Konečně,všechnyaspoňdvouprvkovémnožinyužzřejměgenerujíceléZ 5.Zjistili jsme,žealgebra(z 5,+)obsahujeprávědvěpodalgebry {0}aZ 5.
|
|
- Anežka Janečková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 1. Algebry a podalgebry Buď npřirozenéčísloapoložmez n = {0,1,...,n 1}.DefinujmenaZ n binární operace+a předpisem a+b=(a+b)modnaa b=(a b)modn,kdevlevovždy uvažujeme standardní sčítání a násobení celých čísel a modn znamená zbytek po celočíselném dělení hodnotou n Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 5,+). Připomeňme, že podalgebrou rozumíme jakoukoli neprázdnou podmnožinu P množinyz 5,kterájeuzavřenánavšechnyoperacedanéalgebry,vdanémpřípadě tedy na jedinou operaci +. Dále připomeňme, že neprázdný průnik podalgeber je opět podalgebra, díky čemuž můžeme postupně uvažovat nejmenší podalgebry (Z 5,+)obsahujícípodmnožinu G,kterébudemeznačit G (resp. g 1,...,g n místo {g 1,...,g n } )anazývatpodalgebramigenerovanýmimnožinou G. Nejprve uvážíme podalgebry generované jednoprvkovou množinou. Všimněme si, že 0 ={0}a 1 ={1,1+1,1+1+1, , }=Z 5. Nynístačínahlédnout,žesoučtem bkopiíprvku adostanemeprávěhodnotu a b (samozřejměsnásobenímmodulo5)ažeumímeprokaždé a {2,3,4}najít b, jímžjeprávěinverzníprvekvtělesez 5,prokterý a b=1.toznamená,že1 2, 1 3 a1 4,aproto Z 5 = 1 = 2 = 3 = 4. Konečně,všechnyaspoňdvouprvkovémnožinyužzřejměgenerujíceléZ 5.Zjistili jsme,žealgebra(z 5,+)obsahujeprávědvěpodalgebry {0}aZ Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 5, ). Uvažujeme podobně jako v předchozí úloze. Nejprve vidíme, že 0 ={0}, 1 ={1}, 2 ={2,4,3,1}, 3 ={3,4,2,1}, 4 ={4,1}. Snadnonahlédneme,žepropodlagbery a,b,kde a 0 b,buď a,b = a nebo a,b = b,a a,0 = a {0}.Konečnětřígenerovanépodalgebryžádnénové příklady zřejmě nedají, tedy {0}, {1}, {0,1}, {1,4}, {0,1,4}, {1,2,3,4},Z 5 jsouprávěvšechnypodalgebry(z 5, ) Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 5,+,,0). Tentokrát buď vezmem průnik systémů podalgeber z úloh 1.1, 1.2 a všimneme si, že obě podmnožiny obsahují 0 nebo uvážíme, že násobení i 0 dostaneme iterováním sčítání(u nuly právě pětkrát), tedy hledaný systém všech podalgeber je totožný s nalezeným systémem v úloze Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 10,+,0). 1
2 2 Postupujemejakov1.1.Snadnosiopětuvědomíme,že 0 ={0},každápodlagebraalgebry(Z 10,+,0)musíobsahovat0adále,že 1 = 3 = 7 = 9 =Z 10, 2 = 4 = 6 = 8 ={0,2,4,6,8}, 5 ={0,5} Připomeňme, že pomocí Eukleidova algoritmu umíme pro každá dvě kladná celá čísla a,bnajítceláčísla uav,abynsd(a,b)=ua+vbaodtudsnadnonahlédneme, že a,b = NSD(a,b).Toovšemznamená,že {0}, {0,5}, {0,2,4,6,8}aZ 10 jsou právěvšechnypodalgebryalgebry(z 10,+,0) Všimněm se, že bychom úvahou z předchozí úlohy uměli dokázat, že pro každou podalgebru Palgebry(Z n,+)existjetakové a Z n,proněž P= a.protožebude pozorování později dokázáno na přednášce, upustíme pro tento okamžik od důkazu avezmemehojakofakt. Vnásledujícímtextubudemenejvětšíhospolečnéhodělitelečísel a 0 a a 1 značit NSD(a 0,a 1 ) 1.5. Dokažte,žeprokaždé a Z n existujetakové k,žebuď k/nnebo k=0a a = k. Předněpoznamenejme,žepro a=0vezmeme k=0.předpokládejme,že k >0, apoložme k=nsd(a,b).protože k/a,máme a k,atedy a k,protože a je nejmenší podalgebra vzhledem k inkluzi obsahující prvek a a o podalgebře k jsme ukázali, že prvek a rovněž obsahuje. Eukleidův algoritmus nám zajišťuje existencicelýchčísel uav,proněž k=nsd(a,n)=ua+vn,navícmůžemevzít u kladné,proto k=(u a)modn a.dostalijsmeidruhouinkluzi k a,tudíž a = k Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 15,+, ). Předchozí úvahy nám říkají, že se stačí omezit na podmnožiny uzavřené na + (viz1.3)ahledanépodalgebryjsoutvaru k =kz 15 = {k x x Z 15/k }pro k/n nebo k=0(viz1.4a1.5).toznamená,že 0Z 15 = {0}, 5Z 15 = {0,5,10}, 3Z 15 = {0,3,6,9,12}, 1Z 15 =Z 15 jsouprávěvšechnypodalgebryalgebry(z 15,+, ) Kolikexistujepodalgeberalgebry(Z 1100,+). Uvážili jsme, že pro každý dělitel čísla 1100 existuje právě jedna podalgebra algebry(z 1100,+).Protože1100= ,mámeprávě3 3 2=18jeho dělitelů,tedyalgebra(z 1100,+)obsahuje18podalgeber Najdětevšechnypodalgebryalgebry(Z 6,1). Jediný požadavek, který tentokrát klademe na podalgebru, je, aby šlo o množinu obsahující prvek 1, snadno nahlédneme, že takových množin máme k dispozici právě 2 5 =32. Nechť a 0 a 1 jsoudvěpřirozenáčísla.připomeňmeeukleidůvalgoritmushledánínejvětšíhospolečnéhodělitelečísel a 0 a a 1 :
3 3 Známe-li a i 1 a a i spočteme a i+1 =(a i 1 )mod a i.tedyvíme,žeexistujetakové q i Nže a i 1 = q i a i +a i+1 a a i+1 < a i.algoritmusskončí,když a n+1 =0,potom a n =NSD(a 0,a 1 ) Najděte pomocí Eukleidova algoritmu největší společný dělitel čísel 72 a 93. Najdětedáletakováceláčísla xay,abynsd(72,93)=x.72+y.93. První část úkolu je snadná, sepišme si i jakým způsobem jednotlivé zbytky po celočíselném dělení získáme: a 0 =93, a 1 =72, a 2 =93 72=21, a 3 = =9, a 4 =21 3.9=3=NSD(93,72) a 5 =0. Druhou část úlohy vyřešíme rovněž pomocí Eukleidova algoritmu, stačí si uvědomit,žekaždézčísel a i+1 dostanemejakoceločíselnoulineárníkombinacidvou předchozíchhodnot a i 1 a a i.jednoduchouindukčníúvahouzjistíme,žekaždéčíslo a i+1 jeceločíselnoulineárníkombinacihodnot a 0 a a 1.Konkrétně: a 2 =93 72=21, a 3 =9= =72 3.(93 72)= , a 4 =3=NSD(93,72)=21 2.9=(93 72) 2.( )= Zjistilijsme,že x= 9ay= Najděteceláčísla xaytak,aby x.18+y.25=1. Protože NSD(18, 25) = 1, zaručuje nám Eukleidův algoritmus existenci požadovanýchčísel x,y Zatentoalgoritmuspoužijemepodobnějakovpředchozíúloze i k jejich nalezení: a 0 =25, a 1 =18, a 2 =7=25 18, a 3 =4=18 2 7=18 2 (25 18)= , a 4 =3=7 4=25 18 ( )= , a 5 =NSD(25,18)=1=4 3= ( )= Najděteceločíselnéřešenírovnice x 18+y 25=10. Vynásobíme-lijižvyřešenourovnici =1desítkou,okamžitěvidíme, žerovnici x 18+y 25=10řeší x=10 7=70ay= 5 10= 50. Definujmenyníprokaždé k Z 217 zobrazení f k :Z 217 Z 217 ppředpisem f k (x)=(k x)mod Rozhodněte,zdaexistuje x Z 217,aby f k (x)=11,jestližea) k=100,b) k = 98. Existuje-li řešení, najděte ho a rozhodněte, zda je určeno jednoznačně. a)hledáme x Z 217,prokteréexistuje y Zsplňujícípodmínku100x+217y= 11.DíkyEukleidovualgoritmuafaktu,žeNSD(100,217)=1dokoncevíme,želze vyřešitrovnici100x+217y=coprokaždé c Z 217,tedyzobrazení f 100 jena
4 4 celoumnožinuz 217.Protožeovšemzobrazujekonečnoumnožinudosebe,musíjít ioprostézobrazení,tedyexistujepr8v2jednořešenívztahu f 100 (x)=11.zbývá ho najít stejnou cestou jako v předchozí úloze: 17= , 15= =100 5 ( )= , 2=17 15= ( )= , 1=15 7 2= ( )= Proto =11,tedy x=(11 102)mod217=37.Všimněme si, že z druhého a třetího kroku Eukleidova algoritmu jsme přímo mohli dostat 11=15 2 2= ( )= b)tentokrátseptáme,zdaexistuje x Z 217 a y Z,proněž98x+217y=11. Protože7dělí98i217,museloby7dělittakéčíslo11,cožnenípravda,prototakové xneexistuje Rozhodněte,zdaexistujeazdajeurčenojednoznačně x Z 217,aby f 98 (x)= 21. Uvažujemstejnějakovpředchozíúloze.Hledámetedy x Z 217 a y Z,pro něž98x+217y=21.protožensd(98,217)=7dělí21zaručujenámeukleidův algoritmus opět existenci řešení. Konkrétně hned v prvním kroku zjistíme, že 21 = ,tedy x = ( 2)mod217 = 215.Navíc(98 31)mod217 = 0,proto x= 2+31=29takéřeší f 98 (x)= Rozhodněte,prokterá kjezobrazení f k homomorfismema)algebry(z 217,+) dosebeb)algebry(z 217,+, )dosebe,kdeuvažujemeoperacemodulo217. a)snadnonahlédneme,žeprokaždé a,b Z 217 f k (a+b)=((a+b) k)mod217=(a k+ b k)mod217=f k (a)+f k (b), tedy f k jehomomorfismusprovšechna k Z 217. b)právějsmeověřili,ževzhledemkprvníoperacijezobrazení f k slučitelné provšechna k.dálejezjevněsplněnapodmínka f 1 (a b)=a b=f 1 (a) f 1 (b)a f 0 (a b)=0=f 0 (a) f 0 (b).konečnějakmile k=f k (1 1)=f k (1) f k (1)=k k, tedymusí217/k 2 k.snadnoovšemnahlédneme,žetoplatípouzepro k=0nebo k=1.tedyjsmezjistili,že f k jehomomorfismusalgebry(z 217,+, )dosebepouze pro k {0,1}. Uvažujmevdalšímmnožinu A={a,b,c}sbinárnímioperacemi a danými tabulkami: a b c a c b a b b a b c a b c a b c a a b c b b c a c c a b Najděte všechny podalgebry algebry(a, ).
5 5 Předně si uvědomme, že celá nosná množina A je podalgebrou každé algebry (s nosnou množinou A). Dále budeme postupně probírat podalgebry podle počtu prvků. Je-li {x}jednoprvkovápodalgebra A,zřejměmusíplatit x x = x,protože množina {x}mábýtuzavřenánaoperaci.snadnoztabulkyvyčeme,žetakovou vlastnost(mluvíme o idempotenci) splňuje pouze prvek c. Tedy máme právě jednu jednoprvkovou podalgebru c algebry A( ). Dáleuvažme,kterézdvouprvkovýchpodmnožin {a,b}, {a,c}a{b,c}jsoupodalgebry.zjevněpodalgebraobsahujícíprvek aužmusíobsahovatiprvek c=a a, tedy {a, b} není podalgebrou. Podobně podalgebra obsahující prvkek b musí obsahovatiprvek a=b b,tedyani {b,c}nenípodalgebrou.konečněztabulky vidíme,žemnožina {a,c}= a jeuzavřenánaoperaci,tedy {a,c}jejedinou dvouprvkovou podalgebra algebry(a, ). Dostáváme systém všech podalgeber: {c}, {a, c}, {a, b, c} Najděte všechny podalgebry algebry(a,, a), kde a označuje nulární operaci vyznačující prvek a. V předchozí úloze jsme našli všechny podmnožiny množiny A uzavřené na operaci, z nichž potřebujeme nyní vybrat podmnožiny uzavřené na nulární operaci a, tedy právě ty, které obsahují prvek a. Podalgebry algebry(a,, a) jsou tedy zřejmě právě množiny {a,c}, {a,b,c} Najděte všechny podalgebry algebry(a,, ). Tentokrát vybíráme ze systému množin uzavřených na operaci ty, které jsou navícuzavřenéna.protože c c=b,zbývánámpouzemnožina A. Další úlohy (1) Najdětevšechnypodalgebryakongruencealgebry C = {a,b,c,d,e,f}s jednoubinárníoperacídanoupředpisem x y= x. (2) UvažujmemnožinuZ n sunárníoperací + definovanoupředpisem a + = (a+1)mod n.popištevšechnypodalgebryavšechnykongruencenaz n ( + ). (3) Najdětevšechnaceločíselnářešenírovnice324 x+88 y= cpostupněpro c=0,2,88, 4, 88. (4) Najdětevšechnaceločíselnářešenírovnice15 x 44 y= cpostupněpro c=1,2, 2. (5) Najděte(všechna)celočíselnářešenírovnice15 x+18 y+10 z=1. (6) SpočítejtevtěleseZ 83 hodnoty15 1 a( ) 1. (7) VyřeštevtěleseZ 97 rovnici7 1 x=51 1. (8) Ověřte, že Eukleidův algoritmus pracuje správně.
(je okamžitě srozumitelné, jaké konkrétní racionální čísl máme na mysli, napíšemeli 5nebo 2 3
29./30.9. 1. Počítání v tělesech Uvažujme množinu všech racionálních čísel Q spolu s obvyklými operacemi + a a všimněme si běžných vlastností obou operací(tj. takových, jichž jsme bez rozmýšlení ochotni
VíceCo je to univerzální algebra?
Co je to univerzální algebra? Při studiu řadu algebraických struktur (grupoidy, pologrupy, grupy, komutativní grupy, okruhy, obory integrity, tělesa, polosvazy, svazy, Booleovy algebry) se často některé
VícePŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů
PŘEDNÁŠKA 7 Kongruence svazů PAVEL RŮŽIČKA Abstrakt. Definujeme svazové kongruence a ukážeme jak pro vhodné binární relace svazu ověřit, že se jedná o svazové kongruence. Popíšeme svaz Con(A) kongruencí
VíceÚlohy k procvičování textu o univerzální algebře
Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře Číslo za pomlčkou v označení úlohy je číslo kapitoly textu, která je úlohou procvičovaná. Každá úloha je vyřešena o několik stránek později. Kontrolní otázky
VícePŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy
PŘEDNÁŠKA 5 Konjuktivně disjunktivní termy, konečné distributivní svazy PAVEL RŮŽIČKA Abstrakt. Ukážeme, že každý prvek distributivního svazu odpovídá termu v konjuktivně-disjunktivním (resp. disjunktivně-konjunktivním)
VíceLineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy
Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy 1.1 Relace a funkce V celém textu budeme používat následující označení pro číselné množiny: N množina všech přirozených čísel bez nuly, N={1, 2,
Vícea počtem sloupců druhé matice. Spočítejme součin A.B. Označme matici A.B = M, pro její prvky platí:
Řešené příklady z lineární algebry - část 1 Typové příklady s řešením Příklady jsou určeny především k zopakování látky před zkouškou, jsou proto řešeny se znalostmi učiva celého semestru. Tento fakt se
VíceKongruence na množině celých čísel
121 Kapitola 4 Kongruence na množině celých čísel 4.1 Relace kongruence na množině celých čísel Vraťme se k úvahám o dělení se zbytkem. Na základní škole jsme se naučili, že když podělíme číslo 11 číslem
Vícex 2 = a 2 + tv 2 tedy (a 1, a 2 ) T + [(v 1, v 2 )] T A + V Příklad. U = R n neprázdná množina řešení soustavy Ax = b.
1. Afinní podprostory 1.1. Motivace. Uvažujme R 3. Jeho všechny vektorové podprostory jsou počátek, přímky a roviny procházející počátkem a celé R 3. Chceme-li v R 3 dělat geometrii potřebujeme i jiné
VíceTeorie grup 1 Příklad axiomatické teorie
Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie Alena Šolcová 1 Binární operace Binary operation Binární operací na neprázdné množině A rozumíme každé zobrazení kartézského součinu A x A do A. Multiplikativní
VíceMETRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY
PŘEDNÁŠKA 1 METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY 1.1 Prostor R n a jeho podmnožiny Připomeňme, že prostorem R n rozumíme množinu uspořádaných n tic reálných čísel, tj. R n = R } R {{ R }. n krát Prvky R n budeme
VíceV předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti
Kapitola 5 Vektorové prostory V předchozí kapitole jsme podstatným způsobem rozšířili naši představu o tom, co je to číslo. Nadále jsou pro nás důležité především vlastnosti operací sčítání a násobení
VícePojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace
RELACE Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace slouží k vyjádření vztahů mezi prvky nějakých množin. Vztahy mohou být různé povahy. Patří sem vztah býti potomkem,
VíceSvazy. Jan Paseka. Masarykova univerzita Brno. Svazy p.1/37
Svazy Jan Paseka Masarykova univerzita Brno Svazy p.1/37 Abstrakt Zmíníme se krátce o úplných a distributivních svazech, resp. jaké vlastnosti má řetězec reálných čísel. Svazy p.2/37 Abstrakt V této kapitole
VíceMatematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan 2. Homomorfismy V souvislosti se strukturami se v moderní matematice studují i zobrazení,
VíceTeoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz. Algebra Struktury s jednou operací
Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Algebra Struktury s jednou operací Teoretická informatika 2 Proč zavádíme algebru hledáme nástroj pro popis objektů reálného světa (zejména
VíceALGEBRA I. Mgr. Jan Žemlička, Ph.D. cvičení
ALGEBRA I. Mgr. Jan Žemlička, Ph.D. cvičení 6.10. Euklidův algoritmus a ekvivalence Nechť a 0 > a 1 jsou dvě přirozená čísla. Připomeňme Euklidův algoritmus hledání největšího společného dělitele (NSD)
VíceALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole
SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Matematický ústav v Opavě Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, tel. (553) 684 611 DENNÍ STUDIUM Téma 4: Grupy, okruhy a pole Základní pojmy unární operace, binární operace, asociativita,
VíceY36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování dat. Úvod. Róbert Lórencz. http://service.felk.cvut.cz/courses/y36bez lorencz@fel.cvut.cz
Y36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování dat Róbert Lórencz 1. přednáška Úvod http://service.felk.cvut.cz/courses/y36bez lorencz@fel.cvut.cz Róbert Lórencz (ČVUT FEL, 2007) Y36BEZ Bezpečnost přenosu a zpracování
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška sedmá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008. Obsah 1 Čísla a číselné obory 2 Princip indukce 3 Vybrané
Vícepro každé i. Proto je takových čísel m právě N ai 1 +. k k p
KOMENTÁŘE ÚLOH 43. ROČNÍKU MO, KATEGORIE A 1. Přirozené číslo m > 1 nazveme k násobným dělitelem přirozeného čísla n, pokud platí rovnost n = m k q, kde q je celé číslo, které není násobkem čísla m. Určete,
VíceLineární algebra : Lineární prostor
Lineární algebra : Lineární prostor (3. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. dubna 2014, 14:43 1 2 3.1 Aximotické zavedení lineárního prostoru Číselné těleso Celou lineární
VíceBooleova algebra Luboš Štěpánek
Booleova algebra Luboš Štěpánek Úvod Booleovaalgebra(čti búlova ),nazvanápodleirskéhomatematikaalogikageorge Boolea(1815 1864), je užitečná v mnoha matematických disciplínách a má velmi široké uplatnění
VíceCílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi
2.2. Cíle Cílem této kapitoly je uvedení pojmu matice a jejich speciálních typů. Čtenář se seznámí se základními vlastnostmi matic a s operacemi s maticemi Předpokládané znalosti Předpokladem zvládnutí
Více7 Konvexní množiny. min c T x. při splnění tzv. podmínek přípustnosti, tj. x = vyhovuje podmínkám: A x = b a x i 0 pro každé i n.
7 Konvexní množiny Motivace. Lineární programování (LP) řeší problém nalezení minima (resp. maxima) lineárního funkcionálu na jisté konvexní množině. Z bohaté škály úloh z této oblasti jmenujme alespoň
VícePolynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30
Počítání modulo polynom 3. přednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30 Obsah 1 Polynomy nad Zp Okruh Zp[x] a věta o dělení se zbytkem 2 Kongruence modulo polynom,
Více3. Algebraické systémy
Markl: 3.1. Morfismy a kongruence /ras31.doc/ Strana 1 3. Algebraické systémy Na rozdíl od klasické algebry, jejíž ústředním tématem jsou rovnice a potřebný aparát pro jejich řešení /matice, polynomy,.../,
Více[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).
Grupy, tělesa grupa: množina s jednou rozumnou operací příklady grup, vlastnosti těleso: množina se dvěma rozumnými operacemi příklady těles, vlastnosti, charakteristika tělesa lineární prostor nad tělesem
Vícemodp znamená zbytek po celočíselném dělení hodnotou p 1.1. Ověřte, že pro všechna celá a, b a libovolné přirozené n platí, že((a)modn +
30.9. 1. Tělesa Uvažujme například množinu všech racionálních čísel Q spolu s obvyklými operacemi + a a všimněme si běžných vlastností obou operací(tj. takových, jichž jsme bez rozmýšlení ochotni a schopni
VíceDůkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť.
Přednáška 3, 19. října 2015 Důkaz Heineho Borelovy věty. Bez újmy na obecnosti vezmeme celý prostor A = M (proč? úloha 1). Implikace. Nechť je (M, d) kompaktní a nechť X i = M i I je jeho pokrytí otevřenými
VícePolynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...
Polynomy Obsah Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1 Základní vlastnosti polynomů 2 1.1 Teorie........................................... 2 1.1.1 Zavedení polynomů................................
VíceMATEMATIKA. Diofantovské rovnice 2. stupně
MATEMATIKA Diofantovské rovnice 2. stupně LADISLAVA FRANCOVÁ JITKA KÜHNOVÁ Přírodovědecká fakulta, Univerzita Hradec Králové V tomto článku se budeme zabývat některými případy diofantovských rovnic 2.
VíceMatematická logika. Miroslav Kolařík
Matematická logika přednáška šestá Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika
VíceTOPOLOGIE A TEORIE KATEGORIÍ (2017/2018) 3. PREDNÁŠKA - KOMPAKTNÍ PROSTORY.
TOPOLOGIE A TEORIE KATEGORIÍ (2017/2018) 3. PREDNÁŠKA - KOMPAKTNÍ PROSTORY. PAVEL RŮŽIČKA 3.1. Kompaktní prostory. Buď (X, τ) topologický prostor a Y X. Řekneme, že A τ je otevřené pokrytí množiny Y, je-li
VíceVěta o dělení polynomů se zbytkem
Věta o dělení polynomů se zbytkem Věta. Nechť R je okruh, f, g R[x], přičemž vedoucí koeficient polynomu g 0 je jednotka okruhu R. Pak existuje jediná dvojice polynomů q, r R[x] taková, že st(r) < st(g)
VíceAritmetika s didaktikou I.
Katedra matematiky PF UJEP Aritmetika s didaktikou I. KM1 / 0001 Přednáška 10 Dělení se zbytkem O čem budeme hovořit: Binární operace dělení se zbytkem v N Struktury zbytkových tříd podle modulu Seznámíme
VíceZákladní pojmy teorie množin Vektorové prostory
Základní pojmy teorie množin Přednáška MATEMATIKA č. 1 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz 7. 10. 2010 Základní pojmy teorie množin Základní pojmy
VíceVZOROVÝ TEST PRO 1. ROČNÍK (1. A, 3. C)
VZOROVÝ TEST PRO. ROČNÍK (. A, 3. C) Zjednodušte daný příklad. (a 2 3 b 3 4) 2 (a 2 b 3 8) 3 max. 3 body 2 Ve které z následujících možností je uveden správný postup usměrnění daného zlomku a správný výsledek?
Více1 Linearní prostory nad komplexními čísly
1 Linearní prostory nad komplexními čísly V této přednášce budeme hledat kořeny polynomů, které se dále budou moci vyskytovat jako složky vektorů nebo matic Vzhledem k tomu, že kořeny polynomu (i reálného)
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda frantisek.stampach@fit.cvut.cz, karel.klouda@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VíceMnožiny, relace, zobrazení
Množiny, relace, zobrazení Množiny Množinou rozumíme každý soubor určitých objektů shrnutých v jeden celek. Zmíněné objekty pak nazýváme prvky dané množiny. Pojem množina je tedy synonymem pojmů typu soubor,
VíceÚlohy k procvičování textu o svazech
Úlohy k procvičování textu o svazech Číslo za pomlčkou v označení úlohy je číslo kapitoly textu, která je úlohou procvičovaná. Každá úloha je vyřešena o několik stránek později. Kontrolní otázky - zadání
VíceAlgebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám
Algebra 2 slidy k přednáškám KMI/ALG2 Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. Vytvořeno za podpory projektu FRUP_2017_052: Tvorba a inovace výukových opor
VíceMFF UK Praha, 22. duben 2008
MFF UK Praha, 22. duben 2008 Elektronický podpis / CA / PKI část 1. http://crypto-world.info/mff/mff_01.pdf P.Vondruška Slide2 Přednáška pro ty, kteří chtějí vědět PROČ kliknout ANO/NE a co zatím všechno
Více6 Lineární geometrie. 6.1 Lineární variety
6 Lineární geometrie Motivace. Pojem lineární varieta, který budeme v této kapitole studovat z nejrůznějších úhlů pohledu, není žádnou umělou konstrukcí. Příkladem lineární variety je totiž množina řešení
VíceTeorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.
Teorie množin V matematice je všechno množina I čísla jsou definována pomocí množin Informatika stojí na matematice Znalosti Teorie množin využijeme v databázových systémech v informačních systémech při
Více15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.
Učební texty k přednášce ALGEBRAICKÉ STRUKTURY Michal Marvan, Matematický ústav Slezská univerzita v Opavě 15. Moduly Definice. Bud R okruh, bud M množina na níž jsou zadány binární operace + : M M M,
VíceDiskrétní matematika 1. týden
Diskrétní matematika 1. týden Elementární teorie čísel dělitelnost Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky jaro 2015 Obsah přednášky 1 Problémy teorie čísel 2 Dělitelnost 3 Společní dělitelé
VícePŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI
PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI 2.1 Zobrazení 2 Definice 1. Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Zobrazení množiny A do množiny B je definováno jako množina F uspořádaných dvojic (x, y A B, kde ke každému
VíceÚlohy klauzurní části školního kola kategorie A
6. ročník matematické olympiády Úlohy klauzurní části školního kola kategorie A. V oboru reálných čísel řešte soustavu rovnic y + 3x = 4x 3, x + 3y = 4y 3. 2. V rovině uvažujme lichoběžník ABCD se základnami
VíceZáklady teorie množin
1 Základy teorie množin Z minula: 1. zavedení pojmů relace, zobrazení (funkce); prostá zobrazení, zobrazení na, bijekce 2. rozklady, relace ekvivalence, kongruence, faktorizace 3. uspořádání a některé
VíceLineární algebra : Násobení matic a inverzní matice
Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice (8. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 17. března 2014, 12:42 1 2 0.1 Násobení matic Definice 1. Buďte m, n, p N, A
Více1. Pologrupy, monoidy a grupy
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební textykpřednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2002/2003 Michal Marvan 1. Pologrupy, monoidy a grupy Algebra dvacátého století je nauka o algebraických strukturách.
Více)(x 2 + 3x + 4),
3 IREDUCIBILNÍ ROZKLADY POLYNOMŮ V T [X] 3 Ireducibilní rozklady polynomů v T [x] - rozklady polynomů na ireducibilní (dále nerozložitelné) prvky v oboru integrity polynomů jedné neurčité x nad tělesem
Více1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1
1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1 2 Aritmetické vektorové prostory 7 3 Eukleidovské vektorové prostory 9 Levá vnější operace Definice 5.1 Necht A B. Levou vnější
Více4 Počítání modulo polynom
8 4 Počítání modulo polynom Co se vyplatilo jendou, vyplatí se i podruhé. V této kapitole zavedeme polynomy nad Z p a ukážeme, že množina všech polynomů nad Z p tvoří komutativní okruh s jednotkou. Je-li
VíceNAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5
NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5 Definování množiny a jejích prvků Množina je souhrn nějakých věcí. Patří-li věc do množiny X, říkáme, že v ní leží, že je jejím prvkem nebo že množina X tuto věc obsahuje.
Více21ˆx 0 mod 112, 21x p 35 mod 112. x p mod 16. x 3 mod 17. α 1 mod 13 α 0 mod 17. β 0 mod 13 β 1 mod 17.
1. 2. test - varianta A Příklad 1.1. Kompletně vyřešte rovnici 21x 35 mod 112. Řešení. Protože gcd(112, 21) 21 má dle Frobeniovy věty rovnice řešení. Řešení nalezneme ve dvou krocích. Nejprve kompletně
Více5. Lokální, vázané a globální extrémy
5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,
Vícematiceteorie 1. Matice A je typu 2 4, matice B je typu 4 3. Jakých rozměrů musí být matice X, aby se dala provést
Úlohy k zamyšlení 1. Zdůvodněte, proč třetí řádek Hornerova schématu pro vyhodnocení polynomu p v bodě c obsahuje koeficienty polynomu r, pro který platí p(x) = (x c) r(x) + p(c). 2. Dokažte, že pokud
VíceSoustavy lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic 1 Spočítejte v C (komplexních číslech): -(4+3i), (4+3i) + (2-i), (4+3i) (2-i), (4+3i) -1, (4+3i) -1 (2-i) (4+3i) + (2-i) (4+2) + (3-1)i 6+2i, (4+3i) (2-i) (8+3) + (-4+6)i 11+2i,
Více2. přednáška 8. října 2007
2. přednáška 8. října 2007 Konvergence v metrických prostorech. Posloupnost bodů (a n ) M v metrickém prostoru (M, d) konverguje (je konvergentní), když v M existuje takový bod a, že lim n d(a n, a) =
VíceÚvod do informatiky. Miroslav Kolařík
Úvod do informatiky přednáška pátá Miroslav Kolařík Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008 a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní
VíceCharakteristika tělesa
16 6 Konečná tělesa V této kapitole budeme pod pojmem těleso mít na mysli vždy konečné komutativní těleso, tedy množinu s dvěma binárními operacemi (T, +, ), kde (T, +) je komutativní grupa s neutrálním
Víces dosud sestrojenými přímkami a kružnicemi. Abychom obrázky nezaplnili
Dělení úsečky ŠÁRKA GRGLITSOVÁ TOMÁŠ HOLAN Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha V tomto článku se budeme zabývat sadou geometrických úloh, které jsou tematicky podobné. Liší se jen hodnotou jednoho
VícePavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák, Josef Janyška LINEÁRNÍ ALGEBRA UČEBNÍ TEXT 2 0 1 8 Obsah 1 Vektorové prostory 1 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 1 2 Generování podprostor u............................
VícePavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT
Pavel Horák LINEÁRNÍ ALGEBRA A GEOMETRIE 1 UČEBNÍ TEXT 2 0 1 7 Obsah 1 Vektorové prostory 2 1 Vektorový prostor, podprostory........................ 2 2 Generování podprostor u............................
VíceMatematika I 2a Konečná pravděpodobnost
Matematika I 2a Konečná pravděpodobnost Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 24. 9. 2012 Obsah přednášky 1 Pravděpodobnost 2 Nezávislé jevy 3 Geometrická pravděpodobnost Viděli jsme už
VíceTOPOLOGIE A TEORIE KATEGORIÍ (2017/2018) 4. PREDNÁŠKA - SOUČIN PROSTORŮ A TICHONOVOVA VĚTA.
TOPOLOGIE A TEORIE KATEGORIÍ (2017/2018) 4. PREDNÁŠKA - SOUČIN PROSTORŮ A TICHONOVOVA VĚTA. PAVEL RŮŽIČKA 4.1. (Kvazi)kompaktnost a sub-báze. Buď (Q, ) uspořádaná množina. Řetězcem v Q budeme rozumět lineárně
VíceLenka Zalabová. Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita. zima 2012
Algebra - třetí díl Lenka Zalabová Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích zima 2012 Obsah 1 Dělitelnost 2 Grupy zbytkových tříd 3 Jedna z
VíceDefinice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují
Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují 1. u + v = v + u, u, v V 2. (u + v) + w = u + (v + w),
Více4. Kombinatorika a matice
4 Kombinatorika a matice 4 Princip inkluze a exkluze Předpokládejme, že chceme znát počet přirozených čísel menších než sto, která jsou dělitelná dvěma nebo třemi Označme N k množinu přirozených čísel
VíceZápadočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA MATEMATIKY, FYZIKY A TECHNICKÉ VÝCHOVY
Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA MATEMATIKY, FYZIKY A TECHNICKÉ VÝCHOVY VYBRANÉ KAPITOLY Z ELEMENTÁRNÍ ALGEBRY DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Jiří KRYČ Učitelství pro 2. stupeň ZŠ, obor
VíceEkvivalence. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5
doc. RNDr. Josef Kolář, CSc. Katedra teoretické informatiky FIT České vysoké učení technické v Praze c Josef Kolar, 2011 Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5 Evropský sociální fond.
Více64. ročník matematické olympiády Řešení úloh krajského kola kategorie A
64. ročník matematické olympiády Řešení úloh krajského kola kategorie A 1. Středy stran AC, BC označme postupně, N. Střed kružnice vepsané trojúhelníku KLC označme I. Úvodem poznamenejme, že body K, L
VíceTeorie množin Pavel Podbrdský
Teorie množin Pavel Podbrdský V matematice se s pojmem množina setkáváte na každém kroku. Jistě jste obeznámenispojmemmnožinyvšechpřirozenýchčísel,množinyvšechbodůvrovině,... Cílem této přednášky bude
VíceÚlohy domácí části I. kola kategorie C
68. ročník Matematické olympiády Úlohy domácí části I. kola kategorie C 1. Neznámé číslo je dělitelné právě čtyřmi čísly z množiny {6, 15, 20, 21, 70}. Určete, kterými. (Michal Rolínek) Řešení. Pokud by
VíceÚlohy krajského kola kategorie A
64. ročník matematické olympiády Úlohy krajského kola kategorie A 1. Je dán trojúhelník ABC s tupým úhlem při vrcholu C. Osa o 1 úsečky AC protíná stranu AB v bodě K, osa o 2 úsečky BC protíná stranu AB
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
VíceZáklady teorie množin
Základy teorie množin Teorie Výběr základních pojmů: Množina Podmnožina Prázdná množina Označení běžně používaných množin Množinová algebra (sjednocení, průnik, rozdíl) Doplněk množiny Potenční množina
VíceÚlohy klauzurní části školního kola kategorie B
65. ročník matematické olympiády Úlohy klauzurní části školního kola kategorie B 1. Kolika způsoby je možno vyplnit čtvercovou tabulku 3 3 čísly,, 3, 3, 3, 4, 4, 4, 4 tak, aby součet čísel v každém čtverci
Víceprůniku podmnožin, spojení je rovno sjednocení podmnožin a komplement je doplněk Obr. 5: Booleovy algebry
BOOLEOVY ALGEBRY Připomeňme si, že za Booleovu algebru považujeme každou algebru (B,,, 0, 1, ) s neprázdnou množinou B, binárními operacemi průsek, spojení, s prvky 0, 1 B a unární operací komplement,
VíceDoporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019
Doporučené příklady k Teorii množin, LS 2018/2019 1. přednáška, 21. 2. 2019 1. Napište množina x je prázdná (přesněji množina x nemá žádné prvky ) formulí základního jazyka teorie množin. 2. Dokažte ((x
VíceK2 7 E=. 2 1 Snadno zjistíme, že všechny nenulové násobky vektoru( 2, 1) jsou vlastními vektorymatice[ϕ]
. Vlastní čísla a vlastní vektory.. Uvažujme endomorfismus ϕ na reálném vektorovém prostoru R s maticí [ϕ] K = vzhledemkekanonickébázi K 6. (a) Najděte všechna vlastní čísla a všechny jim příslušné vlastní
VíceDosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty.
Kapitola 4 Tělesa Dosud jsme se zabývali pouze soustavami lineárních rovnic s reálnými koeficienty. Všechna čísla byla reálná, vektory měly reálné souřadnice, matice měly reálné prvky. Také řešení soustav
Více1. podzimní série. KdyžseLenkatuhleozkouškovémnudila,přišlanato,žepokudproreálnáčísla a, b, cplatí nerovnosti
1. podzimní série Téma: Triky Datumodeslání: ½½º Ò ¾¼½¼ ½º ÐÓ Ó Ýµ Miško vymyslel trik! Nejdříve požádá Tomáška, ať si vybere osmičku nebo devítku. Potom mu řekne, aby zvolené číslo vynásobil jakýmkoliv
VíceBáze a dimenze vektorových prostorů
Báze a dimenze vektorových prostorů Buď (V, +, ) vektorový prostor nad tělesem (T, +, ). Nechť u 1, u 2,..., u n je konečná posloupnost vektorů z V. Existují-li prvky s 1, s 2,..., s n T, z nichž alespoň
VíceGenerující kořeny cyklických kódů. Generující kořeny. Alena Gollová, TIK Generující kořeny 1/30
Generující kořeny cyklických kódů 6. přednáška z algebraického kódování Alena Gollová, TIK Generující kořeny 1/30 Obsah 1 Alena Gollová, TIK Generující kořeny 2/30 Hammingovy kódy Hammingovy kódy jsou
VíceMatematická analýza 1
Matematická analýza 1 ZS 2019-20 Miroslav Zelený 1. Logika, množiny a základní číselné obory 2. Limita posloupnosti 3. Limita a spojitost funkce 4. Elementární funkce 5. Derivace 6. Taylorův polynom Návod
VíceÚvod do teorie her
Úvod do teorie her 2. Garanční řešení, hry s nulovým součtem a smíšené strategie Tomáš Kroupa http://staff.utia.cas.cz/kroupa/ 2017 ÚTIA AV ČR Program 1. Zavedeme řešení, které zabezpečuje minimální výplatu
Více10. Vektorové podprostory
Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan Definice. Bud V vektorový prostor nad polem P. Podmnožina U V se nazývá podprostor,
VícePolynomy v moderní algebře
Polynomy v moderní algebře 2. kapitola. Neutrální a inverzní prvek. Grupa In: Karel Hruša (author): Polynomy v moderní algebře. (Czech). Praha: Mladá fronta, 1970. pp. 15 28. Persistent URL: http://dml.cz/dmlcz/403713
VíceMaticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:
3 Maticový počet 3.1 Zavedení pojmu matice Maticí typu (m, n, kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru: a 11 a 12... a 1k... a 1n a 21 a 22...
VíceŘešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a 1 2. 1 + a 2 2 1
Příklad 1. Určete všechna řešení následující soustavy rovnic nad Z 2 : 0 0 0 1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 0 1 0 1 0 1 1 Gaussovou eliminací převedeme zadanou soustavu na ekvivalentní soustavu v odstupňovaném
VíceVektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice
Vektorové podprostory, lineární nezávislost, báze, dimenze a souřadnice Vektorové podprostory K množina reálných nebo komplexních čísel, U vektorový prostor nad K. Lineární kombinace vektorů u 1, u 2,...,u
VíceNecht tedy máme přirozená čísla n, k pod pojmem systém lineárních rovnic rozumíme rovnice ve tvaru
2. Systémy lineárních rovnic V této kapitole se budeme zabývat soustavami lineárních rovnic s koeficienty z pole reálných případně komplexních čísel. Uvádíme podmínku pro existenci řešení systému lineárních
Více3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost
3 Lineární kombinace vektorů. Lineární závislost a nezávislost vektorů. Obrázek 5: Vektor w je lineární kombinací vektorů u a v. Vektory u, v a w jsou lineárně závislé. Obrázek 6: Vektor q je lineární
VícePomocný text. Polynomy
Pomocný text Polynomy Tato série bude o polynomech a to zejména o polynomech jedné proměnné (pokud nebude uvedeno explicitně, že jde o polynom více proměnných). Formálně je někdy polynom jedné proměnné
Víceoznačme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,
Komplexní čísla Množinu všech uspořádaných dvojic (x, y) reálných čísel x, y nazýváme množinou komplexních čísel C, jestliže pro každé dvě takové dvojice (x, y ), (x 2, y 2 ) je definována rovnost, sčítání
VíceV: Pro nulový prvek o lineárního prostoru L platí vlastnosti:
Zpracoval: hypspave@fel.cvut.cz. Základní vlastnosti abstraktních lineárních prostorů. Lineární závislost, nezávislost, báze, souřadnice vzhledem k bázi, matice lineárního zobrazení vzhledem k bázím.skalární
Více