Katastrální území: Nadmofiská v ka: V mûra: Vyhlá eno:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katastrální území: Nadmofiská v ka: V mûra: Vyhlá eno:"

Transkript

1 Okres Rokycany bfiidlice a droby svrchního proterozoika. Karbonské sedimenty, tj. slepence, arkózy, prachovce, tufy a ãerné uhlí patfií do kladenského souvrství, v men í mífie také do t neckého souvrství. Odkrytá ãást radnické sloje má mocnost 4,6 m, její nadloïí tvofií svûtlehnûdé písãité hlíny o mocnosti asi,5 m. V profilu sloje jsou patrné ãtyfii svûtlé proplástky prachovcû a tufû. Rekultivované plochy po tûïbû pokr vá kyselá antropozem typická (haldová). V okolí navazují pfiirozené profily hnûd ch pûd (kambizem typická nasycená a kyselá). KVùTENA Roste zde napfi. ostruïiník malinov (Rubus idaeus) a zaznamenány byly anemochorní druhy, napfi. starãek obecn (Senecio vulgaris) a pampeli ka lékafiská (Taraxacum sect. Ruderalia). ZVÍ ENA V okolí Ïijí bûïné druhy ptactva. LESNICTVÍ V bezprostfiedním okolí byly pfii rekultivaci na poãátku 90. let 0. století na plo e b valého dûlního oprámu vysazeny porosty borovice lesní (Pinus sylvestris). VYUÎITÍ Po ukonãení intenzívní tûïby poãátkem 70. let 0. století bylo území pfiírodní památky negativnû ovlivàováno nelegální tûïbou ãerného uhlí, divok mi skládkami z nedaleké obce a vûtrnou a vodní erozí. památka je zastfie ena, na ochranu pfied zvûtráváním je pravidelnû chemicky o etfiována. BIBLIOGRAFIE 44, 46, 57 památka Ba ta V choz sloje ãerného uhlí v obci Bfiasy, ãást Ba ta, asi km jiïnû od kfiiïovatky silnice do obce Kfií e. GEOLOGIE Bfiaská pánev je západnû leïící ãást radnické pánve, která je vyplnûná jezernû-fiíãními sedimenty svrchního karbonu. Její podloïí tvofií Zastfie en v choz radnické sloje ãerného uhlí. Stupno, Kfií e 445 m V mûra: 0,06 ha Vyhlá eno: 97, novelizováno 994 Zachoval v choz svrchní radnické sloje a jejího nadloïí, typické pro radnickou kamenouhelnou pánev. RO 387

2 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Ve strmém údolním svahu vystupují tektonicky silnû postiïené bfiidlice jineckého souvrství z období stfiedního kambria. V bfiidlicích a zejména v odvápnûn ch konkrecích je velmi hojná trilobitová, ramenonoïcová a hyolitová fauna. Mezi trilobity pfievládají druhy Eccaparadoxides pusillus, Skrejaspis spinosa, Conocoryphe gerlinda avelmi hojn je orthidní ramenonoïec Bohemiella romingeri, ãetné jsou druhy hyolitû. Primitivních mûkk Û aostnokoïcû, resp. jejich pozû- statkû, je nalézáno ménû. PÛdní pokryv je tvofien stfiednû hlubokou kambizemí typickou (nasycenou) a kambizemí rankerovou. Severnû od chránûného území se pod lesními porosty vyvinula kyselá varieta kambizemû typické. KVùTENA Na svahové suti roste roztrou enû bfiíza bûlokorá (Betula pendula), líska obecná (Corylus avellana) a na okrajích svahû téï hloh jednoblizn (Crataegus monogyna) a borovice lesní (Pinus sylvestris), brzdící erozi. Zdej í flóra nebyla systematicky zkoumána. památka Biskoupky Prav pfiíkr údolní svah karedé, pravého pfiítoku Hlohoviãského potoka, západnû od kóty Na Homolce (494,9 m n. m.) v Kralovické pahorkatinû, asi 800 m severozápadnû od obce Biskoupky. Biskoupky m V mûra:,40 ha Vyhlá eno: 989 Klasické nalezi tû zkamenûlin ãeského stfiedního kambria. ZVÍ ENA zkoumána. Nebyla podrobnû Nalezi tû zkamenûlin ãeského stfiedního kambria v bfiidlicích jineckého souvrství. RamenonoÏec Bohemiella romingeri. VYUÎITÍ Území je ohroïeno zejména nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin. BIBLIOGRAFIE RO

3 Okres Rokycany památka Ejpovické útesy Severní stûna zatopeného Ïeleznorudného dolu asi 500 m severnû od obce Ejpovice. Ejpovice (okres Rokycany), D ina (okres PlzeÀ-sever) m V mûra: Celková,8 ha, Vyhlá eno: 993 v okrese Rokycany 0,90 ha Nalezi tû autochtonních organismû pfiíbojové zóny ze spodního ordoviku, nejstar í svého druhu na svûtû. GEOLOGIE V severní stûnû zatopeného ejpovického odklizu vystupují pûvodní pobfieïní skaliska ordovického mofie. Tyto buliïníky svrchního proterozoika nesou na povrchu stopy po pfiíbojové ãinnosti (ohlazy, brekciovité v plnû). V okolí útesû vystupuje sled pestfie zbarven ch tufû, tufitick ch bfiidlic a ferolitû svrchní ãásti klabavského souvrství, patfiící do spodního ordoviku. Na plochách buliïníkov ch skalisek ohlazen ch mofiskou abrazí jsou patrné nárûsty nûkolika typû organismû, mezi kter mi vynikají zejména stromatolity a povlékavá zoaria mechovek rodu Berenicea. Útesy jsou jedineãn m dokladem pfiíbojové ãinnosti v ãeském spodním ordoviku a souãasnû nejstar ím dochovan m dokladem spoleãenstev pfiíbojov ch organismû vûbec. V okolí útesû se vyvinuly hnûdé pûdy, pfiedev ím kambizem typická (nasycená). JiÏnû od chránûného území se v nivû Klabavy nachází pás fluvizemû typické. KVùTENA NepÛvodní smí ené porosty byly vysazeny pfii rekultivaci po útlumu tûïby Ïelezné rudy. Syntaxonomicky zde byla rozli ena ãetná ruderální spoleãenstva (Bidentetum tripartitae, Chenopodietum glaucorubri, Erigeronto-Lactucetum, Melilotetum albae-officinalis, Tanaceto-Artemisietum vulgaris, Poo compressae-tussilaginetum, Lolio-Plantaginetum majoris a Polygonetum avicularis). Ve stromovém patfie dominuje ol e lepkavá (Alnus glutinosa), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), javorovec jasanolist (Negundo aceroides), trnovník akát (Robinia pseudacacia), habr obecn (Carpinus betulus), svída krvavá (Swida sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), hloh (Crategus sp.), modfiín opadav (Larix decidua), borovice ãerná (Pinus nigra), topol bíl (Populus alba), t. balsámov (P. balsamifera), dub letní (Quercus robur), d. ãerven (Q. rubra), vrba bílá (Salix alba), v. piãatolistá (S. acutifolia), v. u atá (S. aurita), v. edá (S. cinerea), v. jíva (S. caprea) a janovec metlat (Sarothamnus scoparius). Z bylin roste na chránûném území napfi. tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), hadinec obecn (Echium vulgare), vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium), chlupáãek zední (Pilosella officinarum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), starãek lepkav (Senecio viscosus), kyselka obecná (Acetosella multifida), ostruïiník siv (Rubus caesius) a dal í druhy tohoto rodu (Rubus sp. div.). Na rozsáhl ch plochách byl zaznamenán v skyt merlíku hroznového (Chenopodium botrys). Z li- ejníkû jsou hojné dutohlávky Cladonia coniocraea a C. fimbriata. ZVÍ ENA Území nebylo systematicky zkoumáno. Pravidelnû zde hnízdí v r velk (Bubo bubo). VYUÎITÍ Pro zachování útesû je nezbytné pravidelné odstraàování náletû dfievin. BIBLIOGRAFIE 39, 74, 75 Vb valém lomu se tûïily chudé sedimentární Ïelezné rudy áreckého souvrství spodního ordoviku. RO 3 389

4 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Niva Klabavy je tvofiena spodním tûrkopískov m souvrstvím a svrchním souvrstvím povodàov ch sedimentû ãtvrtohorního stáfií. Na podkladu chloriticko-sericitick ch bfiidlic svrchního proterozoika leïí hlinitopísãité, silnû podmáãené pûdy. Skupinu hydromorfních pûd reprezentují typické (stagnoglejové) pseudogleje s typick mi aï zbahnûl mi varietami glejû. V nivû PadrÈského potoka vznikla fluvizem typická. KVùTENA Území pokr vají floristicky bohaté vlhkomilné luãní porosty svazu Calthion. Roste tu mj. upolín nejvy í (Trollius altissimus), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), kru tík bahenní (Epipactis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice dvoumuïná (Carex diandra), o. obecná (C. nigra), o. tfieslicovitá (C. brizoides), o. bledavá (C. pallescens), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), kosatec sibifisk (Iris sibirica) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Expanzivnû se v území rozrûstají rákos obecn (Phragmites australis), tuïebník jilmov (Filipendula ulmaria) a ol e lepkavá (Alnus glutinosa). ZVÍ ENA Zúzemí je uvádûn v skyt ãolka obecného (Triturus vulgaris), ã. velkého (T. cristatus), kuàky Ïlutobfiiché (Bombina variegata), uïovky obojkové (Natrix natrix) a je - tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara). Îijí zde ze zajímavûj ích druhû mot lû otakárek fenyklov (Papilio machaon) a z ptákû rûzné druhy s kor (Parus spp.), strnad rákosní (Emberiza schoeniculus) a rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus). LESNICTVÍ Louka je lemována náletem ol e, ojedinûlé jsou bfiízy. Území pfiírodní památky není lesnicky vyuïíváno. památka Hrádecká bahna Luãní porosty v nivû Klabavy (PadrÈského potoka) na v chodním okraji obce Hrádek u Rokycan, pod Ïelezniãní tratí do Miro ova v Rokycanské pahorkatinû. Hrádek u Rokycan m V mûra:,49 ha Vyhlá eno: 975, novelizováno 989 Fragmenty vlhkomiln ch vysokobylinn ch spoleãenstev svazu Calthion s chránûn mi a vzácn mi druhy rostlin. Celkov pohled na PP Hrádecká bahna. Blatouch bahenní (Caltha palustris). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky bylo dlouhodobû vyu- Ïíváno jako jednoseãné louky. Pfiechodem na velkoplo né hospodafiení byly ponechány ladem a trvale zamokfieny. Potenciálním ohroïením je blízkost sídla, zneãi Èování odpady a vyr vání vzácn ch druhû rostlin. V letech byly v sousedství chránûného území provedeny meliorace, které ovlivnily ochranné pásmo pfiírodní památky. O uchování druhové diverzity se peãuje ãi tûním pfiíkopû a kosením. 390 RO 4

5 Okres Rokycany Národní pfiírodní rezervace GEOLOGIE NPR leïí na pfiíkrém erozním pravém svahu hlubokého údolí fieky Berounky. Horninov m podkladem jsou slabû pfiemûnûné bfiidlice a droby svrchního proterozoika. Kvartérní pokryv je tvofien zbytky star ích hornin nebo rûzn mi typy svahov ch uloïenin (kamenit ch a hlinitokamenit ch sutí a hlín). Na území rezervace se vytvofiily kyselé nasycené hnûdé pûdy (kambizem typická) se skeletovit mi rankery (typick m, kambizemním). Podél potokû a na deluviích leïí typické (kambické) gleje. Chlumská stráà Svahové a suèové porosty na pravém údolním svahu údolí fieky Berounky pod obcí Chlum v Kralovické pahorkatinû. Chlum m V mûra: 4,70 ha Vyhlá eno: 933 SuÈové porosty pfiirozeného charakteru s poãetnou populací tisu ãerveného ve stromovém patfie. KVùTENA Souãasn vegetaãní kryt tvofií pfiirozené aï pûvodní lesy (reliktní bory), lesní kultury (kulturní borové lesy) afragmenty nelesních spoleãenstev. Zvlá tnostmi georeliéfu a substrátu je podmínûna pfiítomnost acidofilních doubrav (svaz Genisto germanicae- -Quercion), borû, suèov ch lesû (svaz Tilio-Acerion as. Aceri- -Carpinetum), zbytkû ol in (svaz Alnion glutinoso-incanae, fragmentû svazu Salicion albae) a porostû skalních v chozû (svaz Alysso-Festucion pallentis). Ve stromovém patfie roste kromû tisu ãerveného (Taxus baccata) také jedle bûlokorá (Abies alba), jilm vaz (Ulmus laevis), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), j. babyka (A. campestre), lípa malolistá (Tilia cordata), dub zimní (Quercus petraea), habr obecn (Carpinus betulus) a jilm horsk (Ulmus glabra). Kefiové patro tvofií hlavnû bez ãerven (Sambucus racemosa), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a líska obecná (Corylus avellana) a bylinné patro tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), starãek vejãit (Senecio ovatus), net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora), n. nedûtklivá (I. noli-tangere), hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) a dal í. Hrozí invaze net kavky malokvûté. ZVÍ ENA Z hlediska ochrany pfiírody je v znamná pfiítomnost mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), ropuchy obecné (Bufo bufo), je tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) azmije obecné (Vipera berus). Mezi ptáky pfievaïují druhy lesní, v znamn je napfi. v skyt v ra velkého (Bubo bubo), pu - tíka obecného (Strix aluco) a kalouse u atého (Asio otus). V ãástech pfiiléhajících k toku fieky sídlí ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis), v chodnû od území rezervace je hnízdi tû bfiehule fiíãní (Riparia riparia). LESNICTVÍ Za dfieviny místní provenience lze povaïovat kromû listnat ch druhû stromû téï tis ãerven a borovici lesní (Pinus sylvestris) na nepfiístupn ch místech. Lesní porosty na ostatních plochách jsou ve své druhové skladbû poznamenány dlouhodob m osídlením krajiny a jejím hospodáfisk m vyuïíváním. K podstatnûj ím zmûnám v druhové skladbû lesních porostû zvy ováním podílu smrku do lo zfiejmû aï v posledních letech. VYUÎITÍ Myslivecky bylo území vyuïíváno jiï od konce 8. století. Potoky na území rezervace a pfiilehl tok Berounky jsou souãástí rybáfiského revíru. Vody potoka Radubice jsou zneãi Èovány zemûdûlskou prvov robou. Území je ohroïováno divok mi skládkami a rekreací v chatové kolonii na hranici rezervace. Ochrana pfiírody smûfiuje k náhradû nepûvodních porostû akátu a smrku druhy pfiirozen ch listnat ch lesû a k zalesnûní pasek. V krajinû kolem dne ního chránûného území je doloïeno keltské osídlení z doby cca 500 let pfi. n. l. První zmínky o obci Chlum pocházejí z roku 379. BIBLIOGRAFIE 39, 375, 376, 377 MAPA ÚZEMÍ strana 4 NPR Chlumská stráà a niva Berounky. RO 5 39

6 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov m podkladem území pfiírodní památky jsou jílovité sedimenty spodního a stfiedního ordoviku, zcela zakryté kvartérními fluviálními uloïeninami. Soustavu rybníkû tvofií Horní a Dolní Kafiezsk rybník, BechyÀsk rybník a rybník Nûmec. Okolo rybníkû leïí vût inou hydromorfní pûdy typu glejû (glej typick ), které lemují typické (glejové) pseudogleje. KVùTENA Na zbytcích vlhk ch aï ãerstv ch luk v sousedství soustavy rybníkû je zaznamenána pfiítomnost chránûn ch a vzácn ch druhû rostlin, napfi. prvosenky jarní (Primula veris), upolínu nejvy ího (Trollius altissimus) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na obnaïen ch dnech rybníkû roste v dobû letnûní Èovík pfiímofisk (Rumex maritimus), rdesno peprník (Persicaria hydropiper), pryskyfiník lít (Ranunculus sceleratus), p. plamének (R. flammula), bahniãka jehlovitá (Eleocharis acicularis) a na vodní hladinû místy laku ník vodní (Batrachium aquatile). Vyhrnutá zemina uloïená na bfiezích je porostlá souvisl mi porosty chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea), ojedinûle zde roste vrba bílá (Salix alba), v. u atá (Salix aurita), v. jíva (Salix caprea), podél cest na hrázích rybníkû byl vysazen dub letní (Quercus robur). ZVÍ ENA U nûkter ch rybníkû Ïijí poãetné populace skokana zeleného (Rana kl. esculenta). Rybníky jsou zastávkou pfii jarních a podzimních ta- Mládû lysky ãerné (Fulica atra). Orobinec úzkolist (Typha angustifolia). zích vodního ptactva. Na tahu zde byli zji tûni mj. sluãka malá (Lymnocryptes minima), pisík obecn (Actitis hypoleucos) aj. Dále zde byly mimo jiné zaznamenány potápka ãernokrká (Podiceps nigricollis), p. roháã (P. cristatus), kormorán velk (Phalacrocorax carbo) a volavka bílá (Egretta alba). Prokazatelnû tu hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kopfiivka obecná (Anas strepera), polák chocholaãka (Aythya fuligula), labuè velká (Cygnus olor), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus), kulík fiíãní (Charadrius dubius) acvrãilka zelená (Locustella naevia). památka Kafiezské rybníky Soustava rybníkû asi 3 km severov chodnû od obce M to, mezi Ïelezniãní tratí a silnicí Cheznovice Kafiez v Hofiovické brázdû. Kafiízek, Kafiez VYUÎITÍ Rybníky jsou produkãní. Provádí se na nich kosení rákosin (mimo období hnízdûní drobného ptactva), údrïba hrází a rybniãních zafiízení, odbahàování, hnojení a v krm m V mûra: 66,59 ha Vyhlá eno: 99 Hnízdi tû a tahové zastávky vodního ptactva. ryb. V území je vylouãen umûl odchov kachen, tábofiení a rekreace. Okolní louky jsou seãeny. MAPA ÚZEMÍ strana RO 6

7 Okres Rokycany památka Ka parûv vrch Mírn svah v tûsné blízkosti silnice Rokycany Volduchy pod kótou 46,0 m n. m., asi km jihozápadnû od obce Volduchy v Rokycanské pahorkatinû. Volduchy m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 989 Klasické nalezi tû fauny klabavského souvrství (arenig) stfiedoãeského ordoviku, které je zároveà typickou lokalitou vûdãího druhu graptolitové biozóny. GEOLOGIE Na hranû vrcholu plochého návr í vystupují v drobn ch v chozech edozelené jílovité bfiidlice stfiedních poloh klabavského souvrství, patfiící do spodního ordoviku. V bfiidlicích byla zji tûna hojná a zachovalá fauna graptolitû druhu Holograptus tardibrachiatus, zbytky dendroidních graptolitû a lingulátních ramenonoïcû. PÛdní jednotkou na okolních obdûlávan ch pozemcích je typická kambizem (nasycená), na mírnû vlhk ch místech kambizem pseudoglejová. KVùTENA Území je obklopeno zemûdûlsky vyuïívan mi pozemky. Travnat svah chránûného území je porostl mj. lipnicí luãní (Poa pratensis), kostfiavou ãervenou (Festuca rubra s. l.), roïcem rolním (Cerastium arvense), r. obecn m (C. holosteoides), pelyàkem ãernob lem (Artemisia vulgaris) a kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). V 80. letech 0. století byl ãásteãnû zalesnûn smrkem ztepil m (Picea abies) a kefii pámelníku bílého (Symphoricarpos albus) k vytvofiení krytu pro drobnou zvûfi. VYUÎITÍ Území nemá hospodáfiské vyuïití. Je ohroïováno nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin. BIBLIOGRAFIE 76 V PP Ka parûv vrch vystupují v drobn ch v chozech edozelené jílovité bfiidlice stfiedních poloh klabavského souvrství. Detail jílovit ch bfiidlic klabavského souvrství. RO 7 393

8 PlzeÀsko a Karlovarsko památka Katefiina Odkryv b valého dolu 4 km jihozápadnû od obce Radnice a km jihov chodnû od obce Vranovice, v lese v místû zvaném V uheln ch jamách v Radnické vrchovinû. Kfií e m V mûra: 0,68 ha Vyhlá eno: 979, novelizováno 998 Odkryv karbonsk ch arkózov ch slepencû a arkóz. GEOLOGIE V místû b valého povrchového dolu Katefiina je zachována tûïební stûna 0 m vysoká a 70 m dlouhá. Je tvofiena spodním kladensk m souvrstvím svrchního karbonu (n fianské vrstvy) a kdysi tvofiila nadloïí tûïené sloje ãerného uhlí. Stfiídáním ãásteãnû kaolinizovan ch arkóz s nûkolika v razn mi lavicemi hrubozrnn ch slepencû dochází k vytvofiení zajímav ch zemních pyramid a kuïelû. V blízkosti odkryvu se vytvofiily z hlediska pûdních po- Spodní kladenské souvrství svrchního karbonu tvofiilo nadloïí tûïené sloje ãerného uhlí. Karbonské arkózové slepence aarkózy. mûrû typické (nasycené) kambizemû, pod borov m lesem jejich kyselá varieta. KVùTENA Lom se nachází v oblasti pûvodních acidofilních doubrav. Území je porostlé náletov mi dfievinami bfiízou bûlokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula) a vrbou jívou (Salix caprea), které vytváfiejí rozvolnûné fiídké porosty na dnû odkryvu. V bylinném patfie se rozrûstá tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos). Pfiítomny jsou i dal í anemochornû se ífiící druhy pampeli ka lékafiská (Taraxacum sect. Ruderalia), podbûl obecn (Tussilago farfara), vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium) a druhy zoochorní, napfi. bez ãerven (Sambucus racemosa) a ostruïiník malinov (Rubus idaeus). Nad horní hranou odkryvu je fiídk borov les kulturního pûvodu s podrostem borûvky (Vaccinium myrtillus), metliãky kfiivolaké (Avenella flexuosa), expanzivnû se ífiícími druhy ostruïiníkem malinov m a dal ími druhy tohoto rodu (Rubus spp.). ZVÍ ENA Systematick zoologick prûzkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Území je souãástí myslivecké honitby. Je vyuïíváno k pfiíleïitostnému nelegálnímu ukládání odpadû z nedaleké obce. Území se nachází v oblasti radnické ãernouhelné pánve, v níï hlavní tûïba probíhala v 9. a v první polovinû 0. století. 394 RO 8

9 Okres Rokycany památka Medov Újezd Spodní ãást strmého jihozápadního svahu kóty 487,4 m n. m. nad prav m bfiehem Medoújezdského potoka na severním okraji obce Medov Újezd v Hofiovické brázdû. Medov Újezd GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou mofiské sedimenty kambria a spodního ordoviku. Odkryt je také transgresní styk spodního ordoviku se m V mûra: 0,34 ha Vyhlá eno: 977 Klasické nalezi tû fauny nejvy ích partií jineckého souvrství stfiedního kambria. sedimenty stfiedního kambria. Ve svahu v západní ãásti chránûného území vystupují pískovce, prachovce a jílovité bfiidlice jineckého souvrství (stfiední kam- brium) s nehojnou faunou lingulátních ramenonoïcû, zejména sdruhem Lingulella matthewi. V nadloïí vystupují lavice svûtl ch kfiemenn ch pískovcû ohrazenického souvrství bez fauny. Na nich souhlasnû leïí hrubozrnné pískovce tfienického souvrství, patfiící spodnímu ordoviku, o mocnosti asi 4 m. V jejich nadloïí, po dal ím pfieru ení sedimentace, se uloïily hnûdoãervené prachovce klabavského souvrství (tzv. ole enské vrstvy), na bázi se tûrãíkovit m slepencem. Tfienické souvrství poskytlo nehojné nálezy velk ch lingulátních ramenonoïcû (Hyperobolus, Thysanotos), klabavské souvrství obsahuje faunu typickou pro leptembolonové spoleãenstvo, s inartikulátními ramenonoïci rodû Celdobolus, Leptembolon a Conotreta. Mezi odkryvy ãeského spodního ordoviku je zdej í sled vrstev jedineãn litologick m v vojem, obsahem fauny i rozsahem. Na deluviofluviálních sedimentech vznikly typické gleje a pseudogleje, které na svazích pfiecházejí do typick ch (kysel ch) kambizemí. KVùTENA Vrch byl pûvodnû odlesnûn, dnes jej pokr vá rozvolnûn porost dubu letního (Quercus robur), d. zimního (Q. petraea) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Vkfiovinném a bylinném patfie rostou bûïné druhy jako bez ãern (Sambucus nigra), kru ina ol ová (Frangula alnus), ostruïiník malinov (Rubus idaeus), srha laloãnatá (Dactylis glomerata), tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), net kavka malokvûtá (Impatiens parviflora) a metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa). ZVÍ ENA Na území pfiírodní památky byly dosud zji - tûny jen bûïné lesní druhy. LESNICTVÍ Porosty mají charakter lesa ochranného. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky je ohroïeno zejména nekontrolovan m zaváïením stavebním a odpadním materiálem. Pro jeho zachování je nutno odstraàovat pfiirozen porost kfiovin a stromû. BIBLIOGRAFIE 75 Paleontologické nalezi tû, jedineãn odkryv ãeského spodního ordoviku s jineck m, ohrazenick m, tfienick m a klabavsk m souvrstvím. RO 9 395

10 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí v údolní nivû Voldu ského potoka. Jejím horninov m podkladem jsou paleoryolity kfiivoklátsko-rokycanského komplexu svrchního kambria a drobové pískovce tfienického souvrství ãeského ordoviku. Územím protéká meandrující Voldu sk potok, napájen jednak z Pfiedního rybníka, jednak zprameni È na jiïní hranici chránûného území. Niva je tvofiena ãtvrtohorními fluviálními sedimenty. V nivû potoka a okolo prameni È se vytvofiily typické gleje (místy i jejich zbahnûlá varieta), lemovány kyselou kambizemí pseudoglejovou. KVùTENA Vúzemí pfiírodní památky pfievládá vegetace pfiirozen ch luhû a ol in v kontaktu s jedlobuãinami, dnes pfieváïnû pfiemûnûn mi na smrkové monokultury. Stromové patro je tvofieno dominantní ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a jasanem ztepil m (Fraxinus excelsior). Ve smí en ch porostech rostou javor klen (Acer pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Po vûtrn ch polomech v posledních 5 letech 0. století vznikly paseky, které porûstá tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium) a ostruïiník malinov (Rubus idaeus). Z luïních bylin zde rostou fiefii nice hofiká (Cardamine amara), mokr vstfiícnolist (Chysosplenium oppositifolium), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), net kavka nedûtklivá (Impatiens noli-tangere), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), jeãmenka evropská (Hordelymus europaeus), blatouch bahenní (Caltha palustris) a jarmanka vût í (Astrantia major). ZVÍ ENA Faunu tvofií bûïné druhy pûvcû a druhû váza- Pfiirozen mi ol ov mi porosty protéká meandrující Voldu sk potok. n ch na dutiny stromû, podél potoka byl pozorován ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis) a ropucha obecná (Bufo bufo). Vpotoce se dafií stabilní populaci stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). Dfiíve tu Ïil ãolek obecn (Triturus vulgaris), koncem 0. stol. jiï nebyl prokázán. Pravidelnû zde hnízdí konipas horsk (Motacilla cinerea) a dal í bûïné druhy. LESNICTVÍ NepÛvodní porosty s dosazen m smrkem rostou na místû pûvodních, jen ãásteãnû zachovan ch jasanov ch ol in a jedlobuãin se Èavelem kysel m. Snûhová kalamita v roce 979 a vichfiice v letech 984 a 986 zpûsobily znaãné kody. památka Niva u Volduch LuÏní les pod hrází Pfiedního rybníka v osadû Habr, asi,5 km severov chodnû od obce Volduchy v Rokycanské pahorkatinû. Volduchy VYUÎITÍ Na bylinném podrostu se negativnû projevuje blízkost autokempû a intenzivní vyuïívání vydatného pramene m V mûra:,44 ha Vyhlá eno: 989 Pfiirozené ol ové porosty s bohat m bylinn m podrostem. s kvalitní pitnou vodou v tûsném sousedství pfiírodní památky. MAPA ÚZEMÍ strana RO 0

11 Okres Rokycany rezervace Pod star m hradem V choz ordovick ch sedimentû v erozní r ze a na svahu pod Ïelezniãní tratí, asi 500 m jiïnû od obce Klabava vrokycanské pahorkatinû. Ejpovice, Klabava, Rokycany m V mûra: 0,9 ha Vyhlá eno: 97, novelizováno 995 Klasická lokalita eulomov ch bfiidlic klabavsk ch vrstev a v choz rudní polohy áreck ch vrstev. bavského souvrství. Nalezi tû bylo prvním a je dosud jedním z mála míst, kde byla v klabavském souvrství zji tûna trilobitová fauna, charakterizovaná v skytem trilobita Euloma bohemicum. Kromû dal ích, vût- inou vzácn ch trilobitû, se v bfiidlicích vyskytují lingulátní ramenonoïci rodû Rafanoglossa a Paldiskites, vzácnûji pozûstatky ãervû, konulárií, hlavonoïcû, plïû a dendroidních graptolitû. Hojní jsou graptoliti rodû Azygograptus, Holograptus, bûïn je vûdãí druh Tetragraptus reclinatus abbreviatus a velmi vzácnû stratigraficky v znamn druh Pseudophyllograptus angustifolius. Ve vy - í ãásti rokle vystupuje poloha oolitické Ïelezné rudy. Ruda byla tûïena tolou, zvanou Kristianie, jejíï ústí a pfiiléhající haldy s hojn mi tufy (z tzv. nocturnelliového obzoru) z podloïí rud leïí ve svahu nad nivou v západní ãásti chránûného území. V 70. letech 0. století byl uzavfien pfiístup do toly. Podél Klabavy se vyvinula fluvizem typická, na kterou navazuje pseudoglej typick. Na okolních zemûdûlsk ch pozemcích leïí typické (nasycené) kambizemû a luvizemû. pinus betulus), bylinné patro je velmi chudé, tvofií je napfi. lipnice hajní (Poa nemoralis), kostfiava ãervená (Festuca rubra), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), ãern hajní (Melampyrum nemorosum) a ptaãinec velkokvût (Stellaria holostea), atraktorem je kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). ZVÍ ENA Ve tole bylo v 70. letech 0. století pravidelné zimovi tû netop ra ãerného (Barbastella barbastellus) a dal- ích druhû netop rû. LESNICTVÍ Lesní porosty jsou zafiazeny v kategorii lesû ochrann ch. VYUÎITÍ Chránûné území je ohroïeno zejména nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin a nelegálními skládkami odpadkû. BIBLIOGRAFIE 09, 0, 75 MAPA ÚZEMÍ strana 44 GEOLOGIE Ve v chodním svahu rokle vystupují jílovité bfiidlice klabavského souvrství arenigského stupnû ordoviku. Bfiidlice ve skalkách po obou stranách náspu Ïelezniãní trati obsahují místy faunu charakteristickou pro svrchní polohy kla- KVùTENA Vegetaãní kryt tvofií ochuzené typy dubohabfiin (Carpinion). Ve stromovém patfie dominuje habr obecn (Car- Zbytek hradní zfiíceniny. Trilobit Euloma bohemica. RO 397

12 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Ve stráni na severním okraji Rokycan vystupují na ãetn ch místech edozelené jílovité bfiidlice stfiední ãásti klabavského souvrství spodního ordoviku (biozóna Holograptus tardibrachiatus). ada míst, zejména rokle asi 50 m od silniãního mostu pfies Klabavu, je zdrojem bohat ch paleontologick ch nálezû. PfievaÏují graptoliti a dendroidi, ménû ãetní jsou lingulidní ramenonoïci, kor i, konulárie a trilobiti. Celkem je odtud známo asi 50 druhû zkamenûlin. Mezi nejhojnûj í patfií nálezy vûdãího graptolita Holograptus tardibrachiatus spoleãnû se zástupci rodû Tetragraptus, Expansograptus, Didymograptus, z dendroidû pfievaïuje Desmograptus callograptoides, bûïné jsou druhy rodû Callograptus a Dendrograptus. V opu tûném a ãásteãnû zavezeném lomu nad roklí ve stráni vystupují silnû Ïlutavû zbarvené jílovce svrchní ãásti klabavského souvrství (biozóna Azygograptus Tetragraptus). Nejlep í odkrytí je ve v chodní ãásti lomu, zb vající ãásti lomu jsou díky rozpadavosti jílovcû odkryty nepfiíznivû. V jílovcích v lomu se nacházejí pomûrnû bohaté paleontologické nálezy, zejména graptoliti, ramenonoïci a trilobiti. Z trilobitû jsou v znaãní Euloma bohemica a Symphysurus pater, z graptolitû vûdãí druh Tetragraptus reclinatus abbreviatus, zástupci rodû Azygograptus, Acrograptus, Holograptus a hojní jsou také dendroidní graptoliti. Ostatní skupiny bezobratl ch nejsou hojné, s v jimkou lingulidních ramenonoïcû rodû Paldiskites a Palaeglossa. Nové Dendroid Desmograptus callagraptoides. Smí en les se starou alejí. v zkumy nalezly pozoruhodného kor e Mytocaris klouceki. StráÀ a lom nad roklí obsahují jedineãné odkryvy ve stfiedních a svrchních polohách klabavského souvrství s v znamem pro biostratigrafii ordoviku. Jsou typovou lokalitou mnoha graptolitov ch druhû. PÛdy tvofií svahové uloïeniny (kamenité a hlinitokamenité sutû). Území pokr vají vût inou kyselé i nasycené hnûdé pûdy (kambizem typická a pseudoglejová). Na suèov ch a kamenit ch svazích se vytvofiily kambizemní rankery s kambizemí rankerovou. KVùTENA Dominují dub zimní (Quercus robur), d. letní (Q. petraea), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), j. babyka (A. campestre), habr obecn (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), b. ãerná (P. nigra), v men í mífie jsou zastoupeny jefiáb obecn (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), trnovník akát (Robinia pseudacacia), bez ãern (Sambucus nigra), tfie eà ptaãí (Cerasus avium). K zajímavûj- ím druhûm kefiového patra patfií zimolez p fiit (Lonicera xylosteum), tûdfienec odvisl (Laburnum anagyroides) arû- Ïe keltská (Rosa gallica). Vbylinném patru se nacházejí piïmovka mo usová (Adoxa moschatellina), kopytník evropsk (Asarum europaeum), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), klinopád obecn (Clinopodium vulgare), strdivka nicí (Melica nutans), lipnice hajní (Poa nemoralis), barvínek men í (Vinca minor), památka Rokycanská stráà âásti zalesnûného svahu nad nivou Klabavy a Boreckého potoka na severním okraji mûsta Rokycany. Území tvofií ãtyfii ãásti, místnû zvané Kalvarie, Husovy sady, Valcha adrahou. Rokycany, Klabava zvonek broskvoàolist (Campanula persicifolia), orsej jarní (Ficaria bulbifera) a dymnivka dutá (Corydalis cava). ZVÍ ENA Fauna nebyla systematicky zkoumána. Îijí zde kos ãern (Turdus merula), drozd zpûvn (T. philomelos), Ïluna zelená (Picus viridis), datel ãern (Dryocopus martius), stfiízlík obecn (Troglodytes troglodytes), rehek domácí (Phoenicurus ochruros) ir. zahradní (P. phoenicurus), budníãek vût í (Phylloscopus trochilus), konipas bíl (Motacila alba), holub hfiivnáã (Columba palumbus). LESNICTVÍ Území je vyu- Ïíváno jako pfiímûstské lesy s omezen m zpûsobem hospodáfiského vyuïití k rekreaci obyvatel okresního mûsta. Poãátkem 70. let 9. století byly na kfiovinaté stráni zaloïeny cesty, vysazeny stromy a pozdûji m V mûra: 0,0 ha Vyhlá eno: 98, pfiehlá eno 00 Ochrana stratotypu klabavsk ch vrstev barrandienského ordoviku a nalezi tû áreck ch vrstev (lokalita Drahou ). postaven altán a vyhlídky. Mj. byly vysazeny nepûvodní tis ãerven (Taxus baccata), borovice ãerná, jedle kavkazská (Abies nordmanniana) a trnovník akát. VYUÎITÍ Vminulosti bylo území ohroïeno zejména tûïbou písku a tûrku, dotãeno bylo téï v stavbou dálnice D 5. Dnes je ohroïováno nedovolen m sbûrem zkamenûlin, zarûstáním vegetací a nelegálními skládkami odpadu. POZNÁMKA První zmínky o lokalitû pocházejí z Knihy ãerné mûsta Rokycan v 6. století zde stávalo popravi tû. Ve v chodní ãásti území, zvané Kalvárie, byla v polovinû 9. století postavena kfiíïová cesta a kaple. BIBLIOGRAFIE 7,, 43, 74, 75, 77, 78 MAPA ÚZEMÍ strana RO

13 památka Rumpál B val lom na jihozápadním svahu kóty Rumpál (638,6 m n. m.), asi,5 km jihojihov chodnû od obce Sklená HuÈ v Rokycanské pahorkatinû. Sklená HuÈ m V mûra: 5,0 ha Vyhlá eno: 969 V znamné nalezi tû fauny v libeàském souvrství ãeského ordoviku. Okres Rokycany GEOLOGIE V opu tûném stûnovém lomu vystupují mocné polohy kfiemenn ch pískovcû a jílovcû libeàského souvrství (stfiední ordovik, stupeà beroun). Ve spodní ãásti lomu tvofií fievnické kfiemence mohutné lavice, ve vy í ãásti jsou slab í polohy kfiemencû oddûleny rozpadav mi svûtle ed mi jílovci. Jílovité klasty ve spodních ãástech kfiemencov ch poloh vytváfiejí tzv. závalkovité kfiemence. Partie s klasty, zejména v horní ãásti lomu, obsahují hojnou faunu av ak vût- inou v úlomcích. Tvofií ji pfieváïnû trilobiti, kromû vûdãího druhu Dalmanitina cilinensis také zástupci rodû Stenopareia, Cekovia, Zbirovia, Primaspis, Colpocoryphe, Selenopeltis, Actinopeltis, Prionocheilus aj. Kromû trilobitû jsou hojní orthidní ramenonoïci rodû Drabovia a Hirnantia, ostnokoïci, lasturnatky, vzácnûji dal í skupiny bezobratl ch. Lom je jedním z mála míst, kde jsou závalkovité kfiemence pfiístupné pfiímo ve v chozech a je jednou z nejbohat ích paleontologick ch lokalit fievnick ch kfiemencû v Barrandienu. Povrch je kryt kyselou a nasycenou kambizemí typickou, na plochách periodicky zamokfien ch místy leïí pseudoglej kambick. KVùTENA památka leïí uprostfied lesního komplexu pûvodních bikov ch buãin (svaz Luzulo-Fagion), ãásteãnû i kvûtnat ch buãin (svaz Fagion), které jsou dnes druhotnû pfiemûnûny na monokultury smrku ztepilého (Picea abies), s ojedinûl mi exempláfii buku lesního (Fagus sylvatica). âást území tvofií bezlesí (paseky) a pozûstatky lomu. Ze zajímavûj- ích druhû zde roste bika bûlavá (Luzula luzuloides) a náprstník ãerven (Digitalis purpuraea), kter mûïe pocházet z nedaleké Bfieziny. Tam byl v 9. století vysazen v botanické zahradû majitelem panství K. M. ternberkem. ZVÍ ENA Dosud zji tûny pouze bûïné lesní druhy. VYUÎITÍ Území je ohroïeno postupn m sesouváním svahû pfiirozen m zalesàováním a nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin. BIBLIOGRAFIE 75 Paleontologické nalezi tû v opu - tûném lomu PP Rumpál. Colporyphe bohemica. RO 3 399

14 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE V odkopávce a dnes zarostlém lomu u Ïelezniãní trati je odkryta svrchní ãást klabavského souvrství ãeského spodního ordoviku. Ve stupních spodní ãásti odkopávky vystupují jílovité bfiidlice, vy í ãásti lûmku tvofií edomodré tufity nejvy í ãásti klabavského souvrství, pfiekryté v úrovni polní cesty tufitick mi bfiidlicemi. Spodní polohy tufitû jsou protnuty loïní Ïílou ãediãe, kter slabû kontaktnû metamorfuje okolní sedimenty. V jílovit ch bfiidlicích byly nalezeny obvyklé druhy graptolitû Tetragraptus reclinatus abbreviatus aramenonoïcû Celdobolus punctatus. V tufitick ch polohách se nachází druhovû neobyãejnû bohatá fauna s ramenonoïcem Ranorthis lipoldi, plïi, konuláriemi, mechovkami a zejména s trilobity, z nichï charakteristick je druh Pricyclopyge binodosa cyanea. V nadloïí tûchto poloh vystupují bfiidlice se stratigraficky v znamnou mikrofosilií Desmochitina bulla. Lokalita je typov m nalezi tûm nûkolika nov ch druhû trilobitû a ramenonoïcû. Okolo rybníku leïí typické gleje a pseudogleje, které pfiecházejí do typick ch (nasycen ch) kambizemí. památka tûpánsk rybník B val drobn lom v blízkosti Ïelezniãního pfiejezdu pod kostelem sv. tûpána, asi,5 km v chodnû od obce M to v Hofiovické brázdû. M to m V mûra: 0,5 ha Vyhlá eno: 989 Klasické nalezi tû fauny nejvy ích poloh klabavského souvrství. B val lom s ukázkou klabavského souvrství. Odkryv jílovit ch bfiidlic. KVùTENA Okraj území pfiírodní památky je lemován spoleãenstvy svazu Berberidion s dominující slivoní trnitou (Prunus spinosa) a hlohem (Crataegus sp.). Stfiední ãást lomu je porostlá ruderálními trávníky, v nichï roste mj. lipnice luãní (Poa pratensis), tfitina kfiovi tní (Calamagrostis epigejos), hadinec obecn (Echium vulgare) a pry ec chvojka (Tithymalus cyparissias). Kvûtena není pfiedmûtem ochrany tohoto území. VYUÎITÍ Území není hospodáfisky vyuïíváno a postupnû zarûstá. BIBLIOGRAFIE RO 4

15 Okres Rokycany rezervace Tfiímanské skály PfieváÏnû prudk, k západu a k jihu orientovan prav bfieh hlubokého údolí Berounky, asi km jiïnû od obce Tfiímany v Radnické vrchovinû. Hfie ihlavy, Tfiímany GEOLOGIE Horninov m podkladem konkávního západního nárazového bfiehu meandru apravého svahu údolí Berounky jsou bfiidlice svrchního proterozoika. V území pfiírodní rezervace jsou ãetné skalní v chozy. Údolní svahy jsou pokryty sutí a na jejich úpatí se vytváfií v razná deluvia. Na svahovinách bfiidlic vznikly hnûdé pûdy kambizem typická (nasycená), pod kysel mi bory její kyselá varieta. Silnû skeletovité profily a skalnaté v chozy pokr vají kambizemní (typické) rankery s kambizemí rankerovou (místy s mal mi ostrûvky litozemí) m V mûra: 7,0 ha Vyhlá eno: 990 PÛvodní porosty skalních stepí a reliktních borû s bohatstvím rostlinn ch spoleãenstev objasàují migraci vegetace v postglaciálu a problematiku fiíãního fenoménu. KVùTENA Pfiirozená rostlinná spoleãenstva sv m pûvodem zasahují aï do období boreálu, ãlovûkem jsou ovlivnûna jen nepatrnû. Vy í podíl tu má habr obecn (Carpinus betulus), dále tu rostou dub zimní (Quercus petraea), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), lípa malolistá (Tilia cordata), javor mléã (Acer platanoides), j. babyka (A. campestre), byly zde zaznamenány tfie eà ptaãí (Cerasus avium), hloh jednosemenn (Crataegus monogyna), slivoà trnitá (Prunus spinosa), rûïe podhorská (Rosa dumalis), brslen evropsk (Euonymus europaeus) a skalník celokrajn (Cotoneaster integerimmus). Vbylinném patfie roste hojnû tafiice skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek chlumní (Allium senescens), smûlek jehlancovit (Koeleria pyramidata), ãistec pfiím (Stachys recta), rmen barvífisk (Cota tinctoria), pelynûk ladní (Artemisia campestris), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), hlaváã bledoïlut (Scabiosa ochroleuca) a fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum). ZVÍ ENA Systematick zoologick prûzkum nebyl proveden. Prokazatelnû tu Ïije je tûrka obecná (Lacerta agilis), kánû lesní (Buteo buteo), Ïluna zelená (Picus viridis), pravidelnû sem zalétá ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Území je pravideln m hnízdi tûm v ra velkého (Bubo bubo). V okolí rezervace (v jeho ochranném pásmu) leïí zimovi tû vodních ptákû, napfi. morãáka velkého (Mergus merganser). LESNICTVÍ Souãasné lesní porosty jsou lesy ochranné, vysoké, s vy ím podílem habru obecného, nad horní hranou území kulturní bory. NepÛvodní druhy borovice ãerná (Pinus nigra) a trnovník akát (Robinia pseudacacia) jsou podsadbou nebo kotlíkovou obnovou nahrazovány pûvodními dfievinami. K dosadbû pûvodních druhû je vyuïívána obalovaná sadba za souãasné ochrany porostû proti okusu zvûfií a za mechanického niãení bufienû. V lesních porostech se uplatàuje v bûrn zpûsob hospodafiení. VYUÎITÍ Území pfiírodní rezervace je ohroïováno erozí, splachy z polí, v skytem grafiózy jilmû, nelegálními skládkami odpadû a zemûdûlskou ãinností v jeho bezprostfiedním okolí. BIBLIOGRAFIE 375 MAPA ÚZEMÍ strana 44 PP Tfiímanské skály. e etlák poãistiv (Rhamnus cathartica). RO 5 40

16 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninové podloïí budují bfiidlice áreckého souvrství spodního ordoviku. V jejich zvûtralinovém plá ti se nalézají kfiemité kulovité konkrece, tzv. rokycanské kuliãky. Pozoruhodné je jejich naãervenalé a svûtle edé zbarvení, které vzniklo dlouhodob m zvûtráváním a vybûlením v prûbûhu mlad ího terciéru a kvartéru. Konkrece hojnû obsahují faunu áreckého souvrství, s pfievahou trilobitû, mûkk Û a ostnokoïcû nad ostatními skupinami. Nej- hojnûj ími druhy trilobitû jsou Trinucleoide reuusi, Placoparia barrandei a Ormathops atavus, z mûkk Û jsou hojné zejména ulity druhu Tropidodiscus pusillus, ãetné jsou schránky hyolitû, ramenonoïcû a mnoh ch dal ích skupin. PÛdní pokryv tvofií kyselé a nasycené hnûdé pûdy, pfieváïnû kambizem typická. KVùTENA Na pozemcích jsou pûstovány obiloviny oves (Avena sativa) a p enice (Triticum aestivum) a hojnû zde rostou druhy segetální, napfi. merlík bíl (Chenopodium album), p r plaziv (Elytrigia repens), mák vlãí (Papaver rhoeas), pcháã rolní (Cirsium arvense), idruhy ruderální, napfi. vratiã obecn (Tanacetum vulgare) a pelynûk ãernob l (Artemisia vulgaris), v lemu pole br lice kozí noha (Aegopodium podagraria). Na hranû pfiíkopu byly jako doprovod komunikace vysazeny dfieviny. památka U hfibitova Nalezi tû zkamenûlin asi km severozápadnû od Rokycan v tûsné blízkosti silnice Rokycany Litohlavy, jihozápadnû od rokycanského hfibitova, v Rokycanské pahorkatinû. Rokycany m V mûra:,95 ha Vyhlá eno: 989 Klasické nalezi tû fauny spodního ordoviku, mezinárodnû známé. Mezinárodnû známé nalezi tû fauny spodního ordoviku U hfibitova se nachází mezi Rokycany a dálnicí PlzeÀ Praha. Trilobit Placoparia barrandei. VYUÎITÍ památka zaujímá bûïnû zemûdûlsky vyuïívané pozemky. Je ohroïena zejména nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin. MAPA ÚZEMÍ strana 4 40 RO 6

17 Okres Rokycany 3 rezervace V horách Smí ené lesní porosty na pfiíkrém svahu nesoumûrného údolí Hlohoviãského potoka asi 300 m jiïnû od obce Mleãice, na plo inû holoroviny západnû a severnû od kóty âihátko (467, m n. m.) v Kralovické pahorkatinû. Tere ov m V mûra: 50,63 ha Vyhlá eno: 966, novelizováno 987 Svahov smí en les s bohat m zastoupením tisu ãerveného, s hájovou kvûtenou a zvífienou. GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou vulkanity svrchnokambrického kfiivoklátsko- -rokycanského komplexu. Star- í v levy odpovídají porfyritûm, mlad í v levy jsou kyselej í a jsou naz vány paleoryolity. Porfyrity jsou deskovitû odluãné, edomodré nebo tmavû edohnûdé, jemnozrnné. Plo nû nejrozsáhlej ími pûdami jsou zde typické kambizemû (kyselé i nasycené variety) v asociacích s typick mi (kambizemními) rankery aï li- tozemûmi. V severní ãásti zasahuje do rezervace hnûdozem typická na spra ov ch hlínách, pfii v chodním okraji glej typick. V nivû Hlohoviãského potoka se vyvinula fluvizem typická. KVùTENA Souãasn vegetaãní kryt je tvofien pfiirozen mi porosty suèov ch lesû (Aceri- -Carpinetum, Arunco-Aceretum), ostrûvky dubohabrov ch lesû (Melampyro nemorosi- -Carpinetum) a kulturami jehliãnat ch (smrkov ch a borov ch) i listnat ch lesû. Ve stromovém patfie roste javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecn (Carpinus betulus), jedle bûlokorá (Abies alba) a tis ãerven (Taxus baccata), smrk ztepil (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V kefiovém patfie je ãetn zimolez p fiit (Lonicera xylosteum) a meruzalka alpská (Ribes alpinum). V bylinném patfie najdeme mimo jiné téï omûj vlãí (Aconitum vulparia), sasanku pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), kruãinku nûmeckou (Genista germanica), k. barvífiskou (G. tinctoria), prvosenku vy í (Primula elatior), p. jarní (P. veris) a fiimbabu chocholiãnatou (Pyrethrum corymbosum). ZVÍ ENA Îije tu mj. slep kfiehk (Anguis fragilis), datel ãern (Dryocopus martius) aveverka obecná (Sciurus vulgaris). LESNICTVÍ Souãasn lesní kryt je pfiibliïnû 400 let pod vlivem tûïebních zásahû. Tvofií jej porosty suèov ch lesû, které mají charakter lesû ochrann ch, ostrûvky dubohabrov ch lesû a ostrûvky jehliãnat ch lesû s jedlí bûlokorou a tisem ãerven m. Autochtonními druhy jsou vúzemí pravdûpodobnû dfieviny kefiového patra, z hospodáfisk ch dfievin listnáãe, tis ãerven apravdûpodobnû i jedle. V rezervaci se hospodafií v bûrov m zpûsobem, usmûràuje se skladba dfievin a jejich rozloïení vúzemí. Tisové porosty poïívaly ochrany jiï v první tfietinû 9. století zásluhou hrabûte Ka - para ternberka z Bfieziny, kter je povaïoval za jedny z nejbohat ích na území âech. VYUÎITÍ Myslivost tu byla provozována jiï majiteli tere- ovského panství v století, pozdûji byla nájemcem honitby myslivecká spoleãnost. Hlohoviãsk potok je chránûnou rybí oblastí pro odchov pstruha potoãního. Místní názvy Tere- ovské hory a Tere ovská HuÈ pfiipomínají tûïbu a zpracovávání Ïelezné rudy. BIBLIOGRAFIE 98 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Celkov pohled od Mléãic na smí ené lesní porosty PR V Horách. Tis ãerven (Taxus baccata). 3 Nûktefií jedinci tisu ãerveného v PR V horách upoutají vzrûstem a stáfiím. RO 7 403

18 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninové podloïí tvofií jílovité bfiidlice áreckého souvrství. Souvrství odpovídá stupni llanvirnu ãeského spodního ordoviku. V bfiidlicích se hojnû vyskytují kfiemité kulovité konkrece, tzv. rokycanské kuliãky, které se vyvûtráváním dostávají do ornice. SoubûÏnû s nimi se zde nacházejí ãetné a v bornû zachovalé zkamenûliny trilobitû, mûkk Û, ostnokoïcû, ramenonoïcû a mnoha dal ích skupin. Z trilobitû jsou v znaãné zejména rody Ormathops, Placoparia, Trinucleoides, Ectillaenus, Pricyclopyge, Conocoryphe, Asaphellus a Selenopeltis. âetné jsou nálezy carpoidû rodû Mitrocystites a Mitrocystella a mimofiádnû zachoval ch hvûzdic a hadic. Zkamenûliny z lokality jsou svûtovû proslulé a je moïno je nalézt ve sbírkách nejvût ích svûtov ch muzeí. Celkovû bylo odtud popsáno více neï 50 druhû zkamenûlin. Zemûdûlské plochy pokr vají hnûdé pûdy kambi- Ectillaenus katzeri z NPP Vosek. NPP Vosek. Nálezy konkrecí svelmi dobfie zachoval mi zkamenûlinami jsou známy od poloviny 9. století. 3 Kalciochordát Mitrocystites mitra pochází ze áreckého souvrství ordoviku. zem typická (nasycená) a kambizem pseudoglejová, místy, ve vlhãích polohách, pseudoglej typick (kambick ). Do západního okraje chránûného území zasahuje men í plochou hnûdozem typická na spra i. KVùTENA Chránûné území leïí na bûïnû obhospodafiovan ch zemûdûlsk ch pozemcích, na kter ch jsou pûstovány okopaniny a obiloviny odpovídající klimatickému i pûdnímu typu brambory (Solanum tuberosum), kukufiice (Zea mays), p enice (Triticum aestivum), Ïito (Secale cereale). ZVÍ ENA Území národní pfiírodní památky je pravideln m hnízdi tûm ãejky chocholaté (Vanellus vanellus), celoroãnû tu Ïije koroptev polní (Perdix perdix). VYUÎITÍ Chránûné území je ohroïeno nekontrolovan m sbûrem zkamenûlin, zejména pro komerãní úãely. Aktivní zemûdûlské obdûlávání pûdy orbou je nutnou podmínkou vyuïívání lokality pro vûdeck v zkum. Národní pfiírodní památka Vosek Zemûdûlské pozemky na holorovinû Rokycanské pahorkatiny severnû od Oseckého vrchu (4, m n. m.), asi km severnû od Rokycan v severním sousedství dálnice D5 po obou stranách silnice Rokycany Osek a Rokycany Volduchy. Osek, Volduchy m V mûra: 74,00 ha Vyhlá eno: 989 Klasické nalezi tû tzv. rokycansk ch kuliãek RO 8

19 Okres Rokycany GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou jílovité bfiidlice spodní ãásti klabavského souvrství (spodní ordovik). Pochází odtud jedna z nejbohat ích graptolitov ch faun biozóny Corymbograptus v-similis. Kromû vûdãího druhu se zde nalézají zástupci rodû Expansograptus, Acrograptus, Tetragraptus, vzácnû také dendroidní graptoliti a lingulátní ramenonoïci. Na deluviálních sedimentech se vytvofiily semihydromorfní aï hydromorfní pûdy kambizem pseudoglejová a pseudogleje (typick a kambick ). KVùTENA Skalnat v choz leïí uprostfied lesního komplexu s hospodáfisk mi monokulturami smrku ztepilého (Picea abies) s vtrou enou borovicí lesní (Pinus sylvestris) a jefiábem ptaãím (Sorbus aucuparia), na pfiilehlém bfiehu potoka s ol í lepkavou (Alnus glutinosa) a kru inou ol ovou (Frangula alnus). Vbylinném patfie roste osladiã obecn (Polypodium vulgare), Èavel kysel (Oxalis acetosella) a pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky je bûïnû lesnicky obhospodafiováno. MÛÏe b t bezprostfiednû ohroïeno pouze sbûrateli zkamenûlin nebo nevhodn mi lesnick mi zásahy. BIBLIOGRAFIE 76 památka Zavírka Skalnat v choz v levém údolním svahu potoka Chejlava (téï Úzk potok, Vydfiidu sk potok) asi 00 m pfied jeho ústím do Holoubkovského potoka, cca,5 km v chodnû od obce Svojkovice v Rokycanské pahorkatinû. Skalnat v choz jílovit ch bfiidlic leïí uprostfied lesního komplexu. Svojkovice m V mûra: 0,05 ha Vyhlá eno: 989 Pfiirozen v choz jílovit ch bfiidlic klabavského souvrství, nalezi tû ordovické fauny (biozóna Corymbograptus v-similis). RO 9 405

20 PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE Horninov m podkladem území jsou bfiidlice adroby svrchního proterozoika. Jsou pfiekryté zvûtralinov m plá tûm ze svahov ch sedimentû (kamenité aï písãité hlíny, v místû prameni È pfieplavené). Rezervace je pramennou oblastí bezejmenného pfiítoku Kornatického potoka. Jsou zde také ãetná dal í drobná prameni tû a ãásteãnû zazemnûn rybníãek ve stfiedové ãásti. Vlhké plochy v rezervaci pokr vají oglejené hnûdé pûdy (kambizem pseudoglejová a její kyselá varieta) s pseudogleji (typick m a kambick m). Na zamokfien ch místech vznikly typické gleje aï humózní (zbahnûlé) varieta typick ch glejû. KVùTENA Souãasn dubohabrov lesní porost území pfiírodní rezervace je tvofien dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), habrem obecn m (Carpinus betulus) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). V kefiovém patfie se vyskytuje l kovec jedovat (Daphne mezereum), vbylinném kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), barvínek men í (Vinca minor), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), k. mnohokvût (P. multiflorum), k. pfieslenat (P. verticillatum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), svízel vonn (Galium odoratum), samorostlík klasnat (Actaea spicata) a dal í druhy. Na luãní enklávû jsou hojné napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), upolín nejvy í (Trollius altissimus) a v ivec ladní (Pedicularis silvatica). ZVÍ ENA Îijí zde mj. skokan hnûd (Rana temporaria), strakapoud velk (Dendrocopos major), ãervenka obecná (Erithacus rubecula), rejsek obecn (Sorex araneus), r. mal (S. minutus) azvût ích savcû zajíc polní (Lepus europaeus) asrnec obecn (Capreolus capreolus). Smí en dubohabrov les s bohat mi pfiirozen mi hájov mi spoleãenstvy. LESNICTVÍ Lesy na území rezervace jsou pod dlouhodob m vlivem lesnického hospodafiení, pfiesto jejich druhová skladba odpovídá pûvodním lesûm s pfievahou dubu. V souvislosti s umûlou obnovou lesû zde ubyla jedle. Lesní porosty jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. VYUÎITÍ Lesnické zásahy smûfiují k uchování pûvodní sklady porostû, odstraàování nepûvodních dfievin a k doplnûní vznikl ch pasek v sadbou dubu. Luãní enkláva je jednou roãnû seãena, stupeà zamokfiení je regulován údrïbou mûlk ch povrchov ch struïek se zaústûním mimo území rezervace. Rezervace je ohroïována neregulovanou náv tûvností. Z území pocházejí archeologické nálezy rezervace Zvoníãkovna Lesní porosty v úvalovitém údolí v polesí Hádek, severozápadnû od kóty Mydlná (48,6 m n. m.), asi km jihozápadnû od obce Nevid a,5 km severnû od obce Kornatice v Rokycanské pahorkatinû. Kornatice z období stfiedovûku. V katastru obce Kornatice se nacházejí mohylníky a tvrze Javor a Mydlná m V mûra: 8,67 ha Vyhlá eno: 956, novelizováno 988 Smí en dubohabrov les se zbytky bohat ch pfiirozen ch hájov ch spoleãenstev a floristicky pestrá mokrá lesní louka. BIBLIOGRAFIE 4 MAPA ÚZEMÍ strana RO 30

21 Okres Rokycany rezervace Îìár Skalní útvary a lesní porosty na vrcholu a na severním a v chodním svahu vrchu Îìár (69,5 m n. m.), 4 km v chodnû od mûsta Rokycany a asi km severoseverozápadnû od osady Pavlovsko v Brdech ve Stra ické vrchovinû. Pavlovsko GEOLOGIE Horninové podloïí je tvofieno vrstvami ohrazenick ch slepencû, sedimenty pavlovského souvrství a kfiemenn mi porfyry a porfyrov mi tufy kfiivoklátsko-rokycanského pásma. Slepence jsou prostoupeny kfiemit mi valounky a stmeleny kfiemitou hmotou s mal mi úlomky buliïníkû. Skalnat hfibet 5 69,5 m V mûra: 5,55 ha Vyhlá eno: 953, novelizováno 995 Na skalnatém strukturním hfibetu jsou vyvinuty kryogenní tvary. Zachovaly se tu pfiirozené porosty suèové buãiny. V rozsáhlém kamenném mofii se dafií ãetn m druhûm li ejníkû. vrchu Îìár procházející územím rezervace má povlovnûj í svah orientovan k jihu. K severu spadá dlouh m srubem. Polygonálním rozpadem hornin vzniklo na severní stranû rezervace pod srubem rozsáhlé kamenné mofie. V znaãné skalní útvary mají svá jména Velk a Mal oltáfi, Kobylka, Vyhlíd- ková skála, âervená stûna, Zábavn koutek, Konvalinka a Pyskofi. PÛdy jsou mûlké, oligotrofní aï mezotrofní. PfievaÏují celky mûlk ch kambizemí (kambizem rankerová s kyselou kambizemí typickou) a rankerû (ranker kambizemní). Mírnû vlhké polohy pokr vá pseudoglej kambick s kambizemí pseudoglejovou. KVùTENA Souãasné lesy mají pfieváïnû charakter jedlobuãin nebo bukov ch doubrav s dominujícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a vtrou en mi druhy dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), bfiízou bûlokorou (Betula pendula), javorem mléãem (Acer platanoides), j. klenem (A. pseudoplatanus), borovicí lesní (Pinus sylvestris), jedlí bûlokorou (Abies alba) a smrkem ztepil m (Picea abies). Na jiïní stranû rezervace se nachází tis ãerven (Taxus baccata) ana hranách skalního útvaru jefiáb muk (Sorbus torminalis). Vby- linném patfie roste bukovinec osladiãovit (Phegopteris connectilis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. rozloïená (D. dilatata), hasivka orliãí (Pteridium aquilinum), osladiã obecn (Polypodium vulgare), konvalinka vonná (Convallaria majalis), pstroãek dvoulist (Maianthemum bifolium), svízel vonn (Galium odoratum) akruãinka nûmecká (Genista germanica). K pozoruhodnûj ím nálezûm patfií Ïebrovice rûznolistá (Blechum spicant), prha arnika (Arnica montana) alilie zlatohlávek (Lilium martagon). SuÈ kamenného mofie porûstají ãetné druhy li ejníkû, zejména z rodu dutohlávka (Cladonia spp.). ZVÍ ENA Fauna území je velmi pestrá. K zajímavûj ím druhûm ÏivoãichÛ patfií vrkoã horsk (Vertigo alpestris), plachetnatka kefiová (Linyphia triangularis), stfievlík koïit (Carabus coriaceus), krasec mûìák (Chalcophora mariana), tesafiík zavalit (Ergates faber). Z bezobratl ch stojí dále za zmínku podhorsk nosatec Anthonomus conspersus vázan na jefiáb ptaãí (Sorbus acuparia). Na území rezervace se prokazatelnû vyskytuje je tûrka obecná (Lacerta agilis), rejsek obecn (Sorex araneus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), jezevec lesní (Meles meles) v r velk (Bubo bubo), pu tík obecn (Strix aluco), s c rousn (Aegolius funereus) a kulí ek nejmen- í (Glaucidium passerinum). Z hnízdících druhû byl zji tûn rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) a holub doup- Àák (Columba oenas). LESNICTVÍ Smí ené lesní porosty slouïí jako lesy ochranné. Na nû navazují hospodáfisky vyuïívané smrkové kultury. VYUÎITÍ Skladba lesû na území rezervace je lidskou ãinností ovlivàována jiï velmi dlouho. Projevily se zde téï vlivy klimatické (vûtrné a snûhové polomy, mni kové a kûrovcové kalamity) a negativní pûsobení blízkosti mûsta, masové turistiky a horolezectví. Na temenu vrchu jsou zachovány kamenné valy hradi tû z doby hal tatské. Území bylo osídleno také v dobû hradi tní a v období stfiedovûku. Vedla tudy stfiedovûká obchodní stezka a v milífiích bylo páleno dfievûné uhlí pro blízké hutû. BIBLIOGRAFIE 46, 373, 449 MAPA ÚZEMÍ strana 45 Rozsáhlé kamenné mofie na severním svahu. Sizolovaná skála v PP Îìár. RO 3 407

22 PlzeÀsko a Karlovarsko park Horní Berounka park byl vyhlá en nafiízením Okresního úfiadu PlzeÀ-sever dne Rozprostírá se i v sousedních okresech PlzeÀ-mûsto aplzeà-sever, kde má nejvût í rozlohu. Vyhlá en na rozloze cca 5000 ha na obou bfiezích horního toku Berounky, v pásu asi km od Plznû (kostela sv. Jifií na soutoku Úslavy s Berounkou) ke Zvíkovci, na severov chodním okraji Plznû a západním okraji okresu Rokycany, na v chodním okraji okresu PlzeÀ-sever. Osu pfiírodního parku tvofií zachoval fiíãní fenomén Berounky v meandrujícím, hluboko zafiíznutém, údolí, které b vá oznaãováno za jedno z nejkrásnûj ích v âechách. Údolní svahy na pravém bfiehu jsou strmûj í, skalnatûj í a pfieváïnû porostlé lesem, krajina levého údolního svahu je otevfienûj í, s mírnûj ími svahy, ãásteãnû zemûdûlsky vyuïívaná. Geomorfologicky park pfiíslu í do Poberounské soustavy, okrskû KoÏlanská plo ina a Radnická vrchovina. Vrch Hamouz u Chlumu dosahuje nadmofiské v ky 469,7 m. PodloÏí je budováno metamorfovan mi sedimenty proterozoika (bfiidlicemi, drobové bfiidlicemi, drobami) s vloïkami buliïníkû (lyditû), spilitû, grafitick ch kameneãn ch a kyzov ch bfiidlic a kvarcitû, ostrûvky permokarbonu, terciérními uloïeninami (písky, tûrky a jíly) a kvartérním pokryvem (hlíny, sutû). V údolí je fiada prameni È dosud ãisté a zdravotnû nezávadné vody. Hluboko zafiíznuté údolí vytváfií jedineãn krajinn ráz s dochovan mi polopfiirozen mi spoleãenstvy skalních stepí pfieváïnû na v chozech spilitû, s reliktními bory na horních okrajích skal a teplomiln mi dubohabfiinami v oslunûn ch stanovi tích. Na sutích rostou pestfiej í suèové lesy a ve vlastním údolí luïní a nivní spoleãenstva. Fytogeograficky pfiíslu í území ke Kfiivoklátsku. Mapovanou potenciální vegetaci zde tvofií ãern ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-carpinetum) a bikové anebo jedlové doubravy (Luzulo albidae- -Quercetum, Abieti-Quercetum). Geomorfologick charakter údolí Berounky je pfiíãinou migrace teplomiln ch prvkû z âeského termofytika do PlzeÀské kotliny, odkud dále vybíhají údolími fiek na záhfievné substráty (spility, buliïníky). V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk ch smrkov ch a borov ch porostû místy zachovány pûvodní listnaté dfieviny tepl ch strání, napfi. javor babyka (Acer campestre) a habr obecn (Carpinus betulus), suèov ch lesû, napfi. javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos), ve vy - ích polohách buk lesní (Fagus sylvatica). Jako základní dfievina zde roste dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), ol e lepkavá (Alnus glutinosa) a jasan ztepil (Fraxinus excelsior) u toku, bfiíza bûlokorá (Betula pendula) v chud ch polohách, vzácnû jedle bûlokorá (Abies alba) a na prudk ch stráních Berounky vzácnû tis ãerven (Taxus baccata). Území je floristicky pozoruhodné, protoïe se údolím Berounky ífií teplomilné druhy âeského termofytika do PlzeÀské kotliny. Z fauny je zde vydra fiíãní (Lutra lutra), která se vyskytuje ve Stfiele. Îije tu ondatra piïmová (Ondatra zibethicus). Z v znamnûj ích hmyzoïravcû se Hluboko zafiíznuté údolí vytváfií jedineãn krajinn ráz s dochovan mi polopfiirozen mi spoleãenstvy skalních stepí pfieváïnû na v chozech spilitû, sreliktními bory na horních okrajích skal a s teplomiln mi dubohabfiinami v oslunûn ch stanovi tích. 408 RO 3

23 Okres Rokycany park Kamínky zde vyskytuje rejsek obecn (Sorex araneus) ar. mal (S. minutus), z obojïivelníkû a plazû ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit (Salamandra salamandra), dále je tûrka obecná (Lacerta agilis), slep kfiehk (Anguis fragilis), uïovka obojková (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V parku je i bohatá ornitofauna, v znamn je v skyt v ra velkého (Bubo bubo), s ãka obecného (Athene noctua), pu tíka obecného (Strix aluco), kánûte lesního (Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), jestfiába lesního (Accipiter gentilis), volavky popelavé (Ardea cinerea), krutihlava obecného (Jynx torquilla), kukaãky obecné (Cuculus canorus), strakapouda velkého (Dendrocopos major), ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis), konipasa bílého (Motacilla alba), skorce vodního (Cinclus cinclus), pûnice pokfiovní (Sylvia curruca), Èuh ka obecného (Lanius collurio) a celé fiady ohroïen ch druhû pûvcû. V minulosti se zde vyskytoval i tetfiev, tetfiívek ajefiábek, bûïné byly vedle kachen i sluky a volavky a dále vedle baïantû koroptve a kfiepelky. V zimním období pfii zámrzu soustavy boleveck ch rybníkû u Plznû na Berounce pfieïívají labutû velké (Cygnus olor) a kachny aj. Na pfiítocích Berounky se vzácnû vyskytuje mihule potoãní (Lampetra planeri), v toku se vzácnûji vyskytují pstruh obecn (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus tymallus), tika obecná (Esox lucius), jelec proudník (Leuciscus leuciscus), vranka obecná (Cottus gobio) a stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus). V nûkter ch tocích se vyskytuje i rak kamenáã (Austropotamobius torrentium) ar. fiíãní (Astacus fluviatilis). Území je cenné i entomologicky. K nejcennûj ím územím patfií NPR Chlumská stráà se suèov m smí en m porostem s tisem ãerven m, PR V Horách, jedna z nejbohat ích lokalit tisu ãerveného v âechách nebo PR Tfiímanské skály, kde se chrání reliktní bor a skalní step na spilitovém podkladu. V parku je fiada v znamn ch i kulturnû historick ch památek, napfi. zfiíceniny hradû, pravûká sídli tû a pohfiebi tû, objekty lidové architektury, mnoho b val ch ml nû a pil, kostelíky aj. Po vodáckém toku Berounky je vedena vodácká nauãná stezka, u Plznû je vedena nauãná stezka Zábûlá, Ïlutû znaãená turistická cesta pfii fiece Berounce je nejstar í turistickou trasou vylámanou ve skále na podnût KâT jiï v r Vyhlá en Okresním národním v borem v Rokycanech jiï v roce 979 jako oblast klidu v Rokycanské pahorkatinû. park na plo e 834 ha leïí v jiïní ãásti okresu Rokycany, v oblasti smí en ch dubohabrov ch lesû na pravém bfiehu Kornatického potoka. Úzk pruh zalesnûného terénu smûru SSZ JJV leïí mezi Veselou a Miro ovem na severu a Kornaticemi a Me nem na jihu. Nejvy ími body jsou Mydlná (48,6 m n. m.) a kóta 538,8 m n. m. u tvrzi tû Kam k. Do pfiírodní rezervace Zvoníãkovna na území parku vede nauãná stezka nazvaná jménem archeologa F. X. France, která propojuje ãást pfiírodního parku v okrese PlzeÀjih s ãástí v okrese Rokycany. U Kornatic leïí ranû stfiedovûké tvrzi tû Javor, pfiipomínané k roku 373. park Kamínky od Nevidu. Lesní rybníãek u Holubího Kouta. RO

24 PlzeÀsko a Karlovarsko park Radeã Vyhlá en Okresním národním v borem Rokycany vroce 979. Rozprostírá se na ha v Radeãské vrchovinû, které vévodí strukturní hfibet Radeã (7 m n. m.) se zajímav mi kryogenními skalními útvary v kfiemencích a bfiidlicích star ích prvohor. (V okolí obce Holoubkov navazuje pfiírodní park TrhoÀ.) Jedná se o rozsáhl lesní komplex smrkov ch monokultur se zbytky dubobukov ch a jedlobukov ch lesû. Od Radãe odtéká na rûzné strany nûkolik potokû. Lokalitou s nejniï í nadmofiskou v kou je místo, kde potok KoÏeluÏka opou tí park (380 m n. m.). U potokû Ïije ledàáãek fiíãní (Alcedo atthis). Na vrcholu Radãe je umístûno vefiejnosti nepfiístupné telekomunikaãní zafiízení, v jeho okolí se v ak najdou místa, která umoïàují daleké rozhledy. Dal ími vy ími vrcholy jsou Vydfiiduch (53 m n. m.), kde se nacházejí zbytky star ch dûl- ních tol po tûïbû Ïelezné rudy a Chlum (56 m n. m.). U obce Bfiezina je zachován obrann val slovanského hradi tû z 8. století s vyhlídkou na blízké (Radnicko a Kaznûjovsko) i vzdálené okolí (Kru né hory). Zbytky nûkdej ího hradu (postaveného pfied rokem 389) a zejména zámek s dendrologicky cenn m pfiístupn m parkem (vybudovan z podnûtu Ka para Marii Sternberga, spoluzakladatele Národního muzea) patfií k v znamn m kulturním památkám. PozÛstatky dávného osídlení jsou patrné v lokalitû tvrzi tû Rovn (doloïeného k roku 367) západnû od Chotûtína a na tzv. Hradu západnû od Lhoty pod Radãem. Ve Lhotû pod Radãem, Vejvanovû a v Plískovû jsou zachovány ãetné objekty podbrdské roubené lidové architektury. Oblíben m letoviskem je osada Habr severov chodnû od Volduch, s velk m rekreaãním rybníkem. Nedaleko kempu leïí pfiírodní památka Niva uvolduch. Severov chodnû od vrchu Radeã se rozprostírá Kfiivoklátská vrchovina. 40 RO 34

25 Okres Rokycany park TrhoÀ Vyhlá en Okresním národním v borem Rokycany vroce 979 jako oblast klidu ve Stra ické vrchovinû. Park se rozkládá v lesnaté oblasti na rozloze ha jiïnû a jihozápadnû od silnice E 50 mezi obcí Holoubkov a Rokycany. Název má podle vrchu TrhoÀ (64, m n. m.) nedaleko obce Holoubkov. PfieváÏná ãást území je porostlá kulturními smrkov mi lesy, ãásteãnû také smí en mi lesy dubobukov mi a jedlobukov mi. Velmi v znamnou lokalitou je komplex vrchu Îìár (69,5 m n. m.) s pfiírodní rezervací, se zachoval mi obrann mi valy hradi tû knovízské kultury (z doby kolem 700 let pfi. n. l.), s kamenn m mofiem kryogenního pûvodu a dal ími kryogenními skalními útvary. Poskytuje daleké rozhledy do centrálních Brd, na Miro ovsko, Rokycansko a M tsko. U Medového Újezda je v znamné paleontologické nalezi tû. V prostoru lokality Melmatûj u Stra ic jsou zbytky tvrze Vimberg (z. poloviny 3. století), pozûstatky ml na a chalupa b valého hostince, kde se prodávalo colloredo-mannsfeldské vábínské pivo. V obcích Dobfiív (vesnická památková zóna), Stra ice, Tûnû, Cheznovice a Medov Újezd na obvodu parku jsou zachovány ãetné roubené objekty lidové architektury. V Dobfiívû je funkãní vodní hamr z poãátku 6. století a kamenn, tzv. védsk most z roku 79 zdoben barokními plastikami. V b valém zájezdním hostinci Stará hospoda je pamûtní síà herce Jindfiicha Mo ny. Rozpt lená zeleà v okolí HÛrek. Lamack rybník. RO 35 4

26 PlzeÀsko a Karlovarsko CHLUMSKÁ STRÁ STR. 39 ROKYCANSKÁ STRÁ (), STR. 398 U H BITOVA ( STR. 40), VOSEK (3 VIZ MAPA STR. 404) 4 RO 36

27 Okres Rokycany RO 37 43

28 PlzeÀsko a Karlovarsko KA EZSKÉ RYBNÍKY STR. 39 POD STAR M HRADEM STR. 397 T ÍMANSKÉ SKÁLY STR RO 38

29 Okres Rokycany V HORÁCH STR. 403 ÎëÁR STR. 407 ZVONÍâKOVNA STR. 406 NIVA U VOLDUCH STR. 396 RO 39 45

30 PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy. Dub zimní, Dub na rozcestí, k. ú. Bfiezina u Rokycan, p. ã. 334/, v údolí potoka na severním okraji obce. O: 384 cm, Vs: 7 m, S: cca 300 let.. Dub letní, Dub u Bur kû, k. ú. Dobfiív, st. p. ã. 56, na dvofie u ãp. 3. O: 378 cm, Vs: 8 m, S: cca 00 let. 3. Dub letní, Dub u Hou kû, k. ú. Dobfiív, p. ã. 30, ve stfiedu obce, O: 300 cm, Vs: m, S: 00 let. 4. Lípa malolistá, Laiblova lípa, k. ú. Dobfiív, p. ã. 73/, u ãp. 36 v obci. O: 675 cm, Vs: m, S: cca 500 let. 5. Stromofiadí 6 lip malolist ch, k. ú. Dobfiív, p. ã. 400/, mezi PadrÈsk m potokem (Klabavou) a náhonem v obci. O: 50 aï 30 cm, Vs: 0 m, S: cca 300 let. 6. Lípa malolistá, k. ú. Holoubkov, p. ã., na dvofie b valé továrny Kovosvit (dnes Weiler s. r. o.). O: 30 cm, Vs: 0 m, S: cca 00 let. 7. Dub letní, k. ú. Klabava, p. ã. 7/, u domu ãp. 53. O: 306 cm, Vs: 8 m, S: cca 50 let. 8. Buk lesní, Hejkal, k. ú. Medov Újezd, p. ã. 539/, v lese severnû od silnice Dobfiív Stra ice u b valé hájovny Melmatûj. O: 48 cm, Vs: 3 m, S: cca 350 let. 9. Dvû lípy malolisté, Lípy u kfiíïku, k. ú. Miro ov, p. ã. 59/, na jihov chodním okraji obce na levé stranû silnice do Pfiíkosic, asi 50 m za Ïelezniãním pfiejezdem. O: 33 a 43 cm, Vs: 3 m, S: 00 let 0. Lípa malolistá, Lípa na Purku, k. ú. Miro ov, p. ã. 734, u kaple nad Skofiick m potokem. O: 5 cm, Vs: 7 m, S: cca 50 let.. Topol ãern, k. ú. Miro ov, p. ã. 05/, u benzinového ãerpadla na kfiiïovatce silnic Hrádek Miro ov Veselá asi km severozápadnû od obce. O: 55 cm, Vs: 9 m, S: cca 00 let.. Dub letní obrostl bfieãèanem popínav m, k. ú. M to v âechách, p. ã. 3979, v soukromé zahradû. O: 555 cm, Vs: 8 m, S: cca 300 let. 3. Buk lesní, k. ú. Osek u Rokycan, p. ã. 789/, v lesní trati âihadlo asi km severov chodnû od obce. O: 50 cm, Vs: m, S: 50 let. 4. Skupina 3 dubû letních, k. ú. Plískov, p. ã., u ãp. 9 ve stfiedu obce. O: 60, 35, 33 cm, Vs: 0, 6,6 m, S: cca 50 let. 5. Dub letní, KrausÛv dub, k. ú. Pfiívûtice, p. ã. 34/3, u potoka asi 500 m severozápadnû od obce. O: 533 cm, Vs: 9 m, S: cca 300 let. 6. Javor klen, k. ú. Rokycany, p. ã. 433/, na dvofie plynárny. O: 90 cm, Vs: 8 m, S: 80 let. 7. Jinan dvoulaloãn, k. ú. Rokycany, p. ã. 95, na zahradû u gymnázia. O: 87 cm, Vs: 3 m, S: cca 80 let. 8. Lípa velkolistá, Farská lípa, k. ú. Stra ice, p. ã. 78/, u fary. O: 46 cm, Vs: 0 m, S: cca 300 let 9. Dub letní, Pe kûv dub, k. ú. Tûnû, p. ã. 600/4, u silnice Tûnû Zajeãov, asi km v chodosevernû od Tûní. O: 467 cm, Vs: 6 m, S: cca 300 let. Lípa malolistá zv. Laiblova roste u ãp. 36 v obci Dobfiív. Dvû lípy malolisté na jihov chodním okraji obce Miro ov smûrem do Pfiíkosic. 46 RO 40