Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu
|
|
- Ladislav Müller
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu 1. Teoretický rozbor řešeného problému: 1.1 Smyslové vnímání: Smyslové vnímání definujeme jako příjem a uvědomování si informací z vnějšího a vnitřního prostředí organismu. Děje se tak prostřednictvím receptorů, které můžeme rozdělit do různých skupin, podle jejich složitosti, druhu působící energie a místa podnětů. Jedněmi z nejdůležitějších smyslů u člověka jsou zrak a sluch, které společně s hmatem umožňují základní orientaci člověka v prostoru i v čase. Jsou nezbyté k dorozumívání a k zajištění základních potřeb člověka. Do jisté míry jsou některé smysly v určitých situacích zastupitelné, proto je mnohdy velmi složité kvantifikovat daný vjem tak, aby byl porovnatelný s jiným jedincem. Subjektivní vnímání intenzity určitého vjemu je tedy pro každého jedince jiné a může se měnit v čase (adaptace sluchu na danou hladinu hluku v prostředí, eliminace vjemu pachu při dlouhodobé expozici, stárnutí sluchového či zrakového orgánu, ). 1.2 Kvantifikace smyslového vnímání [1]: V historii se subjektivní fyziologií smyslů zabývali: Leonardo da Vinci, Kepler, Newton, Young aj., v 19. stol. pak: Purkyně, Fechner, Rutherford, Ewald, Corti, H. von Helmholtz aj. psychofyzika: řeší vztah mezi intenzitou podnětu a intenzitou počitku Weberův zákon (poč. 19. stol.) S/S = konst. ( S = postřehnutelná změna velikosti podnětu, S = velikost podnětu) Weber - Fechnerův zákon R = A. log (S/S o ) (R = počitek, A = konst., S = velikost podnětu, S o = velikost prahového podnětu) Objektivní fyziologie smyslů: od poloviny 20. stol.: Stevensův zákon R = A. S n (R = počitek, A = konst., S = velikost podnětu, n = 0,2-3,5 pro různé typy modalit, viz obr.1) Obrázek 1: Mocninné funkce pro modality: A (elektr. Bolestivý podnět), B (bolestivý podnět), C (tlak), D (vibrace 60 Hz), E (šum), F (tón 1 khz), G (bílé světlo) [1] 1/8
2 3.3 Mechanismus smyslového vnímání: Obrázek 2: Mechanismus smyslového vnímání [1] Fyzikální rozsah zpracovatelného podnětu závisí zejména na typu a vlastnostech receptoru, který daný podnět zpracovává, a též na zkušenosti daného jedince, tedy na interpretaci centrální nervové soustavy. 3.4 Zrak: Obrázek 3: Smyslové klamy při vnímání tvarů, mnohoznačné a nemožné obrazce a simultánní kontrast [1] 2/8
3 Lidské oko je obecně nejdůležitějším orgánem smyslového vnímání. Fakticky se jedná o primitivní optickou soustavu, tvořenou čočkou s proměnnou ohniskovou vzdáleností a stínítka (sítnice), která pomocí tyčinek a čípků fotochemickou cestou převádí obraz do podoby akčních potenciálů. Oko nedodává mozku jednoznačný obraz vnějšího světa. Ten nabývá významu na podkladě zkušenosti podle impulzů přiváděných zrakovým nervem. Na jednu stranu je tím kompenzována nedokonalost optické soustavy oka, na straně druhé může docházet k nepřesné interpretaci viděného obrazu (obrázek 3). Přechod od podnětu až po analýzu CNS (podle obrázku 2) není okamžitý, ale má určité zpoždění. U oka se toto zpoždění udává okolo 20 ms. Z toho vyplývá, že obrazce, které se mění rychlostí větší než cca 50 Hz bude člověk vnímat jako spojité. Na tomto principu je založena například televize. Zpoždění 20 ms je opět hodnota empirická, která platí pro průměrného člověka. Navíc je tato hodnota různá pro přímý pohled a pro periferní vidění. Pokud se na danou věc díváme přímo, má mozek tendenci blikání potlačovat, tedy hodnota pro přímý pohled bude jiná než pro pohled nepřímý. Dále též záleží na intenzitě světla jasnější objekty se jeví jako méně blikající (setrvačnost fotochemické reakce v oku). 3.5 Biofyzika vnímání zvuku: Sluch je opět jedním z nejdůležitějších smyslů. Samotný sluchový orgán je zcela výjimečný a ne všechny principy a pochody v něm byly do současné doby zcela uspokojivě vysvětleny. Jednak je to jeho extrémní citlivost a dále jeho schopnost potlačit superponované signály, které nejsou předmětem zájmu, neboli schopnost výběru určitého signálu ze směsi signálů jiných (informační šum). V jistém smyslu lze sluch charakterizovat jako velmi citlivý hmat. Prahová citlivost sluchového orgánu u zdravého člověka je asi I o =10-12 Wm -2 při frekvenci 1000 Hz. Toto číslo je označováno jako nulová hladina hlasitosti, respektive konvenční hodnota prahu slyšení (0dB) při frekvenci 1000 Hz. Při této prahové intenzitě zvuku jsou amplitudy pohybů ušního bubínku řádově rovny průměru atomu. Kmity bazilární membrány vykazují asi stejné amplitudy. Z hlediska současných znalostí je mechanismus, kterým tyto nepatrné výchylky mohou vyvolat dráždění nervových zakončení, jen nesnadno vysvětlitelný [2]. Citlivost sluchového orgánu není konstantní pro všechny frekvence stejně. Je to ovlivněno především geometrií vnějšího a vnitřního ucha. Frekvence, pro něž dochází k rezonanci jsou vnímány citlivěji než frekvence jiné. Zevní ucho (obrázek 4): - ušní boltec (optimálně slyšitelné zvuky dopadají na ušní boltec pod úhlem asi 15 o ) - zevní zvukovod (má funkci rezonátoru) pro délku rezonátoru L s kmitajícím vzduchovým sloupcem platí L = (2 n + 1) λ/4 (pro n = 0, 1, 2,...) a L = λ/4 (pro n = 0) 3/8
4 pro rezonanční kmitočet pak platí: f = v / λ 3 khz (pro L 27 mm) Obrázek 4:. Zevní zvukovod coby jednostranně otevřený válcový rezonátor [1] Střední ucho a vnitřní ucho: M kladívko, I - kovadlinka S třmínek, Ms m. stapedius, Tph tuba pharyngotympanica, P perylymfa, Dc ductus cochle-aris, U utriculus, Sa saculus, A sluchový nerv, K - kost Obrázek 5: Schéma středního a vnitřního ucha [1] Střední ucho zajišťuje přenos zvukového vlnění do oblasti vnitřního ucha, kde dochází k vlastní přeměně mechanického vlnění na akční potenciál pomocí vláskových buněk uvnitř blanitého hlemýždě (obrázek 5). Na obrázku 6 jsou uvedeny křivky hladin stejné hlasitosti jak je průměrné lidské ucho vnímá pro různé frekvence. Nejcitlivější je tedy lidské ucho na frekvence okolo 3 4 khz. 4/8
5 Tyto křivky byly opět získány empiricky a platí pro průměrného člověka. V klinické praxi se provádí vyšetření na audiometru, který má již v sobě tyto křivky uloženy a zjišťuje se tedy pouze odchylka od této křivky. Pro normálního zdravého člověka je tedy výstupem z tohoto audiometru přímka. Běžnými audiometry se provádí měření v pásmu Hz [2]. Pro přesná měření prahu slyšitelnosti (zejména v okrajových pásmech slyšitelného spektra) je nutno zajistit bezdozvukovou komoru a velmi kvalitní reprodukční aparaturu. Navíc se provádí měření pro levé a pravé ucho zvlášť (maskování druhého ucha šumem) a pro různá vedení zvuku (vzdušné vedení zvuku, kostní slyšení). Ačkoli se v literatuře uvádí, že kmitočtový rozsah lidského sluchu je 16 Hz 20 khz, tak dospělý člověk má toto pásmo menší, obvykle 40 Hz 17 khz. hlasitost (vlastnost subjektivního vjemu zvuku) je pravděpodobně určena počtem nervových vzruchů reagujících plnou intenzitou hladina hlasitosti: γ[db] = 10 log I / I o, dynamika sluchového orgánu je až 160 db (práh slyšitelnosti až práh bolesti), což je rozsah 16 řádů. Obrázek 6: Křivky hladin stejné hlasitosti [1] 5/8
6 2. Popis měřícího přípravku: Přípravek na obrázku 7 slouží ke změření základních frekvenčních vlastností lidského oka a ucha. Obsahuje generátor harmonického signálu, jehož frekvenci lze plynule měnit v rozsahu od cca 9 Hz do 30 khz. Nápisy u této regulace jsou jen orientační, přesnou hodnotu frekvence, která jde do sluchátek a se kterou bliká bílá LED, je nutno měřit externím čítačem. Dále též přípravek obsahuje regulátor hlasitosti (zisku), který je kalibrovaný přímo v decibelech a lze pomocí něj měnit (a odečítat) intenzitu zvuku v rozmezí asi 50 db. Obrázek 7: Popis přípravku 3. Úkol měření: a) Pomocí přípravku určete frekvenci při které je vaše oko ještě schopno vnímat blikání bílé LED. Určete tuto mezní frekvenci pro přímí pohled na diodu a pro periferní vidění. b) Změřte maximální a minimální frekvenci, kterou je vaše ucho ještě schopno vnímat. c) Pokuste se změřit spektrální charakteristiku svého ucha na základě určení prahu slyšení pro frekvence v rozsahu cca 16 Hz 20 khz 6/8
7 4. Postup měření: Uveďte přípravek do chodu zapojením jeho napájecího adaptéru. Měla by se rozsvítit bílá LED. Pokud se tak nestalo, pokuste se zakroutit jemnou regulací frekvence. a) Mezní frekvence oka - hrubou regulaci frekvence nastavte na rozsah Hz. Jemnou regulací frekvence postupně zvyšujte kmitočet blikání až do chvíle, kdy se vám bude subjektivně zdát, že už dioda nebliká. Frekvenci blikání odečtěte z čítače a zaznamenejte. - Měření proveďte pro přímý pohled na diodu a pro periferní vidění, kdy se budete dívat mimo LED s odklonem cca 45 stupňů b) Mezní frekvence ucha - Na přípravku i na sluchátkách nastavte maximální zesílení. - Jemnou regulaci frekvence stáhněte na minimum. - Hrubou regulaci frekvence nastavte na rozsah Hz - Připojte sluchátka k přípravku. - Jemnou regulací frekvence postupně zvyšujte kmitočet až do doby, kdy začnete ve sluchátkách slyšet tón - Pomocí čítače zaznamenejte nejnižší kmitočet, při kterém zvuk vnímáte - Hrubou regulaci frekvence přepněte na rozsah khz, jemnou regulaci stáhněte na minimum - Postupně zvyšujte frekvenci pomocí jemné regulace až do okamžiku, kdy tón přestanete vnímat. - Pomocí čítače zaznamenejte nejvyšší kmitočet, při kterém zvuk vnímáte c) Spektrální charakteristika ucha - Proveďte seřízení sluchátek - Pomocí hrubé a jemné regulace frekvence a čítače nastavte kmitočet na 1 khz. - Regulaci zisku nastavte na 0 db - Pomocí regulace hlasitosti na sluchátkách nastavte intenzitu zvuku tak, aby byla přesně na prahu slyšitelnosti. - Pro různé frekvence v rozsahu 20 Hz -20 khz hledejte práh slyšení otáčením regulace zisku - Pro každou frekvenci zaznamenejte zisk odpovídající vašemu prahu slyšení (odečtěte hodnotu ze stupnice u regulace zisku) - Naměřené hodnoty proložte grafem (vynášejte v logaritmickém měřítku a v decibelech do připraveného grafu) 7/8
8 5. Naměřené výsledky: a) Mezní frekvence oka: Přímý pohled: f max = Periferní vidění: f max = b) Mezní frekvence ucha: f min = f max = c) Spektrální charakteristika ucha: 6. Seznam přístrojů: 1. Přípravek pro určení fyziologických vlastností lidského oka a ucha 2. Kvalitní sluchátka 3. Napájecí zdroj pro přípravek (12V/500mA) 7. Rozbor a závěr: Literatura: [1] Hálek J.: Materiály k přednáškám z předmětu Lékařská biofyzika, Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci, Olomouc 2002 [2] Špitálský J. a kol.: Praktikum z lékařské biofyziky, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997, ISBN /8
Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí
Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější
VíceSmysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat
Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již
VíceMěření na nízkofrekvenčním zesilovači. Schéma zapojení:
Číslo úlohy: Název úlohy: Jméno a příjmení: Třída/Skupina: / Měřeno dne: Měření na nízkofrekvenčním zesilovači Spolupracovali ve skupině Zadání úlohy: Na zadaném Nf zesilovači proveďte následující měření
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné
VíceAkustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška
Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip
VíceTaje lidského sluchu
Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,
VíceVariace Smyslová soustava
Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,
VíceAkustika a biofyzika sluchu Biofyzika
Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Zvuk Mechanické vlnění Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách Rychlost šíření ve vzduchu: 340m/s = 1 Mach, při 0 C 322m/s Slyšitelný zvuk Mechanické vlnění
VíceMUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ
MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny
VíceZvuk a akustika. Helena Uhrová
Zvuk a akustika Helena Uhrová Zvuk Mechanické vlnění částic hmotného prostředí - zdroj rozruchu - prostředí ve kterém se rozruch šíří - vazba nebo mechanismus, kterým se přenos uskutečňuje Přenos energie
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceViditelné elektromagnetické záření
Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie
VíceVY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY
VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí,
VícePřednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:
AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz
VíceMechanické kmitání a vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický
VíceAkustika. Teorie - slyšení
Akustika Teorie - slyšení Sluchové ústrojí Sluchové ústrojí elektrický 10 ;,eden'i '(.. vz;ucrerrf f a vedení tekutinou Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu uchu patří
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)
a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami
VíceZvuková technika. letní semestr 2006/07. Libor Husník. fel.cvut.cz 2115 X37ZVT
Zvuková technika letní semestr 2006/07 Libor Husník husnik @ fel.cvut.cz 2115 X37ZVT Zvuková (audio) technika technologická zařízení sloužící ke snímání, zpracování, záznamu, přenosu a reprodukci zvuku
Vícemel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům.
m / Hudební akustika 42 mechanická soustava uspořádání mechanických prvků. Např. u hudebního nástroje představuje soustavu 1D struna houslí, 2D membrána bubnu a 3D zvon. Pro zkoumání vlastností těchto
VíceSluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze
Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceSenzorická fyziologie
Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na
VíceAkustické vlnění
1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:
VíceZvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém
Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch
VíceSluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory
Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části
Více1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.
1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1 Kmitání periodický pohyb: pohyb který se pravidelně opakuje
VíceVlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)
Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP
VíceVýzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN
NEBEZPEČNÝ HLUK Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN 978-80-87676-16-5 OBSAH Úvod 3 Jak vzniká zvuk 3 Vlnová délka 4 Kmitočty zvuku 4 Ucho řez 5 Oblast slyšení 6 Křivky stejné hlasitosti
VíceMapování hluku v terénu (práce v terénu)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Označení: EU-Inovace-F-8-17 Předmět: fyzika Cílová skupina: 8. třída Autor:
VíceZvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.
Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do
VíceČlověk smyslové orgány
Člověk smyslové orgány VY_12_INOVACE_PRV.123.34 Mgr.Charlotta Kurcová prosinec 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Člověk smyslové orgány. Podtéma: seznámení s lidskými smyslovými orgány a jejich
VíceNávrh frekvenčního filtru
Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude
Více- + C 2 A B V 1 V 2 - U cc
RIEDL 4.EB 10 1/6 1. ZADÁNÍ a) Změřte frekvenční charakteristiku operačního zesilovače v invertujícím zapojení pro růžné hodnoty zpětné vazby (1, 10, 100, 1000kΩ). Vstupní napětí volte tak, aby nedošlo
VíceÚvod do biomedicínské informatiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra kybernetiky Úvod do biomedicínské informatiky Audiometrie Jaroslav Pávek 20.11.2004 1 Anatomie sluchového ústrojí Sluchové ústrojí
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
VíceÚvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav LF MU v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Obsah přenášky Obecné poznatky o smyslovém vnímáni Vnímání zvuku Vlastnosti
VíceSMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA
SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské smyslové a nervové soustavy. Smyslová soustava patří sem zrak, sluch,
VíceZvuk a jeho vlastnosti
PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až
VíceDruhy smyslového vnímání
Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány
VíceMěření setrvačnosti lidského oka
Měření setrvačnosti lidského oka OTA KÉHAR Fakulta pedagogická ZČU, Plzeň Příspěvek si klade za cíl představit experiment, jak změřit setrvačnost lidského oka. Úloha vychází z principu skládání barev.
VíceSMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ
SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň
VíceDiagnostika sluchových vad
Klasifikace sluchových vad (opakování) a) místo vzniku postižení, b) doba vzniku postižení a c) stupeň postižení Základní pojmy z audiologie Sluchový práh Diagnostika sluchových vad - nejnižší intenzita
VícePřednášky z lékařské biofyziky
Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Biofyzika vnímání Obecná charakteristika smyslového vnímání Smyslové vnímání -
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich
VíceAkustika. 3.1 Teorie - spektrum
Akustika 3.1 Teorie - spektrum Rozklad kmitů do nejjednodušších harmonických Spektrum Spektrum Jedna harmonická vlna = 1 frekvence Dvě vlny = 2 frekvence Spektrum 3 vlny = 3 frekvence Spektrum Další vlny
VíceHarmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. 1
Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. Zadání. Naučte se pracovat s generátorem signálů Agilent 3320A, osciloskopem Keysight a střídavým voltmetrem Agilent 34405A. 2. Zobrazte
VíceTeoretický úvod: [%] (1)
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy ZESILOVAČ OSCILÁTOR 101-4R Zadání 1. Podle přípravku
VíceZvukové rozhraní. Základní pojmy
Zvukové rozhraní Zvukové rozhraní (zvukový adaptér) je rozšiřující rozhraní počítače, které slouží k počítačovému zpracování zvuku (vstup, výstup). Pro vstup zvuku do počítače je potřeba jeho konverze
Více3 Měření hlukových emisí elektrických strojů
3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních
VíceAkustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění
Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny
VíceMěření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové
Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec
VíceHluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce
Hluk je nechtěný zvuk Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce 2 Zvuk = mechanické vlnění λ vlnová délka, v rychlost postupného vlnění, (v = 340 m/s) v λ = vt = T perioda f f frekvence kmitání. Vlnová délka
VíceZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie
ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení
Více1.Zadání 2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU 3.TEORETICKÝ ROZBOR
RIEDL 4.EB 11 1/8 1.Zadání a) Změřte převodní charakteristiku optočlenu WK16321 U 2 =f(i f ) b) Ověřte přesnost obdélníkových impulzů o kmitočtu 100Hz a 10kHz při proudu vysílače 0,3I fmax a 0,9I fmax
VíceIng. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014
MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 Základní pojmy ZVUK Mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence
VíceZpracování informace v NS Senzorická fyziologie
Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších
VíceAkustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K
zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním
VíceZvuk a jeho vlastnosti
Tematická oblast Zvuk a jeho vlastnosti Datum vytvoření 3. prosince 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů 1.
VíceElektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení)
Střední škola informatiky a spojů, Brno, Čichnova 23 Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení) Studentská verze Zpracoval: Ing. Jiří Dlapal B R N O 2011 Úvod Výuka předmětu Elektrická měření
VíceFyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.
AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A
VíceDUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia
projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 04.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Mechanické vlnění, zvuk Materiály
VíceSignál v čase a jeho spektrum
Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě
VíceRadiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.
12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie
VíceMechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY
ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ
VíceZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha
ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené
VíceKvalita zvuku a obrazu v elektronických komunikacích aneb Ještě chceme HiFi?
Kvalita zvuku a obrazu v elektronických komunikacích aneb Ještě chceme HiFi? Doc. Ing. Jiří MASOPUST, CSc. Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulta elektrotechnická, ZČU v Plzni Kvalita
VíceAKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti
AKUSTIKA Tón a jeho vlastnosti Zvuky dělíme na dvě základní skupiny: 1. Tóny vznikají pravidelným chvěním zdroje zvuku, průběh závislosti výchylky na čase je periodický, jsou to např. zvuky hudebních nástrojů,
VíceObrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku
Laboratorní měření Seznam použitých přístrojů 1. 2. 3. 4. 5. 6. Laboratorní zdroj DIAMETRAL, model P230R51D Generátor funkcí Protek B803 Číslicový multimetr Agilent, 34401A Číslicový multimetr UT70A Analogový
Vícekde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1).
5. Hluková kritéria Při hodnocení účinků hluku na člověka je třeba přihlížet na objektivní fyziologické reakce, produktivitu práce a subjektivní slovní reakce na podněty. Při měření účinků hluku na lidi
VíceČVUT FEL. Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku
Laboratorní měření 2 Seznam použitých přístrojů 1. Laboratorní zdroj stejnosměrného napětí Vývojové laboratoře Poděbrady 2. Generátor funkcí Instek GFG-8210 3. Číslicový multimetr Agilent, 34401A 4. Digitální
VícePříklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)
Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje
VíceSMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor
SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá
Vícereceptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)
Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceTeorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u
Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,
VíceF. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci
František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost
VíceMěření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem
Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Problém A. V režimu váhového filtru A změřit závislost hladiny akustické intenzity LdB [ ] vibrační sirény na napětí UV [ ] napájecího zdroje.
VíceMĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH.
MĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH. 1. Měření napětí ručkovým voltmetrem. 1.1 Nastavte pomocí ovládacích prvků na ss zdroji napětí 10 V. 1.2 Přepněte voltmetr na rozsah 120 V a připojte
VíceObr. 1 Činnost omezovače amplitudy
. Omezovače Čas ke studiu: 5 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět definovat pojmy: jednostranný, oboustranný, symetrický, nesymetrický omezovač popsat činnost omezovače amplitudy a strmosti
VíceINFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK
7. ZVUK A HLUK ZVUK ZVUK JE MECHANICKÉ VLNĚNÍ V LÁTKOVÉM PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE SCHOPNO VYVOLAT SLUCHOVÝ VJEM. FREKVENCE TOHOTO VLNĚNÍ, KTERÉ JE ČLOVĚK SCHOPEN VNÍMAT, JSOU ZNAČNĚ INDIVIDUÁLNÍ A LEŽÍ V INTERVALU
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VíceAkustika pro posluchače HF JAMU
Akustika pro posluchače HF JAMU Zvukové vlny a kmity (1) 2 Vnímání zvuku (3) 2 Akustika hudebního nástroje (2) 2 Akustika při interpretaci (2) 3 Záznam hry na hudební nástroje (2) 4 Seminární a samostatné
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 12. 11. 2012 Pořadové číslo 07 1 Hlasitost Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika
VíceSpektrální analyzátor Ocean optics
Anna Kapchenko, Václav Dajčar, Jan Zmelík 4.3.21 1. Zadání: Spektrální analyzátor Ocean optics Získat praktické zkušenosti s měřením spektrálních charakteristik pomocí spektrálního analyzátoru Ocean Optics
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceVýukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí
Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu
VíceMěření hlukových map
Úloha č. 1 Měření hlukových map Úkoly měření: 1. Pomocí hlukoměru SL400 měřte rozložení hladin akustického tlaku v blízkosti zdroje hluku. 2. Pomocí hlukoměru SL400 měřte rozložení hladin akustického tlaku
VícePROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 23. 1. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 4 Pořadové číslo žáka: 24
VíceNázev: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku
Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Hudební výchova) Tematický
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceKmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění
Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení
VíceDUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory
DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:
VíceDetoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek
Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek UCHO Zrakem a sluchem člověk získává okolo 98 % všech informací.... Sluchem je možno vnímat jen malou součást elektromagnetického spektra. 2 SLUCH V porovnání
Více10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální
10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální iktální periodické Evokované potenciály sluchové (AEP) zrakové
Více5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I
5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup
Více