Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 28: , 2007 Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero The botanical survey of the Jezero Nature Reserve (Central Bohemia, Czech Republic) Jiří Malíček 28. října 177, Sedlčany, Česká republika; Abstract. The survey of flora of the Jezero Nature Reserve (near Dublovice village, Sedlčany region, Central Bohemia) during is given. 278 taxa of vascular plants were recorded. The high number of recorded species is caused by diversity of vegetation in the reserve. Aquatic macrophytes and littoral vegetation are the most significant plant communities. Rare plants growing in these communities are endangered because of succession. Key words: Jezero Nature Reserve, ponds, vegetation, Sedlčany region Úvod Přírodní rezervace Jezero o rozloze 7,09 ha se nachází 0,7 km severně od obce Dublovice u Sedlčan (bývalý okres Příbram). Jedná se o rybník s rozlohou 2,78 ha, z většiny zarostlý rákosinami. Pravděpodobně byl založen v dobách působení Jakuba Krčína na Sedlčansku, tedy v 16. století. Rybník nemá žádný přítok, přítomný je pouze odtokový kanál. Nadmořská výška rezervace se pohybuje mezi m n. m. V okolí Jezera lze pozorovat vyvýšeniny přirozeného původu. V místech dnešního rybníka se údajně ještě před jeho založením stahovala voda, čímž zdejší horniny rychleji zvětrávaly a vzniklo zde malé jezírko. Odtud dostaly rybník i pozdější rezervace své jméno. Podloží chráněného území tvoří granodiorit kozárovického typu (Malíček et al. 2007). Přírodní rezervace zde byla vyhlášena kvůli ochraně a uchování rybníka s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů hmyzu, obojživelníků, plazů a ptáků, dále k ochraně významného hnízdiště ptactva a ochraně biodiverzity spo- 353 Bohemia centralis 28-2.indd :13:36

2 BOHEMIA CENTRALIS 28 lečenstev v krajině. Četné porosty rákosin skýtají velmi vhodné prostředí pro hnízdění řady druhů ptactva, např. čírky modré, chřástala vodního, kopřivky obecné, motáka pochopa a potápky malé. V přilehlých listnatých lesních porostech hnízdí např. žluva hajní a krutihlav obecný. Celkem na lokalitě hnízdí asi 50 druhů ptáků (Křížek 1998). Velmi významná je též fauna obojživelníků, zastoupená 10 druhy, z nejvýznamnějších se zde rozmnožují např. čolek velký, čolek obecný, blatnice skvrnitá, skokan rašelinný a bohatá populace kuňky obecné. Z plazů stojí za zmínku populace užovky obojkové (Fischer et Hlaváček 2002). Občas bývá pozorována vydra říční. Také mezi bezobratlými lze nalézt několik vzácných druhů, např. vážku jasnoskvrnnou a reliktního brouka z čeledi střevlíkovitých Pterostichus minor (Hovorka 1998). Historie botanického průzkumu Záznamy o květeně PR Jezero jsou velmi chudé. Nepodařilo se dohledat žádné starší údaje o lokalitě. První orientační botanický průzkum zde provedl RNDr. Rudolf Hlaváček z Hornické muzea v Příbrami, který lokalitu navštívil Vegetaci rybníka a jeho nejbližšího okolí rozčlenil na čtyři společenstva: porosty dřevin (lem osik, dubů a vrb; jasenina; sublitorální olšina; sublitorální vrbina se Salix fragilis), sublitorální rákosiny (as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae), vodní makrofyta (as. Utricularietum australis) a eutrofizovaný epilitorál (porosty Urtica dioica). Z významnějších rostlin uvádí výskyt Lemna trisulca a blíže neurčené Utricularia sp. Zapsal též neúplný druhový soupis cévnatých rostlin obsahující 27 taxonů. Rybník charakterizoval z botanického hlediska jako průměrnou vodní nádrž (Fischer et Hlaváček 2002). Veškeré pozdější botanické průzkumy PR Jezero již obstarával Jiří Malíček, který lokalitu sleduje od roku Podrobná botanická charakteristika chráněného území byla zpracována v práci Malíček (2003). Stručný výčet nejvýznamnějších druhů byl publikován v knize Malíček et al. (2007). Vegetace Litorální porosty V litorálních porostech převažuje Typha latifolia. Místy se uplatňuje také Glyceria maxima a vzácně se objevuje Typha angustifolia. Z významnějších druhů se v rákosinách vyskytují Schoenoplectus lacustris a Carex pseudocyperus, z ostatních Sparganium erectum, Juncus effusus a hojně Solanum dulcamara. Před rokem 2000 zaujímaly rákosiny necelé dvě třetiny vodní plochy. V současné době se nachází přibližně na třech čtvrtinách. Velmi rychlé šíření rákosin potlačilo 354 Bohemia centralis 28-2.indd :13:37

3 Jiří Malíček: Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero Obr. 1. Mapka s nálezy významnějších druhů na území PR Jezero Fig. 1. Map of significant findings of plants in the Jezero Nature Reserve především vodní makrofyta, z nichž pravděpodobně vymizely některé druhy. Lze předpokládat, že v několika následujících letech zaroste téměř celá vodní nádrž rákosinami. Vodní makrofyta Vodní makrofyta nejsou v PR Jezero dobře vyvinuta. Místa, na nichž bylo vodní rostlinstvo v nedávné době zachováno, zarůstají druhem Typha latifolia. Jejich rozvoji brání též pravidelné vysychání značné části rybníka a postupné zazemňování. Hojným druhem stále zůstává Lemna trisulca, uplatňuje se i Utricularia australis. Vzácný je Potamogeton natans. Z dalších druhů zde rostou Lemna minor a Spirodela polyrhiza. Ojediněle se podařilo zaznamenat i Batrachium cf. aquatile. Zajímavostí je početný výskyt mechu Leptodictyum riparium. Porosty dřevin Porosty dřevin zaujímají téměř dvě třetiny plochy rezervace. V drtivé většině převažují listnaté porosty, pouze v západní části byl vysázen svou rozlohou nevýznamný bor s Pinus sylvestris. Značná část lesních porostů je různorodého složení. Uplatňují se zde především Quercus robur, Populus tremula, Acer platanoides, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, Quercus rubra atd. V keřovém patře jsou významné Sambucus nigra a Crataegus sp. Dalším rozsáhlým celkem je jasenina na jižním okraji MCHÚ. Mimo Fraxinus excelsior zde v menší míře nalezneme také Acer pseudoplatanus 355 Bohemia centralis 28-2.indd :13:37

4 BOHEMIA CENTRALIS 28 a Tilia cordata. Zajímavé jsou porosty vrb se Salix fragilis a olší s Alnus glutinosa v litorálu rybníka. Ty jsou zastoupeny ale pouze maloplošně a část stromů je již zcela suchá. Významná je také malá acidofilní doubrava při severovýchodním okraji PR. V podrostu se vyskytují např. Poa nemoralis, Festuca ovina, Silene nutans, Viola riviniana a v roce 2005 byl nalezen 1 exemplář chráněné Platanthera bifolia. Značná část lesních porostů je eutrofizovaná a dominantním druhem se stává Urtica dioica. Tyto porosty jsou botanicky bezvýznamné. Pro území zajímavá je přítomnost značného množství poměrně starých a mohutných exemplářů Tilia cordata a Quercus robur. Teplomilné trávníky a skalka Fragmenty teplomilných trávníků při jihovýchodním a severovýchodním okraji MCHÚ obohacují území o řadu zajímavých druhů. Nejlépe jsou vyvinuty v okolí skalky na severovýchodním okraji rezervace. Ve skalce je významný výskyt druhu Jovibarba globifera, který se v regionu mimo kaňon Vltavy vyskytuje jen velmi vzácně. Díky nepříliš vzdálenému údolí Vltavy se do PR Jezero mohla rozšířit řada teplomilnějších rostlin. Z typických druhů byly zaznamenány Veronica dillenii, Koeleria pyramidata, Dianthus carthusianorum, Phleum phleoides, Galium pumilum, Helianthemum grandiflorum, Artemisia campestris, Sedum reflexum, Centaurea stoebe a Euphorbia cyparissias. Uplatňuje se dokonce i Calluna vulgaris. Na jihovýchodním okraji se podařilo zaznamenat Jasione montana, Trifolium alpestre a Scabiosa ochroleuca. Trávníky místy přechází v nežádoucí porosty Calamagrostis epigejos. Teplomilné trávníky na severním okraji PR obohacuje několik druhů rostlin, které se do rezervace rozšířily z přilehlého pole. Tyto rostliny se v chráněném území objevují nepravidelně a jen v malých populacích či několika exemplářích. Jedná se např. o Scleranthus annuus, Apera spica-venti, Thlaspi arvense, Veronica triphyllos, Myosotis arvensis a Convolvulus arvensis. V těsném sousedství MCHÚ se z významných druhů objevují Aphanes arvensis, Valerianella dentata a hojně Centaurea cyanus. Společenstva ruderálních rostlin Nedokonale vyvinutá ruderální flóra se vyskytuje v menší míře pouze kolem silnic, které z východní i západní strany tvoří hranice rezervace. V blízkosti skalky se objevují porosty s Poa annua, Plantago major, Bellis perennis, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium repens a Polygonum aviculare agg. V okolí silnice rostou např. Atriplex patula, Echinochloa crus-galli, Descurainia sophia, Heracleum sphondylium, Sisymbrium officinale a Rumex obtusifolius. Zajímavá je přítomnost některých pěstovaných druhů rostlin. Jedná se především o Allium schoenoprasum, Aquilegia vulgaris, Viola odorata, Ribes rubrum, Ribes nigrum a Ilex aquifolium. 356 Bohemia centralis 28-2.indd :13:38

5 Jiří Malíček: Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero Obnažená dna Během suchých roků se na mělkých částech rybníka objevují společenstva obnažených den. V posledních letech můžeme tuto vegetaci pozorovat téměř každoročně, protože v letním období Jezero zpravidla vysychá. K hojným druhům patří Alisma plantago-aquatica, Alopecurus aequalis, Eleocharis acicularis, Gnaphalium uliginosum, Trifolium hybridum, Ranunculus sceleratus, vzácněji můžeme nalézt Rorippa palustris a Oenanthe aquatica. Nejvýznamnějším druhem obnažených den v PR Jezero je Myosotis caespitosa, která hojně roste i na březích rybníku za normálního stavu vody. Seznam zjištěných cévnatých rostlin na území rezervace Následující seznam obsahuje druhy zaznamenané na území PR Jezero v období Hodnocení Červeného seznamu je sjednoceno podle práce Procházka (2001), hodnocení kategorie ohrožení k účelům ochrany podle přílohy k vyhlášce 395/1992 Sb. Nomenklatura je sjednocena podle práce Kubát et al. (2002). Herbářové doklady jsou uloženy v herbáři autora. Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis canina Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium 1 Alchemilla cf. monticola Alisma plantago-aquatica Alliaria petiolata Allium schoenoprasum Alnus glutinosa Alopecurus aequalis Alopecurus pratensis Amaranthus retroflexus Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Anthyllis vulneraria Apera spica-venti Aquilegia vulgaris C3 Arabidopsis thaliana Arrhenatherum elatius Artemisia campetris Artemisia vulgaris Atriplex patula Avenella flexuosa Avenula pubescens Ballota nigra Barbarea vulgaris Batrachium cf. aquatile Bellis perennis Betula pendula Bidens cernua Bidens tripartita Briza media Bromus hordeaceus Bromus sterilis Bryonia alba Calamagrostis arundinacea Calamagrostis epigejos Calluna vulgaris Campanula patula Campanula rotundifolia Capsella bursa-pastoris Cardamine pratensis Carex caryophyllea Carex contigua Carex hirta Carex ovalis 357 Bohemia centralis 28-2.indd :13:39

6 BOHEMIA CENTRALIS 28 Carex pseudocyperus Carex vesicaria Carex vulpina Carum carvi Centaurea scabiosa Centaurea stoebe Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cirsium arvense Cirsium palustre Cirsium vulgare Convolvulus arvensis Conyza canadensis Corylus avellana Crataegus praemonticola Crataegus x fallacina Cynoglossum officinale Dactylis glomerata Daucus carota Descurainia sophia Deschampsia cespitosa Dianthus carthusianorum Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Echinochloa crus-galli Echium vulgare Eleocharis acicularis Eleocharis palustris Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium hirsutum Epilobium montanum Epilobium palustre Epilobium tetragonum Equisetum arvense Erigeron annuus Erodium cicutarium Erophila verna Euonymus europaea Euphorbia cyparissias Fallopia convolvulus Festuca ovina Festuca pratensis Festuca rubra Ficaria verna Filipendula ulmaria Fragaria vesca Fraxinus excelsior Galeopsis bifida Galeopsis tetrahit Galium album Galium aparine Galium palustre Galium pumilum Galium uliginosum Geranium pusillum Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Glyceria fluitans Glyceria maxima Gnaphalium uliginosum Helianthemum grandiflorum Heracleum sphondylium Hieracium murorum Hieracium pilosella Hieracium sabaudum Holcus lanatus Hordeum vulgare Hylotelephium jullianum Hypericum perforatum Chaerophyllum temulum Chenopodium album agg. Ilex aquifolium Impatiens parviflora Jasione montana Jovibarba globifera C3 Juncus articulatus Juncus effusus Juncus tenuis Knautia arvensis Koeleria pyramidata Lamium album Lamium purpureum Lapsana communis Lathyrus pratensis Lemna minor Lemna trisulca Linaria vulgaris Lolium multiflorum Lotus corniculatus Lupinus polyphyllus Luzula campestris Lycopus europaeus 358 Bohemia centralis 28-2.indd :13:39

7 Jiří Malíček: Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero Lychnis flos-cuculi Lysimachia nummularia Lysimachia vulgaris Lythrum salicaria Malus domestica Matricaria discoidea Matricaria recutita Medicago lupulina Mentha arvensis Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosotis caespitosa C3 Myosotis palustris agg. Myosotis stricta Myosoton aquaticum Oenanthe aquatica 2 Persicaria amphibia Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia subsp. pallida Persicaria maculosa Phalaris arundinacea Phleum phleoides Phleum pratense Pimpinella saxifraga Pinus nigra Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Platanthera bifolia C3, 3, CITES Poa annua Poa bulbosa Poa compressa Poa nemoralis Poa palustris Poa pratensis Poa trivialis Polygonum aviculare agg. Populus tremula Potamogeton natans Potentilla argentea Potentilla tabernaemontani Prunus avium Prunus spinosa Pyrus communis Pyrus pyraster Quercus petraea Quercus robur Quercus rubra Ranunculus acris Ranunculus bulbosus Ranunculus flammula Ranunculus repens Ranunculus sceleratus Raphanus raphanistrum Ribes nigrum Ribes rubrum Ribes uva-crispa Robinia pseudacacia Rorippa palustris Rosa canina subsp. canina Rosa canina subsp. corymbifera Rubus dollnensis Rubus franconicus Rubus mollis Rubus ideaus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex obtusifolius Rumex crispus Salix alba Salix caprea Salix cinerea Salix fragilis Sambucus nigra Sanguisorba minor Saxifraga granulata Scabiosa ochroleuca Scirpus sylvaticus Scleranthus annuus Scleranthus perennis Scrophularia nodosa Scutellaria galericulata Securigera varia Sedum reflexum Sedum sexangulare Senecio jacobaea Schoenoplectus lacustris Silene latifolia subsp. alba Silene nutans Sisymbrium officinale Solanum dulcamara Solidago canadensis Sonchus oleraceus Sorbus aucuparia 359 Bohemia centralis 28-2.indd :13:40

8 BOHEMIA CENTRALIS 28 Sparganium erectum Spirodela polyrhiza Stellaria graminea Stellaria media Taraxacum sect. Ruderalia Thlaspi arvense Thymus pulegioides Tilia cordata Torilis japonica Trifolium alpestre Trifolium arvense Trifolium campestre Trifolium hybridum Trifolium medium Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Typha angustifolia Typha latifolia Ulmus laevis 1) sterilní rostliny 2) pouze terestrická forma Urtica dioica Utricularia australis Verbascum thapsus Verbascum lychnitis Veronica arvensis Veronica dillenii Veronica hederifolia Veronica chamaedrys Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Veronica sublobata Veronica triphyllos Vicia angustifolia Vicia hirsuta Vicia sativa Vicia tetrasperma Viola arvensis Viola odorata Viola riviniana Viola tricolor Komentáře k výskytu významnějších druhů rostlin Aquilegia vulgaris Ze Sedlčanska je známa pouze jediná lokalita na vrchu Hodětín u Petrovic (Chán et al. 1997). V případě ostatních výskytů se jedná o rostliny zplanělé ze zahrádek apod. O nepůvodní výskyt se jedná i v PR Jezero. Populace čítající několik jedinců rostla při jižním okraji MCHÚ. Carex pseudocyperus Na Sedlčansku je známo pouze několik řídce roztroušených lokalit Carex pseudocyperus. V rezervaci roste nehojně na severním břehu rybníka. V současné době však její stanoviště zarůstá Typha latifolia, proto lze předpokládat ústup této ostřice. Jovibarba globifera Jovibarba globifera se vyskytuje roztroušeně v údolí Vltavy (Hrouda et Skalický 1988), ojedinělá lokalita byla zaznamenána u obce Hodkov. V MCHÚ roste v několika exemplářích ve skalce na SV okraji území. Z regionálního hlediska se jedná o významný výskyt. 360 Bohemia centralis 28-2.indd :13:40

9 Jiří Malíček: Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero Lemna trisulca Na Sedlčansku není Lemna trisulca vzácnou rostlinou a její výskyt je znám z řady rybníků. V PR Jezero roste velmi hojně v rákosinách i u volné hladiny. Myosotis caespitosa Myosotis caespitosa je v regionu nalézána poměrně často na březích rybníků. V chráněném území roste hojně na okrajích vodní nádrže. Za vyššího stavu vody bývají její biotopy zpravidla zatopené. Platanthera bifolia Platanthera bifolia roste roztroušeně v lesích v okolí Vltavy (Hrouda et Skalický 1988). Vzácně se objevuje i na dalších místech regionu. Často bývá nalezena pouze v malých populacích či jednotlivých exemplářích a v dalších letech nebývá její výskyt opět potvrzen. V PR Jezero se objevila v roce 2005 v počtu 1 fertilního exempláře. Rostla v acidofilní doubravě v blízkosti skalky. Pro chráněné území se jedná o významný druh, ovšem výskyt Platanthera bifolia v budoucnu je sporadický. Schoenoplectus lacustris Schoenoplectus lacustris se na Sedlčansku vyskytuje jen roztroušeně až vzácně v rybničnatých oblastech. V MCHÚ tvoří součást rákosin při severním okraji rybníka. Ulmus laevis Ulmus laevis je v ČR vázán víceméně pouze na teplé nížinaté oblasti v blízkosti větších řek. Na Sedlčansku je tedy výskyt tohoto jilmu nepůvodní. Mimo PR Jezero byl zaznamenán ojediněle v blízkosti Vltavy. V rezervaci roste několik stromů při JZ hranici. Utricularia australis Utricularia australis roste v regionu dosti roztroušeně. V PR Jezero bývala velmi hojným až téměř dominantním druhem. Nyní její výskyt silně omezují četné rákosiny. V posledních letech také nebylo nalezeno jediné květenství této bublinatky. Ačkoli v území roste ještě v poměrně bohaté populaci, její výskyt je silně ohrožen. Veronica dillenii Veronica dillenii patří ve středním Povltaví k běžným druhům. Od Vltavy se rozšířila i na vzdálenější lokality. V regionu patří k typickým druhům na acidofilních stepích. V PR Jezero byla nalezena v několika exemplářích ve fragmentu teplomilného trávníku nad skalkou. 361 Bohemia centralis 28-2.indd :13:41

10 BOHEMIA CENTRALIS 28 Orientační lichenologický průzkum Během roku 2006 byl proveden orientační lichenologický průzkum PR Jezero a byly zapsány především některé běžnější druhy lišejníků. Nejzajímavější se zdá být flóra epifytických lišejníků na starých stromech. Na stromech rostou např. Candelaria concolor, Candelariella reflexa, Physconia grisea, Parmelia sulcata a Phaeophyscia nigricans. Za povšimnutí stojí i lichenoflóra skalky, kde z charakteristických lišejníků rostou např. Candelariella vitellina, Parmelia loxodes, Diploschistes scruposus a v teplomilném trávníku Peltigera rufescens. Seznam zjištěných druhů Acarospora fuscata, Amandinea punctata, Candelaria concolor, Candelariella reflexa, Candelariella vitellina, Cladonia coniocraea, Cladonia fimbriata, Diploschistes scruposus, Hypogymnia physodes, Lecanora expallens, Lecanora muralis, Parmelia loxodes, Parmelia saxatilis, Parmelia sulcata, Peltigera rufescens, Phaeophyscia nigricans, Phaeophyscia orbicularis, Physcia adscendens, Physcia dubia, Physcia tenella, Physconia grisea, Rhizocarpon cf. geographicum, Xanthoria parietina. Doporučená opatření k zachování význačných druhů květeny Momentálně se nacházejí v přímém ohrožení společenstva vodních makrofyt. Jejich původní místa výskytu zarůstají či již zarostly druhem Typha latifolia. Tento druh tvoří v nádrži velmi rozsáhlé porosty, které stále zmenšují plochu volné hladiny. Velmi vhodným zásahem by bylo udržování porostů orobince na ploše maximálně do 2/3 rozlohy rybníka. Vodní makrofyta dále ohrožuje téměř každoroční vysychání některých částí nádrže. Na ústupu je především Utricularia australis. Negativní dopad mají rozrůstající se rákosiny také na Carex pseudocyperus. V zájmu udržení výskytu vzácnějších rostlin v MCHÚ je také zachování biotopu teplomilného trávníku a přilehlé skalky. Skalka v současné době zarůstá ostružiníky, což může mít negativní dopad na Jovibarba globifera. Projevovat se začíná i zarůstání teplomilných trávníků dřevinami, které tato společenstva zastiňují. To může znamenat vážné ohrožení pro teplomilně laděnou vegetaci s Phleum phleoides, Koeleria pyramidata, Veronica dillenii, Scabiosa ochroleuca atd. Především v jižní částí PR by bylo velmi vhodným zásahem prosvětlení lesního porostu. V současnosti místy velmi husté stromové patro brání rozvoji biodiverzity flóry i fauny. 362 Bohemia centralis 28-2.indd :13:41

11 Jiří Malíček: Botanický průzkum přírodní rezervace Jezero Závěr Během botanického průzkumu v letech bylo v PR Jezero zaznamenáno celkem 278 druhů cévnatých rostlin. Vzhledem k rozloze sledovaného MCHÚ (7,09 ha) se jedná o velmi vysoký počet. Značnou diverzitu území způsobuje přítomnost několika různých typů společenstev. Dále se také na počtu zaznamenaných druhů podílel velmi podrobný průzkum lokality. Pro lokalitu jsou nejvýznamnější společenstva vodních makrofyt a litorálních porostů nádrže. O řadu vzácnějších druhů obohacují území přilehlé fragmenty teplomilných trávníků. Cenným společenstvem jsou také nepravidelně se vyvíjející obnažená dna. Naopak v okolí rybníku zcela chybí vlhké louky či porosty vysokých ostřic. Zajímavostí je výrazný podíl zplanělých rostlin v rezervaci (Allium schoenoprasum, Aquilegia vulgaris, Ribes rubrum, Ribes nigrum, Ilex aquifolium ). Celkem se v MCHÚ podařilo zaznamenat 13 rostlin z Červeného seznamu (Procházka 2001) a jednu rostlinu zákonem chráněnou. Z nejvýznamnějších druhů je třeba uvést Carex pseudocyperus, Jovibarba globifera, Myosotis caespitosa, Platanthera bifolia, Schoenoplectus lacustris a Utricularia australis. Za zmínku také stojí zajímavá flóra přilehlé polní kultury, kdy byl zaznamenán např. ohrožený Aphanes arvensis, který je v regionu vzácnou rostlinou. Květenu PR Jezero můžeme charakterizovat jako průměrně bohatou na vzácné rostliny, ovšem s nadprůměrným druhovým bohatstvím. Z regionálního hlediska je flóra MCHÚ v porovnání s jinými rybníky nadprůměrná. Pro budoucí zachování cenného společenstva vodních makrofyt je nezbytné udržování určité plochy volné vodní hladiny. Stávající situace je značně nevyhovující, protože vysoký podíl stále se rozrůstajících rákosin zabraňuje výskytu vodních rostlin a omezuje populace rostlin na březích nádrže (Carex pseudocyperus apod.). Poděkování Za revizi herbářových položek děkuji Jiřímu Danihelkovi (Achillea), Jindřichu Chrtkovi jun. (Hieracium), Janu Kučerovi (Leptodictyum riparium), Bohumilu Trávníčkovi (Rubus) a Václavu Větvičkovi (Rosa). Literatura Fischer D. et Hlaváček R. (2002): Výsledky botanického, ichtyologického, batrachologického a herpetologického průzkumu navrhované přírodní rezervace Jezero, návrhy managementu lokality. Ms. [depon. in: Okresní muzeum Příbram]. Hovorka O. (1998): Závěrečná zpráva o provedeném inventarizačním průzkumu entomofauny navrhované SPR Jezero. Ms. [depon. in: MÚ Sedlčany]. 363 Bohemia centralis 28-2.indd :13:41

12 BOHEMIA CENTRALIS 28 Hrouda L. et Skalický V. (1988): Floristický materiál ke květeně Příbramska I. Vlastivědný sborník Podbrdska, 1984/27: , Příbram. Chán V., Čeřovský J. et Slaba R. (1997): Příspěvek ke květeně vápenců u Petrovic blíže Sedlčan a její srovnání s květenou Předšumavských vápenců. Zprávy ČBS, Praha, 32: Křížek P. (1998): Ornitologický výzkum navrhované přírodní rezervace Jezera. Ms. [depon. in: OFČR, Votice]. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp. Malíček J. (2003): Chráněná a navrhovaná chráněná území na Sedlčansku. SOČ [depon. in: G a SOŠE Sedlčany]. Malíček J., Hlaváčková Š. et Jalovecká M. (2007): Přírodní zajímavosti Sedlčanska. NTP, Pelhřimov, 104 pp. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: Recenzoval RNDr. Rudolf Hlaváček 364 Bohemia centralis 28-2.indd :13:42