PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE. Návrhy rozpočtových plánů na rok 2016: celkové posouzení

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne COM(2015) 800 final ANNEXES 1 to 5 PŘÍLOHY SDĚLENÍ KOMISE Návrhy rozpočtových plánů na rok 2016: celkové posouzení CS CS

2 PŘÍLOHA 1: Posouzení návrhů rozpočtových plánů jednotlivých zemí Členské státy, jichž se týká preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu Plány, které jsou v souladu s povinnostmi dané země Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Německa, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo týkající se zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Příznivá rozpočtová situace Německa by měla také poskytnout prostor pro další navýšení veřejných investic do infrastruktury, vzdělávání a výzkumu, jak doporučila Rada v rámci evropského semestru. Měla by rovněž umožnit pokrýt dodatečné výdaje, které mohou vzniknout v souvislosti s mohutným přílivem žadatelů o azyl, avšak nemohly být doposud plně zohledněny v rozpočtových plánech. Komise je také toho názoru, že Německo dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Komise je toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Estonska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise je toho názoru, že návrh rozpočtového plánu Lucemburska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Lucembursko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Nizozemska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet na rok 2016 důsledně plnily. Komise je také toho názoru, že Nizozemsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok. Po zohlednění doplňujících informací, které poskytly slovenské orgány, dospěla Komise k názoru, že návrh rozpočtového plánu Slovenska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Komise vyzývá příslušné orgány, aby rozpočet na rok 2016 důsledně plnily. Komise je také toho názoru, že Slovensko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Plány, které jsou obecně v souladu s paktem Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Belgie, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, aby byl zajištěn soulad rozpočtu na rok 2016 s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Belgie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy (včetně důchodového systému, fiskálního rámce a daňového systému) vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Lotyšska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. 2

3 Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Malty, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a pravidlo týkající se zadlužení, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Malta dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Finska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Hrozí zejména riziko, že v letech 2015 a 2016 dojde k určité odchylce od požadované korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Finsko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Itálie, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka a přechodné pravidlo týkající se zadlužení, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 hrozí zejména riziko, že v roce 2016 dojde k významné odchylce od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise bude i nadále podrobně monitorovat, do jaké míry plní povinnosti vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu, zejména v souvislosti s posouzením příštího programu stability. V souvislosti s celkovým posouzením potenciální odchylky od postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle bude Komise zohledňovat výše uvedené skutečnosti týkající se případné způsobilosti Itálie pro využití flexibility v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Pozornost bude věnována zejména tomu, zda je odchylka od postupu korekce efektivně využívána v zájmu zvýšení investic, dále existenci důvěryhodných plánů na návrat k postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle a pokroku při plnění programu strukturální reformy, přičemž se zohlední doporučení Rady. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Itálie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány, aby zajistily další pokrok. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Litvy, na níž se v současnosti vztahuje preventivní složka, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 se neočekává, že by došlo k provedení požadované strukturální korekce vedoucí ke splnění střednědobého rozpočtového cíle a v roce 2016 je třeba očekávat významnou odchylku od střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Litva dosáhla omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Rakouska, na něž se v současnosti vztahuje preventivní složka a (přechodné) pravidlo týkající se zadlužení, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podzimní prognóza Komise ve skutečnosti poukazuje na riziko, že v roce 2016 dojde k významné odchylce od střednědobého rozpočtového cíle. Pokud by však do posouzení nebyl zařazen aktuální odhad dopadu mimořádné uprchlické vlny na 3

4 rozpočet, předpokládaná odchylka by již nebyla významná. Komise vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Rakousko dosáhlo omezeného pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Členské státy, jichž se týká nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu Plány, které jsou obecně v souladu s paktem Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Irska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka a v případě včasného a udržitelného dosažení korekce nadměrného schodku by se na něj mohla od roku 2016 vztahovat preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Podle prognózy Komise hrozí zejména riziko, že v roce 2016 dojde k určité odchylce od výdajového kritéria. Komise navíc zaznamenala, že k navýšení veřejných výdajů, jež bylo oznámeno na poslední tři měsíce roku 2015, dochází v době, kdy irská ekonomika již tak roste výjimečně rychlým tempem. Komise se proto odvolává na předchozí pokyn, uvedený v doporučení Rady v rámci postupu při nadměrném schodku ze dne 7. prosince 2010 a v rámci evropského semestru, který ukládá použít neočekávané příjmy k urychlení snížení dluhu, a vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise je také toho názoru, že Irsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány k dalšímu pokroku. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Francie, na níž se v současnosti vztahuje nápravná složka, je na základě cíle celkového schodku obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, přestože se podle všech parametrů měření očekává, že fiskální úsilí bude výrazně nižší, než je doporučená výše. Rozpočtová strategie vychází z výsledného schodku za rok 2014, který byl lepší, než se očekávalo, a zlepšujících se podmínek hospodářského cyklu, což ohrožuje splnění doporučení Komise z 10. března Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise rovněž zastává stanovisko, že Francie dosáhla určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Slovinska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka a v případě včasného a udržitelného dosažení korekce nadměrného schodku by se na něj mohla od roku 2016 vztahovat preventivní složka, je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Existuje však riziko, že dojde k určité, takřka významné odchylce od požadovaného postupu korekce vedoucího ke splnění střednědobého rozpočtového cíle. Komise proto vyzývá příslušné orgány, aby v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby byl rozpočet na rok 2016 v souladu s Paktem o stabilitě a růstu. Komise rovněž zastává stanovisko, že Slovinsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země týkající se fiskální správy vydané Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá proto příslušné orgány k urychlení pokroku. Plány, u nichž hrozí nesoulad s paktem Komise zastává stanovisko, že návrh rozpočtového plánu Španělska, na něž se v současnosti vztahuje nápravná složka, s sebou nese riziko, že nebude dosaženo souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Zlepšení celkového rozpočtového schodku plánované v návrhu rozpočtového plánu pro nápravu nadměrného schodku v roce 2016, což je lhůta stanovená v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z roku 2013, spoléhá především na oživený růst nominálního HDP a je založeno na poněkud optimistických předpokladech růstu v roce 2016; omezení výdajů hraje též určitou roli, avšak některé plánované úspory nejsou dosud podpořeny konkrétními opatřeními. Podle všech parametrů měření se očekává, že fiskální úsilí bude výrazně nižší, než je doporučená výše. Na základě 4

5 ad hoc prognózy Komise se neočekává, že by Španělsko zajistilo splnění rozpočtových cílů stanovených v doporučení v rámci postupu při nadměrném schodku z roku Komise proto vyzývá španělské orgány, aby přesně plnily rozpočet na rok 2015 a v rámci vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, kterými zajistí soulad rozpočtu na rok 2016 s Paktem o stabilitě a růstu. Vzhledem k výše uvedeným rizikům nesplnění cílů a doporučení a ke skutečnosti, že návrh rozpočtového plánu neobsahuje aktuální a zcela konkrétní opatření pro regionální vládní instituce, se vnitrostátní orgány vyzývají, aby co nejdříve předložily aktualizovaný návrh rozpočtového plánu, včetně zcela konkrétních regionálních opatření. Komise je také toho názoru, že Španělsko dosáhlo určitého pokroku, pokud jde o plnění doporučení pro jednotlivé země týkajících se fiskální správy vydaných Radou v rámci evropského semestru 2015, a vyzývá příslušné orgány, aby zajistily další pokrok. 5

6 PŘÍLOHA 2: Metodika a předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015 V čl. 7 odst. 4 nařízení (EU) č. 473/2013 se uvádí, že k celkovému posouzení se připojí metodika a předpoklady nejnovějších hospodářských prognóz útvarů Komise pro každý členský stát, včetně odhadů dopadu souhrnných rozpočtových opatření na hospodářský růst. Předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015, která je vypracována nezávisle zaměstnanci Komise, jsou vysvětleny v samotném dokumentu obsahujícím prognózu 1. Rozpočtové údaje do roku 2014 jsou založeny na údajích oznámených členskými státy Komisi před 1. říjnem 2015 a potvrzených Eurostatem dne 21. října. Eurostat stáhl svou výhradu ke kvalitě údajů o schodku veřejných financí oznámených Portugalskem, kterou vyjádřil v tiskové zprávě Eurostatu z dubna 2015 z důvodu nejistoty o statistických dopadech rekapitalizace banky Novo Banco v roce Eurostat neprovedl žádné úpravy údajů, které členské státy v rámci oznamování na podzim 2015 vykázaly. Eurostat měl výhradu ke kvalitě údajů vykázaných Rakouskem, kvůli nedostatečnému dodržování akruálních pravidel pro zaznamenávání výdajů a příjmů, jak je vyžadováno v systému národních účtů ESA Pro účely prognózy byla opatření podporující finanční stabilitu zaznamenána v souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 15. července Není-li dotčeným členským státem ve výkazech uvedeno jinak, dostatečně podrobně známé kapitálové injekce byly do prognózy zahrnuty jako finanční transakce, tj. takové, které zvyšují dluh, nikoliv však schodek. Státní záruky za bankovní závazky a vklady nejsou uvedeny jako veřejné výdaje, pokud neexistují důkazy o tom, že jich v době dokončení prognózy bylo využito. Je však třeba si uvědomit, že úvěry, jež bankám poskytla vláda nebo jiné subjekty zařazené do sektoru vládních institucí, obvykle zvyšují veřejný dluh. Pro rok 2016 jsou zohledněny rozpočty přijaté vnitrostátními parlamenty nebo těmto parlamentům předložené a všechna další dostatečně podrobně známá opatření. V této prognóze se zejména odrážejí veškeré informace zahrnuté do návrhů rozpočtových plánů předložených do poloviny října. V prognózách na rok 2017 je uplatněn předpoklad nezměněné politiky, který zahrnuje extrapolaci příjmových a výdajových trendů a začlenění opatření, která jsou dostatečně podrobně známá. Evropské souhrnné ukazatele dluhu vládního sektoru v posuzovaných letech jsou zveřejněny na nekonsolidovaném základě (tj. nejsou upraveny o mezivládní půjčky). Aby byla zajištěna konzistentnost časových řad, jsou na tomtéž základě zveřejněny i historické údaje. Pro rok 2014 to znamená, že poměr dluhu k HDP v eurozóně je o 2,4 procentního bodu vyšší než konsolidovaná míra veřejného zadlužení, kterou zveřejnil Eurostat ve své tiskové zprávě č. 186/2015 ze dne 21. října V předpovědích dluhu vládního sektoru pro jednotlivé členské státy na období je zahrnut dopad záruk poskytnutých do Evropského nástroje finanční stability (EFSF) 4, dvoustranných půjček jiným členským státům a účasti na kapitálu Evropského mechanismu stability (ESM) v podobě plánované k datu uzávěrky prognózy. Podle prognózy Komise z podzimu 2015 souhrnná rozpočtová opatření v návrzích rozpočtových plánů na rok 2016 zvyšují souhrnný schodek přibližně o 0,1 % HDP. Úspory výdajů se odhadují na 0,2 % HDP, zatímco opatření na straně příjmů v souhrnu navýší schodek přibližně o 0,3 % HDP. Celkový Metodologické předpoklady, z nichž vychází prognóza Komise z podzimu 2015, jsou k dispozici na adrese K dispozici na adrese: final-.pdf. K dispozici na adrese: V souladu s rozhodnutím Eurostatu ze dne 27. ledna 2011 o statistickém zaznamenávání operací Evropského nástroje finanční stability, k dispozici na adrese EN.PDF. 6

7 mechanický dopad na růst by byl v krátkodobém horizontu pouze zanedbatelný (méně než 0,1 procentního bodu). K výkladu tohoto odhadu je třeba přistupovat obezřetně: Neřešení fiskální nerovnováhy by mohlo zvýšit zranitelnost finančních aktiv a vést k větším rozpětím a úvěrovým sazbám, což by mělo negativní dopad na růst. Cílem nařízení je vyhodnotit účinek opatření přijatých v návrzích rozpočtových plánů. Opatření, jež byla přijata a vstoupila v platnost před vypracováním těchto návrhů, proto do posouzení zahrnuta nejsou (ačkoliv mohou prognózu ovlivnit). Přijatá opatření, jejichž účinek se projeví v roce 2016, mohou kompenzovat rovněž stávající opatření s jednorázovým dopadem v roce 2015 a trend zvyšování výdajů. Na úrovni souhrnných ukazatelů pro země EA-16 vyhodnotila Komise jednorázová opatření v roce 2015 na 0,0 % HDP a trend zvyšování výdajů (měřený změnou cyklicky očištěného podílu výdajů) na 0 % HDP, nebudou-li přijata politická opatření. 7

8 PŘÍLOHA 3: Analýza citlivosti Podle článku 7 nařízení (EU) č. 473/2013 celkové hodnocení zahrnuje analýzy citlivosti, které poukáží na rizika pro udržitelnost veřejných financí v případě nepříznivého hospodářského, finančního nebo rozpočtového vývoje. Tato příloha proto představuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům (působícím na růst, úrokové sazby a primární saldo veřejných financí), přičemž vychází z výsledků stochastických projekcí dluhu 5. Analýza umožňuje posoudit možný dopad rizika nižšího a vyššího růstu nominálního HDP na dynamiku veřejného dluhu, účinky pozitivního/negativního vývoje na finančních trzích, které se promítají do nižších/vyšších výpůjčních nákladů veřejné správy, a fiskální šoky, které mají dopad na stav veřejných rozpočtů. Základní scénáře, na něž se fiskální šoky uplatňují, jsou makrofiskální projekce obsažené v podzimní prognóze Komise a v návrzích rozpočtových plánů členských států. U stochastických projekcí se nejistota ohledně budoucích makroekonomických podmínek uvádí v analýze dynamiky veřejného dluhu v souvislosti s ústředním scénářem projekce dluhu, který odpovídá scénáři podle prognózy Komise z podzimu 2015 a scénáři podle prognóz návrhů rozpočtových plánů ve dvou níže uvedených grafech, jež podávají výsledky pro země EA-16 (v obou případech se na dobu po skončení sledovaného období použije obvyklý předpoklad nezměněné fiskální politiky) 6. Na makroekonomické podmínky (krátkodobé a dlouhodobé úrokové sazby u státních dluhopisů, míra růstu, primární saldo veřejných financí), které předpokládá ústřední scénář, se uplatňují otřesy a výsledkem je vějíř (rozložení) možného vývoje dluhu v níže uvedeném grafu. Tento vějíř odpovídá rozsáhlému souboru možných základních makroekonomických podmínek, přičemž u růstu, úrokových sazeb a primárního salda je simulováno otřesů. V rozsahu a korelaci otřesů se odráží historické chování daných proměnných 7. Z toho plyne, že tato metodika nezachycuje nejistotu v reálném čase, která by v současné situaci mohla být vyšší, zejména u produkční mezery. Výsledné níže uvedené vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu pro země EA-16 s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž rozsah a korelace odrážejí stav pozorovaný v minulosti. Vějířové grafy znázorňují předpokládaný vývoj dluhu podle ústředního scénáře (na který se uplatňují makroekonomické otřesy) jako přerušovanou čáru a křivku předpokládaného vývoje dluhu, která celkový soubor možných křivek získaných uplatněním otřesů rozděluje na dvě poloviny (medián), jako plnou černou čáru procházející středem vějíře. Samotný vějíř představuje 80 % všech možných případů vývoje dluhu získaných simulací otřesů růstu, úrokových sazeb a primárního salda (spodní a horní čára, která vějíř ohraničuje, totiž představují 10. a 90. percentil rozložení), takže vystínovaná oblast nezahrnuje případy simulovaného vývoje dluhu (20 % z celkového počtu případů), které jsou způsobeny extrémnějšími (méně pravděpodobnými) otřesy neboli událostmi na okrajích křivky. Různě stínovaná pole uvnitř vějíře představují různé části celkového rozložení možných případů vývoje dluhu. Tmavomodré pole (ohraničené 40. a 60. percentilem) zahrnuje 20 % všech možných případů vývoje dluhu, které se přibližují ústřednímu scénáři Použitá metodika stochastických projekcí veřejného dluhu je představena ve zprávě Evropské komise o fiskální udržitelnosti z roku 2012, oddíl 3.3.3, a ve studii Berti K. (2013), Stochastic public debt projections using the historical variance-covariance matrix approach for EU countries, European Economy, Economic Paper č To předpokládá, že strukturální primární saldo zemí EA-16 zůstane po zbytek posuzovaného období beze změny na poslední předpovídané hodnotě tedy podle scénáře návrhů rozpočtových plánů s přebytkem mírně nad 1 % v roce 2016 a podle scénáře Komise s přebytkem 1 % v roce Předpokládá se, že otřesy se mají sdružené normální rozdělení. 8

9 Graf A3.1: Vějířové grafy stochastických projekcí veřejného dluhu vycházející ze scénáře podle prognóz Komise a scénáře podle prognóz návrhů rozpočtových plánů (NRP) (v % HDP) 100 Scénář Komise p10 p10_p20 p20_p40 p40_p60 p60_p80 p80_p90 p50 Scénář Komise (v % HDP) 100 Scénář podle NRP p p10_p p20_p p40_p60 p60_p80 p80_p90 p50 Scénář podle NRP Zdroj: Prognóza Komise z podzimu 2015, návrhy rozpočtových plánů 2016 a výpočty útvarů Komise U scénářů podle prognóz Komise a NRP vějířové grafy zdůrazňují pro země EA-16 v roce 2016 přibližně 50% pravděpodobnost horšího poměru dluhu k HDP, než jaký se předpokládal, a to v důsledku nepříznivých makroekonomických otřesů 8. Zohledníme-li v rámci obou scénářů rizika lepšího i horšího primárního salda veřejných financí, růstu a podmínek na finančních trzích, pohybuje se výše dluhu v zemích EA-16 v roce 2016 s 80% pravděpodobností (vějíř totiž představuje 80 % všech možných případů simulovaného vývoje dluhu) v rozmezí 87 % a % HDP. Spodní a horní hranice rozmezí poměru dluhu k HDP v roce 2016 by byla ve scénáři podle Komise vyšší než ve scénáři podle NRP, a to kvůli drobnému rozdílu mezi příslušnými ústředními prognózami, na něž jsou 8 V roce 2016 odpovídá přerušovaná čára, která v obou vějířových grafech zobrazuje prognózy ústředního scénáře, v obou scénářích čáře 50. percentilu (to znamená, že nad předpovídanou hodnotou by se nacházelo 50 % všech možných hodnot poměru dluhu k HDP v roce 2016). 9

10 otřesy uplatněny (poměr dluhu k HDP ve výši přes 91 % ve scénáři podle Komise oproti 90,4 % ve scénáři podle NRP). Po roce 2016, který je horizontem pro současné NRP, výsledky simulace ukazují, že rozdíl mezi scénáři podle Komise a podle NRP, pokud jde o předpokládaný poměr dluhu k HDP při otřesech, zůstává omezený. Na konci sledovaného období, s nímž vějířové grafy pracují (rok 2020), by byl podle scénáře NRP s 50% pravděpodobností poměr dluhu k HDP vyšší než 84 % a podle scénáře Komise by byl tento poměr se stejnou pravděpodobností vyšší než 85 % HDP. Tento drobný rozdíl je dán především tím, že na rozdíl od scénáře podle Komise zůstává ve scénáři podle NRP strukturální primární saldo stále na vyšší hodnotě naposledy předpovídaného přebytku. Je třeba si uvědomit, že jelikož velikost a korelace otřesů odrážejí historické chování proměnných, nezachycuje tato metodika nejistoty v reálném čase, jež se mohou vyskytovat zejména při posuzování produkční mezery. Vzhledem k tomu, že v minulosti docházelo k významným revizím odhadů produkční mezery, a to často směrem k nižší potenciální produkci, než jaká se předpokládala v reálném čase, lze to považovat za dodatečný zdroj rizika pro budoucí vývoj dluhu, který ovšem předchozí analýza nezohledňovala. 10

11 PŘÍLOHA 4: Prostředí stávajících nízkých úrokových sazeb Nejnovější vývoj Výnosy státních dluhopisů v eurozóně od konce roku 2013 výrazně poklesly, v první polovině roku 2015 se dostaly na historické minimum a následně během letních měsíců mírně vzrostly. Výnosy však stále značně zaostávají za dlouhodobými průměry, přičemž sazby u desetiletých dluhopisů ve čtyřech největších členských státech eurozóny se v současnosti pohybují mezi 0,51 a 1,64 % 9. V důsledku nižších úrokových sazeb se během posledních několika let snížily celkové platby úroků z veřejného dluhu. Pro země EA-16 jako celek se úrokové náklady snížily ze 2,9 % HDP v roce 2012 na 2,3 % v roce 2015 a podle letošních návrhů rozpočtových plánů se očekává, že se v tomto roce nezmění. Největší pokles úrokových nákladů v období lze sledovat v Irsku ( 1,1 % HDP), Itálii ( 1,0 %), Belgii ( 1,0%) a v Německu ( 0,8 %), zatímco jedinou zemí, kde se ve stejném období úrokové náklady zvýšily, bylo Slovinsko (0,9 % HDP), což souvisí s prudkým zvýšením veřejného dluhu. Prognóza Komise z podzimu 2015 je obecně v souladu s očekáváními členských států, přičemž nejvyšší rozdíly v odhadech pro rok 2016 dosahují výše 0,1 % HDP. Členské státy převážně neočekávaly prudký propad úrokových sazeb a následný pokles v platbách úroků. Jasno do (neočekávaných) úspor plynoucích z prostředí stávajících nízkých úrokových sazeb vnáší prozkoumání jednotlivých po sobě jdoucích programů stability a současného vydání návrhů rozpočtových plánů. Program stability na rok 2013 obsahoval projekci, že na souhrnné úrovni zemí EA-16 vzrostou úrokové náklady v období o 0,1 % HDP. Naproti tomu v letech 2014 a 2015, kdy program postupně zohledňoval pokles úrokových sazeb, měly podle projekce úrokové náklady v těchto letech poklesnout o 0,2 % respektive o 0,7 % HDP. Projekce na rok 2015 se potvrdila rovněž v návrzích rozpočtových plánů. Přestože zde mohly mít určitou roli faktory, jako je dynamika dluhu, profil splatnosti dluhu a změna statistické kvalifikace (např. přechod na standard pro národní účty ESA 2010), je pravděpodobné, že po sobě jdoucí revize projekcí úrokových nákladů primárně odrážejí neočekávaný pokles úrokových sazeb. Dopady na veřejné finance Postupné snížení úrokových nákladů bylo doprovázeno značně menším zlepšením střednědobého stavu rozpočtu (měřeno strukturálním primárním saldem). Podle předpovědí v programech stability z roku 2013 se strukturální primární saldo v zemích EA-16 mělo v období zlepšit o 1,75 % HDP. Zlepšení odvozené z návrhů rozpočtových plánů se ve skutečnosti odhaduje na 0,25 % HDP. Z výše uvedeného lze odvodit, že z celkového hlediska se plánované snížení strukturálního primárního schodku do značné míry neuskutečnilo. Na druhou stranu to vyvážilo úroky zaplacené ve stejném období členskými státy, které byly nižší, než se očekávalo. 9 Výnosy desetiletých dluhopisů ke dni 23. října 2015, 18:25 hod. Zdroj: Bloomberg. 11

12 Graf A4.1: Změny strukturálního (primárního) salda a úrokových nákladů v období , vládní plány 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0-0,5 PS13 PS14 PS15 NRP16-1,0 Strukturální primární saldo Úroky Strukturální saldo Pozn.: Graf ukazuje kumulativní změny strukturálního primárního salda, úrokových nákladů a strukturálního salda v zemích EA-16 v období , odvozené z programů stability pro roky 2013, 2014 a 2015 (PS13, PS14 a PS15) a z letošních návrhů rozpočtových plánů (NRP16). Zdroj: Programy/plány členských států a výpočty útvarů Komise V širším kontextu dlouhodobě nízké inflace a nízkého růstu produktu došlo k drobnému zlepšení souhrnného (primárního) strukturálního salda, což mělo následně dopad na veřejné finance. Pokles úrokových sazeb souvisí s velmi nízkým růstem nominálního HDP v posledních několika letech. Tento nízký růst prostřednictvím různých kanálů negativně ovlivnil celková salda, což vedlo k poklesu v příjmech, který byl mnohem větší než pokles (pokud k němu vůbec došlo) primárních výdajů. To nemuselo být plně postiženo standardní korekcí celkových sald o účinek cyklu, například kvůli abnormální reakci příjmů na hospodářský růst nebo kvůli určité strnulosti reakce výdajů na cenový vývoj. Navíc měl nízký růst nominálního HDP přímý dopad na výši veřejného dluhu vyjádřenou jako podíl HDP. Celkově primární salda, která byla nižší, než se očekávalo, ve spojení s efektem sněhové koule, který bude pravděpodobně vyšší, než se očekávalo, a kterým se poměřuje kombinovaný dopad úrokových nákladů a hospodářského růstu na změnu míry zadlužení, ukazují mnohem méně pozitivní obraz, než pokud by se vývoj úrokových nákladů zohlednil izolovaně. Výhledy a zranitelnost Náklady na obsluhu dluhu v eurozóně pravděpodobně zůstanou v následujících letech na historicky nejnižší úrovni. Od doby, kdy poklesly úrokové sazby, byly skutečně refinancovány velké objemy dluhu, a očekává se, že výnosy státních dluhopisů zůstanou po určitou dobu na nízké úrovni, neboť je třeba zohlednit slabší výhled růstu, vysokou soukromou poptávku po bezpečných aktivech a rozšířený program ECB na nákup aktiv (předpokládá se, že bude prováděn alespoň do září 2016). Budoucí vývoj úrokových sazeb bude platby úroků ovlivňovat různými způsoby v závislosti na profilu splatnosti dluhu. Údaj o podílu nesplaceného dluhu, který by měl být v následujících letech refinancován, by mohl jednak poskytnout informace o tom, do jaké míry mohou mít jednotlivé členské státy i nadále prospěch z nízkých úrokových sazeb, pokud se situace nezmění, a na druhou stranu by mohl objasnit, jaký vliv by mohlo mít na členské státy významné zvýšení úrokových sazeb. Z tohoto hlediska se situace v jednotlivých zemích dost podstatně liší a podíl nesplaceného dluhu, který bude 12

13 refinancován do roku 2018, osciluje mezi 0 % v případě Lucemburska a 44 % v případě Španělska 10 (graf A4.2). Členské státy navíc budou muset financovat případně vzniklé budoucí schodky. Graf A4.2: Procentní podíl dluhu splatného do roku 2018 Pozn.: Údaje o splatném státním dluhu ke dni 18. září Pokrytí: ústřední vládní instituce. Zdroj: Bloomberg a výpočty útvarů Komise. O střednědobých plánech členských států se lze domnívat, že vycházejí z poměrně obezřetných předpokladů. Programy stability z roku 2015 se skutečně zdají být v souladu s postupným zvyšováním výnosů dlouhodobých státních dluhopisů, ke kterým dochází v různé míře ve všech členských státech 11, což lze považovat za rozumný předpoklad. Zejména řada vysoce zadlužených zemí se zdála být ohrožená úrokovými riziky. Naopak v nepravděpodobném případě, že se úrokové sazby přiblíží hodnotám z let již před koncem stávajících programů, tedy před rokem 2018, by se úrokové náklady pro eurozónu jako celek v roce 2018 ve srovnání s programy zvýšily přibližně o 0,5 % HDP. Pokud se ze závažného důvodu či v případě nepříznivého vývoje vrátí úrokové sazby na úrovně, kterých dosahovaly na vrcholu dluhové krize, úrokové náklady by vzrostly ještě výrazněji Údaje o splatném státním dluhu ke dni 18. září Pokrytí: ústřední vládní instituce. Zdroj: Bloomberg. Upozorňujeme, že u některých zemí, jako je Španělsko, zahrnují tyto údaje dluhopisy vydané jinými orgány, za něž ručí ústřední vláda, což může mít vliv na srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Další informace viz The 2015 Stability and Convergence Programmes: an Overview, European Economy, Institutional Paper č. 2, červenec

14 PŘÍLOHA 5: Grafy a tabulky Tabulka A5.1: Cílové hodnoty celkového schodku (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 2,5 2,6 2,7 2,0 2,1 2,6 DE 0,25 1 0, ,5 EE 0,6 0,0 0,2 0,1 0,1 0,2 ES 4,2 4,2 4,7 2,8 2,8 3,6 FR 3,8 3,8 3,8 3,3 3,3 3,4 IE 2,3 2,1 2,2 1,7 1,2 1,5 IT 2,6 2,6 2,6 1,8 2,2 2,3 LT 1,2 0,9 1,1 1,1 1,3 1,3 LV 1,5 1,4 1,5 1,6 1,0 1,2 LU 0,1 0,1 0,0 0,7 0,5 0,5 MT 1,6 1,6 1,7 1,1 1,1 1,2 NL 1,8 2,2 2,1 1,2 1,5 1,5 AT 2,2 1,9 1,9 1,6 1,4 1,6 SI 2,9 2,9 2,9 2,3 2,2 2,4 SK 2,5 2,7 2,7 1,9 1,9 2,4 FI 3,4 3,4 3,2 3,2 2,8 2,7 EA-16 2,1 1,9 2,0 1,6 1,7 1,7 14

15 Tabulka A5.2a: Změny strukturálního salda (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 0,6 0,6 0,4 0,6 0,8 0,4 DE 0,4 0,2 0,1 0,3 0,9 0,2 EE 0,3 0,1 0,0 0,4 0,3 0,1 ES 0,3 0,3 0,7 0,1 0,0 0,1 FR 0,3 0,2 0,1 0,1 0,2 0,3 IE 1,2 0,5 0,2 0,8 0,9 0,8 IT 0,3 0,2 0,1 0,0 0,5 0,5 LT 0,0 0,1 0,2 0,4 0,5 0,2 LV 0,2 0,2 0,3 0,3 0,3 0,2 LU 1,0 1,5 1,4 0,1 0,1 0,2 MT 0,8 0,3 0,3 0,9 0,4 0,4 NL 0,3 0,6 0,5 0,0 0,1 0,3 AT 0,4 0,0 0,1 0,1 0,1 0,4 SI 0,3 0,1 0,1 0,2 0,4 0,2 SK 0,3 0,4 0,0 0,4 0,7 0,0 FI 0,2 0,1 0,0 0,4 0,0 0,2 EA-16 0,0 0,2 0,0 0,0 0,3 0,1 12 Cyklicky očištěné saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech. 15

16 Tabulka A5.2b: Změny strukturálního primárního salda (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 0,3 0,2 0,1 0,3 0,7 0,3 DE 0,6 0,0 0,1 0,4 1,0 0,3 EE 0,3 0,1 0,0 0,4 0,3 0,1 ES 0,1 0,0 1,0 0,1 0,2 0,3 FR 0,2 0,0 0,1 0,1 0,3 0,4 IE 0,7 0,3 0,4 0,5 0,6 0,6 IT 0,1 0,1 0,3 0,0 0,6 0,7 LT 0,1 0,2 0,3 0,2 0,6 0,3 LV 0,4 0,0 0,5 0,3 0,3 0,2 LU 1,1 1,6 1,4 0,0 0,1 0,2 MT 0,5 0,0 0,1 0,8 0,2 0,2 NL 0,4 0,8 0,7 0,1 0,2 0,4 AT 0,4 0,1 0,0 0,0 0,3 0,5 SI 0,1 0,1 0,2 0,0 0,3 0,2 SK 0,1 0,6 0,3 0,2 0,6 0,0 FI 0,3 0,1 0,1 0,5 0,1 0,2 EA-16 0,2 0,1 0,3 0,1 0,3 0,2 13 Cyklicky očištěné primární saldo bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech. 16

17 Tabulka A5.3: Poměr dluhu k HDP (v % HDP) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 106,9 107,2 106,7 106,3 107,0 107,1 DE 71,5 71,25 71,4 68,75 68,75 68,5 EE 10,3 10,0 10,0 9,9 9,6 9,6 ES 98,9 98,7 100,8 98,5 98,2 101,3 FR 96,3 96,3 96,5 97,0 96,5 97,1 IE 105,0 97,0 99,8 100,3 92,8 95,4 IT 132,5 132,8 133,0 130,9 131,4 132,2 LT 42,2 42,9 42,9 37,7 40,8 40,8 LV 37,0 36,3 38,3 40,0 39,9 41,1 LU 23,9 22,3 22,3 24,2 23,9 23,9 MT 66,8 66,6 65,9 65,6 65,2 63,2 NL 68,8 67,2 68,6 67,8 66,2 67,9 AT 86,8 86,5 86,6 85,7 85,1 85,7 SI 81,6 84,1 84,2 78,7 80,8 80,9 SK 53,4 52,8 52,7 52,8 52,1 52,6 FI 62,5 62,6 62,5 64,4 64,3 64,5 EA-16 91,4 91,1 91,6 90,1 89,8 90,5 17

18 Tabulka A5.4: Růst reálného HDP (v %) pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 1,2 1,2 1,3 1,5 1,3 1,3 DE 1,5 1,7 1,7 1,6 1,8 1,9 EE 2,0 1,7 1,9 2,8 2,6 2,6 ES 2,9 3,3 3,1 2,9 3,0 2,7 FR 1,0 1,0 1,1 1,5 1,5 1,4 IE 4,0 6,2 6,0 3,8 4,3 4,5 IT 0,7 0,9 0,9 1,4 1,6 1,5 LT 2,5 1,9 1,7 3,2 3,2 2,9 LV 2,1 2,1 2,4 3,0 3,0 3,0 LU 3,8 3,7 3,1 3,6 3,4 3,2 MT 3,4 4,2 4,3 3,1 3,6 3,6 NL 1,7 2,0 2,0 1,8 2,4 2,1 AT 0,5 0,7 0,6 1,4 1,4 1,5 SI 2,4 2,7 2,6 2,0 2,3 1,9 SK 2,9 3,2 3,2 3,6 3,1 2,9 FI 0,5 0,2 0,3 1,4 1,3 0,7 EA-16 1,4 1,7 1,6 1,8 1,9 1,8 18

19 Tabulka A5.5: Struktura fiskální konsolidace v letech 2015 a 2016 pro země EA-16 podle programů stability (PS), návrhů rozpočtových plánů (NRP) a prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) 14 V % potenciálního HDP, není-li uvedeno jinak Cyklicky očištěný podíl příjmů Změna v procentních bodech oproti předchozímu roku Cyklicky očištěný podíl výdajů Změna v procentních bodech oproti předchozímu roku Změna strukturálního salda PS NRP KOM PS NRP KOM 46,5 46,7 46,7 46,3 46,2 46,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,4 0,4 47,4 47,6 47,7 47,1 47,5 47,5 0,3 0,5 0,4 0,3 0,2 0,2 0,0 0,2 0,0 0,0 0,3 0,1 14 Cyklicky očištěné podíly příjmů a výdajů a cyklicky očištěná salda bez vlivu jednorázových a dočasných opatření uvedených v programech stability a návrzích rozpočtových plánů, které přepočítaly útvary Komise za použití společně dohodnuté metodiky na základě informací poskytnutých v programech/plánech. 19

20 Tabulka A5.6: Krátkodobá elasticita, na níž jsou založeny prognózy příjmů na rok 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) ve srovnání s prognózou Komise z podzimu 2015 (KOM) a údaji OECD Země NRP KOM OECD BE 0,5 1,0 1,0 DE 0,9 1,0 1,0 EE 0,4 0,8 1,1 ES 1,0 1,1 1,0 FR 0,9 1,0 1,0 IE 0,7 0,7 1,1 IT 2,1 0,8 1,1 LT 0,3 1,1 1,1 LV 0,2 0,8 0,9 LU 1,3 1,0 1,0 MT 0,1 0,1 1,0 NL 0,9 0,6 1,1 AT 1,3 1,0 1,0 SI 0,9 0,1 1,0 SK 0,5 0,6 1,0 FI 0,5 1,1 0,9 EA-16 1,0 0,9 1,0 Pozn.: Při srovnávání elasticity odvozené z NRP a prognózy Komise na jedné straně a elasticity OECD na straně druhé je třeba jisté obezřetnosti. Zatímco v prvních dvou případech se jedná o čistou elasticitu ve vztahu k HDP, poslední hodnota je v zásadě vypočtena ve vztahu k produkční mezeře. Obecně jsou rozdíly jen malé. 20

21 Tabulka A5.7: Diskreční fiskální úsilí: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) a programům stability (PS) Země PS NRP KOM PS NRP KOM BE 1,3 0,5 0,3 0,7 1,0 0,1 DE 0,1 0,0 0,1 0,1 0,4 0,3 EE 2,7 1,2 1,6 1,4 1,5 0,2 ES 0,0 1,1 1,1 0,1 0,3 0,4 FR 0,6 0,1 0,2 0,3 0,5 0,4 IE 0,9 0,9 0,3 0,6 0,8 1,0 IT 0,3 0,5 0,2 0,4 0,9 0,4 LT 0,2 1,2 1,1 0,7 0,7 0,4 LV 0,3 0,7 0,2 1,9 0,9 0,5 LU 0,4 1,3 2,0 0,3 0,6 0,1 MT 0,1 0,1 0,4 2,5 2,4 2,3 NL 0,0 0,4 0,4 0,4 0,0 0,2 AT 0,1 1,5 0,1 0,1 0,1 0,5 SI 2,9 1,4 0,0 2,2 2,6 1,7 SK 2,9 1,8 1,1 0,4 3,1 2,3 FI 0,4 0,0 0,5 0,2 0,1 0,0 EA-16 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 15 Diskreční finanční úsilí (DFE) je alternativní ukazatel směřování fiskální politiky vytvořený pro analytické účely, který je nezávislý na ukazatelích používaných k posuzování souladu v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Ukazatel DFE je založen na přístupu zdola nahoru na straně příjmů a na zásadě shora dolů na straně výdajů. Další informace viz část III dokumentu Report on Public Finances in EMU 2013, European Economy, č. 4,

22 Graf A5.1a: Předpokládané změny v podílech výdajů v roce 2016 pro země EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) v % HDP 1,0 v % HDP 70 0,5 0,0-0,5-1,0-1, ,0 20 Změna výdajů KOM (levá strana) -2,5 Změna výdajů KOM (levá strana) -3,0 10 KOM Podíl výdajů 2015 (pravá strana) -3,5 0 BE DE EE ES FR IE IT LT LV LU MT NL AT SI SK FI EA- 16 Graf znázorňuje změny podílů výdajů mezi roky 2015 a 2016 (levá strana). Úrovně výdajů znázorněné na pravé straně představují projekce podílu výdajů v roce 2015 podle prognózy Komise. Tyto údaje se pouze mírně liší od odhadů obsažených v NRP, z nichž se vypočítává změna výdajů založená na NRP. Graf A5.1b: Předpokládané změny v podílech příjmů v roce 2016 pro země EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) v % HDP 1,0 v % HDP 60 0,5 0,0-0,5-1, ,5-2,0 Změna příjmů KOM (levá strana) Změna příjmů KOM (levá strana) KOM Podíl příjmů 2015 (pravá strana) -2,5 0 BE DE EE ES FR IE IT LT LV LU MT NL AT SI SK FI EA- 16 Graf znázorňuje změny podílů příjmů mezi roky 2015 a 2016 (levá strana). Úroveň příjmů znázorněná na pravé straně představuje projekce podílu příjmů v roce 2015 podle prognózy Komise. Tyto údaje se pouze mírně liší od odhadů obsažených v NRP, z nichž se vypočítává změna příjmů založená na NRP

23 Graf A5.2: Předpokládané změny v hlavních typech výdajů (v % HDP) v roce 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) 0,0-0,1-0,2-0,3-0,4-0,5-0,6 NRP Sociální platby Kapitálové výdaje Úrokové náklady KOM Mezispotřeba Náhrady zaměstnancům Dotace Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek výdajů k předpokládaným změnám v poměru výdajů k HDP. Graf A5.3: Předpokládané změny v hlavních typech daňových příjmů (v % HDP) v roce 2016 v zemích EA-16: návrhy rozpočtových plánů (NRP) oproti prognóze Komise z podzimu 2015 (KOM) 0,0 NRP KOM -0,1-0,2-0,3-0,4 Sociální příspěvky Nepřímé daně Přímé daně Graf znázorňuje příspěvek hlavních složek příjmů k předpokládaným změnám v poměru příjmů k HDP. 23

24 Nominální saldo rozpočtu podle prognózy KOM Graf A5.4: Srovnání projekce celkového salda veřejných financí (v % HDP) na rok 2016 podle prognózy Komise z podzimu 2015 (KOM) a projekce podle návrhů rozpočtových plánů (NRP) 0,5 DE EE LU 0,0-4,0-3,5-3,0-2,5-2,0-1,5-1,0-0,5 0,0 0,5 1,0 1,0-0,5 FI IT BE SI SK AT EA NL LT LV MT IE -1,0-1,5-2,0-2,5-3,0 FR ES -3,5 Nominální saldo rozpočtu plánované v NRP Graf znázorňuje nominální rozpočtová salda na rok 2016 z prognózy Komise (vodorovná osa) ve vztahu k saldům plánovaným v NRP (svislá osa). Nad (pod) půlící čárou se nacházejí ty členské státy, u nichž Komise předpovídá vyšší (nižší) nominální saldo než NRP. -4,0 24

25 Graf A5.5: Rozložení rozdílu v cílových hodnotách veřejného dluhu (v % HDP) na rok 2016 uvedených v prognóze Komise z podzimu 2015 a v návrzích rozpočtových plánů 3,0 BE DE EE ES FR IE IT LT LV LU MT NL AT SI SK FI EA- 16 2,0 1,0 0,0-1,0-2,0-3,0-4,0 Efekt sněhové koule Změna srovnávací základny 2015 Rozdíl v primárním saldu Rozdíl ve vnitřní dynamice dluhu V tomto grafu jsou předpokládané rozdíly v poměru dluhu k HDP rozloženy na rozdíly ve změnách ve srovnávací základně, v primárním saldu, ve vnitřní dynamice dluhu a v efektu sněhové koule. Efekt sněhové koule představuje rozdíl mezi předpokládanými mírami růstu a úrokovými sazbami. 25