Platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Souhrnné výsledky průzkumu provedeného platformou pro monitorování strategie Evropa 2020

Transkript

1 Platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Souhrnné výsledky průzkumu provedeného platformou pro monitorování strategie Evropa 2020 CDR _00_00_TRA_BRO EN-MP/MS/lk CS

2 - 1 - Tyto závěry vycházejí z poznámky ke spisu Závěrečná zpráva: hodnocení stěžejní iniciativy Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, kterou vypracoval Ecologic Institute (Tanja Srebotnjak, Beata Vargova, Franziska Stuke, Johanna von Toggenburg a Chiara Mazzetti), Ecologic Institute USA (Cathy Schechter) a ICLEI (Naike Alberti a Ana-Luiza Holub) Závěry nevyjadřují oficiální postoje Výboru regionů. Další informace o Evropské unii a Výboru regionů jsou k dispozici na internetu na adresách a Evropská unie, květen 2013 Částečná reprodukce je povolena pod podmínkou výslovného uvedení zdroje.

3 - 2 - Souhrnné výsledky průzkumu o stěžejní iniciativě strategie Evropa 2020 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Výbor regionů tento průzkum provedl se záměrem poskytnout informace o tom, jakou měrou stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení 1 přináší zamýšlenou přidanou hodnotu evropským obcím a regionům. Dotazník sestává z patnácti otázek. Do průzkumu se zapojilo 37 respondentů z 15 zemí. Přehled 1: Odpovědi na průzkum o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení podle jednotlivých zemí Většinu odpovědí zaslaly regiony (35 %), za nimiž následovala velká i menší města a obce (32 %) a okresy nebo provincie (19 %). Dvě odpovědi (6 %) zaslaly sítě (Evropská sociální síť a Mezinárodní síť sociálních pracovníků Dynamo) a jednu (3 %) sdružení místních a regionálních orgánů (Convention of Scottish Local Authorities). 1 Další informace o této stěžejní iniciativě naleznete zde:

4 - 3 - Přehled 2: Rozdělení odpovědí na průzkum podle druhu orgánu Ze zjištění vyplývá řada závěrů ohledně: problémů, které regiony a města řeší v oblasti boje s chudobou a sociálním vyloučením; druhy programů a opatření v oblasti boje proti chudobě a sociálního začlenění, které již byly nebo v současnosti jsou prováděny místními a regionálními orgány, a jaké typy partnerství využívají; míry, v níž jsou iniciativy podporující kulturní integraci a zapojení považovány za prostředky ke zmírnění chudoby a sociálního vyloučení; významu programu Evropské komise v oblasti sociálních investic pro místní a regionální opatření; silných a slabých stránek stěžejní iniciativy Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení z pohledu místních a regionálních orgánů; míry, v jaké národní program reforem vhodně reaguje na potřeby místních a regionálních orgánů s ohledem na cíle a činnosti Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a schopnost místních a regionálních orgánů přispívat k jejich přípravě; zdroje financování, zejména strukturálních fondů EU a dopadu politik fiskální konsolidace z hlediska dosahování cílů platformy a

5 - 4 - úlohy nové dohody o partnerství při řešení problematiky chudoby a ohledně možných změn této dohody po přezkumu v polovině období v roce Problémy, které regiony a města řeší Mezi dotazovanými panovala relativně silná shoda na hlavních problémech, s nimiž se místní a regionální orgány setkávají: 72 % dotázaných odpovědělo, že se jedná o potřebu bydlení, které by bylo jak dostupné, tak i vhodné pro jednotlivce a rodiny ohrožené chudobou a rovněž pro bezdomovce. Ačkoli politika bydlení je v pravomoci místních a regionálních orgánů, není veřejně podporované bydlení ( sociální bydlení ) dostupné v dostatečném množství a v některých oblastech (3 odpovědi) bylo po mnoho let zanedbáváno natolik, že je jeho kvalita nízká. Hospodářská krize tuto situaci pouze vyostřila, čímž se tedy tato oblast stala jednou z hlavních prioritních oblastí činnosti. Hospodářská a finanční krize byla rovněž přímo i nepřímo uváděna jako důležitá příčina nárůstu míry chudoby. Oba aspekty krize měly za následek nárůst míry nezaměstnanosti (zmiňuje 36 % respondentů), což přivedlo mnoho rodin a jednotlivců do chudoby, neboť dlouhodobě nebyli schopni nalézt nové slušné zaměstnání. Tato dvojí krize však také odhalila prohlubující se systémové a strukturální problémy (uvádí 14 % respondentů), jako jsou neudržitelné veřejné finance, změny ve složení hospodářství a demografické změny. Snad nejvíce znepokojujícím bodem je často zmiňovaný problém boje s dětskou chudobou (uvádí 36 % respondentů), především nebezpečí vzniku setrvačného cyklu chudoby s hrozbou, že v něm chudé děti budou doživotně uvězněny. Druhy prováděných programů a opatření a typy navázaných partnerství Místní a regionální orgány uznávají komplexní účinky chudoby. Vedle iniciativ ke zmírnění problémů s bydlením se zaměřují zejména na boj s dětskou chudobou a jejími důsledky. Součástí opatření pro rodiny a rodiče samoživitele je poskytování péče o děti a přispívání na ni, přímá finanční podpora, pomoc se získáním bydlení, podpora pro rodiče zaměřená na vzdělávání a hledání práce.

6 - 5 - Zabývají se také opatřeními ke zmírnění chudoby a vyloučení, jež zakoušejí další zranitelné skupiny, mimo jiné začleňování (hlavně mladých lidí) do trhu práce, podpoře přistěhovalců, osob se zdravotním postižením, osob s nízkou kvalifikací a osob předčasně ukončivších školní docházku, nízkopříjmových rodin s dětmi a bezdomovců. Ve snaze o dosažení svých cílů místní a regionální orgány spolupracují se státními orgány (vertikální partnerství) nebo s jinými zainteresovanými subjekty místní úrovně, kupříkladu neziskovými organizacemi, podniky a všemi agenturami (horizontální partnerství) (100 % respondentů). Tato spolupráce sahá od formálně uzavřených dohod po neformální a víceméně pravidelné pracovní kontakty. Vedle uložené či právně určené spolupráce (např. vláda členského státu financuje činnosti prováděné na místní úrovni) jsou partnerství motivována společnými zájmy či úkoly, potřebou společného využívání zdrojů nebo odborných znalostí a snahou řešit komplexní problematiku chudoby a vyloučení koordinovaným způsobem. Současně však 28 % respondentů požaduje ještě vyšší úroveň spolupráce mezi vertikálními úrovněmi správy. Úloha kulturní integrace a zapojení Platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení přispívá k cíli strategie Evropa 2020 dosáhnout společnosti více otevřené všem 2. Přístup k chudým a na okraji společnosti žijícím skupinám a jejich integrace jsou tedy důležitým přispěním k dosažení tohoto cíle. Lze říci, že místní a regionální orgány aktivně pracují na tom, aby svým obyvatelům nabízely kulturní, vzdělávací a společenství utužující aktivity (94 % respondentů). Tyto aktivity bývají často financovány z veřejných prostředků (viz závěry ohledně finančních zdrojů níže) a zaměřeny na zranitelné skupiny obyvatel. Běžnou formou je částečné financování vstupenek nebo poskytování vstupenek zdarma na akce v daném městě či regionu (56 %). Činnosti uváděné místními a regionálními orgány však také zahrnují městské festivaly, přístup k možnostem rekreace, historickým a tradičním oslavám a filmovým či rozhlasovým programům. 2 Sdělení Komise EVROPA 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, COM(2010) 2020 final, Brusel, : s. 19.

7 - 6 - Zdůrazňuje se rovněž, že místní a regionální orgány, v nichž sídlí romské obyvatelstvo, vytvořily nebo podporují specifické kulturní programy zaměřené na jeho lepší integraci do společnosti, na osvětu a odstranění stigmatu, které bylo historicky s touto komunitou spjato (tři odpovědi ze tří respondentů). Úloha balíčku v oblasti sociálních investic Balíček v oblasti sociálních investic 3 přináší členským státům pokyny o tom, jak nejlépe využívat finanční podporu EU, zejména z Evropského sociálního fondu, a provádět stanovené cíle. Účelem tohoto balíčku je posílit stávající a budoucí kapacity občanů a zlepšit jejich možnosti zapojení do společnosti a do trhu práce. Evropská komise bude pečlivě sledovat výkonnost systémů sociální ochrany jednotlivých členských států prostřednictvím evropského semestru a případně formulovat specifická doporučení pro jednotlivé země. Význam tohoto balíčku pro místní a regionální orgány lze shrnout do tří hlavních odpovědí: stvrzuje činnost místních a regionálních orgánů, slouží jako vodítko a je obecně považován za relevantní (50 %); je dosud příliš novou záležitostí na to, aby byl brán v úvahu nebo používán (19 %); nemá žádný bezprostřední dopad na jejich činnost (14 %). Balíček v oblasti sociálních investic také nemusí být pro činnost místních a regionálních orgánů relevantní z toho důvodu, že nenabízí žádné významné změny ve způsobu nahlížení na sociální politiku, což uvedlo 6 % respondentů. Silné a slabé stránky stěžejní iniciativy Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení Odpovědi na tuto otázku dokládají, že platforma odráží mnohostrannost chudoby a sociálního vyloučení, což je patrné ze shrnutí silných a slabých stránek v následujícím přehledu, kde část a) se týká silných a část b) slabých stránek. 3 Další informace o této stěžejní iniciativě naleznete zde:

8 - 7 - Ze silných stránek platformy je nejčastěji zmiňováno lepší zviditelnění této problematiky, zřetelný a koordinovanější přístup (horizontální a vertikální) k řešení chudoby. Co se týče slabých stránek, kritické připomínky se zaměřují na fungování platformy, nejednoznačnost národních programů reforem (NPR), nedostatek financování, rozdíly v prioritách státní a místní úrovně, složitost programů, nedostatek koordinace a vyloučení opatření pro vyrovnaný rozpočet platformy nebo strategie Evropa Dále se považuje za důležité pravidelné monitorování a hodnocení pokroku učiněného ke splnění cílů strategie Evropa a) Silné stránky Výskyt Zjednodušení a lepší zacílení sociálních politik, přiměřené 5 začleňování těchto otázek a jasné stanovení priorit a opatření Přiměřená vazba mezi EU a územními programy a závazek 3 k horizontální a vertikální spolupráci, včetně spolupráce s dalšími zainteresovanými subjekty (nevládními organizacemi, podniky, atd.) Lepší informovanost o chudobě a sociálním vyloučení včetně 2 posílení viditelnosti romské problematiky, dětské chudoby, bezdomovectví a dalších otázek ovlivňujících nejzranitelnější skupiny obyvatelstva Uznání potřeby inovovat a provádět nové programy a činnosti 2 Historicky první začlenění číselného indexu k měření chudoby 1 a sociálního vyloučení do politik EU Prosazování opatření k začlenění sociálně vyloučených 1 Uznání mnohostrannosti chudoby a sociálního vyloučení 1 Je dostupný bohatý soubor osvědčených postupů a dalších 1 informací shromážděných v důsledku požadavků na vykazování

9 - 8 - b) Slabé stránky Problém spočívající v provádění platformy, nejednoznačnosti NPR, nedostatku financování, rozdílech v prioritách státní a místní úrovně, ve složitosti programů, nedostatku koordinace a vyloučení opatření pro vyrovnaný rozpočet platformy nebo strategie Evropa Potřeba neustálého monitorování a hodnocení, lepších a komplexnějších ukazatelů a uznání mnohostrannosti chudoby a sociálního vyloučení Nedostatečná pozornost věnovaná specifickým jednotlivým otázkám zlepšení finanční situace chudých podpora hospodářského růstu, jenž vytváří pracovní místa, a tedy řeší jednu z hlavních příčin chudoby posílení zaměření na chudé pracující uznání hodnoty preventivní činnosti Výskyt (jednotlivá témata shrnuta) Platforma postrádá bezprostřední dopad a návaznou činnost 1 Nedostatečné zviditelnění politik EU v oblasti chudoby 1 a sociálního vyloučení Přehled 3: Shrnutí silných a slabých stránek zjištěných dotazníkem. Příspěvek Evropské sociální sítě 4 je obzvláště významný pro analýzu silných a slabých stránek stěžejní iniciativy proti chudobě, neboť se jedná o seskupení názorů několika členů této sítě. Evropská sociální síť zejména zdůrazňuje někdy výrazné kontrasty mezi sociálními programy a službami dostupnými v jedné zemi oproti jiné zemi a rozpory, jež někdy existují i v rámci jedné země. Totéž platí ve věci přístupu a informací dostupných těm, kdo je potřebují. Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení není specificky určena k odstraňování těchto rozporů, spíše nabízí zastřešující strategii pro opatření, která mají ponechat prostor pro přizpůsobení na místní a regionální úrovni. 4 Evropská sociální síť je nezávislá síť místních veřejných služeb v Evropě, založená v roce Dnes má přes 90 členů ve 30 zemích. Více informací naleznete zde:

10 - 9 - Zastoupení potřeb místních a regionálních orgánů v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v NPR a schopnost místních a regionálních orgánů přispívat k jejich přípravě NPR by měly přiměřeně zohledňovat potřeby místních a regionálních orgánů a reagovat na ně. V průzkumu 28 % respondentů uvedlo, že v otázkách, jimiž se platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení zabývá, NPR tuto funkci plní. Z kritických připomínek uveďme příliš úzké zaměření NPR (především na tvorbu pracovních míst, 3 %), příliš neurčité politiky a cíle (6 %) založené na abstraktních politických úvahách namísto reálných místních podmínek (3 %), chybějící uznání regionálních a místních rozdílů (8 %) a nedostatečné poskytování přesných pokynů a informací o financování (3 %). Místní a regionální orgány by obecně rády měly větší vliv na přípravu NPR, ačkoli 30 % respondentů by mohlo přispět přímo, nepřímo či velmi omezeným způsobem. Takové zapojení by pomohlo zajistit, aby příslušná opatření a programy reagovaly na potřeby a podmínky místní úrovně a obsahovaly vhodná opatření k monitorování pokroku. Čtrnáct procent respondentů uvedlo, že neměli příležitost přispět. Zdroje financování a dopad politik fiskální konsolidace Podle průzkumu hrají strukturální fondy EU roli pouze přibližně v 50 % rozpočtů respondentů určených na programy a opatření související s platformou pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Dalších 36 % respondentů vysvětlilo, že opatření jsou financována kombinací prostředků místních nebo regionálních, evropských a v některých případech soukromých fondů, avšak v různě významné míře. Zhoršení hospodářské situace mělo dopad na schopnost většiny místních a regionálních orgánů financovat stávající programy a podporovat nové, které jsou potřebné vzhledem k nárůstu chudoby a sociálního vyloučení. Celkem 11 % respondentů však uvedlo, že fiskální konsolidace nemá či prozatím neměla za následek omezení či finanční potíže v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Hlavním závěrem v oblasti financování je, že sociální programy a programy proti chudobě jsou většinou komplexní a dlouhodobé, což znamená,

11 že jejich trvání a úspěch závisí ve značné míře na důsledném plánování a stabilním přidělování zdrojů, což je obojí ohroženo déle trvajícím hospodářským poklesem a fiskální konsolidací. Úloha nové dohody o partnerství a její možné změny Připravovaná dohoda o partnerství je považována za příležitost k posílení úlohy, zviditelnění a horizontálnímu uznání otázek chudoby v politikách EU. Dohoda však doposud není dostatečně známa nebo chápána. Pět respondentů na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Co se týče navrhovaných změn v dohodě o partnerství, lze je seskupit do kategorie obsahových změn a kategorie změn souvisejících s financováním. Obsah: platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení by měla být stručná a její cíle specifické a měřitelné jak na makroúrovni, tak na mikroúrovni pro místní orgány; měla by být každý rok revidována a hodnocena; průřezové vazby a společné rysy této platformy s ostatními stěžejními iniciativami by měly být lépe zviditelněny, zejména v případě stěžejních iniciativ Nové dovednosti a pracovní místa a Mládež v pohybu. V této souvislosti je rovněž zapotřebí větší uznání, že politiky v oblasti chudoby/sociálního vyloučení mají dopad na růst, nemělo by se o nich pojednávat izolovaně. Namísto toho je zapotřebí přímá vazba mezi snahami o vyvedení lidí z chudoby/vyloučení a růstem a hospodářskými cíli EU a vlád členských států; zvýšit obecnou informovanost o politikách EU v této oblasti, včetně místní a regionální úrovně; lépe koordinovat činnost EU a členských států, což umožní lépe zohlednit regionální rozdíly v rámci členských států a současně také nabídnout širší spektrum řešení; začlenit do platformy preventivní opatření.

12 Financování: přidělit více zdrojů na boj proti chudobě, neboť se jedná o dlouhodobé komplexní úsilí, které ohrožují (i) fiskální úsporná opatření, (ii) nejistota v oblasti financování a (iii) obtížný přístup k financování a informacím pro ty, kdo je potřebují; uznat a kompenzovat skutečný dopad zhoršení hospodářské situace a snížení rozpočtů pro místní orgány, což může mít negativní vliv na výkonnost; zjednodušit a sladit mechanismy financování strukturálních fondů EU a umožnit žádosti o současné financování z více zdrojů. Tyto zdroje finanční podpory mají zásadní význam pro činnosti v rámci této iniciativy; zvýšit v členských státech EU informovanost o iniciativě a jejích opatřeních, včetně balíčku v oblasti sociálních investic. Mělo by být stanoveno, které instituce v dané zemi odpovídají za provádění opatření v rámci jednotlivých iniciativ; zjednodušit administrativu a systém žádostí o granty i účetní postupy. CDR _00_00_TRA_BRO EN-MP/MS/lk