází k oslabení rostlin, jež se vyskytují tém výhradn ve vegetativním stavu. Mají obvykle pouze n kolik pár list a velmi z ídka kvetou. Výskyt plaménku na Kod je v historické literatu e uvád n již Klikou ( , 1928, 1932). Corallorhiza trifida ( 2, C2) obr. 6 (str. 87) Korálice trojklaná je historicky uvád na již v práci Rohleny (1924, 1925, 1929), není ale zcela jasné, kde p esn se druh tehdy vyskytoval. Patrn n kde v okolí Tobolského vrchu. Kop iva (1975) tento druh označuje jako roztroušen se vyskytující na celém území 65

16 BOHEMIA CENTRALIS 32 rezervace, konkrétní lokality uvádí západn a východn od Kodské st ny a Na pískách. Po velmi podrobném pr zkumu území byla však o n kolik let pozd ji nalezena Haščynovou (1979) pouze na dvou lokalitách, a to Na skalkách a v oblasti nad chatovou osadou, jihozápadn od lokality Za vodou, kde je dnes nejv tší smrková monokultura v rezervaci. V letech a v roce 2011 byla každoročn nalézána Josefem Mottlem na t ech mikrolokalitách v bučin u hlavní aleje mezi lokalitou U obrázku a lokalitou Na pískách v počtu nejčast ji dvou, až max. 23 jedinc a dále u jeskyn Austrálie severn od Kodské st ny. Korálice trojklaná je velmi drobná orchidej, kterou lze lehce p ehlédnout mimo období optimální fenologie, které trvá zhruba pouhých 14 dní. Cornus mas ( 3, C4a) obr. 9 (str. 90) D ín jarní obývá listnaté lesy, okraje šipákových doubrav, pláš ová společenstva, okraje suchých trávník a výslunné strán. Roste roztroušen po celé rezervaci. Na lokalitách svého výskytu je pom rn hojný, pouze čtvrtinu všech nález tvo ili mladé ke e. Nejhojn ji se vyskytuje v oblasti Nad Domášovem a U slam ný boudy, dále na vrchu Za Lípou, na Kodské st n a v jejím okolí, v doubravách na svahu spadajícím k železniční zastávce Srbsko, U Ivana, kolem Capuše, nad severozápadní st nou Císa ské rokle a roztroušen i jinde. V literatu e je z Kody uvád n v tšinou autor již od dob Klikových. Corydalis solida (C4a) Dymnivka plná byla nalezena v počtu jedinc pouze na skalkách na lokalit Čertova branka. Podle dostupné literatury nebyla dosud z Kody ani z okolních území uvád na, krom Kliky (1942), který ji uvádí z Velké hory u Srbska, kde od té doby nebyla potvrzena (cf. Hoffmann 2008). Corydalis intermedia (C4a) Dymnivka bobovitá roste vzácn ve Strmé rokli, včetn jejího severního ústí zvaném Čertova branka, dále u Kodského mlýna a na vrchu Za Lípou. Do roku 2005 nebyla dymnivka bobovitá z území Kody v bec udávána. Nejbližší v rohodný výskyt je udáván z Velké hory u Srbska, vyskytuje se však roztroušen i na dalších místech v Českém krasu nap. na Voškov (J. Horáčková not.). Je možné, že výskyt dymnivky bobovité je dosud pon kud p ehlížen. Crepis praemorsa (C2) obr. 7 (str. 88) Škarda ukousnutá roste v počtu desítek jedinc v mochnových doubravách na západním svahu vrchu Za Lípou. Škardu dále nalezli na lokalit U Ivana Jesse Kalwij a Radim Hédl (2014 in pers.) v počtu dvou exemplá. Na vrchu Za Lípou jsme ji po n kolik let nacházeli ve sterilním stavu, až v roce 2014 jsme ji zastihli kvetoucí. Poda ilo se nám tedy potvrdit nález Haščynové (1979) pod vrcholem Za Lípou. V současné dob jsou nám známy jen dv další lokality škardy ukousnuté z Českého krasu, a to T eba ská strá u Hlásné T eban, kde byly nalezeny desítky až stovky kvetoucích jedinc (T. Tichý not. 2014) a okolí P írodní památky Branžovy u Lod nice (Rak et al. 2011). Historické nálezy z Českého krasu uvád jí Domin (1928, 1942) z Radotínského údolí, Dostál (1942) z Velké hory u Srbska a Blažková (1979) in Moravec et Neuhäusl (1991) z vrcholové plošiny vrchu Klapice. Na Velké ho e ji Hoffmann (2008) nepotvrdil. 66

17 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Dictamnus albus ( 3, C3) obr. 8 (str. 89) T emdava bílá roste hlavn na okrajích sv tlých teplomilných doubrav a dubohab in, v suchých trávnících a na lesních travnatých sv tlinách. Nejhojn jší je nad Kodskou st nou a v jihovýchodní st n Císa ské rokle, kde rostou populace čítající stovky jedinc. Dále se vyskytuje v rozvoln né doubrav na vrchu Za Lípou, Nad rovinami, Ve hlinkách, Nad Konvalinkovým polem, Ve vosičí, Nad Domášovem, na západním svahu Tobolského vrchu, U Ivana, Na čihátku a na skalce západn od ústí Císa ské rokle. Dracocephalum austriacum ( 1, C1, ČK, EU2, BERN) obr. 3 (str. 84) Včelník rakouský se vyskytuje na šesti lokalitách v rezervaci. T i se nacházejí na Kodské st n (p ípadn nad její horní hranou) a t i v Císa ské rokli. Včelník roste v bohaté populaci ve skalních trávnících t sn nad hranou východní části Kodské st ny. Menší lokalita se nachází v amfiteátru v západní části Kodské st ny. Další menší lokalita, která nebyla dosud v literatu e uvád na, leží na hran skalního výb žku v nižší části Kodské st ny asi 50 metr západn od lokality v amfiteátru. Tady bylo námi v roce 2006 objeveno dev t jedinc včelníku. Celkem se podle práce Dostálka et Münzbergové (2012) nachází na Kodské st n asi 150 jedinc. Hlavní lokalita výskytu ve spodní části Císa ské rokle leží na skalních výchozech jihovýchodn orientované st ny, kterou včelník por stá od horní hrany skalní st ny rokle až do její st ední části. I zde je populace včelníku dosti početná, čítá p ibližn 200 rostlin (Dostálek et Münzbergová 2012). Další dv mikrolokality, čítající asi 11 rostlin, leží p ibližn 40 a 110 m jihozápadn od hlavní populace včelníku, p i horní hran skalní st ny. V posledních letech sledoval populace včelníku rakouského v Českém krasu Tomáš Dostálek v rámci své disertační práce a studoval mj. i jejich rozmnožování (Dostálek et al. 2010, Dostálek et Münzbergová 2012). Tento druh je na Kod ohrožován pouze p irozenou sukcesí, tedy zar stáním skalních st n d evinami, proto jsou d eviny pravideln vy ezávány. Včelník rakouský je reliktní druh, jehož severní okraj areálu rozší ení prochází Českou republikou (Rybka et al. 2004). NPR Koda a sousední NPR Karlštejn tvo í jádrovou oblast výskytu s vitálními populacemi o celkovém počtu tém 2000 rostlin. V České republice se krom populace z Českého krasu vyskytuje ješt jedna mikropopulace čítající n kolik rostlin na jižní Morav. Jedná se o druh mezinárodního významu, jelikož i jinde je ve svém evropském areálu rozší ení jeho výskyt vzácný a ostr vkovit roztroušený. Epipactis atrorubens ( 3, C3, CITES) obr. 3 (str. 84) Kruštík tmavočervený roste v teplomilných k ovinných společenstvech a na skalních sutích na vápenci v Císa ské rokli. Velmi bohatá populace čítající po orientačním sčítání p es 200 jedinc se vyskytuje ve východní st n Císa ské rokle na severozápadní stran Korenského vrchu. Asi polovina jedinc v roce 2005 kvetla. V následujícím roce se zde kv li nep íznivým klimatickým podmínkám objevilo pouze 50 jedinc ; b hem nep íznivých vegetačních sezón se druh na n kterých lokalitách s mén početnými populacemi v bec nemusí objevit. Pravd podobn z tohoto d vodu se nám nepoda il ov it výskyt kruštíku na Tobolské stráni a v jejím okolí, na západní skále na Tobolském vrchu či v horní části Císa ské rokle nad jihovýchodní st nou, odkud jej uvádí Palásek et al. (2004). Karel Boublík uvádí snímek s kruštíkem tmavočerveným ze západního svahu Císa ské 67

18 BOHEMIA CENTRALIS 32 rokle naproti lokalit na východní st n (Chytrý et Rafajová 2003, číslo snímku ). Krom t chto zdroj nebyl dosud nikým výskyt kruštíku tmavočerveného v rezervaci uvád n. Festuca pallens (C4a) Kost ava sivá se vyskytuje roztroušen ve v tšin skalních trávník v rezervaci. Nejhojn jší je ve skalních trávnících nad st ední a západní částí Kodské rokle a na skalkách Nad Domášovem. Ojedin le se kost ava sivá vyskytuje i v západní části Tobolské strán, p ičemž na této lokalit není doprovázena dalšími reliktními druhy na rozdíl od ostatních lokalit. Na Kod stejn jako jinde na vápencích v Českém krasu je relativn vzácná a tvo í vegetační subdominantu oproti výskytu na nevápencových otev ených skalách na K ivoklátsku nebo ve st edním nebo dolním Povltaví, kde jako dominantní druh jednoznačn p evažuje. V Českém krasu je nejhojn jší na skalních plotnách nad horní hranou st ny na Kotýzu a na skalách Šanova kouta u Hostimi. Relativn hojn se vyskytuje i na Vanovických skalách, tém sousedících s Kodou, na východ. Gagea villosa (C2) K ivatec rolní je časný jarní druh. N kolik kvetoucích jedinc bylo nalezeno v dubohab in nad su ovým svahem v lokalit Čertova branka. Další lokality se nacházejí roztroušen v okolních lesích ve Strmé rokli, na jižním okraji Císa ské rokle, kolem jeskyn Capuš a na svahu východn od Kodské st ny. Vyskytuje se zpravidla ve sterilním stavu s nitkovitými listy, které jsou v jarní vegetaci snadno p ehlédnutelné. Proto je pravd podobné, že k ivatec rolní byl dosud opomíjen a je v rezervaci mnohem rozší en jší, než se dosud p edpokládalo. Galanthus nivalis ( 3, C3, CITES, EU5) Sn ženka podsn žník roste v lese na pravém b ehu Kodského potoka p i jeho vyúst ní z Kodské rokle na okraji chatové osady v Srbsku. Byly nalezeny čty i kvetoucí trsy. S nejv tší pravd podobností sem byl druh zavlečen ze zahrádek, nebo k lesnímu okraji zahrádká i obvykle vyvážejí biologický odpad ze svých zahrad, včetn r zných druh p stovaných rostlin. Na stejné lokalit byl nalezen nap. voln rostoucí Tulipa gesnerana aj. S ohledem na to, že v rámci Českého krasu nemá pravd podobn žádnou p irozenou lokalitu a že dosud nebyla v literatu e z Kody uvád na, ji m žeme na Kod považovat za nep vodní. Galium boreale (C4a) Svízel severní se v rezervaci vyskytuje pouze velmi vzácn p i okrajích lesních cest. Byl nalezen u lesní cesty severn od lokality Na skalkách, u lesního okraje v oblasti Nad starými školkami, u lesní cesty na k ižovatce U obrázku, Na pískách, v lesním pr seku západn od Kodské st ny, severn od úpatí Tobolského vrchu a konečn v mochnové doubrav U Ivana. Jeho výskyt je v Českém krasu vázán p edevším na mochnové doubravy, které jsou v rezervaci ojedin lé, tudíž je zde svízel severní mnohem vzácn jší než nap. v NPR Karlštejn. Svízel severní uvádí na Kod poprvé Samek (1964) ze čty lesních porost mezi lokalitou Nad Konvalinkovým polem a severním úpatím Tobolského vrchu. V Samkem uvád ných lesních porostech se nám svízel severní nepoda ilo ov it, by jsme v n kterých ov ili srpici barví skou, kterou Samek též snímkoval. Nicmén náš 68

19 Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu nález na severním úpatí Tobolského vrchu byl vzdálen od Samkových porost pouze 200 metr. Zajímavé je, že jsme svízel severní nenašli ve fragmentech mochnových doubrav na lokalitách Za Lípou a na Prost edním vrchu. Gentianopsis ciliata (C3) Ho eček brvitý byl v současnosti potvrzen na západním okraji rezervace a t sn na západ od její hranice v suchém širolistém trávníku s výsadbou borovic lesních starou zhruba p t let, dále na vrchu Za Lípou a v lesním pr seku západn od Kodské st ny. Poprvé jej uvádí z Kody Stuchlý (1962) ze suchých trávník nad severozápadní st nou st ední části Císa ské rokle, odkud je pozd ji uvád n i Kop ivou (1975) a Haščynovou (1979), která jej jako jediná nalezla i p i severovýchodním okraji rezervace nad Srbskem. Nepoda ilo se nám ov it nálezy Hostomské (2002) z degradovaného sve epového trávníku u volejbalového h išt trampské osady v Kodské rokli, ze zar stající louky v jihovýchodním cípu chatové osady (východn od Kodské jeskyn ) a z východního svahu Císa ské rokle. Nenavšt vovali jsme však tyto lokality dostatečn často v pozdním lét. Výrazn hojn ji se v Českém krasu vyskytuje p edevším ve starých lomech s dostatkem sv tla nap. v Tomáškov lomu (Karešová 2007), na Zlatém koni (Florová 2012), v Solvayových lomech (Karešová 2012), v Černých roklích ( ezáč 2014). Dále roste v su ovém trávníku na T eba ské stráni (Hummel 2005). Helianthemum canum (C2) obr. 3 (str. 84) Devaterník šedý obývá výslunné strán a skalnaté svahy se skalními a úzkolistými suchými trávníky. V rezervaci se vyskytuje hojn nad hranou jihovýchodní st ny Císa ské rokle a vzácn na skalním h bítku svažujícím se od horní hrany st ny ke dnu rokle. Ob lokality se nacházejí na západním svahu Korenského vrchu. Dále se vyskytuje na jediné drobné lokalit s n kolika trsy nad st ední částí Kodské st ny. Haščynová (1979) jej uvádí ješt ze skalek Nad Domášovem, kde se nám jeho výskyt nepoda ilo prokázat. Devaterník šedý je na Kod výrazn vzácn jší než v sousedních územích, kde se vyskytuje roztroušen až hojn na Vanovických skalách (včetn Tomáškova lomu a okolí), Tetínských skalách a v NPR Karlštejn (p edevším v části podél Berounky), kde jsou všude rozsáhlá skalní bezlesí vázána na íční fenomén. Hierochloë australis (C3) obr. 9 (str. 90) Tomkovice jižní roste ve sv tlých dubohab inách a teplomilných doubravách. P estože byla z Kody uvád na n kolika autory z pouhých šesti lokalit, nám se poda ilo ov it její výskyt na zhruba t ech desítkách lokalit. Roste roztroušen až hojn p edevším na Tobolském vrchu, Nad Domášovem, na Prost edním vrchu, na vrchu Za Lípou, U Ivana, vzácn ji Ve vosičí, Nad starými školkami, u Čertovy branky, západn osady Koda a u Kodské jeskyn. Inula germanica ( 2, C2) Oman n mecký nalezl na travnatých zalesn ných stráních nad nádražím Srbsko, východn Kodské st ny Klika ( ). Jeho nález nebyl potvrzen žádným z dalších podrobných pr zkum Kody. P ekvapiv zde byl znovu nalezen v roce 2001 Zde kem Kaplanem b hem floristického kurzu ČBS na Berounsku (viz Špry ar 2007). Oman n mecký je z posledních desetiletí znám z Českého krasu pouze z pražské části (Prokopské 69

20 BOHEMIA CENTRALIS 32 údolí a okolí). Na tyto výskyty územn navazuje rozší ení z Dolního Povltaví mezi Trojou a Roztoky. Dále ho uvádí Bauer (2009) z teplomilné acidofilní doubravy na Housin u Neum tel. Jinde v okolí Českého krasu není jeho výskyt uvád n. Inula salicina (C4a) Oman vrbolistý byl uvád n z Kody pouze Skalickým, jehož nepublikovaná data uvedla ve své diplomové práci Haščynová (1979), bohužel bez další lokalizace. Žádnému z autor podrobných pr zkum rezervace se jej nepoda ilo v NPR ov it. Teprve na ja e roku 2014 jsme jej nalezli v počtu n kolika desítek kus ve sv tlé mochnové doubrav na západním svahu kopce Za Lípou a v témže roce jsme potvrdili výskyt 25 sterilních jedinc i v mochnové doubrav U Ivana. Oman vrbolistý se vápencovému podloží spíše vyhýbá a v celém Českém krasu má pouhou desítku lokalit. Laserpitium latifolium (C3) obr. 7 (str. 88) Hladýš širolistý byl nalezen v pláš ovém společenstvu p i okraji sv tlého lesa na dvou lokalitách v severozápadní části rezervace, na každé z lokalit v počtu 3 5 jedinc, a dále v dubohab in severn od Kodské st ny, poblíž kóty 385 m. Klika (1932) uvádí hladýš ze šipákové doubravy z ejm nad Kodskou st nou ze snímku s Myosotis stenophylla a Lathyrus pannonicus subsp. collinus. Tam jsme jej však nenalezli, nicmén poslední dv jmenované lokality leží od sebe jen n kolik set metr daleko. V literatu e je uvád n ješt z okolí chatové osady pat ící k Srbsku (Haščynová 1979), kde jsme jeho výskyt nepotvrdili. Lilium martagon ( 3, C4a) obr. 6 (str. 87) Lilie zlatohlavá roste roztroušen až hojn v prosv tlených listnatých lesích, p i okrajích cest a v údolních zá ezech po celé rezervaci. Nejhojn jší je v oblasti Na svislích. V literatu e je její výskyt uvád n pravid ln od dob Klikových. Melittis melissophyllum ( 3, C4a) obr. 8 (str. 89) Medovník medu kolistý se vyskytuje hojn v dubohab inách, teplomilných doubravách, bučinách i p i okrajích cest v celé severní a severozápadní části rezervace, jinde se objevuje roztroušen. Nejbohatší populace roste v lesích mezi lokalitou U slam ný boudy a vrchem Za Lípou. Zajímavé je, že medovník nebyl nalezen v prostoru východn od osady Koda a jižn od Kodské st ny. V literatu e je uvád n tradičn v tšinou autor již od dob Klikových. Orchis morio ( 2, C1, CITES) obr. 5 (str. 86) Vstavač kukačka se v rezervaci vyskytuje pouze na jediné lokalit na kosené louce p i východním okraji Tobolské strán. Populace zde p ežívá v n kolika exemplá ích, z nichž v závislosti na vegetační sezón kvete každoročn obvykle 2 5 jedinc. V roce 2013 kvetlo až dev t rostlin. Lokalita je pravideln každým rokem kosena ZO ČSOP Karl v Týn, práv z d vodu výskytu vstavače kukačky. Krom jeho výskytu na Tobolské stráni se v Českém krasu nachází už jen jediná další lokalita na Čabraku (Skalici) u Mo inky, na které p ežívá n kolik posledních jedinc. P itom ješt p ed dvaceti lety jich zde bylo n kolik set. 70