Balcarova skála-vintoky

Transkript

1 686-74_MK_uzemi : Stránka 686 GEOLOGIE Území rezervace je situováno na kontaktu vápencû Moravského krasu s nekrasov mi horninami drahanského kulmu. V území je zastoupeno jak maco ské souvrství s vilémovick mi vápenci, tak i lí eàské souvrství s vápenci kfitinsk mi. Charakteristick je bohat v skyt povrchov ch a podzemních krasov ch jevû. Z povrchov ch jevû jsou to pfiedev ím ponory Krasovského potoka a rûzné formy krapov ch polí. Podzemní krasové jevy jsou zastoupeny sloïit m jeskynním systémem Balcarky s bohatou sintrovou v zdobou, VintokÛ a amalíkov ch jeskyní. Balcarka je v znamnou paleolitickou magdalenienskou stanicí. Balcarova skála, v popfiedí BlaÏkÛv závrt. Na vápencích vznikla rendzina kambizemní (litická) v asociaci s doprovodnou kambizemí typickou (kyselou i nasycenou varietou). Okolo Krasovského potoka se nachází glej typick. KVùTENA Cenné jsou zejména odlesnûné jiïní a jihozápadní v slunné svahy s vegetací stepního charakteru a rozpt len m v skytem kefiû spoleãenstva svazu Berberidion. K typick m druhûm patfií brslen evropsk (Euonymus europaeus), b. bradaviãnat (E. verrucosus), slivoà trnitá (Prunus spinosa), svída krvavá (Swida sanguinea), chránûn dfiín jarní (Cornus mas), kostfiava sivá (Festuca pallens), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), prorostlík srpovit (Bupleurum falcatum), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), bojínek tuh (Phleum phleoides), oïanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), devaterník velkokvût tmav (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) aj. Z chránûn ch druhû zde rostou i lomikámen trojprst (Saxifraga tridactylites) a omûj vlãí (Aconitum vulparia). Vrcholky skal Pfiírodní rezervace Balcarova skála-vintoky Prav i lev svah Ostrovského Ïlebu s kótou 488 m n. m. s jeskyní Balcarkou a Suchdolské plo iny, jiïnû od obce Ostrov u Macochy. Katastrální území: Ostrov u Macochy (okres Blansko) a kamenû vyãnívajících ze stepních trávníkû porûstají sukulentními bylinami a skalními kapradinami, jako jsou rozchodník ostr (Sedum acre), bûlorozchodník skalní (Oreosedum album), sleziník routiãka (Asp- Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,0938 ha Vyhlá eno: 998 Geomorfologicky cenné krasové území v devonsk ch vápencích severní ãásti Moravského krasu s jeskynními systémy (vefiejnosti pfiístupná jeskynû Balcarka, Vintocké propasti aj.). V znamná zimovi tû netop rû. Ochrana xerotermních spoleãenstev na ãásteãnû odlesnûn ch skalnat ch hfibetech s v skytem chránûn ch a ohroïen ch druhû. lenium ruta-muraria), s. ãerven (A. trichomanes) aj. Zachovalost lokality potvrzuje v zkum li ejníkû a lichenikolních hub. Zji tûno zde bylo sto druhû, z toho i tfii nové druhy lichenikolních hub pro vûdu. 686 CHKO MK 30

2 686-74_MK_uzemi : Stránka 687 CHKO Moravsk kras území je omezováno ífiení expanzivních druhû vegetace, která vytlaãuje typickou vegetaci na vápencov ch skalkách. ZVÍ ENA Vyskytuje se zde fiada druhû lesostepních aï stepních. Z mot lû mezi v znamné druhy patfií velmi vzácná mûra edavka buãinová (Apamea illyria), vzácná je i petrofilní píìalka Ïlutozelená (Euphyia frustata). Hnûdásek ãern ov (Melitaea aurelia) je druhem ustupujícím. Z ptákû je moïno spatfiit ostfiíïe lesního (Falco subbuteo), protoïe fiídce hnízdí v okolí Ostrova u Macochy. Daleko nejhojnûj ím dravcem je ale po tolka obecná (Falco tinnunculus). Ëuh k obecn (Lanius collurio) pfiedstavuje typického obyvatele tepl ch remízkû. Velice zajímav m ptákem je lelek lesní (Caprimulgus europaeus), kterého zde lze zaslechnout v noci. V nûkolika jeskyních zimují netop fii, k nejpoãetnûj ím patfií vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r velk (Myotis myotis) a n. ãern (Barbastella barbastellus). LESNICTVÍ Porosty rezervace náleïí do kategorie lesa ochranného na nepfiízniv ch stanovi tích. âást Vintoky byla zaãátkem 0. století zalesnûna smrkem ztepil m (Picea abies). Tyto nepûvodní porosty jsou ãasto napadány kûrovci a jsou dnes místy jiï dosti profiedûné. VYUÎITÍ OstroÏny Balcarova skála a ãásteãnû i Vintoky byly v minulosti odlesnûny a slou- Ïily jako pastviny. Území je silnû turisticky exponované a jeho souãástí je jeskynû Balcarka s jemnou krápníkovou v zdobou. Její zpfiístupnûní v prvé polovinû 0. století znamenalo zásadní zásah do morfologie a mikroklimatu. Z dûvodu ochrany stanovila Správa CHKO limity náv tûvnosti. V rámci managementu BIBLIOGRAFIE 453, 483, 657, 839, 873, 874, 885 MAPA ÚZEMÍ strana 75 Jeskynû Balcarka, kruhová propast Rotunda. 3 Dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata). 4 Po tolka obecná (Falco tinnunculus). 5 Stalaktit HandÏár je symbolem jeskynû Balcarka. CHKO MK 3 687

3 686-74_MK_uzemi : Stránka 688 GEOLOGIE Území je modelováno na severov chodní hranici vápencû Moravského krasu adrahanského kulmu. V devonsk ch vilémovick ch vápencích je vytvofieno klasické poloslepé a slepé krasové údolí ponorû Bílé vody (Nová a Stará Rasovna). Z dal ích povrchov ch krasov ch jevû jsou pro území typické hfiebenáãe, krapová pole a závrty (WanklÛv závrt vznikl fiícením 5. dubna 855). Z podzemních krasov ch jevû jsou v znamné ponorn úsek Bílé vody s jeskynûmi Nová a Stará Rasovna, jeskynû Spirálová, Piková dáma a jeskynû 3C. Staré jeskynní úrovnû jsou zastiïeny v jeskyních Lidomorna, Hol tejnská, Nezamûstnan ch a Sonda pod Jedniãkou. Ve vodami opu tûn ch jeskyních je fiada nálezû pleistocénní fauny (mamut, sob aj.). Údolí vyplàují mocné vrstvy pleistocenních usazenin, které jsou zãásti odkryty v záfiezu poblíï propadání Nová Rasovna. SuÈov les svazu Fagion. Krápníková v zdoba v síni Jifiího lechty v Hol tejnské jeskyni. Na svahovinách vápencû vznikla rendzina kambizemní (litická), kterou okrajovû doplàuje kyselá kambizem typická. Okolo Bílé Vody se nachází glej typick. KVùTENA V pfiirozen ch lesních porostech svazu Fagion spfievaïujícím bukem lesním (Fagus sylvatica), vtrou enou jedlí bûlokorou (Abies alba) a habrem obecn m (Carpinus betulus) je nápadn zejména jarní aspekt s jaterníkem trojlaloãn m (Hepatica nobilis), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), pozdûji se svízelem vonn m (Galium odoratum), strdivkou jednokvûtou (Melica uniflora), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) aj. Na lesních okrajích a oslunûn ch hranách skal nalezneme napfi. prvosenku jarní (Primula veris) azvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia). Inverzní charakter podtrhuje pfiítomnost javoru klenu (Acer pseudoplatanus), rybízu alpínského (Ribes alpinum), samorostlíku klasnatého (Actaea spicata), omûje vlãího (Aconitum vulparia), ãarovníku alpského (Circaea alpina) aj. Vzácnû zde roste chránûn tis ãerven (Taxus baccata). Na skalách najdeme typickou vegetaci sv. Cystopteridion se sleziníkem ãerven m (Asplenium trichomanes), bukovníkem vápencov m (Gymnocarpium robertianum) apuch finíkem kfiehk m (Cystopteris Pfiírodní rezervace Bílá voda Ponorné krasové Hol tejnské údolí potoka Bílá voda s jeskynûmi a krasov mi tvary na Suchdolsk ch plo inách, jiïnû obce Hol tejn. Katastrální území: Hol tejn a Lipovec (okres Blansko) fragilis). V nivû Bílé vody se setkáme s fragmenty ol in s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior), vbylinném podrostu Nadmofiská v ka: m V mûra: 3,70 ha Vyhlá eno: 000 Pozoruhodná koncentrace podzemních a povrchov ch krasov ch jevû. Ponorné poloslepé krasové údolí s pfiirozen mi lesními porosty a v skytem chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. napfi. se svízelem pfiítulou (Galium aparine), popencem obecn m (Glechoma hederacea), vrbinou penízkovou (Lysimachia nummularia) aj. 688 CHKO MK 3

4 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 689 CHKO Moravsk kras 5 pomínají pouze zbytky zdí a hradeb. Existence hradu, zalo- Ïeného Hartmanem z Hol tejna, je zmiàována jiï roku 78. Byl postaven na vysoké vápencové skále a nemûl vlastní studnu ani vodní nádrï. Voda byla pfiivádûna dfievûn m potrubím, jehoï zbytky jsou dnes nalézány v polích UTrojiãky. Zvlá tností hradu je mohutná jeskynû nacházející se pfiímo pod hradem. V minulosti s ním byla propojena podzemní chodbou. Název Hladomorna ãi Lidomorna pfiipomíná její vyu- Ïívání jako vûzení. Po roce 550 byl hrad opu tûn a postupnû zpustl. 3 4 ZVÍ ENA V lesích je moïno z mot lû zastihnout píìalku edokfiídlece javorového (Nothocasis sertata), píìalku lipovou (Chloroclysta siterata) a mûru dfievobarvece stromového (Lithophane socia). V potoce je ãasto vidût rak fiíãní (Astacus astacus). Z plazû lze vzácnû pozorovat jedovatou zmiji obecnou (Vipera berus). Netop fii pravidelnû zimují v nûkolika jeskyních. Mezi nejv znamnûj í druhy letounû patfií vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), netop r velk (Myotis myotis) a n. vousat (M. mystacinus). Ze vzácnûj ích hnízdících ptákû zde Ïije s c rousn (Aegolius funereus), v r velk (Bubo bubo) a krkavec velk (Corvus corax). LESNICTVÍ Vrezervaci se vyskytuje pfieváïnû dubobukov lesní vegetaãní stupeà. Lesní porosty spadají do kategorie lesû hospodáfisk ch, na exponovan ch stanovi tích do lesû ochrann ch. Vût ina z nich má pfiírodní charakter. Pouze malá ãást byla zaloïena umûle a pfievaïuje v ní smrk ztepil (Picea abies). HISTORIE Cennou historickou památkou rezervace je hrad Hol tejn, kter dnes pfii- VYUÎITÍ V ãásti lesních porostû byla nevhodn mi zásahy ve prospûch smrku pozmûnûna druhová skladba. Území je silnû turisticky exponováno. âast m doprovodn m jevem je vznik drobn ch skládek, tábofiení a rozdûlávání ohàû na nepovolen ch místech. Na nûkolika skalních stûnách je povoleno horolezectví avfiadû jeskyní i amatérská speleologie. Problémem je zaná ení ponorû odpadky a jejich splavování aï do jeskyní. Zarcheologického hlediska je zajímav nález stfiedovûké vápenky nad Hol tejnskou jeskyní. BIBLIOGRAFIE, 8, 443, 444, 656, 676, 935, 047 MAPA ÚZEMÍ strana 75 3 Propadání Nová Rasovna. 4 S c rousn (Aegolius funereus) byl zji tûn v Moravském krasu teprve v poslední dobû. 5 Jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis). CHKO MK

5 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 690 GEOLOGIE Úzekmí rezervace je budováno v devonsk ch vilémovick ch vápencích. Z krasov ch jevû je zajímav v skyt drobn ch krapov ch polí. PÛdní pokryv zaujímá pfieváïnû rendzina typická, která se prolíná s pûdami na terra calcis v celcích s kysel mi kambizemûmi. KVùTENA Dominantní dfievinou kvûtnat ch buãin svazu Fagion je buk lesní (Fagus sylvatica) s vtrou en m jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) aj. V místech se spra ov m pfiekryvem pfievaïuje ostfiice chlupatá (Carex pilosa), místy i o. lesní (C. sylvatica) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), svízel vonn (Galium odoratum), samorostlík klasnat (Actea spicata), pryskyfiník kosmat (Ranunculus lanuginosus) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Holub doupàák (Columba oenas). Ve svûtl ch dubohabrov ch lesích, v lesních lemech i na pasekách se v pahorkatinách kolem Brna vyskytuje vikev lesní (Vicia sylvatica) pomûrnû ãasto. 3 Kvûtnatá buãina roste v PR Bfiezinka. Roste zde chránûná lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Na krapov ch polích pfievládá ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), vikev lesní (Vicia sylvatica) aj. ZVÍ ENA Z bezobratl ch ÏivoãichÛ jsou zde zastoupeny ãetné druhy lesního edafonu. Z plïû tu Ïije hlem Ïì zahradní (Helix pomatia), vrkoã lesní (Vertigo pusilla), vfietenatka hladká (Cochlodina laminata), fiasnatka lesní (Iphigena plicatula) aj. Mezi typické hnízdící ptáky patfií holub doupàák (Columba oenas), kter hnízdí v dutinách stromû, dále strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), stejnû jako lejsek ed (Muscicapa striata) a l. mal (Ficedula parva). Pfiírodní rezervace Bfiezinka Temeno a pfiilehlé svahy k. Vysoká (493 m n. m.) na Ochozské plo inû, 500 m severozápadnû od obce Bfiezina. Katastrální území: Bfiezina (okres Blansko) LESNICTVÍ Lesní porosty 3. vegetaãního stupnû pfiedstavují ukázku vyspûlého, pfiírodû blízkého lesa na krapovém poli vy ích poloh Babické vápencové plo iny ve stadiu optima. Stáfií porostu je asi 50 let a patfií do kategorie lesa zvlá tního urãení. Dfieviny zastoupené v rezervaci Nadmofiská v ka: m V mûra: 6,644 ha Vyhlá eno: 00 Pfiirozené bukové lesy s typickou flórou a faunou. jsou pomûrnû kvalitní, vzrûstné a dobré jakosti. VYUÎITÍ Území je lesní rezervací, jejíï dne ní stav je ovlivnûn dfiívûj ím zpûsobem hospodafiení. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 34

6 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 69 CHKO Moravsk kras Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE Území pfiedstavuje klasick geologick profil s nejstar ími horninami Moravského krasu. Na západû je budováno proterozoick mi granitoidy brnûnského masivu, na které smûrem k v chodu nasedají devonské bazální klastické sedimenty, josefovské a laïánecké vápence. V lavicovit ch josefovsk ch B ãí skála Hluboko zafiíznuté údolí Kfitinského potoka se zaklesnut mi meandry a pfiilehl mi okrajov mi svahy Rudické a Babické plo iny, mezi obcemi HabrÛvka, Josefov a Adamov. Katastrální území: Babice nad Svitavou (Brno-venkov), Olomuãany, Adamov, HabrÛvka (okres Blansko) Nadmofiská v ka: m V mûra: 90,7594 ha Vyhlá eno: 004 Pfiírodû blízké lesní typy buãin a doubrav rostoucích na vápenci a jeho styku s granitoidy brnûnského masivu s ãetn mi zvlá tû chránûn mi a ohroïen mi druhy rostlin i ÏivoãichÛ. V devonsk ch vápencích je vyvinuta pestrá kála krasov ch jevû. Území je v znamné archeologick mi a paleontologick mi nálezy. vápencích jsou navûtrány vûtevnaté a masivní stromatopory, rugosa a brachiopodi. V horních partiích, na Babické a Rudické plo inû, se vyskytují spodnokfiídové rudické vrstvy, zaklesnulé v paleokrasov ch depresích. Zpovrchov ch krasov ch jevû najdeme krapová pole a z podzemních fiadu vyvûraãek. K nejv - znamnûj ím patfií trojice v vûrû Jedovnického potoka v opu tûném kamenolomu, Olomuãansk v vûr a tzv. Josefovské vyvûraãky. Pozornost zasluhují jeskynû Sobolova a B ãí skála, jeï je v vûrovou jeskyní systému podzemního Jedovnického potoka, která je propojena s jeskynûmi Rudického propadání. Celková délka tohoto systému je asi 3 km. V znamnou je suchá Jáchymka, s ãetn mi nálezy kvartérní fauny, pravdûpodobnû nejvzácnûj í pfiedstavuje psovitá elma Cuon europaeus. Z pûd se tu vytvofiily rendziny (rendzina typická, litická, na terrae calcis i rendzina rubefikovaná), po okrajích území kyselé kambizemû na vyvfiel ch horninách. Na ojedinûl ch spra ov ch pfiekryvech uveden ch pevn ch hornin se vyskytuje i luvizem typická. Kolem Kfitinského potoka se nachází úzké pásy gleje typického (pseudoglejového). Podél v chodního okraje chránûného území zasahují asociace terra calcis s kysel mi kambizemûmi. KVùTENA V národní pfiírodní rezervaci je zachována pestrá fiada rûzn ch lesních typû, odpovídajících rozmanitosti podmínek na styku dvou geologick ch podloïí ve znaãnû ãlenitém terénu s rûzn m sklonem i rûznou expozicí a s úãinkem teplotních inverzí. Na nejteplej ích místech najdeme porosty dfiínov ch doubrav (Corno-Quercetum) s dominancí dubu zimního (Quercus petraea), v pfiímûsi s habrem obecn m (Carpinus betulus) a vzácnû i s jihoevropsk m dubem p fiit m (Quercus pubescens), mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica) a dfii Èálem obecn m (Berberis vulgaris). Vbylinném podrostu nalezneme prvosenku jarní (Primula veris), pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides), tolitu lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), chránûn medovník velkokvût (Melittis melissophyllum) aj. Nejchladnûj í lesní typy jsou jedlové buãiny a suèová spoleãenstva (Tilio-Acerion) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides), jilmem horsk m (Ulmus glabra) asmohutn mi jedlemi (Abies Josefovské údolí s technickou památkou hutí Franti kou. CHKO MK 35 69

7 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 69 alba). V jejich bylinném podrostu lze spatfiit podhorské aï horské druhy, napfi. kriticky ohroïen plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea), chránûnou mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), ãarovník pafiíïsk (Circaea lutetiana) a nápadnou kapradinu papratku samiãí (Athyrium filix-femina). Velmi pûknû jsou v rezervaci vyvinuty buãiny svazu Fagion s bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), v podrostu s baïankou vytrvalou, kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosnou (D. bulbifera) a vraním okem ãtyfilist m (Paris quadrifolia), v jarním aspektu s nápadn m jaterníkem trojlaloãn m (Hepatica nobilis), hrachorem jarním (Lathyrus vernus) aj. Zcela odli ná vegetace je vyvinuta na kyselém podkladu brnûnské vyvfieliny. Na extrémních stanovi tích se vedle dubu zimního setkáme s borovicí lesní (Pinus sylvestris) v podrostu s kostfiavou ovãí (Festuca ovina), Zlatooãka Nothochrysa fulviceps, vzácn lesní druh. 3 Dóm pfiekvapení v B ãí skále. 4 Kapradinka skalní (Woodsia ilvensis). 5 Bfiidliãn oblázek s rytinou zjiïní sínû jeskynû B ãí skála. smolniãkou obecnou (Steris viscaria), kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria), srhou hajní (Dactylis polygama) a silenkou nicí (Silene nutans). Vzácností na skalách je silnû ohroïená kapradinka skalní (Woodsia ilvensis). Na hlub ích pûdách je hojná bika bûlavá (Luzula luzuloides), jestfiábník zední (Hieracium murorum) a ãilimníkovec ãernající (Lembotropis nigricans). Na dnû údolí je na nûkolika místech vyvinut potoãní luh (Alnenion glutinoso-incanae) s ol í lepkavou (Alnus glutinosa), vrbou kfiehkou (Salix fragilis) v podrostu napfi. se sasankou hajní (Anemonoides nemorosa), pcháãem zelinn m (Cirsium oleraceum), ãesnáãkem lékafisk m (Alliaria petiolata) aj. Ve v vûru Jedovnického potoka je známá lokalita fiasy Batrachospermum moniliforme. Podrobn m mykologick m prûzkumem zde bylo zji tûno 396 druhû hub. Chránûn m kriticky ohroïen m druhem je hlíva jedlová (Hohenbuehelia abietina), druhem silnû ohroïen m je u íãko jedlové (Pseudoplectania vogesiaca). ZJosefovského údolí byla novû pro vûdu popsána vfieckov trusá houba Jafneadelphus olivaceofuscus, které je doposud jedinou známou lokalitou na svûtû. Z kriticky ohroïen ch druhû mechorostû zde roste mech Didymodon glaucus, z druhû ohroïen ch napfi. játrovka Cololejeunea rossettiana a mech Didymodon sinuosus. Celkem zde bylo zji tûno 87 druhû mechorostû CHKO MK 36

8 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 693 CHKO Moravsk kras ZVÍ ENA Zachovalost a pestrost biotopû této rezervace velmi dobfie dokládají mot li (Lepidoptera). Z celkového poãtu druhû âeské republiky jich zde bylo zji tûno pln ch 8 % tj. 950 druhû. Za zmínku stojí vzácná petrofilní mûra osenice svízelová (Chersotis margaritacea) a pestroskvrnka podzimní (Polymixis xanthomista). Na stinné vlhké lesy je vázána píìaliãka samorostlíková (Eupithecia actaeata). Ve v vûru Jedovnického potoka jsou typick mi obyvateli drobní plïi praménka rakouská (Bythinella austriaca) a kamomil fiíãní (Ancylus fluviatilis), vjedovnickém akfitinském potoce Ïije pomûrnû hojnû vranka obecná (Cottus gobio). Z údolí jsou známy velmi poãetné stavy ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnûdého (Rana temporaria), o ãemï je moïno se pfiesvûdãit pfiedev ím pfii jarním tahu. KaÏdou zimu se zde shromaïìuje nûkolik set letounû. Daleko nejhojnûj í je netop r velk (Myotis myotis), ménû poãetn je vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros) a netop r brvit (Myotis emarginatus). Na tok Kfitinského potoka je vázán led- Àáãek fiíãní (Alcedo atthis). V lesních komplexech Ïije fiada zajímav ch ptákû. V dutinách bukû hnízdí holub doupàák (Columba oenas), hnízdí zde i strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). Krkavec velk (Corvus corax) a po tolka obecná (Falco tinnunculus) si staví hnízda pfiedev ím ve skalních rozsedlinách a na skalních fiímsách. Nejhojnûj í sovou je pu - tík obecn (Strix aluco). Celkem zde bylo zji tûno 64 druhû ptákû, z nichï 5 druhû zde hnízdí. LESNICTVÍ Nacházíme zde pestré stfiídání lesních typû dubového aï bukového (. 3.) lesního vegetaãního stupnû. Hlavní dfievinou je buk lesní. Jeho zastoupení je vût í na vápencov ch horninách. Na granitoidech dominuje dub zimní. Vût ina porostû má pfiírodû blízkou druhovou skladbu, jen na nûkolika místech byly vysázeny nepûvodní dfieviny jako modfiín opadav (Larix decidua) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). VYUÎITÍ Turisticky a rekreaãnû exponované území národní pfiírodní rezervace je vedle pû ích a cykloturistû vyhledáváno i speleology a horolezci. Nejzajímavûj í místa pfiibliïuje nauãná stezka.v jarním období jsou budovány pfiechodné zábrany pro obojïivelníky nebo jsou obojïivelníci pfiená eni, aby nedocházelo k jejich hromadnému hynutí na silnici. HISTORIE HuÈ Franti ka s expozicí Technického muzea Brno pfiipomíná tûïbu a zpracování Ïelezné rudy v 8. a 9. století. RÛznorodé vyuïívání jeskynû B ãí skály dokládají archeologické nálezy. ZastiÏeno tady bylo magdalenienské osídlení s unikátními rytinami znakû a ãar na valouncích kulmsk ch drob. Byla zde datována nejstar í kresba v Moravském krasu z pozdní doby kamenné (eneolit). Jeskynû je v ak známa pfiedev ím nálezem hal tatského kníïecího pohfibu z mlad í doby Ïelezné, uãinûného Dr. Jindfiichem Wanklem pfii v zkumech v letech 867 aï 87. Unikátní je nález hal- tatské kováfiské dílny z poloviny. tisíciletí pfi. n. l. Historii pfiipomínají i pozûstatky po váleãn ch úpravách ze 40. let 0. století v tzv. Pfiedsíni. BIBLIOGRAFIE 7, 35, 5, 84, 89, 06, 497, 648, 670, 679, 7, 74, 735, 766, 847, , 965, 984, 030, 03 MAPA ÚZEMÍ strana 76 6 Jeskynû Kostelík. 7 Lichten tejnská pamûtní deska zb ãí skály. 8 Bronzov b ãek z jeskynû B ãí skála. 9 Kresba v JiÏní odboãce B ãí skály z doby pfied 500 lety. CHKO MK

9 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 694 GEOLOGIE Skalní podloïí pfieváïné ãásti rezervace je tvofieno devonsk mi vápenci. Ve spodní ãásti svahu se nacházejí josefovské, v horní ãásti pak la- Ïánecké vápence. Z hlediska krasov ch jevû je v znamná tzv. Babická jeskynû, pravdûpodobnû fragment staré v vûrové jeskynû. Hlavním pûdním pfiedstavitelem rezervace je rendzina typická. V severní ãásti navazuje rendzina rubefikovaná na terrae calcis, místy s kambizemí rendzinovou a v jiïní se na kysel ch vyvfielinách vyvinul men í okrsek kyselé variety kambizemû typické, na spra ov ch pokryvech i luvizem typická. KVùTENA Nejteplej í stanovi tû zaujímají lesní porosty sv. Quercion pubescenti-petraeae s dubem zimním (Quercus petraea), jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica), dfiínem jarním (Cornus mas), dfii Èálem obecn m (Berberis vulgaris), chránûn m koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum), kakostem krvav m (Geranium sanguineum), váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) aj. Na ménû extrémních stanovi tích Jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) je nejnápadnûj í na podzim, kdy jeho listí dostane v razné zbarvení pfiipomínající mûì. Vyhlídka z hrany rezervace kbabicím nad Svitavou. 3 Kufiátka sliãná (Ramaria formosa), pro ãlovûka jedovatá, rostou nepfiíli hojnû jednotlivû v listnat ch lesích, pfiedev ím pod bukem. ub vají druhy nejnároãnûj í na teplo a ve vût ím mnoïství je zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), v podrostu s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), strdivkou jednokvûtou (Melica uniflora) a lipnicí hajní (Poa nemoralis). Vzácn je chránûn vstavaã nachov (Orchis purpurea) a okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). Z dal ích vstavaãovit ch jsou zastoupeny okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). V nejchladnûj ích místech rezervace v porostech sv. Fagion dominuje habr obecn (Carpinus betulus) a buk lesní, v podrostu s baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos) a chránûn m omûjem vlãím (Aconitum vulparia). ZVÍ ENA Z mot lû se zde vyskytují pfiedev ím druhy charakteristické pro buãiny: martináãek bukov (Aglia tau), srpokfiídlec bukov (Watsonalla cultraria), hfibetozubec tmavoúhl (Drymonia obliterata). Velmi vzácnû je moïné uvidût kunu skalní (Martes foina), jezevce lesního (Meles meles) nebo li ku obecnou (Vulpes vulpes). Tato zvífiata se na lokalitû nezdrïují trvale, ale Ïijí ivokolních lesích. LESNICTVÍ Lesní porosty rezervace mají pfiírodû blízkou druhovou skladbu. Patfií do kategorie lesû zvlá tního urãení nebo do ochrann ch lesû. Nacházejí se v bukodubovém a dubobukovém Pfiírodní rezervace âihadlo Zlomov svah Ochozské plo iny jihov chodnû od obce Babice nad Svitavou. Katastrální území: Babice nad Svitavou (okres Brno-venkov) lesním vegetaãním stupni. Dub zimní dosahuje zpravidla vynikající kvality. Nûkteré stromy byly proto uznané jako v bûrové stromy pro sbûr osiva. NepÛvodní smrk ztepil (Picea abies) byl zrezervace aï na mal zbytek vytûïen. VYUÎITÍ Lesní porosty ovlivnilo dfiívûj í hospodafiení, Nadmofiská v ka: m V mûra: 55, ha Vyhlá eno: 976 Pfiirozené listnaté porosty na devonském vápenci a spra ov ch pokryvech s bohat m v skytem chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin. Povrchové a podzemní krasové jevy, zejména krapová pole ajeskynû na severozápadním okraji území. kdy byly do ãásti porostû zaneseny stanovi ti neodpovídající druhy (smrk, modfiín, douglaska). Mal lom pfiipomíná dfiívûj í tûïbu vápence pro úãely pálení na vápno a na kamenivo. Rezervací prochází turistická trasa a Babickou jeskyni nav tûvují speleologové. MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 38

10 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 695 CHKO Moravsk kras 4 rosty ãesneku medvûdího (Allium ursinum), ostfiice Micheliho (Carex michelii), omanu hnidáka (Inula conyza). Chránûné druhy pfiedstavují bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum) a medovník velkokvût (Melittis melissophyllum). 3 Pfiírodní rezervace Dfiínová Zlomov svah údolí fieky Svitavy v geomorfologické jednotce Babické plo iny mezi Adamovem a Babicemi nad Svitavou. Katastrální území: Babice nad Svitavou (okres Brno-venkov) Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,30 ha Vyhlá eno: 973 Pfiirozené lesní porosty na geologické hranici vápencû Moravského krasu s vyvfiel mi horninami brnûnského masivu. GEOLOGIE Skalní podloïí vrezervaci je tvofieno devonsk mi laïáneck mi vápenci. Z hlediska krasov ch jevû je v znamné drobné krapové pole na hranû svahu a drobné svahové jeskynû na patû pásu skal. Na svahovinách se vytvofiily melanické pûdy rendzina typická a kambizemní (na mûlk ch profilech ojedinûle i rendzina litická). KVùTENA Dominantní dfievinou stfiední ãásti rezervace v porostech svazu Fagion je buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea) místy s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), v podrostu se strdivkou jednokvûtou (Melica uniflora), ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis) a bikou bûlavou (Luzula luzuloides). Z chránûn ch druhû lze uvést napfi. okrotici dlouholistou (Cephalanthera longifolia), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), lilii zlatohlávek (Lilium martagon) aj. Exponované plochy osidluje teplomilná vegetace sv. Quercion pubescenti-petraeae s dubem zimním a d. p fiit m (Quercus pubescens), jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), mahalebkou obecnou (Padellus mahaleb), dfiínem jarním (Cornus mas), dále hlohem velkoplod m (Crataegus macrocarpa), dfii - Èálem obecn m (Berberis vulgaris) aj. V podrostu jsou na jafie nápadné dymnivky duté (Corydalis cava), pozdûji bohaté po- ZVÍ ENA Z mot lû stojí za uvedení vzácná mûra edavka temná (Apamea furva), dále teplomilná stuïkonoska úskopásná (Catocala promissa) anápadn, ale nehojn druh, znám izumûlecké literatury, stuïkonoska modrá (Catocala fraxini). LESNICTVÍ Vúzemí pfievaïuje. a 3. vegetaãní stupeà. Porosty vznikly z pfiirozené obnovy a mají vhodné druhové sloïení. Pûstebními postupy je poru ena jejich prostorová struktura. Jsou zafiazeny do kategorie lesa ochranného. kody okusem zpûsobují vysoké stavy spárkaté zvûfie. VYUÎITÍ Antropogenními vlivy je rezervace ovlivnûna jen na men ích plochách. Místy je umûle vysazen smrk, borovice a modfiín. Stabilitu porostû ovliv- Àuje prûsek elektrického vedení, obnaïující její jihov chodní stûnu. Problémem je i znaãná náv tûvnost v blízkosti rozhledny Alexandrovky. MAPA ÚZEMÍ strana 78 Rozhledna Alexandrovka na hranû svahu. a 3 Kefi a plody dfiínu jarního (Cornus mas). 4 StuÏkonoska modrá (Catocala fraxini). CHKO MK

11 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 696 GEOLOGIE Území je budováno laïáneck mi vápenci. Znaãná ãást rezervace je pokryta zvûtralinov m plá tûm s relikty tzv. rudick ch vrstev. V pokryvu pfievaïují rohovce s v skyty kfiemenn ch geod a ãetn ch zkamenûlin pfiedev ím jeïovek a amonitû. Z krasov ch jevû stojí za zmínku drobná skupina závrtû v Bafiinách. Podstatnou ãást rozlohy území tvofií kyselé aï silnû kyselé kambizemû (kambizem typická a dystrická). V jihov chodní aï v chodní ãásti zasahují men ími okrsky asociace terra calcis s kysel mi kambizemûmi. KVùTENA Porosty kvûtnat ch buãin podsvazu Eu-Fagenion avápnomiln ch buãin svazu Cephalanthero-Fagion pfiedstavují dominantní sloïku rezervace. PfievaÏuje buk lesní (Fagus sylvatica) s vtrou en m jilmem habrolist m (Ulmus minor), dubem zimním (Quercus petra- Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). Nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis) pfieïívá na zbytcích jedlí. 3 Kvûtnatá buãina. ea), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a j. mléãem (A. platanoides). Pro jarní aspekt bylinného podrostu je typická sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), ba- Ïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) akyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). V letním aspektu se v raznû uplatàují svízel vonn (Galium odoratum), ostfiice chlupatá (Carex pilosa), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a bika bûlavá (Luzula luzuloides), z chránûn ch napfi. lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), okrotice dlouholistá (Ceplalanthera longifolia) ao. bílá (C. damasonium). V znaãn je v skyt kriticky ohroïeného sklenob lu bezlistého (Epipogium aphyllum). Na teplej ích jiïních a jihozápadních svazích je více zastoupen habr obecn (Carpinus betulus). Z v znamnûj ích kfiovin se místy objevuje l kovec jedovat (Daphne mezereum). ZVÍ ENA Rezervace je tvofiena buãinami a tomu odpovídá i skladba Ïivoãi n ch spoleãenstev. Z mot lû je moïno uvést píìalku skvrnopásníka jilmového (Calospilos sylvata), edokfiídlece fiíjnového (Epirrita christyi) a hfibetozubce tmavoúhlého (Drymonia obliterata). Îije zde norník rud (Clethrionomys glareolus), my ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) Národní pfiírodní rezervace HabrÛvecká buãina âást plo iny a pfiíkré svahy k. Ko Ûv Ïlíbek (5 m n. m.) pravého pfiítoku Kfitinského potoka na Rudické plo inû, severnû aï severov chodnû od obce Josefov. Katastrální území: HabrÛvka (okres Blansko) a m. lesní (A. flavicollis). Vzácnû lze spatfiit jelena lesního (Cervus elaphus). Z nápadn ch ptákû zde hnízdí ãáp ãern (Ciconia nigra), kter staví velká hnízda na vysok ch stromech. LESNICTVÍ Porosty rezervace jsou b val m hospodáfisk m lesem, v souãasnosti spadají do kategorie lesû zvlá tního urãení. Rozkládají se pfieváïnû v dubobukovém a místy také v bukovém lesním vegetaãním stupni. Kvalita porostû se zachovala díky pûvodním liechten tejnsk m majitelûm, ktefií nepfiistoupili na ablonovitou obnovu porostû smrkem. Hlavní dfievinou je buk, kter má na devonském vápenci v bornou vitalitu (na rohovcích je podstatnû hor í). Zmlazování probíhá vesmûs dobfie, kromû toho zde byl vysázen modfiín opadav Nadmofiská v ka: m V mûra: 85, ha Vyhlá eno: 975 Pfiirozené lesní porosty s pfievahou buku na vápencích a rudick ch vrstvách stfiední ãásti Moravského krasu. (Larix decidua), kter dosahuje podobnû jako buk v borného vzrûstu. Borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepil (Picea abies) rostou v mlad ích vûkov ch tfiídách a tvofií odluky mezi porosty, obdobnû jako vtrou ená douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii). Tyto dfieviny budou postupnû odstranûny. HISTORIE Území rezervace bylo ve stfiedovûku intenzivnû vyuïíváno pro tûïbu a zpracování nerostn ch surovin. Svûdãí o tom zachované zbytky malé achtové pece na pálení vápna (pravdûpodobnû mlad í stfiedovûk), mal hutní celek z 9. století n. l., odkryt archeologick m prûzkumem, a zbytky stfiedovûk ch dfievouheln ch milífiû. BIBLIOGRAFIE 357 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 40

12 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 697 CHKO Moravsk kras Národní pfiírodní rezervace Hádecká planinka Ploch povrch krasové plo iny a pfiíkr strukturní svah lemující Hádeckou plo inu na Ochozsk ch plo inách, tûsnû navazující na lom Hády. Katastrální území: Kanice (okres Brno-venkov) Nadmofiská v ka: m V mûra: 79,5 ha Vyhlá eno: 950 Pfiirozená lesní a lesostepní spoleãenstva nejjiïnûj í ãásti Moravského krasu s bohat m zastoupením chránûn ch a ohroïen ch druhû rostlin a ÏivoãichÛ. GEOLOGIE Skalní podloïí je z pfieváïné ãásti budováno v nejvy ích polohách devonsk mi aï spodnokarbonsk mi hádsko- -fiíãsk mi a kfitinsk mi vápenci s bohatou fosilní faunou. K typick m zástupcûm patfií napfi. ostrakodi, ramenonoïci, trilobiti, koráli, hlavonoïci a konodonti. Západní hranice rezervace je lemována úzk m pruhem devonsk ch bazálních klastik. Na hádsko-fiíãské vápence diskordantnû nasedají jurské vápence se silicity, které obsahují ãetné zkamenûliny. V ãásti území skalní podloïí pokr vá spra. Z tektonické stavby je v znamn doloïen pfiesmyk bazálních klastik pfies vápence a ãlenitá vrásová struktura. Na umbefie je vyvinuto drobné krapové pole. PÛdní pokryv plo iny tvofií pfieváïnû rendzina typická, v severní ãásti i po v chodním okraji se na spra i vyvinula i luvizem typická. zpefien (Staphylea pinnata), dfiín jarní (Cornus mas), dfii - Èál obecn (Berberis vulgaris), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna). Zbylin je nápadná bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum) atfiemdava bílá (Dictamnus albus). Pestrostí vynikají svûtliny a oslunûné hrany spry cem mnohobarv m (Tithymalus epithymoides), medovníkem velkokvût m (Melittis melissophyllum), omanem meãolist m (Inula ensifolia), chránûn m kosatcem pestr m (Iris variegata), kavylem Ivanov m (Stipa joannis), koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), chrpou chlumní (Cyanus triumfettii), rûïí bedrníkolistou (Rosa pimpinellifolia) a kriticky KVùTENA Teplomilná vegetace Hádecké plo iny je pfiedstavována pfiedev ím ípákov mi doubravami svazu Quercion pubescenti-petraeae s dubem p fiit m (Quercus pubescens), d. cerem (Q. cerris), d. zimním (Q. petraea) a jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis). V bohatém kefiovém patfie je typick klokoã Svûtliny na okrajích rezervace s teplomiln mi druhy. piãka ãesnekovonná (Marasmius quercus). Roste velmi vzácnû na tlejícím dubovém, habrovém a bukovém listí. CHKO MK 4 697

13 686-74_MK_uzemi :3 Stránka Kudlanka náboïná (Mantis religiosa). 4 Krtiãník jarní (Scrophularia vernalis). 5 Hadinec nachov (Echium russicum). 6 ípáková doubrava. ohroïen m hadincem nachov m (Echium russicum). Na ménû exponovan ch stanovi tích pfievládají porosty sv. Carpinion s habrem obecn m (Carpinus betulus), dubem zimním a d. letním (Quercus robur), s dfiínem jarním, svídou krvavou (Swida sanguinea), fie etlákem poãistiv m (Rhamnus cathartica) a vbylinném patfie s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), prvosenkou jarní (Primula veris), ptaãincem velkokvût m (Stellaria holostea), plicníkem lékafisk m (Pulmonaria officinalis), tolitou lékafiskou (Vincetoxicum hirundinaria), konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), silnû ohroïen m vstavaãem osmahl m (Orchis ustulata) aj. Ve vrcholov ch partiích plo- iny dominuje ve stromovém patfie dub zimní s vtrou enou lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), jefiábem bfiekem a habrem obecn m. Synusie podrostu je bohatá, její pokryvnost je závislá na stupni zápoje stromového a kefiového patra. Nalezneme zde napfi. strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), kopytník evropsk (Asarum europaeum) ostfiici chlupatou (Carex pilosa), lipnici hajní (Poa nemoralis), svízel vonn (Galium odoratum), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum) aj. Na chladnûj ích severních a severozápadních svazích (napfi. pod skalními sruby umbery) pfievaïuje lípa velkolistá s vtrou enou l. malolistou (Tilia cordata) a javory mléãem (Acer platanoides) a klenem (A. pseudoplatanus). V podrostu nalezneme napfi. l kovec jedovat (Daphne mezereum), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kakost smrdut (Geranium robertianum), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum) a dal í. ZVÍ ENA Mnoho teplomiln ch druhû zde má severní hranici roz ífiení. Severní hranice areálu zde dosahují drobníãci Stigmella zangheri, Ectoedemia cerris, klínûnky Phyllonorycter abrasella a P. delitella, píìalky Ïlutokfiídlec bled (Idaea subsericeata) a Ï. hnûdav (I. rubraria), mûry hnûdopáska panonská (Lygephila ludicra), bl skavka lesklá (Proxenus lepigone) a mûra ozdobná (Perigrapha i-cinctum). Nesytka jednopásá (Chamaesphecia euceraeformis) je v âeské republice známa pouze z lesostepních lokalit od HádÛ po Lysou horu. Velmi vzácná je osenice podbûlová (Rhyacia lucipeta). ZbroukÛ je nápadn ná nejvût í brouk roháã obecn (Lucanus cervus), jehoï larvy se vyvíjejí ve dfievû dubû. V letech 998 aï 999 zde bylo zji tûno 5 druhû ptákû. Mezi nejhojnûj í patfií s kora koàadra (Parus major), s. babka (P. palustris), pûnkava obecná (Fringilla coelebs), budníãek men í (Phylloscopus collybita) a pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla). Zdrobn ch savcû patfií k nejhojnûj ím druhûm norník rud (Clethrionomys glareolus), my ice kfiovinná (Apodemus sylvaticus) a m. lesní (A. flavicollis). Na stromech lze zahlédnout veverku obecnou (Sciurus vulgaris). LESNICTVÍ Rezervaci tvofií spoleãenstva pfiechodného. aï. lesního vegetaãního stupnû, v men í mífie jsou zastoupena spoleãenstva. vegetaãního stupnû, 3. stupeà je vázán na plo nû omezené nejchladnûj í, k severu sklonûné polohy. Porosty spadají do kategorie lesû ochrann ch a lesû zvlá tního urãení. Management je zamûfien na udrïení a zlep ení druhové skladby lesních porostû. Speciální péãe je vûnována lesním okrajûm a svûtlinám s teplomiln mi druhy ÏivoãichÛ a rostlin. VYUÎITÍ âlovûk ovlivàoval vápencov povrch Hádecké plo iny jiï v dávné minulosti. Na území dne ní rezervace byly tûïeny vápence, lesní porosty byly ovlivnûny tûïbou dfieva a pastvou dobytka. Celistvost lesa naru ila v stavba radiokomunikaãní vû- Ïe s pfiilehl mi objekty a pfiístupové komunikace. Blízkost Brna pfiiná í silné zatíïení pû ími náv tûvníky i cykloturisty, ktefií ãasto nerespektují omezení vstupu do porostû a území zneãi Èují odpadky. V znam rezervace i problematiku ochrany pfiírody pfiibliïuje nauãná stezka, která tímto územím prochází. BIBLIOGRAFIE 379, 4, 67, 865, 93, 930, 949, 056 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 4

14 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 699 CHKO Moravsk kras Národní pfiírodní památka Jeskynû Pekárna Údolní svahy údolí vodního toku íãky na Ochozské plo- inû, v chodnû od obce Hostûnice. Katastrální území: Mokrá (okres Brno-venkov) GEOLOGIE Území budují svûtle edé vilémovické vápence. Zkrasov ch jevû zde najdeme portály a úseky chodeb jeskyní Nadmofiská v ka: m V mûra: 4 ha Vyhlá eno: 933 V znamná archeologická lokalita s nálezy magdalienské kultury, obklopená pfiirozen mi lesními porosty. Pekárna a KÛlniãka. Z povrchov ch krasov ch jevû se v území nacházejí drobná krapová pole a závrty. Nad jeskyní a v jejím nejbliï ím okolí vznikly pûdy typu rendzin (rendzina typická a litická), jiïnûji asociace terrae calcis (s pokryvem rendziny rubefikované) a kyselé variety kambizemû typické. KVùTENA Pro území je charakteristická vegetaãní inverze. Ve stromovém patfie dna údolí pfievládá jasan ztepil (Fraxinus excelsior), vrba jíva (Salix caprea) a umûle vysazen smrk ztepil (Picea abies). V podrostu je doprovází napfi. mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), jarmanka vût í (Astrantia major), prvosenka vy í (Primula elatior), kopytník evropsk (Asarum europaeum), nápadn áron karpatsk (Arum alpinum), chránûná lilie zlatohlávek (Lilium martagon) aj. SuÈové svahy zarûstají témûfi aï po horní hranu lesy s bukem lesním (Fagus sylvatica), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos) v podrostu s baïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), samorostlíkem klasnat m (Actaea spicata), z chránûn ch druhû napfi. s omûjem vlãím (Aconitum vulparia) aj. Vegetaci krasové plo iny zastu- Portál jeskynû Pekárna. Rytina skupiny koní na koàském Ïebru, podle B. Klímy. Sbírky Archeologického ústavu AV âr a Moravského zemského muzea v Brnû ústavu Anthropos. 3 Kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). CHKO MK

15 686-74_MK_uzemi :3 Stránka pují teplomilnûj í druhy. Pfievládá habr obecn (Carpinus betulus) s vtrou en m dubem zimním (Quercus petraea), vbylinném podrostu napfi. s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), strdivkou nicí (Melica nutans), lipnicí hajní (Poa nemoralis), prvosenkou jarní (Primula veris), hrachorem jarním (Lathyrus vernus) a chránûn m vemeníkem dvoulist m (Platanthera bifolia). 6 4 SuÈov les s bukem a javorem v podzimním období. 5 Hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). 6 Kostûná maãeta zdobená rytinami zubra a antilopy (nahofie) a tfií koàsk ch hlav (dole). Sbírky Moravského zemského muzea v Brnû ústavu Anthropos. ZVÍ ENA Z mot lû byla v okolí jeskynû zji tûna vzácná mûra vy ích poloh osenice edonachová (Paradiarsia sobrina). Jeskynû je v znamná v skytem spoleãenstva netop rû mimo zimní období. V letním období tu b vá pfiedev ím, netop r u at (Plecotus auritus), n. vodní (Myotis daubentonii), n. velk (M. myotis), n. ãern (Barbastella barbastellus) a n. veãerní (Eptesicus serotinus). Druhové sloïení netop rû se li í v jarním, letním i podzimním aspektu. LESNICTVÍ Vúzemí se vyskytuje bukodubov a dubobukov lesní vegetaãní stupeà. Lesní porosty náleïejí do kategorie lesa ochranného a lesa hospodáfiského. Z hlediska druhové skladby si do znaãné míry zachovaly pfiirozen charakter. Lesy byly obhospodafiovány jako pafieziny. VYUÎITÍ Turisticky je tato oblast jedním z nejnav tûvovanûj ích území Moravského krasu. Jeho pfiírodní i historické zajímavosti pfiibliïuje nauãná stezka. HISTORIE Jeskynû Pekárna s mohutn m portálem pod horní hranou levého údolí íãky je nejv znaãnûj ím sídli tûm lovcû sobû (kultura magdalenien) z období pfied asi 000 aï lety nejen v Moravském krasu, ale i ir ího regionu. Jeskyni proslavily zejména nálezy rytin na Ïebrech koní (rytina souboje bizonû nález prof. Karla Absolona a rytina pasoucích se koní nález doc. Bohuslava Klímy), kostûné harpuny k lovu ryb aj. V portálu jeskynû KÛlniãka byl objeven dûtsk pohfieb pravdûpodobnû únûtické kultury. BIBLIOGRAFIE 4, 47, 673, 70 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 44

16 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 70 CHKO Moravsk kras Pfiírodní rezervace Mokfiad pod Tipeãkem Mokfiad na dnû Luãního údolí bezejmenného toku Rudické plo iny,,5 km jihozápadnû od Jedovnice. Katastrální území: Kfitiny, Jedovnice (okres Blansko) Nadmofiská v ka: m V mûra:,0865 ha Vyhlá eno: 998 Prameni tû, podmáãená louka a mokfiad s charakteristick mi rostlinn mi a Ïivoãi n mi spoleãenstvy. GEOLOGIE Skalní podloïí tvofií spodnokarbonské droby a bfiidlice moravskoslezského kulmu na v chodní geologické hranici Moravského krasu. PÛdy zastupují pfiedev ím hydromorfní gleje (glej typick ) s pseudogleji (pseudoglejem typick m a kambick m). V jejich okolí se vyvinula kyselá kambizem typická a pseudoglejová. KVùTENA V nejvíce zamokfiené ãásti lokality v blízkosti drobného potûãku a v mûlk ch depresích zaplàovan ch vodou pfievládá ostfiice trstnatá (Carex cespitosa), která zde vytváfií charakteristické, aï nûkolik decimetrû vysoké bulty. Z dal ích zde rostoucích druhû lze uvést napfi. ostfiici tíhlou (Carex gracilis), o. mûch fikatou (C. vesicaria), místy o. bledavou (C. pallescens). Dále zde roste napfi. blatouch bahenní (Caltha palustris), pryskyfiník plamének (Ranunculus flammula), pcháã bahenní (Cirsium palustre), sítina rozkladitá (Juncus effusus), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre) a p. pofiíãní (E. fluviatile) a karda bahenní (Crepis paludosa). Na místech s vysokou hladinou podzemní vody pfievaïuje tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), ãistec bahenní (Stachys palustris), kuklík potoãní (Geum rivale), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), pcháã potoãní (Cirsium rivulare), fiefii - nice hofiká (Cardamine amara), pomnûnka hajní (Myosotis ne- morosa). V znamn je v skyt chránûného upolínu nejvy ího (Trollius altissimus). Dal í chránûn druh prstnatec májov (Dactylorhiza majalis) nebyl vposledních letech potvrzen apravdûpodobnû zde vyhynul. ZVÍ ENA Vtrvalé tûni Ïijí drobní mlïi hrachovky (Pisidium spp). Z plïû jsou v území nejv znaãnûj ími druhy jantarka obecná (Succinea putris) a j. pobfieïní (S. pfeifferi), vlahovka rezavá (Pseudotrichia rubiginosa) a srstnatka karpatská (Trichia lubomirskii). Charakteristick m druhem území je také perleèovec kopfiivov (Brenthis ino). Z obojïivelníkû jsou pfiedev ím v dobû rozmnoïování v jarním období k zastiïení skokan hnûd (Rana temporaria), s. tíhl (R. dalmatina) aropucha obecná (Bufo bufo). VYUÎITÍ Dne ní podmáãené aï mezofilní louky jsou vyvinuty na místech vykácen ch ol- ov ch porostû. Louky byly aï do konce 70. let 0. století pravidelnû koseny. Od poãátku let 90. bylo od kosení upu tûno. Toto se projevilo oslabením populace upolínû a vymizením prstnatce májového. Kosení rezervace bylo obnoveno po roce 000. MAPA ÚZEMÍ strana 79 Mokfiadní louka s upolíny. PerleÈovec kopfiivov (Brenthis ino) poletuje v rezervaci obvykle v ãervnu; jeho housenky jsou bohu- Ïel likvidovány celoplo n m kosením vegetace. CHKO MK 45 70

17 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 70 GEOLOGIE Rudické propadání je budováno v devonsk ch svûtle ed ch vilémovick ch vápencích na hranici s bfiidlicemi drahanského kulmu. Na úpatí skalního útvaru Kolíbky je fiada otvorû jeskyní paleoponorové funkce. Aktivní ponor Jedovnického potoka je nejvût ím a nejhlub ím krasov m propadáním vod v âeské republice. Voda se propadá nûkolika kaskádami tzv. Spodní chodby do hloubky 86 m. Potok dál protéká horizontální ãástí jeskynního systému a vyvûrá u jeskynû B ãí skála. Vyvinuly se zde melanické pûdy rendzina kambizemní, na terra calcis i rendzina rubefikovaná, podél men ího vodního toku pak glej typick. KVùTENA V národní pfiírodní památce pfievaïuje vegetace lesní, na odlesnûn ch místech se setkáváme s vegetací luk a pastvin. Bfiehové porosty Jedovnického potoka tvofií ol e lepkavá (Alnus glutinosa). Na patû asvazích roste javor klen (Acer pseudoplatanus), buk lesní (Fagus sylvatica) v podrostu s ba- Ïankou vytrvalou (Mercurialis perennis), ãarovníkem pafiíïsk m (Circaea lutetiana), pstroãkem dvoulist m (Maianthemum bifolium), pitulníkem Ïlut m (Galeobdolon luteum), p. horsk m (G. montanum), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas) a papratkou samiãí (Athyrium filix-femina). Na velk ch plochách je pfiirozen les nahrazen smrkem. V oblasti Kolíbek rostou druhy nároãnûj í na teplo, napfi. chránûn dfiín jarní (Cornus mas), svída krvavá (Swida sanguinea), brslen evropsk (Euonymus europaeus), dobromysl Pískovcová miska (tuková lampa?) nalezená pfii archeologick ch vykopávkách v Kolíbkách. Zasintrovan Ïebfiík v Rudickém propadání. 3 Skalní útvar Kolíbky. obecná (Origanum vulgare), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), krvavec men í (Sanguisorba minor) aj. Typickou vegetaci lze spatfiit na skalkách, kde spolu se sleziníkem ãerven m (Asplenium trichomanes) zde rostou puch finík kfiehk (Cystopteris fragilis), rozchodník ostr (Sedum acre), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) aj. ZVÍ ENA VJedovnickém potoce Ïije stabilizovaná populace raka fiíãního (Astacus astacus), v jeskyni Rudické propadání byl nalezen stygobiontní slep kor ble ivec karpatsk (Niphargus tatrensis). Zde je také nejpoãetnûj ím zimujícím druhem vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), jehoï letní kolonie byla zji tûna na pûdû budovy pily u Jedovnického potoka. V jeskyni pravidelnû zimuje netop r velk (Myotis myotis) a n. ãern (Barbastella barbastellus). Na skalách pravidelnû hnízdí po tolka obecná (Falco tinnunculus). Na kfiovinatou zemûdûlskou krajinu je vázán Èuh k obecn (Lanius collurio) a strnad obecn (Emberiza citrinella). LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie lesû ochrann ch na mimofiádnû nepfiízniv ch stanovi tích nebo do kategorie lesû zvlá tního urãení. Pravdûpodobn je pfiirozen v skyt smrku ztepilého (Picea abies) v blízkosti propadání. Podstatná ãást pûvodních lesních porostû je nahrazena nepûvodními smrãinami. VYUÎITÍ Území národní pfiírodní památky je v raznû pozmûnûno zásahy ãlovûka. Je tû v závûru 9. století slouïily svahy a Ïlíbky nad ponorem ke skládkování strusky z blízk ch Ïelezáfisk ch pecí. Stabilita strusek je v souãasné dobû naru ena a jsou splavovány pfies ponory do jeskynû. Problémem byly i pfiímé prûniky odpadních vod z obce Rudice, která leïí pfiímo nad jeskynním systémem. Dnes je tento nepfiízniv stav fie en vybudovanou ãistírnou odpadních vod. BIBLIOGRAFIE 3, 93, 94, 9, 377, 748, 840 MAPA ÚZEMÍ strana 79 Národní pfiírodní památka Rudické propadání Amfiteatrální úzávûr údolí Jedovnického potoka zvan Kolíbky se krapov m polem a jeho propadání do navazujícího jeskynního systému Rudické plo iny, 50 m v chodnû od okraje obce Rudice. Katastrální území: Rudice, Jedovnice (okres Blansko) Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,4007 ha Vyhlá eno: 990 Údolí Jedovnického potoka s Rudick m propadáním a navazujícím jeskynním systémem. Pestrá vegetace oslunûn ch vápencov ch skalek stfiídající stinné suèové svahy, ve kter ch vystupují jednotlivé skalky i souvislej í skalní stûny. Jeskynní systém je v znamn m zimovi tûm netop rû. Archeologické nalezi tû z období magdalenienu CHKO MK 46

18 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 703 CHKO Moravsk kras Pfiírodní rezervace Sloupsko- - o Ûvské jeskynû Skalní stûna s hfiebenáãi a vchodem do jeskynû levého údolního svahu Sloupského potoka na Suchdolsk ch plo inách, se na jiïním okraji obce Sloup. Katastrální území: Sloup, o Ûvka (okres Blansko) GEOLOGIE Rezervace se nachází na kontaktu vápencû Moravského krasu s horninami drahanského kulmu. Je budována ve svûtle ed ch vilémovick ch vápencích. Pro území jsou charakteristické povrchové a podzemní krasové jevy, pfiedev ím systém aktivních a povodàov ch ponorû a vlastní Sloupsko- o Ûvské jeskynû. Nápadná je fiada izolovan ch skal, HfiebenáãÛ, jeï jsou denudaãními zbytky star ch jeskyní. V blízkosti rezervace se nachází celá fiada velmi zajímav ch odkryt ch geologick ch profilû, napfi. spodnokarbonské zkrasovûní (lom Na Bradinách), Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,796 ha Vyhlá eno: 004 Klasická ponorová oblast Sloupského potoka s návazn mi jeskynními systémy vãetnû vefiejnosti pfiístupn ch jeskyní Sloupsko- o Ûvsk ch. Unikátní jsou aï 70 m hluboké podzemní propasti propojující dvû úrovnû jeskynních chodeb. Jeskynû je nejv znamnûj ím zimovi tûm netop rû v Moravském krasu. Ochranou je zaji tûna i svûtovû známá archeologická lokalita jeskynû KÛlna. submarinní skluzy (drobov lom v o Ûvce). Sloupské údolí je vyplnûno mocn mi vrstvami pleistocenních sedimentû. Vlastní Sloupské jeskynû patfií k v znamn m paleontologick m lokalitám se skelety jeskynního medvûda (jen dr. Jindfiich Wankel zde pfii sv ch v zkumech vykopal pfies tfii sta lebek) a jiné staropleistocénní fauny. Jeskynû KÛlna pfiedstavuje archeologicky i paleontologicky v znamnou lokalitu pfiedev ím díky zachovanému profilu od risského zalednûní po dobu historickou s nálezem kosterních zbytkû neandrtálského ãlovûka (ãást hor- ní ãelisti a lebky nedospûlého jedince) a velkého mnoïství kamenn ch nástrojû ve vrstvû staré pfiibliïnû let. Nejstar í kamenné nástroje neandrtálcû pochází z období pfied lety. PÛdní pokryv nad jeskynním systémem zaujímají rendziny rendzina typická (litická, kambizemní) s pûdami na terra calcis, které se tu vyskytují stfiídavû s kysel mi kambizemûmi. KVùTENA Pfiirozené listnaté lesní porosty na plo inû nad hranou skal byly ve velké mífie nahrazeny nepûvodním smrkem ztepil m (Picea abies). Borovice lesní (Pinus sylvestris) je zfiejmû pfiirozenou souãástí porostû na hranách vápencov ch skal. Pouze vtrou enû se setkáme s bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), l. malolistou (T. cordata), místy je vtrou ená jedle bûlokorá (Abies alba). Cennûj í vegetace zûstala zachována na nepfiístupn ch svazích a skalních terasách. Pfiíkladem je spoleãenstvo asociace Seslerio-Festucetum glaucae s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), kostfiavou sivou (Festuca pallens), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica), bûlorozchodníkem skalním (Oreosedum album) aj. Na tûchto stanovi tích se do dne ní doby udrïelo i nûkolik exempláfiû tisu ãerveného (Taxus baccata). Cenná jsou i kefiová spoleãenstva svazu Berberidion na rozhraní lesa a zemûdûlsk ch pozemkû. Rostou zde napfi. javor babyka Staré skály s portálem Sloupsk ch jeskyní a Hfiebenáã. Vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros). 3 Stalagmit Svícen je symbolem Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyní. CHKO MK

19 686-74_MK_uzemi :3 Stránka (Acer campestre), brslen evropsk (Euonymus europaeus) ab. bradaviãnat (E. verrucosus), svída krvavá (Swida sanguinea), v podrostu se sasankou hajní (Anemonoides nemorosa) as.pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), zvonkem v bûïkat m (Campanula rapunculoides) aj. 5 4 Eli ãina jeskynû vyniká sintrovou v zdobou. 5 Podpis J. A. Nagela z roku 748 ve Stfiíbrné chodbû. 6 Kosterní pozûstatky neandrtálského ãlovûka z jeskynû KÛlna (sbírky Moravského zemského muzea vbrnû ústavu Anthropos). ZVÍ ENA Ve Sloupsko- o- Ûvsk ch jeskyních byl zji tûn jeskynní roztoã Oribellopsis cavatica a chvostoskoci Arrhopalites bifidus a A. pygmaeus. V jeskyních pravidelnû zimuje aï 300 letounû. Daleko nejpoãetnûj í je zde netop r velk (Myotis myotis) a hojn je i vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), dal í druhy jsou zastoupeny v mal ch poãtech. Ve skalních rozsedlinách a puklinách hnízdí ror s obecn (Apus apus), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), na skalních fiímsách a ve skalních v klencích mûïe zahnízdit na e nejvût í sova v r velk (Bubo bubo). Skály a skalní ostroïny jsou ãasto osídlovány kunou skalní (Martes foina), která nûkdy zavítá i do podzemí. VYUÎITÍ Sloupsko- o Ûvské jeskynû patfií k na im nejnav- tûvovanûj ím jeskyním. HISTORIE Zpfiístupnûní ãásti Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyní na konci 9. a zaãátku 0. století znamenalo znaãné zásahy do jeskynních sedimentû i sintrov ch útvarû. Jejich poznání má velmi starou historii. Popis Sloupsk ch jeskyní z roku 669 autora Johanna Ferdinanda Hertoda ztodtefeldu v knize Tartaro mastix Moraviae ( Podzemní biã Moravy ) je vûbec prvním popisem jeskynû v dne ní âeské republice. Do souãasné doby se ve Stfiíbrné chodbû zachoval podpis dvorního matematika a fyzika císafiského dvora ve Vídni Jana Antonína Nagela z roku 748. âást nazvaná Eli ãina jeskynû byla jako první v Evropû elektricky osvûtlena jiï v roce 88. BIBLIOGRAFIE 90, 0,, 309, 435, 44, 45, 484, 674, 7, 73, 800, 804, 807, 856, , 09, 09 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 48

20 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 705 CHKO Moravsk kras 3 sladkolist (Astragalus glycyphyllos), z chránûn ch druhû napfi. kosatec pestr (Iris variegata) a hofiec kfiíïat (Gentiana cruciata). Pfiírodní rezervace UBrnûnky Krasová plo ina s drobn mi krapov mi poli Hádecké plo- iny patfiící do Ochozsk ch plo in, západnû od silnice Brno (Velká Klajdovka) Ochoz u Brna. Katastrální území: Kanice (okres Brno-venkov) GEOLOGIE Území rezervace je situováno na geologické hranici vilémovick ch vápencû Moravského krasu s bazálními klastick mi sedimenty. V chránûném území byly v drobn ch paleokrasov ch depresích zastiïeny relikty druhohorních rudick ch vrstev. Nadmofiská v ka: m V mûra:,00 ha Vyhlá eno: 973 Pfiirozené lesní porosty s pfievahou dubu a habru s charakteristick m bylinn m podrostem na náhorní vápencové rovinû v jiïní ãásti Moravského krasu. Z pûdních pfiedstavitelû se v severozápadní ãásti vyskytuje na zvûtralinách slepencû a brekcií pararendzina typická, na zbytku území rezervace dominuje rendzina typická (litická). KVùTENA Ve vegatci dubohabfiin svazu Carpinion pfie- vládá habr obecn (Carpinus betulus) a dub zimní (Quercus petraea), vtrou eny jsou jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) aj. Z kefiû je ãast dfiín jarní (Cornus mas), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum) a l kovec jedovat (Daphne mezereum). Vbylinném podrostu nalezneme napfi. baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a h. ãern (L. niger), prvosenku jarní (Primula veris), strdivku jednokvûtou (Melica uniflora), kostival hlíznat (Symphytum tuberosum), chránûné druhy medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), lilii zlatohlávek (Lilium martagon), plamének pfiím (Clematis recta) aj. Na svazích se severozápadní expozicí je spolu s dubem zimním více zastoupen i buk lesní (Fagus sylvatica) apravidelnû i jefiáb bfiek. V bylinném podrostu se setkáme s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa) ao. prstnatou (C. digitata), svízelem vonn m (Galium odoratum) aj. Zcela odli n charakter má vegetace b valého vápencového lûmku. V kefiovém patfie pfievládá hloh jednosemenn, svída krvavá (Swida sanguinea) a slivoà trnitá (Prunus spinosa), vbylinném se prolínají xerothermní a lesní druhy. Pfiíkladem lze uvést váleãku prapofiitou (Brachypodium pinnatum), plicník mûkk (Pulmonaria mollis), rozrazil oïankovit (Veronica teucrium), kozinec ZVÍ ENA Rezervace pfiedstavuje pomûrnû malé území s v skytem nûkolika zajímav ch druhû mot lû. Nesytka jednopásá (Chamaesphecia euceraeformis) je potravnû vázaná na pry- ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides) avâeské republice je známá jen z nejjiïnûj ích ãástí Moravského krasu. Osenice bodláková (Dichagyris candelisequa) je velmi vzácná petrofilní a kalcifilní mûra. Z ptákû mûïeme sly et hlasy bûïn ch drobn ch pûvcû. Mezi nejhojnûj í patfií pûnkava obecná (Fringilla coelebs), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), budníãek men í (Phylloscopus collybita) a s kora koàadra (Parus major). V plo nû malé rezervaci bylo zji - tûno ãtyfiicet ãtyfii druhû ptákû. LESNICTVÍ Vrezervaci se nachází porosty s pûvodní dfievinnou skladbou náleïející do dubového aï bukodubového lesního vegetaãního stupnû. Lesní porosty patfií do kategorie lesû ochrann ch. Vût ina byla obhospodafiována jako les v mladkov abyla pravdûpodobnû ovlivnûna ihrabáním steliva a pastvou. VYUÎITÍ Zejména v jiïní ãásti je patrná dfiívûj í tûïba vápence a jeho pálení na vápno. BIBLIOGRAFIE 97 MAPA ÚZEMÍ strana 77 Jarní doubrava. Pry ec mnohobarv (Tithymalus epithymoides). 3 âervenka obecná (Erithacus rubecula). CHKO MK

21 686-74_MK_uzemi :3 Stránka Okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). Mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva). 3 Kovolesklec modfiínov (Syngrapha ain) je horsk m druhem, kter se v niï ích polohách vyskytuje velmi vzácnû. 4 Jihozápadní svah rezervace se sutí s teplomilnûj í vegetací. 5 Plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea), kriticky ohroïen druh. GEOLOGIE Území je budováno silnû zkrasovûl mi devonsk mi laïáneck mi a vilémovick mi vápenci maco ského souvrství. Z povrchov ch krasov ch jevû jsou typické pfiedev ím ponory Kfitinského potoka. Podzemní krasové jevy tvofií aktivní prûtoãné jeskynû Vokounka arudolfka. Zvlá tní pozornost zasluhuje jeskynní systém V pustek, kter je napojen na podzemní odvodàování Kfitinského potoka, vãetnû jeskynû Drátenické, Nové Drátenické a Mariánské. Z pûd zde vznikly pfiedev ím rendziny, které zastupuje rendzina typická (ojedinûle rendzina litická). KVùTENA Vegetace pfieváïnû stinn ch svahû se strïemi a sutûmi na levé stranû údolí je tvofiená spoleãenstvy svazu Fagion, které na strmém svahu pfiecházejí do spoleãenstev svazu Tilio- -Acerion. PfievaÏující dfievinu pfiedstavuje buk lesní (Fagus sylvatica), svtrou en m javorem klenem (Acer pseudoplatanus), j. mléãem (A. platanoides), jilmem horsk m (Ulmus glabra) a lípou velkolistou (Tilia platyphyllos). V jarním aspektu podrostu je hojná kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), sasanka hajní (Anemonoides nemorosa), s. pryskyfiníkovitá (A. ranunculoides), dále zde rostou ostfiice chlupatá (Carex pilosa), strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), svízel vonn (Galium odoratum), baïanka vytrvalá (Mercurialis perennis) Pfiírodní rezervace UV pustku Dno údolí a strm lev údolní svah Kfitinského potoka severnû kóty 509 m n. m. fiadíme do Babické plo iny, prav svah náleïí k plo inû Rudické. Rezervace leïí 500 m západnû od Kfitin. Katastrální území: Bfiezina, HabrÛvka (okres Blansko) Nadmofiská v ka: m V mûra: 64,5709 ha Vyhlá eno: 00 Pfiírodû blízké listnaté porosty údolí Kfitinského potoka s charakteristick m stfiídáním lesních typû na svazích s rozdílnou expozicí. Krasov fenomén vytváfií nejnápadnûj í povrchové formy rezervace avpodzemí je jeskynní systém V pustek. aj. Z druhû vázan ch na bazemi bohaté podklady jsou to zejména chránûné plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a omûj vlãí (Aconitum vulparia). Nalezneme zde i vzácnûj í orchideje, napfiíklad vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), okrotici ãervenou (Cephalanthera rubra) a korálici trojklannou (Corallorhiza trifida). Odli n charakter má prav svah údolí. Zejména v jeho horní slunné polovinû pfievaïují cenózy druhého vegetaãního stup CHKO MK 50

22 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 707 nû s bukem lesním, dubem zimním (Quercus petraea), jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), v podrostu s ostfiicí chlupatou, strdivkou jednokvûtou, ale i teplomiln mi druhy jako medovník velkokvût (Melittis melissophyllum), hrachor ãern (Lathyrus niger) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum). CHKO Moravsk kras 6 7 ZVÍ ENA V lesním komplexu svahû ve Ïlebové stráni Ïije z mot lû adéla Adela associatella, kter je indikátorem zachoval ch jedlin. Kovolesklec modfiínov (Syngrapha ain) je druh vázan pfiedev ím na autochtonní v skyt modfiínû v horách arovnûï píìalka dvouskvrnná (Perizoma didymata) je horsk m druhem. Mezi typické hnízdící ptáky patfií holub doupàák (Columba oenas), kter hnízdí v dutinách stromû. Ze zajímav ch drobn ch savcû je zde moïno vzácnû spatfiit plcha velkého (Glis glis). LESNICTVÍ Lesní porosty pfiírodní rezervace jsou z vût í ãásti pfiirozené a nacházejí se v dubovém aï bukovém lesním vegetaãním stupni. Zejména na jiïním svahu údolí je patrná v razná inverze lesních vegetaãních stupàû. V nûkter ch místech je pfiirozená skladba porostû pozmûnûna v sadbou smrku a modfiínu. VYUÎITÍ Dfiívûj í intenzivní tûïbu a zpracování dfieva dokládají zbytky milífiû z období rozkvûtu Ïelezáfiství v Josefovû. Znaãné zásahy znamenala tûïba fosfátov ch hlín v jeskyni V pustek na zaãátku 0. století. Hlíny s velk m obsahem kosterních pozûstatkû pravûké zvífieny slouïily jako náhraïka fosfátov ch hnojiv. Rozemleté kosti tak skonãily na polích. Pfii tûïbû byly uãinûny ãetné paleontologické nálezy, mezi nimiï vynikají kompletní kostry jeskynních medvûdû a jeskynních lvû. âást jeskynního systému byla za druhé svûtové války po kozena vybudováním nûmecké podzemní továrny. V letech 944 aï 945 se zde vyrábûly souãástky k leteck m motorûm. Koncem druhé svûtové války bylo vybavení jeskynû zniãeno a jeskynû samotná byla velmi po kozena. V letech 960 aï 963 byl âeskoslovenskou lidovou armádou v jeskyni vybudován podzemní protiatomov kryt a záloïní velitelské stanovi tû. Dnes je pfiipravováno zpfiístupnûní podzemí vefiejnosti a jeskynû bude tedy pátou vefiejnosti pfiístupnou jeskyní v Moravském krasu. BIBLIOGRAFIE 59, 8, 85, 75, 843 MAPA ÚZEMÍ strana 78 6 SuÈov les s podrostem mûsíãnice vytrvalé. 7 Jeskynû V pustek zbytky kotelny z doby váleãného vyuïívání jeskynû pro zbrojafisk prûmysl. 8 Svantovít z podzemních prostor Nové Drátenické jeskynû. 9 Kfii Èálové nástroje lovcû sobû z jeskynû Îitného. CHKO MK

23 686-74_MK_uzemi :3 Stránka Lysá hora, xerotermní ostroïna nad údolím íãky. OhroÏen druh na í kvûteny kosatec trávovit (Iris graminea). 3 Kyj citronov (Clavariadelphus flavoimmaturus). Hofice chutnající houba rostoucí velmi vzácnû v listnat ch a smí en ch lesích. 4 Laãník stepní (Zebrina detrita). GEOLOGIE Území je zpfieváïné vût iny budováno vilémovick mi vápenci. Charakteristické je intenzivní zkrasovûní, reprezentované fiadou aktivních, periodicky zaplavovan ch i vodami opu tûn ch jeskyní (Ochozská, Netop rka, Malãina, védûv stûl, KfiíÏova, Adlerova aj.). Ochozská jeskynû je známá bohatou krápníkovou v zdobou, rûzn mi formami chodeb a dal- ími krasov mi tvary. Je protékána povodàov m Hostûnick m potokem. VyplÀují ji mocné vrstvy pfieváïnû fiíãních sedimentû. Hydrograficky v znamné je Hostûnické propadání poloslepé ponorové údolí na styku devonsk ch vápencû a drahanského kulmu. V korytu íãky je vyvinuto nûkolik v raznû zahlouben ch ponorû, které po spojení s podzemním tokem Hostûnického potoka vyvûrají na dvou místech. V horních partiích údolí, zejména na Lysé hofie, jsou vyvinuta krapová pole. PfieváÏnou ãást území rezervace pokr vá rendzina typická (na v chozech vápencû i velmi mûlká rendzina litická). Okrajovû na tyto pûdy navazuje kyselá kambizem typická v asociaci s pûdami na terrae calcis (rendzina rubefikovaná). KVùTENA Údolí íãky patfií k nejcennûj ím botanick m lokalitám Moravského krasu. V inverzních polohách rostou spoleãenstva svazu Tilio-Acerion Pfiírodní rezervace Údolí íãky Dno a pfiilehlé svahy hluboko zafiíznutého krasového údolí potoka íãky a okraje krasové plo iny, souãást Ochozské plo iny,,5 km jihov chodnû od obce Ochoz u Brna. Katastrální území: Hostûnice, Mokrá u Brna, Ochoz u Brna (okres Brno-venkov) Nadmofiská v ka: m V mûra: 4,3596 ha Vyhlá eno: 995 Geomorfologicky cenné krasové území jiïní ãásti Moravského krasu s jeskynními systémy (napfi. jeskynû Ochozská) a v znaãn mi archeologick mi lokalitami (napfi. jeskynû Pekárna a védûv stûl). Rozmanitá pfiirozená lesní a lesostepní spoleãenstva CHKO MK 5

24 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 709 CHKO Moravsk kras 5 stavuje osenice starãková (Xestia ashworthii). Z plazû je dûleïit v skyt teplomilné je tûrky zelené (Lacerta viridis). Letouni zimují pfiedev ím ve vût ích jeskyních, nejpoãetnûj í jsou populace vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop ra velkého (Myotis myotis) an. brvitého (M. emarginatus). 6 s montánními a demontánními druhy, napfi. javor klen (Acer pseudoplatanus), mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris), ãistec alpínsk (Stachys alpina). Hrany a svahy s jiïní expozicí patfií k lokalitám s nejbohat ím zastoupením xerotermních druhû svazu Quercion pubescenti-petraeae. Z v znaãn ch lze uvést mahalebku obecnou (Padellus mahaleb), dub Ïlutav (Quercus dalechampii), d. p fiit (Q. pubescens), tfiemdavu bílou (Dictamnus albus), medovník velkokvût (Mellittis melissophyllum), vstavaã osmahl (Orchis ustulata), kavyl tenkolist (Stipa tirsa), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), koniklec velkokvût (Pulsatilla grandis), ÏluÈuchu men í (Thalictrum minus), zárazu bílou (Orobanche alba), ostfiici nízkou (Carex humilis), o. Micheliho (C. michelii) aj. V znamné jsou v skyty ohroïen ch druhû pry ce vrbolistého (Tithymalus salicifolius), kosatce trávovitého (Iris graminea) apfiesliãky zimní (Hippochaete hyemalis). Zachovalost území potvrdil i mykologick prûzkum, zejména vysok poãet druhû mykorhizních. Celkem zde bylo zji tûno 46 druhû hub, vãetnû druhû chránûn ch a ohroïen ch. Ze skupiny kriticky ohroïen ch druhû se zde jedná o hfiib FechterÛv (Boletus fechtneri). ZVÍ ENA Stfiídání vegetaãních typû se projevuje i v rûznorodé skladbû mot lí fauny. Na Lysé hofie je nejvût í populace chránûného jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne) vmoravském krasu. Îije zde i dal í silnû ohroïen mot l pfiástevník svízelov (Chelis maculosa). V údolí íãky je ostrûvkovitû roz ífien chránûn bûlopásek dvoufiad (Limenitis camilla) avelmi vzácn druh bourovec borûvkov (Phyllodesma ilicifolia). Vzácn horsk druh pfied- LESNICTVÍ Vrezervaci se vyskytuje dubov, bukodubov a dubobukov lesní vegetaãní stupeà. Lesní porosty patfií do kategorie lesa hospodáfiského a lesa ochranného. Nalezneme zde listnaté porosty, které byly v minulosti obhospodafiovány jako les nízk, coï je dodnes patrné na celkové struktufie (jádro rezervace). Druhou skupinu tvofií porosty vzniklé pfievodem pafiezin na les vysok v druhové skladbû spfievaïujícím smrkem ztepil m (Picea abies) a místy borovicí lesní (Pinus sylvestris). Tyto jehliãnaté porosty budou pfiemûnûny postupnû na porosty listnaté s pfiirozenou skladbou dfievin. VYUÎITÍ Údolí íãky patfií k rekreaãnû nejzatíïenûj ím územím Moravského krasu. Je vyhledáváno pû ími i cykloturisty, ale i zájemci o amatérskou speleologii. Pro informaci náv tûvníkû vybudovala Správa CHKO nauãnou stezku. V bezprostfiední blízkosti rezervace se nachází velké mnoïství chat. Území je zatûïováno nepovolen mi vjezdy motorov ch vozidel. Khranicím rezervace pfiiléhá dob vací prostor kamenolomu Mokrá, a proto je zde tfieba sledovat moïné vlivy tûïby a zpracování vápence. BIBLIOGRAFIE 88, 66, 34, 35, 380, 470, 67, 76, 80, 89, 943, 950, 997, 998 MAPA ÚZEMÍ strana 78 5 Ochozská jeskynû, krápníkov útvar Lustr. 6 Mladá je tûrka zelená (Lacerta viridis), kriticky ohroïen druh. 7 Nejsevernûj í známá místa v skytu drobníãka mahalebkového (Ectoedemia mahalebella) ve stfiední Evropû se nacházejí nad údolím íãky v jiïní ãásti Moravského krasu. 7 CHKO MK

25 686-74_MK_uzemi :3 Stránka 70 GEOLOGIE Území je budováno v tmavo ed ch svrchnodevonsk ch biodetritick ch hádsko-fiíãsk ch vápencích lí eàského souvrství. Vápence jsou deskovité, dobfie odluãné podél ploch vrstevnatosti. V opu tûném kamenolomu na hranû údolí íãky je vyvinuta pfiekocená vrása. Z pûdních typû pfievaïuje rendzina typická. KVùTENA Velk v kov gradient, promûnlivá orientace svahû a vliv specifického mezo- Údolní svahy íãky porostlé doubravou a dubohabfiinou, v hled na území z ostroïny Horneku. klimatu fiíãního údolí vytváfiejí rûznorodou paletu stanovi È. Zrostlinn ch spoleãenstev zde nalezneme vegetaci enkláv bezlesí s koniklecem velkokvût m (Pulsatilla grandis), bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum) a ostfiicí nízkou (Carex humilis). V teplomiln ch doubravách sv. Quercion pubescenti-petrae pfievaïuje dub zimní (Quercus petraea) s vtrou en m jefiábem bfiekem (Sorbus torminalis), dfiínem jarním (Cornus mas), kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum), prvosenkou jarní (Primula veris) aj. Dubohabrové lesy sv. Carpinion s habrem obecn m (Carpinus betulus), dubem zimním aj. nalezneme na ãásti krasové plo iny. V kefiovém a bylinném podrostu vyrûstá Pfiírodní rezervace Velk Hornek Hluboko zafiíznuté údolí a svahy stfiedního toku íãky a boãního údolí s názvem Babí Ïlíbek, ãást Ochozské plo iny,,5 km severov chodnû od Brna-Lí nû. Katastrální území: Horákov (okres Brno-venkov), Lí eà (Brno-mûsto) Nadmofiská v ka: m V mûra: 7,8594 ha Vyhlá eno: 003 Hrana krasové plo iny a prudk svah údolí íãky hostí pestrou paletu lesních a lesostepních spoleãenstev. Pfiedmûtem pfiísné ochrany jsou i druhy, které z jin ch lokalit Moravského krasu jiï neznáme. 70 CHKO MK 54

26 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 7 CHKO Moravsk kras dfiín jarní, zimolez obyãejn (Lonicera xylosteum), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a h. ãern (L. niger), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) aj. SuÈové lesy sv. Tilio- -Acerion vyrûstají na úpatí a ãásti svahu. Ve stromovém patfie se uplatàuje javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepil (Fraxinus excelsior), habr obecn. Vbylinném podrostu své místo nachází svízel vonn (Galium odoratum), samorostlík klasnat (Actaea spicata), kopytník evropsk (Asarum europaeum), chránûná lilie zlatohlávek (Lilium martagon) aj. Ve vlhk ch pobfieïních ol inách kolem íãky je ãastá ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil, v podrostu s mokr em stfiídavolist m (Chrysosplenium alternifolium), bradáãkem vejãit m (Listera ovata), prvosenkou vy í (Primula elatior) a nápadn m áronem karpatsk m (Arum alpinum). Extrémní v slunné svahy Horneku pfiedstavují mezní bod roz- ífiení pro nûkolik rostlinn ch druhû, pro nûï je tato lokalita v souãasnosti jedin m nalezi tûm na celém území Moravského krasu. Pfiíkladem lze uvést kosatec nízk (Iris pumila), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi) a hlaváãek jarní (Adonanthe vernalis). V zkum hub, proveden v letech 000 a 00, zjistil 366 druhû. Ze vzácnûj ích zde byla nalezena bedla Bucknallova (Cystolepiota bucknallii). Bylo zde zaznamenáno i 64 druhû mechû a5 druhû játrovek. ZVÍ ENA Nesytka jednopásá (Chamaesphecia euceraeformis) je v âeské republice známa pouze z lesostepních lokalit od HádÛ po Lysou horu. Trvalé paseky a svûtliny ob vá kriticky ohroïen jasoà dymnivkov (Parnassius mnemosyne) a modrásek tmavohnûd (Aricia agestis). Mezi nejv znaãnûj í teplomilné druhy patfií plï laãník stepní (Zebrina detrita), vâeské republice se uvádí jen pût jeho lokalit. Z obojïivelníkû stojí za zmínku v skyt skokana tíhlého (Rana dalmatina), z plazû pfiedev ím teplomilné je tûrky zelené (Lacerta viridis). Mezi nápadné ptáky patfií zástupci plhavcû. Nejvût í je datel ãern (Dryocopus martius), bûïn je strakapoud velk (Dendrocopos major), v tepl ch doubravách a habfiinách se vyskytuje s. prostfiední (D. medius). Z pûvcû Ïije v listnat ch porostech lejsek bûlokrk (Ficedula albicollis), hojn je l. ed (Muscicapa striata). Zdrobn ch savcû je nejhojnûj í norník rud (Clethrionomys glareolus) a my ice lesní (Apodemus flavicollis), nad tokem íãky ãasto loví netop r vodní (Myotis daubentonii). Skály a skalní ostroïny jsou ãasto osídlovány kunou skalní (Martes foina). LESNICTVÍ Na naprosté vût inû porostû je patrné, Ïe byly v minulosti obhospodafiovány jako pafiezina, na znaãné plo e zde také probíhala pastva. Mají proto vût inou velmi nízké zakmenûní a v znamné je zastoupení kefiû. VYUÎITÍ Absence dfiívûj ího intenzivního vyuïívání lokality je dûvodem dne ní rychlé sukcese dfievin, zvy ování zakmenûní lesních porostû a ústupu svûtlomiln ch druhû. Zcela nevhodné bylo vysazení trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Blízkost Brna a tradiãní v letní místo v dosahu mûstské hromadné dopravy jsou pfiíãinou vysoké náv tûvnosti území. Pfiírodní rezervací prochází turistická cesta s odboãkou na vyhlídkovou ostroïnu na hranû údolí. Zasahuje sem i nauãná stezka. Nacházejí se zde i ãzyfii chaty, jejichï dal í pfiítomnost je z pohledu ochrany pfiírody neïádoucí. Znaãn m problémem a rizikem pro rezervaci jsou v sadby okrasn ch rostlin a zfiizování drobn ch zahrádek. MAPA ÚZEMÍ strana 70 V rezervaci je dobfie patrn dfiívûj í zpûsob v mladkového hospodafiení. 3 Kosatec nízk (Iris pumila). 4 Strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius). 3 4 CHKO MK 55 7

27 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 7 GEOLOGIE Západní ãást rezervace je budována proterozoick mi vyvfielinami brnûnského masivu. Na nû nasedají devonská bazální klastika. Následuje velmi pestr vápencov v voj, reprezentovan vavfiineck mi, josefovsk mi, laïáneck mi a vilémovick mi vápenci maco ského souvrství. Vrezervaci je velmi bohatû zastoupena iroká kála povrchov ch a podzemních krasov ch jevû s v skytem ponorû a v vûrû, závrtû a krapov ch polí a samozfiejmû s jeskynûmi s mnoïstvím typû sedimentárních v plní. V fiadû jeskyní byly uãinûny paleontologické nálezy kvartérní fauny (jeskynní medvûd jeskynû Katefiinská a Pod Hradem, bobfii Punkevní jeskynû apod.). Nachází se zde nejdel í jeskynní systém na území âeské republiky Amatérská jeskynû v délce pfies 7 km (spolu s navazujícími jeskynûmi, vãetnû jeskynû Punkevní a propasti Macocha má délku pfies 34 km). Propast Macocha je hluboká 88 m (38,5 m po hladinu Spodního jezírka). Zpovrchov ch krasov ch jevû je tfieba zmínit âertovu branku (troska jeskynû zkracující meandr Pustého Ïlebu), skalní most nad Punkevními jeskynûmi a âertûv most v Suchém Ïlebu. Z v vûrû je v znamn V tok Punkvy amal v tok (krasová vyvûraãka odvodàující Vintockou ãást Su- Punkevní jeskynû, krápníkov útvar Andûl. Pust Ïleb mezi Skalním ml nem a Punkevními jeskynûmi. chého Ïlebu) a Harbe sko-vilémovickou plo inu. Na svahovinách vápencû se vyvinuly rendziny (rendzina typická a litická) s doprovodnou luvizemí typickou na ojedinûl ch spra ov ch pfiekryvech (na zemûdûlské pûdû i ostrûvky hnûdozemû erodované). Po levé stranû silnice do Sloupu se nachází vût í celky kyselé variety kambizemû typické. Punkvu lemuje v úseku od v toku z Punkevních jeskyní aï k jihozápadnímu okraji rezervace fluvizem glejová. KVùTENA Rezervace pfiedstavuje lesní území podhorského rázu s velmi siln m karpatsk m vlivem. Charakteristická je vegetaãní inverze. Pro stinné su- Èové svahy jsou typické porosty sv. Tilio-Acerion s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior) s tisem ãerven m (Taxus baccata) a celou fiadou vzácn ch chránûn ch druhû jako mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva), plo tiãník evropsk (Cimicifuga europaea) a jazyk jelení (Phyllitis scolopendrium). Pozoruhodn je nález horské plavunû Národní pfiírodní rezervace V vûry Punkvy Údolní dno a svahy Punkevního Ïlebu s fiíãkou Punkvou a jiïní ãásti Suchého a Pustého Ïlebu s ãetn mi jeskynûmi a propastí Macochou a Suchdolské plo iny mezi Suchdolem na severu a LaÏánkami na jihu. Katastrální území: Nadmofiská v ka: Blansko, m LaÏánky u Blanska, Ostrov u Macochy, Suchdol v Moravském krasu, Tûchov a Vilémovice umacochy (okres Blansko) V mûra: 556,4634 ha Vyhlá eno: 997 Plo nû nejvût í a nejv znamnûj í rezervace Moravského krasu s podzemními a povrchov mi krasov mi jevy, geomorfologicky rûznorod m povrchem. Údolí Punkvy, Pust a Such Ïleb a propast Macocha se vyznaãují v raznou klimatickou a vegetaãní inverzí i dochovan mi pfiirozen mi a pfiírodû blízk mi rostlinn mi i Ïivoãi n mi spoleãenstvy s v skytem chránûn ch druhû. 7 CHKO MK 56

28 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 73 CHKO Moravsk kras rubens) a stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). Na nûkolika místech upoutají nápadné kvûty brambofiíku nachového (Cyclamen purpurascens). Na vápencov ch skalách a sutích je zastoupeno primární bezlesí. Plo nû nejroz ífienûj í jsou porosty s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans), které na vrcholech skalních ostroïen nahrazuje vegetace s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum). Pro strmé skalní stûny je typick v skyt kapradinové vegetace se sleziníkem ãerven m (Asplenium trichomanes), s. routiãkou (A. ruta-muraria), puch finíkem kfiehk m (Cystopteris fragilis) a bukovníkem vápencov m (Gymnocarpium robertianum). Ze vzácnûj ích rostlin se na skalách vyskytují lomikámen vïdyïiv (Saxifraga paniculata), dvoj títek hladkoplod (Biscutella laevigata), sleziník zelen (Asplenium viride), tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a kostfiava sivá (Festuca pallens). 3 4 ZVÍ ENA Teplomilná stanovi tû na skalních ostroïnách ahranách ÏlebÛ se velmi li í od inverzních poloh ÏlebÛ s horsk mi a podhorsk mi druhy. V tomto území se dále vyskytují druhy specializované na sutû a Ïivoãichové jeskyní. V inverzních polohách ÏlebÛ je v znamn m mot lem píìalka Èavelová (Entephria infidaria), p. údolní (Nebula tophaceata) a píìalka kufiiãková (Perizoma taeniata), v bezles ch xerotermních lokalitách Ïije modrásek ãernoskvrnn (Maculinea arion). V zkum mot lû zde prokázal v skyt 5 druhû, coï pfiedstavuje 33 % druhû znám ch z âeské republiky. Znich sedm patfií k druhûm chránûn m a ãtyfii k druhûm zafiazen ch do programu Natura 000. Ve slunn ch sutích pfiedstavují specifické spovrance jedlového (Huperzia selago), potvrzující podhorsk aï horsk charakter vegetace. Do této skupiny fiadíme i nejvzácnûj í rostlinu Moravského krasu kruhatku Matthiolovu (Cortusa matthiolii) z ãeledi prvosenkovit ch, která v endemickém poddruhu C. m. subsp. moravica, roste v propasti Macocha na svém jediném nalezi ti v âeské republice. Je povaïována za glaciální relikt. Opakem jsou xerotermní spoleãenstva sv. Quercion pubescenti-petraeae na oslunûn ch skalních hranách obou ÏlebÛ. Typick mi druhy jsou jefiáb muk (Sorbus aria), dub Ïlutav (Quercus dalechampii), dfii Èál obecn (Berberis vulgaris), prvosenka jarní (Primula veris), sasanka lesní (Anemone sylvestris), kavyl IvanÛv (Stipa joannis) aj. Na krasov ch plo inách pfievaïují buãiny sv. Fagion, v jejichï podrostu se vzácnû objevují i zástupci orchidejí, napfi. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), kru tík tmavoãerven (Epipactis atro- 3 Propast Macocha, pohled na dno s jezírky. 4 Plavba po podzemní Punkvû. CHKO MK 57 73

29 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 74 5 lus cinclus) a vzácnû i ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis). Zedníãek skalní (Tichodroma muraria) je nepravideln m, velmi vzácn m zimním hostem. V rezervaci bylo zji tûno 88 druhû ptákû, z toho 8 druhû chránûn ch. V znamnou skupinu chránûn ch druhû ÏivoãichÛ tvofií netop fii. Z druhû kriticky ohroïen ch v jeskyních zimuje vrápenec mal (Rhinolophus hipposideros), mezi druhy silnû ohroïen mi je zde daleko nejhojnûj í netop r velk (Myotis myotis) a pomûrnû poãetn m druhem je i netop r ãern (Barbastella barbastellus), kter zimuje v chladnûj ích jeskyních. Netop r velkouch (Myotis bechsteinii) je velice poãetn v pozdním létu a na zaãátku podzimu u Katefiinské jeskynû. 6 7 LESNICTVÍ Rezervaci charakterizuje iroké rozpûtí (. 5.) lesních vegetaãních stupàû. Lesy si na vût inû území zachovaly pfiírodní nebo alespoà pfiirozen charakter. Z hospodáfisk ch dfievin je v inverzních Ïlebech pozoruhodn pfiirozen v skyt smrku ztepilého (Picea abies) a jedle bûlokoré (Abies alba), rostoucí zde v mohutn ch exempláfiích. Lesní porosty byly na ãásti, zejména dobfie dostupn ch míst, pfiemûnûny v sadbami smrku. 8 leãenstvo upinu ka Machilis hrabei apod. Na dnû propasti Macocha byl zji tûn endemick málo tûtinatec Stylodrilus absoloni. Z ptákû lze v údolí na bfiezích Punkvy ãasto zastihnout konipasa horského (Motacilla cinerea), skorce vodního (Cinc- 5 Kruhatka Matthiolova moravská (Cortusa matthioli subsp. moravica). 6 Stfieviãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). 7 Petrofilní píìalka údolní (Nebula tophaceata) patfií mezi nejcennûj í druhy rezervace. 8 Amatérská jeskynû, Západní maco ská vûtev. 9 Bambusov lesík v Katefiinské jeskyni. HISTORIE Nejv znaãnûj í památkou rezervace je zfiícenina hradu Blansek, kter dal na pfiíkré ostroïnû proti Punkevním jeskyním v polovinû 3. století vystavût biskup Bruno. V letech 430 aï 43 byl hrad dobyt a zpusto en husitsk mi vojsky veden mi Prokopem Hol m. Jeho funkce jiï nebyla obnovena. V jimeãnou památku obranné stfiedovûké architektury pfiedstavují dnes jiï témûfi neznatelné trosky jeskynního hradu v Rytífiské jeskyni. Pfiední ãást mohutné jeskynû byla pfiepaïena dvojicí obrann ch zdí. Archeologick v zkum vypovídá o intenzivním vyuïívání jeskynû ve stfiedovûku. VYUÎITÍ Pfies dlouhodobé avnûkter ch smûrech i velmi intenzivní ovlivnûní ãlovûkem se území vyznaãuje unikátní ne- Ïivou i Ïivou pfiírodou, která je ãiní nejcennûj í rezervací Moravského krasu. K hlavním faktorûm, které v dne ní dobû území rezervace ovlivàují, patfií intenzivní turistika a cestovní ruch. PfietíÏení jak vlastních jeskyní, tak i jejich okolí si vynutilo pfiijetí nûkter ch regulaãních opatfiení. Patfií sem vylouãení motorové dopravy z Pustého a Suchého Ïlebu spolu se zavedením organizované dopravy turistû kpunkevním jeskyním a stanovení limitû náv tûvnosti vefiejnosti pfiístupn ch jeskyní Punkevních a Katefiinské. Úprava sítû turistick ch cest spolu s omezením horolezecké ãinnosti spoluvytváfií podmínky pro napl- Àování programu opûtovného navrácení sokola stûhovavého do Moravského krasu. Usmûrnûní amatérského speleologického prûzkumu spolu s nûkter mi opatfieními ve vefiejnosti pfiístupn ch jeskyních pfiispívají k ochranû netop rû, ktefií jsou symbolem Moravského krasu. BIBLIOGRAFIE 3, 9,, 3, 94, 83, 500, 67, 74, 794, 803, 805, 836, 84, 844, 845, 849, 850, 876, 96, 933, 936, 938, 939, 995, 059 MAPA ÚZEMÍ strana CHKO MK 58

30 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 75 CHKO Moravsk kras BALCAROVA SKÁLA-VINTOKY STR. 686 BÍLÁ VODA STR. 688 B EZINKA STR. 690 CHKO MK 59 75

31 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 76 B âí SKÁLA () STR. 69 HABRÒVECKÁ BUâINA () VIZ MAPA STR. 76 âihadlo STR. 694 HABRÒVECKÁ BUâINA STR CHKO MK 60

32 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 77 CHKO Moravsk kras SLOUPSKO- O ÒVSKÉ JESKYNù STR. 703 UBRNùNKY STR. 705 CHKO MK 6 77

33 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 78 JESKYNù PEKÁRNA () STR. 699 ÚDOLÍ ÍâKY () STR. 708 D ÍNOVÁ STR. 695 UV PUSTKU STR CHKO MK 6

34 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 79 CHKO Moravsk kras MOK AD POD TIPEâKEM () STR. 70 RUDICKÉ PROPADÁNÍ () STR. 70 CHKO MK 63 79

35 686-74_MK_uzemi :4 Stránka 70 V VùRY PUNKVY STR. 7 VELK HORNEK () STR. 70 U STARÉ VÁPENICE () VIZ MAPA STR CHKO MK 64

36 686-74_MK_uzemi :5 Stránka 7 CHKO Moravsk kras HÁDECKÁ PLANINKA () STR. 697 KAVKY () VIZ MAPA STR. 74 VELKÁ KLAJDOVKA (3) VIZ MAPA STR. 74 CHKO MK 65 7

37 686-74_MK_uzemi :5 Stránka 7 Mohutn stalagmit v západní maco ské vûtvi Amatérské jeskynû. 7 CHKO MK 66

38 686-74_MK_uzemi :5 Stránka 73 CHKO Moravsk kras CHKO MK 67 73

39 686-74_MK_uzemi :5 Stránka 74 Památné stromy. Buk lesní, k. ú. Babice nad Svitavou, p. ã. 430, nachází se na okraji lesního porostu Babického lesa, severnû od obce Kanice vedle b valé turistické znaãené stezky. O: 547 cm, Vs: 5 m, S: 300 let. (O: 495 cm, Vs: m, S: 400 let). Dub letní, k. ú. Babice nad Svitavou, p. ã. 443/, dub v Zadních polích na kraji lesa v blízkosti krasov ch závrtû, asi,6 km v chodnû od obce Babice nad Svitavou. O: 40 cm, Vs: 8 m, S: 50 let. 3. Jefiáb bfiek, k. ú. Babice nad Svitavou, p. ã. 038, Bfiek na Dfiínové v lesní prostu v blízkosti pfiírodní rezervace Dfiínová. O: 98 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 4. Smrk ztepil, k. ú. Bfiezina u Kfitin, p. ã. 539, Smrk u V pustku v údolí Kfitinského potoka v blízkosti jeskynû V pustek. O: 45 cm, Vs: 30 m, S: 00 let. 5. Smrk ztepil, stromy, k. ú. HabrÛvka, p. ã. 480, HabrÛvecké smrky v lesním porostu, asi 700 m severozápadnû od obce HabrÛvka. O: 98 cm a 300 cm, Vs: 35 m, S: 00 let. 6. Modfiín opadav, k. ú. HabrÛvka, p. ã. 49, modfiín Troják pfii jihov chodní hranici NPR HabrÛvecká buãina. O: 458 cm, Vs: 43m, S: 00 let. 7. Alej lip malolist ch, lip velkolist ch, jasanû ztepil ch a dal ích dfievin 30 stromû, k. ú. LaÏánky u Blanska, p. ã. 343/, k. ú. Rudice u Blanska, p. ã.. 446, 444, 44/4, 493, k. ú. Jedovnice p. ã. 44, 544, Jedovnická alej podél silnice Jedovnice Rudice La- Ïánky. O: cm, Vs: 0 8 m, S: cca let. 8. Lípa malolistá, k. ú. Sloup v Moravském krasu, p. ã. 970/, strom roste u Hfiebenáãe nedaleko vchodu do Sloupsko- o Ûvsk ch jeskyní. O: 483 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 9. Lípa malolistá, dva stromy, zv. Salmovy lípy, k. ú. Sloup v Moravském krasu, p. ã. 577/3, rostou v ãásti hfibitova urãené pro ãleny starohrabûcího rodu Salm-Reifedschiedt. O: 336 a 345 cm, Vs: 0 m, S: 50 let. 0. Alej lip velkolist ch a malolist ch 56 stromû, k. ú. Suchdol v Moravském krasu, p. ã. 707/5, 78/7, 79/, 79/, 77/, 773, Novodvorská alej podél nezpevnûné cesty z osady Nové Dvory ke zfiíceninû hradu Blansek. O: cm, Vs: 7 8 m, S: let.. Lípa velkolistá, skupina 9 lip, k. ú. Vilémovice u Macochy, p. ã. 095/, Vilémovské lípy v okolí kapliãky ve stfiedu obce. O: 0 aï 7 cm, Vs: 8 5 m, S: let. Buk lesní u Kanic. Smrk ztepil ve Kfitinském údolí. 74 CHKO MK 68