GRAVITAČNÍ VLNY: HISTORIE, SOUČASNOST,
|
|
- Břetislav Sedlák
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 GRAVITAČNÍ VLNY: HISTORIE, SOUČASNOST, PERSPEKTIVY Jan NOVOTNÝ Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Poříčí 945/9, Brno, Kdyby na začátku třetího tisíciletí proběhla mezi fyziky anketa, kterého objevu by se v něm rádi dožili, jedna z nejčastějších odpovědí by jistě byla: zaznamenání průchodu gravitační vlny. To se stalo 14. září 2015 a bylo oznámeno a publikováno 11. února 2016 [1]. Pamětníci si vzpomenou, jak jsme se z ohlášeného objevu gravitačních vln po nějakou dobu těšili od roku Můžeme si nyní být opravdu jisti? Gravitační vlna znamená deformaci prostoročasové geometrie, kterou přímo pozorovat neumíme, víme jen, že asi kilometrů od sebe vzdálené detektory zaznamenaly s časovým rozdílem 7 milisekund velmi dokonale korelované vzplanutí interferenčního jevu, způsobené nepochybně malými posunutími zrcadel. Už ze samotného jevu je zřejmé, že je prakticky nemožné jej připsat náhodě či pozemským příčinám. Znamená to však, že jediným původcem může být gravitační vlna? Toto přesvědčení je nesmírně posíleno tím, že objevitelé jsou schopni stanovit zdroj vlnu vyslala těsně před svým splynutím dvojice černých děr o hmotnostech 29 a 36 hmotností Slunce, přičemž přesnost odhadu činí ±4 hmotnosti Slunce. Lze také, i když už méně přesně, předpovědět, v kterém směru na obloze a v jaké vzdálenosti se děj odehrál. Široká důvěra v tato data může zarazit, zvláště srovnáme-li to s postojem odborníků i medií k jinému nedávno oznámenému velkému objevu deváté planetě. Všeobecně se prosadil názor, že nápovědi, které skýtají nepravděpodobně sladěné hodnoty parametrů jiných, menších těles, jež by mohly mít původ v působení planety, nestačí a nepostačí ani zvýšení jejich počtu co se týče samotné planety, držíme se skeptické zásady: dokud neuvidíme, neuvěříme. V čem je rozdíl? Možná čtenáři pomůže utvořit si o tom úsudek následující procházka historií objevu a vyhlídkami, které přináší. Na počátku byl Einstein Je tomu už skoro sto let. Po nalezení definitivní formy gravitačních rovnic (1915) a uveřejnění rozsáhlé práce o základech obecné teorie relativity v následujícím roce Albert Einstein ihned přikročil k aproximativnímu řešení svých rovnic [2]. Jeho práce se rozvíjí od prosté formule g h ik ik ik v níž h ik představují opravy k metrice Minkowskiho prostoročasu. Einsteinovy rovnice po omezení se na členy nejvyššího řádu dávají souvislost mezi opravou k metrice a tensorem energie-hybnosti hmoty (κ = 8πG/c 2 je Einsteinova gravitační konstanta) h 2 T ik ik (viz soubor Eqn1.eps nebo v LaTeXu : \Box h_{ik}=2\cdot\kappa T_{ik} ) a ve vakuu přímo vlnovou rovnici
2 h 0 ik (viz soubor Eqn2.eps nebo v LaTEXu: \Box h_{ik}=0 ) D Alembertův operátor působí na opravu k metrice stejně jako v Maxwellově teorii na elektromagnetický čtyřpotenciál a mnohé postupy a výsledky elektrodynamiky lze tak přenést do teorie gravitace zejména jde mluvit o gravitačních vlnách, které se ve vakuu šíří mezní rychlostí c (rychlost světla ve vakuu). Einsteina dále zajímají dvě otázky: jak bude vypadat rovinná vlna, v niž se každý rozruch promění ve velké vzdálenosti od zdroje, a k jaké ztrátě energie zdroje povede vyzařování vln. V obou případech dospívá k základním výsledkům, které ještě opraví a rozšíří roku 1918 [3]. Tyto výsledky, podstatné pro možnost experimentálního ověření, dodnes tvoří základ každého učebnicového výkladu zvláště lze doporučit jasné a hutné zpracování Landaua a Lifšice [4]. U rovinné vlny je možno využít volnosti, kterou dává obecná teorie relativity pro volbu souřadnicové soustavy. Ukazuje se tak, že oprava v metrice může být reprezentována jako příčná vlna, která je v rovině kolmé na směr šíření vyjádřena symetrickým tensorem s nulovou stopou, takže příslušná matice může být zapsána jako součet dvou polarizací hae kde be e 1 0 ; e 1 0 Druhá polarizace se liší od první pouze otočením o π/4. Působení vlny na hmotu lze ilustrovat chováním kroužku, který se při průchodu vlny střídavě v jenom směru natahuje a v druhém smršťuje. Vložit obr. (1a,1b) Obr. 1.: Vliv procházející gravitační vlny na kroužek volně padajících testovacích částic. Horní, resp., dolní část obrázku ukazuje vliv polarizačních módů plus, resp. křížek.
3 Co se týče zdrojů, Einstein odvodil, že v základní aproximaci jsou vlny vyvolány změnou kvadrupólového momentu 2 hmoty, který lze převzít z newtonovské fyziky jako D 3xx r dv Pulzování koule či rotace disku tedy gravitační vlnu nebudí, vyvolává ji však bohatýr točící kyjem nad hlavou. Celkový úbytek energie způsobený vyzařováním a tedy vyslaný do okolního vesmíru určil Einstein jako (kvadrupólová formule): de G dt c D Tečky zde znamenají derivace podle času. Ze znalosti pohybu zdroje můžeme v principu určit úhlové rozdělení, polarizaci, frekvenční spektrum a amplitudu vlny v místě pozorování. Výpočet byl proveden například pro keplerovský pohyb dvou částic [5]. Pro kruhový pohyb vede vyzařování energie ke sbližování těles podle vzorce 3 dr 64kmm 1 2 m 1 m 2 dt 5cr 53 S astronomickými daty, jež měl Einstein v roce 1916 k dispozici, nemohl říci nic jiného, než že vyzařovaná energie musí prakticky téměř vymizet ve všech myslitelných případech. Uvědomoval si nicméně, že i prakticky zcela zanedbatelné vyzařování nelze připustit pro oběh elektronů v atomu a uzavřel, že kvantová teorie musí zřejmě modifikovat nejen maxwellovskou elektrodynamiku, ale i novou teorii gravitace. Skutečně existují? Einstein se k problematice gravitačních vln vrátil po dvaceti letech. Pociťoval patrně jako nedostatek, že jeho řešení z let 1916 a 1918 je pouze aproximativní. Nalezl exaktní řešení ve tvaru cylindrických vln ve spolupráci s Natanem Rosenem. Společný článek zaslali do Physical Review. Tam již dříve publikovali dva důležité články: jeden o tom, co se nyní nazývá Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox kvantové teorie, a druhý o možnosti složitější topologie prostoročasu (Einsteinův-Rosenův most). Když Einstein obdržel recenzi s výhradami k závěrům práce, cítil se dotčen už tím, že byla bez souhlasu autorů předložena ke kritickému posouzení, a sdělil redaktorovi, že ji bude publikovat jinde. To také učinil [6], ale připojil poznámku, že závěr článku článek podstatně přepracoval, protože jeho formální výsledky byly zprvu chybně interpretovány, a že za vyjasnění původní chyby děkuje přátelské pomoci profesora Robertsona. Celá zajímavá historie s článkem spojená vyšla najevo, až když byly po smrti všech protagonistů otevřeny archivy [7]. Autorem kritické recenze byl sám Howard Robertson (kterého připomíná písmeno R v termínu FLRW model pro metriku homogenního a isotropního vesmíru). Na chybu upozornil nového Einsteinova spolupracovníka Leopolda Infelda a ten pak přesvědčil i Einsteina. Jednalo se o to, že Einsteinovo-Rosenovo řešení (jak se později zjistilo, podal je již roku 1925 Guido Beck) obsahovalo singularity, což si autoři vykládali jako doklad, že ve skutečnosti gravitační vlny nemohou existovat. Neuvědomili si, že k singularitám bez fyzikálního smyslu může vést volba souřadnicové soustavy a že takové singularity lze odtransformovat. Kdyby nebylo zásadovosti redakce a svědomitosti recenzenta, možná by se dnes říkalo, že Einstein předčasně zavrhl nejen svůj kosmologický člen, ale i své gravitační vlny.
4 Vložit obr. 2. Zdroj: Obr. 2.: Sedmdesáté narozeniny Alberta Einsteina 70th v Institute for Advanced Study. Zleva: H. P. Robertson, E. Wigner, H. Weyl, K. Goedel, I. I. Rabi, A. Einstein, R. Ladenburg, J. R. Oppenheimer, and G. M. Clemence. Historical Photograph Collection, Individuals Series (AC067), Box MP3, Image No. 153 Rosen se na rozdíl od Einsteina svých pochybností o reálné existenci gravitačních vln nevzdal a o problému, zda gravitační vlny opravdu existují či zda skutečně přenášejí energii, se ještě dlouho diskutovalo. Zároveň přibývalo exaktních řešení Einsteinových rovnic, popisujících gravitační vlny, mnohdy se zajímavými fyzikálními vlastnostmi. V šedesátých letech se však hlavní zájem o gravitační vlny přesunul na stranu experimentu a pozorování. Lze je zaznamenat? Skoro padesát let byla obecná teorie relativity mimo oblast hlavního zájmu fyziků. Zdálo se, že se omezuje na matematické postupy a nepřináší nové výsledky, které by bylo možné podrobit ověření. Situace se začala měnit koncem padesátých let a následující desetiletí bývá s odstupem nazýváno obdobím její renesance. Jako hlavní protagonisty pokroku můžeme jmenovat Johna Wheelera a Roberta Dickeho v USA, Denise Sciamu a Rogera Penrose v Británii a Jakova Zeldoviče a Igora Novikova v SSSR. Stýkání a potýkání těchto tří vědeckých škol skvěle vylíčil ve své knize [8] Kip Thorne, který patří k duchovním otcům současného úspěchu. Strhujícím svědectvím o myšlenkovém vzepětí daného období je například sborník [9] ze semináře pořádaného Goddardovým ústavem pro kosmický výzkum NASA v letech Setkáváme se v něm i s příspěvky Josepha Webera, který se pak jako první pokusil gravitační vlny zaznamenat. Použil k tomu rezonančních detektorů, tzv. Weberových válců, o nichž předpokládal, že se mohou rozkmitat na frekvenci procházející vlny. Vložit obr. 3.
5 Zdroj:Special Collections and University Archives, University of Maryland Libraries Obr. 3 Joseph Weber a jeden z jeho detektorů gravitačních vln. Protože se nedalo očekávat, že hledané signály zřetelně vystoupí nad úroveň šumu, hledal Weber mezi svými záznamy koincidence, přičemž jeden z válců umístil do vzdálenosti asi tisíc kilometrů od zbývajících. Statistický rozbor výsledků ho dovedl k přesvědčení, že ke koincidencím dochází trvale a že gravitační vlny, které je vyvolávají, přicházejí z jádra naší galaxie. Vznikla tím výzva pro teoretiky, protože předpokládané mechanismy vzniku gravitačních vln tak velkou produkci energie z galaktického jádra nepředpokládaly. Na druhé straně Weberovy výsledky se zdály být věrohodné. Vzpomínám na přednášku, kterou měl u nás v Brně vídeňský relativista Roman Sexl a která byla věnována posouzení možností, jak by mohly Weberem zaznamenávané vlny vzniknout. Důvěra ve Weberovy koincidence však klesala jak proto, že uspokojivé teoretické vysvětlení se nenašlo, tak proto, že jiné rezonanční detektory, které byly postupně uváděny do provozu, nic podobného nezaznamenaly. Koncem sedmdesátých let už věřil ve správnost svých výsledků asi jen sám Weber. Ještě roku 1987 si činil nárok, že pozoroval vlny vzbuzené supernovou ve Velkém Magellanově mračnu. O Weberově osobnosti, jeho sporech s kritiky a důvodech ztráty důvěryhodnosti se lze poučit z Ferreirovy knihy [10]. Přes neúspěch lze Weberovi přiznat zásluhy průkopníka a inspirátora. S využitím špičkové techniky (například kryogenního chlazení) lze možnosti rezonančních detektorů značně zvýšit. Několik je jich proto stále v provozu a není vyloučeno, že i ony umožní zaznamenat gravitační vlny. V prvním desetiletí nového tisíciletí však začaly být hlavní naděje vkládány do interferenčních detektorů. Při pohledu na jejich nákresy si pravděpodobně ihned vzpomeneme na Michelsonův pokus. Očekávaná změna interferenčního jevu tu nemá být působena rozdílnou rychlostí světla v ramenech interferometru, ale změnou délky ramen způsobenou průchodem gravitační vlny. Oproti klasickému Michelsonovu experimentu mají tato zařízení mnohem delší ramena, tak 4 km dlouhá ramena amerického interferometru LIGO (Laser Interferometer Gravitational wave Observatory) jsou pomocí přídavných zařízení ještě 100 krát prodloužena. Deformující efekt gravitační vlny je charakterizován bezrozměrnou veličinou h, což je podíl způsobené změny délky ku původní délce zatímco Weberovy válce byly schopny zaznamenat h 10 16, u LIGO je h Po desetiletí neúspěšného provozu bylo LIGO odstaveno a zdokonaleno, což
6 konečně přineslo úspěch do budoucího seznamu průchodů gravitačních vln byla zařazena první položka: GW Vložit obr. 4. Obr.4 Schéma interferometru LIGO Zdroje vlnění a zdroje důvěry Obdivuhodné zdokonalení techniky je ovšem jenom jedním ze tří zdrojů úspěchu. Druhým zdrojem je zlepšení našich znalostí o zdrojích gravitačního vlnění. Za Einsteinova života by se mohlo potvrzení existence gravitačních vln nejspíše očekávat od explozí supernov. Tyto exploze by však podle předchozího musely být výrazně asymetrické, což asi není obvyklý případ. Největší nadějí se proto staly binární objekty od chvíle, kdy se ukázalo, že mohou být tvořeny neutronovými hvězdami. Ty mohou tvořit těsné soustavy s daleko větší úrovní gravitačního vyzařování, než jakou by poskytlo běžné obíhání hvězd či planet. První, byť nepřímý důkaz existence gravitačních vln proto vyšel právě od nich, konkrétně od soustavy označované jako pulzar Fakticky je pulzarem, hvězdou emitující úzký svazek paprsků, který periodicky zasahuje Zemi, jen jedna složka. Její pozorování však umožňuje určit oběžnou dobu a z její soustavné změny i sbližování objektů. A dovedeme-li vypočítat energii vyzařovanou ve formě gravitačních vln, můžeme porovnat výsledek výpočtu s realitou. To udělali roku 1979 objevitelé této dokonalé relativistické laboratoře Russell Hulse a Joseph Taylor. Výsledek přesně souhlasil s předpovědí a byl jedním z důvodů pro udělení Nobelovy ceny Není vyloučeno, že pulzary jednou sehrají roli nejen zdrojů, ale i detektorů gravitačních vln, když průchod vlny soustavou poněkud ovlivní pozorované časové relace. Vložit obr. 5.
7 Zdroj: J. H. Taylor and J. M. Weisberg,Astrophysical Journal 253,, (1982) Obr. 5. Kumulativní posuv periastra PSR (Weisberg a Taylor, 2004). Obrázek ukazuje pokles orbitální periody spirálního pohybu dvojice hvězd. I když naměřený posuv činí pouhých 40 s za 30 let, byl změřen velmi přesně a souhlasí s předpovědí vyplývající z Einsteinovy teorie relativity. Roku 2014 se na krátkou dobu zdálo, že budeme mít k dispozici ještě další nepřímý důkaz, založený na pozorování polarizace reliktního záření. Vzory, které tato polarizace na mapě záření vytváří, by mohly být stopami gravitačních vln ve velmi raném vesmíru. Šlo by tu o jakousi vesmírnou archeologii, podávající obraz minulosti na základě zachovaných stop. Brzy se ale ukázalo, že záření patrně získalo svou polarizaci až při průchodu naší galaxií. Vložit obr. 6. Zdroj: Obr.6 Polarizace reliktního záření. Daleko nejnadějnějším zdrojem dalších záznamů průchodu gravitačních vln tak zůstávaly závěrečné fáze sbližování kompaktních složek binárních soustav neutronových hvězd a černých děr. V prvním zaznamenaném případě se plně projevil třetí zdroj úspěchu pokrok
8 v teoretické i počítačové matematice. 21. století přineslo velký pokrok v numerickém řešení Einsteinových rovnic základní informaci může čtenář najít v [10]. S pomocí počítačových simulací bylo možno připravit katalog pozorovatelných důsledků splývání objektů o různých parametrech. Jako výrazná shoda mezi záznamy jevů na vzdálených detektorech svědčí o tom, že jde o důsledky kosmického jevu, výrazná shoda reality a výpočtu svědčí o tom, že i teorie, o kterou se opíráme, je vysoce důvěryhodná. Vložit obr. 7. Zdroj: Obr.7 Vizualizace černých děr A co bude dál? Devátou planetu možná jednou uvidíme. Černou díru, která vznikla spojením svých předchůdkyň, vidět nemůžeme, prostě proto, že je černá. Mohli bychom vidět její vliv na hmotu v okolí, ale je nepravděpodobné, že by v okolí nějaká hmota ve větším množství zůstala. Dodatečný doklad, že předpokládaný děj se odehrál, by mohlo dát jen zachycení rentgenového záření nebo neutrin z daného směru, vyslaných krátce před splynutím, a není snad vyloučeno, že o tom existují dosud nevyhodnocené záznamy. Nejspíše nám však gravitační vlna řekla o události, která ji zrodila, vše, co můžeme vědět. Nyní budeme očekávat další, v něčem podobné, a v něčem třeba odlišné události. Už jejich počet bude zajímavý. Budou uvedeny do provozu další detektory v Evropě, v Japonsku, v Indii. Nový podstatný pokrok lze očekávat od vynesení pozorování do kosmického prostoru v projektu LISA (Laser Interferometer Space Antena). Byl již pro to proveden přípravný krok: své místo v okolí libračního bodu zaujala družice LISA Pathfinder, která má svou činností ověřit nadějnost celého projektu. Vložit obr. 8a, 8b.
9 Obr. 8a Schema projektu LISA Zdroj: Obr 8b. Evropská sonda LISA Pathfinder Objev elektromagnetických vln byl krokem k zásadní přeměně civilizace. Od objevu gravitačních vln to čekat nemůžeme. Přinejmenším v dohledné době je budeme moci pouze zaznamenávat, nikoliv generovat a využívat. Věřím však, že do našich znalostí o vesmíru objev zasáhne výrazně možnost detekovat gravitační vlny nám otevře cestu do hlubin explozí a srážek a snad i blíže k velkému třesku. Posílí tak zájem o principiální otázky fyziky. Literatura [1] B. P. Abbott et al.: Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger, Phys. Rev. Lett. 116, (2016). [2]A. Einstein: Näherungsweise Integration der Feldgleichungen der Gravitation, Sitz. Preuss. Akad. Wiss. 1, 688 (1916). [3]A. Einstein: Über Gravitationswellen, Sitz. Preuss. Akad. Wiss. 1, 154 (1918. [4] L. D. Landau, E. M. Lifšic: Teorija polja. Moskva, Nauka (1988).
10 [5]P. C. Peters, I. Mathews: Gravitational Radiation from Point Masses in a Keplerian Orbit, Phys. Rev 131, 435 (1963). [6]A. Einstein, N. Rosen: On Gravitational Waves, J. Franklin Inst. 223, 43 (1937). [7]D. Kennefick: Einstein versus Physical Review, Physics Today 58, 9, 43 (2005). [8]K. S. Thorne: Černé díry a zborcený čas. Praha, MF (2004). [9] H.-Y. Chiu, W. F. Hoffmann (eds.): Gravitation and Relativity. New York Amsterdam, W. A. Benjamin (1964). [10]P. C. Ferreira: Nádherná teorie. Praha, Vyšehrad 2015.
11 VOLITELNÉ OBRÁZKY Zdroj: Obr. LIGO-Hanford Zdroj: Obr. LIGO-Livingstone
Epilog: Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF
Epilog: A co gravitační vlny? Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF 2015 17. 12. 2015 LIGO, VIRGO, LISA: detektory gravitačních vln p.1/27 gravitační
VíceObecná teorie relativity pokračování. Petr Beneš ÚTEF
Obecná teorie relativity pokračování Petr Beneš ÚTEF Dilatace času v gravitačním poli Díky principu ekvivalence je gravitační působení zaměnitelné mechanickým zrychlením. Dochází ke stejným jevům jako
VíceGravitační vlny detekovány! Gravitační vlny detekovány. Petr Valach ExoSpace.cz Seminář ExoSpace.
století vlny! Petr Valach ExoSpace.cz www.exospace.cz valach@exospace.cz století vlny Johannes Kepler (1571 1630) Zakladatel moderní vědy Autor tří zákonů o pohybech planet V letech 1600 1612 v Praze Autor
VíceAktuality ze světa gravitačních vln
XIX. seminář o filosofických otázkách matematiky a fyziky Velké Meziříčí 21. 8. 2019 Aktuality ze světa gravitačních vln Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova
VíceGravitační vlny. Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha
Gravitační vlny Jaroslav Reichl, SPŠST Panská, Praha inspirováno přednáškou Jiřího Podolského, MFF UK Praha ALBERT EINSTEIN Albert EINSTEIN (14. 3. 1879 v Ulmu 18. 4. 1955 v Princetonu) 1900 první publikace
VíceGravitační vlny. Letní škola matiky a fyziky Štěpán Kolář. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 12.
Gravitační vlny Letní škola matiky a fyziky 2016 Štěpán Kolář Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze 12. srpna 2016 Štěpán Kolář (MFF UK) Gravitační vlny 12. srpna 2016 1 / 40 Kde tuto
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru
Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky
VíceEinsteinovy gravitační vlny poprvé zachyceny
XVIII. seminář o filosofických otázkách matematiky a fyziky Velké Meziříčí 23. 8. 2016 Einsteinovy gravitační vlny poprvé zachyceny Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita
VíceČerné díry: brány k poznávání našeho Vesmíru
Jihlavská astronomická společnost, 9. února 2017, Muzeum Vysočina. Černé díry: brány k poznávání našeho Vesmíru Ing. Petr Dvořák petr.dvorak@ceitec.vutbr.cz Ústav fyzikálního inženýrství, FSI VUT v Brně
VíceZa hranice současné fyziky
Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie
VíceGymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav
Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník ČERNÉ DÍRY referát Jméno a příjmení: Oskar Šumovský Josef Šváb Třída: 5.0 Datum: 28. 9. 2015 Černé díry 1. Obecné informace a) Základní popis Černé
VíceGRAVITAČNÍ VLNY. Zakřivení času a prostoru. Jak vypadají gravitační vlny?
GRAVITAČNÍ VLNY Zakřivení času a prostoru Než se pustíme do vyprávění o gravitačních vlnách, musíme si říci alespoň něco málo o zakřivení prostoru a času a o gravitační interakci vůbec. Gravitační interakce
VíceBatse rozložení gama záblesků gama záblesků detekovaných družicí BATSE v letech Rozložení je isotropní.
GRB Gama Ray Burst Úvod Objevení a pozorování Lokalizace a hledání optických protějšků Vzdálenosti a rozložení Typy gama záblesků Možné vysvětlení Satelit Fermi Objev gama záblesků Gama záření je zcela
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 4. 3. 2013 Pořadové číslo 20 1 Černé díry Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceO tom, co skrývají centra galaxíı. F. Hroch. 26. březen 2015
Kroužíme kolem černé díry? O tom, co skrývají centra galaxíı F. Hroch ÚTFA MU, Brno 26. březen 2015 Kroužíme kolem černé díry? Jak zkoumat neviditelné objekty? Specifika černých děr Objekty trůnící v centrech
VíceVybrané podivnosti kvantové mechaniky
Vybrané podivnosti kvantové mechaniky Pole působnosti kvantové mechaniky Středem zájmu KM jsou mikroskopické objekty Typické rozměry 10 10 až 10 16 m Typické energie 10 22 až 10 12 J Studované objekty:
VíceKroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX. Kosmologie
Kroužek pro přírodovědné talenty při Hvězdárně Valašské Meziříčí Lekce XXX Kosmologie Kosmologie Petr Kulhánek FEL ČVUT, FJFI ČVUT Univerzita Palackého Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Aldebaran Group
VíceObecná teorie relativity. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze
Obecná teorie relativity a dnešníí obraz vesmíru p. 1/24 Obecná teorie relativity a dnešní obraz vesmíru Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze Velké
VíceČerné díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina
Černé díry ve vesmíru očima Alberta Einsteina Martin Blaschke otevření Světa techniky ve dnech 14. - 20. 3. 2014 Ústav fyziky, Slezská univerzita v Opavě 1 / 21 Černá díra, kde jsme to jen slyšeli? Město
VíceUtajené vynálezy Nemrtvá kočka
Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá
VíceReliktní záření a jeho polarizace. Ústav teoretické fyziky a astrofyziky
Reliktní záření a jeho polarizace Jiří Krtička Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Proč je obloha temná? v hlubohém lese bychom v každém směru měli vidět kmen stromu. Proč je obloha temná? pokud jsou
VíceRYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY
RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY JE RYCHLOST SVĚTLA NEKONEČNÁ? Galileo podporuje Aristotelovu (a Descartovu) pozici, Každodenní zkušenost ukazuje, že rychlost světla je nekonečná, protože když uvidíme
VíceNobelova cena 2017 udělena za objev gravitačních vln
Nobelova cena 2017 udělena za objev gravitačních vln Jiří Podolský Před dvěma lety, 14. září 2015 v 09.50.45 UTC, zachytily oba interferometry Advanced LIGO ve Spojených státech signál GW150914. Poprvé
VíceKosmologické kapitoly. Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno,
Kosmologické kapitoly Jan Novotný, Jindřiška Svobodová Pedagogická fakulta Masarykova universita, Brno, Seminář Vlachovice 2015 Kosmologie - věda o vesmíru jako celku Základní kosmologické otázky: jaká
VíceČeská zrcadla pod Andami. Martin Vlček
Česká zrcadla pod Andami Martin Vlček Osnova kosmické záření co je kosmické záření historie objevu kosmického záření jak kosmické záření pozorujeme různé projekty pozorující kosmické záření projekt Pierre
VíceVirtual Universe Future of Astrophysics?
Future of Astrophysics? Robert Klement a Pet oš 8. Listopadu 2009 1 Virtuální Observatoře: Co to je a k čemu jsou? 2 Pár slov k 3 Jak se s pracuje 4 5 6 Vlastní článek Vědecké metody Proč VO? Každé tři
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceVY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR
VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie
VíceATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA. Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno
ATOMOVÉ JÁDRO A JEHO STRUKTURA Aleš Lacina Přírodovědecká fakulta MU, Brno "Poněvadž a-částice... procházejí atomem, pečlivé studium odchylek "těchto střel" od původního směru může poskytnout představu
VíceRelativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut
Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin Jan Geršl Český metrologický institut Objasnění některých pojmů Prostoročas Vlastní čas fyzikálního objektu Souřadnicový čas bodů v prostoročase
VíceNaše představy o vzniku vesmíru
Naše představy o vzniku vesmíru Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc. Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně Technická 12, SD6.97 E-mail kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ U3V 1 Kurs U3V
VíceExperimentální realizace Buquoyovy úlohy
Experimentální realizace Buquoyovy úlohy ČENĚK KODEJŠKA, JAN ŘÍHA Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá experimentální realizací Buquoyovy úlohy. Jedná se o
VíceAleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools
Aleš Trojánek MACHŮV PRINCIP A STŘEDOŠKOLSKÁ MECHANIKA Mach s Principle and the Mechanics at Secondary Schools When explaining the inertial forces to secondary school students, one can expect to be asked
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceTajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit?
Tajemné gravitační vlny podařilo se je konečně ulovit? Vlny časoprostoru vznik gravitačních vln Vlastnosti a detekce gravitačních vln LIGO signál ze splynutí dvou černých děr Perspektivy gravitačně-vlnové
VíceVesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009
2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve
VíceSTEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC
STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC ARGO DOKOŘÁN STEPHEN HAWKING Černé díry: Reithův cyklus přednášek pro BBC Z anglického originálu Black Holes: The BBC Reith Lectures, vydaného
Vícepohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese,
Změny souřadnic nebeských těles pohyb hvězdy ve vesmírném prostoru vlastní pohyb hvězdy vlastní pohyb max. 10 /rok, v průměru 0.013 /rok pohyb, změna, souřadné soustavy vzhledem ke stálicím precese, nutace,
VíceEinsteinových. podle množství. dá snadno určit osud vesmíru tři možné varianty
Známe už definitivní iti model vesmíru? Michael Prouza Klasický pohled na vývoj vesmíru Fid Fridmanovo řešení š í Einsteinových rovnic podle množství hmoty (a energie) se dá snadno určit osud vesmíru tři
VícePřímá detekce gravitačních vln historické souvislosti i detaily ohlášeného objevu
Fyzika jako dobrodružství poznání mimořádná přednáška 25. 2. 2016 Přímá detekce gravitačních vln historické souvislosti i detaily ohlášeného objevu Jiří Podolský, Jiří Bičák, Jiří Langer, Tomáš Ledvinka,
VícePředmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika. Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY. Obor:MVT Ročník:II.
Předmět: Technická fyzika III.- Jaderná fyzika Název semestrální práce: OBECNÁ A SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY Jméno:Martin Fiala Obor:MVT Ročník:II. Datum:16.5.2003 OBECNÁ TEORIE RELATIVITY Ekvivalence
VíceVAROVÁNÍ Přemýšlení o kvantové mechanice způsobuje nespavost
VAROVÁNÍ Přemýšlení o kvantové mechanice způsobuje nespavost Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice Vojtěch Kapsa 1 Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice Od atomů (a molekul) ke kvantové mechanice
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceLIGO, VIRGO, LISA. Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF
LIGO, VIRGO, LISA: detektory gravitačních vln p. 1/37 LIGO, VIRGO, LISA detektory gravitačních vln Jiří Podolský Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzita Karlova v Praze PMF 2013
VíceBohrova disertační práce o elektronové teorii kovů
Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911
VíceKosmologické kapitoly. FY2BP_KOS2 Vybrané kapitoly z kosmologie FY2BP_KOSM Kosmologie podzim 2016
Kosmologické kapitoly FY2BP_KOS2 Vybrané kapitoly z kosmologie FY2BP_KOSM Kosmologie podzim 2016 Motivace Nový kurz koncipovaný zejména pro učitelská studia, modernizace obsahu přednášky i formy Studijní
VíceOptika. Co je světlo? Laser vlastnosti a využití. Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK
Optika Co je světlo? Laser vlastnosti a využití Josef Štěpánek Fyzikální ústav MFF UK Optika Vědecká disciplína zabývající se světlem a zářením obdobných vlastností (optické záření) z hlediska jeho vzniku,
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceProč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15
Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření
VíceObsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15
Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD...11 1. TEORETICKÁ MECHANIKA...15 1.1 INTEGRÁLNÍ PRINCIPY MECHANIKY... 16 1.1.1 Základní pojmy z mechaniky... 16 1.1.2 Integrální principy... 18 1.1.3 Hamiltonův princip nejmenší
VíceFyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20
Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.
Více2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru
Pracovní úkol: 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé
VíceVznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková
Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé
VíceFunkce expanze, škálový faktor
Funkce expanze, škálový faktor Astronomové zjistili, že vesmír není statické jeviště. Zjistili, že galaxie jsou unášeny ve všech směrech pryč od nás. A to nejen od nás, ale od všech pozorovatelů ve Vesmíru.
VíceÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A
Kde se nacházíme? ÈÁST VII - K V A N T O V Á F Y Z I K A 29 Èásticové vlastnosti elektromagnetických vln 30 Vlnové vlastnosti èástic 31 Schrödingerova formulace kvantové mechaniky Kolem roku 1900-1915
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceEINSTEINOVA RELATIVITA
EINSTEINOVA RELATIVITA Pavel Stránský Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy www.pavelstransky.cz Science to Go! Městská knihovna Praha 21. leden 2016 Pohyb a
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY VESMÍR A ZEMĚ. GRAVITACE Sluneční soustava Vzdálenosti ve vesmíru Imaginární let fotonovou raketou Planety, planetky Planeta (oběžnice) ve sluneční soustavě je takové těleso,
VíceKvantové provázání. Pavel Cejnar ÚČJF MFF UK Praha
Kvantové provázání Pavel Cejnar ÚČJF MFF UK Praha Seminář PřF UK Praha, listopad 2018 Kvantové provázání monopartitní tripartitní multipartitní Kanazawa, Japonsko bipartitní Zápasníci, Uffizi muzeum, Florencie
VíceKvantové technologie v průmyslu a výzkumu
Kvantové technologie v průmyslu a výzkumu Jejich budoucí význam a využití www.quantumphi.com. Kvantové technologie - přehled Kvantové technologie přinesou vylepšení mnoha stávajících zařízení napříč všemi
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceB) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.
4.8.13. Fyzikální seminář Předmět Fyzikální seminář je vyučován v sextě, septimě a v oktávě jako volitelný předmět. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzikální seminář vychází ze vzdělávací oblasti
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
Více4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL
4.2.3 ŠÍŘE FREKVENČNÍHO PÁSMA CHOROVÉHO ELEMENTU A DISTRIBUČNÍ FUNKCE VLNOVÝCH NORMÁL V předchozích dvou podkapitolách jsme ukázali, že chorové emise se mohou v řadě případů šířit nevedeným způsobem. Připomeňme
VíceUrčení hmotnosti zeměkoule vychází ze základního Newtonova vztahu (1) mezi gravitačním zrychlením a g a hmotností M Z gravitačního centra (Země).
Projekt: Cíl projektu: Určení hmotnosti Země Místo konání: Černá věž - Klatovy, Datum: 28.10.2008, 12.15-13.00 hod. Motto: Krása středoškolské fyziky je především v její hravosti, stejně tak jako je krása
VíceÚvod do moderní fyziky
Úvod do moderní fyziky letní semestr 2015/2016 Vyučující: Ing. Jan Pšikal, Ph.D Tématický obsah přednášek speciální a obecná teorie relativity kvantování energie záření, vlnové vlastnosti částic struktura
Více9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.
9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. úlohač.20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.14 dne:3.3.2010
Více1 Tepelné kapacity krystalů
Kvantová a statistická fyzika 2 Termodynamika a statistická fyzika) 1 Tepelné kapacity krystalů Statistická fyzika dokáže vysvětlit tepelné kapacity látek a jejich teplotní závislosti alespoň tehdy, pokud
Více2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru
1 Pracovní úkol 1. Seznámit se s interaktivní verzí simulace 2. Prostudovat charakter interakcí různých částic v hadronovém kalorimetru 3. Kvantitativně srovnat energetické ztráty v kalorimetru pro různé
VíceProjekt Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline
Projekt Brána do vesmíru Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Reliktní gravitační vlny? Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VíceKosmické záření a astročásticová fyzika
Kosmické záření a astročásticová fyzika Jan Řídký Fyzikální ústav AV ČR Obsah Kosmické záření a současná fyzika. Historie pozorování kosmického záření. Současné znalosti o kosmickém záření. Jak jej pozorujeme?
VíceRudý posuv v úloze z Fyzikální olympiády
Rudý posuv v úloze z Fyzikální olympiády JAN NOOTNÝ Pedagogiká fakulta Masarykovy univerzity, Brno Příspěvek se zabývá úvahami, k nimž inspiruje zadání úlohy z Fyzikální olympiády a které nás dovádějí
VíceModelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010
Modelování anelastické odezvy vlastních kmitů zemětřesení v Chile 2010 Eliška Zábranová Katedra geofyziky MFF UK, VCDZ Úvod Vlastní kmity jsou elementy stojatého vlnění s nekonečným počtem stupňů volnosti.
VíceChemické složení vesmíru
Společně pro výzkum, rozvoj a inovace - CZ/FMP.17A/0436 Chemické složení vesmíru Jak sledujeme chemické složení ve vesmíru? Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Mendelova univerzita v Brně,
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
VícePozorování dalekohledy. Umožňují pozorovat vzdálenější a méně jasné objekty (až stonásobně více než pouhým okem). Dají se použít jakékoli dalekohledy
Vesmírná komunikace Pozorování Za nejběžnější vesmírnou komunikaci lze označit pozorování vesmíru pouhým okem (možno vidět okolo 7000 objektů- hvězdy, planety ).Je to i nejstarší a nejběžnější prostředek.
VíceKATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI. 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos
KATAKLYZMICKÉ UDÁLOSTI 10. lekce Bára Gregorová a Vašek Glos Kataklyzma Překlad z řečtiny = potopa, ničivá povodeň Živelná pohroma, velká přírodní katastrofa, rozsáhlý přírodní děj spojený s velkými změnami
VíceO PLEŠATOSTI ČERNÝCH DĚR
O PLEŠATOSTI ČERNÝCH DĚR . Obsah 1 Předpovědi temné hvězdy 2 Obecná teorie relativity 3 Ověřování OTR 4 Život hvězd 5 Finální stadia 6 Černá díra nemá vlasy 7 Pátrání ve vesmíru 8 Symfonie černých děr
VíceParadoxy kvantové mechaniky
Paradoxy kvantové mechaniky Karel molek Ústav technické a experimentální fyziky, ČVUT Bezinterakční měření Mějme bombu, která je aktivována velmi citlivým mechanismem v podobě zrcátka, které je propojeno
VíceAbychom obdrželi všechna data za téměř konstantních podmínek, schopných opakování:
1.0 Vědecké přístupy a získávání dat Měření probíhalo v reálném čase ve snaze získat nejrelevantnější a pravdivá data impulzivní dynamické síly. Bylo rozhodnuto, že tato data budou zachycována přímo z
VíceAstronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku
Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku Tisková zpráva ze dne 18. 11. 2013 V souhvězdí Vodnáře vzplanul 30. října ve
Víceškolní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.
školní vzdělávací program PLACE HERE Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav 293 80 Název ŠVP Platnost 1.9.2009 Dosažené vzdělání Střední vzdělání s maturitní zkouškou Název RVP Délka studia v
VíceGymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013
1. a) Kinematika hmotného bodu klasifikace pohybů poloha, okamžitá a průměrná rychlost, zrychlení hmotného bodu grafické znázornění dráhy, rychlosti a zrychlení na čase kinematika volného pádu a rovnoměrného
VíceKvantová fyzika. Pavel Cejnar mff.cuni.cz. Jiří Dolejší mff.cuni.cz
Kvantová fyzika Pavel Cejnar pavel.cejnar @ mff.cuni.cz Jiří Dolejší jiri.dolejsi @ mff.cuni.cz Ústav částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha Dvouštěrbinový experiment A Fig.
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h
VíceVESMÍR Hvězdy. Životní cyklus hvězdy
VESMÍR Hvězdy Pracovní list HEUREKA! aneb podpora badatelských aktivit žáků ZŠ v přírodovědných předmětech ASTRONOMIE Úloha 1. Ze života hvězdy. Úloha 1a. Očísluj jednotlivé fáze vývoje hvězdy. Následně
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
VíceAbstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem Slunce kolem barycentra
Úvaha nad slunečními extrémy - 2 A consideration about solar extremes 2 Jiří Čech Abstrakt: Autor navazuje na svůj referát z r. 2014; pokusil se porovnat hodnoty extrémů některých slunečních cyklů s pohybem
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 1 speciální a obecná teorie relativity
Úvod do moderní fyziky lekce 1 speciální a obecná teorie relativity Relativita zabývá se měřením událostí kdy a kde se staly a jak jsou libovolné dvě události vzdáleny v prostoru a v čase speciální teorie
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceMagnetické pole drátu ve tvaru V
Magnetické pole drátu ve tvaru V K prvním úspěchům získaným Ampèrem při využívání magnetických jevů patří výpočet indukce magnetického pole B, vytvořeného elektrickým proudem procházejícím vodiči. Srovnáme
VíceDvojštěrbina to není jen dvakrát tolik štěrbin
Dvojštěrbina to není jen dvakrát tolik štěrbin Začneme s vodou 1.) Nejprve pozorujte vlnění na vodě (reálně nebo pomocí appletu dle vašeho výběru), které vytváří jeden zdroj. Popište toto vlnění slovy
Více