Úvodní slovo. Obsah: Úvodní slovo 03. Den v Centru podpory cizinců Prostějov 05

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Úvodní slovo. Obsah: Úvodní slovo 03. Den v Centru podpory cizinců Prostějov 05"

Transkript

1

2

3 03 Úvodní slovo Milí čtenáři, oproti zavedenému zvyku tentokrát nebudu komentovat obsah aktuálního čísla, chci se věnovat období mezi tímto a minulým vydáním bulletinu. Krize sice ještě trvá, práce není, a přece si někteří politici vzpomněli na cizince bylo totiž před volbami. Novináři konstatovali, že kampaň byla tento rok velmi agresivní; strany se mezi sebou napadaly, urážely, verbálně fackovaly a mezi jejich populistickými projevy našla své místo i migrace. Před volbami politici pečlivě sledují průzkumy nálad české společnosti, a proto nepřehledli, že polovina respondentů březnového výzkumu společnosti CVVM soudí, že je v České republice příliš mnoho cizinců. Některé strany právě tam hledaly voliče, vymezovaly se vůči přistěhovalcům a zneužívaly xenofobní náladu ve společnosti, aby voliče upoutaly. Zdá se Vám to ubohé? Bohužel, taková je realita současných předvolebních kampaní nejen u nás, ještě agresivnější bývá v západoevropských zemích s několikrát větší imigrací cizinci z třetích zemí přeci nejsou voliči! Imigrace nebyla tahákem českých voleb, většina stran se ale shodla na přísnějším přístupu k cizincům. A tak: zastupitelka místního zastupitelstva Prahy-Libuše Pavla Jedličková, která je i předsedkyní výboru pro multikulturní soužití, označila SAPU za ghetto a záležitost bezpečnosti celé České republiky. Následně libušský starosta Petr Mráz v otevřeném dopise ministru vnitra rovnou vyzval k razantnímu zásahu orgánů státu kvůli kriminální činnosti vietnamské komunity a neúnosné situaci v soužití s vietnamskou komunitou v Libuši. Prý se tu už začala formovat jakási domobrana, kdy občané vezmou vše do vlastních rukou. Policie však mezitím nezaznamenala žádný zvýšený nárůst trestné činnosti v SAPĚ a blízkém okolí. SAPU před volbami chtěla zneužit i Dělnická strana sociální spravedlnosti, před vietnamskou tržnici svolala mítink, na němž vystoupil předseda zakázané Dělnické strany Tomáš Vandas. Jeho projev nebyl výjimečně moc agresivní, jenom si posteskl nad tím, že Češi musí zbohatlým Vietnamcům hlídat děti. Nenadchl několik přítomných Čechů a Vietnamci si ho ani nevšimli. Tak skončilo jedno nepříliš úspěšné předvolební shromáždění. ČSSD prohlásila: Budeme preferovat imigraci převážně ze slovanských zemí jižní a jihovýchodní Evropy. Přestože počet migrantů z muslimských zemí u nás tvoří několikatisícovou menšinu, požadovala KDU-ČSL debatu o míře a mezích možné islamizace. Domnívám se, že jsem Vás citacemi předvolebních hesel a volebních programů (ve kterých se rádo slibuje nemožné) příliš nevyděsil. Ostatně příležitost předvést, jak moc politikům leží na srdci osud 430 tisíc cizinců a jejich soužití s českou většinou, budou mít politické strany záhy po volbách. Do parlamentu totiž míří obsáhlá reforma zákona o pobytu cizinců. Na jejím schvalování se teprve ukáže, co z programů byly jen povinné předvolební fráze a co skutečné nápady. Příjemné čtení vám přeje Dragoljub Matić Obsah: Úvodní slovo 03 Den v Centru podpory cizinců Prostějov 05 Seminář o praktických otázkách života cizinců v ČR 06 Zaostřeno na ženy migrantky 07 Brno se stává kosmopolitním městem 12 Česká společnost v jejím objektivu 20 V Angole jsou lidi veselejší 22 Romano voďori časopis pro multikulturní mládež 24 Omluva Během grafické úpravy minulého čísla bulletinu omylem vypadlo jméno autorky textu Divadlo bourající hranice Pavly Frýdlové. Za chybu se omlouváme. Informační bulletin pro cizince a o cizincích vydává občanské sdružení SLOVO 1 Redakce: Dragoljub Matić (šéfredaktor) Goranka Oljača, František Kostlán, Tran Vu Van Anh ADRESA VYDAVATELE: Francouzská 2, Praha 2 Tel. fax: GRAFIKA: Adam Bláha TISK: Datapont s. r. o. OBÁLKA: o.s. Humanitas Afrika 02 10

4 04 Text: Lenka Malíčková, sociální pracovnice Den v Centru podpory cizincu ProstEjov zrizovatel Žebrík, o. s. Občanské sdružení Žebřík je organizace místních křesťanů založená s cílem podporovat integraci osob ohrožených sociálním vyloučením. Působí v olomoucké oblasti a jeho snahy nejlépe charakterizuje její motto Praktická pomoc potřebným. Na Prostějovsku žije okolo 1280 cizinců a velká část jich přišla za prací do závodu Oděvní podnik Prostějov již v 90. letech. I když ekonomická krize textilní odvětví citelně zasáhla a o práci přišlo mnoho lidí, na počtu cizinců v Prostějově se to prakticky neprojevilo, a nadále stoupal počet lidí s trvalým pobytem, kteří jsou zde již usazeni. Projekt Informačního a poradenského střediska pro podporu integrace cizinců na Prostějovsku Žebřík založil v lednu 2008 pod názvem Centrum podpory cizinců. Centrum získalo podporu městského a krajského úřadu i okolních organizací. Hlavně si do něj našli cestu naši klienti. Nabízíme poradenství, kurzy českého jazyka pro začátečníky, základní úroveň i pro pokročilé, dále kurzy obsluhy počítačů, internet s asistencí zdarma a další aktivity. Působím zde jako sociální pracovnice v poradně a provedu vás jedním svým pracovním dnem. Přicházím do Domu služeb, kde naše Centrum sídlí. Otvírací doba je od 8:30 a končíme v 17:30. Zapínám počítač a vtom přichází první klientka. Mladá slečna z Ukrajiny je těhotná a pomáháme jí vyřizovat potřebné doklady. Dívka je značně nervózní a ukazuje nám doklad o zamítnutí žádosti o peněžitou pomoc v mateřství. Vloni jí skončilo trvalé zaměstnání, pak dělala různé brigády, práce na živnostenský list apod. Nyní má několik týdnů před porodem a dozvěděla se, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství ani na 3letý rodičovský příspěvek. Vždyť jsem si platila zdravotní pojištění, každý měsíc, naříká nešťastně. Dívka je jedna z mnohých, kteří se neorientují v našem sociálním systému. Kolegyně se jí ujímá a spolu řeší další náležitosti, potom jí nabízí asistenci na městském úřadě a společně odchází. Mezitím mi volá mladá žena z Vietnamu, telefon pak předá starší Češce, která se snaží vše za ni vyřídit. Mladá žena má 6letého syna, nejdříve o něj pečovala sama, pak se o něj starala jeho babička. Syn dosáhl věku školní docházky a při zápisu do školy se zjistilo, že jeho čeština nestačí na zvládnutí učiva. Ženy nás prosí o pomoc. Nad tímto požadavkem váhám. Kurzy pro dospělé i pro děti pořádáme, ale zde se jedná o předškolní věk, navíc by rodina musela lektora platit. Beru si kontakt a slíbím, že se pokusím něco zajistit. Po poradě s kolegyní se obracím na dobrý kontakt dobrovolnici Alenu z naší partnerské organizace Apoštolská církev Prostějov, která se věnuje hlavně ženám. Alenka souhlasí, jako učitelka má zkušenosti, jako matka pochopení a jako dobrovolník může doučovat bezplatně. Volám tuto zprávu paní z Vietnamu, která opět telefon dává do ruky Češce. Při telefonátu se snažím paní motivovat, aby se také zapojila do kurzů češtiny. Češka u telefonu mi namítá, že mladá Vietnamka už mluví dobře (pravděpodobně umí několik obchodních frází a pasivně rozumí). Argumentuji tím, že jako matka se bude potřebovat s dítětem připravovat do školy, chodit k lékaři, na třídní schůzky... Ze zkušenosti s několika případy vím, jak mnoho času stráví ženy v práci, v obchodě či v domácnosti, a pro svoje vyžití, vzdělání mají opravdu málo času. Přitom kurzy češtiny jsou tak důležité a zlomové pro jejich integraci. Snad budu úspěšnější při osobním setkání. Každý klient a intervence v jeho případě se musí zapsat do evidence. Tak si můžeme lépe předávat s kolegyní informace, můžeme hodnotit naši práci a je to také nezbytné pro každoroční statistiku

5 Kurz češtiny v Centru podpory cizinců Foto: o.s. Žebřík poradny. Zapisuji údaje do počítače a už přichází kolegyně, která byla asistovat mladé těhotné ženě při jednání s městských úřadem. Sděluje mi výsledky a poté pátrá v internetu po dalších informacích, zejména jaké poradny pro ženy fungují v našem městě, kde jí mohou pomoci s výbavičkou pro dítě nebo bezplatnou předporodní přednáškou. Objevuje se další klient, muž středního věku. Představuji se mu jménem, vysvětlím možnosti organizace. Muž mi sdělí, že je z Moldávie a víc o sobě neprozrazuje. Jeho cílem je dozvědět se, jestli potřebuje výpis z rejstříku trestů z Moldávie, když žádá o zdejší živnostenský list. Respektuji jeho přání zůstat v anonymitě, pozvu si ho dále do poradny k počítači a ukazuji mu, na kterých stránkách se může dovědět více informací, které webovky jsou v ruštině, což je mu bližší, než jen ty v češtině. Vytisknu mu materiály, a pak přidávám leták o našich službách a kurzech. Muž se mezitím rozhlíží po místnosti a začíná se vyptávat kdo vás platí, kolik je tu cizinců, s čím se chodí lidé poradit... Počáteční nedůvěra se rozplývá, muž si dokonce bere další informační leták a ruský deník. Se zájmem sleduje, když mu představuji kurzy obsluhy počítače. Nakonec spokojeně odchází, na příští kurz už možná máme zájemce. Po pauze na oběd nastává chvilku klidu. Projíždím důležité stránky aktuality ministerstva práce a sociálních věcí, statistiky, maily od krajské koordinátorky, zprávy kolegyně z komunitního plánování sociálních služeb. Posílám slibované materiály pro komisi pro ochranu dětí, i paní docentce, která dělá rozhovory s uživateli naší služby. Dívám se taky na náš účet, jestli už dorazila dlouho očekávaná dotace, ale ještě si musíme počkat. Přiblížil se čas kurzu obsluhy počítačů. Už přišly klientky z Ukrajiny, mají zde trvalý pobyt. Zdravíme se, připravuji čaj, občerstvení a prezenční listiny. Do dveří vchází lektor Zdrástvujtě, děvočky!. Ženy září, Jirka je jejich. Mladý učitel má manželku z Ukrajiny, dobře ukrajinsky i rusky rozumí a o přestávkách si povykládají o všech místech, která na Ukrajině navštívil. Počítače už startují a ženy se noří do spletitých zákrutů internetu a mailové pošty. Po hodině je přestávka, svým způsobem velmi důležitá část kurzu. Klientky se právě tady svěřují se svými problémy, mladému lektorovi naprosto důvěřují a on jim může pomoci svými zkušenostmi nebo je přivede do poradny. Mnoha klientům bylo takto pomoženo. Zatím se rozhovor stáčí na Nikolu Šuhaje, protože jedna z žen pochází z Koločavy. Byl to darebák, zabil bratra mého dědy, zlobí se drobná žena. Další žena převádí řeč jinam: Viděli jste ten parád v neděli? Ten v Moskvě! Matně si vzpomínám, že jsem v televizi viděla ukázku vojenské přehlídky k 65. výročí konce 2. světové války. Pocházím z vesnice blízko vojenského výcvikového prostoru a dobře si vzpomínám, jak v noci sovětské tanky řadily před naším oknem. Dívka je ale mladá, takové věci nezažila, a vojenská přehlídka ji velmi uchvátila. Nakonec se mluví jako vždy o práci. Děvče šije v oděvní firmě, teprve je ve zkušební době a doufá, že se osvědčí. Za rukáv mám 5 korun. A mistrová chodí s metrem, jak je to víc než 5 milimetrů, tak to musím přešít. Je to jiná práce než v OP (Oděvní podnik Prostějov), ale zase lepší než u toho gyrosu, tam mi ani neplatili pojištění. Další žena jen pokyvuje hlavou, za sebou má dlouholetou těžkou práci v truhlářské firmě. Nyní je na úřadě práce, má uznané vysokoškolské vzdělání a pomýšlí na lepší zaměstnání. Čas jako vždy rychle uběhl, moje pracovní doba končí. Loučím se s lektorem i s klientkami a spěchám na autobus. Dnes byl dobrý den.

6 06 Komentár Text: Tereza Rejšková SemináR o praktických otázkách života cizincu v CR Dne 25. května 2010 se v Informačním centru OSN v Praze konal Seminář o praktických otázkách života cizinců v ČR. Byl určen pracovníkům neziskových organizací, iniciovala ho Cizinecká policie Praha a spoluorganizovalo ho Multikulturní centrum Praha. Cílem semináře bylo umožnit setkání pracovníků státní správy a neziskového sektoru, kteří běžně nemají prostor pro výměnu informací cenných pro obě strany. I pro zástupce státní správy bylo podle jejich slov přínosné se setkat navzájem. Okolo třiceti posluchačů vydrželo soustředěno poslouchat a diskutovat téměř celý den. Pohled svých institucí na otázky praktického života cizinců prezentovali Jana Gavendová z oddělení zahraniční zaměstnanosti Úřadu práce hl. m. Prahy, Jitka Luciani z pražské krajské pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny, Josef Šídlo a Martina Staňková z živnostenského úřadu, Pavel Šimek z Arcidiecézní charity Praha a zástupci Cizinecké policie Praha, David Lisztvan, František Vavroch, Michaela Reichertová a další. Jana Gavendová ve svém příspěvku vysvětlila nejdůležitější body zákona o zaměstnanosti ve vztahu k cizincům. Podle ní během května Úřad práce naplňoval pokyn MPSV ve smyslu upřednostňování zaměstnávání občanů EU před občany třetích zemí. Na dotaz z publika, zda úřady práce neprodlužují pracovní povolení ani v případě, že cizinec práci má, reagovala tím, že i v současnosti se ÚP snaží maximálně vyhovovat žádostem o prodloužení, neboť při rozhodnutí berou v potaz stupeň integrace cizince. Dále bylo řečeno, že ÚP nesledují, zda konkrétní neprodloužené místo je obsazeno následně českým občanem. Nelze tedy potvrdit, že by toto opatření vedlo ke snižování nezaměstnanosti českých občanů. Účastníci semináře si vyměnily své zkušenosti s paní Gavendovou ohledně problémů, které cizincům často vznikají, když je zaměstnavatel odhlásí z pracovní pozice, na které i nadále pracují. Cizinec se většinou nemá šanci v takové situaci domoct svých práv. Paní Gavendová dále apelovala na pracovníky NNO, aby uvědomovali své klienty o nebezpečí plynoucí z udělení plné moci třetí osobě. Zástupci cizinecké policie k tomu radili, že v případě, že plná moc je někým zneužita, má cizinec okamžitě vystavit plnou moc nové osobě, čímž ta původní zaniká. Na závěr se diskutovalo o pracovních povoleních pro těhotné cizinky. ÚP prý při prodlužování povolení těhotným ženám nedělá problémy, ale pokud zaměstnavatel ukončí pracovní poměr, není možné takovou situaci řešit, protože český zákon nezná dlouhodobé vízum za účelem mateřství. Paní Luciani na úvod svého příspěvku osvětlila problematiku zdravotního pojištění různých kategorií cizinců, upřesnila, kdo spadá do systému veřejného zdravotního pojištění a kdo ne. Z praktického hlediska apelovala na NNO, aby svým klientům zdůrazňovaly, že musí nahlašovat všechny změny novou adresu, narození dítěte apod. Všichni cizinci, kteří nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění, mají povinnost být pojištěni komerčně. To se týká i dětí cizinců, kteří sice spadají do veřejného zdravotního pojištění, ale mají pouze přechodný pobyt. Toto může mít neblahé důsledky, např. v případě, že se dítě narodí s vrozenou vadou, kdy je prakticky nepojistitelné, což paní Luciani považuje za velmi nešťastné. Zástupci živnostenského úřadu seznámili posluchače se zněním relevantního zákona. Společně s cizineckou policií pak potvrdily, že existuje rozpor mezi cizineckým a živnostenským zákonem, který může cizinci způsobit zásadní problémy. Vzniká tím, že ŽÚ dá cizinci lhůtu 30 dní na to, aby si na základě potvrzení z ŽÚ zajistil na CP povolení k pobytu. CP má ovšem na takové rozhodnutí lhůtu 60 dní. ŽÚ sice tento legislativní nedostatek může zohlednit, ale často kvůli tomu řízení ukončí. Tuto smyčku v zákoně vyřeší až novela živnostenského zákona, účinná od Co se týče kontrol podnikání cizinců, ŽÚ funguje v součinnosti s CP a podává jí o každé kontrole zprávu. Po příspěvku Arcidiecézní Charity Praha, v němž byly představeny projekty této organizace, se ujali slova zástupci cizinecké policie. Na úvod byla prezentována současná data CP o legální a nelegální migraci a kontrolách cizinců. Ve volné diskusi pak policisté uvedli, že si uvědomují, že někteří cizinci se bojí kontaktu s cizineckou policií i v případě, že mají všechny doklady v pořádku, což by CP ráda změnila. Policisté na dotaz z publika potvrdili, že v současnosti při žádání o změnu účelu na podnikání vedou s řadou cizinců kontrolní pohovory. Dále se diskutovalo o tom, zda cizinecká policie ruší pobyt cizincům za tři drobné přestupky. Policisté upřesnili, že se nemusí jednat konkrétně o tři přestupky, ale o přestupky opakované. Poté, co policisté upřesnili podmínky pro různé lhůty, vyslechli několik konkrétních stížností na fungování CP a vstřícně k nim navrhli řešení, nabídli pracovníkům NNO možnost další spolupráce formou dalších informativních seminářů, pomoci s řešením konkrétních případů a spolupráce při oboustranném šíření informací.

7 Text: Jiřina Šiklová PhDr. Jiřina Šiklová Jde to pomalu, ale jde to! Aneb i v Americe šlo prosazování práv minorit pomalu! Kurdská rodina Foto: Archiv Když před více jak dvěma sty lety sepisovali otcové americké demokracie první ústavu, dobře věděli, že většina, a zvláště silná většina, se vždycky prosadí. V nejhorším případě svojí silou. Proto se zaměřili na zdůrazňování práv a zajištění možnosti prosazení zájmů u těch, kteří byli v menšině. Stručně a jednoduše řečeno: šlo o to, jak zajistit, aby, když všichni v demokratickém systému dostanou volební právo, nebyli slyšet a vidět jen ti, kdo jsou silnější a kterých je více a hlasitěji křičí. Demokracie je rovná možnost pro prosazení se nejen těch silných, ale i minorit. Hlasitost a síla není a nemusí být správným řešením. Harmonie je tvořena z různých, někdy i velice odlišných tónů, a i ten, kdo má odlišný názor, názor menšinový, má mít možnost a právo ho říci nahlas. Zásady jsou to hezké, ale jak je prosadit, zvláště v době, kdy společnost je tak složitá, že všemu nemohou lidé rozumět? A i ti, co vidí jen svůj zájem a nechápou problematiku v celku, by měli mít možnost ovlivnit řešení a říci svůj názor. Zvláště v případě, když některá z minorit neumí ani jasně vyjádřit svoje požadavky a začlenit je do celkového programu. Severní Amerika, tedy USA a Kanada, patří mezi nejbohatší státy na světě a jejich vojenská síla je největší, přesto by pro nás neměly být ve všem vzorem. V jedné oblasti je ale můžeme obdivovat. Zhruba před 50 lety začaly systematicky posilovat ty, kteří byli v menšině, pomáhaly těm, kteří se v politice a veřejném životě příliš nevyznali, především tedy černochům. V ústavě sice rovnost všech byla zakotvena, v praxi, v životě převládaly negativní předsudky vůči negrům. A tak především mladí lidé a z nich vysokoškolští studenti začali bojovat o naplnění práv těch, kteří byli v nevýhodném postavení minority a byli prohlašováni za nepřizpůsobivé. Došlo i ke střetům na ulicích, jeden z mluvčích černochů, Martin Luther King, byl dokonce zastřelen, v některých čtvrtích hořela auta. Současně ale jiní točili filmy proti těmto rasovým předsudkům.třeba ten slavný film Hádej, kdo přijde na večeři, ve kterém dívka z bohaté a vážené americké rodiny představí svým rodičům jako budoucího manžela amerického občana s černou pletí. Šlo to pomalu, ale šlo to vpřed. Dnes tento boj za lidská práva minorit má již svoje dějiny a svoje vzory. Sídlem vlády USA ve Washingtonu je stále ještě Bílý dům, ale prezident v něm sídlící, je černý. Kritizují ho, ale ne proto, že má tmavou pleť, ale třeba proto, že se neztotožňují s jeho názory a plány. To však patří k demokratickému systému. A závěrem? Veřejné mínění se dá ovlivnit, ale musí se to dělat systematicky, pomalu, nedát se odradit vstupními neúspěchy. A s prosazování práv menšin by měli vždy přijít ti, co představují momentálně většinu.

8 08 Projekty Text: Pavla Frýdlová ZaostReno na ženy migrantky K bylo v ČR evidováno celkem cizinců, z toho žen (41,2 %). Největší počet žen pochází z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. České statistiky zatím ve velmi omezené míře zohledňují kategorii gender, z těch dostupných je možné konstatovat, že většina žen, stejně jako mužů přichází do ČR za účelem zaměstnání či podnikání, sloučení rodiny je zastoupeno v menší míře. Ale oficiální, administrativní účel pobytu často neodpovídá skutečným příčinám, které vedou k emigraci. Stejně jako v jiných zemích i v ČR narůstá počet žen, které migrují samostatně, důvodem je například získání finančních prostředků pro život dětí, rodiny, ale také potřeba seberealizace (vzdělávání, profesní uplatnění apod.). Většinou se vždy jedná o komplex příčin osobního, ekonomického či politického charakteru. Nejen na toto téma jsem diskutovala s pracovnicemi EKS, Kateřinou Machovcovou, Hanou Víznerovou a Helenou Košťálovou, které se dlouhodobě problematikou žen migrantek zabývají jak po stránce výzkumné, tak zejména praktické. Zaměřily jsme se hlavně na překážky integrace, s nimiž se migrantky v ČR setkávají. Tradiční genderové role a stereotypy posílené specifickou situací migrantů a migrantek vedou k sociální a kulturní izolaci, nedostatečné znalosti fungování českých institucí a legislativy k ekonomické nesoběstačnosti. Migrace také způsobuje střet tradičních a nových vztahů mezi ženami a muži. U nich doma jsou třeba muži živitelé a reprezentanti rodiny a ženy jsou v domácnosti, ale v nové zemi jsou nuceni pracovat oba. A dokonce jsou to často spíše ženy, kdo si najde dříve práci jsou levnější a flexibilnější pracovní silou, zejména ve službách, často nacházejí pracovní uplatnění v šedé či černé ekonomice (jako pomocnice v domácnosti, uklízečky pod.). Nezřídka se stává, že muž práci delší dobu nenajde a živitelkou se stává aspoň na čas žena. Muži se s touto situací těžko srovnávají a svou frustraci ventilují mnohdy formou domácího násilí. Jedním z největších problémů je zdravotní pojištění, bez nějž není nárok na legální pobyt v zemi. Podle současné legislativy mohou využít veřejné zdravotní pojištění pouze osoby s trvalým pobytem nebo osoby s přechodným pobytem v zaměstnaneckém poměru. Všichni ostatní, tedy i podnikatelé a podnikatelky, se musí pojistit komerčně. Takové pojištění však pokrývá velmi omezený rozsah péče. Nemají navíc vůbec záruku, že je pojišťovna pojistí nebo zda jejich nárok na proplacení ošetření následně uzná. To se týká zejména narozených dětí nebo osob ve vyšším věku, případně osob s vrozenými či chronickými problémy. Ze základního komerčního pojištění není rovněž hrazena předporodní a poporodní péče o matku, ani o narozené dítě. Pokud jim je lékařská péče v těchto případech poskytnuta, dostávají se ženy nebo jejich rodiny do situace, kdy musí zaplatit zdravotnímu zařízení vysoké finanční částky. Ale nejen to. Těhotenství a péče o narozené děti představuje pro cizinky bez trvalého pobytu velmi komplikovanou a rizikovou situaci. Hrozí jim, že ztratí povolení k pobytu, které je vázáno na zaměstnání mají smlouvu na dobu určitou a zaměstnavatelé je dále s malým dítětem nezaměstnají. Když se tady migrantce, která je bez partnera, narodí dítě, riskuje, že bude muset odejít, protože nebude moci vykonávat důvod svého pobytu, tedy pracovní nebo podnikatelskou činnost, a nebude jí prodlouženo vízum. Většina žen ze zemí s tradičním modelem partnerských vztahů a fungování rodiny se musí poprvé vyrovnávat s otázkou slaďování rodiny a práce. To, co zažívají české matky: nedostatek jeslí a školek, nedostatek financí platit si chůvu, zažívají cizinky ve zvýšené míře školky a jesle jsou pro ně pro omezený počet míst prakticky nedostupné, navíc tu nemají zázemí širší rodiny. Ženy, které

9 Workshop Evropské kontaktní skupiny Foto: EKS zůstanou doma s dětmi, jsou v naprosté izolaci, neučí se jazyk, nemají žádné nebo minimální sociální kontakty. Uvědomují si nutnost naučit svoje dítě česky, ale to nemohou samy, protože neumí nebo mluví s přízvukem. Nejschůdnější cestou se jeví mateřská centra, kde se migrantky mohou setkávat s ženami z majority. Záleží to nejen na odvaze každé z nich tam přijít nemá tam žádné vazby, žádné přítelkyně, žádné známé, sama dobře nerozumí, ale když bude mít štěstí a narazí na otevřené lidi, tak jí pomůžou. Například migrantky v Plzni vyzdvihují, jak jim mateřské centrum pomáhá, jednak pohlídáním dětí, když si potřebují něco zařídit, jednak možností zapojení se do společnosti Češek. Některé rodiny řeší péči o předškolní děti tím, že k nim najímají české chůvy, ale to si může málokdo dovolit, snad vietnamští obchodníci, kteří pracují od nevidím do nevidím. Důležité je také, aby při pořádání aktivit, zejména kurzů pro cizince, mohlo být zajištěno hlídání dětí. To ženám hodně umožňuje se kurzů, tolik pro ně důležitých, zúčastnit. Co EKS pro migrantky dělá a co připravuje V současné době připravujeme workshop s političkami a migrantkami, kde se cizinky zhostí rolí lektorek. Předpokládáme, že celodenního workshopu se zúčastní především komunální političky (zájem z jejich strany tomu nasvědčuje), jimž umožníme nahlédnout do základních problémů migrantek. V rámci workshopu lektorky představí možné způsoby, jak mohou napomoci lepšímu soužití migrantek s majoritní společností. Od loňského roku se v EKS pravidelně schází tzv. migrantská lobby skupina aktivních žen z různých komunit, které mají snahu něco dělat, změnit. Sdílíme s nimi naše profesní zkušenosti, připravujeme pro ně vzdělávací semináře, snažíme se jim pomoci vrátit se do svých původních, často kvalifikovaných, profesí, poskytnout jim podporu v realizaci jejich nápadů. Vytyčily jsme si tři okruhy aktivit: 1/ integrace, především prostřednictvím kultury 2/ zprostředkování informací migrantkám, které přicházejí buď se zkreslenými informacemi o životě v Čechách nebo vůbec s žádnými 3/ spolupráce s migrantkami v jiných evropských zemích. V současné době také v rámci migrantské lobby probíhá vzdělávací cyklus, skládající se ze tří navazujících lekcí, nazvaný Jak založit neziskovou organizaci. Téma genderového aspektu integrace migrantů a migrantek, zohlednění genderově specifických zájmů a potřeb příchozích stále není v ČR předmětem hlubší veřejné diskuse, neodráží se cíleně ani v legislativních opatřeních a koncepčních dokumentech. O situaci migrantek je třeba mluvit, upozorňovat na ni, věnovat se jí a cíleně zaměřit zdroje tam, kde je třeba řešit ty nejzávažnější problémy.

10 10 Text: František Bradáč, koordinátor projektu Integrace cizincu na MC Praha 14 V roce 2009 iniciovalo Ministerstvo vnitra ČR realizaci takzvaných emergentních projektů zaměřených na integraci cizinců ze třetích zemí. Zapojení se do projektu bylo nabídnuto jen těm městům a městským částem, ve kterých došlo k významnému nárůstu počtu cizinců, nebo ve kterých je velký počet zahraničních pracovníků. Emergentní projekt je reakcí na zaznamenané problémy spojené s nárůstem počtu cizinců. Jedná se zejména o vytváření uzavřených jednojazyčných komunit, jejichž členové (typicky matky na rodičovské dovolené) nevládnou českým jazykem, nemají dostatečné povědomí o české kultuře a zvycích a mají jen omezené sociální kontakty s lidmi mimo komunitu. V tomto prostředí mají také děti ztížené podmínky pro navazování sociálních kontaktů a pro osvojování nových znalostí a zkušeností nutných pro život v ČR. Městská část Praha 14 je jednou z obcí zapojených do projektu z důvodu poměrně velkého nárůstu počtu cizinců trvale nebo dlouhodobě zde žijících. Kromě městské části Praha 14 byly emergentní projekty MV v roce 2009 realizovány také v Plzni, Havlíčkově Brodě, v Pardubicích a v městských částech Praha 12 a Praha-Libuš. Nositeli největšího potenciálu v procesu změny jsou cizinci plnící povinnou školní docházku. Pokud bude ve školách věnována zvýšená péče dětem-cizincům a budou zapojovány do mimoškolních aktivit, je tak možné zlepšit jejich pozici ve školních kolektivech a usnadnit tak jejich integraci. Děti také mohou působit na své rodiče, přenášet získané znalosti, dovednosti a sociální kontakty do rodiny a napomáhat k její úspěšné integraci. Hlavním cílem projektu, který jsme si vytyčili, bylo zkvalitnění soužití mezi cizinci a většinovou společností a jejich podpora při integraci do společnosti. V rámci projektu bylo podpořeno 6 dílčích projektů, jejichž realizátory bylo 5 základních škol a jedna nestátní nezisková organizace, občanské sdružení Fuertos. Celkem se do dílčích projektů zapojilo cca 190 cizinců, zejména žáků základních škol a jejich rodičů. Aktivity jednotlivých realizátorů je možné rozčlenit do několika kategorií. První, a jednou z nejdůležitějších činností byla podpora výuky českého jazyka a předmětů jako je vlastivěda, občanská výchova nebo dějepis zaměřených na poznání českých reálií, formou skupinového nebo individuálního doučování a individuální péče. Nabídku doučování českého jazyka a českých reálií využilo celkem 108 cizinců. Mgr. Radka Krejzová, vyučující českého jazyka a občanské výchovy na ZŠ Bratří Venclíků, řekla po zakončení projektu: Žáci-cizinci vyžadují ve škole individuální přístup a péči. V prvé řadě je určitě nutné pomoci jim ovládnout český jazyk, neboť je to základní předpoklad k úspěšné integraci. Osvojováním si českého jazyka se postupně učí i nové kultuře. Bohužel v hodinách ČJ není dostatek času a prostoru k tomu, aby žákům-cizincům byla věnována potřebná pozornost. Domnívám se, že právě tyto hodiny doučování ČJ pro žáky- -cizince jsou dobrou cestou, jak těmto dětem pomoci. Na základní škole Bratří Venclíků byl uskutečněn také tříměsíční kurz českého jazyka pro rodiče žáků, kterého se zúčastnilo 6 žen, jinak prakticky izolovaných. Dle vyjádření Mgr. Marcely Kosteasové, které bylo vedení kurzu svěřeno, měly všechny ženy, které se kurzu účastnily, minimální zkušenosti s českým jazykem, přestože již několik let žijí v ČR. Jedná se o ženy v domácnosti, které česky běžně téměř nehovoří ani nepíší, a doma užívají pouze svůj rodný jazyk. V průběhu kurzu si účastnice osvojily základy českého jazyka, počínaje abecedou a správnou výslovností českých hlásek, přes četbu a psaní tiskacích písmen, až po jednoduchou konverzaci při sociálním kontaktu. Ke konci kurzu ženy dokázaly porozumět kladeným otázkám, odpovídat celou větou a pra-

11 Výlet žáků-cizinců do historického centra Prahy Foto: Archiv covat s tvary slov. Vedle základních škol byly výukové a osvětové činnost provozovány také občanským sdružením Fuertos. Z aktivit zaměřených na nezletilé cizince proběhl cyklus přednášek sociokulturní minimum. Přednáškový cyklus byl prezentovaný sloganem Poznej společenské zvyky a kulturu země, ve které žiješ a byl určen dětem, které si potřebují osvojit či prohloubit základní sociokulturní hodnoty české společnosti. Obsahem přednášek bylo například stručné seznámení s historií naší země, základními geografickými údaji, státními symboly, svátky, tradicemi, náboženskými zvyklostmi a pravidly společenského chování. Na dospělé cizince a cizinky, které doma pečují o malé děti, bylo zaměřeno pravidelné setkávání v komunitním centru Oáza v blízkosti stanice metra Černý Most. Hlavním přínosem těchto setkání bylo navazování sociálních kontaktů mezi cizinci a jejich českými sousedy. Podařilo se tak alespoň částečně kompenzovat nevýhody prostředí sídliště, které nenabízí mnoho možností k seznámení. Občanské sdružení Fuertos a některé základní školy také zajistily multikulturní dílny zaměřené na seznámení českých dětí s kulturou, zvyky, tradicemi a způsobem života v nejčastějších zemích původu cizinců, se kterými se setkávají Vietnamem, Ukrajinou, Kazachstánem a Ruskem. Ke stejnému cíli vedly také národně kulturní projekty v režii základní školy Generála Janouška a den asijských kultur na základní škole Bratří Venclíků. Při těchto aktivitách měli žáci možnost prezentovat svou kulturu před ostatními dětmi. Do již tak velmi širokého spektra aktivit a služeb realizovaných v rámci Emergentního projektu zapadají ještě výlety a pobyty doplňující výuku českých reálií a umožňující seznámení a lepší semknutí žáků-cizinců s jejich českými vrstevníky. Byly uspořádány například výlety do historického centra Prahy, nebo víkendové pobyty v Kutné Hoře a na Rabí. Kromě doplnění výuky a upevnění vztahů mezi dětmi měly výlety také významnou funkci smysluplného, aktivního vyplnění volného času dětí. I v rámci těchto aktivit se podařilo navázat kontakt s dětmi, které byly téměř úplně izolované od vrstevníků, neměly zde žádné kamarády a většinu svého volného času trávily doma ve společnosti rodičů. V průběhu výletů a víkendového pobytu se i tyto děti zapojily do kolektivu a navázaly nová přátelství. Za účelem zvýšení informovanosti cizinců s dětmi o službách a volnočasových aktivitách, které jsou jim k dispozici, byl občanským sdružením Fuertos vydán a distribuován leták v anglickém jazyce, ukrajinštině a vietnamštině. Záběr aktivit uskutečněných v rámci Emergentního projektu byl skutečně velmi široký. Na základě zpětných vazeb od jednotlivých realizátorů a účastníků jsme si mohli vytvořit poměrně dobrou představu o současné situaci v oblasti integrace cizinců. Byly identifikovány oblasti, na které se bude třeba v budoucnu ještě nadále zaměřit a do kterých bude nutné směřovat finanční prostředky. Jako nejpotřebnější aktivitu, kterou jsme se rozhodli podpořit i v případě, že nám pokračování v projektu již nebude nabídnuto, jsme vyhodnotili rozšířenou výuku českého jazyka a českých reálií a zvýšenou individuální péči věnovanou cizincům na základních školách. Projekt Podpora integrace cizinců na území městské části Praha 14 považujeme za úspěšný a velmi přínosný pro zlepšení situace v oblasti integrace cizinců v našem správním obvodu. Aby byl ale skutečně efektivní, a odrazil se v dlouhodobém měřítku, je třeba v započatých aktivitách pokračovat a nadále věnovat této cílové skupině zvýšenou pozornost.

12 12 Z regionu Text: Iveta Kováčová Brno se stává kosmopolitním mestem Kateřina Dubská Počet cizinců, kteří do Brna přijíždějí za prací a studiem, se za posledních deset let výrazně zvýšil. V současnosti žije ve městě cca 30 tisíc zahraničních pracovníků. Z tohoto počtu jednu třetinu tvoří lidé ze zemí EU, USA a Švýcarska, nejpočetnější zastoupení mají Slováci. Další významnou skupinu představují Ukrajinci a lidé ze zemí třetího světa vykonávající především nekvalifikovanou práci. Předsedkyně Výboru pro národnostní menšiny Magistrátu města Brno Kateřina Dubská dohlíží na stav brněnského centra a na dění v brněnských lokalitách sociálního vyloučení. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor andragogika a sociologie dospělých. Je zakladatelkou Nadačního fondu Verda, který se již osmým rokem zabývá podporou romských studentů. Jakou účinnou radu má pro ty, kteří mají problém přijmout jinaké spoluobčany? Musíme si uvědomit, že náš svět se zmenšuje. Dnes už není problém se během jednoho dne přesunout na druhou stranu zeměkoule a my všichni se můžeme kdykoli rozhodnout žít někde jinde a jinak. Kromě toho si myslím, že rozdíly mezi národy a národnostmi se stále více stírají. Už nyní se řada z nás cítí být více Evropany než občany jedné republiky. I když řada našich spoluobčanů má stále problém uvědomit si, či se smířit s tím, že patříme k 10 % obyvatel této planety, kteří se mají dobře. Žijeme na takové úrovni, která nám připadá zcela běžná, ale pro zbytek (tj. 90 % obyvatel naší planety) je pouhým snem. Jsou místa, kde lidé umírají hlady a problémy, které my považujeme za velké a nepřekonatelné, jsou pro ně směšné. Je to jen o úrovni vnímání a ztotožnění se s ostatními. Stačí navštívit Afriku či Asii a vnímáte věci jinak. Člověk začne pohlížet na lidi, kteří přicházejí do naší země a do Evropy s tím, že se chtějí mít lépe, s mnohem větším pochopením. Jak se zajímat o ty, kteří jsou u nás cizinci, a jak jim účinně pomáhat? Asi před dvěma lety jsme se začali z pozice brněnského Výboru pro národnostní menšiny zabývat problematikou cizinců a nejen národnostních menšin. První impuls vyšel od tzv. expats tj. lidí, kteří pobývají v Brně několik let, vykonávají především specializovanou a kreativní práci, mnohdy na vysokých manažerských pozicích zahraničních firem. Vzhledem k tomu, že Brno se stává také městem studentů a vysokých škol, často jde i o vysokoškolské pracovníky a zahraniční studenty. Řada z těch, kteří sem přijíždějí s rodinami, se potýká s problémem najít vhodné školy pro své děti. Mají problém domluvit se se státní a veřejnou správou, najít lékaře, kteří umí cizí jazyky, mají problém najít kvalitní služby i řemeslníky. Ve chvíli, kdy začala celosvětová ekonomická krize, uvědomili jsme si, že se musíme začít zabývat i těmi, kteří se nalézají na druhé straně žebříčku, tj. s těmi, kteří sem přijíždějí vykonávat práci v tzv. montovnách. Došlo nám, že tito lidé budou mezi prvními, kteří budou a jsou zasaženi propouštěním a budou mít i problémy vrátit se zpět do své vlasti. Náš výbor inicioval ve spolupráci s Poradním sborem pro integraci cizinců zřízeným MMB vznik pracovní skupiny, která se začala připravovat na možné problémy spojené s hromadným propouštěním těchto lidí a schopností města na tuto novou situaci reagovat. Bylo zajímavé, že jsme si v pracovní skupině čítající zástupce Jihomoravského kraje, brněnského Úřadu práce a dalších organizací dlouhodobě se zabývajících problematikou cizinců včetně zástupců města Brna uvědomili problémy, které změnou ekonomických podmínek nastaly. Stejně jako jsme věděli, že jsme je zavinili sami tím, že jsme umožnili vznik montoven, že legislativa našeho státu dostatečně nechrání pracovní trh, a umožňuje tak zneužívání některých zákonů. Proto vznikl v rámci této pracovní skupiny i návrh Deklarace, jejímž cílem bylo upozornit na to, že z každé krize je potřeba se poučit, a pokud se nezmění legislativa, budou města a kraje doplácet na její nedostatečnost a řešit něco, co vlastně řešit ani nemají.

13 Co jste v poslední době pro cizince iniciovali udělali? Ve zmíněné pracovní skupině jsme iniciovali program města Brna, který předjímal možné problémy, které s sebou krize přinesla a mohly by se odrazit na situaci ve městě. Začali jsme ve spolupráci s Úřadem práce Brno město pozorněji sledovat propouštění ve firmách, které ve zvýšené míře zaměstnávají cizince, abychom mohli zareagovat na případné hromadné propuštění. Začali jsme monitorovat situaci na ubytovnách, které využívají především zahraniční pracovníci, a domluvili jsme užší spolupráci s organizacemi, které cizincům pomáhají. Velmi nám pomohla iniciativa Jihomoravského kraje, díky němuž vzniklo Integrační centrum pro cizince, se kterým úzce spolupracujeme. Kam jste došli ve vnímání a přijímání cizinců na území Brna, jak se váš vztah k nim vyvíjí? Uvědomili jsme si, že mnohdy problémy, které vnímáme jako problémy cizinců, kteří do naší republiky přijeli za prací, spíše upozorňují na problémy našeho systému a naší legislativy. Kdyby v naší republice byla lépe podchycena a ošetřena problematika pracovních agentur, které sem cizince přivážely, nemusel by pak řešit stát svým programem Dobrovolných návratů těch, kteří přišli o práci. To vše už dávno mohla řešit povinná zodpovědnost pracovních agentur za pracovníky, které sem dovezly a vybraly od nich provizi. Tato odpovědnost pracovních agentur stále neexistuje. O jejich vysokém počtu, nesrovnatelném s jinými státy Evropy, netřeba hovořit. Dalším problémem, na který jsme narazili, byly díry v zákonu o družstevnictví, který umožňuje vznik družstev založených cizími státními příslušníky a který pak následně umožňuje obcházet náš Zákoník práce a hygienické předpisy na pracovišti, umožňuje otrockou práci zahraničních pracovníků a zneužívání jejich nejisté pozice na našem pracovním trhu. V naší Deklaraci jsme tyto problémy pojmenovali a koncem června ji chceme předat vedení města Brna. Doufáme, že ve spolupráci s vedením Jihomoravského kraje tato Deklarace doputuje až k našim zákonodárcům. To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo to, že budeme v budoucnosti opakovat stále stejné chyby za veřejné peníze. Jakými projekty pomáháte k integraci cizinců v Brně teď a které chystáte (s jakým očekávaným efektem) do budoucna? Již nyní v rámci Komunitního plánu sociální práce v Brně úzce spolupracujeme s organizacemi, které se problematikou cizinců zabývají, spolupracujeme i s Jihomoravským krajem. Město také v posledních letech začalo lépe spolupracovat se školami, které navštěvují děti cizinců žijících v našem městě. Také doufáme, že v rámci Centra národnostních menšin, které bude v červnu tohoto roku otevřeno na Staré radnici v samém centru Brna, vznikne místo, kam budou moci přijít cizinci žijící v Brně. Brno se totiž stává městem kosmopolitním, a takové místo skutečně potřebuje. Je Brno městem byznysmenů? Ovlivňuje nějak jejich působení příliv a život cizinců v Brně? Určitě řada zahraničních firem v našem městě má vliv i na život města. Ze svého pohledu mohu jen říci, že nelze pouze pozvat zahraniční firmy do města, ale také je potřeba přemýšlet nad tím, jak budou cizinci v našem městě dobře a spokojeně žít. Odbor Strategie města Brna se již druhým rokem touto problematiku zabývá a učinil i řadu kroků, které by měly život cizincům v našem městě zpříjemnit. Ať se to týká lepší informovanosti, vzniku mezinárodní školy nebo lepší spolupráce se zahraničními investory. Máme tady i třetí ročník mezinárodního festivalu Babylonfest s podnázvem Brno kosmopolitní město, jehož cílem je mimo jiné upozornit na to, že naše město se mění. A mění se i díky cizincům, pro které se stalo městem, ve kterém tráví svůj život. Město Brno si začíná uvědomovat, že cizinci, kteří zde žijí dlouhodobě, jsou spíše přínosem.

14 14 Dvere ceské spolecnosti dokorán Text: Pavla Frýdlová ZúroCení vlastní zkušenosti pri integraci cizincu Džumagul Čotkarajeva pochází z Kyrgystánu, kde se narodila v roce Vystudovala právnickou fakultu v Biškeku (dříve Frunze) a jako právnička pracovala 15 let. Od roku 2002 žije v České republice. Při práci v různých manuálních zaměstnáních absolvovala na Karlově univerzitě kurz soudního překladatelství. Dnes pracuje nejen jako tlumočnice a překladatelka, ale především jako poradkyně a koordinátorka projektů integrace cizinců v Plzni, můžeme se s ní setkat na řadě akcí týkajících se problémů migrace. Už doma v Kyrgyzstánu byla totiž odbornicí na migraci, pracovala jako vedoucí odboru pracovní migrace Úřadu migrační služby Ministerstva zahraničních věcí. Ale o tom už hovoří sama. Slovo migrace se po rozpadu Sovětského svazu stalo módním, do té doby ho málokdo užíval. Dnes ho v Kyrgyzstánu zná každý, malí i velcí. Po vzniku samostatných států na území bývalého Sovětského svazu nastal obrovský pohyb statisíců, možná milionů lidí ze země do země. Do té doby žilo u nás spousty národností, nejvíc samozřejmě Rusů, a to už po několik generací. Kyrgyzů tolik jinde nežilo, migrační proces nastal až s masových úbytkem pracovních příležitostí, kdy se s privatizací zavřelo mnoho továren a podniků, rušily se ekonomické vazby, a hodně Kyrgyzů začalo jezdit za prací jinam. Třeba jen do sousedního Kazachstánu, Ukrajiny, Pobaltických států..., ale už to najednou bylo zahraničí. Stejně tak jako Rusko, kde bylo pracovních příležitostí nejvíc. Jaké problematice jste se jako právnička věnovala? Měla jsem na starosti jak pracovní migraci, a to jak problematiku přistěhování, tak vystěhování, v ruštině se používá termín vněšnaja i vnutrenaja migracija. Vydávali jsme povolení cizincům, kteří přijížděli za prací do Kyrgyzstánu, ale především jsme řešili právní rámec podmínek výjezdů našich občanů za prací do ciziny. Šlo hlavně o právní ochranu našich občanů v zahraničí, kterou jsme se snažili řešit na úrovni mezistátních smluv. Byla to zajímavá práce, moc mě bavila. Přesto jste se rozhodla k odchodu do zahraničí. Proč? Důvodů mého odchodu ze země bylo několik, jak osobních, tak politických, nechci je rozebírat, situace v Kyrgyzstánu je stále nestabilní a výbušná. Když jsem se rozhodla odjet, bylo mi jedno kam, důležité bylo, abych se s dětmi cítila bezpečně. Obrátila jsem se na jednu firmu a oni mi nabídli, že mi opatří české vízum. Získat u nás vízum kamkoliv je nesmírně obtížné. Využila jsem té možnosti, a před osmi lety jsme přijeli sem. Staršímu synovi bylo tehdy 14 let, mladšímu teprve 3 roky. Když jsme do České republiky přijeli, tak mi lidi v táborech pro uprchlíky říkali, že tady taky není všechno růžové, abychom jeli dál na západ. Ale já se tu cítila s dětmi v bezpečí a nechtěla jsem je zase táhnout někam jinam. Brzy jsme získali trvalý pobyt, dnes máme i české občanství. První dva roky jsme žili v Havířově, teď bydlíme už šestý rok v Klatovech. Jsme tam spokojeni, líbí se nám tam, je to malé, hezké město, jako malá Praha. Výhodou bydlení v malém městě je, že nemusíme používat veřejnou dopravu nebo dokonce mít auto. Chodíme všude pěšky. Klatovy nám po všech stránkách vyhovují. I když teď dojíždím za prací do Plzně, děti se tam stěhovat nechtějí. Staršímu je už 22 let, příští měsíc končí učební obor kuchař-číšník, mladší chodí do páté třídy. Váš univerzitní diplom a pracovní zkušenosti vám asi vzhledem k neznalosti češtiny nebyly ze začátku moc platné? Dělala jsem nejrůznější práce, napřed jsem doplňovala zboží v supermarketu, pak vyráběla kabely, na to jsem opravdu nepotřebovala 5 let vysoké školy. Diplom mi neuznali. Bylo obtížné sehnat jakoukoliv práci. Když jsem někam přišla, jakmile mě zaměstnavatelé viděli, hned mě odmítali s tím, že místo je už obsazené, přestože inzeráty běžely dál a lidi potřebovali. Byla to jasná diskriminace, ale nemohla jsem s tím nic udělat. Důležité bylo se naučit jazyk. Dětem to šlo mnohem rychleji, tlumočili mi na úřadech. Malý syn, který mě často na úřady doprovázel, se naučil takový hezký pozdrav: Dobrý den, hezký den, usmívejte se celý den! Všichni se hned dobře naladili a vycházeli nám vstříc. Naštěstí umím rusky, ruština je češtině blízká a taky starší generace se ji učila ve škole. Necítila jste se na malém městě osamělá? Ne, protože jsem se brzy spřátelila se svými sousedy. Byli od začátku zvědaví, kdo jsme zač. Pak když jsem něco upekla nebo uvařila, tak jsem jim přinesla ochutnat, a tak začalo naše kamarádství. Jsou Romové, možná proto jsou otevřenější. Hodně mi pomohli, nestyděla jsem se, ptala jsem se na všechno. Dodnes, když nerozumím něčemu z toho, jak to v Čechách chodí, tak se zeptám a vždycky mi poradí a spousty věcí vysvětlí. Třeba jsem nemohla pochopit, proč nemohu jezdit s plzeňskou kartou MHD v Praze nebo v Klatovech, proč musím všude kupovat jízdenky zvlášť atd. Loni, když jsme odjeli do Kyrgyzstánu, tak nám chodili zalévat kytky, a když jsme se vrátili, hned nám sousedka přinesla upečené kuře a salát. Měla jsem velkou radost, bylo to stejné,

15 Džumagul Čotkarajeva jako kdyby mě přivítal někdo z rodiny. Jak jste se dostala zpět ke své původní práci nebo aspoň blízko k ní? Od začátku jsem věděla, že bych mohla a chtěla pracovat s migranty. Jednak jsem v tom měla velkou pracovní zkušenost, jednak jsem sama celou procedurou prošla a věděla jsem přesně, jakou pomoc by migranti potřebovali. Zkusila jsem napsat projekt na podporu zaměstnávání cizinců. Napsala jsem ho v ruštině a známí, kteří tady už žijí dlouho, mi ho pomohli přeložit do češtiny. Projekt nevyšel. Nevím, zda důvodem byla ne úplně správná čeština, taky jsem neuměla udělat ekonomický rozpočet projektu a nenašla jsem nikoho, kdo by mi byl ochoten zadarmo pomoc. Ale přitom jsem si všimla, že v plzeňském kraji není kromě Charity nezisková organizace, která by se věnovala problémům cizinců. Musela jsem se obracet na neziskovky v Praze, a to nebylo vždy jednoduché, vzít si v práci volno, dojet do Prahy atd. Snažila jsem se sama takovou organizaci založit. Některé pražské neziskovky, věnující se problematice cizinců, mě zvaly na kulaté stoly a workshopy, bylo to zajímavé, ale konkrétní pomoc v našich problémech se tam řešit nedala. Kdy začala vaše spolupráce s Evropskou kontaktní skupinou? Jednou mě zavolali z EKS, že chtějí udělat rozhovor o tom, jak se cizinkám v Čechách žije. Napřed jsem odmítla, říkala jsem jim všichni se ptáte na různé věci, ale nikdo nic konkrétního neudělá, cizinci jsou se svými problémy sami, komu záleží na tom, že jsme vzdělané, a nemáme tady práci atd. Ale paní Eva Hladíková mě ujistila, že se budou snažit naše problémy dostat do tisku, seznámit s nimi veřejnost. Tak jsem souhlasila, přijela k nám do Klatov, rozhovor jsme natočily, a když se dověděla o mých zkušenostech a praxi, řekla, že by je možná EKS mohlo využít. Opravdu se mi ozvali, setkaly jsme se s ředitelkou EKS, Evou Kavkovou, ukázala jsem jí svůj projekt a zdůvodnila myšlenku potřeby organizace pomáhající cizincům v Plzni. Celý tým EKS o tom začal přemýšlet, brzy mi nabídli spolupráci, a já jsem před třemi lety pro ně začala pracovat na plný úvazek. A už jsem uvěřila, že moje kariéra v této oblasti se v Čechách může realizovat. Jakým způsobem se začala vaše vlastní zkušenost zúročovat? EKS začalo připravovat kurzy pro cizince. Říkala jsem jim, že migranti potřebují všechno od začátku, i takové základní až triviální informace, nad kterými se Češi budou smát, protože je to přece tak jasné. Vysvětlovala jsem to na příkladu veřejné dopravy, která má tady o víkendu velké intervaly, taky spousty obchodů, hlavně v menších městech, mají zavřeno. To je třeba u nás úplně obráceně. Nebo co jsou to přezůvky, proč děti musí do školy nosit nejen svačinu, ale i vodu atd. Podílela jsem se na přípravě projektu těch kurzů a dělala jsem pro ně nábor mezi cizinci v plzeňském kraji. A tak jsem se dostala na magistrát města Plzně, kde se chystali otevřít centrum pro cizince. Opět jsem nabídla své zkušenosti i to, že už pracuji pro EKS a na rok, po dobu trvání chodu centra, jsem se stala zaměstnankyní plzeňského magistrátu. Pak centrum převzalo ministerstvo vnitra a stalo se z něj Krajské integrační centrum pro cizince. Zůstala jsem v něm pracovat jako tlumočnice do letošního ledna, kdy jsme založili neziskovou organizaci. Jmenuje se zase Kontaktní centrum pro cizince, o. s. a máme zatím půlroční grant ministerstva vnitra, ale naději na další. Je nás tam šest migrantek, přímo z těch komunit, kde je třeba pomoci, vedoucí je Češka, Martina Hánová. Já pracuji hlavně s rusky mluvící klientelou. Konečně dělám to, co mě baví a co umím. Vím, jak lidem pomoci se lépe zorientovat, odstranit některé překážky. Kdo se na vás nejvíc obrací? Mnohem víc se na nás obracejí ženy. Když přijede celá rodina, tak začíná být aktivnější žena. Nese víc zodpovědnost za to, aby byla rodina zabezpečena. Ženy cizinky navštěvují mnohem víc úřady než muži, ženy jsou otevřenější, zvědavější, snaží se víc dovědět než muži. Ti se trochu stydí zeptat, požádat o pomoc, brání jim v tom jejich mužská hrdost. Ženy jsou rozhodně aktivnější. Máte pro nově příchozí nějakou radu na závěr? Nebylo to lehké, ani pro mě, ani pro děti, ale teď už jsme docela integrovaní. Z počátku jsem chtěla, aby se děti doma chovaly podle našich kyrgyzských tradic. Ale pak mě jednou sousedka upozornila, že tím vlastně svým dětem ubližuju, protože doma se musí chovat jako Kyrgyzové, ale když za sebou zavřou dveře bytu, musí se chovat jako Češi. Přemýšlela jsem o tom a uvědomila jsem si, že má pravdu. Když jsme v České republice, musíme se víc přiblížit české mentalitě. Všem cizincům, kteří tady chtějí žít, bych poradila, aby víc komunikovali se svými sousedy. To je první úspěch k integraci.

16 16 Kapka Multikulturalismu Text: Iveta Kováčová Foto: Archiv Každá mince má dve strany V květnu to byly tři roky, co o. p. s. Čokoládové děti ve spolupráci s dramatikem Jiřím Pokorným uvedli v Divadle Na zábradlí nedokončenou PET-operu Milada. V režii Jiřího Ornesta tak obživl příběh Milady, osamělé ženy v nejlepších letech, kterou si zahrála Marta Vítů a příběh afrického milovníka z Čech. Martin Kříž V bývalé trampské osadě je nedělní ráno a kluci od vedle se právě snaží pozvednout pokleslou mysl své sousedky Milady. Startují cirkulárku. Pokácený les odhalí úmysly osadníků i tajemství ženy, která teď plačky chroustá mrkev. Opustila místo redaktorky společenského magazínu a léčí si splín v chatě malé trampské osady. Její muž se před mnoha lety ztratil v horách, jeho tělo se nikdy nenašlo. Dospělá dcera se osamostatnila. V osadě se postupně shromáždí pestrá společnost jejích ctitelů a kamarádek (Pavel Liška, Josef Polášek, Natálie Drabiščáková a Dáša Součková). Nečekaně se zjevuje i její domněle mrtvý manžel Bizon (Leoš Noha). Do spletitých citových vztahů i hledání vlastní identity všech zúčastněných přijíždí k jejich velkému překvapení i Miladin zazobaný exotický milenec z Afriky Tundži (Gogo Jean Michel Francis), kterého si zahrál aktivista, tlumočník a překladatel Martin Kříž. Pavel Liška a Josef Polášek Foto: Martin Špelda

17 Čokoládové děti připravují také první velkou akci Čokoládový mejdan. Půjde o pestře koncipovanou zážitkovou akci, která bude oscilovat mezi vnímanou zábavnou podívanou a interaktivitou účastníků. Součástí budou koncerty hudebních skupin, vystoupení street tanečníků, street sportovní aktivity od streetbalu po skateboarding, hudební i výtvarné workshopy, interaktivní televizní studio, zážitkové expozice jednotlivých afrických kultur, rychlokurzy domorodých tanců... bude to jejích mejdan, na který pozvou své kamarády, ať už je jejich pleť jakékoli barvy. Podstatou je stará moudrost, že ruku napřaženou k přátelskému stisku je těžké odmítnout. Martin Kříž strávil většinu života jako etnická menšina či cizinec ve své vlastní zemi. Kromě toho, paradoxně jakožto český patriot, prožil několik let života také v zahraničí. Právě na území velkých národů zažil mnoho smutných i veselých projevů nekritického obdivu i kategorického odmítnutí. O to víc ale sílila jeho až dětská touha po bezpodmínečném přijetí, souběžně s jeho vůlí něčím někde a někomu být. Potkával jsem takových jiných lidí jako jsem já i u nás čím dál víc. Stálo za to vymyslet s přáteli a příznivci iniciativu Tam má každý, kdo je v podobné situaci, možnost tuto neodvolatelnou zkušenost být jiný sdílet s ostatními jinými. A tím zakusit ten sladký pocit obyčejnosti na vlastní (jinou) kůži. Uvědomit si, že být jiný není ani prokletí ani požehnání, jen objektivní fakt. A nevěřili byste, jak může být takovéto zjištění a zážitek v určitém věku zásadní, potvrzuje smysl působnosti čokoládové iniciativy Martin Kříž. Martin Kříž je lektorem a soudním tlumočníkem z jazyka čínského a ruského. Čínštinu vyučuje na Vysoké škole ekonomické. Pracuje též jako editor informačního a zpravodajského serveru o moderní Číně. Vystudoval VŠE, sinologii a překladatelství-tlumočnictví na Univerzitě Karlově. Část studií absolvoval v Pekingu a přímo z Číny pracoval jako externí zpravodaj pro Českou televizi. Pracoval též jako novinář a zahraniční korespondent pro Český rozhlas a BBC. Maminka je Češka a tatínek pochází z Afriky, já se tu narodil a považuju se za Čecha. Už jako dítě mě přitahovala nejvzdálenější historie lidstva. Četl jsem nejstarší čínské památky přeložené do češtiny a zajímalo mě, jak by zněly v originále. U každého člověka, který se zabývá jakoukoliv věcí profesionálně, se jeho vztah k ní vyvíjí od začátečnického nadšení přes realistický postoj k pocitu nasycenosti až přesycenosti. To se cyklicky opakuje, ale vždy o spirálu výš. V současné době se věnuji (což jsem nikdy netušil, že je možné) čínštině i po pracovní stránce: pracuji jako tlumočník a překladatel a do Číny jezdím jednou, dvakrát ročně. Obvykle jako tlumočník nějaké delegace. Dokážeme vnímat a docenit svobodu jednotlivce? Většina lidí u nás i na Západě zastává názor, že lidská práva jsou všeobecně platná. Ale jak říká jedno indiánské přísloví: Aby člověk pochopil svého souseda, musel by alespoň týden chodit v jeho mokasínách (botách). Číňanů, ať už legálně nebo nelegálně, tady v Česku může být kolem tři tisícovek. Pomalu sem začínají jezdit i poměrně vzdělaní manažeři, kteří zde zakládají pobočky čínských firem. Příliv nelegálních migrantů, nekvalifikovaných prodavačů, trhovců sice pokračuje, ale nezvyšuje se už tak rapidně jako v polovině 90. let. Většina Číňanů tady žije pospolu a využívají veškerých služeb od svých krajanů. Číňan si zavolá čínského opraváře televize, čínského instalatéra, malíře a tak dále. Většina Číňanů ve středním nebo starším věku tady proto prakticky nepotřebuje češtinu. Je běžné, že pro ně tlumočí jejich školou povinné děti a oni, přestože tu jsou i několik desítek let, se český jazyk neučí. Všichni jakoby neustále stojíme na startovní čáře a hrdinsky voláme: teď může začít ten pravý a šťastný život. Ale nějak nám nechce naskočit motor, nebo co? Česká společnost je poměrně konzervativní. Mnohem více než je rasistická. Nám důvěrně známý fenomén nesnášenlivosti zajisté nepramení z pocitu výlučnosti či kulturní nadřazenosti, jako je tomu u velkých národů, ale spíše z nechuti ke změně a z obavy z neznámého. A to je pochopitelný důsledek soužití každého geneticky pestrého menšího národa koexistujícího po většinu své historie s většími státními útvary či v jejich soukolí. Být jiný je dnes docela takzvaně in. Inovovat a být kreativní je způsob, jak prožít opravdu zajímavý život. V západním světě je tenhle přístup zárukou jistot v nejistém a stále rychleji se vyvíjejícím (kdy ten shon skončí?) 21. století. Je dobré si uvědomit, že každá mince má dvě strany a že je důležité prohlédnout si i tu odvrácenou. Přesto, když někdo svým úsilím neusiluje o to se odlišit, ale odlišný je je to pro něj výhra v loterii, nebo spíše prokletí? Je jedno jakou má kočka barvu, hlavně když chytá myši... Tenhle výrok známého čínského vůdce Deng Xiaopinga, bych bral jako odpověď. A když o tom přemýšlím dál, vidím zapomenutou misku a bordel na laboratorním stole, který dal vzniknout ušlechtilé penicilinové plísni, která už zachránila více lidských životů než všichni milosrdní na celém světě. Myslím na pokřivené sklo, které při pohledu skrze něj zkresluje realitu a vytváří nepravdivý obraz. Když ho ale umístíme do tubusu, tak nám umožní hledět fascinovaně na vzdálené objekty ve vesmíru nebo částečky uvnitř hmoty a vidět jejich detaily, jako by byly přímo před našima očima. A konečně, chtěl jsem říci něco i o tom, co jsem viděl v tomto ohledu v Číně, kde jsem pracoval a studoval. Jak by se asi v Čechách tvářili, kdyby na ně někdo koukal spatra jako na příslušníky bílé rasy a nositele evropských kulturních hodnot? Asi bychom se všichni divili! A je to tak dobře, protože, není takhle ten život hezčí? Údiv jako první krůček k filozofování. Filozofování jako první krůček k poznání sebe sama i druhých. K originální dekoraci inscenace Milada, její autorka Veronika Richterová poznamenala: Právě v době, kdy jsem snila o skvělých světelných a barevných efektech PET-lahví a jejich potencionálním využití na divadle, přišla nečekaně nabídka pana Jiřího Ornesta na vytvoření scény z plastu pro Divadlo Na zábradlí. Té výzvě nešlo odolat. Proto jsem scénu koncipovala důsledně ve stylu PET-ART. Dramaturgie: Ivana Slámová Scéna: Martin Černý a Veronika Richterová Kostýmy: Milan Čorba Hudba: Michal Nejtek Pavel Liška, Josef Polášek, J. M. GoGo Francis / Martin Kříž

18 18 Text: Zuzana Hájková Foto: o.s. Humanitas Afrika Ples Afrika a NGO market Zvuky bubnů Tam-Tamu Batucada dozněly. Třináctý a poslední ročník plesu Afrika se právě stával minulostí. Nás čekala ještě hromada práce, abychom dokonale zahladili všechny viditelné stopy po tomhle úžasném dni: uklidili celou Lucernu, sbalili věci a vrátili vše do původního stavu. Tenhle den jsem si už dávno předtím v duchu pojmenovala Nádherňajs. Ten kdo viděl Alenku v říši divů, tak ví, o čem mluvím. Den, kdy Alenka přemohla draka, den který všichni dlouho očekávali a na který se těšili, ale já se ho zároveň i trochu obávala 16.dubna Od rána jsme prezentovali Komunitu pro lidský rozvoj i další naše organizace na NGO marketu. I když je jasné, že organizace Humanistického hnutí, a Komunita pro lidský rozvoj zvlášť, nejsou žádné klasické neziskovky. Na rozdíl od humanitárních organizací, které se zabývají hlavně pomocí materiální a finanční (o jejíž potřebnosti nechci pochybovat), se Komunita zabývá jinou oblastí pomoci, snad ještě důležitější a potřebnější: oblastí duchovní, hledáním vyšších hodnot než materiálních a především uplatňováním nenásilí v sobě samém i v lidské společnosti. Proto si také jen stěží dovedu představit, že by pro Komunitu bylo na předním místě správně investovat do PR a značky a že by ke svým příznivcům přistupovala jako ke klientům či zákazníkům. Tak nějak to radila příručka, kterou jsme všichni nafasovali spolu se stanovištěm a dvěma lahvemi vody Bonaqua od jednoho ze sponzorů Coca coly. I přesto jsem ale přesvědčená, že mělo smysl tam být a prezentovat Komunitu pro lidský rozvoj. Zvát lidi na ples Afrika i na naše semináře, a hlavně se s těmi lidmi setkat a mluvit s nimi, případně navázat kontakt. Vždyť to byla jedinečná příležitost. Ten den byla totiž Národní technická knihovna místem s vysokou koncentrací alternativních i zajímavých lidí. Lidí, kteří nejsou lhostejní k lidskému utrpení, jsou aktivní, chtějí pomáhat, mají zkušenosti a jsou ochotní se o ně podělit a naslouchat zkušenostem jiných. Takže bylo velmi pozitivní prezentovat zde svoje myšlenky, na rozdíl od akcí při jiných příležitostech, po kterých se často dostavila spíše frustrace. NGO market probíhal až do osmi, ale my jsme už kolem páté vše sbalili a rychle se přemístili do Lucerny, kterou už naši přátelé několik hodin připravovali na ples Afrika. Navzdory nepříliš příznivé prognóze z prodeje lístků se ten večer přišlo pobavit na ples dost velké množství lidí. Program byl pestrý, a protože každé číslo mělo jen zhruba čtvrthodinové vystoupení, byl průběh plesu svižný a měl spád. Také jsme končili oproti některým jiným ročníkům relativně včas. Naposledy se tedy parket rozvířil rytmy afrických tanců a rozezněl hudbou plnou zvučných tónů a energie. Naposledy se Lucerna zaplnila lidmi v neformálních letních oděvech, nebo v šatech afrického stylu. Naposledy se nad hlavami návštěvníků objevily oranžové balónky, tradiční to výzdoba každého našeho plesu. Byly zde také bannery našich sponzorů i jednotlivých organizací a nechyběl ani velký transparent Humanistického hnutí. Na chodbách byly rozestavěny stánky s tombolou, s prodejem fair-trade výrobků i s letáčky a informacemi, které ochotně poskytl kdokoliv z našich členů. Atmosféra byla úžasná jako na každém plesu Afrika i přesto, že tohle byl ples poslední. Mnoho lidí se ptalo proč? Proč už nebudeme v této tradiční akci pokračovat i v dalších letech? Vždyť je to přece super akce, říkali s nostalgií. Ale čísla statistik jsou neúprosná. Ty tam jsou časy, kdy Lucerna byla narvaná a čtyři tisícovky návštěvníků se sem málem nevešly. V posledních letech klesala návštěvnost s každým dalším rokem a na letošní ročník dorazilo pouhých 1700 lidí. Zkrátka a dobře, vysvětlovala jsem na NGO marketu i na plese, je to čím dál tím těžší zaplnit Lucernu lidmi, peníze vydělané prodejem lístků sotva stačí pokrýt náklady na pronájem Lucerny, propagaci a další výdaje s plesem spojené. A hlavně odezva lidí už není odpovídající vzhledem k obrovské energii a času, který do toho dáme. Chybí pak už i chuť a motivace, zvlášť když poslední ples Táňa připravovala téměř sama. Možná je to i tím, že na scéně už je příliš mnoho různých akcí, fesťáků a koncertů, na rozdíl od dřívějších dob, kdy byl ples Afrika skutečnou událostí. Jediná smysluplná akce roku už zkrátka lidi netáhne. Proto byl tento ples plesem posledním. Nicméně je potřeba hledat další a jiné cesty k lidem. Protože je stále ještě dost úžasných lidí. Protože to nejlepší je vytvářet něco společně se svými přáteli. S pocitem radosti a s jasným smyslem. Pak už možná ani tolik nezaleží, kolik lidí vlastně dorazí.

19 Text: Iveta Kováčová Foto: Archiv umělce Íránské flamengo stríknuté jazzem a s mystickou tvárí východu žije v Praze Zcela mimořádný muzikant, šestatřicetiletý iránský kytarista Shahab Tolouie, který žije v Praze, vydal loni své první album Tango Perso. Hudbu, španělskou kytaru i flamengo studoval nejen doma, odjel za ním také do Sevilly, kde strávil dva roky. Před časem se usadil v naší zemi, která je kulturou i temperamentem jeho vlasti značně vzdálená, přesto Shahab oslovuje, a to nejen české publikum. Odsud snadněji než jiní, boduje i na zahraniční scéně. Na svých koncertech nepotkávám publikum stylově vyhraněné nebo věkově ohraničené. Myslím že je to tím, že ve stylu, který hraji najde každý, co potřebuje slyšet. Líbí se mi pocit, který vytváří technická a rytmická část flamenga a jazzu, v propojení s mystickou a etnickou tváří východu. Vždy jsem se snažil, aby posluchač mé hudby měl stejný pocit jako já. I lidé v Česku poznají a mají rádi kvalitu, jsou ochotní poslouchat i neobvyklou hudbu, zároveň jsou ale stydliví a jakoby tajili své vlastní emoce. Ty pak častěji projeví až po koncertě, kdy přijdou a poděkují za krásný zážitek. Jsem v Čechách rád, ale jako téměř každý cizinec s láskou vzpomínám na lidi doma, slyším tamní hudbu, moře, představuji si naše domácí jídlo, obyčejnou trávu a přírodu vůbec. Album Tango Perso bylo mým prvním oficiálním titulem na českém trhu. Nový styl jsem prezentoval pod názvem Ethno-Flamenco anebo Persko-španělská fúze. Je ve svém druhu prvním pokusem na světě. Zajímalo mě, jaká bude reakce lidí. Už teď jsem zvědav, jak bude přijat můj nový samostatný projekt, který jsem předběžně nazval Perská Opera. Název formy zároveň naznačuje velikost obsazení. Píšu to pro kytaru se symfonickým orchestrem. Tady spolupracuji s vynikajícím perským dirigentem (Farzad Goodarzi) z Varšavy. Kromě toho mám hotové materiály pro další album, které chci nahrát se svým Quartetem. V poslední době mě hodně inspirovaly prastaré perské ukolébavky. Vzniklo několik nových melodií pro kytaru v komornějším formátu, které v budoucnu míním také nahrát. Vizitka: Shahab Tolouie hraje na kytaru od svých osmi let. Je autentickým, přirozeným nositelem perské lidové kultury, která je základem jeho hudební tvorby. Shahab je interpretem perské hudby a zároveň výtečným flamengovým virtuózem. Ve své rodné zemi je uznávaným mistrem, je čelním členem Domu íránské hudby (vrcholná íránská hudební asociace) a autorem populární učebnice hry na kytaru. Důvod, proč tento významný íránský hudebník zamířil před několika lety právě do Prahy, zná jen osud. Pro česká pódia se stal Shahab zpestřením i velkým přínosem, jelikož patří k tvůrčím osobnostem, které proslavily nejen svou vlast, ale i místo, kde žijí, pracují a čerpají inspiraci. CD Tango Perso obsahuje celkem 7 nenapodobitelných strhujících skladeb doplněných charismatickým zpěvem Shahaba. Na desce uslyšíte hudební nástroje, z nichž některé důvěrně znáte, jiné možná uslyšíte poprvé v životě, avšak hlavní roli hrají perský setar a španělská kytara ve virtuózním podání Shahaba Tolouie

20 20 Umení Text: Tran Vu Van Anh Foto: David Neff Ceská spolecnost v jejím objektivu Svou druhou velkou výstavu fotografií známých osobností v dubnu uspořádala fotografka Nguyen Phuong Thao. V Galerii Platýz vystavila 30 fotografií, které vybírala velice pečlivě fotografie, na které měla hezké vzpomínky, fotografie, které byly něčím výjimečným nebo se prostě povedly.

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY Praha, 13. března 2014 www.zdravamesta.cz/setkani-mc Akce je součástí projektu NSZM ČR STRATEG-2: Strategické řízení v obcích o stupeň výše podpořeného finančními prostředky

Více

Emergentní projekt Ministerstva vnitra ČR Podpora integrace cizinců na území m. č. Praha 14

Emergentní projekt Ministerstva vnitra ČR Podpora integrace cizinců na území m. č. Praha 14 Emergentní projekt Ministerstva vnitra ČR Podpora integrace cizinců na území m. č. Praha 14 MĚSTSKÁ PRAHA PRAHA 14 14 Představení městské části Praha 14 Městská část Praha 14 je jednou z 57 městských části

Více

Nabídka kurzů pro migranty a migrantky. jazykové, sociokulturní a pracovní kurzy, osobnostní rozvoj a život v ČR. www.ekscr.cz www.facebook.

Nabídka kurzů pro migranty a migrantky. jazykové, sociokulturní a pracovní kurzy, osobnostní rozvoj a život v ČR. www.ekscr.cz www.facebook. Nabídka kurzů pro migranty a migrantky jazykové, sociokulturní a pracovní kurzy, osobnostní rozvoj a život v ČR evropská kontaktní skupina www.ekscr.cz www.facebook.com/ekscr Evropská kontaktní skupina

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ

ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ ZÁKLADNÍ KROKY K INTEGRACI CIZINCŮ PORADNA PRO INTEGRACI Poradna pro integraci, občanské sdružení již 11 let pomáhá uprchlíkům s přiznaným azylem a dalším cizincům, kteří na území ČR dlouhodobě žijí, s

Více

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014

Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Rovné příležitosti rodičů v rodičovství a v péči o domácnost Výsledky dotazníkového šetření Sítě mateřských center o.s. 2014 Respondenti/ky Cíl: podmínky slaďování v rodinách rovnost možností matek a otců

Více

Příklad dobré praxe X

Příklad dobré praxe X Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe X z realizace kariérového poradenství Helena Trinerova, DiS.

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

Centrum na podporu integrace cizinců Pardubický kraj

Centrum na podporu integrace cizinců Pardubický kraj Centrum na podporu integrace cizinců Pardubický kraj Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Poskytované služby poradenská a informační činnost právní

Více

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr

Trvalý pobyt pro cizince na území Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince Čr CZ Trvalý pobyt pro cizince ČR Trvalý pobyt je pobytový status pro cizince, který splní zákonné podmínky. Může být umožněn na základě: Povolení k pobytu pro občany ze zemí

Více

BeLL Dotazník. www.bell-project.eu

BeLL Dotazník. www.bell-project.eu Q BeLL Dotazník www.bell-project.eu Vážení účastníci kurzů vzdělávání dospělých, Cílem tohoto průzkumu je sběr informací o vzdělávání dospělých. Zajímají nás všeobecné kurzy, tedy takové, které nejsou

Více

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené

CZ.1.04/3.3.05/31.00229. Podporované zaměstnávání cílené Název projektu: Podporované zaměstnávání metoda boje proti nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Zkrácený název projektu: Registrační číslo: CZ.1.04/3.3.05/31.00229 Období realizace: 1. 2. 2010

Více

Chcete nahlédnout do života lidí s duševním onemocněním? Tento materiál vznikl za finanční. DOBROVOLNÍCI V DOBRODUŠI Chcete pomáhat? Máte čas?

Chcete nahlédnout do života lidí s duševním onemocněním? Tento materiál vznikl za finanční. DOBROVOLNÍCI V DOBRODUŠI Chcete pomáhat? Máte čas? DOBROVOLNÍCI V DOBRODUŠI Chcete pomáhat? Máte čas? Chcete nahlédnout do života lidí s duševním onemocněním? Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

Významní zaměstnavatelé cizinců

Významní zaměstnavatelé cizinců Vzájemné setkání = lepší integrace Integrace cizinců na úrovni samosprávy - situace v Havlíčkově Brodě Praha 17. - 18. března 2010 Město Havlíčkův Brod původní osada při Haberské obchodní stezce spojená

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce

Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce NA VLASTNÍ Podnikání jako flexibilní forma uplatnění na trhu práce Realizátor: Spirála Turnov, o. s. Partner projektu: Centrum pro rodinu Náruč, o. s. Termín realizace: 1. 6. 2012 31. 5. 2014 Místo realizace:

Více

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY

CZ DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY DLOUHODOBÉ POBYTY POVINNÉ PODMÍNKY ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ PRACOVNÍ POVOLENÍ ŽIVNOSTENSKÝ LIST S JAKÝMI ÚŘADY SE CIZINEC S DLOUHODOBÝM POBYTEM

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty?

Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty? Srpen 2013 Veřejná debata na pražské Libuši jde čelit xenofobii tvrdými daty? Jan Dítko Abstrakt: Článek shrnuje průběh prezentace výzkumu na téma segregace Vietnamců v městské části Praha-Libuš a následné

Více

Případová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE

Případová studie. Komplexní program na podporu zahájení podnikání AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE AKTIVNĚ PRO ROVNÉ ŠANCE Případová studie Komplexní program na podporu zahájení podnikání Studie je financována z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010

Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010 Seminář pro žadatele o dotaci ze státního rozpočtu ČR na rok 2010 PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ V OBLASTI INTEGRACE CIZINCŮ Pořadatel semináře Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Kontakty:

Více

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com

Terra Batida Porto, Portugalsko www.terrabatida.com Žena podnikatelka a nápad Maria Gabriel začala s podnikáním v roce 2003. Přestože v té době měla stálou práci v mezinárodní telekomunikační společnosti, cítila, že potřebuje něco jiného něco, co by ji

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace

Dotazník pro rodiče. Mateřská škola Letovice. Třebětínská 28/19, okres Blansko, příspěvková organizace Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, zjistili jsme díky dotazníku Váš pohled a názor na úroveň naší školy. Vaše anonymní odpovědi jsou nám cenným vodítkem a inspirací ke zkvalitnění naší práce. Vrátilo se

Více

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb

Metodika projektu. Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Letců R.A.F. 1989, p.o. Metodika projektu CZ.1.07/1.2.33/02.0039,,Analýza potřeb 2014 Zpracoval garant projektu Mgr.Radek Procházka s kolektivem Z Š a M Š N y m

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní informace o projektu Název projektu Firma: Kategorie: Autoři projektu Společnost bez hranic Foxconn CZ s.r.o. 2. kategorie (komerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007

MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MULTIKLUB POD MOSTEM CZ 1.07/01.2.29/02.0007 MOST PRO o. p. s. Obecně prospěšná společnost 2013 (o. s. Most pro lidská práva 1998 ) odborné sociální poradenství (2007) CÍLOVÁ SKUPINA PORADNA PRO CIZINCE

Více

Odborná praxe základní východiska

Odborná praxe základní východiska Odborná praxe základní východiska Součástí kurzu bude odborná praxe v rozsahu 40 hodin (32 hodin práce v organizaci, 8 hodin praxe v tlumočení). Účastníci kurzu budou pracovat tzv. metodou portfolia. Portfolio

Více

Zápis z jednání zástupců českotřebovských organizací a MAS ORLICKO

Zápis z jednání zástupců českotřebovských organizací a MAS ORLICKO Zápis z jednání zástupců českotřebovských organizací a MAS ORLICKO Místo konání: Dne: Účastníci: Městský úřad Česká Třebová 24. Března 2014 od 15.30 hodin Ing. Jaromíra Žáčková, JUDr. Eva Gibišová, Petr

Více

CZECH MADE? Proti dvojím standardům a vykořisťování na českém pracovním trhu Multikulturní centrum Praha 1/2008 4/2009 Vytvořeno dne 1.října 2008 Pracovní migrace v České republice Negativní aspekty pracovní

Více

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

OBČANSTVÍ A NÁRODNOST. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ A NÁRODNOST Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. OBČANSTVÍ (STÁTNÍ PŘÍSLUŠNOST) = plnoprávné členství jedince v daném státu v demokratickém

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE. Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích

ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE. Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích ZÁPIS Z 6. SEMINÁŘE Dne 19. 12. 2012 v Kasejovicích Přítomni: Dle prezenční listiny. Jednání se zúčastnili senioři, zástupci produktivního věku, ženy 50+, lektor. Téma: Nezbytné služby v naší obci Cíl

Více

Zápis ze setkání Všestranná podpora vzdělávání na území MAS ORLICKO

Zápis ze setkání Všestranná podpora vzdělávání na území MAS ORLICKO Zápis ze setkání Všestranná podpora vzdělávání na území MAS ORLICKO Místo konání: Dne: Účastníci: Akademie Libchavy 31. 3. 2014 od 13:30 hodin ředitelé škol, učitelé, zástupci organizací, kterých se týká

Více

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ,

INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, VÝROČNÍ ZPRÁVA 2012 INFORMAČNÍ A VZDĚLÁVACÍ CENTRUM PLZEŇ, o.s. 1 Obsah 1. Slovo úvodem... 3 2. Informační a vzdělávací centrum Plzeň... 4 2.1. Občanské sdružení Informační a vzdělávací centrum Plzeň...

Více

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s.

Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s. Výroční zpráva za rok 2006 pro jednoduché čtení Napsal : Ivo Vykydal, předseda Republikového výboru Sdružení Slovníček V tomto

Více

Projekt Šance pro ES, a.s.

Projekt Šance pro ES, a.s. Tisková zpráva za období květen září 2011 (závěrečná) Projekt Šance pro ES, a.s. Společnost Employment Service, a.s. v září 2011 úspěšně ukončila projekt Šance pro ES, a.s., který byl financován z prostředků

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com

Aux.Magazine Bilbao, Vizcaya, Španělsko www.auxmagazine.com Vznik podnikatelského záměru Dámy Leire Layana, Silvia Andrés, Juanma Galván a Germán Castañeda založily svou vlastní firmu AUXILIARTE FACTORIA v roce 2004. Každá z podnikatelek má vzdělání v jiném oboru

Více

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1).

Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Postup při zpracování Pro každý termín setkání jsou určeny dvě kazuistiky se seznamem úkolů (výjimku tvoří úkol číslo 1). Studenti ve dvojici zpracují otázky, které budou ostatním prezentovat v powerpointu

Více

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV?

Projekt ROZVOJ CO ZAPOJENÍM DO PROJEKTU ROZVOJ ZÍSKÁVÁ DĚTSKÝ DOMOV? Projekt ROZVOJ Náš dětský domov je zapojen do projektu Rozvoj, který realizuje Rozmarýna o.p.s. ve spolupráci s partnerem o.s. SES, SEbe - Spolu v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne

Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne Vážení spoluobčané, Zajisté vás zajímá co se vlastně děje, proč jsem učinil rozhodnutí vzdát se starostování, co bude dál. Žádné rozhodnutí nespadne z nebe, většinou v nás zraje delší dobu. Po loňských

Více

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy

PROJEKT ROMA Česká republika Karviná. Sdružení Romů Severní Moravy PROJEKT ROMA Česká republika Karviná Sdružení Romů Severní Moravy 1 AKTIVITY V RÁMCI PROJEKTU Průběžné aktivity pro děti: Volnočasové aktivity pro děti a mláděž (zvláště z cílové skupiny) kroužky: počítačový,

Více

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném.

Osobní údaje Zaškrtněte prosím políčko vedle Vámi vybrané odpovědi nebo napište Vaši odpověď v místu k tomu určeném. Vážené dámy, chtěli bychom Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je součástí projektu Diskriminace žen na trhu práce (SDOLM), ve kterém jsou zjišťovány rozdíly mezi ženami a muži na pracovním

Více

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU

INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU INTEGRACE CIZINCŮ V REGIONU DCH Brno Oblastní charita Blansko Mgr. Blanka Bendová Charita Česká republika Nestátní nezisková církevní organizace Předmětem hlavní činnosti charity je zejména zajišťování

Více

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment

Kontrolní seznam před odjezdem. Supporting European Mobility for Employment Supporting European Mobility for Employment Kontrolní seznam před odjezdem Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace

Více

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST

Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST . Tematická sekce NSZM ČR ZAPOJOVÁNÍ MLADÝCH LIDÍ DO ROZVOJE MĚST Litoměřice, 15. května 2014 www.zdravamesta.cz/mva-sekce Akce je součástí projektu NSZM ČR "Mládež v akci? Ano, v obci!", který je realizován

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková

Metodika poradenství. Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Metodika poradenství Vypracovali: Jiří Šupa Edita Kremláčková Úvod V následujícím textu je popsán způsob vedení rozhovoru s klientem, jehož cílem je pomoci klientovi prozkoumat jeho situaci, která ho přivedla

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra

Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU. Dobrovolníci SOS centra DOBROVOLNICTVÍ V PROJEKTU Dobrovolníci SOS centra Hledáte něco a NEVÍTE CO?... možná TO najdete u nás. Tento materiál vznikl za finanční podpory Operačního programu Praha Adaptabilita, který je spolufinancován

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Vzdělávací seminář Jak sladit rodinu a zaměstnání

Vzdělávací seminář Jak sladit rodinu a zaměstnání Žamberk Občanské sdružení CEMA Žamberk 7. 10.1. a 14.-16.1. 2013 Školilo se 13 žen, službu hlídání dětí využilo 6 maminek. Super zajištěný seminář, příjemné lektorky, obnovení starých a získání nových

Více

Názory občanů sídla LÁNY

Názory občanů sídla LÁNY Názory občanů sídla LÁNY III. díi Zpracovali : Spojené ateliéry KA, M. A. A. T. Odborný garant: Ing. arch. Jirovský Martin, Ph. D. Počet dotazovaných osob pro sídlo Lány: 4 osob z celkového počtu 46 lidí

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL. Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ VSTŘÍCNÝ ZAMĚSTNAVATEL Společenská odpovědnost v organizacích veřejné správy 19.11.2013, Brno VÝCHODISKA Rozhodnutí krajské samosprávy schválení realizace projektů: Smart kraj = smart

Více

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu

Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Deset let ombudsmana jako národního preventivního mechanismu Od roku 2006 provádí ochránce systematických návštěv zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě, a posiluje jejich ochranu před

Více

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci

Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 1. Chodí Vaše dítě do MŠ: a) velmi rádo 7x b) rádo 7x c) nerado 1x d) nevím Dotazníky pro rodiče vyhodnocení Žlutá třída - Motýlci 2. O dění v MŠ s Vámi dítě hovoří: a) každý den 10x b) občas 5x 3. MŠ

Více

Sociální práce s lidmi a pro lidi. Olomouc, 7. 2. 2013

Sociální práce s lidmi a pro lidi. Olomouc, 7. 2. 2013 Sociální práce s lidmi a pro lidi Olomouc, 7. 2. 2013 Jak to vypadá v praxi... Je třeba mít na zřeteli, že sociální práce/sociální politika vykonávaná na úrovni samosprávy není o dávkách ale o službách

Více

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi

Občanské sdružení. Český západ. se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Občanské sdružení Český západ se sídlem v Dobré Vodě u Toužimi Český západ Zplnomocňování romské komunity v Dobré Vodě u Toužimi a okolí (na Toužimsku a Tepelsku) Vznik sdružení v roce 2001. Poslání sdružení

Více

Integrační centrum Praha, o.p.s. a nabídka spolupráce s ŠMP 12. 11. 2014

Integrační centrum Praha, o.p.s. a nabídka spolupráce s ŠMP 12. 11. 2014 Integrační centrum Praha, o.p.s. a nabídka spolupráce s ŠMP 12. 11. 2014 Integrační centrum Praha (ICP) - 11. integrační centrum z 13 v ČR - založeno Magistrátem hl. m. Prahy k 14. 3. 2012 - financování:

Více

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci

Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Výsledky dotazníkového šetření Jak skloubit rodinu a práci Cílová skupina: Ženy/muži vracející se po rodičovské dovolené nebo péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy/muži s malými dětmi do 15-ti

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013

Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP. Pardubice 2. prosince 2013 Vyhodnocování potřeb dětí umístěných v DOZP Pardubice 2. prosince 2013 Jak vyhodnocování potřeb a situace dítěte může ovlivňit pozitivní změny v jeho životě Vazba Rodina Zdraví Identita Vyhodnocování situace

Více

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch

ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI OBCÍ /KNIHOVEN/ Roman Giebisch ZÁKLADNÍMI FUNKCEMI OBCE, JAKO SÍDELNÍHO ÚTVARU, JSOU OBYTNÁ, PRACOVNÍ A OBSLUŽNÁ. Rozvoj obce je dlouhodobý proces vyváženého a udržitelného zlepšování

Více

Berkat v České republice

Berkat v České republice InBáze Berkat Berkat v České republice Berkat v roce 2001 založila Petra Procházková. V současnosti Berkat pracuje s komunitami žen v Afghánistánu v oblasti Charasyab. V Čečensku provozuje komunitní centrum

Více

Volba střední školy jak to vidí osmáci

Volba střední školy jak to vidí osmáci Volba střední školy jak to vidí osmáci Studie občanského sdružení Než zazvoní 2. června 2014 Studie o výběru školy Tento dokument je veřejnou součástí širší dlouhodobé studie občanského sdružení Než zazvoní,

Více

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014

ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 2013/2014 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP ZŠ Vodňany Alešova, 50 389 01 Vodňany Jméno a příjmení

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Podpora lidí s PAS osobní asistencí

Podpora lidí s PAS osobní asistencí Asociace pomáhající lidem s autismem APLA-JM o.s. Podpora lidí s PAS osobní asistencí Ing. Tomáš Dostál Mgr. Pavla Krňávková APLA-JM o.s. Vznik v roce 2002 z iniciativy rodičů dětí s autismem, odborníků

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

PERSEFONA, o.s. Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz PERSEFONA, o.s. Komplexní služby obětem domácího násilí sexuálního zneužívání znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více