Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu"

Transkript

1 Fyziologické vlastnosti lidského zraku a sluchu 1. Teoretický rozbor řešeného problému: 1.1 Smyslové vnímání: Smyslové vnímání definujeme jako příjem a uvědomování si informací z vnějšího a vnitřního prostředí organismu. Děje se tak prostřednictvím receptorů, které můžeme rozdělit do různých skupin, podle jejich složitosti, druhu působící energie a místa podnětů. Jedněmi z nejdůležitějších smyslů u člověka jsou zrak a sluch, které společně s hmatem umožňují základní orientaci člověka v prostoru i v čase. Jsou nezbyté k dorozumívání a k zajištění základních potřeb člověka. Do jisté míry jsou některé smysly v určitých situacích zastupitelné, proto je mnohdy velmi složité kvantifikovat daný vjem tak, aby byl porovnatelný s jiným jedincem. Subjektivní vnímání intenzity určitého vjemu je tedy pro každého jedince jiné a může se měnit v čase (adaptace sluchu na danou hladinu hluku v prostředí, eliminace vjemu pachu při dlouhodobé expozici, stárnutí sluchového či zrakového orgánu, ). 1.2 Kvantifikace smyslového vnímání [1]: V historii se subjektivní fyziologií smyslů zabývali: Leonardo da Vinci, Kepler, Newton, Young aj., v 19. stol. pak: Purkyně, Fechner, Rutherford, Ewald, Corti, H. von Helmholtz aj. psychofyzika: řeší vztah mezi intenzitou podnětu a intenzitou počitku Weberův zákon (poč. 19. stol.) S/S = konst. ( S = postřehnutelná změna velikosti podnětu, S = velikost podnětu) Weber - Fechnerův zákon R = A. log (S/S o ) (R = počitek, A = konst., S = velikost podnětu, S o = velikost prahového podnětu) Objektivní fyziologie smyslů: od poloviny 20. stol.: Stevensův zákon R = A. S n (R = počitek, A = konst., S = velikost podnětu, n = 0,2-3,5 pro různé typy modalit, viz obr.1) Obrázek 1: Mocninné funkce pro modality: A (elektr. Bolestivý podnět), B (bolestivý podnět), C (tlak), D (vibrace 60 Hz), E (šum), F (tón 1 khz), G (bílé světlo) [1] 1/8

2 3.3 Mechanismus smyslového vnímání: Obrázek 2: Mechanismus smyslového vnímání [1] Fyzikální rozsah zpracovatelného podnětu závisí zejména na typu a vlastnostech receptoru, který daný podnět zpracovává, a též na zkušenosti daného jedince, tedy na interpretaci centrální nervové soustavy. 3.4 Zrak: Obrázek 3: Smyslové klamy při vnímání tvarů, mnohoznačné a nemožné obrazce a simultánní kontrast [1] 2/8

3 Lidské oko je obecně nejdůležitějším orgánem smyslového vnímání. Fakticky se jedná o primitivní optickou soustavu, tvořenou čočkou s proměnnou ohniskovou vzdáleností a stínítka (sítnice), která pomocí tyčinek a čípků fotochemickou cestou převádí obraz do podoby akčních potenciálů. Oko nedodává mozku jednoznačný obraz vnějšího světa. Ten nabývá významu na podkladě zkušenosti podle impulzů přiváděných zrakovým nervem. Na jednu stranu je tím kompenzována nedokonalost optické soustavy oka, na straně druhé může docházet k nepřesné interpretaci viděného obrazu (obrázek 3). Přechod od podnětu až po analýzu CNS (podle obrázku 2) není okamžitý, ale má určité zpoždění. U oka se toto zpoždění udává okolo 20 ms. Z toho vyplývá, že obrazce, které se mění rychlostí větší než cca 50 Hz bude člověk vnímat jako spojité. Na tomto principu je založena například televize. Zpoždění 20 ms je opět hodnota empirická, která platí pro průměrného člověka. Navíc je tato hodnota různá pro přímý pohled a pro periferní vidění. Pokud se na danou věc díváme přímo, má mozek tendenci blikání potlačovat, tedy hodnota pro přímý pohled bude jiná než pro pohled nepřímý. Dále též záleží na intenzitě světla jasnější objekty se jeví jako méně blikající (setrvačnost fotochemické reakce v oku). 3.5 Biofyzika vnímání zvuku: Sluch je opět jedním z nejdůležitějších smyslů. Samotný sluchový orgán je zcela výjimečný a ne všechny principy a pochody v něm byly do současné doby zcela uspokojivě vysvětleny. Jednak je to jeho extrémní citlivost a dále jeho schopnost potlačit superponované signály, které nejsou předmětem zájmu, neboli schopnost výběru určitého signálu ze směsi signálů jiných (informační šum). V jistém smyslu lze sluch charakterizovat jako velmi citlivý hmat. Prahová citlivost sluchového orgánu u zdravého člověka je asi I o =10-12 Wm -2 při frekvenci 1000 Hz. Toto číslo je označováno jako nulová hladina hlasitosti, respektive konvenční hodnota prahu slyšení (0dB) při frekvenci 1000 Hz. Při této prahové intenzitě zvuku jsou amplitudy pohybů ušního bubínku řádově rovny průměru atomu. Kmity bazilární membrány vykazují asi stejné amplitudy. Z hlediska současných znalostí je mechanismus, kterým tyto nepatrné výchylky mohou vyvolat dráždění nervových zakončení, jen nesnadno vysvětlitelný [2]. Citlivost sluchového orgánu není konstantní pro všechny frekvence stejně. Je to ovlivněno především geometrií vnějšího a vnitřního ucha. Frekvence, pro něž dochází k rezonanci jsou vnímány citlivěji než frekvence jiné. Zevní ucho (obrázek 4): - ušní boltec (optimálně slyšitelné zvuky dopadají na ušní boltec pod úhlem asi 15 o ) - zevní zvukovod (má funkci rezonátoru) pro délku rezonátoru L s kmitajícím vzduchovým sloupcem platí L = (2 n + 1) λ/4 (pro n = 0, 1, 2,...) a L = λ/4 (pro n = 0) 3/8

4 pro rezonanční kmitočet pak platí: f = v / λ 3 khz (pro L 27 mm) Obrázek 4:. Zevní zvukovod coby jednostranně otevřený válcový rezonátor [1] Střední ucho a vnitřní ucho: M kladívko, I - kovadlinka S třmínek, Ms m. stapedius, Tph tuba pharyngotympanica, P perylymfa, Dc ductus cochle-aris, U utriculus, Sa saculus, A sluchový nerv, K - kost Obrázek 5: Schéma středního a vnitřního ucha [1] Střední ucho zajišťuje přenos zvukového vlnění do oblasti vnitřního ucha, kde dochází k vlastní přeměně mechanického vlnění na akční potenciál pomocí vláskových buněk uvnitř blanitého hlemýždě (obrázek 5). Na obrázku 6 jsou uvedeny křivky hladin stejné hlasitosti jak je průměrné lidské ucho vnímá pro různé frekvence. Nejcitlivější je tedy lidské ucho na frekvence okolo 3 4 khz. 4/8

5 Tyto křivky byly opět získány empiricky a platí pro průměrného člověka. V klinické praxi se provádí vyšetření na audiometru, který má již v sobě tyto křivky uloženy a zjišťuje se tedy pouze odchylka od této křivky. Pro normálního zdravého člověka je tedy výstupem z tohoto audiometru přímka. Běžnými audiometry se provádí měření v pásmu Hz [2]. Pro přesná měření prahu slyšitelnosti (zejména v okrajových pásmech slyšitelného spektra) je nutno zajistit bezdozvukovou komoru a velmi kvalitní reprodukční aparaturu. Navíc se provádí měření pro levé a pravé ucho zvlášť (maskování druhého ucha šumem) a pro různá vedení zvuku (vzdušné vedení zvuku, kostní slyšení). Ačkoli se v literatuře uvádí, že kmitočtový rozsah lidského sluchu je 16 Hz 20 khz, tak dospělý člověk má toto pásmo menší, obvykle 40 Hz 17 khz. hlasitost (vlastnost subjektivního vjemu zvuku) je pravděpodobně určena počtem nervových vzruchů reagujících plnou intenzitou hladina hlasitosti: γ[db] = 10 log I / I o, dynamika sluchového orgánu je až 160 db (práh slyšitelnosti až práh bolesti), což je rozsah 16 řádů. Obrázek 6: Křivky hladin stejné hlasitosti [1] 5/8

6 2. Popis měřícího přípravku: Přípravek na obrázku 7 slouží ke změření základních frekvenčních vlastností lidského oka a ucha. Obsahuje generátor harmonického signálu, jehož frekvenci lze plynule měnit v rozsahu od cca 9 Hz do 30 khz. Nápisy u této regulace jsou jen orientační, přesnou hodnotu frekvence, která jde do sluchátek a se kterou bliká bílá LED, je nutno měřit externím čítačem. Dále též přípravek obsahuje regulátor hlasitosti (zisku), který je kalibrovaný přímo v decibelech a lze pomocí něj měnit (a odečítat) intenzitu zvuku v rozmezí asi 50 db. Obrázek 7: Popis přípravku 3. Úkol měření: a) Pomocí přípravku určete frekvenci při které je vaše oko ještě schopno vnímat blikání bílé LED. Určete tuto mezní frekvenci pro přímí pohled na diodu a pro periferní vidění. b) Změřte maximální a minimální frekvenci, kterou je vaše ucho ještě schopno vnímat. c) Pokuste se změřit spektrální charakteristiku svého ucha na základě určení prahu slyšení pro frekvence v rozsahu cca 16 Hz 20 khz 6/8

7 4. Postup měření: Uveďte přípravek do chodu zapojením jeho napájecího adaptéru. Měla by se rozsvítit bílá LED. Pokud se tak nestalo, pokuste se zakroutit jemnou regulací frekvence. a) Mezní frekvence oka - hrubou regulaci frekvence nastavte na rozsah Hz. Jemnou regulací frekvence postupně zvyšujte kmitočet blikání až do chvíle, kdy se vám bude subjektivně zdát, že už dioda nebliká. Frekvenci blikání odečtěte z čítače a zaznamenejte. - Měření proveďte pro přímý pohled na diodu a pro periferní vidění, kdy se budete dívat mimo LED s odklonem cca 45 stupňů b) Mezní frekvence ucha - Na přípravku i na sluchátkách nastavte maximální zesílení. - Jemnou regulaci frekvence stáhněte na minimum. - Hrubou regulaci frekvence nastavte na rozsah Hz - Připojte sluchátka k přípravku. - Jemnou regulací frekvence postupně zvyšujte kmitočet až do doby, kdy začnete ve sluchátkách slyšet tón - Pomocí čítače zaznamenejte nejnižší kmitočet, při kterém zvuk vnímáte - Hrubou regulaci frekvence přepněte na rozsah khz, jemnou regulaci stáhněte na minimum - Postupně zvyšujte frekvenci pomocí jemné regulace až do okamžiku, kdy tón přestanete vnímat. - Pomocí čítače zaznamenejte nejvyšší kmitočet, při kterém zvuk vnímáte c) Spektrální charakteristika ucha - Proveďte seřízení sluchátek - Pomocí hrubé a jemné regulace frekvence a čítače nastavte kmitočet na 1 khz. - Regulaci zisku nastavte na 0 db - Pomocí regulace hlasitosti na sluchátkách nastavte intenzitu zvuku tak, aby byla přesně na prahu slyšitelnosti. - Pro různé frekvence v rozsahu 20 Hz -20 khz hledejte práh slyšení otáčením regulace zisku - Pro každou frekvenci zaznamenejte zisk odpovídající vašemu prahu slyšení (odečtěte hodnotu ze stupnice u regulace zisku) - Naměřené hodnoty proložte grafem (vynášejte v logaritmickém měřítku a v decibelech do připraveného grafu) 7/8

8 5. Naměřené výsledky: a) Mezní frekvence oka: Přímý pohled: f max = Periferní vidění: f max = b) Mezní frekvence ucha: f min = f max = c) Spektrální charakteristika ucha: 6. Seznam přístrojů: 1. Přípravek pro určení fyziologických vlastností lidského oka a ucha 2. Kvalitní sluchátka 3. Napájecí zdroj pro přípravek (12V/500mA) 7. Rozbor a závěr: Literatura: [1] Hálek J.: Materiály k přednáškám z předmětu Lékařská biofyzika, Lékařská fakulta University Palackého v Olomouci, Olomouc 2002 [2] Špitálský J. a kol.: Praktikum z lékařské biofyziky, Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc 1997, ISBN /8

Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí

Fyziologická akustika. fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí Fyziologická akustika anatomie: jak to vypadá fyziologická akustika: jak to funguje psychologická akustika: jak to na nás působí hudební akustika: jak dosáhnout libých počitků Anatomie lidského ucha Vnější

Více

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat

Smysly. Biologie dítěte. Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Zrak Sluch Čich Chuť Hmat Smyslová centra v mozku Smyslová centra v mozku Adaptace smyslů Při dlouhodobém působení podnětu může většina smyslů otupět Např.: Čich necítíme pach v místnosti, kde jsme již

Více

Měření na nízkofrekvenčním zesilovači. Schéma zapojení:

Měření na nízkofrekvenčním zesilovači. Schéma zapojení: Číslo úlohy: Název úlohy: Jméno a příjmení: Třída/Skupina: / Měřeno dne: Měření na nízkofrekvenčním zesilovači Spolupracovali ve skupině Zadání úlohy: Na zadaném Nf zesilovači proveďte následující měření

Více

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška Sluchové ústrojí Vnitřní a vnější slyšení Zpěv, vlastní hlas Dechové nástroje Vibrace a chvění Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ obr. č. 1 SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ 5 smyslů: zrak sluch čich chuť hmat 1. ZRAK orgán = oko oční koule uložena v očnici vnímání viditelného záření, světla o vlnové délce 390-790 nm 1. ZRAK ochranné

Více

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška

Akustika. Teorie - slyšení. 5. Přednáška Akustika Teorie - slyšení 5. Přednáška http://data.audified.com/downlpublic/edu/zha_pdf.zip http://data.audified.com/downlpublic/edu/akustikaotazky03.pdf http://data.audified.com/downlpublic/edu/jamusimulatorspro103mac.dmg.zip

Více

Taje lidského sluchu

Taje lidského sluchu Taje lidského sluchu Markéta Kubánková, ČVUT v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Sluch je jedním z pěti základních lidských smyslů. Zvuk je signál zprostředkovávající informace o okolním světě,

Více

Variace Smyslová soustava

Variace Smyslová soustava Variace 1 Smyslová soustava 21.7.2014 16:06:02 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ SLUCH, ČICH, CHUŤ A HMAT Receptory Umožňují přijímání podnětů (informací). Podněty jsou mechanické, tepelné,

Více

Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika

Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Akustika a biofyzika sluchu Biofyzika Zvuk Mechanické vlnění Šíří se v plynech, kapalinách i pevných látkách Rychlost šíření ve vzduchu: 340m/s = 1 Mach, při 0 C 322m/s Slyšitelný zvuk Mechanické vlnění

Více

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ Čich Detekce chemických látek Čichový epitel v horní a zadní části nostní dutiny Umíme rozlišit více než 4 000 různých látek Čichové bb. vybaveny

Více

Zvuk a akustika. Helena Uhrová

Zvuk a akustika. Helena Uhrová Zvuk a akustika Helena Uhrová Zvuk Mechanické vlnění částic hmotného prostředí - zdroj rozruchu - prostředí ve kterém se rozruch šíří - vazba nebo mechanismus, kterým se přenos uskutečňuje Přenos energie

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Viditelné elektromagnetické záření

Viditelné elektromagnetické záření Aj to bude masakr 1 Viditelné elektromagnetické záření Vlnová délka 1 až 1 000 000 000 nm Světlo se chová jako vlnění nebo proud fotonů (záleží na okolnostech) 2 Optické záření 1645 Korpuskulární teorie

Více

VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY

VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY VY_32_INOVACE_FY.18 ZVUKOVÉ JEVY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí,

Více

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail:

Přednáší Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph. Ph.D. Experimentáln. michal.weisz. weisz@vsb.cz. E-mail: AKUSTICKÁ MĚŘENÍ Přednáší a cvičí: Kontakt: Ing. Michal WEISZ,Ph Ph.D. CPiT pracoviště 9332 Experimentáln lní hluková a klimatizační laboratoř. Druhé poschodí na nové menze kl.: 597 324 303 E-mail: michal.weisz

Více

Mechanické kmitání a vlnění

Mechanické kmitání a vlnění Mechanické kmitání a vlnění Pohyb tělesa, který se v určitém časovém intervalu pravidelně opakuje periodický pohyb S kmitavým pohybem se setkáváme např.: Zařízení, které volně kmitá, nazýváme mechanický

Více

Akustika. Teorie - slyšení

Akustika. Teorie - slyšení Akustika Teorie - slyšení Sluchové ústrojí Sluchové ústrojí elektrický 10 ;,eden'i '(.. vz;ucrerrf f a vedení tekutinou Ucho Ucho je složeno z ucha vnějšího, středního a vnitřního. K vnějšímu uchu patří

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán)

SOUSTAVA SMYSLOVÁ UCHO (sluchový orgán) a) Stavba ucha Smyslové buňky vnímají zvukové podněty Zvuk = mechanické vlnění Ucho se skládá ze tří částí: 1. Vnější ucho (boltec a zevní zvukovod) 2. Střední ucho (středoušní dutina se středoušními kůstkami

Více

Zvuková technika. letní semestr 2006/07. Libor Husník. fel.cvut.cz 2115 X37ZVT

Zvuková technika. letní semestr 2006/07. Libor Husník. fel.cvut.cz 2115 X37ZVT Zvuková technika letní semestr 2006/07 Libor Husník husnik @ fel.cvut.cz 2115 X37ZVT Zvuková (audio) technika technologická zařízení sloužící ke snímání, zpracování, záznamu, přenosu a reprodukci zvuku

Více

mel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům.

mel jednotka subjektivní výšky tónu. Výška tónu o frekvenci 1000 Hz a hladině akustického tlaku 40 db se rovná 1000 melům. m / Hudební akustika 42 mechanická soustava uspořádání mechanických prvků. Např. u hudebního nástroje představuje soustavu 1D struna houslí, 2D membrána bubnu a 3D zvon. Pro zkoumání vlastností těchto

Více

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze

Sluchové stimulátory. České vysoké učení technické v Praze Sluchové stimulátory České vysoké učení technické v Praze Zvuk jedna z forem energie (k šíření potřebuje médium) vzduchem se šíří jako pravidelné tlakové změny = vlny vlnová délka amplituda frekvence Sluch

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Senzorická fyziologie

Senzorická fyziologie Senzorická fyziologie Čití - proces přenosu informace o aktuálním stavu vnitřního prostředí a zevního okolí do formy signálů v CNS Vnímání (percepce) - subjektivní vědomá interpretace těchto signálů na

Více

Akustické vlnění

Akustické vlnění 1.8.3. Akustické vlnění 1. Umět vysvětlit princip vzniku akustického vlnění.. Znát základní rozdělení akustického vlnění podle frekvencí. 3. Znát charakteristické veličiny akustického vlnění a jejich jednotky:

Více

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém

Zvuk a sluch. Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém Zvuk a sluch 1 Stručný popis toho, jak vnímáme zvuk a jak funguje náš sluchový systém 1 Toto je první ze série brožurek firmy Widex o sluchu a o problémech se sluchem. 2 Od zvukové vlny ke slyšení Sluch

Více

Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory

Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Sluch, rovnová ž né u strojí, chémorécéptory Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0116 Sluchové ústrojí Umožňuje rozlišování zvuků. Ucho se skládá ze tří částí. Najdi v obrázku níže uvedené části

Více

1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno, FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, Kladno,   FYZIKA. Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1. KŠPA Kladno, s. r. o., Holandská 2531, 272 01 Kladno, www.1kspa.cz FYZIKA Kapitola 8.: Kmitání Vlnění Akustika Mgr. Lenka Hejduková Ph.D. 1 Kmitání periodický pohyb: pohyb který se pravidelně opakuje

Více

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí)

Vlnění. vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím. přenos energie bez přenosu látky. druhy vlnění: 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) Vlnění vlnění kmitavý pohyb částic se šíří prostředím přenos energie bez přenosu látky Vázané oscilátory druhy vlnění: Druhy vlnění podélné a příčné 1. a. mechanické vlnění (v hmotném prostředí) b. elektromagnetické

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18 Člověk IV. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP

Více

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN NEBEZPEČNÝ HLUK Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., 2016 ISBN 978-80-87676-16-5 OBSAH Úvod 3 Jak vzniká zvuk 3 Vlnová délka 4 Kmitočty zvuku 4 Ucho řez 5 Oblast slyšení 6 Křivky stejné hlasitosti

Více

Mapování hluku v terénu (práce v terénu)

Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Mapování hluku v terénu (práce v terénu) Označení: EU-Inovace-F-8-17 Předmět: fyzika Cílová skupina: 8. třída Autor:

Více

Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení.

Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk a jeho vlastnosti. Biofyzika slyšení. Zvuk Zvuk a jeho vlastnosti - Biofyzika slyšení - mechanické kmity pružného prostředí, jejichž kmitočet je v mezích slyšitelnosti lidského ucha, tj, od 16 do

Více

Člověk smyslové orgány

Člověk smyslové orgány Člověk smyslové orgány VY_12_INOVACE_PRV.123.34 Mgr.Charlotta Kurcová prosinec 2011 Já a můj svět, Prvouka 1. 3.ročník Téma: Člověk smyslové orgány. Podtéma: seznámení s lidskými smyslovými orgány a jejich

Více

Návrh frekvenčního filtru

Návrh frekvenčního filtru Návrh frekvenčního filtru Vypracoval: Martin Dlouhý, Petr Salajka 25. 9 2010 1 1 Zadání 1. Navrhněte co nejjednodušší přenosovou funkci frekvenčního pásmového filtru Dolní propusti typu Bessel, která bude

Více

- + C 2 A B V 1 V 2 - U cc

- + C 2 A B V 1 V 2 - U cc RIEDL 4.EB 10 1/6 1. ZADÁNÍ a) Změřte frekvenční charakteristiku operačního zesilovače v invertujícím zapojení pro růžné hodnoty zpětné vazby (1, 10, 100, 1000kΩ). Vstupní napětí volte tak, aby nedošlo

Více

Úvod do biomedicínské informatiky

Úvod do biomedicínské informatiky České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra kybernetiky Úvod do biomedicínské informatiky Audiometrie Jaroslav Pávek 20.11.2004 1 Anatomie sluchového ústrojí Sluchové ústrojí

Více

08 - Optika a Akustika

08 - Optika a Akustika 08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než

Více

Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru

Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav LF MU v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Obsah přenášky Obecné poznatky o smyslovém vnímáni Vnímání zvuku Vlastnosti

Více

SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA

SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA SMYSLOVÁ A NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské smyslové a nervové soustavy. Smyslová soustava patří sem zrak, sluch,

Více

Zvuk a jeho vlastnosti

Zvuk a jeho vlastnosti PEF MZLU v Brně 9. října 2008 Zvuk obecně podélné (nebo příčné) mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. frekvence leží v rozsahu přibližně 20 Hz až

Více

Druhy smyslového vnímání

Druhy smyslového vnímání Druhy smyslového vnímání Zpracoval: E-mail: Bobr0069@seznam.cz 1 Senzorické procesy a vnímání: Senzorické procesy jsou složkou adaptivní činnosti organismu. V průběhu fylogeneze se vyvinuly smyslové orgány

Více

Měření setrvačnosti lidského oka

Měření setrvačnosti lidského oka Měření setrvačnosti lidského oka OTA KÉHAR Fakulta pedagogická ZČU, Plzeň Příspěvek si klade za cíl představit experiment, jak změřit setrvačnost lidského oka. Úloha vychází z principu skládání barev.

Více

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ

SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY VY_32_INOVACE_10_12_PŘ VY_32_INOVACE_10_12_PŘ SMYSLY Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Speciální vzdělávací potřeby Klíčová slova Druh učebního materiálu Druh interaktivity Cílová skupina Stupeň

Více

Diagnostika sluchových vad

Diagnostika sluchových vad Klasifikace sluchových vad (opakování) a) místo vzniku postižení, b) doba vzniku postižení a c) stupeň postižení Základní pojmy z audiologie Sluchový práh Diagnostika sluchových vad - nejnižší intenzita

Více

Přednášky z lékařské biofyziky

Přednášky z lékařské biofyziky Přednášky z lékařské biofyziky Masarykova univerzita v Brně Úvod do biofyziky receptorů Biofyzika sluchového analyzátoru 1 Biofyzika vnímání Obecná charakteristika smyslového vnímání Smyslové vnímání -

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Vlnění a optika 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 2 mechanické kmitání a vlnění - základní druhy mechanického vlnění a jejich

Více

Akustika. 3.1 Teorie - spektrum

Akustika. 3.1 Teorie - spektrum Akustika 3.1 Teorie - spektrum Rozklad kmitů do nejjednodušších harmonických Spektrum Spektrum Jedna harmonická vlna = 1 frekvence Dvě vlny = 2 frekvence Spektrum 3 vlny = 3 frekvence Spektrum Další vlny

Více

Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. 1

Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. 1 Harmonický ustálený stav pokyny k měření Laboratorní cvičení č. Zadání. Naučte se pracovat s generátorem signálů Agilent 3320A, osciloskopem Keysight a střídavým voltmetrem Agilent 34405A. 2. Zobrazte

Více

Teoretický úvod: [%] (1)

Teoretický úvod: [%] (1) Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy ZESILOVAČ OSCILÁTOR 101-4R Zadání 1. Podle přípravku

Více

Zvukové rozhraní. Základní pojmy

Zvukové rozhraní. Základní pojmy Zvukové rozhraní Zvukové rozhraní (zvukový adaptér) je rozšiřující rozhraní počítače, které slouží k počítačovému zpracování zvuku (vstup, výstup). Pro vstup zvuku do počítače je potřeba jeho konverze

Více

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů

3 Měření hlukových emisí elektrických strojů 3 Měření hlukových emisí elektrických strojů Cíle úlohy: Cílem laboratorní úlohy je seznámit studenty s hlukem jako vedlejším produktem průmyslové činnosti, zásadami pro jeho objektivní měření pomocí moderních

Více

Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění

Akustické vlnění. Akustická výchylka: - vychýlení objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění Zvukové (akustické) vlny: Akustické vlnění elastické podélné vlny s frekvencí v intervalu 16Hz-kHz objektivní fyzikální příčina (akustická vlna) vyvolá subjektivní vjem (vnímání zvuku) člověk tyto vlny

Více

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové

Měření zvuku. Judita Hyklová. První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec Králové Středoškolská technika 2010 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Měření zvuku Judita Hyklová První soukromé jazykové gymnázium Hradec Králové, s r.o. Brandlova 875, 500 03 Hradec

Více

Hluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce

Hluk je nechtěný zvuk. Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce Hluk je nechtěný zvuk Hluk je zápach pro uši. Ambrose Bierce 2 Zvuk = mechanické vlnění λ vlnová délka, v rychlost postupného vlnění, (v = 340 m/s) v λ = vt = T perioda f f frekvence kmitání. Vlnová délka

Více

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie ZVUKOVÉ JEVY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie Odraz zvuku Vznik ozvěny Dozvuk Několikanásobný odraz Ohyb zvuku Zvuk se dostává za překážky Překážka srovnatelná s vlnovou délkou Pružnost Působení

Více

1.Zadání 2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU 3.TEORETICKÝ ROZBOR

1.Zadání 2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU 3.TEORETICKÝ ROZBOR RIEDL 4.EB 11 1/8 1.Zadání a) Změřte převodní charakteristiku optočlenu WK16321 U 2 =f(i f ) b) Ověřte přesnost obdélníkových impulzů o kmitočtu 100Hz a 10kHz při proudu vysílače 0,3I fmax a 0,9I fmax

Více

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014

Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 MĚŘENÍ AKUSTICKÝCH VELIČIN Ing. Barbora Hrubá, Ing. Jiří Winkler Kat. 225 Pozemní stavitelství 2014 Základní pojmy ZVUK Mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence

Více

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších

Více

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K zvuk každé mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem akustika zabývá se fyzikálními ději spojenými se vznikem zvukového vlnění, jeho šířením a vnímáním

Více

Zvuk a jeho vlastnosti

Zvuk a jeho vlastnosti Tematická oblast Zvuk a jeho vlastnosti Datum vytvoření 3. prosince 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů 1.

Více

Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení)

Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení) Střední škola informatiky a spojů, Brno, Čichnova 23 Elektrická měření pro I. ročník (Laboratorní cvičení) Studentská verze Zpracoval: Ing. Jiří Dlapal B R N O 2011 Úvod Výuka předmětu Elektrická měření

Více

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.

Fyzika_9_zápis_6.notebook June 08, 2015. Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid. AKUSTIKA Akustika = část fyziky, která se zabývá ZVUKEM (vznikem zvuku, vlastnostmi zv., šířením zv., lid.sluchem) Obory akusky Fyzikální a. Hudební a. Fyziologická a. Stavební a. Elektroakuska VZNIK A

Více

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia

DUM č. 14 v sadě. 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia projekt GML Brno Docens DUM č. 14 v sadě 10. Fy-1 Učební materiály do fyziky pro 2. ročník gymnázia Autor: Vojtěch Beneš Datum: 04.05.2014 Ročník: 1. ročník Anotace DUMu: Mechanické vlnění, zvuk Materiály

Více

Signál v čase a jeho spektrum

Signál v čase a jeho spektrum Signál v čase a jeho spektrum Signály v časovém průběhu (tak jak je vidíme na osciloskopu) můžeme dělit na periodické a neperiodické. V obou případech je lze popsat spektrálně určit jaké kmitočty v sobě

Více

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla. 12. Radiometrie a fotometrie 12.1. Základní optické schéma 12.2. Zdroj světla 12.3. Objekt a prostředí 12.4. Detektory světla 12.5. Radiometrie 12.6. Fotometrie 12.7. Oko 12.8. Měření barev 12. Radiometrie

Více

Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY Ing. Petr Žák VÝVOJ ČLOVĚKA vývoj člověka přizpůsobení okolnímu prostředí (adaptace) příjem informací o okolním prostředí smyslové orgány rozhraní pro příjem informací SMYSLOVÉ

Více

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené

Více

Kvalita zvuku a obrazu v elektronických komunikacích aneb Ještě chceme HiFi?

Kvalita zvuku a obrazu v elektronických komunikacích aneb Ještě chceme HiFi? Kvalita zvuku a obrazu v elektronických komunikacích aneb Ještě chceme HiFi? Doc. Ing. Jiří MASOPUST, CSc. Katedra aplikované elektroniky a telekomunikací Fakulta elektrotechnická, ZČU v Plzni Kvalita

Více

AKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti

AKUSTIKA. Tón a jeho vlastnosti AKUSTIKA Tón a jeho vlastnosti Zvuky dělíme na dvě základní skupiny: 1. Tóny vznikají pravidelným chvěním zdroje zvuku, průběh závislosti výchylky na čase je periodický, jsou to např. zvuky hudebních nástrojů,

Více

Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku

Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku Laboratorní měření Seznam použitých přístrojů 1. 2. 3. 4. 5. 6. Laboratorní zdroj DIAMETRAL, model P230R51D Generátor funkcí Protek B803 Číslicový multimetr Agilent, 34401A Číslicový multimetr UT70A Analogový

Více

kde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1).

kde a, b jsou konstanty závislé na střední frekvenci (viz tab. 5.1). 5. Hluková kritéria Při hodnocení účinků hluku na člověka je třeba přihlížet na objektivní fyziologické reakce, produktivitu práce a subjektivní slovní reakce na podněty. Při měření účinků hluku na lidi

Více

ČVUT FEL. Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku

ČVUT FEL. Obrázek 1 schéma zapojení měřícího přípravku. Obrázek 2 realizace přípravku Laboratorní měření 2 Seznam použitých přístrojů 1. Laboratorní zdroj stejnosměrného napětí Vývojové laboratoře Poděbrady 2. Generátor funkcí Instek GFG-8210 3. Číslicový multimetr Agilent, 34401A 4. Digitální

Více

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace) Mechanické kmitání (oscilace) pohyb, při kterém se těleso střídavě vychyluje v různých směrech od rovnovážné polohy př. kyvadlo Příklady kmitavých pohybů kyvadlo v pendlovkách struna hudebního nástroje

Více

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ - poskytují NS informace o vnější a vnitřním prostředí - tvořena z receptorů - volná zakončení neuronů - jednotlivé citlivé buňky nebo jejich soubory smyslový epitel receptor - buňka citlivá

Více

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS)

receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Smyslový orgán n = čidlo receptor dostředivá dráha ústředí v centrální nervové soustavě (CNS) Reflexní oblouk receptor dostředivá (aferentní,senzitivní) dráha ústředí odstředivá (eferentní,motorická) dráha

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,

Více

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost

Více

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem

Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Měření hladiny intenzity a spektrálního složení hluku hlukoměrem Problém A. V režimu váhového filtru A změřit závislost hladiny akustické intenzity LdB [ ] vibrační sirény na napětí UV [ ] napájecího zdroje.

Více

MĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH.

MĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH. MĚŘENÍ NAPĚTÍ A PROUDŮ VE STEJNOSMĚRNÝCH OBVODECH. 1. Měření napětí ručkovým voltmetrem. 1.1 Nastavte pomocí ovládacích prvků na ss zdroji napětí 10 V. 1.2 Přepněte voltmetr na rozsah 120 V a připojte

Více

Obr. 1 Činnost omezovače amplitudy

Obr. 1 Činnost omezovače amplitudy . Omezovače Čas ke studiu: 5 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět definovat pojmy: jednostranný, oboustranný, symetrický, nesymetrický omezovač popsat činnost omezovače amplitudy a strmosti

Více

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK

INFRAZVUK SLYŠITELNÝ ZVUK 7. ZVUK A HLUK ZVUK ZVUK JE MECHANICKÉ VLNĚNÍ V LÁTKOVÉM PROSTŘEDÍ, KTERÉ JE SCHOPNO VYVOLAT SLUCHOVÝ VJEM. FREKVENCE TOHOTO VLNĚNÍ, KTERÉ JE ČLOVĚK SCHOPEN VNÍMAT, JSOU ZNAČNĚ INDIVIDUÁLNÍ A LEŽÍ V INTERVALU

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta. Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Fyziologie (podpora pro kombinovanou formu studia) MUDr. Aleš Hejlek Cíle předmětu: Seznámit studenty s fyziologií všech systémů s

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Smysly člověka autor: Mgr. Lenka Jančíková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:

Více

Akustika pro posluchače HF JAMU

Akustika pro posluchače HF JAMU Akustika pro posluchače HF JAMU Zvukové vlny a kmity (1) 2 Vnímání zvuku (3) 2 Akustika hudebního nástroje (2) 2 Akustika při interpretaci (2) 3 Záznam hry na hudební nástroje (2) 4 Seminární a samostatné

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 12. 11. 2012 Pořadové číslo 07 1 Hlasitost Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Spektrální analyzátor Ocean optics

Spektrální analyzátor Ocean optics Anna Kapchenko, Václav Dajčar, Jan Zmelík 4.3.21 1. Zadání: Spektrální analyzátor Ocean optics Získat praktické zkušenosti s měřením spektrálních charakteristik pomocí spektrálního analyzátoru Ocean Optics

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů

Více

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření akustických projevů (hluk, akustický tlak, šíření v prostředí Autor: Doc. Ing. Josef Formánek, Ph.D. Podklady k principu

Více

Měření hlukových map

Měření hlukových map Úloha č. 1 Měření hlukových map Úkoly měření: 1. Pomocí hlukoměru SL400 měřte rozložení hladin akustického tlaku v blízkosti zdroje hluku. 2. Pomocí hlukoměru SL400 měřte rozložení hladin akustického tlaku

Více

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, DUKELSKÁ 13 PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE Provedl: Tomáš PRŮCHA Datum: 23. 1. 2009 Číslo: Kontroloval: Datum: 4 Pořadové číslo žáka: 24

Více

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku

Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku Název: Studium kmitů hudebních nástrojů, barva zvuku Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Hudební výchova) Tematický

Více

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová

Více

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Mechanické kmitání a vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění Kmitání mechanického oscilátoru Kmitavý pohyb Mechanický oscilátor = zařízení, které kmitá bez vnějšího působení

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory Karla Majera 370, 252 31 Všenory. Datum (období) vytvoření:

Více

Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek

Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek Detoxikace ucha a sluchu Ing. Vladimír Jelínek UCHO Zrakem a sluchem člověk získává okolo 98 % všech informací.... Sluchem je možno vnímat jen malou součást elektromagnetického spektra. 2 SLUCH V porovnání

Více

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální 10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální iktální periodické Evokované potenciály sluchové (AEP) zrakové

Více

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I

5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I 5-6 Somatosenzitivita, viscerosenzitivita, propriocepce a bolest I Význam a regulační povaha nervového systému ANTICIPACE Kortex Potenciální vstup Potenciální výstup Kortex Integrace CNS Senzor Vstup Výstup

Více