ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E Martin Prostecký

Transkript

1 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. B A K A L Á Ř S K Á P R Á C E 2014 Martin Prostecký

2 ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S. Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu MOŽNOSTI OPTIMALIZACE NÁBĚHOVÝCH NÁKLADŮ Martin PROSTECKÝ Vedoucí práce: Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Praze, dne

4 Děkuji Ing. Pavlu Mariničovi, MBA, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a informačních podkladů. Dále děkuji kolegům z oddělení VAS firmy ŠKODA AUTO a.s. za poskytování rad a interních podkladů. 4

5 Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů... 6 Úvod a cíl práce Teoretická východiska Pojetí nákladů Členění nákladů Druhové členění nákladů Účelové členění nákladů Kalkulační členění nákladů Členění nákladů v manažerském rozhodování Náběhové náklady Náběhové náklady ve ŠKODA AUTO Náběh projektů ve výrobě Náběhová fáze aaaaaaaaaa Deriváty projektu Analýza náběhových nákladů projektu SK26x Plánované náběhové náklady Skutečné náběhové náklady Náklady na výrobu a zhotovení předsérie Režijní náklady Možnosti optimalizace náběhových nákladů Náklady na lisované díly Optimalizace počtu objednávaných dílů Odsunutí náběhu derivátů aaaa Odsunutí výroby speciálních vozů Synergie zkouškových vozů Stanovení výchozí báze pro plánování náběhových nákladů Závěr Seznam literatury Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh

6 Seznam použitých zkratek a symbolů 0S Nultá série COP FPK HT KT KW NN PVS SOP SK26x SGK ŠA VFF ZP5 ZP7 ZP8 Carry-over parts Převzaté díly Fertigungspersonalkosten Náklady na výrobní personál Hausteile Domácí díly (vlastní výrobou vyráběné) Kaufteile Nakupované díly Kalenderwoche - Kalendářní týden (např.: KWxx/rok) Náběhové náklady Produktionsversuchsserie Ověřovací série Start of production Zahájení sériové výroby Projekt vozu Škoda Fabia 3. generace Sachgemeinkosten Věcné a režijní náklady ŠKODA AUTO a.s. Vorläufig Fertigungsfahrzeug Vozidlo pro ověření montáže Kontrolní bod ve výrobě Konec svařovny Kontrolní bod ve výrobě Kompletní vůz po montáži Kontrolní bod ve výrobě Odvedení vozu z výroby k expedici 6

7 Úvod a cíl práce V souladu s cílem podnikání, kterým je tvorba zisku, případně maximalizace tržní hodnoty společnosti, na kterou je v dnešní době spíše kladen důraz, se podniky snaží zvýšit svou konkurenceschopnost, čehož mohou dosáhnout skrze vyšší efektivitu. Cestou k vyšší efektivitě podniku může být navyšování tržeb nebo snižování nákladů. Tato bakalářská práce si proto klade za cíl ukázat směr, jakým je možné snížit jeden z nákladových druhů podniku náběhové náklady projektu ve výrobě. Teoretická část je věnována obecné problematice nákladů a jejich členění a náběhovým nákladům ve ŠKODA AUTO a.s. V praktické části je provedena analýza a porovnání plánovaných a čerpaných náběhových nákladů projektu SK26x ve výrobě a jsou navrženy konkrétní možnosti optimalizace těchto náběhových nákladů, včetně vyčíslení jejich možného přínosu. Výstupem práce jsou možnosti úspory náběhových nákladů projektu ve výrobě a stanovení nové výchozí báze použitelné pro plánování výrobních náběhových nákladů nového projektu. Bakalářská práce byla vypracována během odborné praxe na oddělení VAS - Vedení náběhů projektů SMALL ve ŠKODA AUTO a.s. a ke zpracování této práce byly jako podklady využity interní materiály firmy ŠKODA AUTO a.s.. 7

8 1 Teoretická východiska 1.1 Pojetí nákladů Existuje dvojí pojetí nákladů: z pohledu externího uživatele jsou náklady vymezeny finančním účetnictvím a z vnitropodnikového pohledu se jedná o manažerské účetnictví. Ve finančním účetnictví se za náklady označuje úbytek ekonomického prospěchu, který vede k poklesu aktiv nebo k přírůstku dluhů a který v daném účetním období vede ke snížení vlastního kapitálu. Jedná se o náklady, které jsou evidovány a vykazovány v účetnictví a účetních výkazech. Toto pojetí nákladů je označováno jako finanční. (Král a kol., 2008; Popesko, 2009) V manažerském účetnictví se naopak za náklady považuje hodnotově vyjádřené, účelné vynaložení ekonomických zdrojů podniku, účelově souvisejících s ekonomickou činností. (Král a kol., 2008) 1.2 Členění nákladů Druhové členění nákladů Druhové členění nákladů se nejčastěji uplatňuje ve finančním účetnictví. Náklady se dělí na druhy dle spotřebovaného vstupu. Jsou to: spotřeba materiálu, energií a externích služeb, osobní náklady (mzdy, sociální náklady, ), odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku, použití externích prací a služeb, finanční náklady. Členění na nákladové druhy je pro nákladovou optimalizaci nezbytné, neboť podle poměru jednotlivých druhů lze zjistit, jakou roli hraje určitý nákladový druh a jaký je jeho význam. To pomůže pochopit, na který nákladový druh je třeba se soustředit v souvislosti s možnou optimalizací nákladů. (Popesko, 2009) 8

9 1.2.2 Účelové členění nákladů Náklady lze také dělit podle účelu, k němuž byly vynaloženy. Tak lze poznat jejich vztah k jednotlivým podnikovým výkonům a jejich efektivnosti. Tímto způsobem se náklady člení na (Popesko, 2009): Náklady technologické: náklady, které přímo účelově souvisí s nějakou technologií, např.: náklad na spotřebu materiálu nebo i náklady, kterými jsou odpisy zařízení ve výrobě v rámci určité výrobní technologie. Náklady na obsluhu a řízení: jedná se o náklady na doprovodné činnosti technologického procesu, např.: náklady na spotřebu energie nebo na mzdy administrativních pracovníků. Pro praktické využití v rozhodovacích procesech je však toto členění příliš obecné, a proto se často používá další členění, které zohledňuje vztah nákladů k jednotce výkonu dané organizace (Popesko, 2009): náklady jednicové, náklady režijní. Jednicové náklady jsou součástí technologických nákladů a souvisí přímo s jednotkou výkonu podniku např. vztahují se k jednomu kusu výrobku. Do režijních nákladů spadají technologické náklady, které nelze jednoduše přiřadit k jednotce určitého výkonu nebo ke konkrétní činnosti, ale souvisejí s technologickým procesem jako celkem, a zároveň se do nich řadí náklady na obsluhu a řízení. (Popesko, 2009) Kalkulační členění nákladů Kalkulační členění rozděluje náklady podle toho, na co byly náklady vynaloženy. Toto členění umožňuje říci, zda daný náklad je buď přímý, nebo nepřímý ve vztahu ke zvolenému výrobku nebo službě. (Synek a kol., 2007) 9

10 1.2.4 Členění nákladů v manažerském rozhodování Následující členění, někdy označováno také jako členění ve vztahu k objemu prováděných výkonů, je nejspíše nejdůležitější z hlediska manažerského rozhodování. Předchozí typy členění jsou zaměřeny spíše na zkoumání minulých, již spotřebovaných nákladů, kdežto cílem tohoto členění je poskytnout výhled nákladů v závislosti na požadovaném objemu prováděných výkonů. V rámci členění rozlišujeme následující náklady (Synek a kol., 2007; Popesko, 2009): Variabilní náklady: mění se v závislosti na výši objemu výkonů, obsahují dvě složky nákladů přímo a nepřímo úměrné výši objemů výkonů, patří sem jak jednicové náklady, tak část nákladů režijních. Fixní náklady: zůstávají neměnné při různých objemech výkonů, jejich celková výše se nemění, jednotková výše však s rostoucími objemy výkonů klesá. Smíšené náklady: jedná se o náklady, u nichž je nemožné nebo neúčelné zjistit, zda patří do variabilních nebo fixních nákladů, např. se může jednat o náklady na spotřebu elektrické energie. 2 Náběhové náklady Náběhové náklady zahrnují veškeré další, případně dodatečné náklady související s projektem, které se vyskytují v souvislosti s realizací a náběhem projektu do sériové výroby. Konkrétně se může jednat o: přímé a nepřímé personální náklady, věcné a režijní náklady, nepřímé náklady. Náběhové náklady mohou obsahovat jak plánované, tak neplánované náklady. 10

11 2.1 Náběhové náklady ve ŠKODA AUTO Náběhové náklady se ve firmě ŠKODA AUTO a.s. dělí podle toho, která oblast firmy je nositelem těchto nákladů. Náběhové náklady může nést oblast nákupu, řízení kvality, technického vývoje, logistiky a výroby. Přehled příkladů náběhových nákladů pro jednotlivé oblasti firmy: Nákup Překročení nákladů u dodavatelů, náklady pro předsériové díly (cena vyšší oproti sériové) Vydání na malosériové nářadí při odchylkách proti plánovanému termínu (pouze v povolených zvláštních případech) Odškodnění za připravené, ale ještě na základě posunu termínu nasazení nenárokované kapacity u dodavatelů Dodatečné personální náklady Vícenáklady dodavatelů na nesériové technologie Náklady na změny v konstrukci Náklady na změny v programu Logistika Náklady na přebytečný a zestárlý materiál v souvislosti s výběhem dílů a komponent pro materiál z vlastní výroby a materiál od třetích dodavatelů, včetně dopravy a balení Manipulační, skladovací náklady (plochy, vázání kapitálu atd.) a náklady na řízení (předsériová logistika a řízení výběhu) Vícenáklady v rámci zajištění dodavatelské schopnosti sériových dílů (např. náklady na zvláštní dopravu) Předsériové díly na vývoj speciálního balení Vícenáklady na zajištění dílů, které budou sloužit jako vzor pro vývoj palet Vícenáklady na transport vozů mezi závody a na zkoušky Řízení kvality Náklady na provoz vozů VFF, PVS a 0S (zkušební činnosti, zajišťovací jízdy, zkušební a jízdní akce pro omezené kvalitativní přísliby, materiálové zkoušky) 11

12 Zjištění jízdního výkonu a spotřeby, emisního a jízdního chování Vícenáklady na vzorkování (nakupované a vyráběné díly) Náklady na schválení vozů (pojištění, daně atd.) Náklady na stavbu vozů VFF, PVS a 0S (včetně karoserie, agregátů a komponentů) u malých projektů, jakož i náklady na likvidaci Náklady na ověřování kvality Technický vývoj Přichystání dílů a pomocného nářadí stavební zkouškou u termínových úzkých profilů ve výrobě Náklady na stavbu vozu VFF, PVS a 0S (včetně karoserie, agregátů a komponentů) u malých projektů, jakož i náklady na likvidaci Výroba Náklady na stavbu vozů VFF, PVS a 0S (včetně karoserie, agregátů a komponentů) u velkých projektů, jakož i náklady na likvidaci Náklady na modely a vzorkovací 1 díly Překročení personálních nákladů (dodatečné kredity, minimální obsazení podmíněné náběhem) Náklady na školení a zapracování personálu Materiálová ztráta - náklady na šrotaci (např. přebytečný materiál - nepotřebné zásoby) Dodatečné náklady na pilotní halu, provizorní zařízení, šablony / nářaďovnu Náklady na tzv. malosériové nářadí při odchylkách oproti plánovanému termínu (v povolených zvláštních případech) Překročení nákladů na výkony plánování a konstrukční práce Přechodné nepřímé náklady Vícenáklady na materiál (proti sériové ceně) (zdroj: interní materiál ŠKODA AUTO: Metodický pokyn - plánování náběhových nákladů) 1 vzorkování - systém hodnocení dílů dle předepsané technické dokumentace, jeho výsledkem je vystavení protokolu o vzorkování a schválení vzorku 12

13 Z předchozího přehledu je patrné, že v některých případech může být nositelem nákladů více oblastí. Proto je v kapitole 4 uvedeno, které konkrétní typy náběhových nákladů konkrétního projektu nese oblast výroby. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaa. 3 Náběh projektů ve výrobě 3.1 Náběhová fáze Po vývojové fázi a uvolnění vozu do výroby přechází nový projekt vozu do fáze náběhu výroby, která je rozdělena na následující předsériové etapy a milníky: Obrázek 1: Přehled předsériových fází projektu do SOP (zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů ŠKODA AUTO) VFF Předsériové uvolnění vozu Cílem milníku VFF je stavba vozů za použití sériového zařízení tak, aby mohly být optimalizovány výrobní zařízení a výrobní procesy. Cílem je prověření spasování sestav a rozměrové stálosti jednotlivých dílů ze sériového nářadí. To slouží ke zlepšení připravenosti náběhu série díky včasné identifikaci a odstranění problémů. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaa 13

14 PVS Zkušební výrobní série V milníku PVS se montují díly ze sériového nářadí z operací zajišťujících rozměrovou a tvarovou stálost. Dále se zkouší funkce všech provozních prostředků a výrobních zařízení pro sestavy dílů, které ještě nejsou propojeny. Tím se potvrdí procesní spolehlivost provozních prostředků, zkušebních postupů a zkušebních zařízení. PVS vozy slouží k dlouhodobým zkouškám životnosti a provozní spolehlivosti, dále k testům v oblasti bezpečnosti, které jsou prováděny v laboratoři a na zkušebních dráhách, a stejně jako vozy VFF také k zajišťovacím jízdám kvality. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa 0S Nultá série Milník 0S slouží k ověření procesu výroby pro sériovou výrobu. V nulté sérii se montují díly a sestavy ze sériového nářadí a zkouší se slícování a dodržení rozměrovosti. Dále se zkouší funkce všech provozních prostředků a systémů podle výrobních podmínek na propojených zařízeních. Vše vede k tomu, aby byl projekt uvolněn pro sériovou výrobu. Vozy nulté série jsou použity k podobným zkouškám jako VFF a PVS vozy. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa SOP Start sériové výroby SOP označuje začátek sériové výroby vozů určených pro zavedení na trh. Jedná se o první vozy, které slouží k prezentaci zákazníkům u dealerů a v showroomech. V termínu SOP má první sériový vůz status ZP ZP8 status výroby vozu - dokončený vůz, předaný k expedici 14

15 3.2 aaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaa Tabulka 1: AAAAAAAAAAA aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa (zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů ŠKODA AUTO) 3.3 Deriváty projektu Projekt nového vozu ve firmě ŠKODA AUTO a.s. je rozdělen na základní variantu a odvozené deriváty. Základní variantou u modelu Fabia je karosářská verze hatchback, v případě modelu Rapid a Octavia je to karoserie typu liftback. Po základní variantě může naběhnout do výroby derivát odvozený model. Derivát může být další karosářská varianta (např. combi), verze s pohonem všech kol (4x4), sportovní verze (např. RS nebo Monte Carlo), verze pro jízdu mimo zpevněné komunikace (např. Scout) nebo verze s úsporným motorem (např. Greenline). 15

16 4 Analýza náběhových nákladů projektu SK26x Pod kódovým označením SK26x se skrývá projekt vozu Škoda Fabia 3. generace. Ten se dále člení na projekt SK260 Fabia s karoserií typu hatchback a SK262 Fabia s karoserií typu combi. Náběhové náklady projektu se odvíjí od počtu předsériových vozů, který je stanoven s ohledem na kapacitu pilotní haly, výroby a s ohledem na cíle kvality pro daný model. Jejich počet je také ovlivněn počtem kombinací motorizací, emisních norem a převodovek (viz kapitola Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). živatelé vozů, kterými jsou odborné útvary kvalita, technický vývoj, marketing, komunikace, si nahlásí požadavky na počet vozů VFF, PVS a 0S. Tento počet je projednáván a následně předložen ke schválení v rámci PSK 3. Nositel výrobních náběhových nákladů projektu stanoví a naplánuje - mimo jiné právě na základě nahlášeného počtu vozů - náklady na náběh výroby, které obsahují i náklady na samotnou stavbu předsériových vozů, a obhajuje si jejich výši v rámci PSK. Po schválení v PSK jsou tyto náklady zaplánovány do rozpočtu útvarů, které jsou nositeli těchto nákladů. Následný průběh a kontrola čerpání náběhových nákladů ve výrobě je plně v kompetenci daného útvaru. Postupem času jsou náběhové náklady aktualizovány a je případně rozhodováno o navýšení nebo ponížení jejich výše. Pro projekt SK26x Fabia 3. generace je nositelem náběhových nákladů ve výrobě útvar VAS Vedení náběhů projektů SMALL. Útvar VAS koordinuje aktivity oblasti výroby a logistiky v souvislosti s náběhy projektů vozů modelové řady SMALL v tuzemských i zahraničních závodech z hlediska termínů a kvalitativních cílů. Do modelové řady SMALL jsou zahrnuty modely Citigo, Fabia a Rapid. 3 Produkt Strategie Komitee výbor pro strategii výrobků, kde se mimo jiné rozhoduje: o strategii a programu výrobku značky, o spuštění projektu a o cílových úkolech v oblasti techniky, kvality, termínů a finančních cílů. 16

17 Mezi hlavní oblasti činnosti útvaru VAS patří: Řízení jednání pilotní haly 4 za účasti představenstva, včetně přípravných jednání při zohlednění stavu vývoje, nákupu, logistiky, kvality a výroby. Prezentace aktuálního stavu výrobku k uvolnění jednotlivých milníků v pilotní hale. Koordinace návrhů náběhové křivky společně s útvarem plánování výroby, útvary kvality, logistiky a nákupu. Řízení jednání náběhového týmu výroby za účelem zajištění připravenosti staveb, výrobního zařízení, nářadí a kvalifikace personálu pro výrobu předsériových vozů při dodržení jednotlivých milníků (VFF, PVS, 0S) až po kvalitativní uvolnění k SOP. Zpracování stanovisek k PSK za oblast VAS k relevantním projektům modelové řady SMALL z hlediska termínů realizace náběhů, náběhových nákladů a počtů předsériových vozů. Plánování náběhových nákladů a koordinace jejich čerpání v rámci jednotlivých milníků (VFF, PVS, 0S) modelové řady. Odsouhlasení a plánování termínů výroby předsériových vozů s jednotlivými odběrateli. Koordinace nasazení modelové péče v rámci modelového roku. Koordinace aktivit spojených s výrobou modelové řady v zahraničních závodech. (zdroj: ŠKODA Zaměstnanecký portál, intranet) 4 Pilotní hala v tomto případě představuje rozhodovací grémium, kde je prezentován aktuální stav projektu (disponibilita dílů, termíny, kvalita, informace o realizaci zkoušek a jízd, atd.). Představenstvo na tomto základě rozhoduje o: - obsahových a objemových modifikacích (počtech) předsériových vozů, - spuštění, odložení, změnách termínů a požadavcích na PVS a 0S, - přizpůsobení požadavků a provádění zajišťovacích jízd kvality, - opatřeních a schvalování dodatečných nákladů k dosažení SOP, - odkladech SOP, resp. jednotlivých výbav vozů. 17

18 4.1 Plánované náběhové náklady Jak již bylo zmíněno, nositelem náběhových nákladů projektu SK26x ve výrobě je oddělení VAS. Tyto náklady jsou ve firmě ŠKODA AUTO a.s. členěny na tzv. FPK 5 náklady a SGK 6 náklady. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaa Druhou kategorií jsou takzvané SGK náklady. Ty v sobě obsahují náklady na výrobu a zhotovení předsérie a na náklady spojené s náběhem výroby (režijní náklady). Tato bakalářská práce se zaměřuje na náběhové náklady ve výrobě, a protože ovlivnit jdou z pohledu oddělení VAS pouze SGK náklady, jsou v následující části bakalářské práce náběhovými náklady myšleny pouze tyto SGK náklady. Náběhové náklady tedy jdou dělit na náklady na zhotovení předsérie a náklady režijní. Náklady na výrobu předsérie projektu SK26x byly plánovány dle tehdy aktuálního ceníku výchozí báze, která byla stanovena dle ceny předsériových vozů u předchozích projektů. Konkrétně to znamená, že po odsouhlasení a schválení počtu předsériových vozů byl počet těchto vozů násoben částkou podle toho, k jakému milníku (fázi) byl daný vůz plánován. 5 Fertigungspersonalkosten náklady na náběhový personál ve výrobě 6 Sachgemeinkosten věcné a režijní náklady 18

19 Porovnání rozdílnosti cen 7 jednotlivých předsériových fází použitých při plánování: Cena vozu VFF: Cena vozu PVS: Cena vozu 0S: aaaa (aaaa) aaaa (aaaa) aaaa (aaaa) V kalkulační částce jsou vždy počítány přímé náklady na vůz, tedy náklady na materiál (díly). V momentě, kdy ještě neběží sériová výroba dílů, není možné ohodnotit cenu dílu pouze sériovou cenou. Proto vstupuje do celkové ceny dílů vyráběných pro předsériovou fázi projektu jak sériová cena (případně její odhad), tak vícenáklady spojené s výrobou těchto dílů. Vícenáklady jsou tedy rozdílem mezi předsériovou cenou dílu a sériovou cenou dílu. Je to z toho důvodu, že díly mohou být vyráběny na prototypovém nářadí, nebo nesériovou technologií. To znamená, že postup výroby je jiný a dražší než v případě sériové výroby. Rovněž balení a doprava těchto dílů může být nestandardní např. z důvodu menšího počtu kusů nutných k výrobě předsériových vozů. Zjednodušeně je tedy cena vozu v předsérii součtem sériové ceny vozu a vícenákladů. Díly na vozy se dělí na následující skupiny podle toho, k jakému kontrolnímu bodu výroby jsou použity: ZP5 HT 8 : Jedná se o plechové díly (výlisky) nutné k výrobě kompletní svařené karoserie vozu. Vyrábí se v lisovně ve ŠKODA AUTO a.s. Jsou to zejména velké výlisky, u kterých je kladen velký důraz na rozměrovost a tvarovou stálost např. kapota, blatník, dveře, postranice, atd. Dále o nich bude referováno jako o domácích dílech. 7 Pozn.: Z důvodu utajovaných skutečností a nemožnosti použití přesných hodnot jsou ceny vozů předsérie upraveny koeficientem. Výsledné hodnoty tak zachovávají vzájemný poměr cen mezi jednotlivými etapami předsérie. 8 Hausteile domácí díly 19

20 ZP5 KT 9 : Jedná se také o plechové díly, které jsou nutné k výrobě kompletní svařené karoserie (výlisky a svařené sestavy) a které jsou nakupované od dodavatelů, kteří je vyrábějí. ZP7 KT: Pod tímto označením se skrývají veškeré díly, které jsou použity k montáži kompletního vozu a které jsou nakupované od dodavatelů. V tomto případě může jít i o motory, převodovky a jiné díly, které jsou vyrobené v provozech firmy ŠKODA AUTO a.s. (zdroj: Obrázek 2: Příklad ZP5 HT dílu postranice vozu Škoda Yeti Největší plánovanou nákladovou položkou přímých nákladů na výrobu předsériového vozu je skupina ZP5 HT dílů. U těchto dílů jsou v ceně pro předsérii kalkulovány také náklady na výrobu lisovacího nářadí nutného k výrobě těchto výlisků. Ceny jsou v zásadě vždy odlišné pro jednotlivé milníky předsérie. ZP5 KT a ZP7 KT díly je možné brát jako jednu množinu nakupovaných dílů, která se může dělit na díly pro daný model nové a na takzvané COP 10 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa díly. aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa COP díly jsou převzaté díly, například z předchozí generace vozu nebo jiného již vyráběného modelu vozu a neměly by s nimi být spojeny žádné vícenáklady. 9 Kaufteile nakupované díly 10 COP carry-over parts převzaté díly 20

21 Do náběhových nákladů (SGK) spadají vyjma výše zmíněných věcných nákladů na výrobu předsériových vozů ještě režijní náklady, ve firmě ŠKODA AUTO a.s. označované jako struktura. Ve struktuře jsou zahrnuty všechny náklady, které není možno přesně přiřadit k jednotlivým vozům, případně milníkům. Z důvodu utajovaných skutečností a nemožnosti vyjádření konkrétních hodnot je vždy celková hodnota uváděných nákladů vyjádřena jako 100%. To zároveň představuje 100% celkového součtu hodnot těchto nákladů. Z toho důvodu jsou také konkrétní hodnoty složek náběhových nákladů vyjádřeny v procentech. Poměr těchto hodnot je tak vůči celkové hodnotě tímto způsobem zachován. V případě, že celková hodnota plánovaných náběhových nákladů je 100%, tak pro stavbu a zhotovení předsériových vozů bylo plánováno aaaa a aaaa bylo plánováno pro režijní náklady strukturu. Obrázek 3: Plánované náběhové náklady Konkrétní plánovaná cena jednoho vozu je ve vztahu k celkové hodnotě náběhových nákladů následující: VFF: PVS: 0S: 21

22 4.2 Skutečné náběhové náklady Na projekt SK26x bylo skutečně vyčerpáno aaa rozpočtu náběhových nákladů. aaa připadlo na stavbu předsériových vozů. Režijní náklady (struktura) byly vyčísleny na aaa celkového rozpočtu a aaaaaa a aa a a a a a a a a aaaaaaaa.aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Obrázek 4: Porovnání plánovaných a skutečně čerpaných náběhových nákladů Skutečné náklady na stavbu předsériových vozů byly o aa nižší než ty plánované a v případě režijních nákladů bylo skutečné čerpání o aa nižší, než byl plán. V následující části jsou analyzovány skutečně čerpané náběhové náklady projektu. Pro zjednodušení je jejich hodnota v následující části považována za 100%. V případě porovnání jakékoliv dále uvedené hodnoty ze skutečně čerpaných náběhových nákladů s plánovanými náběhovými náklady je nutné pro zachování správného poměru vynásobit danou hodnotu číslem 0,87. Ze 100% skutečně čerpaných náběhových nákladů bylo vyčerpáno aaaa na stavbu předsériových vozů a zbylých aaaaaa pokrylo režijní náklady. Obrázek 5: Rozdělení skutečně čerpaných náběhových nákladů 22

23 4.2.1 Náklady na výrobu a zhotovení předsérie Náklady na předsériové vozy (aaaaaacelkových skutečně čerpaných náběhových nákladů) lze dále rozdělit na následující nákladové položky: Domácí díly (HT) % Materiál % Nakupované díly (KT) % Motory a převodovky % Obrázek 6: Rozdělení nákladů na předsériové vozy kategorie nákladů Položka Domácí díly obsahuje ZP5 HT díly. Podrobnější analýza nákladů souvisejících s touto položkou je uvedena v kapitole 5.1. Materiálem na domácí lisované díly jsou plechové svitky objednávané speciálně pro potřebu lisování ZP5 HT dílů. V položce Nakupované díly je zahrnuta sériová kalkulace ceny vozu očištěná o sériovou kalkulaci cen ZP5 HT dílů (ty jsou v rámci předsérie za cenu navýšenou o vícenáklady a ta figuruje v položce Domácí díly). Navíc jsou zde připočteny vícenáklady na ostatní nakupované díly pro předsériové vozy a aa aaa aaa a aaa aa a aa a aaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa.aaaa. Položka Motory a převodovky obsahuje vícenáklady spojené s motory a převodovkami. Vícenákladem může být například náklad pořízení tzv. bržděného motoru 11 nebo předsériové převodovky. 11 Bržděný motor je motor, který je před zástavbou do vozu podroben zajetí na brzdě - výsledkem je vůz se stavem tachometru 0km a se zajetým motorem 23

24 Většinu ze zmiňovaných položek lze označit jako jednicové a variabilní náklady. Lze je přiřadit k jednomu vozu a se zvyšujícím se počtem vozů by adekvátně rostly i tyto náklady. Pokud bychom brali jako určující celý projekt (tedy nejen náběhovou fázi a předsériové vozy), jednalo by se o náklady fixní. V souvislosti s účelem vynaložení se jedná o přímé náklady jak na projekt, tak na stavbu předsériových vozů. Tyto náklady lze také označit jako technologické, protože bezprostředně souvisí s technologickou výrobou, při které dochází ke spotřebě materiálu. Náklady na předsériové vozy (aaaaa celkových skutečně čerpaných náběhových nákladů) lze dále rozdělit na náklady na výrobu jednotlivých etap předsérie. Materiálové náklady na stavbu vozů jsou u VFF aaaaa, u PVS aaaa a u 0S aaaaaa z celkových skutečně čerpaných náběhových nákladů. Obrázek 7: Rozdělení nákladů na předsériové vozy etapy předsérie Pokud je známo rozdělení nákladů na jednotlivé etapy předsérie, je možné na základě počtu vozů vyrobených v jednotlivých etapách stanovit náklady na výrobu vozu v jednotlivé etapě předsérie 12 : Tabulka 2: Porovnání plánovaných a skutečných cen předsériových vozů aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa 12 Pozn.: cena vozu je přepočítána stejným koeficientem, jakým jsou přepočteny plánované ceny vozů (viz kapitola 4.1, s. 24) 18 24

25 Jak je vidět v Tabulka 2, skutečné náklady na výrobu předsériových vozů se ve dvou případech lišily od těch plánovaných. Náklady na jeden VFF vůz byly o aaa aaaa a u jednoho vozu PVS o aaaaaaaa než byl původní plán. Průměrné 13 náklady na materiál a nakupované díly včetně motorů a převodovek činí na jeden vůz VFF aaa, na jeden vůz PVS aaa a na vůz nulté série aaa. To znamená, že rozdíl mezi náklady na výrobu vozu a těmito náklady se rovná nákladům na domácí díly (viz Tabulka 3). Tabulka 3: Rozdělení nákladů na jeden vůz aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa Z přehledu je tedy vidět, že náklady na domácí díly (ZP5 HT) tvoří u VFF aaa ceny vozu, u PVS aaa ceny vozu a u 0S aaa ceny vozu Režijní náklady Režijní náklady označované jako struktura ve výši aaa celkových skutečně čerpaných náběhových nákladů lze rozdělit na následující nákladové položky: Klapperteile aaa % Lisovna aaa % Svařovna aaa % Lakovna aaa % Montáž aaa % Logistika aaa % Šrotace aaa % Ochrana aaa % Ostatní aaa % 13 Průměrné náklady to jsou z toho důvodu, že nelze přesně vyčíslit náklad na každý jednotlivý vůz. 25

26 Obrázek 8: Rozdělení režijních nákladů Klapperteile označují v automotive výraz pro první výpadové díly z odlévání, lití, lisování, apod. V tomto případě se jedná o náklady na výrobu prototypu vozu a nákladů na pořízení nebo výrobu prvních zkouškových dílů sloužících k nastavení výrobních zařízení, manipulátorů, apod. Pod položkami Lisovna, Svařovna, Lakovna a Montáž jsou režijní náklady daných oblastí související s výrobou předsériových vozů. Konkrétně se jedná drobný materiál (např. brusivo), ochranné pomůcky, náklady na práce spojené s úpravou, zabezpečením a čištěním pracovišť, update softwaru výrobních zařízení, školení pracovníků, a také zmetky. Dále se jedná o náklady na pořízení různých přípravků a šablon. Pod položkou Logistika jsou označeny náklady na transport dílů. To může být například nestandardní letecká přeprava v případě rizika pozdního dodání lodí. Dále jsou to náklady související s pořízením dílů potřebných k vývoji palet, ve kterých budou díly přepravovány a skladovány. V případě Šrotace se jedná o náklady na šrotaci nevyhovujících (zpravidla nakupovaných) dílů. Ochranou jsou myšleny náklady související s pořízením celních a pojezdových plachet, případně jiných kamuflážních prvků sloužících k utajení předsériových 26

27 vozů. Nákladová položka zároveň obsahuje personální náklady na personál zabezpečující ochranu provozů, kde se předsériové vozy vyrábí a skladují. V Ostatních jsou ostatní náklady související s náběhem výroby, které nelze s přesností zařadit do žádné z předchozích kategorií. Z definice režijních nákladů vyplývá, že tyto náklady obsahují jak technologické náklady, tak náklady na obsluhu a řízení. Ve vztahu k celému projektu jsou to fixní a přímé náklady a ve vztahu k výrobě předsériových vozů se jedná z části o přímé a nepřímé náklady, a zároveň také o variabilní a fixní náklady. K přesnému rozdělení by bylo nutné projít položku po položce a stanovit, o který typ nákladů se jedná. 5 Možnosti optimalizace náběhových nákladů V následující části práce jsou na základě analýzy stanoveny možnosti úspory náběhových nákladů projektu ve výrobě. 5.1 Náklady na lisované díly Vzhledem k tomu, že náklady na domácí lisované díly (ZP5 HT) tvořily největší položku v rámci plánovaných náběhových nákladů projektu, je nejlepší možností, jak ovlivnit náběhové náklady, snížit náklady na tyto díly, přestože tvoří aaa skutečně čerpaných náběhových nákladů projektu a aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa. Ceny těchto předsériových dílů v sobě obsahují vysoké vícenáklady, které jsou dané tím, že v sobě obsahují náklady na výrobu nářadí. K výrobě lisovaného dílu (výlisku) je totiž potřeba vyrobit lisovací nářadí. Jedná se o formu, která se použije v lisu a ve které se z plechového svitku vytváří výlisek. Protože celý proces vylisování jednoho dílu je zpravidla rozdělen do několika operací, je nutno vyrobit lisovací nářadí pro každou operaci zvlášť, což se logicky projeví v ceně dílů. Mezi domácí díly u projektu SK26x patří postranice vozu (rám dveří), odtokový kanál, střecha, blatník, kapota (vnější plech, vnitřní plech, výztuha zámku), dveře (vnější plech, vnitřní plech, šachtové výztuhy), víko zavazadlového prostoru (vnější plech horní, vnější plech spodní, vnitřní plech). Celkový přehled včetně obrázků je uveden v příloze 1 a 2. 27

28 5.1.1 Optimalizace počtu objednávaných dílů Vzhledem k tomu, že cena předsériových domácích lisovaných dílů je v zásadě pevně daná, je nutné, za účelem snížení náběhových nákladů, optimalizovat počet těchto domácích dílů. V rámci předsérie je nutno zajistit díly pro: aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa, aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa, aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa a, aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aa. V rámci náběhu výroby, během kterého se musí odladit výrobní zařízení, je také potřeba pracovat s faktem, že některé karoserie se nepodaří svařit a bude nutné je nechat sešrotovat. Tyto šrotové karoserie mohou být použity jako technologické karoserie v případech, kde tolik nezáleží na stavu karoserie 14. Tím pádem je (ve většině případů) nutné počítat s větším počtem dílů, než je prostý součet počtu naplánovaných vozů a karoserií. Ke stanovení počtu dílů pro předsérii byl doposud vždy použit koeficient. aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa. 14 Např. se jedná se o případy, kdy nezáleží na tom, že na karoserii chybí některý ze svárových bodů 28

29 Neméně důležitou věcí je fakt, že koeficientem jsou přepočítávány všechny domácí díly. To znamená, že všechny z domácích dílů tvoří jednu sadu dílů na výrobu vozu nebo samostatné karoserie. Poznámka: Z důvodu utajovaných skutečností je počet předsériových vozů a karoserií uvedený v následující části kapitoly upravený a nereflektuje přesný stav projektu SK26x. Jsou však použity takové počty, na kterých lze znázornit reálné možnosti úspory náběhových nákladů projektu. 1) VFF: V rámci projektu SK26x byl stanoven pro vozy VFF koeficient a, s tím, že pro každou plánovanou karoserii byla aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa pro výpočet potřeby dílů byl použit vzorec: aaa (1) Pro a vozů a a zkouškových karoserií bylo vypočteno a následně objednáno a a sad dílů: a Tento počet musel pokrýt výrobu celkem a a karoserií a potřebu a a sad dílů na zapracování technologie. Zbylých a a sad dílů muselo pokrýt riziko špatně svařené karoserie. Z interních materiálů vyplývá, že a karoserií nebylo použito jako ostré karoserie, ale byly označeny jako šrotové. Navrhované opatření pro VFF: a 29

30 a Navrhovaný způsob výpočtu je následující: a (2) aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa aaa Použitím vzorce (2) by pro daný příklad a vozů a a karoserií znamenalo plánovat a a sad dílů. To by v porovnání s objednanými sadami (a aks) znamenalo úsporu a a % nákladů na VFF ZP5 HT díly. 2) PVS: Pro fázi PVS byl u projektu SK26x stanoven koeficient a pro všechny domácí díly. Stejně jako u VFF byla a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a pro výpočet potřeby dílů byl použit vzorec: a (1) Pro a vozů a a karoserií bylo objednáno a a sad dílů: a Navrhované opatření pro PVS: 30

31 a 3) 0S: Pro nultou sérii byl u projektu SK26x počet vozů násoben koeficientem a a a stejně jako u předchozích milníků byla a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a pro výpočet potřeby dílů byl použit vzorec: a (1) Pro výrobu a a vozů a a a karoserií bylo objednáno a a sad dílů: a a a a a a a a a a a a Navrhované opatření pro 0S: 31

32 5.1.2 Odsunutí náběhu derivátů aaaa a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a aa a a a a a a a a Toto zmíněné opatření k úspoře náběhových nákladů lze použít jak pro domácí díly (ZP5 HT), tak i pro nakupované díly (ZP5 KT a ZP7 KT). Úspora na nakupovaných dílech se však v zásadní míře neprojeví v rozpočtu náběhových nákladů výrobní oblasti. (zdroj: vlastní zpracování dle interních materiálů ŠKODA AUTO) Obrázek 9: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa 32

33 Riziko související s pozdním náběhem dalších motorizací a derivátů je pomalé zavedení všech variant na trh a tím možné nevyužití tržního potenciálu, případně nedostatečné plnění kapacity výroby po výběhu starého modelu. S tím souvisí i možnost vyšších nákladů na náběhový personál. 5.2 Odsunutí výroby speciálních vozů Další možností snížení náběhových nákladů je posunutí výroby vozů a a a a a a a a a a a a a a a a na pozdější termín. a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a Pokud by se výroba těchto vozů posunula do nulté série, je zde již 100% jistota, že díly budou již v sériovém stavu. Přínos možné úspory nelze na obecném příkladu vyčíslit, ale úspora by se rovnala rozdílu cen vozu nulté série a PVS, pokud by se vůz vyráběl v rámci nulté série místo v PVS, a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a a. 33

34 5.3 Synergie zkouškových vozů Další úsporu nákladů může představovat synergie zkouškových vozů. Příkladem může být použití vozů pro zajišťovací jízdy kvality kdy je s jedním zkouškovým vozem naježděno až a a a km. Za předpokladu, že základní model vozu již absolvoval tyto jízdy nebo zkoušky a že dalším zkouškám a jízdám je nutné podrobit pouze vůz s jinou motorizací (tedy tou, která ještě do výroby nenaběhla) a zároveň není nezbytné, aby byl podroben testům i zbytek vozu (vyjma prvků souvisejících s pohonnou jednotkou), je možné, aby byl v synergii odzkoušen například model Monte Carlo. Tento model vychází ze základního modelu vozu a liší se pouze exteriérovými úpravami (spoilery nárazníků a pátých dveří a plastové nástavce prahů) a interiérovými úpravami (sportovní sedačky, sportovní volant a jiné obložení palubní desky). V rámci zajišťovací jízdy kvality nebo jiné obdobné zkoušky by tak bylo možné otestovat jak jinou novou motorizaci, tak odlišné prvky modelu Monte Carlo. Další možností je využít již použitý vůz, který absolvoval zkoušky v technickém vývoji, pro zkoušky kvality a naopak. Přínos navrhnuté úspory nelze na obecném příkladu vyčíslit, ale úspora by se rovnala počtu zredukovaných vozů vynásobených náklady na jeden vůz. 34

35 6 Stanovení výchozí báze pro plánování náběhových nákladů Skutečně zjištěné náklady na vůz lze použít jako výchozí bázi pro plánování náběhových nákladů pro jeden vůz. Po zapracování navrhovaných opatření úspor náběhových nákladů lze ještě docílit snížení těchto plánovaných cen předsériových vozů. Z uvedených možností optimalizace náběhových nákladů lze jednoduše aplikovat navrhovaná opatření související s počtem objednávaných domácích dílů (viz kapitola 5.1.1). Toto jediné opatření lze přímo promítnout do nové výchozí báze pro plánování náběhových nákladů. Zapracováním navrhovaného opatření klesnou plánované náklady na domácí díly (ZP5 HT) následovně: Tabulka 4: Snížení plánovaných nákladů na ZP5 HT aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa Promítnutím nižších nákladů na ZP5 HT lze stanovit nové plánované náklady (ceny) předsériových vozů následovně: Tabulka 5: Nové plánované ceny na předsériové vozy aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa Plánované náklady (výchozí bázi) lze tedy stanovit (zaokrouhleně nahoru) pro jeden VFF vůz na aaaa, pro jeden PVS vůz aaaa a pro jeden 0S vůz aaaa. Plánované režijní náklady (struktura) by měly být plánovány stejným způsobem, jakým byly stanoveny pro projekt SK26x, neboť aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa. 35

36 Závěr Cílem práce bylo najít možnosti optimalizace náběhových nákladů projektu ve výrobě. Proběhla analýza a porovnání skutečných nákladů s plánovanými náklady a za pomoci stanovení konkrétních opatření vedoucích k optimalizaci těchto náběhových nákladů bylo dosaženo vytvoření nové výchozí báze, pomocí které je možné plánovat náběhové náklady pro oblast výroby na budoucí obdobné projekty projekty vozů stejné třídy s podobným počtem vozů a podobnou strukturou rozdělení do předsériových fází. Z konkrétních možností úspor náběhových nákladů bylo možno pouze u opatření vedoucího k optimalizaci počtu dílů vyčíslit konkrétní přínos. Aplikací tohoto opatření již v rámci náběhu výroby projektu SK26x by mohlo dojít ke snížení náběhových nákladů ve výrobě (SGK) celkem o aaaa %. Pro plánování náběhových nákladů dalšího obdobného projektu lze doporučit kalkulovat ceny pro jeden vůz VFF aaaa, jeden vůz PVS aaaa a jeden vůz 0S aaa. Plánované režijní náklady se lišily od skutečných pouze o a%, a proto by aaaa aaaa aaaa aaaa měly zůstat na stejné úrovni. Použitím doporučené nové výchozí báze a stanovených úsporných opatření je možné snížit výhled plánovaných náběhových nákladů projektu, aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa aaaa. 36

37 Seznam literatury KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vyd. Praha: Management Press, ISBN POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, ISBN SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN Interní materiály ŠKODA AUTO a.s.: ON Proces vzniku výrobku (PEP), 2010 Metodický pokyn Plánování náběhových nákladů, 2007 intranetový portál ŠKODA Zaměstnanecký portál 37

38 Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled předsériových fází projektu do SOP Obrázek 2: Příklad ZP5 HT dílu postranice vozu Škoda Yeti Obrázek 3: Plánované náběhové náklady Obrázek 4: Porovnání plánovaných a skutečně čerpaných náběhových nákladů 22 Obrázek 5: Rozdělení skutečně čerpaných náběhových nákladů Obrázek 6: Rozdělení nákladů na předsériové vozy kategorie nákladů Obrázek 7: Rozdělení nákladů na předsériové vozy etapy předsérie Obrázek 8: Rozdělení režijních nákladů Obrázek 9: aa Seznam tabulek Tabulka 1: aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa Tabulka 2: Porovnání plánovaných a skutečných cen předsériových vozů Tabulka 3: Rozdělení nákladů na jeden vůz Tabulka 4: Snížení plánovaných nákladů na ZP5 HT Tabulka 5: Nové plánované ceny na předsériové vozy

39 Seznam příloh Příloha č. 1: Přehled ZP5 HT projektu SK Příloha č. 2: Přehled ZP5 HT projektu SK

40 Příloha č. 1: Přehled ZP5 HT projektu SK260 40

41 Příloha č. 2: Přehled ZP5 HT dílů projektu SK260 41

42 ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR STUDIJNÍ OBOR NÁZEV PRÁCE Martin Prostecký 6208R087 Podniková ekonomika a management obchodu Možnosti optimalizace náběhových nákladů VEDOUCÍ PRÁCE Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D. INSTITUT IUF Institut účetnictví a finančního řízení podniku ROK ODEVZDÁNÍ 2014 POČET STRAN 41 POČET OBRÁZKŮ 9 POČET TABULEK 5 POČET PŘÍLOH 2 STRUČNÝ POPIS Bakalářská práce je zaměřena na analýzu výrobních náběhových nákladů projektu SK26x ve firmě ŠKODA AUTO a.s. Cílem práce je navrhnout konkrétní možnosti úspor náběhových nákladů projektu. Teoretická část se zaměřuje na problematiku nákladů a náběhových nákladů. V praktické části je analýza a porovnání plánovaných a skutečně čerpaných náběhových nákladů projektu SK26x v oblasti výroby. Výstupem práce jsou navrhované opatření vedoucí k úspoře náběhových nákladů projektu ve výrobě a stanovení výchozí báze, pomocí které lze plánovat náběhové náklady pro nový obdobný projekt. KLÍČOVÁ SLOVA Náběhové náklady, náběh výroby, předsérie, předsériové vozy PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ano

43 ANNOTATION AUTHOR FIELD THESIS TITLE Martin Prostecký 6208R087 Business Management and Sales Optimization of production launch costs SUPERVISOR Ing. Pavel Marinič, MBA, Ph.D. INSTITUTE Institute of Finance and Accounting YEAR 2014 NUMBER OF PAGES 41 NUMBER OF PICTURES 9 NUMBER OF TABLES 5 NUMBER OF APPENDICES 2 SUMMARY Bachelor thesis is focused on the analysis of the production launch costs of the SK26x project in ŠKODA AUTO a.s. The main objective is to find the economies of the production launch costs of the project. The theoretical part focuses on the issues related to costs and launch costs. In the practical part is the analysis and comparison of planned and actually spent production launch costs of the SK26x project. As the results of this thesis there are proposed saving measures of the production launch costs, which could be applied in future planning of production launch costs for a new project. KEY WORDS Launch costs, start-up costs, ramp up costs, launch of production, pre-series, pre-series cars THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: Yes