SITUAČNÍ ANALÝZA ORP PŘEROV

Transkript

1 Veřejná zakázka je financována z ESF a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. SITUAČNÍ ANALÝZA ORP PŘEROV (mimo město Přerov) v rámci individuálního projektu Olomouckého kraje Zajištění integrace příslušníků romských komunit SocioFactor s.r.o. Chopinova 523/ 72 Ostrava Přívoz

2 2 2

3 OBSAH. ÚVOD 4.. VÝZKUMNÉ CÍLE 5.2. VÝZKUMNÉ OTÁZKY 6.3. KONTEXT VÝZKUMU 6.4. METODOLOGIE 9.5. PŘEHLED A SPECIFIKACE POUŽITÝCH METOD.6. LIMITY ANALÝZY 4 2. INFORMACE O ORP PŘEROV 6 3. POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 8 4. ORP PŘEROV V DATECH SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ORP SOCIODEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY OBYVATEL SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT 3 5. LOKALITA KOJETÍN SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA DAT 33 Sociodemografická analýza města Kojetína Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let Zpráva o hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji města Kojetína ve volebním období Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit ve městě Kojetíně na období VYLOUČENÉ LOKALITY: OBYVATELÉ LOKALITY BYDLENÍ ZAMĚSTNANOST VZDĚLÁVÁNÍ BEZPEČÍ SOCIÁLNĚPATOLOGICKÉ JEVY FINANČNÍ STRATEGIE ZDRAVÍ DALŠÍ VYLOUČENÉ LOKALITY V KOJETÍNĚ: 69 Ulice Olomoucká...69 Náměstí Svobody...7 Ulice Kuzníkova...7 Rumunská ulice...7 Pořadí...7 DALŠÍ VYLOUČENÉ LOKALITY V OKOLÍ KOJETÍNA: 7 Křenovice...7 Stříbrnice...77 PŘÍKLAD DOBRÉ PRAXE 83 Měrovice nad Hanou LOKALITY DALŠÍ OBCE 85 3

4 Kokory, ubytovna Motorest...85 Uhřičice...9 Lipová...9 Oplocany TÉMATA V PERSPEKTIVĚ OBYVATEL BYDLENÍ ZAMĚSTNANOST VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY FINANČNÍ STRATEGIE ZDRAVÍ HLAVNÍ PROBLÉMY A POTŘEBY OBYVATEL BYDLENÍ ZAMĚSTNANOST VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY FINANČNÍ STRATEGIE ZDRAVÍ PŘÍLOHA PADLÝCH HRDINŮ DETAILNĚ PO DOMECH98 4. Úvod Situační analýza byla zpracována pro Olomoucký kraj a jejím smyslem je přímo podpořit výkon terénních sociálních služeb. V tomto ohledu je specifická a řídila se spíše

5 potřebami návaznosti terénní sociální práce, než nároky standardního souvislého textu. Na to upozorňujeme čtenáře hned zpočátku. Analýza vznikla v rámci projektu Zajištění integrace příslušníků romských komunit, který je zacílen do oblasti podpory integrace obyvatel sociálně vyloučených romských komunit v Olomouckém kraji do společnosti, zejména na trh práce a to prostřednictvím zvýšení dostupnosti služeb sociální intervence terénních programů. Projekt je souborem ucelených aktivit a vychází nejen z popisu sociálně vyloučených lokalit uvedených v tzv. Gabalově zprávě, ale i popisu nových lokalit, které nebyly zaznamenány nebo vznikly teprve po roce 26. Reflektuje skutečnost, že řada sociálně vyloučených osob, etnicky označitelných jako Romové, bydlí v rozptýlených obcích a nepatří k usedlému obyvatelstvu. Tyto osoby migrují mimo jiné v důsledku sociálního vyloučení (např. ztráty bydlení díky dluhům a nemožnost získat bydlení z důvodu etnicity). Na tento aspekt, který zatím nebyl zohledňován, je zacílena aktivita Mobilní tým. Tato aktivit pokrývá oblasti, kam sociální služby nedorazí buď o přítomnosti nic neví, nebo na to nemají kapacity či prostředky. Situační analýza nemůže zcela rozkrýt pohyby obyvatel, neboť je statickým snímkem vzniklým v určitém časovém okamžiku. Vraťme se ale k projektu, jehož cíle jsou následující: a) Integrace osob ohrožených sociálním vyloučením do společnosti a na otevřený trh práce, prevence sociálního vyloučení a to zejména v oblasti prevence ztráty bydlení, předluženosti, tedy bariér, které znesnadňují významně vstup na trh práce, ale i vzdělávání dětí. b) Zajištění dostupnosti terénních programů ve vymezených lokalitách Olomouckého kraje s vysokým počtem osob ohrožených sociálním vyloučením v návaznosti na potřeby identifikované v komunitních plánech a strategii rozvoje sociálních služeb kraje. Jedná se o zajištění sociální služby zejména v lokalitách, kde dosud nepůsobí žádný poskytovatel pro tuto cílovou skupinu, případně působí s velmi omezenou nabídkou služeb pro občany, zejména rodiny s dětmi, které migrují v rámci kraje, zdržují se na komerčních ubytovnách apod. 5 Cílovou skupinou projektu jsou obyvatelé sociálně vyloučených romských komunit a rodiny, které se po ztrátě bydlení přestěhovaly do komerčních ubytoven, případně k příbuzným v obcích. Projekt vychází z toho, že prostřednictvím zajištění služeb sociální prevence ve vybraných lokalitách lze nastartovat postupnými kroky sociální inkluzi, případně zmírnit či zastavit míru sociálního vyloučení. Vybraní dodavatelé aktivit projektu, kteří jsou zkušenými poskytovateli sociálních služeb, mají za úkol monitorovat situaci ve správním obvodu (čtvrtletní zprávy) a jednou za rok zhodnotí situaci v obvodu s návrhy na další řešení v oblasti rozvoje sociálních služeb a navazujících služeb. Inovativním prvkem projektu je mobilní tým, mířící do oblastí, kam zatím služby nedorazily. Důležitou komponentou projektu je snaha služby orientovat do nově vzniklých či vznikajících lokalit a eliminovat sociální vyloučení v jeho počátcích. Smyslem terénních programů je ve vybraných lokalitách ovlivňovat vnější i vnitřní bariery, se kterými se sociálně vyloučené osoby potýkají, které pak v období zvyšující se nezaměstnanosti mohou sociální exkluzi prohlubovat. Aktivity kvalifikovaných sociálních pracovníků mohou mít dopad mimo jiné i na řešení specifických oblastí, jako je např. účast na veřejné službě, ochotě obcí vytvářet pracovní příležitosti, ale i mírnit dopady

6 problematického soužití zejména v menších obcích, které v konečných dopadech může vést k etnickým tenzím. Výstupy celého projektu budou zhodnoceny a distribuovány prostřednictvím brožury o výsledcích projektu. Na vysvětlenou dodáváme, že terénní programy jsou sociální službou dle zákona č. 8/26 Sb., o sociálních službách. Spočívají v tomto případě v zajištění terénních služeb poskytovaných příslušníkům romských komunit, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách, případně jsou ohroženi sociálním vyloučením. Cílem služby je aktivně vyhledávat tyto osoby a minimalizovat rizika dopadu sociální exkluze... Výzkumné cíle Cílem situačních analýz, zpracovávaných pro vybraná ORP, je podpořit realizaci projektu a sociálních služeb zajištěním podrobných a přesných informací o lokalitách, ve kterých budou služby poskytovány. V rámci situačních analýz je popsáno prostředí, ve kterém jsou nebo spíše budou poskytované služby, a vyhodnoceny vstupní předpoklady pro poskytování sociálních služeb. Situační analýzy byly zpracovávány primárně terénním výzkumem, ale i s využitím sekundárních zdrojů dat. Vypracované situační analýzy reflektují teoretický model sociálního vyloučení a popisují sociálně vyloučené lokality a lokality, které jsou sociálním vyloučením ohrožené a jejich obyvatele. Výzkumným cílem je zjištění dostupných informací o sociálně vyloučených lokalitách, ve kterých budou služby poskytovány. Jedná se o situační analýzy sociálně vyloučených míst a rámcovou deskripci prostor, kam by měly být služby zacíleny a v nichž budou následně služby i poskytovány. 6 Společně s Moravcem chápeme sociální vyloučení jako problém povahy sociální a ekonomické (Moravec 26). Proto podle nás není užitečné chápat problém sociálně vyloučených romských lokalit jako problém romského etnika. Naopak, jak jmenovaný autor píše, etnicita funguje jako klapky na očích nutí dívat se jen jedním směrem, zveličovat nepodstatné, přehlížet důležité a vynalézat, co není (str. 23). Také pro systémové aktéry z řad veřejnoprávních institucí by toto vymezení mělo být stěžejní. Takto s ním totiž pracuje i oficiální diskurs sociální politiky Evropské unie. Sociální vyloučení je v něm chápáno jako důsledek kombinovaného vlivu nezaměstnanosti, nízké vzdělanosti a kvalifikace, nízkého příjmu, neadekvátního bydlení, zhoršeného životního prostředí, vysoké kriminality, nedostupné lékařské péče, kvalitního vzdělávání apod. Na sociální vyloučení, potažmo proces sociálního vylučování, je důležité nazírat jako na oboustranný proces. Ze strany společnosti se jedná o odsouvání určitých osob na okraj společnosti (marginalizace) nebo mimo ni (exkluze), ze strany sociálně vyloučených se jedná o volbu určitých životních strategií. Proto na sociálně vyloučené nelze pohlížet pouze jako na oběti, ale také jako na sociální aktéry, kteří volí tváří v tvář svému vyloučení určité strategie. Často se stává, že strategie, která je v dané situaci individuálně racionální, je z hlediska hlavního proudu společnosti maladaptivní. Mareš, P.: Co s konceptem sociální exkluze v české společnosti? In: Mareš, P. (ed.): Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze. Masarykova univerzita, Brno: 27.

7 .2. Výzkumné otázky Uvádíme přehled hlavních výzkumných otázek, na které budeme hledat odpovědi.. Co je o sociálně vyloučených lokalitách známo? Co o nich už víme? 2. Jaké jsou fyzické a prostorové aspekty sociálního vyloučení ve vytipovaných místech? 3. Jaké jsou sociodemografické charakteristiky místních obyvatel? 4. Jaké jsou aspekty sociálního vyloučení v místě, jaká hlavní témata a jaké mechanismy exkluze? 5. Jaké jsou místní kontexty s ohledem na plánované sociální intervence (soc. služby)? 6. Jaké jsou potřeby sociálně vyloučených osob v místě? 7. Jaké vnější vlivy působí na místní situaci? Jaká je místní integrační politika v kontextu obce? 8. Jaká doporučení lze pro vstup terénních programů formulovat?.3. Kontext výzkumu 7 Sociálním vyloučením (exkluzí) rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. Mezi tyto zdroje řadíme především zaměstnání, bydlení, sociální ochranu, zdravotní péči a vzdělání. Jak ukazuje následující graf převzatý z Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (26), je problém těchto lokalit v Olomouckém kraji v porovnání s kraji ostatními vysoce aktuální.

8 Za orientační základ pro aktuální mapování jsme použili Analýzu sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (26). Víme však, že od doby jejího zveřejnění vznikly v kraji nové sociálně vyloučené lokality, proto je nutné údaje aktualizovat. Analýza uvádí následující informaci o počtu sociálně vyloučených lokalit v Olomouckém kraji. 8 Celkový počet zkoumaných obcí v kraji 5 Celkový počet zkoumaných sociálně vyloučených romských lokalit v kraji 27 Orientační odhad celkového počtu romských obyvatel zkoumaných sociálně vyloučených lokalit v kraji Následující mapa ukazuje rozložení identifikovaných vyloučených míst v kraji.

9 9 Zdroj: Situační analýzy byly realizovány přesně podle vymezení působnosti projektu, které je následující: ORP Lipník nad Bečvou ORP Uničov ORP Litovel ORP Olomouc (mimo město Olomouc) ORP Přerov (mimo město Přerov) ORP Šumperk ORP Šternberk Celkem se tedy jedná o působení v sedmi ORP kraje. Pátrali jsme po přesných číslech a údajích, nicméně situace je v tomto směru nepřehledná. Přestože na úrovni Olomouckého kraje vznikaly zprávy o stavu a situaci

10 v oblasti integrace romských komunit, mnohdy vycházely z dat zprostředkovaných z obcí, kde byla shromažďována na základě různých informací a ovlivněna přístupem té které obce. Jen pro přehled uvádíme sumarizační tabulku týkající se odhadovaných počtů sociálně vyloučených obyvatel podle jednotlivých ORP. Jak z tabulky vidíme, celkový počet se pohybuje pod hranicí 4 tisíc obyvatel. Tento údaj je o něco nižší, než data z Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti z roku 26. Odhady podle ORP k dospělí z toho dětí ORP Lipník nad 3 8 Bečvou ORP Uničov 2 9 ORP Litovel 9 3 ORP Olomouc 2 2 (ale i město) ORP Šumperk 5 2 ORP Šternberk 3 ORP Přerov (ale i město) 4 95 Olomoucký kraj Metodologie Metodologie předpokládala provedení: a) jednorázových situačních analýz b) průběžnou aktualizaci situačních analýz Vypracovány měly být jednorázové situační analýzy (právě jako ta, kterou teď držíte v rukách), ale bude docházet i k jejich aktualizaci v případě výrazných proměn v lokalitě nebo v případě vzniku lokality nové. Situační analýzy měly být zpracovány za jednotlivé lokality podle ORP celkem jich je 7. Výzkumné metody jsou představeny v následující tabulce. Sumarizace použitých metod

11 Výzkum Situační analýzy Sekundární analýza dat Metoda Technika Specifikace Kvantitativní Kvalitativní Desk research Soubor dokumentů Deskripce fyzického a sociálního prostoru lokalit Sociodemografické charakteristiky obyvatel Kvalitativní Kvantitativní Mentální mapování Etnografické pozorování Sociodemografický dotazník Aktéři z lokalit Ve všech místech Základní jednotka domácnost Ve všech místech Tematické oblasti vyloučení a hlavní mechanismy sociální exkluze Vnější vlivy a místní integrační politiky Místní kontexty analýza potřeb Kvalitativní Kvalitativní Kvalitativní Kvantitativní (integrativní přístup na dotazníky navazuje analýza potřeb) Individuální polostrukturované rozhovory Individuální polostrukturované rozhovory Desk research Případové studie Individuální polostrukturované rozhovory Desk research Analýza potřeb individuální či skupinové rozhovory Dotazníky Obyvatelé lokalit Systémoví aktéři Ve všech místech Systémoví aktéři Soubor dokumentů Ve všech místech Vybrané obce Obyvatelé lokalit Soubor dokumentů Obyvatelé lokalit Obyvatelé lokalit Ve všech místech.5. Přehled a specifikace použitých metod. Sekundární analýza dat Desk research

12 Součástí obeznámení se s místními podmínkami a zmapování výchozí situace v lokalitách je provedení sekundární analýzy dostupných zdrojů. Tato sekundární analýza zahrnuje: Přehled vybraných kontextuálních sociálně demografických dat Zpracování analýzy dostupných dokumentů, mezi které patří provedené výzkumy a studie, záznamy v dokumentech obcí, úředních dokumentech, odborných textech, komunitních a strategických plánech apod. 2. Deskripce fyzického a sociálního prostoru lokalit Tato část sleduje prostorové aspekty exkluze. Vychází z konceptu prostorového vyloučení. Zde narážíme na problém jak prostor vymezit. Použili jsme mentální mapování u vybraných expertů, potažmo i obyvatel vyloučených míst. Výsledkem jsou situační mapy lokalit. Na mapu navazuje deskripce míst, která je etnografická a vyžádala si terénní pobyt v každé sociálně vyloučené lokalitě (dále SVL). Terénní výzkumník v lokalitě pobýval, hovořil s místními obyvateli, psal si terénní poznámky. Deskripce zahrnuje následující komponenty: identifikace sociálně vyloučených míst mentální mapování, identifikace SVL míra segregace obyvatelstva, mapa rozložení SVL v rámci města, 2 deskripce míst: prostorové vymezení lokalit a jejich charakteristika, ghettoizace lokality (přirozená/řízená), diverzita lokalit a jejich obyvatel, poloha lokalit vůči obci, kvalita bydlení, architektura a vybavenost, kvalita infrastruktury, dostupnost veřejných služeb, kvalita veřejného prostranství a příležitosti k trávení volného času. Použili jsme následující dvě metody: Mentální mapování je výzkumná metoda zachycující prostorovou strukturu preferencí a postojů, jakýsi zvnitřnělý kognitivní obraz či představu prostoru. Mentální mapa je grafickým vyjádřením konstruovaného obrazu a vyjádřením porozumění prostoru/prostorům. V minulosti byla aplikována při studiu městských prostor. Zobrazuje prostorovou strukturaci města sociálními aktéry, kteří přikládají jistým prostorům symbolický význam. Konverzační partnery jsme požádali o nákresy oblastí města

13 s vymezením jejich hranic a společných charakteristik. Jedná se o uchopení prostorových aspektů sociální exkluze, které jsou kvantitativním způsobem obtížně postižitelné. Mentální mapa vyjadřuje porozumění fyzickému prostoru, přičemž ho strukturuje a vymezuje za použití některých fyzických prvků. Pro porozumění a verifikaci některých informací jsme volili cílené pozorování aspektů života v sociálně vyloučených místech. Etnografické pozorování se týká každodenního života obyvatel vyloučených míst. Výzkumníci se zúčastňují běžných aktivit, vedou si terénní poznámky, a to v průběhu celého výzkumu. U sociálně vyloučených lokalit posuzujeme míru sociálního vyloučení a to v několika rovinách. Prostorové vyloučení separovaný oddělený prostor Vyloučenou lokalitu určují atributy jejího prostoru (např. bez pitné vody, elektřiny, se špatnou dopravní dostupností, nevyhovujícím bytovým fondem, nedostatečnou občanskou vybaveností apod.). Jedná se o lokalitu koncentrující vyloučené jedince s určitými nepříznivými sociálními charakteristikami (příjemci sociálních dávek, předmětem sociální práce/intervence, dlouhodobě nezaměstnaní, neplatiči nájemného apod.). Prostorové vyloučení je nezřetelnějším projevem sociální exkluze. Média a veřejnost pak o těchto lokalitách mluví jako o domech hrůzy, Bronxu, Mexiku apod. Ve většině případů se v těchto lokalitách lidé ocitají nedobrovolně, a to v důsledku zamýšleného či nezamýšleného jednání místní samosprávy či v důsledku ostatních faktorů sociálního vyloučení (zejména v důsledku vyloučení ekonomického). Sociální vyloučení 3 Sociální vyloučení brání lidem sdílet určité sociální statusy či sociální instituce a participovat na sociálních, ekonomických, politických a kulturních systémech, které podmiňují sociální integraci jedince do společnosti a na společenských aktivitách. Představuje určitou formu jejich sociální izolace. Sociálním vyloučením v užším smyslu se rozumí skutečnost, že se společenské styky vyloučených lidí omezují na kontakty s lidmi ve stejném nebo podobném postavení. Ekonomické vyloučení Ekonomické vyloučení je zdrojem (ale také důsledkem) chudoby a představuje vyloučení ze životního standardu a životních šancí obvyklých ve společnosti. Jednou ze základních forem sociální exkluze je marginalizace na trhu práce. Ať již jde o nezaměstnanost (vyloučení z placené práce) nebo o vytlačení na sekundární trh práce a segmentarizaci pracovní kariéry či časté střídání placeného zaměstnání a nezaměstnanost (vyloučení z dobré práce ). Dlouhodobá nezaměstnanost, nízký příjem a s ním spojená příjmová chudoba patří k formám ekonomického vyloučení. Můžeme hovořit také o vyloučení ze spotřeby a dalších ekonomických možností. Ekonomické vyloučení se projevuje uzavřením přístupu na primární, ale i na sekundární trh práce, chudobou a následným uzavřením životních šancí. Na situaci ekonomického vyloučení, která znamená ztížený nebo zamezený přístup k finančním zdrojům, lidé reagují přizpůsobením se a orientací na různé alternativní zdroje obživy.

14 Symbolické vyloučení Sociální vyloučení se odehrává i v rovině významů a charakteristik, které jsou vyloučeným osobám přisuzovány většinovou populací. Tito lidé jsou paušálně označováni jako neplatiči, nepřizpůsobiví občané a mnohdy ještě hůře. Ačkoli tato označení ve skutečnosti nemusí být pravdivá, ve svých důsledcích se pravdivými stávají. Symbolickým vyloučením rozumíme také stigmatizaci na základě sociálního statusu jedince (nezaměstnanost, bydliště atp.) či etnicity. Jde o to, jak je označuje okolí, jestli je to dům hrůzy, cikánský hrad, jak to vnímají sousedi, ale i samotní obyvatelé lokality. 3. Sociodemografické charakteristiky obyvatel Situační analýzy obsahují základní sociodemografické charakteristiky obyvatel lokalit, pokud se je podařilo zjistit: počet obyvatel lokalit, poměr muži / ženy věková struktura lokalit velikost domácností etnická struktura obyvatel další ukazatele Jedná se o provedení sociálně demografické analýzy na základě zpracování dat (dotazníky). Jejich sběr proběhl technikou sociálně demografického dotazníku, který byl vyplňován v rámci terénních prací Tematické oblasti vyloučení a hlavní mechanismy sociální exkluze Situační analýzy dále popisují minimálně následující tematické oblasti a charakteristiky a mechanismy sociálního vyloučení v těchto tematických oblastech: bydlení zaměstnanost přístup ke vzdělání bezpečnost a sociálně patologické jevy zadluženost/předluženost podoba závislostí finanční strategie a další Individuální polostrukturované rozhovory navazovaly na mapující rozhovory s experty, komunikačními partnery byli aktéři, kteří přicházejí do kontaktu se sledovanými fenomény (ředitel školy, soused, romský poradce, majitel ubytovny, zástupce obce, neziskové organizace, policie apod.) a zejména pak přímo s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Pro každou z oblastí byl určen výzkumník, který měl se zkoumanými jevy zkušenosti z dřívější praxe či působení a uměl komunikovat s obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Vyhledávali jsme vhodné konverzační partnery, pořídili a zpracovali individuální hloubkové rozhovory. Oslovili jsme jak obyvatele lokalit, tak tzv. systémové aktéry.

15 5. Vnější vlivy a místní integrační politiky Předmětem této výzkumné aktivity bylo rámcové zjištění o stavu lokální sociální politiky a použitých integračních/segregačních postupech. Individuální polostrukturované rozhovory proběhly s tzv. systémovými aktéry a doplnila je sekundární analýza zdrojů. 6. Místní kontexty analýza potřeb Situační analýzy budou také sledovat kontext poskytovaných sociálních služeb: poptávku po sociálních službách i u cílové skupiny zkušenosti s využíváním sociálních služeb jak jsou služby vnímány dostupnost sociálních, zdravotních a vzdělávacích služeb pro cílovou skupinu. Individuální polostrukturované rozhovory proběhly s tzv. systémovými aktéry a doplnila je sekundární analýza zdrojů. Identifikace aktuálních a dlouhodobých potřeb obyvatel sociálně vyloučených lokalit a následná analýza dostupných a potřebných zdrojů pomoci byla důležitou součástí. Proběhla pomocí kvalitativní výzkumné metodologie zaměřené na analýzu potřeb. Vydali jsme se cestou metody individuálních či skupinových rozhovorů. 7. Doporučení 5 Situační analýza končí doporučeními a návody a to takovými, aby byl usnadněn vstup terénních programů. Závěry budou dále přeneseny v rámci formativní evaluace směrem k dodavatelům projektu..6. Limity analýzy Při práci na analýze v ORP Přerov byl největším limitem nedostatek času. Celé ORP čítá, kromě města Přerova, 58 samostatných obcí, které bylo třeba všechny kontaktovat. V místech, kde nejsou uvolnění starostové, se kontakt dařil navázat obtížně a ve dvou případech jsme ho nenavázali za celou dobu, jde o obce Grymov a Radkovy. Od starostů obcí jsme zjistili, že romské obyvatelstvo se nachází celkem v 6 obcích. Prvotní pozornost jsme věnovali především obcím, kde starosta nebo v případě Kojetína vedoucí odboru, deklarovali jakékoliv problémy v soužití, nebo zde byly vysoké odhady v počtu romských obyvatel. Následně jsme kontaktovali i dvě obce, kde je soužití zcela bezproblémové a žijí zde jen jedna rodina. Nebylo možné kontaktovat obyvatele ve všech 6 obcích. Další problémy, se kterými jsme se potýkali, byl velký počet Romů žijících v Kojetíně mimo jakoukoliv lokalitu. Tento trend je pro soužití rozhodně pozitivní. V omezeném čase nebylo možné všechny tyto lidi kontaktovat. V Kojetíně jsme se tedy zaměřili především na zřetelné lokality.

16 U osob žijících mimo lokality můžeme předpokládat ekonomické vyloučení, ale sociální a symbolické vyloučení bývá zpravidla nižší. Se zajímavým a obdobným jevem jsme se setkali v Měrovicích nad Hanou, který bychom mohli označit jako příklad dobré praxe. Romové zde žijí rozptýleni v celé obci, představují asi čtvrtinu veškerého obyvatelstva, v obci není možné rozpoznat, kým jsou jednotlivé objekty obydleny. Obec bychom mohli označit jako malebnou a soužití jako poklidné Informace o ORP Přerov Jak již bylo zněměno ORP Přerov čítá celkem 59 obcí, město Přerov však analýza nezahrnuje. Jde o tyto obce: Beňov, Bezuchov, Bochoř, Brodek u Přerova, Buk, Čechy, Čelechovice, Císařov, Citov, Dobrčice, Domaželice, Dřevohostice, Grymov, Horní Moštěnice, Hradčany, Kojetín, Kokory, Křenovice, Křtomil, Lazníčky, Lazníky,

17 Lhotka, Lipová, Líšná, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Nahošovice, Nelešovice, Oldřichov, Oplocany, Oprostovice, Pavlovice u Přerova, Podolí, Polkovice, Prosenice, Přestavlky, Radkova Lhota, Radkovy, Radslavice, Radvanice, Rokytnice, Říkovice, Šišma, Sobíšky, Stará Ves, Stříbrnice, Sušice, Tovačov, Troubky, Tučín, Turovice, Uhřičice, Věžky, Vlkoš, Výkleky, Zábeštní Lhota, Žákovice a Želatovice. ORP sousedí s ORP Olomouc, Prostějov a Lipník nad Bečvou. 7 Zdroj: spravni_obvod_obce_s_rozsirenou_pusobnosti_prerov Mezi významná centra tohoto regionu patří vedle Přerova také Kojetín, který je pověřeným obecným úřadem pro obce: Křenovice, Lobodice, Měrovice nad Hanou, Oplocany, Polkovice, Stříbrnice, Tovačov a Uhřičice. Celá oblast se nachází v nížině, krajinný ráz významně ovlivňují řeky Morava a Bečva, jež se stékají mezi obcemi Tovačov, Troubky a Lobodice. Celá oblast je zemědělská, průmysl je vázán na města a městyse. Z tohoto hlediska je nejvýznamnějším centrem samozřejmě město Přerov, jež je také významným dopravním uzlem. Kojetín jaké druhé největší sídlo v ORP v této oblasti zaostává, ačkoliv má výhodnou polohu a vhodné podmínky, z průmyslu je zde zastoupen především průmysl potravinářský (lihovar, sladovna). Z kojetínska lidé za prací dojíždějí do Přerova, Kroměříže, Olomouce atd. Třetím městem v tomto ORP je Tovačov, jež je znám především díky rybníkářství. Tomuto městu nebyla v analýze věnována pozornost, dle informace starosty zde Romové nežijí.

18 Samotný Přerov je centrem stejnojmenného okresu v Olomouckém kraji. Leží 2 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě a rozprostírá se na 58,48 km². Od. července 26 je statutárním městem. Na místě dnešního města stálo středověké hradiště. První písemná zmínka o městě pochází z roku 3 a roku 256 byl povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město. Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce v roce 84 a později dále do Prahy a Bohumína. Dodnes je město je důležitou dopravní křižovatkou. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Přerovské strojírny, Meopta, Kazeto a další). Přerov je také městem vojenským, sídlí zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. V budoucnu by měl být Přerov křižovatkou Průplavu DunajOdraLabe a jedním z jeho hlavních přístavů Poskytovatelé sociálních služeb Většina poskytovatelů sociálních služeb, jež v ORP Přerov působí, sídlí přímo v Přerově. Z hlediska zbytku ORP jsou významné především terénní služby, nebo služby, jež sídlí v jiných obcích a poskytují služby zaměřené na etnické menšiny nebo na osoby sociálně vyloučené, nebo sociálním vyloučením ohrožené.

19 Z toho to hlediska jsou na Přerovsku významní především dva poskytovatelé sociálních služeb, jedním je Charita Kojetín, která má jak terénní, tak ambulantní služby v Rodinném klubu Maria, druhým je organizace Člověk v tísni, která poskytuje terénní služby osobám žijícím v sociálně vyloučených komunitách. sociální služba Azylový dům pro matky s dětmi Azylový dům pro matky s dětmi v tísni Denní stacionář poskytov atel Armáda spásy Charita Kojetín Centrum setkávání, o.s. zařízení cílová skupina forma věková služby kategorie Armáda spásy, oběti domácího pobytová děti Azylový dům pro násilí, předškolního matky s dětmi, osoby bez věku ( 6 9. května přístřeší, let) 248/7, 75 osoby v krizi, mladší děti (7 2 Přerov 2 rodiny s let) dítětem/dětmi starší děti ( 5 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) děti kojeneckého věku (do roku) Charita Kojetín, děti a mládež ve pobytová děti 9 Kroměřížská věku od 6 do 26 předškolního 98, 752 let ohrožené věku ( 6 Kojetín společensky let) nežádoucími jevy, mladší děti (7 oběti domácího let) násilí, starší děti ( osoby bez 5 let) přístřeší, dorost (6 osoby v krizi 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) děti kojeneckého věku (do roku) Centrum osoby s ambulant dorost (6 setkávání, o.s., kombinovaným ní 8 let) Kosmákova postižením, mladí dospělí 2324/46, 75 2 osoby s (9 26 let) Přerov 2 mentálním dospělí (27 postižením 64 let) Denní Sociální Denní pobyt, osoby s ambulant Bez omezení

20 stacionář Domov pro seniory Domov pro seniory Domov pro seniory Domov pro seniory Domov pro seniory Domov pro seniory Nízkopraho vá zařízení pro děti a mládež služby města Přerova, p.o. Centrum Dominika Kokory, p.o. Domov Alfreda Skeneho Pavlovice u Přerova, p.o. Domov Na zámečku Rokytnice, p.o. Domov pro seniory Radkova Lhota, p.o. Domov pro seniory Tovačov, p.o. Sociální služby města Přerova, p.o. Armáda spásy v ČR Purkyňova 275/6, 75 2 Přerov 2 Centrum Dominika Kokory, příspěvková organizace,kok ory 54, 75 5 Kokory Domov Alfreda Skeneho Pavlovice u Přerova, p.o., Pavlovice u Přerova 95, 75 2 Pavlovice u Přerova Domov Na zámečku Rokytnice, p.o., Rokytnice, 75 4 Rokytnice u Přerova Domov pro seniory Radkova Lhota, p.o., Radkova Lhota 6, 75 4 Dřevohostice Domov pro seniory Tovačov, p.o., Nádražní 94, 75 Tovačov Domov pro seniory, Kabelíkova 327/4a, Přerov IMěsto, 75 2 Přerov 2 Armáda spásy, Sbor a komunitní centrum, 9. května kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením ní věku Senioři pobytová mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) Senioři pobytové mladší senioři (68 let) starší senioři (nad 8 let) Senioři pobytové mladší senioři (68 let) starší senioři (nad 8 let) osoby s chronickým onemocněním, osoby se zdravotním postižením, senioři pobytové dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) Senioři pobytové mladší senioři (68 let) starší senioři (nad 8 let) Senioři pobytové mladší senioři (68 let) starší senioři (nad 8 let) děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, ambulant ní mladší děti (7 let) starší děti ( 5 let) dorost (6 2

21 Nízkopraho vá zařízení pro děti a mládež Nízkopraho vá zařízení pro děti a mládež Pečovatelsk á služba Oblastní charita Přerov o.s., KAPPA HELP Centrum sociálních služeb Kojetín, p.o. 248/7, 75 2 Přerov 2 Romské komunitní centrum Lačo jilo Dobré srdce Kojetínská 946/38, 75 2 Přerov 2 Nízkoprahový klub METRO,tř. 7. listopadu 723/, 75 2 Přerov 2 Centrum sociálních služeb Kojetín, p.o., náměstí Dr. E. Beneše 3, 752 Kojetín osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny osoby se zdravotním postižením, rodiny s dítětem/dětmi, senioři ambulant ní, terénní ambulant ní ambulant ní, terénní 8 let) mladší děti (7 let) starší děti ( 5 let) dorost (6 8 let) starší děti ( 5 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) bez omezení věku 2 Pečovatelsk á služba Pečovatelsk á služba Pečovatelsk á služba Městys Brodek u Přerova Oblastní charita Přerov Sociální služby města Přerova, Mestys Brodek u Přerova, Tovární 36, 75 3 Brodek u Přerova Charitní pečovatelská služba, Šířava 295/27, 75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou IV., Jižní čtvrť I osoby se zdravotním postižením, senioři osoby s tělesným postižením, rodiny s dítětem/dětmi senioři osoby s chronickým onemocněním, osoby se terénní dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) terénní bez omezení věku terénní, ambulant ní dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let)

22 p.o. 2472/25, 75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou II., Na hrázi 2255/32,75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou I., Trávník 748/, 75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou III., Tyršova 44/68, Přerov 4 Dům s pečovatelskou službou V., U Žebračky 576/8, 75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou II., Fügnerova 2293/, 75 2 Přerov 2 Dům s pečovatelskou službou II., U Strhance 29/3, 75 2 Přerov 2 zdravotním postižením, senioři starší senioři (nad 8 let) 22 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Armáda spásy v ČR Oblastní charita Přerov Armáda spásy, Sbor s komunitní centrum, 9. května 248/7, 75 2 Přerov 2 Setkávání seniorů SPOLU, Palackého 2833/7a, 75 2 Přerov 2) osoby se zdravotním postižením, senioři Senioři ambulant ní ambulant ní dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) Sociálně Svaz Svaz osoby se terénní dorost (6

23 aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením neslyšícíc h a nedoslých avých v ČR, organizac e Přerov Svaz tělesně postižený ch v ČR, o. s., místní organizac e Přerov neslyšících a nedoslýchavých v ČR, organizace Přerov, nám. Svobody 963/4, 75 2 Přerov 2 Svaz tělesně postižených v ČR, o. s., místní organizace Přerov, Kratochvílova 2894/35, 75 2 Přerov 2 sluchovým postižením osoby s tělesným postižením senioři ambulant ní 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství TyfloCentr um Olomouc, o.p.s. Agentura 4U Oblastní charita Přerov Sjednoce ná organizac TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. Regionální středisko Přerov, Čechova 84/2, 75 2 Přerov 2 Odborné sociální poradenství Trávník 7/3, 75 2 Přerov 2 Občanská poradna,9. května 925/82, 75 2 Přerov 2 Sociální poradna SONS Přerov, osoby se zrakovým postižením osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zdravotním postižením, osoby se zrakovým postižením, senioři, etnické menšiny osoby v krizi osoby se zrakovým postižením ambulant ní, terénní ambulant ní ambulant ní ambulant ní, terénní dorost (5 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 23 8 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) mladí dospělí (826 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (658 let) starší senioři (nad 8 let) bez omezení věku

24 e nevidomý ch a slabozrak ých ČR Čechova 84/2, 75 2 Přerov 2 Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Odborné sociální poradenství Terénní programy Sociální služby města Přerova, p.o. Středisko sociální prevence Olomouc, p.o. Svaz neslyšícíc h a nedoslých avých v ČR Svaz tělesně postižený ch v ČR, o. s. Člověk v tísni, o.p.s. Denní pobyt, Purkyňova 275/6, 75 2 Přerov 2 Poradna pro rodinu Přerov, Velká Dlážka 54/44, 75 2 Přerov 2 Svaz neslyšících a nedoslýchavých v ČR, organizace Přerov, nám. Svobody 963/4, 75 2 Přerov 2 Svaz tělesně postižených v ČR, o. s., místní organizace Přerov, Kratochvílova 2894/35, 75 2 Přerov 2 Člověk v tísni, o.p.s., Kojetínská 36, 75 2 Přerov osoby s jiným zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, oběti domácího násilí, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, rodiny s dítětem/dětmi osoby se sluchovým postižením osoby s tělesným postižením, senioři osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách ambulant ní ambulant ní ambulant ní ambulant ní bez omezení věku starší děti ( 5 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) bez omezení věku dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) terénní dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) 24

25 Terénní programy Centra denní služeb Centrum denních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro osoby se zdravotním postižením Domov pro osoby se zdravotním postižením Statutární město Přerov Charita Kojetín Jsme tady, o.s. Centrum Dominika Kokory, p.o. Domov ADAM Dřevohost ice, p.o. Domov Na zámečku Rokytnice, p.o. Statutární město Přerov, Bratrská 79/34, 75 2 Přerov 2 Dům sv. Josefa, Komenského náměstí 49, 752 Kojetín Aktivační centrum Jsme tady, Sokolská 52/26, 75 2 Přerov 2 Centrum Dominika Kokory, p.o.kokory 54, 75 5 Kokory Domov ADAM Dřevohostice, p.o.,lapač 449, 75 4 Dřevohostice Domov Na zámečku Rokytnice, příspěvková organizace, Rokytnice, 75 4 Rokytnice u Přerova osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny Senioři osoby s kombinovaným postižením osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením osoby se zdravotním postižením osoby s kombinovaným postižením osoby s mentálním postižením terénní ambulant ní ambulant ní mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) bez omezení věku dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) pobytové dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) pobytové děti 25 předškolníh o věku (36 let) starší děti (5 let) dorost (68 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) pobytové mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) Domov se Domov Domov pro osoby s jiným pobytové dospělí (27

26 zvláštním režimem Domov se zvláštním režimem Domov se zvláštním režimem Konatktní centrum pro seniory Radkova Lhota, p.o. Domov pro seniory Tovačov, p.o. Sociální služby města Přerova, p.o. Kontaktní centrum KAPPA HELP seniory Radkova Lhota, p.o., Radkova Lhota 6, 75 4 Dřevohostice Domov pro seniory Tovačov, p.o., Nádražní 94, 75 Tovačov Domov pro seniory, Kabelíkova 327/4a, 75 2 Přerov 2 Kontaktní centrum KAPPAHELP, Kosmákova 236/44, 75 2 Přerov 2 zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením, senioři osoby s chronickým duševním onemocněním osoby s jiným zdravotním postižením, senioři osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) pobytové dospělí (55 64 let) mladší senioři (65 8 let) starší senioři (nad 8 let) pobytové mladší senioři (6 8 let) starší senioři (nad 8 let) ambulant ní dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) 26 Noclehárna Osobní asistence Český červený kříž Oblastní spolek ČČK Přerov ALFA HANDICA P Sdružení občanů se zdravotní Ubytovací zařízení pro osoby bez přístřeší, U výstaviště 269/2, 75 2 Přerov 2 ALFA HANDICAP Sdružení občanů se zdravotním postižením osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby v krizi, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, pachatelé trestné činnosti, etnické menšiny osoby se zdravotním postižením ambulant ní terénní mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) bez omezní věku

27 Osobní asistence Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi m postižení m přerovské ho regionu Sociální služby města Přerova, p.o. Člověk v tísni, o.p.s. DUHA Klub Rodinka Rodinný klub Maria přerovského regionu, nám. Svobody 963/4, 75 2 Přerov 2 Denní pobyt, Purkyňova 275/6, 75 2 Přerov 2 Člověk v tísni, o.p.s., Kojetínská 36, 75 2 Přerov DUHA Klub Rodinka, Želatovská 267/2, 75 2 Přerov 2 Rodinný klub Maria, Kroměřížská 98, 752 Kojetín osoby s jiným zdravotním postižením, osoby se zdravotním postižením rodiny s dítětem/dětmi rodiny s dítětem/dětmi děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách rodiny s dítětem/dětmi terénní terénní ambulant ní, terénní ambulant ní, terénní Bez omezení věku bez omezení věku děti předškolního věku ( 6 let) mladší děti (7 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) 27 dospělí (27 64 let) děti kojeneckého věku (do roku) mladší děti (7 let) starší děti ( 5 let) dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Oblastní charita Přerov Romské komunitní centrum Žížalka, Kojetínská 946/38, 75 2 Přerov 2 osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, rodiny s dítětem/dětmi, ambulant ní, terénní děti kojeneckého věku (do roku) děti předškolního věku (7 let)

28 Sociálně terapeutická dílna Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Sdružení MOSTY K ŽIVOTU Duševní zdraví, o.p.s. Sdružení MOSTY K ŽIVOTU TyfloCentr um Olomouc, o.p.s. Sdružení MOST K ŽIVOTU Sociálně terapeutická dílna,bohuslava Němce 28/4, 75 2 Přerov 2 Duševní zdraví, o.p.s., nám. Přerovského povstání 283/, 75 2 Přerov 2 Sdružení MOST K ŽIVOTU Sociálně terapeutická dílna,bohuslava Němce 28/4, 75 2 Přerov 2 TyfloCentrum Olomouc, o.p.s. Regionální středisko Přerov, Čechova 84/2, 75 2 Přerov 2 etnické menšiny osoby se zdravotním postižením osoby s chronickým duševním onemocněním osoby se zdravotním postižením osoby se zrakovým postižením ambulant ní ambulant ní ambulant ní ambulant ní, terénní mladší děti (7 let) starší děti (5 let) mladí dospělí (826 let) dospělí (27 64 let) mladí dospělí (826 let) dospělí (27 64 let dorost (6 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let) mladší senioři (65 8 let) mladí dospělí (826 let) dospělí (27 64 let 28 dorost (5 8 let) mladí dospělí (9 26 let) dospělí (27 64 let)

29 4. ORP Přerov v datech V této kapitole seznamujeme čtenáře s vybranými ukazateli ORP a sociodemografickými charakteristikami ORP. 4.. Sociodemografická charakteristika ORP Následující část bude věnována základním sociodemografickým ukazatelům. Podíváme se na vývoj počtu obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Přerov, míru nezaměstnanosti či počet volných pracovních míst na jednoho uchazeče o zaměstnání. Vývoj počtu obyvatel Největší obcí, co do počtu obyvatel v rámci ORP je obec Přerov, ve které k bydlelo obyvatel. Druhou nejlidnatější obcí je Kojetín (6 439 osob). V dalších třech obcích ORP Přerov žije více než 2 tis. obyvatel (Brodek u Přerova, Tovačov, Troubky) a v 6 obcích žije v rozmezí až 2 tisíc obyvatel (Bochoř, Dřevohostice, H. Moštěnice, Kokory, Radslavice, Rokytnice). Počet obyvatel obcí ve správním obvodu ORP Přerov (k 3.2.2) Beňov Bezucho v Bochoř Brodek u Přerova Buk Císařov Citov Čechy Čelechovi ce Dobrčice Domaželic e Dřevohosti ce Grymov Horní Moštěnic e Hradčany Kojetín Křenovic Kokory e Křtomil Lazníčky Lazníky Lhotka Lipová Líšná Lobodice Měrovice nad Hanou Nahošovi ce Nelešovice Oldřicho v Oplocan y Oprostovi ce Pavlovice u Přerova Polkovic Přestavlk Radkova Radslavic Podolí e Prosenice Přerov y Lhota Radkovy e Rokytnic Stará Stříbrnic Radvanice e Říkovice Sobíšky Ves e Sušice Šišma Tovačov Troubky Tučín Turovice Uhřičice Věžky Vlkoš Výkleky Zábeštní Lhota Žákovice Želatovice

30 Počet obyvatel ORP Přerov klesl za posledních deset let z na obyvatel (o 259 osob). Úbytek je způsoben jak migračním úbytkem, tak přirozeným úbytkem obyvatel. Největší úbytek obyvatelstva od roku 2 do konce roku 2 zaznamenala obec Přerov, kde se počet obyvatel snížil o 263 osob v důsledku záporného migračního salda. Druhou obcí s největším úbytkem obyvatel je Tovačov (37 osob). Naopak mezi obce s největším přírůstkem obyvatel patří Brodek u Přerova (o 25 osob), Troubky (o 4 osob) a Domaželice (o 2 osob). Nezaměstnanost 3 Míra nezaměstnanosti dosahovala v srpnu 2,2%. K největšímu vzrůstu míry nezaměstnanosti došlo mezi roky 28 a 29 o 4,5%. Od roku 29 klesla míra nezaměstnanosti jen nepatrně o,7%. Nejvyšší míru nezaměstnanosti v rámci obvodu ORP Přerov jsme v srpnu 2 zaznamenali v obci Merovice nad Hanou, kde dosahovala 22,2%. S vyšší mírou

31 nezaměstnanosti než 5% se dále potýkají tyto obce: Sobíšky (9,7%), Oplocany (7,4%), Žákovice (7,4%), Lišná (6,9%), Křtomil (6,3%), Buk a Lobodice (shodně 5,9%) a Radvance (5,2%). V dalších 25 obcích obvodu ORP Přerov byla nezaměstnanost vyšší než %. Nejnižší míru nezaměstnanosti zaznamenala obec Radkova Lhota, kde dosahovala 2,2% a následují Hradčany s mírou nezaměstnanosti 2,3%. 3 Při pohledu na vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v absolutních číslech zjistíme, že nejvíce uchazečů registrovaly úřady práce ORP Přerov v roce 2 (524). V srpnu 2 dosahuje počet uchazečů o zaměstnání téměř pěti tisíc (489), což je o 683 osob méně než v srpnu 28. Nejvíce uchazečů o zaměstnání žije ve městě Přerov (2783 osob). Následuje Kojetín se 478 uchazeči o zaměstnání a Brodek u Přerova se 23 uchazeči.

32 V rámci ORP Přerov se o volné pracovní místo uchází 24 uchazečů o zaměstnání. Nejvíce uchazečů na volné pracovní místo bylo evidováno v roce 29 (38 uchazečů/vpn), naopak nejméně jich bylo v roce 28 (3 uchazeči/vpn) Sociodemografické charakteristiky obyvatel sociálně vyloučených lokalit Tabulka: Orientační informace o rozmístění v jednotlivých obcích Přerovska Bochoř rodina, soužití bez problémů Horní Moštěnice rodina, soužití bez problémů Kojetín asi 4 Romů Kokory rodina, soužití bez problémů Křenovice rodina, soužití bez problémů Lipová pěti členná rodina, soužití bez problémů, stigmatizace ze strany majoritní společnosti Lobodice Do 5, bez problémů Měrovice nad Hanou Asi 5 Romů, bez problému Oplocany 5 Romů Pavlovice u Přerova Rom, bez problémů Polkovice Hlášeno asi Romů, žije jich zde ale více, soužití bez problémů Radvanice rodina, bude se stěhovat pryč, soužití

33 Říkovice Stříbrnice Troubky Uhřičice bez problémů rodina, dvě sestry, soužití bez problémů objekt, 25 Romů, rodina, soužití bez problémů Asi 2 Romů, drobné problémy Lokalita Kojetín

34 5.. Sekundární analýza dat Sociodemografická analýza města Kojetína 28 Sociodemografická analýza z roku 28 byla vytvořena jako podklad pro KPSS, věnuje se mimo jiné i romské populaci žijící ve městě Kojetíně. Jako v jiných oblastech ČR se ani v Kojetíně většina zde žijících Romů nehlásí k romské národnosti. Ve sčítání z roku 2 se k romské národnosti přihlásilo šest osob. Odhady sociálních pracovníků z roku 25 hovoří o 62 Romech v Kojetíně a jeho místních částech, 27 v obci Měrovice nad Hanou a 3 v obci Uhřičice. Romové v Kojetíně tedy tvoří asi desetinu obyvatelstva. Zpráva dále zmiňuje Rodinný klub Maria, který je jedinou sociální službou zaměřenou přímo na Romy. Evidence činnosti Rodinného klubu Maria v letech 2 27 Sledovaný rok Celkový počet uživatelů Počet kontaktů Počet intervencí Průměrná denní návštěvno st dětí Bezplatné poradenst ví Počet spisů dávek sociální péče evidovaných MěÚ Kojetín v letech Sledovaný rok Počet spisů Poznámka: Od..27 došlo s ohledem na novelizaci příslušných zákonů k přehodnocení nároků na dávku a okruhu společně posuzovaných osob. Proto některým osobám byly dávky odejmuty, nebo došlo ke sjednocení několika spisů v jeden. Došlo k přehodnocení dávek sociální péče v příspěvek na živobytí a některé dávky byly vypláceny souběžně. Po přehodnocení bylo v roce 27 poskytováno celkem 22 příspěvků na živobytí.

35 vyplácených rodin Počet spisů vyplácených jednotlivcům a rodinám bez dětí Zpráva uvádí, že služby, které jsou zaměřeny na osoby ohrožené sociálním vyloučením, jsou slabé. Kromě Charity s těmito lidmi pracuje již jen ÚP Přerov a MÚ Kojetín. Zcela chybí jakákoliv nízkoprahová zařízení a psychologické a sociálně právní poradny. Dalším zmiňovaným problémem, který se týká této cílové skupiny, je dlouhodobá nezaměstnanost na Kojetínsku. Komunitní plán sociálních služeb města Kojetína na období let 29 2 V Kojetíně nebyly v rámci KPSS ustanoveny pracovní skupiny, ta byla v podstatě jen jedna. Řídící skupina určila cílové skupiny: senioři, občané se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, občané ohrožení sociálním vyloučením a etnické menšiny. SWOT analýza pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a etnické menšiny SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY záštita vedení města pro KPSS existence služeb pro občany ohrožené soc. vyloučením Rodinný Klub Maria bezplatné sociální a právní poradenství dobrá vůle ke spolupráci všech zainteresovaných subjektů existence romských terénních sociálních pracovníků a asistentů na ZŠ vhodné prostory odbornost pracovníků a jejich zájem o další vzdělávání v oblasti soc. služeb zájmové organizace pro děti a mládež sportoviště pro volný čas dětí a mládeže existence krizové ubytovací jednotky na CSS Kojetín a Azylového domu pro matky s dětmi v tísni PŘÍLEŽITOSTI zvyšování odbornosti pracovníků v soc. službách zkvalitnění a rozvíjení stávajících soc. služeb nedostatek dobrovolníků malý zájem uživatelů o soc. služby velká nezaměstnanost občanů z etnických menšin nezájem sponzorů o pořádané akce nízké vzdělání uživatelů = nízké finanční ohodnocení práce a tím nechuť pracovat netrpělivost Romů nedostatečná informovanost veřejnosti výskyt bezdomovectví a uživatelů narkotik chybějící byty s nízkým nájemným a domy na půl cesty OHROŽENÍ nedostatek finančních prostředku na provoz zařízení zánik zařízení z důvodů odebrání 35

36 propagace soc. služeb oslovování sponzorů naplňování a zkvalitňování standardů sociálních služeb získávání finančních prostředků z ESF zlepšení informovanosti veřejnosti registrace nezájem o služby ze strany uživatelů nespokojenost uživatelů s kvalitou soc. služeb nefunkční komunikace mezi subjekty předsudky veřejnosti k řešení drogové problematiky velké možnosti úvěrů a půjček neschopnost splácet Pro cílovou skupinu osoby ohrožené sociálním vyloučením byly stanoveny tyto cíle a opatření: Cíl č. : Zachování nabízených služeb pro občany ohrožené sociálním vyloučením. Zachování stávajícího ubytování v Krizové ubytovací jednotce Centra sociálních služeb Kojetín.2. Zachování Sociálně aktivizačních služeb Charity Kojetín pro rodiny s dětmi ohrožené sociálním vyloučením, osoby ohrožené sociálním vyloučením a etnické menšiny Cíl č. 2: Podpora občanů, kteří se ocitli v náhlé životní krizi nebo jsou sociálně znevýhodněni 2. Zachování stávajícího ubytování v Azylovém domu pro matky s dětmi Cíl č. 3: Poradenství a prevence v oblasti drogové problematiky 3. Zřízení poradenského centra pro problémy se závislostmi 36 Všechny opatření byla naplněna. Zpráva o hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji města Kojetína ve volebním období 26 2 V sociální oblasti se zpráva dotýká těchto tématu změny počtu klientů oddělené hmotné nouze na MÚ. V roce 28, došlo k poklesu počtu osob, které pobírají dávky hmotné nouze, tento pokles však nebyl reálný, došlo pouze ke zpřísnění společně posuzovaných osob. v roce 29 v důsledku ekonomické krize. Nárůst je důsledkem zvýšeného počtu nezaměstnaných. Tento trend přetrvává i v roce 2. Od července roku 29 byl v Kojetíně zahájen výkon veřejné služby. Strategie řešení sociální inkluze vyloučených romských komunit ve městě Kojetíně na období 2 22

37 Zpráva odhaduje, že ve správním obvodě žije asi 75 Romů, ve městě samotném odhad hovoří o 5 Romů. Zmiňovány jsou lokality: Padlých hrdinů, Palackého ul., Pořadí, Náměstí Svobody, Masarykovo náměstí a Olomoucká ul. Zpráva dále popisuje typické znaky spojené se sociálním vyloučením (např. dluhy na nájemném, nezaměstnanost, drobná kriminalita dětí a mládeže, závislost na sociálních dávkách ). Jako nejviditelnější je zmiňována skupina žijící na ul. Padlých hrdinů. Většina romských dětí navštěvuje ZŠ Sladovní nebo ZŠ Sv. Čecha, kde asistenti pedagoga. Na ZŠ Sv. Čecha byla zřízena od školního roku 29/2 přípravná třída. Zpráva hovoří o rodinném klubu Maria Charity Kojetín, jsou zde dva terénní pracovníci a tento počet je vnímán jako nedostatečný. V Kojetíně byla zřízena také veřejná služba, kde je asi 4 míst. Město při řešení problematiky sází především na spolupráci institucí a podporu terénní sociální práce. V roce 27 byl zahájen proces komunitního plánování. V komunitním plánu je opatření týkající se stávajícího azylového domu pro matky s dětmi., zřízení poradenského centra a chování sociálně aktivizačních služeb. V plánu bylo i vytvoření pracovní pozice terénní sociální pracovník. 3 Jako priority při řešení sociální inkluze romských komunit na období 2 22 jsou uvedeny tyto body: Vzájemná spolupráce institucí, podpora terénní práce, podpora při řešení problémů romských komunit i jednotlivců, sledování situace romských komunit, udržování kontaktu s mluvčími a rodovými autoritami a udržování kontaktů s organizacemi pro děti a mládež a ve spolupráci s nimi hledat cesty k naplnění volného času romských dětí a mládeže. 37 Dále se zpráva věnuje popisu náplně terénního sociálního pracovníka Vyloučené lokality: 3 V současné době již na MÚ Kojetín nepůsobí žádný terénní sociální pracovník.

38 Obec: Kojetín Obecná charakteristika obce (popis, poloha, obyvatelstvo, vybrané ukazatele, vybavenost) Poloha vyloučené lokality Lokalita: Padlých Hrdinů Tato lokalita je tvořena jednou dlouhou ulicí stejného názvu na okraji města. V blízkosti se nachází vlakové nádraží. Ulice je tvořena rodinnými domy podél silnice, které jsou ve vlastnictví zde žijících obyvatel. Na konci ulice při výjezdu směrem na Kroměříž jsou k dispozici byty městské, které jsou pod správou firmy Technis, s.r.o. Jedná se o tzv. červené domy, které dříve sloužily pro ubytování zaměstnanců nedalekého cukrovaru. Byty v červených domech jsou +, s výjimkou posledního v řadě stavení, který je velikosti 3+. Celá lokalita Padlých hrdinů je známá jako lokalita, ve které žijí sociálně slabší občané lidé se sociálně slabším statusem, důchodci či Romové. Lokalita je viditelně stigmatizována na okraji města v blízkosti postaveného lihovaru a benzinové pumpy. Celkem zde žije okolo asi Romů. 38 Vznik lokality, její utváření Míra prostorového vyloučení Míra sociálního vyloučení Podle dostupných informací se jedná o dlouhodobě existující lokalitu. Domy zde byly postaveny již kolem roku 92 pro možnost bydlení pracovníků cukrovaru. Od 7. let byly tyto domy z velké části přidělovány Romům migrujícím za pracovními příležitostmi. Po roce 2 se do lokality nastěhovali také Romové z Chropyně z důvodu zrušení místní ubytovny. Z některých neobyvatelných domů se Romové stěhují i do okolních obcí za příbuznými. V rámci lokality byly zaznamenány také dlouhodobé návštěvy rodinných příslušníků. Lokalita je z pohledu města považována za velmi problémovou. Prostorové vyloučení můžeme hodnotit jako částečné. Členové majoritní společnosti bydlí v této lokalitě spíše výjimečně. Vzhledem k velikosti města je občanská vybavenost pro všechny dobře dostupná z centra města cca 5 2 minut chůze. Romští obyvatelé lokality Padlých hrdinů nevnímají prostorové vyloučení jako závažné. Za závažnější považují nedostatek pracovních příležitostí ve městě a přítomnost rasismu ze strany majority. Sociální vyloučení lokality je značné. Občané lokality jsou výrazně stigmatizováni majoritní společností města. Vztahy mezi majoritou a minoritou jsou tedy velmi špatné. Naopak vztahy mezi místními obyvateli lokality jsou dobré. Často jsou mezi nimi silné rodinné vazby.