Vytvořil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 19.1.

Transkript

1 Studie č. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně a její dodržování v odvětví stavebnictví 1. ze tří opakovaných odborných posudků Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvořil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: , Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Praha 1, Václavské náměstí 21.

2 Obsah: 1. Obecný úvod 3 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupně v letech Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola 9 4. Rozšiřování platnosti KSVS, jeho význam a uplatňování Přejímání zahraničních zkušeností z vyjednávání o KSVS Shrnutí 13 2

3 Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně a její dodržování v odvětví stavebnictví (1. ze tří opakovaných odborných posudků) 1. Obecný úvod: Vedle kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni se v našich podmínkách uplatňuje rovněž vyjednávání na úrovni odvětvové. Na této úrovni dochází k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně. Tyto kolektivní smlouvy představují velmi významný nástroj úpravy pracovněprávních vztahů, neboť mohou podstatným způsobem ovlivňovat hospodářské i sociální podmínky a konkurenceschopnost jednotlivých zaměstnavatelů v rámci příslušného odvětví a konec konců i celého odvětví v rámci mezinárodní hospodářské soutěže. Hlavním cílem kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni je nastavit prostřednictvím kolektivních smluv vyššího stupně jednotné standardy pracovních podmínek zaměstnanců respektující specifika určitých odvětví, jejich technickou, technologickou i celkovou ekonomickou situaci. Výsledkem kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni by pak měla být na jedné straně dostatečná ochrana oprávněných zájmů zaměstnanců a na straně druhé vytvoření východiska pro spravedlivé podmínky při provozování činnosti zaměstnavatelů v rámci hospodářské soutěže, umožňující ekonomický rozvoj a dobré hospodářské výsledky. Subjekty kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni, a tedy i smluvními stranami kolektivní smlouvy vyššího stupně, bývají zpravidla odborové svazy a organizace zaměstnavatelů. Kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou pak závazné pro zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, jež uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili. Kolektivní smlouva vyššího stupně se může stát závaznou i pro zaměstnavatele, kteří nejsou členem zaměstnavatelské organizace, která je její smluvní stranou, a to pokud na ně byla kolektivní smlouva vyššího stupně rozšířena postupem upraveným v zákoně o kolektivním vyjednávání. Platí, že i z kolektivní smlouvy vyššího stupně mohou zaměstnancům vznikat jednotlivá práva. Je ovšem možné, aby i u zaměstnavatele, pro nějž je závazná kolektivní smlouva vyššího stupně, došlo k uzavření podnikové kolektivní smlouvy. Taková podniková kolektivní smlouva je ovšem podle ustanovení 27 odst. 1 zákoníku práce neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně. Nic ovšem nebrání tomu, aby podniková kolektivní smlouva zajišťovala zaměstnancům větší rozsah práv než uzavřená kolektivní smlouva vyššího stupně. Pokud se týká postupu při uzavírání kolektivní smlouvy vyššího stupně, výchozím bodem je, že právní úprava postupu při uzavírání kolektivní smlouvy je pouze jedna, a právě ta se tedy vedle sjednávání podnikových kolektivních smluv uplatní i pro sjednávání kolektivních smluv vyššího stupně. Lze tedy bez dalšího odkázat na výše popsanou úpravu postupu při uzavírání podnikových kolektivních smluv. 3

4 Ve srovnání s ostatními evropskými státy má Česká republika v oblasti kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni poměrně značné rezervy, a to nejen z hlediska rozsahu závaznosti, tj. počtu podniků i zaměstnanců, na které se tyto smlouvy vztahují, ale i z hlediska významu těchto kolektivních smluv pro utváření podmínek pracovněprávních vztahů. V řadě evropských zemí se totiž můžeme setkat s tím, že kolektivní smlouvy vyššího stupně významně doplňují, případně i částečně nebo zcela nahrazují, platnou pracovněprávní legislativu, a představují tedy v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců nejvýznamnější pramen práva. V podmínkách politického a právního prostředí v ČR však není reálně možné, aby KSVS zcela či zčásti nahrazovaly obecnou právní úpravu v zákoníku práce, jak je tomu možná v některých evropských zemích. Pokud by nebyla dostatečná obecná právní úprava, nelze spoléhat na KSVS jako případně nejvýznamnější pramen pracovního práva. Při sjednávání KSVS by se totiž nemuselo podařit dosáhnout bez narušení sociálního smíru potřebnou úroveň úpravy pracovněprávních vztahů. I z důvodu obecné právní regulace je u nás nižší intenzita stávkových akcí a rozumní zaměstnavatelé na zásadních změnách ZP nelpí tak jako někteří politici. Kolektivní smlouvy vyššího stupně se v České republice podle odhadů (přesná evidence není vedena ani statisticky zjišťována) vztahují na přibližně 25 % zaměstnanců, což je z hlediska mezinárodního srovnání s jinými evropskými zeměmi číslo velmi malé. Do tohoto počtu je přitom nutné zahrnout nejen zaměstnance zaměstnavatelů, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně organizace zaměstnavatelů, jejímiž členy jsou, ale také zaměstnance zaměstnavatelů, na které byly kolektivní smlouvy vyššího stupně rozšířeny prostřednictvím institutu rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně. Nízká úroveň závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně je často odůvodňována tím, že počet zaměstnavatelů, kteří jsou členy organizací zaměstnavatelů, které uzavírají kolektivní smlouvy vyššího stupně, je malý. To do značné míry odpovídá skutečnosti, ačkoli důvody nízkého významu a nedostatečného rozsahu pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupně jsou širší. Nepochybně mezi ně patří i specifický průběh privatizace v České republice a podmínky, za nichž do země přicházeli zahraniční investoři, stejně tak jako nedostatečná tradice kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni způsobená historickým vývojem, kdy byla tržní ekonomika na dlouhou dobu nahrazena státem s centrálně řízeným hospodářstvím, které ke svému fungování kolektivní vyjednávání v podobě, v jaké probíhá v podmínkách hospodářské soutěže, nepotřebovalo. Předkládaný odborný posudek se týká jedné konkrétní kolektivní smlouvy vyššího stupně, a to mezi Odborovým svazem Stavba ČR a Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy na straně jedné a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR jako zástupcem zaměstnavatelů. Smlouva byla uzavřena na období let 2008 až Sdělením MPSV 154/2008 je od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení tato smlouva závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy Klasifikace ekonomických činností CZ - NACE 08.1, 16.23, 22.23, 23.2, 23.3, 23.5, 23.6, 23.7, 23.9, 41, 42 a 43. S obsahem kolektivní smlouvy vyššího stupně se lze seznámit na úřadech práce. Sdělením MPSV č. 237/2009 byl rozšířen Dodatek č. 2 této kolektivní smlouvy vyššího stupně i 4

5 pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví se stejnými kódy odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiřuje závaznost KSVS do 31. března Sdělením MPSV č. 144/2010 došlo k rozšíření závaznosti Dodatku č. 3 této kolektivní smlouvy vyššího stupně, a to na stejné subjekty odvětvové klasifikace ekonomických činností CZ NACE. Uvedeným dodatkem se rozšiřuje závaznost uvedené KSVS do Posuzovaná KSVS je pravidelně jednou do roka hodnocena společném zasedání smluvních partnerů. Všichni partneři hodnotí plnění smlouvy i její dopad na klima v odvětví vysoce pozitivně. Z tohoto hodnocení také vyplývá jejich připravenost k datu vypršení platnosti smlouvu buď prodloužit dalším dodatkem nebo uzavřít smlouvu novou. Pozitivní hodnocení uzavřené KSVS se týká nejen obsahu, ale i jejího rozšíření, které nastavilo standardy pracovně právních vztahů v odvětví stavebnictví a ovlivnilo příznivě kolektivní vyjednávání v podnicích. 2. Vývoj kolektivního vyjednávání vyššího stupně v letech Kolektivní smlouva vyššího stupně (dále jen KSVS) je nejvýznamnějším smluvním dokumentem v rámci sociálního dialogu v odvětví stavebnictví. Je uzavírána pravidelně od roku 1991 a má velký vliv na úroveň sociálních standardů v odvětví. Uzavírá se na dobu určitou několika roků (nyní platná je na období ), přičemž se sjednávají dodatky ohledně minimálních mzdových tarifů na dobu 1 roku. KSVS je pramenem pracovního práva stejně jako zákoník práce, sjednávají se v ní zásadní pracovněprávní instituty v rámci existující liberální právní úpravy ZP a má významný podíl na stabilitě pracovněprávních vztahů v odvětví. Některá ustanovení mají doporučující charakter, čímž je dán prostor pro konkrétnější sjednání určitých závazků v podnikových kolektivních smlouvách (dále PKS). Existence KSVS, vedení sociálního dialogu má nepochybně příznivý vliv i na vnitřní sociální prostředí ve stavebních firmách a pozitivně přispívá k ekonomické stabilitě. Z údajů, které jsou obsaženy v tabulkách, vyplývá, že v oblasti stavebnictví mají KSVS dlouholetou tradici. Do roku 1998 byly uzavírány dvě smlouvy, od roku 1999 už jen jedna. Existence pouze jedné smlouvy je výhodnější z hlediska nastavení standardů v celém odvětví, nevznikají rozpory mezi rozdílnou úpravou ve více smlouvách. 5

6 STAVEBNICTVÍ Počet uzavřených KSVS Počet zaměstnavatelů, za které byly KSVS uzavřené Počet odborových organizací, pro které byly KSVS uzavřené Počet ZO OS, na které byla KSVS rozšířená Počet zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny Počet zaměstnanců, na které byla závaznost KSVS rozšířena Počet odborově Organizovaných zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny Počet odborově Organizovaných zaměstnanců, na které byla KSVS rozšířená Zdroj: OS STAVBA Kolektivní vyjednávání vyššího stupně prošlo za uplynulá léta obdobími růstu i poklesu. Důležitý je především ukazatel celkového počtu dotčených osob, který až do let stoupal a poté přišel pokles, který zřejmě souvisí s vylidňováním velkých stavebních firem. Ty se v průběhu desetiletí měnily na víceméně developerské a inženýrské agentury, které žijí především z rozprodeje vysoutěžených státních zakázek menším subdodavatelům. V roce 2010 došlo podle odhadu OS Stavba k opětnému navýšení počtu pracovníků ve firmách bezprostředně dotčených KSVS a naopak poklesl počet zaměstnanců ve firmách, na které byla KSVS rozšířena. Zdali je to již příprava na novou situaci po schválení novely zákona o veřejných zakázkách nebo důsledek krize, nelze s určitostí potvrdit. Je nutno připomenout, že jde jen o odhady, které mají určitou nepřesnost. Pokud se však prosadí změny v zákoně o veřejných zakázkách tak, jak prosazují odborníci z NERV, stále rostoucí část podnikatelů i laická veřejnost, počet zaměstnanců pod KSVS stoupne pravděpodobně ještě výrazněji. Velké firmy budou totiž muset povinně zajišťovat podstatnou část získaných zakázek vlastními zaměstnanci a tudíž budou nabírat pracovníky. Naproti tomu menší subdodavatelé budou asi propouštět. Celkový počet pracovníků v odvětví ale stále postupně klesá, což nemusí být jen vyšší produktivitou práce či poklesem zakázek, ale lze se domnívat, že na to může mít vliv také rozmach nelegální práce. 6

7 Počet zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny a rozšířeny Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny a rozšířeny Zarážející je ovšem pokles odborové organizovanosti zaměstnanců, za které byly uzavřeny a hlavně rozšířeny KSVS z více jak 60 tisíc na dnešních 11 tisíc Počet odborově organizovaných zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny a rozšířeny Počet odborářů Počet odborově organizovaných zaměstnanců, za které byly KSVS uzavřeny a rozšířeny Jednou z příčin je samozřejmě celkový pokles zaměstnanců ve větších firmách, o němž jsme se již zmínili. V malých firmách je odborová organizovanost nízká, o agenturních zaměstnancích ani nemluvě. Není smyslem tohoto odborného posudku řešit interní situaci v odborovém svazu ani jeho schopnost rozšiřovat svůj vliv i na neorganizované zaměstnance. Nicméně naskýtá se otázka, která by mohla být řešena v návazných seminářích a diskusích (i v rámci plánovaných zahraničních cest) a která zní: Přispívá vyšší organizovanost v odborových svazech k vyšší konkurenceschopnosti odvětví i jednotlivých podniků? Z toho, jak pozitivně hodnotí zaměstnavatelé plnění i význam KSVS, by vyplývala kladná odpověď. To je ovšem v rozporu s postoji některých majitelů a manažerů firem, kteří existenci odborů 7

8 ve svých firmách buď jednoznačně odmítají nebo ji jen se skřípěním zubů trpí. K příklonu k pozitivní odpovědi přispívá i níže uvedená tabulka, z níž implicitně vyplývá, že právě největší a nejsilnější firmy v odvětví mají odborovou organizaci. Zpracovatel posudku vyslovuje pracovní hypotézu (opřenou o výsledky teoretického zkoumání předních světových kapacit), že na konkurenceschopnost nelze nahlížet pouze jednoduchou optikou mzdových nákladů, ale že tento pojem odráží komplexnější procesy řízení firmy, její pověst a prestiž (image), vytvořené know-how atd. Moudrý je ten manažer, který nepovažuje vlastní moc a možnost individuálně rozhodovat za nedotknutelnou výsadu, která má vyšší hodnotu než dosažené výsledky. Sociální smír ve firmě má také svoji hodnotu a význam pro konkurenceschopnost. A odborový svaz Stavba již v minulosti dokázal, že tuto hodnotu ctí také. Tuto skutečnost potvrzují i zástupci zaměstnavatelského svazu. Jednání jsou tvrdá, ale korektní. Odborový svaz podle nich uznává prioritu zachování zaměstnanosti a k hmotným požadavkům přistupuje důrazně ale konstruktivně. Poslední (2.) dodatek KSVS se ale nepodařilo uzavřít jednáním na úrovni představitelů sociálních partnerů a byl řešen před zprostředkovatelem. Na základě jeho doporučení došlo ke smíru. Počet zaměstnavatelů, za které byly KSVS uzavřené a rozšířené Počet firem Počet zaměstnavatelů, za které byly KSVS uzavřené a rozšířené 8

9 3. Dodržování KSVS, jeho vyhodnocování a kontrola Dodržování KSVS je vyhodnocováno jednak na úrovni OS Stavba ČR na pravidelných poradách, jednak na společných jednáních statutárních orgánů obou smluvních stran 1x ročně vždy na podzim příslušného roku, včetně jednání nejvyšších funkcionářů - předsedy OS a prezidenta SPS. Podobně k tomu přistupuje i SPS. Velkým problémem je dodržování KSVS zejména u subjektů, na něž byla její platnost rozšířena. OS Stavba ani SPS nemají žádný nástroj, s jehož pomocí by mohly dodržování KSVS kontrolovat a na základě výsledků kontrol uplatňovat nebo alespoň navrhovat sankce. Vše tedy závisí na samotných zaměstnancích, odborových organizacích a České inspekci práce. Ta je vlastně jediným orgánem, který může kontrolu provést a přijmout sankce. Velký význam má také postoj majitelů a manažerů firem. Zde lze bohužel registrovat informační nedostatky. Řada odpovědných pracovníků managementu firem má o uzavření KSVS a jejím obsahu pokud vůbec nějakou, tak jen mlhavou představu, i když se s ní mohou seznámit na webových stránkách zaměstnavatelského svazu i odborů. I přesto lze však uvést, že povědomí o závaznosti KSVS a nutnosti dodržování jejich ustanovení mezi podnikatelskými subjekty je. Svědčí o tom dotazy, či konzultace zástupců těchto firem (většinou personalistů) ohledně aktuálního znění KSVS a možností plnění. Lze konstatovat, že ročně je OS Stavba požádána o konzultaci na toto téma v cca případech. Podobné sérii dotazů čelí i SPS. Ale hlavním zdrojem informací zůstávají odborové organizace ve firmách. Tam, kde nejsou, je míra informovanosti podstatně nižší. SPS nemá na nečlenské firmy žádný vliv. Kdo se ke KSVS "hlásí" nebo ji odmítá, nemá SPS možnost zjišťovat. Informaci o KSVS získávají členské firmy na webových stránkách Svazu, na Infolince, z usnesení orgánů Svazu a na školeních k pracovněprávní problematice (pro zájemce), které pořádá Svaz přímo, nebo Česká stavební akademie. V rámci dotazů a opovědí (viz FAQ dostává SPS dotazy, kde se tazatelé podivují, že musí dodržovat limity KSVS i když nejsou členy Svazu ani u nich odboráři nejsou. Sjednané závazky KSVS obě smluvní strany dodržují s tím, že v praxi se u jednotlivých zaměstnavatelů samozřejmě objevují právní problémy při aplikaci jednotlivých ustanoveních. Zaměstnanci se na OS obracejí s konkrétními případy a konkrétní problémy se řeší v rámci poskytovaného servisu uvnitř OS. Otázka ovlivnění vymahatelnosti ustanovení KSVS dále souvisí i s výkonem státní kontroly nad dodržováním pracovněprávní legislativy. Jelikož je KSVS pramenem práva v pracovněprávní oblasti, má inspekce práce mimo jiné ve své pravomoci i kontrolu jejího dodržování. V rámci dohod, které má OS s touto institucí, existuje možnost při podnětu od konkrétního zaměstnance požádat tuto instituci o provedení kontroly a v případě pozitivního nálezu o zjednání nápravy. Konečnou instancí je však samozřejmě soud. Zde jedná-li se o člena OS, je mu poskytnuta náležitá právní pomoc v souladu s řádem právním pomoci OS. 9

10 Nelze specifikovat početně takovéto případy. Bezpochyby k nim dochází a ve většině případů dojde ke zdárnému vyřešení v rámci běžného vnitropodnikového procesu. Případů, kdy se člen prostřednictvím odborové organizace obrátí na OS, jsou desítky. Přesné statistiky nejsou k dispozici. K vyšší míře informovanosti, závaznosti a dodržování ustanovení KSVS by přispělo, kdyby členství v SPS bylo pro podnikatele ze zákona povinné, obdobně jako například v ČKAIT, ČKA (a obdobně jako v hospodářských komorách v Rakousku) toto řešení je ovšem v ČR za současných podmínek zcela nereálné. Je ovšem třeba se ptát, proč tomu tak je, zda je to jen pozůstatek polistopadové nechuti k organizovanosti jako reakce na nedobrovolné spolčování před rokem 1989, zda tyto nálady mezi podnikateli a manažery ještě přetrvávají, nebo přijetí novely zákona brání pouze postoje politických elit. V rámci dalšího postupu v rámci realizace projektu v OP LZZ proto doporučuji této otázce věnovat pozornost v rámci seminářů, jakož i případných zahraničních cest. Stejně tak je třeba hledat formy a metody zvyšování všeobecné informovanosti ohledně obsahu KSVS mezi zaměstnavateli i zaměstnanci. Zpracovatel posudku se domnívá, že větší aktivitu by měli v tomto směru s ohledem na povahu KSVS (viz závěr další části) vyvinout odboráři, protože dodržování KSVS je fakticky vynutitelné pouze na základě iniciativy samotných zaměstnanců. Pokud ti k porušování KSVS mlčí, je vynutitelnost nápravy závislá pouze na sporadických a nahodilých kontrolách ze strany inspekce práce. 4. Rozšiřování platnosti KSVS, jeho význam a uplatňování Rozšiřování KSVS má nezastupitelný význam pro zajištění přiměřené pracovněprávní ochrany zaměstnanců v odvětví. I když lze mít oprávněně právní námitky k systému který v právním státě evropského pojetí zavazuje subjekty, které nejsou smluvní stranou přímo ani zprostředkovaně, považují OS i SPS shodně institut rozšiřování KSVS za účelný. Za předpokladu, že se budou firmy nastavenými limity řídit, představují jednotlivé paragrafy KSVS určitou srovnávací hladinu, která by měla zabránit dumpingu. SPS zdůrazňuje, že KSVS by pomohlo, kdyby ZP umožňoval, aby některá pravidla, některé instituty, neměly kogentní povahu a bylo možno je odchylně dohodnout v KSVS - tyto možnosti v ZP ojediněle jsou, ale s odkazem nikoliv na KSVS, ale na podnikové kolektivní smlouvy. Ty však nelze uzavírat ve firmách, kde nejsou odbory (logicky není s kým) a těch je v podmínkách stavebnictví početně naprostá převaha. Závaznost KSVS vyplývá z 25 odst.1,2 ZP, rovněž rozšíření KSVS je dáno právní úpravou v 7,7a zákona č.2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, nelze tedy KSVS odmítnout nebo se k ní nehlásit. 10

11 Postavení MPSV je úřednicky neutrální, rozhodně ne byrokratické. KSVS (včetně dodatků) předkládá SPS společně s OS Stavba k uložení; jde o pořádkový úkon, nejde o správní řízení. Pokud jsou splněny podmínky zákona (podíl členských firem na trhu stavebních prací a procento organizovanosti zaměstnanců v OS Stavba) ve správním řízení na základě společné žádosti rozhodne MPSV neformálně bez zbytečného odkladu o rozšíření KSVS a toto rozhodnutí zveřejní ve Sbírce zákonů. Zde je nutno připomenout, že rozšiřování se týká činnosti stavebnictví v širším smyslu tj. i v souvisejících odvětvích (výroba stavebních hmot, těžba písku a kamene apod.), podle kódů CZ NACE - je uvedeno v rozhodnutí MPSV, např. 144/2010 Sb. Podle názoru smluvních partnerů i zpracovatele posudku by MPSV mělo postupovat rychleji, pokud se týká publikováním Sdělení o rozšíření KSVS ve Sbírce zákonů ČR, kde bývá určité prodlení. Jinak MPSV nečiní žádné byrokratické překážky při rozšiřování a poskytuje i konzultační podporu. V posledních letech se smluvní partneři nesetkali s žádnými nepřekonatelnými překážkami při rozšiřování KSVS. Možná je to i tím, že v tomto směru má OS Stavba ČR pravděpodobně nejpropracovanější postupy při předkládání žádosti o rozšíření závaznosti KSVS, dalším důvodem jsou velmi korektní přístup smluvního partnera SPS a bezproblémová komunikace s MPSV. Přesto lze vyslovit pracovní hypotézu, že (alespoň pro firmy, na které je rozšířena) KSVS spíše než jako smlouva působí v podobě jakési pojistky pro případ výrazného narušení běžných zvyklostí v oblasti pracovního práva a podmínek ze strany zaměstnavatelů. Kromě inspekce práce nemají smluvní partneři prostředky k tomu, aby dodržování jednotlivých ustanovení vymohli ani u svých členských subjektů. Je třeba v této souvislosti poznamenat, že povinnostmi jsou daleko více vázáni zaměstnavatelé a tudíž se jich dodržování KSVS týká daleko bezprostředněji. Pokud se ustanovení KSVS výrazně neliší od zákoníku práce, nemusejí zaměstnavatelé na ně brát přílišný ohled, protože případné spory se budou řešit v rámci KSVS i ZP. Navíc k soudu se jich dostane jen minimum, většina se vyřeší v rámci firmy. Další diskuse, semináře či workshopy k této tématice by se měly věnovat zejména chystaným legislativním změnám (občanský zákoník, novela ZP) a jejich vlivu na kolektivní vyjednávání, obsah a možnosti rozšíření KSVS. 5. Přejímání zahraničních zkušeností z vyjednávání o KSVS Jak SPS tak OS Stavba jsou členy evropských asociací. Tyto instituce se nepodílejí na akcích souvisejících s uzavíráním KSVS. Důvodem je odlišnost práva v jednotlivých členských zemí, díky níž se jen těžko hledají vhodné společné postupy. Nelze vnášet do KSVS vnější prvky, které by neměly oporu v platné legislativě a provádět konzultace jen pro zajímavost je z tohoto hlediska kontraproduktivní. 11

12 Zaznamenány byly dokonce i snahy o přípravu rámcové smlouvy pro celou EU. V rámci jednání evropských odborových struktur v resortu stavebnictví tato diskuse i nadále probíhá, nicméně v důsledku velké rozdílnosti pracovněprávní legislativy v rámci EU je zatím pouze na začátku. Smluvní partneři se tak jen omezují na vzájemnou výměnu výsledků vyjednávání kolektivních smluv na národní úrovni, a to jak v rámci pravidelného setkávání, tak prostřednictvím volně dostupných informačních kanálů. V uplynulém roce proběhla v tomto směru velmi podrobná konzultace OS Stavba se slovenskými a rakouskými kolegy. Tolik současná praxe. Zpracovatel posudku je toho názoru, že na uzavření rámcové smlouvy pro celou EU ještě nedozrál čas, protože pracovněprávní legislativa se v jednotlivých zemích značně liší. Bohužel odchylky od standardu běžného ve vyspělých zemích se v méně rozvinutých zemích považují za konkurenční výhodu (jde o nefér výhodu, ale zcela legální) a tyto země se jich zatím nemíní vzdát. Tlaky na snížení legislativní ochrany zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů zaznamenáváme i v ČR, zejména v souvislosti s přípravou novely zákoníku práce či občanského zákoníku. Česká republika má v oblasti kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi značné rezervy, a to jak z hlediska počtu podniků i zaměstnanců, na které se tyto smlouvy vztahují, tj. rozsah pokrytí kolektivními smlouvami vyššího stupně, tak i z hlediska významu těchto kolektivních smluv pokud jde o jejich obsah, tj. dojednaných závazků. V řadě evropských zemí je role kolektivních smluv vyššího stupně nepoměrně vyšší, neboť kolektivní smlouvy vyššího stupně významně doplňují platnou pracovněprávní legislativu. Pokud by u nás převládaly sociálně odpovědné firmy, nebylo by nutné tak rigidně upravovat pracovněprávní vztahy z centra a partnerům sociálního dialogu by mohla být ponechána větší smluvní volnost. K sociální odpovědnosti firem přitom patří i zmíněná účast v zaměstnavatelském svazu. To, že se jí nikoli nepodstatná část podnikatelů brání, svědčí o tom, že se buď nejsou schopni vejít do tržně konformních nákladů bez porušování pracovní legislativy (což by mělo v konečném důsledku znamenat likvidaci těchto firem) nebo neumí konkurovat jinak než nízkou cenou (což ukazuje na špatný marketing či nízkou úroveň řízení). Bohužel k jejich problémům přispívají i velké stavební monopoly, které jim rozprodávají vysoutěžené zakázky za mnohem nižší než tržní cenu (za tu lze s určitými výhradami považovat cenu vítěze tendru). Na rozdíl od zahraničí jsou u nás odboráři ve zpracovatelském průmyslu i stavebnictví podstatně umírněnější. Přispívá k tomu i dnešní úprava zákoníku práce. V případě jeho další liberalizace lze očekávat daleko tvrdší kolektivní vyjednávání a častější používání krajních prostředků jako je například stávka. Odbory za těchto podmínek posílí co do vlivu i organizovanosti, neboť jejich aktivity by musely nahradit volnější obecnou legislativní úpravu. 12

13 V rámci dalšího postupu při realizaci projektu doporučuji více se zaměřit na zkušenosti dvou zemí (regionů), a to Dánska ( flexsecurity ) a Rakouska či Belgie (rigidnější úprava pracovního práva). 6. Shrnutí Všichni účastníci kolektivního vyjednávání na úrovni svazů se shodují v pozitivním hodnocení KSVS a jsou rozhodnuti ji do buď prodloužit dodatkem, popřípadě uzavřít smlouvu novou. Stejně tak všichni pozitivně hodnotí i institut rozšíření platnosti na další subjekty v oboru a lze tudíž předpokládat, že bude uplatněn i v dalším období. Ustanovení KSVS jsou těžko automaticky vymahatelná nejen v nečlenských subjektech stojících mimo SPS, ale i u firem, které ve svazu jsou. Hlídání je na odborových organizacích, popřípadě na jednotlivých zaměstnancích, kteří mají možnost podávat podněty, pokud jsou přesvědčeni, že je KSVS ze strany zaměstnavatele porušována. SPS ani OS Stavba nemají nástroje, kterými by mohly přinutit neposlušné zaměstnavatele k dodržování KSVS. Tuto moc má pouze stát v podobě inspekce práce a soudů. Osvětová činnost ze strany SPS i OS Stavba je prováděna především prostřednictvím informací na webových stránkách, individuálních konzultací ke sporným případům, vyřizování dotazů zaměstnavatelů i zaměstnanců. O stupni informovanosti o KSVS u zaměstnavatelů nejsou přehledy, lze o něm usuzovat pouze zprostředkovaně z dotazů a podnětů. Zkušenosti ze zahraničí se v oblasti kolektivního vyjednávání na úrovni svazů využívají zatím nedostatečně. Objektivní překážkou jsou odlišné právní úpravy pracovního práva v jednotlivých zemích, ale ani ty by neměly bránit širší výměně informací na úrovni SPS i OS Stavba. Doporučené okruhy k projednání na seminářích, případně zahraničních studijních výjezdech v rámci další realizace projektu: o vliv stupně organizovanosti v odborech a jejich existence ve firmách na konkurenceschopnost odvětví i jednotlivých podniků o možnost zavedení povinného členství v zaměstnavatelských svazech a jeho případný vliv na úroveň kolektivního vyjednávání o formy a metody zvyšování všeobecné informovanosti ohledně obsahu KSVS mezi zaměstnavateli i zaměstnanci o vliv chystaných změn v legislativě (občanský zákoník, novely zákoníku práce ) na kolektivní vyjednávání o využití zahraničních zkušeností při uzavírání KSVS. 13