r o č n í k LV I I č í s l o 3 4

Transkript

1 3 4/ 2009

2 Časopis Slévárenství získal osvědčení o zápisu ochranné známky. Dne byl Radou pro V a V zařazen na pozitivní list recenzovaných časopisů ( Časopis a všechny v něm obsažené příspěvky a obrázky jsou chráněny autorským právem. S výjimkou případů, které zákon připouští, je využití bez svolení vydavatele trestné. Korektury českého jazyka se řídí platnými pravidly českého pravopisu. Výjimku tvoří názvy společností, které jsou na žádost jejich zástupců upravovány v souladu se zněním zápisu u příslušného registračního orgánu. Vydavatel není dle zákona č. 46/2000 Sb. 5 zodpovědný za obsah reklam. Firemní materiály nejsou lektorovány. Texty reklam nejsou bez vyžádání zadavatele korigovány. SDO. ISSN Číslo povolení Ministerstva kultury ČR registrační značka MK ČR E 4361 Redakce: Brno, Technická 2896/2 tel.: , , fax: redakce@svazslevaren.cz slevarenstvi@svazslevaren.cz Vydává Svaz sléváren České republiky IČ Rozšiřuje Svaz sléváren ČR. Informace o předplatném podá a objednávky přijímá redakce. Objednávky do zahraničí vyřizuje redakce. Předplatitelé ze Slovenska si mohou časopis objednat na adrese: SUWECO, spol. s r. o., Zátišie 10, Bratislava, tel.: , fax: Členové Združenia zlievarní a kováční Slovenska na adrese: Združenie zlievarní a kováční Slovenska, Robotnícka 14, Martin, tel. + fax: , zzks@zzks.sk Vychází 6krát ročně. Číslo 3 4 vyšlo Cena čísla Kč 60,. Roční předplatné Kč 360, (fyzické osoby) + DPH + poštovné + balné. Cena čísla Kč 100,. Roční předplatné Kč 600, (podniky) + DPH + poštovné + balné. Tisk Reprocentrum, a. s., Bezručova 29, Blansko, telefon: rybkova@reprocentrum.cz Do sazby , do tisku Náklad 700 ks. Inzerci vyřizuje redakce. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. vedoucí redaktorka Mgr. Helena Šebestová redaktorka Mgr. Milada Haasová redakční rada prof. Ing. Lubomír Bechný, CSc. Ing. Ján Cibuľa prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Ing. Štefan Eperješi, CSc. Ing. Jiří Fošum Ing. Josef Hlavinka prof. Ing. Milan Horáček, CSc. Ing. Jaroslav Chrást, CSc. prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., dr. h. c. Richard Jírek Ing. Radovan Koplík, CSc. Ing. Václav Krňávek doc. Ing. Antonín Mores, CSc. prof. Ing. Iva Nová, CSc. Ing. Ivan Pavlík, CSc. doc. Ing. Jaromír Roučka, CSc. prof. Ing. Karel Rusín, DrSc. prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. Ing. Vladimír Stavěníček, předseda prof. Ing. Karel Stránský, DrSc. Ing. František Střítecký Ing. Jiří Ševčík Ing. Jan Šlajs Ing. Josef Valenta, Ph.D. Ing. Ivo Žižka obsah č a s o p i s p r o s l é v á r e n s k ý p r ů m y s l F o u n d r y I n d u s t r y J o u r n a l r o č n í k LV I I č í s l o 3 4 t e m a t i c k é z a m ě ř e n í / v š e o b e c n ě z a m ě ř e n é č í s l o s p e c i a l t o p i c / g e n e r a l t o p i c n u m b e r odborné ČLÁNKY 75 N o v á k o v á, I. N o v á, I. Struktura vysokotlakých odlitků ze slitin Al-Si Structure of high pressure die castings from Al-Si alloys 80 R u ž b a r s k ý, J. Vplyv technologických parametrov tlakového liatia na štruktúru odliatkov Influence of die casting technological parameters on casting structure 83 P e t r í k, J. Spôsobilosť skúšky zabiehavosti Capability of a fluidity test 88 R a g a n, E. Vnútorné chyby tlakového odliatku Internal defects of a die casting 91 M a l i k, J. F u t á š, P. V a s k o v á, I. Vratný materiál v technológii tlakového liatia Return material in technology of pressure die casting FIREMNÍ PREZENTACE 94 V o k á č o v á, D. 15 let společnosti KERAMOST, a. s. (KERAMOST, a. s., Most) 96 DISA ucelené systémy tryskacích technologií (DISA Industries, s. r. o., Příbram) 98 Váhy a vážicí systémy pro slévárny od firmy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna WORLD FOUNDRY DAYS SVĚTOVÉ SLÉVÁRENSKÉ DNY BRNO SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM 46. SLÉVÁRENSKÉ DNY MEZINÁRODNÍ KONFERENCE Ph.D. HLAVNÍ CÍL Prezentace českého slévárenství před účastníky z celého světa BLIŽŠÍ INFORMACE

3 p ř í š t í č í s l o b u d e v ě n o v á n o S v ě t o v é m u t e c h n i c k é m u f ó r u Tisková konference k veletrhu HANNOVER MESSE 2009 (Deutsche Messe Hannover, Německo) RUBRIKY 101 Roční přehledy 104 Zprávy Svazu sléváren České republiky 105 Zprávy České slévárenské společnosti 108 Program: Světové technické fórum 2009, 46. slévárenské dny, 1. světová konference doktorandů 110 Zprávy Sdružení přesného lití 110 Vzdělávání 111 Slévárenské konference 113 Slévárenská výroba v zahraničí 118 Recenze 118 Aktuality 119 Umělecká litina 120 Blahopřejeme 122 Nekrolog 122 Poznamenejte si 123 Z historie 3. mezinárodní veletrh přesného lití V rámci veletrhu NEWCAST budou představeny nejnovější výsledky vývoje v oblasti přesného lití z celého světa a proběhne 2. ročník mezinárodní soutěže NEWCAST Award ve třech kategoriích: odlitek s nejlepší funkční integrací, nejlepší náhrada jiného výrobního postupu a nejlepší řešení slévárenské technologie. Zúčastnit se mohou všichni vystavovatelé. Termín dodání přihlášky do soutěže: Formulář a podmínky účasti: OBÁLKA KERAMOST, a. s., Most Metal Recycling s. r. o., Říčany u Prahy FORMAT 1, spol. s r. o., Křenovice u Brna Commexim a. s., Říčany u Prahy inzerce 74 Air Products Česká republika 99 Bühler Druckguss AG, Švýcarsko 100 Deutsche Messe Hannover, Německo 71 DISA Industries s. r. o., Příbram 79 EKOGLOBAL s. r. o., Pardubice 128 Targi Kielce Sp. z. o. o., Polsko 87 Veletrhy Brno, a. s., Brno inzerce Inovační park NEWPART pro výkovky a spékané součásti. Zároveň proběhne Metal Plaza fórum pro obchod surovinami, kovy a pro logistiku a řezání. Doprovodný program je doplněn 4. fórem NEWCAST pro uživatele odlitků a kovových dílů a řadou seminářů a konferencí. Bližší informace: Düsseldorf Německo

4 Josef Hlavinka z p r áv y s va z u s l é vá r e n čr zprávy Svazu sléváren České republiky Technická 2896/ Brno tel.: tel.: tel.+fax: s v a s v a z s l e v a r e n. c z w w w.svazslevaren.cz Novinky ze Svazu sléváren ČR I n g. J o s e f H l a v i n k a v ý k o n n ý ř e d i t e l S S Č R Cesta za poznáním bruselského labyrintu Těmito slovy také můžeme uvést školicí stáž v Bruselu, které se zúčastnil zástupce svazu na sklonku loňského roku. Účastníci semináře byli seznámeni se základními principy eurolobbingu prosazování zájmů podle pravidel. Praktické zkušenosti předal zúčastněným Daniel Gueguen nejen prostřednictvím své knihy, ale i referováním o osobních poznatcích. Dále byla prezentována pasáž z oblasti problematiky fondů a programů EU s důrazem na strukturální a kohezní politiku EU. Specifické fondy a programy EU, o kterých se podrobně hovořilo, byly: Finanční nástroje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, Programy zahraniční rozvojové spolupráce a Regionální dimenze fondů a programů EU. V European Training Institute proběhlo odborné školení na téma Praktické aspekty fondů a programů EU. Důraz byl kladen zejména na projektový management. Jak funguje a jak je řízena Evropská unie? Tuto otázku objasnila návštěva Evropského parlamentu s odbornou přednáškou. Všichni účastníci mají nyní zcela jasno o termínech Europarlament, Evropská komise, Rada EU, výbory EU, principy fungování a zastoupení jednotlivých zemí sedmadvacítky atd. III. mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny V prosinci loňského roku proběhlo v Praze III. mezinárodní finanční fórum Zlaté koruny ( na téma Svět ve finanční krizi, konec bezstarostných časů? Ekonom Jan Švejnar objasnil příčiny vzniku finanční krize a představil své názory na její řešení. Českou republiku označil za zemi, ve které jsou ban- Svaz sléváren České republiky je přidruženým členem CAEF Committee of Associations of European Foundries (Asociace evropských slévárenských svazů) Proběhla řada vzdělávacích seminářů generální sekretariát Sohnstrasse 70 D Düsseldorf P.O.Box D Düsseldorf Německo tel.: tel.: tel.: fax: info@caef- eurofoundry.org w w w.caef- eurofoundry.org Návštěva účastníků v parlamentu EU 104 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

5 Josef Hlavinka / Václav Kafka zprávy České slévárenské společnosti sekret ariát p.s. 134, Divadelní Brno tel., záznamník, fax: mobil: e - mail: slevarenska@ volny.c z w w w.slevarenska.cz Světová finanční krize aneb Odborná komise ekonomická při ČSS na 31. zasedání a V. mezinárodní ekonomická konference d o c. I n g. V á c l a v K a f k a, C S c. Ing. Hlavinka před zahájením jednání O tom, že světová finanční krize se v České republice rovněž projeví, dnes již nikdo nepochybuje. V současnosti je spíše otázkou, jak intenzivní bude hospodářská krize, která finanční krizi nutně doprovází. Recese se již plně projevila v německém hospodářství, které je motorem Evropy. Tato situace nemůže nemít vliv na české slévárny. Ve dnech diskutovali členové Odborné komise ekonomické (OKE) při ČSS v Královopolské slévárně, s. r. o., Brno, nad problémem opakovaného enormního nárůstu cen surovin a energií. V té době jsme se intenzitou nárůstu cen blížili situaci ze závěru roku 2003 a úvodu roku 2004; hledala se odpověď, jak optimálně na danou situaci zareagovat a shodli jsme se na závazku Svazu sléváren České republiky (dále SSČR) ke statistickému měsíčnímu zjišťování minimálních, maximálních a průměrných cen ocelového odpadu, surového železa, zlomkové litiny a koksu pro účely stanovování materiálové přirážky k ceně. Rozhodli jsme se rovněž sejít ke stejnému tématu na mimořádném zasedání OKE dne Do listopadu 2008 se však situace zcela zásadně změnila vypukla světová finanční krize. Pro naše slévárny to v cenové oblasti znamenalo, že např. ceny ocelového odpadu a pevného surového železa se ze svého až téměř stoprocentního nárůstu vrátily prakticky na původní hodnoty. Také pohyb cen u feroslitin se zastavil. Pouze u energií v zásadě zůstává původní nárůst. Touto situací se zabývalo 38 účastníků OKE na zasedání 4. listopadu ve Slévárnách Třinec, a. s. Hosté si vyměnili názory na reakci zákazníků na zahrnutí cenové přirážky do ceny odlitků a na skutečný nebo očekávaný pokles zakázek ve své slévárně. Pozoruhodné byly zkušenosti se zajišťováním nových pracovníků (např. motivační odměna pro zaky v dobré kondici, nezatížené nezdravými hypotékami. Recesi výroby nastartovanou finanční krizí jsme schopni ustát. Každá výrobní organizace bude v důsledku propadu zakázkové náplně přepočítávat nákladové položky. Tyto kroky nejsou vůbec jednoduché a pro chod celé organizace jsou velmi závažné. Přijímaná opatření je nutno vnímat jako dobře zvážená ve snaze minimalizovat dopady ekonomické krize na organizaci a zaměstnance. Nezáviděníhodné rozhodování kormidelníků českého průmyslu doufejme zjednoduší politika vlády naší země opřená o stanoviska Ekonomické rady vlády. Aby to však nebylo tak jednoduché, i tato politika musí zapadat do globálního opatření EU, které asi ve finále srovná rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Dnešní výhoda může být za čas nevýhodou. (Člověk se nevyhne úvaze, jak pár hloupých hypoték a obchodů na burze někde za velkou louží může rozhoupat donedávna stabilní ekonomiku evropských velmocí. Kde jsou však kontrolní mechanizmy? Lidský faktor umí pracovat i v Americe. Pozn. autora.) Všichni čtenáři jistě pozorně sledují aktuální situaci v našem oboru Vzhledem k časovému posunu mezi uzávěrkou příspěvků a vydáním tohoto čísla však asi nemá smysl více rozepisovat jednotlivá opatření, která již nebudou aktuální. Chtěli bychom vám proto popřát pevné nervy a výdrž. Slévárenský obor na území naší republiky za dobu své historie nejednou odolával vnějším tlakům a vždy se ctí obstál. Věříme, že i v tomto období tomu bude stejně. ČSS je členskou organizací WFO World Foundrymen Organization c /o The National Metalforming Centre 47 Birmingham Road, West Bromwich B70 6PY, Anglie tel.: fax: secretary@ thewfo.com z p r áv y Če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i Slévárenst ví. LV I I. březen duben

6 Václav Kafka z p r áv y Če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i městnance, který přivede nového pracovníka do slévárny apod.). Dále byly předány informace o omezování některých zamýšlených investic. Podle zjištění SSČR (Ing. Ivo Žižka, který převzal záštitu nad konferencí) nastalo nebo se očekává snížení poptávky po odlitcích u cca 70 % sléváren. Účastníci se shodli, že příští, 32. zasedání (březen 2009) by se mělo znovu věnovat zkušenostem sléváren se získáváním pracovníků a zejména s jejich motivací. Vlastní V. ekonomická konference (pořadateli byli OKE při ČSS a Slévárny Třinec, a. s., záštitu převzal generální ředitel doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc.) byla zahájena exkurzí na pracoviště nové moderní automatické formovací linky (AFL), která byla postavena v třineckých slévárnách koncem roku 2007, provoz byl zahájen na přelomu let 2007 a 2008 a v současnosti pracuje linka na dvě směny (pondělí až pátek). Přednášková část V. ekonomické konference byla rozdělena do pěti bloků: oblast Třinecko; aktuální problémy českého slévárenství; přehled polského, slovenského a českého slévárenství; řízení nákladové spotřeby a pracovníci, jejich motivace, marketing, obchodní vyjednávání a využití financí z EU. V rámci prvního bloku se 67 účastníků přemístilo do Muzea třineckých železáren a města Třince, kde se všichni podle informací na moderním a přehledném panelu seznámili se současnými agregáty a jejich situováním v Třineckých železárnách, a. s. Poté starostka města Třince RNDr. Věra Palkovská (třetí záštita právě pořádané konference za město Třinec) v příspěvku Spolupráce samosprávy a firem v třineckém regionu informovala o vzorové spolupráci orgánů města a železáren. Díky této spolupráci vznikla na území města z bývalého brownfieldu průmyslová zóna Baliny (20 ha), do které bude investováno cca 1,3 mld. Kč (finance získané v převážné movací směsi v podmínkách ZPS SLÉ- VÁRNA, a. s.), V. Nykodýmové (spoluautoři V. Kafka a kol., Analýza nákladů přípravy formovacích směsí projekt IX), P. Veselého (spoluautoři D. Musilová, J. Hubert, Porovnání nákladů zjišťovaných metodou OPTI se uskuteční v podmínkách DSB EURO, s. r. o.) a J. Machuldy (Společnost Kovintrade Praha, s. r. o.). Posledním dopoledním příspěvkem bylo vystoupení K. Řeháčkové (spoluautor D. Doupovec, Vliv formy mzdy na motivaci pracovníků v podmínkách MENCL GUSS, s. r. o.). V prvním odpoledním bloku vystoupil P. Chytka se dvěma příspěvky uvedenými jako Klíč k úspěchu v odbytu odlitků. V první části se věnoval marketingové koncepci, druhá část se zaměřila na tolik potřebnou metodiku obchodního vyjednávání. Přednáška byla doplněna zkušenostmi slévárny (IEG, s. r. o., Jihlava) ze získávání financí z prostředků projektů jak České republiky, tak i z EU. Na příkladu relativně malé slévárny se 44 zaměstnanci P. Chytka ukázal, jaké příspěvky již získali a o co usilují, přičemž v jejich případě se nejedná o malé částky. Snad jeden příklad za všechny v rámci těchto projektů se všichni zaměstnanci slévárny budou učit anglicky, samozřejmě u každého bude zaměření látky odpovídat jeho pracovní pozici. Slévárna již získala příspěvky za 20 mil. Kč, v současné době žádá o další 2,7 mil. Kč, zejména na vzdělávací aktivity a řízení procesů. Zde musíme dodat, že slévárna toto vše může absolvovat především díky personálnímu a finančnímu propojení a společnému použití knowhow se svým zakladatelem, českým zastoupením světové olejářské značky Petronas/SUNOCO. Blok byl zakončen představením společnosti Refrasil, s. r. o., které provedl R. Rusnok. Následovala poslední část konference, panelová diskuze. V ní devět předních odborníků (I. Žižka, S. Chudáček, P. Chytka, J. Šlajs, P. Uhrik, W. Dobosz, V. Knirsch, míře z grantů a projektů). Očekávaný počet nových pracovních míst do roku 2010 je Dostatek kvalifikované pracovní síly jak pro Třinecké železárny, a. s., Slévárny Třinec, a. s, a průmyslovou zónu zajišťují konzultační střediska tří fakult dislokovaných v Třinci (Vysoká škola podnikání, a. s., Vysoká škola báňská TU, FMMI a FS). Celkem je v konzultačních střediscích bakalářského studia 271 studentů, vlastních bakalářů pak 100. V navazujícím magisterském studiu již studuje 19 posluchačů. Třinečtí tedy názorně ukazují, jak si sami tedy účinnou spoluprací města a Třineckých železáren, a. s., zajišťují kvalifikované pracovníky. Následně v útulném rekreačním středisku Beskydka u Dolní Lomné konference pokračovala vystoupením I. Žižky (Výroba odlitků v Třinci), J. Šlajse (spoluautor V. Kokoška, Energetické úspory ve slévárnách a využití dotací EU na energetické investice), R. Lasáka (Možnosti úspor při čištění odlitků) a V. Kafky (spoluautoři V. Nykodýmová a V. Figala, Aktuální problémy českého slévárenství). Druhý den byl otevřen příspěvkem předneseným W. Doboszem z Polska (spoluautoři K. Martynowicz-Lis, A. Kryczek a M. Pachota, Aktuální situace polského slévárenství). Následovalo vystoupení J. Čičváka (autorka I. Vasková, Přehled slovenského slévárenství), I. Žižky (spoluautor J. Šlajs, České slévárenství v evropském kontextu), V. Szmeka (Vývoj a vliv cen surovin a energií a kurzu české měny ve slévárnách) a R. Martináka (Dopady vývoje cen na náklady přípravy formovacích směsí ve slévárnách). Ranní blok přednášek zakončila I. Žižková představením společnosti Strojírny Třinec, a. s. Druhý dopolední blok uvedl M. Herzán (spoluautoři V. Figala, Z. Sypták, Dopady závěrů technicko-ekonomické analýzy Královopolské slévárny, s. r. o., Brno, při zavedení do provozu). Následovaly přednášky V. Knirsche (Ocenění vratné forz p r áv y Če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i 106 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

7 Václav Kafka / Petr Lichý M. Herzán a K. Řehůřková) odpovídalo na následující otázky: Jak optimálně řešit zajištění pracovníků ve slévárnách? Jak optimálně zajistit odpovídající zaučení, zaškolení a vzdělání pracovníků slévárny? Jak se optimálně vyrovnat s nárůstem cen u energií a surovin? Co považujete za nejdůležitější problém (úkol), který je nyní třeba řešit ve slévárnách? Na odpověď byla vyhrazena vždy jedna minuta. Samozřejmě, že se do diskuze mohli zapojit i účastníci z pléna. Skutečně koncentrovaná diskuze přinesla řadu poznatků a zkušeností. Její výsledky se v současné době vyhodnocují. V závěru V. ekonomické konference provedl S. Chudáček její zhodnocení a rovněž poděkoval za zdařilou organizaci hostitelské slévárně. Zbývá ještě upozornit na přehledně zpracovaný sborník referátů [1] s anglickými názvy přednášek a anglickými anotacemi doplněný CD. Sborník byl okamžitě rozebrán a nyní se pracuje na jeho dotisku. Za tvorbu sborníku je nutno poděkovat V. Nykodýmové, V. Figalovi a S. Žítníkové. Nelze zapomenout na sponzory: Strojírny Třinec, s. r. o., Kovintrade Praha, s. r. o., a REFRASIL, s. r. o. Hlavní poděkování si zaslouží Slévárny Třinec, a. s., které pro akci vytvořily vynikající prostředí, jmenovitě patří dík V. Szmekovi, M. Novobílskému a zejména řediteli Sléváren I. Žižkovi, který se osobně věnoval jak přípravám, tak i zajištění vlastního průběhu. Literatura [1] Ekonomické problémy při výrobě odlitků, Sborník přednášek V. mezinárodní konference, , Třinec, s. 147, ISBN Vydala Česká slévárenská společnost. Vady odlitků identifikace a prevence I n g. P e t r L i c h ý, P h. D. Pobočka ČSS při katedře slévárenství VŠB TU Ostrava uspořádala ve dnech 8. a 9. září 2008 odborný vzdělávací kurz Vady odlitků identifikace a prevence. Akce proběhla v příjemném prostředí nově vybudované části areálu VŠB TU Ostrava. Kurz se zabýval stále aktuální otázkou vad u odlitků, vedoucích ke vzniku neshodných výrobků zmetků. Ty představují pro mnohé slévárny značné ztráty a jsou významnou nákladovou položkou. Účastníci kurzu se seznámili s nejčastějšími vadami odlitků, s příčinami jejich vzniku a získali informace, jak těmto vadám předcházet. Kurz byl určen především pro pracovníky z oblasti řízení jakosti a technické kontroly, pro metalurgy, technology a vedoucí pracovníky slévárenské výroby. Také pracovníci obchodních oddělení sléváren i jejich dodavatelů zde mohli získat základní vědomosti o vadách odlitků. Kurz byl veden interaktivní formou a v diskuzi účastníci řešili různé nevysvětlené případy vad odlitků ze svých pracovišť. Odborným garantem kurzu byl prof. Ing. Tomáš Elbel, CSc. Dalšími přednášejícími byli doc. Ing. Břetislav Skrbek, CSc. (TEDOM, s. r. o.), Ing. Jan Hučka (Plzeň), Ing. Iveta Králová (Mittal Ostrava, a. s.), zástupci firem FOSECO a Hüttenes- -Albertus CZ a členové katedry slévárenství VŠB TU Ostrava prof. Ing. Petr Jelínek, CSc., prof. Ing. František Havlíček, CSc., doc. Ing. Rudolf Kořený, Ing. Jiří Hampl, Ph.D., a Ing. František Mikšovský, CSc. Celkem se kurzu zúčastnilo 49 pracovníků sléváren a spolupracujících firem z celé České republiky i zahraničí (Slovenská republika, Německo) a členové katedry slévárenství včetně doktorandů. Účastníci získali osvědčení o absolvování kurzu. Frekventanti vysoce hodnotili jak teoretickou hodnotu přednášek, tak i interaktivní přístup k řešení vad. Pobočka ČSS při katedře slévárenství hodlá v pořádání dalších inovačních i vzdělávacích kurzů pokračovat i v budoucnu. z p r áv y Če s k é s l é vá r e n s k é s p o l e čn o s t i Vzpomínková fotka účastníků kurzu Slévárenst ví. LV I I. březen duben

8 SVĚTOVÉ TECHNICKÉ FÓRUM slévárenské dny 1. světová konference doktorandů slévačů P r o g r a m : s v ě tov é s l é vá r e n s k é d n y Brno, Česká republika června 2009 Program: Pondělí 1. června 2009 (WTF 1. den) (Hotel Voroněž konferenční centrum) Slavnostní zahájení Historie slévárenských technologií Engels, G. (Meerbusch, D) let odlitků materiály, technologie, aplikace Bähr, R. (Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg, D) Velký objev slévárenských forem v Magdeburgu Muralidhar, M. (North Eastern Regional Institute of Science and Technology, IND) Vývoj technologií lití kovů Rusín, K., Stránský, K. (VUT Brno, CZ) Historie slévárenství na českém území Uvítací recepce (Technické muzeum Brno) Uvítací projevy Prezentace Merta, J. (Technické muzeum Brno, CZ) Nálezy + aktivity Technického muzea Brno v oblasti metalurgie POSTER Sýkora, P., Otáhal, V., Hučka, J., Mores, A. (ČVUT Praha, CZ) 60. výročí výroby odlitků z tvárné litiny v České republice a současná situace Kulturní program (Historie průmyslové revoluce + retro hudba) Oběd formou bufetu se skutečnou českou pivní party Výstava v Technickém muzeu Brno Valná hromada WFO (Hotel Voroněž konferenční centrum) Společenský večer na brněnské přehradě v hotelu Santon Úterý 2. června 2009 (WTF 2. den slévárenské dny 1. den) (Hlavní přednáškový sál kongresového centra hotelu Voroněž) 9.00 Zahájení Budoucnost slévárenství Wolf, G. (VDG, D): Slévárenství v Evropě dnes a zítra Horáček, M. (VUT Brno, CZ) Tradice, současný stav a perspektivy slévárenského průmyslu Izaga, J., Leceta, J.J., Azpiri, X.G. (Azterlan Metallurgical technical Centre, JJ. Leceta & Assoc., TABIRA Foundrymen Institute, ESP) Noví zákazníci, vztahy s dodavateli a vývoj ve slévárenských technologiích Kikuo Kato (J): Úkoly pro silnou konkurenceschopnost japonského slévárenského průmyslu Pokrok v použití počítačových simulací, RP technik atd. Bähr, R., Mäsiar, H., Kasala, J. (Otto-von-Guericke-Universität Magdeburg, D, Alexander Dubček University of Trenčín, SK) Inovace a perspektivy ve slévárenské vědě odlitky ve virtuální realitě Bohres C. (RGU GmbH, Dortmund, D) Soustavný vývoj ERP systémů během posledních 10 let s cílem vyhovět zvýšeným požadavkům současného slévárenského průmyslu Suarez, R., Hartmann, D., Gottschling, J. (TU Kempten, D - TU Deusto+ Azter. MTCentre, ESP) Inteligentní proces řízení výroby ve slévárenské výrobě Aloe, M. (ESI Group, CH) Trendy v numerické simulaci slévárenských procesů Drápela, M. (MCAE, CZ) Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské technologii Progresivní slitiny, materiály, procesy atd. Vroomen, U., Bührig-Polaczek, A. (RWTH, Aachen, D) Hybridní lité produkty pro budoucí aplikace v automobilovém průmyslu Sobczak, N. (Foundry Research Institute, Krakow, PL) Tajemství roztaveného kovu Hur, Bo Young, Park, Sunja (Korea) Odlitky z pěnových kovů Ford, D. A. (European Investment Casting Federation, UK) Budoucí trendy v lití na vytavitelný model Nofal, A. (Central Metallurgical R&D Institute, Cairo, ET) Nové techniky zpracování a použití ADI Mrvar, P. a kol. (Faculty of Natural Science and Engineering, Ljubljana, SLO) Nová kompletní termická a chemická analýza,na místě pro řízení kvality hliníkových slitin Rosc, J. a kol. (Austrian Foundry Research Institute, Leoben, A) Odhad kvality odlitku za použití počítačové tomografie spolu s technikami pokročilé vizualizace Netrvalé formy ostřiva, pojiva, nátěry, ekologické inovace Polzin, H. (TU Bergakademie Freiberg, D) Nejnovější situace v oblasti anorganických chemických pojiv Girrbach, U., Müller, J. (ASHLAND-SÜDCHEMIE- -KERNFEST, Hilden,D) Síťové strategie: Komplexní přístup pro průlomové zvýšení konkurenceschopnosti sléváren Löchte, K. (HÜTTENES-ALBERTUS, Düsseldorf, D) Obecný vývoj pojivových systémů Hrabina, D. (FOSECO Europe, Borken, D) Komplexní proces řízení kvality roztavené litiny (FMS Ferrous Metal Shop) Bast, J., Schmidt, P., Graf, M., Simon, W. (Technical University Freiberg, D) Studie nového procesu vstřelování jader pro zlepšení kvality jádra Mats Holmgren (Swedish Foundry Association, Jőnkőping, S) Ekologické inovace ve švédských slévárnách Doprovodná výstava dodavatelů a sléváren Koncert v brněnské katedrále Společenský večer ve vinném sklípku U královny Elišky Středa 3. června 2009 (WTF 3. den) Pracovní cesty především pro zahraniční účastníky WTF k dispozici několik možností cest Na každou trasu pojede 1 autobus, tj. počet účastníků je omezen na maximálně 40 osob! A) Jihomoravská armaturka s.r.o., Hodonín + návštěva zámku Lednice B) První brněnská strojírna, a.s., Velká Bíteš + Moravský kras, Punkevní jeskyně C) FIMES, a.s., Uherské Hradiště/ALUCAST, s.r.o., Tupesy + klášter na Velehradě D) Tafonco, a.s. / CIREX CZ, s.r.o., Kopřivnice + Muzeum historických aut E) ŠKODA AUTO, a.s., Mladá Boleslav zpět Brno (46. slévárenské dny 2. den) (konferenční centrum hotelu Voroněž) SEKCE A KOMERČNÍ PŘEDNÁŠKY (hlavní přednáškový sál kongresového centra hotelu Voroněž) 8.00 Zahájení Formovací směsi Löchte, K. (HÜTTENES-ALBERTUS, Düsseldorf, D) Celkové posouzení pojivových systémů s příkladem procesu fenol-rezol-co 2 Stötzel, R., Koch, CH., Kloskowski, M., Brotzki, J., Schrod, M. (ASK, Hilden, D) Reakce na hranici nátěr/kov: Jak zajistit větší zisk slévárny Burian, A. a kolektiv (Sand Team, spol. s r.o. CZ) GEOPOL technologie výroby forem a jader s anorganickým pojivem Frulli, D. (IFME, F): IMERYS Foundry Minerals Europe žáruvzdorné minerály pro slévárenství Birch, T., Simpson, B. (FOSECO Europe, D) 108 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

9 Optimalizace produktivity pro automatické / poloautomatické formovací linky se samočinným nastavením Pazderka, J. (KERAMOST, a.s., CZ) Slévárenské bentonity firmy KERAMOST Využití počítačů, technika rychlého prototypování... Kristoň, F., Svadbík, M. (RGU CZ s.r.o. Brno, CZ), Volek, J. (SNK Krnov, CZ) CONTROLLING slévárenské výroby plánování a řízení nákladů Krutiš, V., Kováč, M. (MECAS ESI, CZ) Simulace klíč k řešení vašich problémů Drápela, M. (MCAE Systems, s.r.o., CZ) Trojrozměrné digitální metody ve slévárenské praxi praktické příklady Tolar, J., Herzán, M. (Královopolská slévárna, s.r.o., CZ) Výroba forem bez modelu frézováním Ederer, I. (Voexeljet Technology GmbH, D) Trojrozměrný tisk pro technologii netrvalých forem a lití na vytavitelný model Metalurgie, řízení kvality odlitků... Kendrick, R. (FOSECO Europe, D) Vývoj rychlé zkoušky pro sledování čistoty hliníkových tavenin Tázler, P., Brotánek, S., Jakub, J. (PILSEN STEEL s.r.o., CZ) Vyhodnocení materiálových charakteristik na masivním odlitku z tvárné litiny jakosti EN-GJS V Rembs, F., Lind, M. (Superior Graphite Europe Ltd., S) Uhlíkové materiály ve slévárnách litiny Přůša, M. a kolektiv autorů (INOLAB, spol. s r.o. + Thermo Scientific, USA) Tepelné vědecké analytické přístroje řešení pro vaši analýzu kovů Ševčík, P. (BAS Rudice, CZ) Novinky ve spektrometrii směrem k úsporám energie Sedlák, M. (Roesler Oberflachentechnik, GmbH, D) Automatizované řešení tryskání pro odlitky hromadné výroby Muzzi, M, (Muzzi Srl, I) Použití nástrojů s elektrolyticky pokoveným diamantem pro čištění litinových odlitků Sopko, D. (DISA Industries, s.r.o., CZ ) Univerzální formovací řešení DISA SEKCE B NEKOMERČNÍ PŘEDNÁŠKY (přednáškový sál D kongresového centra hotelu Voroněž) 9.00 Zahájení Metalurgie slévárenských slitin Nofal, A. (Central Metallurgical R&D Institute (CMRDI), ET) Oddělení lití kovů v CMRDI přehled minulého vývoje a výhled do budoucnosti Litina starý název pro nový materiálový etalon Czomba, I., Sohajda, J., Szabó, G. (Csepel Metall Ltd., H) Nové technologie v dosazování odlitků z tvárné litiny Medved, J., Mrvar, P. (Technical University of Ljubljana, SLO) Termická analýza hořčíkových litých slitin Juřička, I. a kol. (ČVUT Praha, CZ) Technologie výroby odlitků z hořčíkových slitin má v rámci ČR novou budoucnost Fegyverneki, G. (TU Miskolc., H) Podmínky tuhnutí odlitků hlav válců ze slitin Al-Si Maruyama, T., Abe, H., Shimizu, K., Matsubayashi, R., Kobayashi, T. (Kansai University, J) Rozptýlené sulfidy u odlitků z bezolovnatých slitin Cu Slévárenské technologie, formovací směsi Molnár, D., Dúl, J. (University of Miskolc, H) Slévárenská zařízení Simulace licích procesů: plnění, tuhnutí, výpočet zbytkového pnutí Melchior, G. (TYROLIT CEE k.s., CZ) Kasala, J., Bähr, R., Mäsiar, H. (TU Trencin, SK, Ekonomické WORLD FOUNDRY broušení DAYS na automatických Plan of accommpanying TU Magdeburg, Exhibition D) brousicích strojích s diamantovými nástroji AKTUÁLNÍ OBSAZENÍ STÁNK / ACTUAL OCCUPATION OF Nové THE STANDS trendy při návrhu parametrů vtokových soustav pro odlitky ze slitin hliníku Didier Finck, Brian Martin (Morgan Molten Metal Date: Systems, 3. b ezna CZ) 2009/ 3 th March 2009 Sládek, A., Bolibruchová, D., Pastirčák, R. (Technical University of Žilina, Rekuperační tavicí pece typu Morgan krok SK) WÖHR CZ b 11a 10c 10b 10a 9 9 MCAE PILSEN STEEL INOLAB ASK IFME FRANCE MORGAN MOLTEN METAL SYSTEMS 8a 8b 7a 7b 6 5a 1m 2 15 RGU CZ TYROLIT CEE SAND TEAM HÜTTENES - ALBERTUS SOREL METAL SEDLECKÝ KAOLIN, a.s b 20 ESI GROUP FOSECO Nové trendy v technologické přípravě výroby odlitků Rusín, K., Tomek, L. (Brno Technical University, CZ) Vliv cementem pojených formovacích směsí na povrchovou strukturu odlitku Současná situace v českém slévárenství, finance... Kafka, V. a kol. (Technická univerzita Ostrava, CZ) Slévárny a světová finanční a hospodářská krize Sobíšek, P. (UNI CREDIT Bank, CZ) Globální recese vidíme světlo na konci tunelu? Doprovodná výstava dodavatelů a sléváren SEZNAM POSTERŮ 1) Skrbek, B. (Technická univerzita v Liberci, CZ) Metoda magnetické skvrny výzkum gradientu Hr k popisu struktury litin 2) Rödter, H., Gagné, M. (Rio Tinto Iron (D) & Titanium Sorel-Tracy, CDN) Vady mikrostruktury u těžkých odlitků z tvárné litiny: vznik a jejich účinek na konečné vlastnosti 3) Marketing department (DISA Herlev Dennmark, D) Zvýšení výkonnosti slévárny 4) Kolektiv autorů (Thermo Scientific, USA + INOLAB, spol. s r.o., CZ) Optická emisní spektrometrie a řízení kvality ve slévárně 5) Doepp, R. (Institut für Metallurgie, Technical Univerity, Clausthal, D) Příspěvek k vývoji fázových diagramů litin (PhD World Foundry Conference) Session A Foundry Alloys and Metallurgy (15 min presentations total 29 PhD students from the world) (Voroněž Hotel II Conference Room) Session B Foundry Technology and Other Related Topics (15 min presentations total 24 PhD students from the world) (Moravian Cottage between Voroněž I and II hotels) Výrobci odlitků, modelových zařízení, dodavatelé surovin, zařízení a služeb! Stále ještě máte šanci prezentovat své produkty a služby na světové slévárenské akci WTF bezdekova@ta-service.cz, milan.horacek@ iol.cz Aktuální stav obsazenosti stánků: Company /firma Stand No./Stánek. BAS RUDICE s.r.o., CZ 34 CIPRES FILTR BRNO s.r.o., CZ 19 eská slévárenská spole nost, CZ 13 DISA Industries, s.r.o., CZ 29 Foundry Equipment & Supplies Association, UK 36 Foundry Planet, D 10a Foundry Trade Journal, UK 10b Cast Metal & Diecasting Times, D 10c Giesserei Rundschau, A 11a Giesserei-Verlag, D 11b KERAMOST, a.s., CZ 4 METOS CZ s.r.o., CZ 3 MUZZI SRL, I 1 Rösler Oberflächentechnik GmbH, D 18 Svaz sléváren R + asopis Slévárenství, CZ 12 VOXELJET TECHNOLOGY GmbH, D 33 GUT CZ, s.r.o., CZ 35 FORMAT 1 spol. s.r.o., CZ 28 Inductotherm Europe/Aceso Praha, CZ CIREX CZ, s.r.o., CZ 5a Tafonco, a.s., CZ 5b DSB EURO, s.r.o., CZ 6 Jihomoravská armaturka, s.r.o., CZ 7a FIMES, a.s., CZ 7b ALUCAST, s.r.o., CZ 8a PBS, a.s., CZ 8b P r o g r a m : s v ě tov é s l é vá r e n s k é d n y Slévárenst ví. LV I I. březen duben

10 Luděk Jankůj / Jiří Ševčík zprávy Sdružení přesného lití Shromáždění delegátů Sdružení přesného lití I n g. L u d ě k J a n k ů j ného lití. Po diskuzi účastníci schválili vstup do tohoto sdružení. Na závěr zasedání proběhly pravidelné informace o současném stavu sléváren a ostatních subjektů. p a s t p r e z i d e n t z p r áv y s d r u ž e n í p ř e s n é h o l i t í / v z d ě l ává n í Purkyňova Brno tel.: fax: e -mail: mrazek@ te chnicalmuseum.c z w w w.presneliti.info Ve dnech listopadu 2008 proběhlo v brněnském hotelu Santon podzimní zasedání nejvyššího orgánu Sdružení přesného lití (SPL) shromáždění delegátů. Samotnému zasedání předcházela schůzka Rady SPL, na které byly detailně projednány jednotlivé body programu zasedání. Prezident SPL Ing. Luděk Jankůj přivítal všechny účastníky a zároveň přednesl zprávu o činnosti sdružení za rok V dalším bodě uvedl do funkce nového prezidenta SPL prof. Ing. Augustina Sládka, Ph.D. Ten všem poděkoval za důvěru a zároveň představil členy rady, která bude v následujícím období pracovat v tomto složení: prof. Ing. Augustin Sládek, Ph.D. prezident, Ing. Luděk Jankůj pastprezident, Ing. Martin Mrázek stálý sekretář, Ing. Antonín Suchomel člen, Ing. Jan Löffelmann člen, Ing. Pavel Michalčík člen. V dalším vystoupení přednesl Ing. Kůra zprávu o hospodaření a revizní zprávu za rok Na něj navázal Ing. Mrázek, který představil plán práce na rok Předpokládá se účast SPL na veletrhu v Hannoveru a na MSV v Brně. Na obě tyto akce bude sdružení finančně přispívat. Všechny přítomné pozval na XIII. reprezentační slévárenský ples a vybídl zúčastněné k aktivnějšímu přístupu a možnosti využívání jak webových stránek, tak rubriky SPL v časopise Slévárenství. Dále bylo dohodnuto, že zasedání v příštím roce proběhne pod záštitou firem Fimes, a. s., Uherské Hradiště, a Medeko, Povážská Bystrica. Ing. Jankůj zhodnotil Slévárenství č. 9 10/2008 věnované přesnému lití. Číslo bylo hodnoceno velmi dobře, jak po stránce kvalitních odborných příspěvků, tak po stránce finanční. Doporučil SPL, aby se na podobném čísle podílelo minimálně jednou za dva roky. Prof. Horáček přítomné pozval na Světové technické fórum 2009 a zároveň poskytl informace o programu tohoto svátku všech slevačů. V dalším příspěvku prof. Sládek informoval o možnosti vstupu do EICF evropského Sdružení přes- vzdělávání Střípky ze Sokolské I n g. J i ř í Š e v č í k S P Š A V O Š T, S o k o l s k á 1, B r n o t e l.: ; m o b i l: e - m a i l : s e v c i s p s s b r n o. c z Sokolská má nové logo Stejně jako Svaz sléváren ČR před nedávnou dobou změnil logo, tak i naše průmyslovka si řekla, že je na čase oživit to své. Vyhlásila soutěž pro žáky školy, odevzdané návrhy v digitální podobě umístila na webové stránky a na základě hodnocení veřejnosti vybrala vítězné logo Antonína Juračky ze 4. třídy, obor Výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů umělecké zámečnictví a kovářství. Učitelé školy Jaromír Šimkůj a PaedDr. Obr. 1. CNC školní frézky a soustruhy s ručním ovládáním získané díky projektu EU (foto PaeDr. L. Havelka) 110 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

11 Jiří Ševčík / Vý tahy z přednášek na 68. světovém slévárenském kongresu Obr. 4. Dny otevřených dveří (foto J. Dohnal) Obr. 5. Předávání cen výhercům výtvarné soutěže Krajina (foto Ing. A. Juračka) Libor Havelka zase stáli na počátku nápadu umístit v logu letadélko. Tento symbol je spojen s historií školy ve vestibulu školy byl dříve umístěn německý letoun z 1. světové války ALBATROS CIII MERCEDES. slévárenské konference Modernizace techniky pro výuku odborných předmětů Snaha obstát v těžké konkurenci středních škol vyústila v projektu s názvem Modernizace techniky pro výuku odborných předmětů ve vazbě na rozvoj lidských zdrojů a reformu vzdělávání. Projekt je spolufinancován EU z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod a díky němu škola získala toto vybavení: CNC školní frézky a soustruhy s ručním ovládáním (obr. 1); tiskárnu pro rapid prototyping (3D tiskárna) (obr. 2); pracoviště programovatelných automatů; pracoviště RC techniky čís- Obr. 2. Tiskárna pro rapid prototyping (3D tiskárna) (foto PaedDr. L. Havelka) Obr. 3. Stánek školy na XIV. veletrhu SŠ, gymnázií, SOU a VOŠ 2008 v areálu výstaviště Brno, pavilon G1 (foto Ing. A. Juračka) licová technika; vybavení pro laboratoř elektrotechniky; vybavení laboratoře pro nedestruktivní defektoskopii (termostat chlazený kryostat, pec muflová s ochrannou atmosférou, ultrazvukový defektoskop, měřicí mikroskop dílenský, metalografický mikroskop) Náborové akce Všechny výše zmíněné aktivity jsou podmíněny snahou získat co nejvíce zájemců o studium na škole. S tím také souvisejí různé náborové akce, kterých se naše škola zúčastnila, např. XIV. veletrh SŠ, gymnázií, SOU a VOŠ 2008 v areálu výstaviště Brno, pavilon G1 ve dnech 28. a (obr. 3). Ve dnech a pak proběhly dny otevřených dveří na naší škole (obr. 4). Součástí prosincových dnů bylo vyhlášení 2. ročníku výtvarné soutěže Krajina pro žáky 8. a 9. tříd základních škol s doprovodnou výstavou soutěžních prací ceny byly vskutku zajímavé, za první místo získal vítěz digitální fotoaparát (obr. 5). Jak je tedy vidět, i z hlediska náboru je škola velmi aktivní a neponechává nic náhodě. Výtahy z přednášek na 68. světovém slévárenském kongresu v Chennai, Indie 6. část Lit ina a slit iny Iron castings advanced prediction tools, foundry process control and knowledge management (Moderní prostředky predikce jakosti litinových odlitků, řízení slévárenského výrobního procesu a správa znalostí) Uriarte, A. Z. Creo, R. S. Maguregi, J. I. předn. č. 67, 5 s., 6 obr., 2 tab., lit. 8 Předloženy výsledky výzkumu zaměřeného na vytvoření expertního systému pro predikci výsledné jakosti odlitků a řízení podmínek slévárenského výrobního procesu. Je založen na určitých generických nástrojích IT. Je přizpůsoben požadavkům slévárenského výrobního procesu a spojen s databází specifických znalostí. Je schopen zpracovávat velký objem dat a jejich vzájemné vztahy. Systém je založen na údajích z praxe, byl ověřen v různých slévárnách (viz také Foundry Tr. J., č. 3653, 2008, s. 102). s l é vá r e n s k é ko n f e r e n ce Slévárenst ví. LV I I. březen duben

12 Vý tahy z přednášek na 68. světovém slévárenském kongresu s l é vá r e n s k é ko n f e r e n ce Characteristic of semi-solid cast iron fabricated by cooling plate (Vlastnosti litinových odlitků litých v polotuhém stavu s chladicí deskou s různým úhlem sklonu) Kim, Tae Hoon aj. předn. č. 69, 3 s., 4 obr., 2 tab., lit. 5 Z výsledků popsaných zkoušek vyplývá, že při úhlu chladicí desky 10 měl austenit ve struktuře zaoblenou formu a podíl pevné frakce byl vyšší. Maximální tvrdost 44 HRC s 1,71 J/cm 2 byla dosažena u zkušebních odlitků s větším podílem zaobleného austenitu. Establishment of the prediction method of shrinkage defects for the cast iron cylinder frame (Vypracování metody předpovídání staženin v litinovém odlitku rámu válce) Lee, H. T. Lee, S. M. předn. č. 70, 5 s., 5 obr., 4 tab., 2 rovnice, lit. 8 K předpovědi staženin v litinovém litém rámu válce lodního motoru s obměnami soustavy nálitků se použila numerická analýza a zkoušky. Potvrdilo se, že vhodným parametrem pro predikci je kombinace modulu a konečné objemové frakce. Popis metody. Přesné lití From 7 days to 7 hours investment casting parts within the shortest time (Od 7 dnů k 7 hodinám výroba přesných odlitků v minimálním čase) Kügelgen, M. předn. č. 28, 5 s., 6 obr. Popsán princip výroby keramické formy novou technologií založenou na 3 parametrech: vysoká rychlost vzduchu s turbulentním prouděním, infračervené světlo a mimořádně suchý vzduch. Nová technologie umožňuje vysušení vrstvy formy za 30 min. Popsáno i používané zařízení. Hliní k Analysis of residual stress in sand cast and die cast Al alloy by X-ray diffractrometry (Analýza rentgenovou difrakcí zbytkového napětí v hliníkových odlitcích odlévaných do pískových forem a tlakovým litím) Prabhakara, P. aj. předn. č. PP-1, 7 s., 8 obr., 2 tab., lit. 8 Převážná část pnutí má tahový charakter. Pnutí v hliníkových odlitcích se podle výsledků popsaných zkoušek zvyšuje v následujícím pořadí druhů forem: syrová forma, forma ze směsi s vodním sklem vytvrzovaná CO 2, kovová forma a forma s polystyrenovým modelem. Manufacturing, mechanical properties and microstructural studies on quartz particulate reinforced aluminium-11.8% silicon alloy matrix composite castings processed in a permanent metallic grey cast iron mold by vortex mixing method (Výroba, mechanické vlastnosti a mikrostuktura odlitků z kompozitního materiálu na bázi Al11,8Si zpevněného křemennými částicemi odlévaných do kovových forem z GJL postupem vortex) Vijayaram, T. R. předn. č. PP-3, 11 s., 34 obr., 6 tab., lit. 12 Cílem prací bylo zjistit vhodnost kompozitního materiálu na bázi LM6 zpevněného křemennými částicemi pro technické účely. Po shrnutí dosud publikovaných informací popsány vlastní zkoušky zaměřené na mechanické a tepelné vlastnosti a vlastnosti mikrostruktury tohoto kompozitního materiálu. Uvedeny podmínky zkoušek, popsán jejich průběh a vyhodnoceny výsledky. Preparation and characterization of Al-Ti-B-Sr master alloy for the combined effect of grain refinement and modification of 413 alloy (Předslitina Al-Ti-B-Sr pro kombinaci zjemnění zrna a modifikace slitiny 413 výroba a vlastnosti) Jigajinni, S. M. Kori, S. A. předn. č. PP-9, 1 s. Nová předslitina Al-1Ti-3B-3.6Sr obsahuje zárodečné částice, které vedou ke zjemnění zrna a modifikaci eutektického Si. Práce popsané v příspěvku se zabývaly studiem různých procesních parametrů pro vývoj této předslitiny. Effect of low frequency mechanical vibration on the microstructure of Al-12% silicon alloy casting (Účinky nízkofrekvenčních vibrací na mikrostrukturu odlitků ze slitiny Al12Si) Mudakappanavar, V. S. Radhakrishna, K. předn. č. PP-14, 4 s., 13 obr., 1 rovnice, lit. 16 Zkoušky ukázaly, že amplitudy a frekvence mechanické vibrace v průběhu tuhnutí zjemňují zrno a zlepšují mechanické vlastnosti, např. odolnost vůči opotřebení. Popis podmínek a průběhu prací. Simulation of hetero-phase system solidification as in an example AZ91/SiC composite (Simulace soustavy heterofázového tuhnutí na příkladě kompozitního materiálu AZ91/SiC) Lelito, J. Zak, P. Suchy, J. S. předn. č. PP-20, 4 s., 4 obr., 1 tab., 13 rovnic, lit. V modelu pro simulaci procesu tuhnutí kompozitního materiálu jsou k aproximaci termofyzikálních vlastností použity rovnice umožňující jejich vypočítání jako průměr z vlastností kovové základní hmoty a zpevňujících částic. V tomto modelu se kompozitní materiál zpracovává jako slitina s termofyzikálními vlastnostmi, které závisejí na teplotě a objemovém podílu částic SiC. Emerging new technologies in aluminium castings (Nové technologie, které se objevují ve výrobě hliníkových odlitků) Singh, L. B. předn. č. PP-21, 7 s., 9 obr., 5 tab., lit. 10 Blíže popsána podstata čtyř postupů výroby hliníkových odlitků: odlévání s lisováním za horka (HIP), odlévání v polotuhém stavu, odlévání stříkáním atomizovaného kovu a elektrostruskové zjemňování zrna. Effect of mould vibration and heat treatment parameters on mechanical properties of cast Al-Si-Mg alloys (Účinky vibrace formy a parametrů tepelného zpracování na mechanické vlastnosti slévárenských slitin AlSiMg) Swamy, H. H. S. aj. předn. č. PP-42, 6 s., 8 obr., 3 tab., lit. 8 Kombinované účinky nízkofrekvenčních vibrací formy a tepelné zpracování výrazně zlepšují mechanické vlastnosti uvedených slitin. Důvodem je větší zjemnění zrna a distribuce jemnější zrnitosti zrn Si. Popis podmínek a průběhu zkoušek. Degassing of aluminium alloys by electric current (plasma) treatment (Odplyňování hliníkových slitin elektrickým proudem /plazmou/) Prodhan, A. předn. č. PP-44, 5 s., 7 obr., 2 tab., lit. 8 Vysvětlena podstata nové metody odplynění. Má následující přednosti: nízkou tvorbu stěrů (strusky), bez znečištění a hospodárnost (ve srovnání s odplyněním chlorem a dusíkem). Postup byl vyzkoušen jak v laboratorních, tak provozních podmínkách. Nastíněny další cíle vývoje. Vacuum sealed molding process of high strength aluminum alloy casting (Výroba forem V-procesem pro vysoce pevné hliníkové odlitky) Nagasaka, A. aj. předn. č. PP-49, 4 s., 10 obr., 1 tab., lit. 5 Popsán způsob zlepšení mechanických 112 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

13 Vý tahy z přednášek na 68. světovém slévárenském kongresu / 42. statistický přehled světové v ýroby odlitků vlastností, především pevnosti, hliníkových odlitků odlévaných do forem vyrobených V-procesem. Řešení spočívá v záměně písku se zrnitostí 8 (průměrná velikost zrna 134 µm) za písek zrnitosti 6 (průměrná velikost zrna 288 µm) a nasycení písku vodou (13,6 %, 27,8 %). Čím byl obsah vody vyšší, tím vyšší byla pevnost v tahu. Constitutional undercooling and growth of globuletic particle (Přirozené chladnutí a růst globulárních částic) Nyamannavar, S. Ravi, M. Narayan Prabhu, K. předn. č. PP-52, 4 s., 7 obr., lit. 13 Důsledkem izotermického udržování slitiny na teplotě polotuhého stavu slitiny a kalení/chladnutí je nestabilnost globulárních částic. Popsanými zkouškami se sledoval tento jev u slitiny Al7Si0,3Mg. Nestabilnost se vysvětluje teorií stabilizace založené na přirozeném podchlazení taveniny před styčnou plochou mezi solidem a likvidem. Výsledky jsou důležité pro simulaci vývoje struktury při odlévání v polotuhém stavu. slévárenská výroba v zahraničí 42. statistický přehled světové výroby odlitků 2007 Světová výroba celkově vzrostla o 4 %, avšak v některých zemích to bylo 10 % nebo více. Světová výroba odlitků se v roce 2007 podle letošního statistického přehledu světové výroby odlitků časopisu Modern Casting mírně zvýšila na 95 mil. tun o 4 %. Není to zvýšení, jaké bylo typické v posledních pěti letech; v roce 2006 byl nárůst o 7,5 % ve srovnání s rokem Nicméně některé země ve svém růstu pokračovaly. V Číně to byl skok o 11,3 %, který ji posunul na třetí místo Tab. I. ve světové výrobě odlitků. Růst v Indii činil 8 % a završil pětileté období, ve kterém země svou výrobu odlitků zdvojnásobila. Rusko zvýšilo výrobu od roku 2005, kdy naposledy poskytlo statistické údaje, o 13 %. Osm z deseti vedoucích zemí hlásí v roce 2007 růst výroby. Dvě země se ztrátami jsou USA a Japonsko. Je to druhý rok v řadě, kdy USA hlásí pokles výroby. Z hlediska produktivity zůstává v čele Německo, kde se letos vyrobilo v průměru na slévárnu téměř 10 tis. tun odzemě Počet sléváren v provozu podle zemí 2008 data za rok: A 2006; B 2004; C 2002 litiny oceli slitiny neželezných kovů celkem Belgie Brazílie Česká republika Čína A Dánsko A Finsko Francie Chorvatsko Indie Itálie Japonsko Jižní Afrika A Kanada A Korea Litva A Maďarsko A Mexiko A Německo Nizozemsko B Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko A Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko A Thajsko A Tchai-wan Turecko Ukrajina C USA Velká Britanie litků. V Rakousku, s výrobou 357 tis. tun, činí tento průměr 7 tis. tun na slévárnu. Nejvyšší produktivitu má stále USA s tunami na slévárnu. Údaje uváděné ve 42. statistickém přehledu jsou čísla dodaná slévárenskými společnostmi jednotlivých zemí (tab. I a II). V tomto přehledu jsou uvedeny nové údaje z 28 zemí. Mezi země, které letos údaje neposkytly, patří Ukrajina, Slovensko, Jižní Afrika, Dánsko a Nizozemsko, a také Mexiko a Kanada, což zkresluje statistiku výroby odlitků v Severní Americe. U těchto zemí se uvádějí údaje z roku, kdy je naposledy poskytly. Výkyvy Zatímco se celosvětová výroba odlitků zvýšila o skromné 4 %, několik zemí zaznamenalo v roce 2007 mimořádně vysoký růst nebo ztrátu. Nárůst výroby Do tohoto přehledu jsou zařazeny země, které vyrábějí téměř 1 mil. tun odlitků a více: Rusko +13 % 7 mil. tun (od r. 2005) Čína +11 % 31,3 mil. tun Polsko +11 % tun Turecko +9 % 1,3 mil. tun Indie +8 % 7,8 mil. tun Španělsko +8 % 1,4 mil. tun Pokles výroby Pokles zaznamenalo méně zemí, jsou to však země významné: Velká Británie 34 % tun Japonsko 12 % 7 mil. tun USA 5 % 11,8 mil. tun Produktivita Je uvedena průměrná produktivita na slévárnu v roce 2007 v 10 zemích s nejvyšší výrobou odlitků (obr. 1). Nejproduktivnější zemí zůstává podle tohoto vzorce Německo. V roce 2007 činila jeho produkce na slévárnu téměř tun. Povšimněte si: Následující země nejsou mezi 10 největšími výrobci odlitků, ale jejich nárůst výroby za poslední rok a v posledních pěti letech stojí za povšimnutí. Tchai-wan s 4,5% nárůstem v roce 2007 na 1,6 mil. tun byl Tchai-wan blízko k tomu, aby vstoupil mezi 10 největších výrobců tohoto roku. Jeho růst za pětileté období o 13 % se může zdát mírný, přibližuje se však Mexiku (minulý rok 10. nejproduktivnější země), které od roku 2002 zaznamenává celkový pokles. Turecko zvýšení výroby odlitků činilo za posledních 5 let 43 % a bylo završeno s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí Slévárenst ví. LV I I. březen duben

14 42. statistick ý přehled s větové v ýroby odlitků Tab. II. Statistický přehled světové výroby odlitků 2007 (v tunách) Výroba v tunách za rok: A 2005, B 2006, C 2004, D zahrnuje t přesných odlitků, E 2002 s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí země GJL GJS temperovaná litina ocel slitiny Cu Al Mg Zn ostatní celkem Belgie Brazílie Česká republika Čína Dánsko B Finsko Francie Chorvatko Indie Itálie Japonsko Jižní Afrika B Kanada A Korea Litva Maďarsko Mexiko B Německo Nizozemsko C Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko A Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko A Tchai-wan Turecko Ukrajina E USA D Velká Británie Celkem % nárůstem na 1,3 mil. tun v roce To vedlo k více než 90% vytíženosti domácích výrobních kapacit. Pracovníci státní správy očekávají v roce 2008 další růst o 8 %. Polsko Tato malá země se chystá dosáhnout hranice 1 mil. tun odlitků. 11% růstem v roce 2007 byla její celková výroba odlitků mil. tun v souladu s růstem polského HDP o 6 % v roce Od roku 2002 činil nárůst výroby odlitků v Polsku 43 % a její význam pro evropský slévárenský průmysl se zvýšil. Zůstávají nablízku (trvale) Před několika lety následující země v seznamu 10 největších výrobců odlitků (tab. III) buď chyběly, nebo byly někde uprostřed všech uvedených zemí. Jejich výroba odlitků se však za posledních pět let strmě zvýšila a nejsou žádné náznaky, že by se své pozice chtěly vzdát. Obr. 1. Produktivita 10 největších výrobců odlitků v roce Slévárenst ví. LV I I. březen duben

15 42. statistický přehled světové v ýroby odlitků / Shrinivasan, S. s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí Tab. III. 10 největších výrobců odlitků 1. Čína 31,3 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 2. USA 11,8 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 3. Rusko 7,8 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 4. Indie 7,8 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 5. Japonsko 7 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 6. Německo 5,8 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 7. Brazílie 3,2 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 8. Itálie 2,7 mil tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 9. Francie 2,4 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 10. Korea 2 mil. tun GJL GJS ocel na odlitky neželezné kovy 15,5 mil. tun 7,7 mil. tun 4 mil. tun 3,5 mil. tun 3,9 mil. tun 3,9 mil. tun 1,2 mil. tun 2,6 mil. tun 3,3 mil. tun 1,8 mil. tun 1,3 mil. tun 1,2 mil. tun 5,3 mil. tun tun 1 mil. tun tun 2,9 mil. tun 2 mil. tun tun 1,7 mil. tun 2,7 mil. tun 1,8 mil. tun tun 1,1 mil. tun 2,7mil. tun zahrnuto do GJL tun tun 1 mil. tun tun tun 1,1 mil. tun tun 1 mil. tun tun tun 1 mil. tun tun tun tun Tab. IV. Výroba odlitků podle regionů v mil. tun Severní Amerika 14,4 Evropa 17,7 Rusko 7,8 Japonsko 7,0 Čína 31,3 Indie 7,8 Čína stejně jako dnes byla Čína před pěti lety největším výrobcem odlitků na světě. Ale její produkce byla jen o 4 mil. tun vyšší než v USA, druhého největšího výrobce. Dnes je její produkce odlitků dvakrát vyšší než v USA. Jejích 31,2 mil. tun představuje třetinu celosvětové výroby odlitků. Asijský obr dosáhl v roce 2007 růstu o 11 % a završil tak pětiletý růst o 92 %. Indie USA by nyní mohly pohodlně setrvávat na druhém místě 10 největších výrobců, ale Indie vykázala takovou rychlost růstu výroby, že by je mohla za několik let předstihnout. Nárůst indické výroby odlitků je 7,8 mil. tun v roce 2007 tzn. zvýšení o 8 %. Od roku 2002 zvýšila tato země svou výrobu odlitků o 136 %. Takovému způsobu růstu se nemůže rovnat žádný z velkých výrobců odlitků. Brazílie brazilská produkce odlitků se v roce 2007 zvýšila o 4,5 % na 3,2 mil. tun a nepřiblížila se letošním mimořádně vysokým procentům růstu. Za posledních pět let se však výroba odlitků zvýšila o 64 %. Růst se v roce 2007 možná zpomalil, avšak tato jihoamerická země zaujala své pevné místo mezi největšími výrobci odlitků. Výroba odlitků podle regionů je uvedena v tab. IV. (Zkrácený přetisk z časopisu Modern Casting, 98, 2008, č. 12, s ) Na cestě stát se globálním velikánem indický slévárenský průmysl Globální scénář S h r i n i v a s a n, S. ř e d i t e l I n s t i t u t u i n d i c k ý c h s l e v a č ů Globální pohled Světový slévárenský průmysl docílil v roce 2005 růst 7,5 %. Celková výroba odlitků činila v tomto roce cca 86 mil. tun ve srovnání s 80 mil. tun v roce 2004 a u železných kovů zahrnovala odlitky z LLG, LKG, z temperované litiny, ocelové odlitky a odlitky z neželezných kovů (měď, hliník, hořčík a zinek, jejich slitiny a ostatní lehké a těžké neželezné kovy). Čína svými 24,4 mil. tun odlitků zvětšila svou vedoucí pozici na trhu (+ 8,9 % ve srovnání s 22,4 mil. tun v roce 2004). USA jako druhý největší výrobce odlitků zaznamenaly jen nepatrné zvýšení z 12,3 mil. tun na 12,9 mil. tun v roce 2005 (+ 4,9 %). Dále následují Francie, Německo a Velká Británie s téměř stejnými hodnotami produkce, resp. nulovým růstem. Japonsku se podařilo zvýšit produkci odlitků jen zanedbatelně z 6,4 na 6,7 mil. tun. Největší přírůstek zaznamenala ovšem Indie (v roce 2005 o 33 % více než v roce 2004) a je nyní s 6,1 mil. tun pátým největším výrobcem odlitků na světě (4,6 mil. tun v r. 2004). Průmyslová politika Indie Slévárenský průmysl zásobuje velký počet odvětví, a proto také přímo ovlivňuje růst indické ekonomiky. Inspirovaná sovětským plánovaným hospodářstvím se indická vláda již začátkem 50. let angažovala v budování a vývoji strojírenství a investičních celků. Tyto oblasti hrály významnou roli v tzv. Modelu Mahalanobis, ekonomickém programu zaměřeném na spolehlivost zásobování s cílem zvýšit vytváření kapitálu. Program sloužil v první řadě k zajištění vyváženého rozvoje regionů a ke zlepšení obchodní bilance na základě vlastní výroby a nízké kvóty dovozů. Legalizací politiky náhrady dovozů disponuje nyní Indie zdravou a silnou základnou zásobování strojírenství a investičních celků z vlastních zdrojů. Důležité je konstatování, že mnoho surovin a polotovarů pochází z Indie samé, a proto neodpovídá vždy mezinárodním normám, pokud jde o rozměrové tolerance a metalurgické normy. Tyto okolnosti škodí do jisté míry jakosti konečných výrobků. Růst průmyslov ých odvět ví přímo ovlivňuje slévárensk ý průmysl Pozitivní vliv na slévárenský průmysl bude mít i roční růst hrubého domácího produktu o 8 až 9 % odhadovaný indickou vládou. Proto se dále pojednává o rozhodujících průmyslových odvětvích a jejich předpokládaném vývoji. Ocelářství Dlouhodobá strategie průmyslové koncepce iniciovaná v roce 2005 má vést k modernizaci, zvýšení efektivity, produktivity a konkurenceschopnosti ocelářství. Vzhledem k těmto úkolům se roční kapacita výroby oceli musí do roku 2020 zvýšit z 38 mil. tun (2004 až 2005) na více než 100 mil. tun. To podmiňuje průměrný růst výroby oceli o 7,3 % za rok. s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí Slévárenst ví. LV I I. březen duben

16 Shrinivasan, S. s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí Tato strategie je zdůvodněna tím, že i u roční spotřeby oceli se do roku 2015 očekává celosvětový průměrný roční růst o cca 3 % (1 000 mil. tun vyrobených v roce 2004 se zvýší v roce 2015 na mil. tun), přičemž průměrný růst výroby oceli byl v posledních 15 letech 2 %. Čína upevní a rozšíří svůj podíl na celosvětovém trhu s ocelí. Ve srovnávaném období těchto 15 let činil růst výroby v Indii asi 7 % za rok. Spotřebu oceli je možno definovat jako vyrobené množství plus dovoz minus vývoz. V letech 2004 až 2005 činila tato spotřeba = 36 mil. tun. Z milionu tun oceli se současně spotřebuje 50 až 100 tis. tun na odlitky. Představuje to především odlitky pro kokily, pánve, vysoké pece, válcovací tratě, dopravní zařízení apod. Investiční celky V této oblasti jsou za rostoucí spotřebu zodpovědné především odvětví jako elektrotechnika, těžební průmysl, výroba zařízení a nástrojů. Knihy zakázek průmyslu investičních celků jsou v současné době dobře zaplněny (tab. I). Dále jsou uvedeny prognózy pro průmyslová odvětví vypracované Indickým svazem průmyslu (Confederation of Indian Industry). Elektrotechnika Ačkoliv má Indie tu významnou výhodu, že disponuje velmi dobře vzdělanými odbornými silami, musí toto odvětví zvládnout úkol spočívající v transferu technologií, protože se na projektech infrastruktury podílejí stále více zahraniční investoři. Strojírenství a těžební průmysl Tato odvětví se rozvíjejí především díky rostoucí národní spotřebě. Vzhledem k velkým investicím, které jsou realizovány jak v Indii, tak v celém světě, a kvůli rostoucím cenám kovů se očekává trvalý vzestup. Výroba nástrojů V této oblasti došlo k oživení změnou sortimentu nabídky; strategické směřování se více soustřeďuje na číslicově řízené stroje (NC a CNC). Během let se snížila dovozní cla produktů požadovaných tímto odvětvím, a to vedlo k jejich vysoké dostupnosti spolu s nízkými náklady. Plánovaný růst automobilového průmyslu a jeho subdodavatelského sektoru povede současně k trvalému a výraznému růstu ve výrobě nástrojů. Podniky, které jsou tak dobře vytížené, jsou schopné rychleji zavádět nové potřebné technologie a pružně je používat. Technologická zařízení, investiční celky Aby zařízení vyhověla požadavkům klíčových domácích průmyslových odvětví, směřoval vývoj jejich výroby k nezávislosti na zahraničí. Průmyslová odvětví stále ještě trpí důsledky chybějících investic do domácího hospodářství. Existují však solidní a dále rostoucí zakázky ze Středního východu, které jsou vyvolány vysokými investicemi do těžby ropy a plynu. Obecně lze konstatovat nárůst domácí poptávky. Automobilový průmysl Automobilový průmysl je klíčovým faktorem a působí jako hnací síla mnoha odvětví indického hospodářství. Vyrábí se široká paleta vozidel. V Indii se však vyrábějí i vozidla s pohonem na všechna čtyři kola, motocykly, mopedy a trojkolky, traktory a zemědělské stroje. Od skončení licenčních smluv v roce 1991 vykazuje indický automobilový průmysl až dodnes pozoruhodný růst o 17 % za rok. Celkový obrat je mezitím téměř 25 mld. EUR. Investice do odvětví činí 7,3 mld. EUR, zatímco dalších 5 miliard je na cestě. Počet pracovních sil přímo a nepřímo závislých na automobilovém průmyslu je 13 mil. pracovníků, kteří tak přispívají 17 % do kolonky nepřímých daní. Výrazný růst exportu v posledních 5 letech vedl k tomu, že se v tomto odvětví zvýšilo tempo růstu o 30 %, přičemž se vyvezly produkty v hodnotě překračující 2,7 mld. EUR. Navzdory těmto působivým číslům je příspěvek indického automobilového průmyslu viděno v celosvětových souvislostech spíše skromný. Ačkoliv indická výroba překročila v letech 2005, resp. 2006, hranici 1,5 mil. kusů, odpovídá to pouze 2,37% podílu na celosvětové produkci (66,46 mil. vozidel). Celosvětová výrobní kapacita je v současné době 85 mil. vozidel za rok. Subdodavatelský průmysl pro výrobu automobilů Subdodavatelský průmysl v Indii je se svými více než 500 velkými a malými podniky překračujícími počet 10 tisíc připraven docela dobře. Jako jedno z nejrychleji rostoucích odvětví vykázal v letech 1995 až 1998 enormní nárůst o průměrně 28 %. V hodnoceném období 2003 až 2004 činil růst 24 % a potom v letech 2005 až 2006 lehce poklesl na 16, resp. 15 %. Trvalý rozvoj v průběhu let vedl k tomu, že se téměř všechny součásti příslušenství pro indická vozidla mohou vyrábět v tuzemsku. Celkový obrat tohoto odvětví je za léta vyčíslen na 6,5 mld. EUR, ze kterých již byly vyvezeny součásti v hodnotě 1,2 miliard. Výroba osobních automobilů v Indii Podobně je tomu i na trhu s osobními vozy. V roce 2003 bylo poprvé vyrobeno více než 1 milion osobních automobilů a v roce 2015 se očekává výrobní kapacita pro 3 miliony vozů. V důsledku toho se v tomto odvětví indického trhu zvýší v roce 2015 obrat ze současných 5,3 mld. na 10 mld. EUR. Scénář indického slévárenského průmyslu Indická výroba odlitků, jak již bylo zmíněno, se od roku 2001 s 3,15 mil. tun do roku 2005 s 6,11 mil. tun téměř zdvoj- Tab. I. Celkové částky zakázek nejdůležitějších odvětví (ve stavbě) investičních celků částka zakázek [mil. EUR] pořadí průmyslové odvětví zvýšení [%] 1 elektrotechnika těžební průmysl výroba zařízení výroba nástrojů Tab. II. Výroba odlitků v Indii v letech 2001 a 2005 výroba [mil. tun] pořadí materiál nárůst [%] 1 litina 2,30 4, ocel na odlitky 0,30 0, GJS 0,28 0, neželezné kovy 0,23 0, ostatní kovy 0,04 0, výroba celkem 3,15 6, Slévárenst ví. LV I I. březen duben

17 Shrinivasan, S. Obr. 1. Výroba odlitků v Indii v letech 2001 a 2005 násobila (tab. II, obr. 1). Nejvyšší nárůst přitom zaznamenala výroba litinových odlitků (nárůst z 2,3 na 4,1 mil. tun). Výroba ocelových odlitků se za stejné období zvýšila z 0,3 na 0,8 mil. tun a odlitků z GJS z 0,28 na 0,62 mil. tun. U odlitků z neželezných kovů a jejich slitin se výroba zvýšila z 0,23 na 0,52 mil. tun, přičemž k nárůstu přispěla především výroba z hliníku a jeho slitin. Rychlý hospodářský růst vyžaduje nyní nezbytná opatření pro rozšíření a modernizaci indických sléváren, aby bylo možné uspokojit narůstající poptávku a požadavky tuzemských a zahraničních zákazníků. Nízké výrobní náklady a dobré vzdělání indických pracovníků vedou k tomu, že se výrobní kapacity stěhují ze západu do Indie. Mimořádně rychlý růst zaznamenávají slévárny, které jsou bezprostředně spojeny s automobilovým a subdodavatelským průmyslem. Plánují se navíc velké investice do indického slévárenského průmyslu ve spojitosti se stavbou větrných elektráren. Mezinárodní koncerny zprostředkovávají prodej indických odlitků svým dceřiným společnostem na celém světě. Export průmyslových odlitků činil v roce 2006 cca 400 tis. tun v celkové hodnotě přibližně 2,3 mld. EUR. Také odlitky pro armatury a sanitární techniku dosáhly v roce 2006 objemu 650 tis. tun. Tím již překročil objem exportu indických odlitků za rok hranici 1 milionu tun. Na základě vyhlídek a scénářů budoucího vývoje zmíněných odvětví může indický slévárenský průmysl počítat v následujících pěti letech s ročním růstem o 8 až 9 %. V roce 2010 se výroba odlitků v Indii zvýší na 10,5 mil. tun. Díky těmto skvělým vyhlídkám se Indie stane třetím největším výrobcem odlitků na světě. Naléhavé požadavk y indického slévárenského průmyslu Školení pracovníci Protože slévárenský průmysl vyžaduje velký počet pracovníků, existuje obava z jejich nedostatku v budoucnu. Indické ministerstvo hospodářství proto doporučilo užší spolupráci mezi vysokými školami, průmyslem a úřady na založení Centra jakosti pro výrobní technologie. Zásobování energií Pokud jde o zásobování energií, je v Indii téměř o 15 % nižší. Aktuální instalovaná kapacita elektráren vytápěných ropou, plynem a uhlím, resp. jaderných elektráren, a zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů je 123 tis. MW. V roce 1957 začínaly indické dodávky energie s MW a mají za sebou úctyhodný vývoj. Vláda průmyslu přislíbila roční navyšování kapacit o 10 tis. MW. Recyklace hliníku V současnosti se v Indii vyrábí cca 500 tis. tun hliníkových odlitků převážně pro automobilový průmysl. Nárůst výroby automobilů povede také k výraznému zvýšení poptávky po hliníkových odlitcích. Indické slévárny lehkých neželezných kovů vyrábějí odlitky převážně z čistého hliníku nebo slitin hliníku prvního tavení. Zde musí dojít ke změně pohledu ve prospěch slitin hliníku druhého tavení. Recyklace hliníku umožňuje úsporu 8 kg bauxitu, 4 kg chemických produktů a mimořádně vysoké úspory energie. Na rozdíl od průmyslu západních zemí je indické odvětví zabývající se recyklací hliníku ještě zcela neorganizované a je nezbytné, aby se rychle převedlo na profesionální a jednotný standard. V dohledné budoucnosti budou indičtí výrobci hliníku navíc slévárnám dodávat méně, protože mohou vybudováním vlastních zařízení na výrobu hotových výrobků a polotovarů a následných přímých dodávkách subdodavatelům automobilového průmyslu a především dodávkami těchto produktů do stavebnictví docílit vyšší přidané hodnoty. Indie je členem Pracovní skupiny pro hliník v asijsko-pacifickém Svazu pro ochranu životního prostředí a klimatu. Dalšími členy jsou Austrálie, Čína, Japonsko, Jižní Korea a USA, kteří dohromady vyrábějí 37 % světové produkce hliníku. Hliníkový průmysl sám o sobě je nejvýrazněji rostoucím průmyslovým odvětvím na světě, především v rozvojových zemích. Svaz na ochranu klimatu si vytyčil cíl podporovat recyklaci hliníku, protože se na rozdíl od primární výroby musí vynaložit pouze 5 % energie a navíc se velmi podstatně sníží emise. Promarněná šance u odlitků ze slitin mědi Spojené státy dovážejí ročně odlitky ze slitin mědi v hodnotě 1 miliardy dolarů. Mezi čtyři hlavní dodavatele patří Čína, Tchaj-wan, Mexiko a Itálie. Indie v seznamu dovozců do USA ani nefiguruje. Indie vyrábí jen 25 tis. tun odlitků ze slitin mědi. Jejich roční výroba činí 1,14 mil. tun. Nízký objem výroby v Indii se leckdy přisuzuje nedostatečné dostupnosti domácích měděných rud. Roční výroba surové mědi se v Indii paradoxně zvýšila z 25 tis. tun v roce 1997 na více než 500 tis. tun v roce 2005, což lze přičíst především masivnímu zvýšení dovozu měděných rud. Tím by však Indie měla příležitost k výstavbě a vývoji sléváren mědi a další možnost exportu odlitků na západ, resp. do Spojených států. Literatura [1] National Steel Policy 2005 Ministry of Steel, Govt. of India. [2] 10 Year Mission Plan for Development of the Indian Automotive Industry into a Global Hub, Ministry of Heavy Industry and Public Enterprises, Govt. of India. [3] Draft Report on CII Study on the s l é vá r e n s k á v ý r o b a v z a h r a n i čí Slévárenst ví. LV I I. březen duben

18 Shrinivasan, S. / Jiří Bažant / Karel Stránsk ý / Dana Horáková / Přemysl Lev / Boží k Mar tínek r e ce n z e / a k t ua l i t y Capital Goods Industry, Dept. of Heavy Industry. [4] National Strategy for Manufacturing by National Manufacturing Competitiveness Council, New Delhi. [5] 40 th Census of World Casting Production 2005 by Modern Casting. [6] Aluminium Recycling by Internation Aluminium Institute. Kontaktní adresa Institute of Indian Foundryman, Nelson Chambers Gr. Floor, C Block, Flat No Nelson Manickam Road, Aminjkarai, Chennai , Tamilnadu, India iifchn@md5.vsnl.net.in, iichn@ airtelmail.in, (Zkrácený přetisk z časopisu Giesserei- -Rundschau, 2008, 55, č. 9 10, s ) recenze Filtrace tavenin železa v průmyslové praxi p r o f. I n g. J i ř í B a ž a n t, C S c. p r o f. I n g. K a r e l S t r á n s k ý, D r S c. I n g. D a n a H o r á k o v á I n g. P ř e m y s l L e v, P h. D. Prudký vývoj technologií zpracování tavenin kovů na odlitky v posledních desetiletích tažený celosvětovou potřebou efektivní hromadné výroby, především pro automobilový průmysl, přinesl i poptávku po keramických pomůckách usnadňujících výrobu jakostních odlitků z litin, ocelí i neželezných kovů. Uvedená monografie přispívá k dalšímu zpřehlednění dosud získaných poznatků ve výzkumu dějů, které probíhají při samotné filtraci. Velmi přínosná je především vazbou na průmyslovou praxi. Monografie je určena pro odbornou ve- řejnost na úrovni vysokoškolského vzdělání. Je rozdělena na 11 částí, z nichž kapitoly 3 až 8 jsou věnovány teoretickému objasnění dějů filtrace tavenin, kapitola 9 pak perspektivám tohoto oboru. Úvodní dvě kapitoly jsou vstupem do problematiky, závěrečná odkazuje na použitou literaturu. Tato nově vydávaná monografie je bezesporu přínosem pro teoretickou a praktickou obec odborníků v metalurgii a metalografii. Proniká vědeckými metodami hlouběji do dějů, které se v relativně krátkém čase uskutečňují při vzniku tuhé fáze z fáze tekuté. Příroda lidstvu staví řadu překážek před poznáním jejího tajemství. Monografie umožňuje postoupit o další stupínek v poznávání složitosti dějů ruku v ruce s průmyslovou praxí. Ne nepodstatným faktem v dnešní době je, že filtrace tavenin umožňuje efektivním způsobem snížit náklady při výrobě kvalitních litinových odlitků. Nezbývá než vyjádřit naději, že kolektiv autorů ve spolupráci s průmyslovou praxí, za podpory státních i evropských grantových agentur, bude v započatém díle pokračovat. Publikace byla vydána v rámci řešení projektu GAČR 106/06/0393 z iniciativy VŠB TU Ostrava, Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství v roce 2008 a je možno ji objednat na katedře metalurgie této fakulty. Rozsah činí 113 stran, 74 obrázků, 46 tabulek a 78 odkazů, ISBN , je brožovaná se zpevněnou, hlazenou obálkou. aktuality 140 let slévárenské výroby v podniku ŠKODA Plzeň a PILSEN STEEL I n g. B o ž í k M a r t í n e k v e d o u c í T P V Dne 11. prosince 2008 proběhlo v plzeňském Park hotelu slavnostní zasedání (obr. 1), na kterém měli pozvaní zasloužilí i současní zaměstnanci firmy Pilsen Steel (dříve Škoda Plzeň) a mnozí další specialisté z oboru možnost oslavit 140. výročí založení slévárny. A právě oslava tohoto významného odvětví slévárenství, které je pro Plzeňsko charakteristické, vedla organizátory k poněkud netradičnímu programu. Kromě úvodních vystoupení generálního ředitele Ing. Nováka a obchodního ředitele Dr. RNDr. Šímy, která byla zaměřena Obr. 1. Zcela zaplněný sál při slavnostním zasedání Obr. 2. Ing. Hučka se svou knihou, jejíž křest proběhl při oslavě 118 Slévárenst ví. LV I I. březen duben

19 u m ě l e ck á l i t i n a Božík Mar tínek umělecká litina Galerie DSB EURO s. r. o., Blansko Obr. 3. Vyznamenání předávali (zleva) Ing. Stanislav Brotánek, CSc., vedoucí metalurgie, Ing. Božík Martínek, vedoucí TPV a Ing. Martin Novák, generální ředitel Pilsen Steel. Vyznamenaní: Rudolf Pojar, Ing. Josef Dvořáček, Ing. Stanislav Kratochvíl, Alexandr Kapuzsta, Ing. Jaroslav Marek, Ing. Josef Belec a Ing. Jan Koutecký převážně na současný stav a budoucnost firmy, bylo ústředním motivem celé akce zhodnocení práce všech zaměstnanců slévárny od jejího počátku v roce 1868 až do současnosti. Tomuto tématu se ve své přednášce věnoval Ing. Hučka, který zdokumentoval vývoj celého oboru od kolébky, tedy od Waldsteinské železárny v Sedlci u Starého Plzence, až po dnešní zařazení slévárny do hutního komplexu Pilsen Steel. Následně byli zúčastnění seznámeni s významnými osobnostmi, jejichž působení ve firmě značně ovlivnilo kvalitativní vyspělost a konkurenceschopnost jejich výrobků. Při sledování filmu, který byl promítnut na závěr přednáškového bloku, si každý mohl porovnat minulou a současnou technickou úroveň výroby odlitků ve škodováckých slévárnách. V závěru oficiální části setkání slévárenských odborníků byli oceněni ti z nich, kteří se v minulosti svou prací značnou měrou zasloužili o dobré jméno firem Škoda a Pilsen Steel. Nejprve to byl Ing. Hučka, kterému byla při této příležitosti vydána kniha Plzeňské hutě v proměnách času, jejíž křest byl rovněž bodem programu (obr. 2). Dalšími sedmi oceněnými, jejichž přínos ve slévárenském oboru je nesporný, byli: Ing. Josef Belec, Ing. Jaroslav Marek, Alexandr Kapuzsta, Rudolf Pojar, Ing. Josef Dvořáček, Ing. Jan Koutecký a Ing. Stanislav Kratochvíl (obr. 3). V průběhu následné neformální části zasedání došlo k zajímavému setkání tří generací pracovníků sléváren, jejichž práce v návaznosti na všechny předchůdce tohoto krásného řemesla dodnes vzbuzuje údiv a úctu v různých částech světa. Přijměte prosím pozvání do nově vytvořené galerie nacházející se ve venkovních prostorách společnosti DSB EURO s. r. o., Blansko, kde si můžete prohlédnout nejen soudobé produkty z rukou blanenských slevačů, ale především monumentální sochy významných osobností, které byly odlity v průběhu mnohaleté existence slévárny. Prvními vystavenými objekty se staly např. plastika Georgije Dimitrova nebo busta Julia Fučíka. Hlavním záměrem majitele společnosti JUDr. Milana Hlaváče je prostřednictvím galerie přiblížit širší veřejnosti, ale zejména mladší generaci, umělecké řemeslo, které má v blanenském kraji dlouholetou tradici, aniž by byl brán zřetel na politický aspekt. Vystavené odlitky bude možno zhlédnout během exkurzí nebo při příležitosti dne otevřených dveří, který se uskuteční v průběhu roku Ukázka odlitků pro vodní turbíny Plastiky slevače, M. R. Štefánika a základní kámen DSB EURO s. r. o., Blansko Plastiky K. Gottwalda a G. Dimitrova a lité točité schodiště Slévárenst ví. LV I I. březen duben

20 Spolupracovníci ze společnosti SAND TE AM / Karel Stránský / Antonín Mores blahopřejeme Blahopřejeme Ing. Jiřímu Fošumovi S p o l u p r a c o v n í c i z e s p o l e č n o s t i S A N D T E A M, s p o l. s r. o., H o l u b i c e také hodně spokojenosti Tvé ženě, paní Heleně, a také přejeme splnění životních přání Tvým synům Tomášovi a Janovi. Tobě, milý Jiří, přejeme do dalších let aktivní činnosti hodně zdraví, spokojenosti, energie a ať Tě stále baví hraní na písečku formovacích materiálů. Prof. Ing. František Kavička, CSc. jubileum sedmdesáti let J m é n e m j e h o t ý m o v ý c h k o l e g ů, p ř á t e l a r e d a k č n í r a d y č a s o p i s u S l é v á r e n s t v í p r o f. I n g. K a r e l S t r á n s k ý, D r S c. sivních odlitků gravitačně odlévaných ocelí, tvárných litin a speciálních keramických materiálů, až po plynule lité ocelové odlitky. Cílem je bezprostřední optimalizace výroby. Jeho práce, dotované řadou i zahraničních projektů, snesou velmi náročné mezinárodní měřítko. Přednášel na konferencích v 18 zemích světa, např. na 62. světovém slévárenském kongresu ve Philadelphii. Je členem 3 českých a 2 amerických společností, redakční rady Hutnických listů, slovinského vědeckého časopisu Technické univerzity v Lublani a vědecké rady VŠB TU FMMI. Profesor Kavička je pilný, cílevědomý a velkorysý člověk. Nelze však nevzpomenout, že přes všechny životní útrapy má ohromný smysl pro humor a optimistický přístup k životu. Přejeme mu dobré zdraví a hodně energie k realizaci všech plánů. b l a h o p ř e j e m e Milý Jiří, blahopřejeme Ti touto cestou ke krásnému životnímu jubileu a přejeme hodně zdraví a štěstí v životě a také plno elánu v odborné činnosti. Využíváme této příležitosti k poděkování za vědomosti a praktické zkušenosti, které nám předáváš. Tvé bohaté znalosti z oblasti formovacích materiálů v kombinaci s chemickým vzděláním jsou pro nás velmi cenné a snažíme se je co nejvíce využívat nejen pro sebe, ale i k prospěchu pracovníků sléváren. Vážíme si Tvých osobních i charakterových vlastností, které jistě přispěly k naší dlouholeté spolupráci v řadě oblastí formovacích materiálů, jako jsou principy řízení technologií výroby forem jader, ekonomické studie technologií výroby jader, zkušební metodika a další. Neméně důležitá je Tvoje činnost přímo ve slévárnách při řešení problematiky formovacích materiálů. Děkujeme také za aktivity v Odborné komisi pro formovací materiály při České slévárenské společnosti, na jejíž činnosti ses významně podílel a stále podílíš. Pracuješ v komisi nepřetržitě čtyřicet pět let; patříš k nejdéle aktivním členům komise. Výrazně jsi ovlivnil zaměření a aktivity komise, podílel ses a stále podílíš na organizování návštěv zahraničních sléváren, přípravě mezinárodních konferencí a dalších akcí. Nechceme v našem blahopřání vyjmenovávat všechny Tvé životní aktivity, ale chceme Ti za ně především poděkovat. A k takovému poděkování je pětasedmdesátka významnou příležitostí. Přejeme František Kavička se narodil v Brně. Kvůli politickému zákazu studií měl ke vzdělání komplikovanou cestu. Jako talentovaný student Fakulty strojní VUT Brno zůstal po promoci v roce 1963 na katedře termomechaniky jako asistent. Od roku 1967, kdy byl nucen katedru opustit, pracoval do roku 1990 ve slévárenském výzkumu SVÚM Brno, kde působil po získání titulu CSc. jako vedoucí vědecký pracovník. Na svou mateřskou fakultu se vrátil jako docent po politické rehabilitaci, když mohl konečně v roce 1990 obhájit svou habilitační práci (podána byla v roce 1974). V květnu 1995 byl jmenován profesorem a šest let pak působil jako vedoucí katedry termomechaniky. Od roku 1967 dodnes se systematicky věnuje prosazování progresivních metod řešení teplotních polí v technologických procesech spojených s měnícím se fázovým složením, strukturou a fyzikálně- -chemickými parametry zkoumaných soustav. Rozsáhlou publikační a přednáškovou činností je nadšeným průkopníkem těchto moderních metod, jejichž výsledkem jsou originální modely umožňující popis a řízení technologií od ma- Ing. Pavel Sýkora, CSc., slaví 70. narozeniny d o c. I n g. A n t o n í n M o r e s, C S c., a s p o l u p r a c o v n í c i Dne oslaví své 70. narozeniny známý slévárenský odborník pan Ing. Pavel Sýkora, CSc. Absolvent hutnické průmyslovky v Kladně a Hutnické fakulty Vysoké školy technické v Košicích pracoval více než 30 let v podniku ČKD Slévárny. Začínal v oblasti vývoje materiálu, kde byl po roce 1968 hlavním garantem zavádění výroby LKG v tomto závodě. Stal se jedním z nejznámějších odborníků v tomto oboru metalurgie u nás. Měl rozhodující podíl na zavedení výroby LKG klasickou dvoustupňovou přelévací metodou. V mnoha českých a slovenských slévárnách zavedl vysoce ekonomickou, spolehlivou a přitom jednoduchou jednostupňovou výrobu LKG v obloukových a indukčních pecích. 120 Slévárenst ví. LV I I. březen duben