2015 Kateřina Tesařová

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Kateřina Tesařová

2 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala: PhDr. Jitka Vařeková, Ph.D. Kateřina Tesařová Praha, květen 2015

3 Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci zpracoval/a samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje a literaturu. Tato práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického titulu. V Praze, dne. Kateřina Tesařová

4 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce PhDr. Jitce Vařekové Ph.D. za profesionální přístup při vedení práce, za podnětné rady a připomínky, za metodické vedení práce a čas strávený konzultacemi, ale i za trpělivost a vstřícnost. Děkuji panu Mgr. Jakubu Kokštejnovi, Ph.D. za vypůjčení materiálů a celé testové baterie MABC-2, za vedení výzkumné části práce, též za cenné rady a čas strávený nad výzkumem. Děkuji Veronice Studené, Dorotě Zdychyncové, Elišce Nejdlové a Elišce Jarošové za pomoc s testováním dětí a panu Mgr. Vlastimilu Váchovi za zprostředkování a možnost testování na škole. Děkuji své rodině za podporu a trpělivost.

6 Abstrakt Název: Posouzení motoriky u dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 Cíle: Cílem práce bylo posouzení pohybových dovedností dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením na ZŠ Holečkova pro děti se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 (Movemet Assessment Battery for Children Second Edition). Získané výsledky byly porovnány s normovanou populací britských dětí. Vedlejším cílem bylo u těchto dětí posoudit vztah mezi výsledky testové baterie a udávanou účastí na pravidelných pohybových aktivitách. Metody: Posouzení motoriky dětí se sluchovým postižením proběhlo pomocí testové baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007) - Movemet Assessment Battery for Children Second Edition. V práci byla použita metoda komparace a to výsledků testovaných dětí s dětmi normovanými. Zda děti sportují, jakým způsobem a kde, bylo zjištěno pomocí nestandardizovaného dotazníku. Pro zpracování výsledků byly použity deskriptivní statistické metody v podobě grafických analýz. Výsledky: Děti se sluchovým postižením ve věku 6 až 14 let vykazovaly značné obtíže v dovednostech chytání a míření na cíl ve srovnání s normovanou populací. Navzdory našemu očekávání, je z motorických dovedností jejich nejsilnější stránkou rovnováha. V této oblasti u dětí se sluchovým postižením vyšly lepší výsledky než u normované populace. Avšak celkové motorické dovednosti (hrubá motorika, jemná motorika a rovnováha) jsou u těchto dětí třikrát horší než u běžné populace dětí bez postižení. Klíčová slova: testová baterie, sluchové postižení, dítě, jemná motorika, hrubá motorika, rovnováha

7 Abstract Title: MABC-2 test battery analysis of primary school children with hearing impairment Objectives: The objective of this work consisted in assessing motor skills in children from the primary school degree at elementary school Holečkova for children with hearing impairment using the assessment battery MABC- 2 (Movement Assessment Battery for Children Second Edition). Achieved results were compared to standard population of British children. The secondary objective consisted in assessing the relation between the results from using the assessment battery and reported participation in regular movement activities. Methods: The assessment of the motor activity in children with hearing impairment was performed by using the assessment battery MABC-2 (Henderson et al., 2007). The method of comparison between the results from assessed and standard children were used in this work. It was revealed by a nonstandard questionnaire whether the children do sports, in which way and where. Descriptive statistical methods in the form of graphical analyses were used to process the results. Results: Children with hearing impairment from 6 to 14 years of age were showing significant difficulties in abilities of catching and aiming on target in comparison to the standard population. Despite our expectation the strongest one of the motor skills was the balance. Better results were obtained in this sphere in children with hearing impairment than in standard population. Nevertheless general motor skills (aiming and catching, manual dexterity and balance) were three times poorer in these children than in regular population of children without impairment. Keywords: test battery, hearing impaired, child, manual dexterity, general motor skills, balance

8 Seznam zkratek A&C Aiming & Catching (míření a chytání - hrubá motorika) B / Bal Balance (rovnováha) BMI body mass index (index tělesné hmotnosti) CNS centrální nervová soustava DCD Developmental Coordination Disorder (vývojová porucha motorické funkce) ICSD International Committee of Sports for the Deaf (Mezinárodní výbor sportu neslyšících) MABC Movemet Assessment Battery for Children MABC-2 Movemet Assessment Battery for Children Second Edition MD Manual Dexterity (manuální dovednosti jemná motorika) MKF Mezinárodní klasifikace funkcí MKN Mezinárodní klasifikace nemocí SK sportovní klub SP sluchové postižení SS standard score (standardizované skóre) TOMI Test of Motor Impairment TTS total test score (celkové testové skóre) TV tělesná výchova WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) ZŠ Základní škola

9 OBSAH 1 Úvod Teoretická východiska práce Jedinec se sluchovým postižením Postižení sluchu Vady sluchu Příčiny sluchového postižení Komprehensivní rehabilitace Surdopedie Sluchové postižení a kvalita života Motorický vývoj u dětí se sluchovým postižením Poruchy rovnováhy na základě sluchového postižení Sporty pro jedince se sluchovým postižením Diagnostika úrovně motoriky dětí Testování motoriky Testová baterie pro hodnocení motoriky dětí MABC Cíle a úkoly práce, hypotézy Cíl práce Úkoly práce Vědecká otázka Hypotézy Metodika práce Charakteristika souboru Použité metody Testová baterie MABC Základní antropomotorické měření Dotazník Analýza dat Výsledky Výsledky testu MABC Výsledky sportování dětí se SP dle dotazníku Diskuse

10 7 Závěr...51 Seznam literatury...52 Přílohy

11 1 ÚVOD Tématem bakalářské práce je problematika motoriky dětí se sluchovým postižením. V rámci školní praxe i mimo ni jsem se setkala s mnoho jedinci všech věkových kategorií s různým zdravotním postižením. Mé získané zkušenosti jsou v oblastech péče, výchovy a vzdělávání, doprovodů a asistence, ale i v oblasti trénování a sportování právě osob se specifickými potřebami. Pocity radosti, vděku a nadšení lidí se zdravotním postižením při sportu, které s nimi mohu zažívat, mě dovedly k zájmu, se tématem sportování zdravotně postižených - zabývat do hloubky. Před rokem jsem se v rámci integrace dostala k beachvolejbalu, který jsme trénovali společně s dospělými i dětmi se sluchovým postižením (dále jen SP) a s jedinci bez postižení. Postižení sluchu je závažným smyslovým postižením, které může mít různou hloubku, příčiny i dopad na osobnost člověka. Sluchovým postižením se zabýváme na začátku práce. Pohybová aktivita a sport jsou prevencí celé řady onemocnění a zpravidla vedou k aktivnímu pohybovému stylu života. O to více se v současné době sledují témata tělesná aktivita na jedné straně a zdraví jedince (tělesná, sociální a duševní zdatnost) na straně druhé. Velmi často se píše o oblastech s negativním dopadem na zdraví člověka, jako jsou: imobilita, nadváha a obezita jedince, uspěchaný životní styl, špatné držení těla, špatné pohybové stereotypy či například stres. Další část práce je zaměřena na sporty a motoriku dětí se SP a na testovou baterii MABC-2. Tato baterie umí diagnosticky posoudit úroveň jednotlivých komponent motoriky, kterými jsou jemná motorika, hrubá motorika a rovnováha. Výzkumy spojené s testovou baterií MABC-2 jsou většinou zaměřeny na validitu norem pro populaci českých dětí nebo na děti s vývojovou poruchou motorických funkcí - DCD (Developmental Coordination Disorder). Předpokládáme tedy, že posouzení motoriky u dětí se SP, bude obohacení výsledků samotné testové baterie MABC-2. Vzhledem k možnosti porovnání výsledků vlastního vzorku dětí s normovanou populací britských dětí, jsem si položila zásadní otázku: Vyskytuje se u dětí se SP vyšší výskyt motorických poruch? 11

12 2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE V této části práce se zaměříme na sluchové postižení (dále jen SP). Poukážeme na motorický vývoj dítěte a na sporty, které může člověk se SP dělat. Druhá část teorie se bude zabývat motorickými testy a to především testovou baterií Movement Assessment Battery for Children Second Edition (dále jen MABC-2). 2.1 Jedinec se sluchovým postižením Sluchové postižení je zdravotní postižení, a proto je vhodné ho hned na začátku uvést z medicínského pohledu. Světová zdravotnická organizace - WHO (World Health Organization) má ve svém programu dokumenty Mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN) a (MKF) Mezinárodní klasifikaci funkcí (IV.). MKN je soustavou kategorií, do kterých jsou zařazovány chorobní jevy podle zavedených kategorií (III.). Sluchové postižení řadí klasifikace nemocí do VIII. kapitoly s názvem Nemoci ucha a bradavkového výběžku s označením H60 H95. Kapitola obsahuje následující oddíly: H60 H62 Nemoci zevního ucha, H65 H75 Nemoci středního ucha a bradavkového výběžku, H80 H83 Nemoci vnitřního ucha, H90 H95 Jiná onemocnění ucha Postižení sluchu Obecným, ustáleným a nejčastějším pojmem je užívaný termín sluchově postižený. V posledních letech se postupně přechází k označení osoba (člověk, jedinec, dítě atd.) se sluchovým postižením. Langer (2014) vysvětluje, že označení zdůrazňuje v první řadě lidskou individualitu, a až poté přidává přídomek o postižení. Pojem sluchové postižení se týká nehomogenní skupiny osob, která je diverzifikována stupněm a druhem sluchového postižení, popisuje Horáková (2010). Termín zahrnuje tyto základní kategorie osob: neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí. Konkrétní strukturu kategorie limitují další faktory. Nejčastěji se rozlišuje kvalita a kvantita sluchového postižení, kdy k postižení došlo, věk, mentální dispozice jedince, péče (která mu byla věnována) a další přidružená postižení. 12

13 Pojmy neslyšící a hluchý dle Langera (2014) označují osoby, které ani s největším zesílením neslyší žádný zvuk, na rozdíl od osob se zbytky sluchu nebo osob nedoslýchavých. Za neslyšící lze dle zákona o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob č. 155/1998 Sb. označovat ty osoby, jejichž sluchová ztráta i při kompenzaci technickými pomůckami neumožňuje rozumět lidské řeči (a jsou odkázány na jiné způsoby komunikace Vady sluchu Sluchové poruchy a vady mohou vycházet buď z poškození orgánu anebo poruchy funkce části sluchového ústrojí. V periferní části může být zasaženo vnější ucho (ušní boltec, zvukovod), střední ucho (bubínek, sluchové kůstky, Eustachova trubice) nebo vnitřní ucho (rovnovážné ústrojí labyrint a hlemýžď, tzv. kochlea). Vady a poruchy centrální části pak postihují sluchový nerv, nebo mozková centra ve spánkovém laloku (Wernickovo senzorické centrum sluchu a Broccovo motorické centrum řeči), uvádí autor Slowík (2007). Sluchové postižení je způsobeno mnohočetnými typy poruch nebo vad sluchu. Pro vymezení jednotlivých skupin sluchového postižení nám slouží tři hlediska: období (doba) vzniku postižení, místo vzniku postižení, intenzita postižení (stupeň či velikost sluchové ztráty) I. Období vzniku postižení Z hlediska doby vzniku se postižení obecně rozlišuje na postižení vzniklé v prenatálním, perinatálním a postnatálním období života člověka. U postižení sluchu se bere zřetel především na způsob komunikace, a právě proto nejen Langer (2014) zdůrazňuje členění sluchového postižení na prelingvální a postlingvální. Pokud zmíníme jednoduché rozdělení sluchového postižení na vrozené a získané, dle autorů Horáková (2010) a Slowík (2007), můžeme dát prostor i genetické stránce v oblasti vrozených vad a poruch. 13

14 Horáková (2010) u geneticky podmíněných poruch uvádí, že více než dvě třetiny geneticky způsobených ztrát sluchu jsou autozomálně recesivní formou onemocnění. Machová (1994 citovaná Slowíkem, 2007) vysvětluje autozomálně recesivní formu postižení sluchu jako situaci, kdy se musí setkat dva rodiče s totožnými formami jedné konkrétní alely, aby jejich dítě bylo právě vlivem této homozygotní kombinace sluchově postižené. Pokud se narodí dítě dvěma neslyšícím rodičům s odlišnou formou uvedené alely, bude pravděpodobně slyšící. Všechny ostatní vrozené vady, odchylky a nemoci, s kterými se dítě rodí, můžeme rozdělit na zmíněné prenatální a perinatální období. V prenatálním období se jedná o nemoci matky vprůběhu těhotenství, zejména v 1. trimestru (spalničky, toxoplazmóza, zarděnky, či RTG zařízení). A perinatálně vzniká postižení při komplikacích či onemocněních během porodu (protahovaný porod, nízká porodní váha pod 1500 g, vlásečnicové krvácení do labyrintu, poporodní žloutenka, dušení), jak píše Horáková (2010). Za prelingvální sluchové postižení označujeme stav, kdy k poškození sluchových funkcí došlo před ukončením základního vývoje jazyka a řeči, respektive před fixací řeči, což autoři Horáková (2010), Slowík (2007) a Langer (2014) uvádějí jako 6. rok života dítěte, nebo období od 4 do 6 let. Prelingválně získané vady sluchu mají různý dopad na komunikační možnosti. Řeč se nevyvíjí a u dítěte dochází k zániku získaných řečových stereotypů. Horáková (2010) uvádí, že se často jedná o infekční choroby - často virového charakteru (jako zánět mozkových blan, meningoencefalitida, příušnice, spalničky, spála, zarděnky atd.), o traumata, úrazy hlavy, poškození mozku mechanického charakteru či o opakované hnisavé záněty středního ucha. Termín postlingválně získané sluchové postižení se týká naopak všech osob, u kterých došlo k náhlé nebo postupně vznikající sluchové ztrátě po ukončení základního vývoje jazyka a řeči. Do této skupiny můžeme tedy zahrnout sluchové ztráty u seniorů, u dospělých a u dětí po 6. roce života. Slowík (2007) zmiňuje, že schopnost slyšet byla narušena v důsledku nemoci nebo jiných traumat. A Horáková (2010) tyto příčiny konkretizuje. Příčinou může být poranění v oblasti hlavy a vnitřního ucha; dlouhodobé působení silné hlukové zátěže (od 85 db výše) nevratně poškozující sluchové buňky (diskotéky, walkmany, apod.), hlučné pracovní prostředí, akustické 14

15 trauma; toxiny a jedy (poškození sluchu způsobené ototoxickými látkami, tzn. antibiotiky mycinové řady, což jsou např. Streptomycin a Gentamycin). II. Místo vzniku postižení Dalším typem členění sluchových vad je klasifikace podle místa poškození sluchového orgánu. Tato klasifikace je podle Langera (2014) důležitá pro případné stanovení optimálního způsobu léčby a rehabilitace. Podle místa patologického nálezu a místa vzniku sluchové poruchy nebo vady se rozlišují vady či příčiny periferní (převodní, percepční, smíšené) a centrální. Převodní vady jsou vady vnějšího a středního ucha. Jedná se o převodní konduktivní poruchu a je to kvantitativní postižení sluchu, píše Slowík (2007). Jedinec špatně slyší. Horáková (2010) navazuje, že sluchové buňky jsou v pořádku, ale nejsou stimulovány zvukem. Porucha přeruší vedení zvuku skrz zevní zvukovod a střední ucho. Příčinou převodní poruchy sluchu je jakákoliv překážka bránící nebo ztěžující proniknutí zvuku ke smyslovým buňkám. Např. zvětšená nosní mandel, která zamezuje ventilaci středouší přes Eustachovu trubici. Percepční vady jsou vady vnitřního ucha a CNS a podle Slowíka (2007) jedince špatně rozumí. Jedná se o kvalitativní postižení sluchu. A podle Horákové (2010) dochází k poruše vnitřního ucha, sluchových buněk či sluchových nervů. Percepční porucha může být způsobena poruchou přeměny zvuku v elektrický signál (ve vnitřním uchu), poruchou vedení zvukového signálu (vestibulokochleárním hlavovým nervem a sluchovou dráhou v mozkovém kmeni), dále poškozením sluchového orgánu během těhotenství matky (virová onemocnění) a v průběhu raného věku dítěte zánětem mozkových blan či úrazem hlavy. Smíšená porucha sluchu je kombinace převodního a percepčního typu. Všechny tři typy poruch patří mezi periferní příčiny sluchového postižení. U centrální nedoslýchavosti či hluchoty se jedná o abnormální zpracování zvukového signálu v mozku způsobené různými defektními procesy, které postihují korový a podkorový systém, uvádí Horáková (2010). 15

16 III. Intenzita postižení (stupeň sluchové ztráty) Z hlediska kvality slyšeného zvuku se můžeme setkat se škálou hodnot, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu je možné posuzovat podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie, jak uvádí Horáková (2010). Langer (2014) dodává, že jedinec neslyší zvuky, jejichž intenzita je nižší než hodnota sluchového prahu (sluchové ztráty). Zvuky, jejichž intenzita je vyšší, než je hodnota sluchové ztráty, jedinec slyší, ale pouze hlasitostí, která se rovná rozdílu mezi intenzitou zvuku a velikostí sluchové ztráty. Většina autorů (Langer, 2014, Slowík, 2007, Horáková 2010) ve stupních sluchové ztráty lehce rozchází, ale shodují se v počtu 4 stupňů velikosti intenzity poruch sluchu, respektive nedoslýchavosti: lehká, střední (nebo i středně těžká), těžká (nebo i velmi těžká). Na hranici lehké poruchy (26 40 db) a na prahu hluchoty 91 db se všichni shodují. Nejčastěji opakované hodnoty a podle mě nejpřehlednější členění je toto: nedoslýchavý lehká porucha db střední porucha db těžká porucha db velmi těžká porucha db praktická hluchota / prakticky neslyšící nad 91 db (mluvená řeč není slyšet) totální hluchota / ohluchlí bez audiometrické odpovědi (žádnými kompenzačními pomůckami není možné vnímat zvukové podněty) Příčiny sluchového postižení Značná část příčin sluchových postižení je geneticky způsobena, uvádí Slowík (2007). Příčinou vrozeného postižení sluchu může být infekční onemocnění matky během těhotenství (např. zarděnky, toxoplasmóza, spalničky, chřipka). Získaná postižení sluchu v průběhu života vznikají následkem prodělaných onemocnění (jedná se o středoušní záněty, příušnice, meningitidu), nebo úrazy hlavy, ojediněle mohou být následkem vedlejších účinků léků. Úbytek sluchu může být jedním z projevů stárnutí. Výrazné zhoršování sluchu se objevuje ve věku nad 60 let. 16

17 Stařecká nedoslýchavost presbyakuzie je postižení voblasti slyšení tónů vysokých frekvencí, jak uvádí Horáková (2010). Příčinou může být odumírání vláskových buněk. A dochází tak k narušení komunikační schopnosti člověka. Slowík (2007) pokračuje, že během života se může objevit i sluchové postižení zapříčiněné vrozenými dispozicemi, které se náhle aktivují vlivem působení určitých faktorů Komprehensivní rehabilitace Komprehensivní neboli ucelená rehabilitace zahrnuje 4 velké komponenty. Jedná se v první řadě o léčebnou rehabilitaci, na kterou navazují další 3 složky: pedagogická rehabilitace, sociální rehabilitace a rehabilitace pracovní. Všechny složky se prolínají a jsou jedna na druhé závislé. U postižení sluchu se léčebná rehabilitace týká diagnostiky sluchové vady, léčby, případného zvolení kompenzační pomůcky apod. Pedagogickou rehabilitací se zabývá samostatný obor surdopedie (viz kapitola Surdopedie). Další složkou je rehabilitace sociální, která se odvíjí od faktorů jako je věk, zájmy či společenství, ve kterých se jedinec pohybuje. Ze sociálního hlediska je důležitým pojmem handicap, který představuje hloubku vnímání vlastního postižení ve společnosti. My se z tohoto hlediska zaměříme na handicap a kvalitu života jedince se SP při sportování (viz kapitola SP a kvalita života a Motorický vývoj u dětí se SP). Pracovní rehabilitace se týká problematiky zaměstnání a příslušné problematiky Surdopedie Speciálně pedagogická disciplína surdopedie se zabývá výchovou a vzděláváním osob (dětí, mládeže a dospělých) se sluchovým postižením. Horáková (2010) uvádí další pojmy pro označení tohoto oboru surdologie, surdopedagogika či pedagogika sluchově postižených, s kterými se v literatuře setkáváme. Pojem surdopedie pochází z latinského surdus hluchý a řeckého paidia výchova. Do roku 1983, jak uvádí Horáková (2010) i Langer (2014), byla výchova a vzdělávání osob se sluchovým postižením součástí speciálně pedagogického komplexního oboru logopedie (výchova a vzdělávání osob s narušenou komunikační 17

18 schopností, dříve označované jako vady řeči). Důvodem byl totožný cíl naučit žáky komunikovat mluvenou řečí. Praxe však ukázala, že specifika edukace dětí se sluchovým postižením a dětí s narušenou komunikační schopností se od sebe liší. Odlišnosti v metodice práce, charakteru pojetí cílů v obou oborech a především postupné akceptování neslyšících jako jazykové a kulturní minority vedly k vyčlenění problematiky osob se sluchovým postižením z logopedie. Již 32 let je proto surdopedie v rámci studia speciální pedagogiky studována samostatně a sluchové postižení je rovněž v tomto oboru vnímáno se všemi svými specifiky Sluchové postižení a kvalita života Langer (2014) popisuje sluchové postižení jako sociální důsledek takové ztráty sluchu, jenž není možné plně kompenzovat technickými pomůckami, a která již negativně ovlivňuje kvalitu života člověka. V případě, že slyšící jedinec ztratí sluch, v okamžiku přijde o přísun až 60 % informací, což je újma relativně nižší než v případě ztráty zraku, píše Slowík (2007). Přestože mají lidé se sluchovým postižením od narození rozvinuté kompenzační schopnosti, handicap v této oblasti vždy výrazně ovlivňuje kvalitu jejich života. Vytváří se komunikační bariéra (narušený vývoj řeči), deficit v orientačních schopnostech (dítě si nemůže sluchem doplňovat zrakovou orientaci a orientace v prostoru je omezena na rámec zorného pole), psychická zátěž (život ve vězení ticha ), omezení sítě sociálních vztahů, negativní vliv na vývoj myšlení (které vychází z řeči přemýšlíme vždy v pojmech a pro rozvoj myšlení je velmi důležitá vnitřní řeč). Sluch má i bezpečnostní funkci. Podle Slowíka (2007) je smyslem, který zůstává aktivní i ve spánku. V bdělém stavu jedinec pomocí sluchových vjemů kontroluje okolí mimo zorné pole a jakýkoliv výstražný nebo nebezpečný zvuk vyvolá okamžitě spontánní obrannou nebo únikovou reakci. Těžce sluchově postižený člověk se tedy stává ještě zranitelnějším. Na rozdíl od jiných typů postižení není obvykle postižení sluchu na první pohled viditelné, což může způsobit zkreslené představy o jeho závažnosti, zmiňuje se Langer (2014). Obtíže s osvojením mluveného jazyka mají prelingválně sluchově postižené 18

19 osoby, ale i osoby se získaným postižením sluchu. Komunikační bariéra má vliv na psychiku jedince a zároveň narušuje mezilidské vztahy Motorický vývoj u dětí se sluchovým postižením Tělesná výchova nabízí pohybovou aktivitu pro všechny a to bez rozdílu výkonu. Ne vždy to tak v minulosti bylo. Dnes je snahou zapojit do tělesné aktivity všechny zúčastněné tak, aby přijali tělesné aktivity jako nutnost pro tělesné i duševní zdraví. Podle Dlouhého (2011) v současnosti chybí dostatečné dispozice pro vytvoření životní potřeby pohybových aktivit jako nutného doplňku budoucího pracovního zatížení. Pravidelné pohybové aktivity by měly vstoupit do života mladé generace jako prostředek tělesné i duševní zdatnosti. U jedinců se sluchovým postižením se můžeme setkat s chybnými pohybovými stereotypy, zvláště posturálního charakteru spojené se špatným držením těla, ale i s chybnými stereotypy dýchání. Mnoho negativních jevů můžeme příznivě ovlivnit vhodně zvolenou pohybovou aktivitou. Dlouhý (2011) uvádí nevhodná cvičení, při kterých může mít dítě subjektivní potíže a doporučuje je vyřadit z tělovýchovných jednotek. Jsou to cvičení, která působí otřesy hlavy, kde dochází k prudkému pohybu hlavou, cvičení, při kterých vzniká překrvení hlavy, nebo vedou k zadržení dechu. Vhodný způsob jak předejít přetížení organismu je sledování únavy a jako ukazatel může sloužit srdeční frekvence. Naopak omezení spontánní pohybové aktivity a její nedostatečné podněcování může vést k oslabení funkcí i jiných systémů. Děti předškolního věku potřebují a vyhledávají pohyb. Dítě objevuje nové dovednosti a velmi rychle si je upevňuje spolu se základními lokomočními pohyby. Napodobuje nejen rodiče a další kolem sebe, ale i postavy zpohádek, filmů či oblíbených seriálů. V tomto věku dokážou rozlišit představivost od skutečnosti. Jednou z nejdůležitějších součástí rozvoje osobnosti, jak uvádí Dlouhý (2011) je v tomto období života hra. Se vstupem do školy, dochází k závažné změně v životě každého jedince. Ve škole se kladou požadavky na pozornost, soustředěnost a kázeň. A dítě začíná vnímat rozdíl mezi prací a hrou. Prudce se sníží délka i kvalita pohybového zatížení. Navíc díky sezení ve školních lavicích po dobu 4 až 6 hodin dochází k podstatnému zhoršení 19

20 kvality držení těla. Dlouhý (2011) pokračuje, že na druhé straně dítě po šestém roce života vytváří snadno a efektivně nové dynamicko-pohybové stereotypy. Zvyšuje se především rychlost a koordinace. Dovednosti, herní zkušenosti i znalosti získané a upevňované v pohybových hrách jsou velmi výhodně transformovány do her sportovních. Toto období snadného motorického učení trvá do nástupu puberty. Po nástupu na základní školu je základním úkolem tělesné výchovy a pohybových her pomoci žákům k co nejjemnějšímu přechodu z prostředí mateřské školy do režimu školních povinností na základní škole. Náhlý nárůst povinností, zákazů a nových sociálních činností je pro prvňáčky často náročný a pohybovými hrami, které znají z mateřských škol, jim podle Dlouhého (2011) umožňujeme vrátit se do pohodového prostředí. Ve 2. ročníku, navazuje Dlouhý (2011) se pomocí pohybových her upevňuje smysl podřízenosti, nadřízenosti, významu poznání pravidel, spolupráce a kooperace. Děti už si zvykly na školní prostředí a jsou schopny snášet stále vyšší zatížení vyvolané pohybovou hrou. Vymýšlí hry a jsou velmi rychle schopny akceptovat odpovědnost za navržené náměty. Ve 3. a 4. ročníku zařazujeme především pohybové hry soutěžního charakteru a zdůrazňujeme práva i odpovědnost. Pravidla pohybových her umějí děti v tomto věku dobře využít. Jsou schopny adekvátně ocenit svůj i spoluhráčův či protivníkův úspěch a na prováděnou činnost se dokážou plně soustředit. Můžeme zařadit i náročnější herní dovednosti. Od 5. ročníku můžeme sledovat konkrétní pokusy dětí odstranit příčiny chyb ve hrách. A v tomto i dalším období bychom měli diferencovat zatížení podle fyzické zdatnosti, ale především podle pohlaví žáků. Výhodou v pohybových i sportovních hrách mají žáci se zkušeností skonkrétním sportem Poruchy rovnováhy na základě sluchového postižení Rovnováha je vnímání polohy těla v prostoru prostřednictvím vestibulárního aparátu umístěného ve vnitřním uchu. Vestibulární aparát je v úzkém kontaktu se všemi oblastmi velkého mozku, píše Zelinková (2011). Působí na držení těla, prostorové představy a prostorovou orientaci. Rozlišujeme rovnováhu statickou (např. stoj na jedné noze) a dynamickou (chůze, běh, skoky). Poruchy rovnováhy mohou být příznakem závažných onemocnění. 20

21 Statickou rovnováhu lze cvičit a diagnostikovat stojem: se zavřenýma očima, na špičkách s otevřenýma a zavřenýma očima na jedné noze (střídavě pravé a levé) s otevřenýma a zavřenýma očima. Uvedené dovednosti by mělo dítě podle Zelinkové (2011) zvládnout ještě před nástupem do školy. Již v předškolním věku, ale též po nástupu do školy se vyvíjí rovnováha dynamická. Dynamickou rovnováhu lze cvičit a diagnostikovat: chůzí po čáře (dítě klade jednu nohu za druhou) vpřed a vzad, chůzí po zvýšené ploše, poskoky na pravé a levé noze vpřed a vzad, chůzí po špičkách vpřed a vzad. Při diagnostice rovnováhy si všímáme, zda dítě preferuje pravou, či levou nohu, v jaké poloze jsou paže a jakým způsobem pohybuje tělem. Nekoordinované pohyby paží a kývání těla signalizují obtíže. Obtíže s rovnováhou u dětí s postižením sluchu nejsou ojedinělé. Například Selz a kol. (1996) ve svém výzkumu potvrdili poruchy rovnováhy u dětí ve spojení s hlubokou ztrátou sluchu. Vliv na systém rovnováhy má podle nich získané i vrozené postižení stejný. Kegel a kol. (2010) též prokázali větší problémy v rovnováze u dětí se SP oproti dětem bez postižení jak na posturografu tak pomocí klinických testů na rovnováhu. Hartman a kol. (2011) testovali děti se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC (první verze) a taktéž uvádí u hluchých dětí výrazné až hraniční problémy s motorikou oproti normovanému vzorku dětí bez postižení Sporty pro jedince se sluchovým postižením Jedinci se SP se aktivně věnují všem dostupným sportům na rekreační i vrcholové úrovni, uvádí Dlouhý (2011). V roce 1932 byl založen sportovní oddíl hluchoněmých s názvem SK hluchoněmých v Brně. Činností SK neslyšících byl fotbal, turistika, stolní tenis, lední hokej, volejbal, kuželky, šachy, házená, bowling, lyžování a klub mládeže. Po roce 1990 vznikaly nové oddíly s různými sporty. 21

22 Potřeba setkávat se, sportovat, soutěžit a hrát si, hovořit se sobě rovnými podle Kudláčka (2013) vedla sluchově postižené sportovní nadšence k založení sportovní organizace. Myšlenka mezinárodních her neslyšících jakožto obdoba olympijských her pro neslyšící vznikla v roce 1924 v Paříži se zastoupením šesti oficiálních národních družstev. Olympijské sportování zaštiťuje ICSD (Mezinárodní výbor sportu neslyšících). Na letních a zimních deaflympiádách, světových šampionátech a dalších závodech pod patronací ICSD mohou zápolit jen sportovci neslyšící nebo nedoslýchaví. Deaflympiády se vzhledem ke specifickému způsobu komunikace konají vždy samostatně a při soutěžích je zakázáno nosit sluchadla či kochleární implantáty. Neslyšící sportovci již nejsou dále členěni jako u ostatních typů postižení, ale závodí v jedné kategorii. Daďová (2008) uvádí, že lidé s tímto vrozeným handicapem musí mít minimální ztrátu sluchu 55 db na lepším uchu. Velikost ztráty se měří pro každé ucho zvlášť. Neboť se na každé soutěži vyskytují noví sportovci a také se individuální sluchové poměry mohou během let měnit, podstupuje na vrcholných soutěžích audiometrický test každý. V deflympijském programu je celkem 25 sportů: 20 letních (atletika, badminton, basketbal, plážový volejbal, bowling, cyklistika, fotbal, házená, judo, karate, orientační závod, střelba, plavání, stolní tenis, tenis, teakwondo, volejbal, vodní pólo, zápas, a řecko-římský zápas) a 5 zimních (alpské lyžování, severské lyžování, snowboarding, curling, a lední hokej). 22

23 2.2 Diagnostika úrovně motoriky dětí Diagnostika je komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení procesu vzdělávacího i výchovného. K tomuto hodnocení slouží několik metod: pozorování, rozhovory, anamnézy, dotazníky, testy a analýzy činnosti nebo úkolů. Úroveň motoriky se hodnotí hned od narození dítěte. Podle Zelinkové (2011) sledují od prvních dnů dětští lékaři a neurologové pohybový vývoj novorozence, který hraje klíčovou roli v jeho psychomotorickém vývoji. Motorika je pojem označující celkovou pohybovou schopnost organismu. Je prvním prostředkem v procesu poznávání okolního světa a podílí se na vývoji kognitivních funkcí. Rozlišujeme hrubou motoriku, která se uskutečňuje prostřednictvím velkých svalových skupin (chůze, běh, lezení), a jemnou motoriku, kterou zajišťuje drobné svalstvo (pohyby rukou, prstů, artikulačních orgánů) Testování motoriky Úroveň motoriky lze diagnostikovat celou řadou motorických testů. Autoři (Valtr, 2012; Jahodová, 2013; Líbalová, 2012) uvádějí například tyto testy: MOT 4-6 (Motoriktest für Vier- bis Sechjärige Kinder) Movement-ABC (Movement Assessment Battery for Children) PDMS (Peabody Development Scales) KTK (Körperkoordinationtest für Kinder ) TGMD (Test of Gross Motor Development) MMT (the Maastrichtse Motoriek Test) BOTMP (Bruininks-Oseretsky Test of Motor Proficiency) BGMA (Basic Gross Motor Assessment) AIMS (Alberta Infant Motor Scale) PDMS-2 (Peabody Developmental Motor scales) GMFM (Gross Motor Function Measure) PEDI (Pediatric Evaluation of Disability Index) The Harris Infant Neuromotor Test BINS (The Bayley Infant Neurodevelopmental Screener) BSID II (Bayley Scales of Infant Development-II) The Toodler and Infant Motor Evaluation 23

24 The Miller First Step Screening Test for Evaluationing Preschoolers Bruininks Oseretsky Test of Motor Proficiency DCD (Developmental coordination disorder) Testová baterie pro hodnocení motoriky dětí MABC-2 Pro hodnocení úrovně motoriky a identifikaci vývojového deficitu motoriky se v současné době světově využívá testová baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007). Měla několikaletý vývoj, jak uvádějí autoři Jahodová (2013) a Valtr (2012). V roce 1966 vznikl test motorické nedostatečnosti (TOMI) Test of Motor Impairment, na který navázala testová baterie MABC (Movement Assessment Battery for Children, Henderson et al. 1992) vydaná v roce Díky jejímu rozšíření a překládání manuálu do několika evropských jazyků, vznikaly studie (Japonsko, USA, Španělsko, Nový Zéland, Kanada) a podrobné a cenné informace o její validitě. Nová verze MABC-2 (Henderson et al., 2007) přinesla mnoho změn. Vznikla revizí a restandardizací původní verze. Změny se týkali např. rozšíření věkového rozsahu, některých testů, standardizovaných pomůcek, a aby se předešlo neporozumění, tak byly upřesněny i instrukce. Podle Jahodové (2013) lze MABC-2 považovat za nejkomplexněji konstruovaný diagnostický nástroj pro identifikaci a popis motorických obtíží. Obsahuje tři části: standardizovanou testovou baterii, dotazník a intervenční manuál. Standardizovaná testová baterie i dotazník slouží k identifikaci a popisu postižení motoriky. Dotazník vyplňuje osoba, která hodnotí úspěšnost dítěte v testech (Valtr, 2012). Testová baterie MABC-2 je sada osmi testů, které se člení do tří motorických komponent. Kokštejn (2011) je popisuje takto: 1) Jemná motorika (manuální dovednosti) se třemi funkčními aspekty: a) řízení pohybů jedné ruky, b) řízení koordinace obou rukou, c) řízení koordinace pohybů jedné ruky při psaní. 2) Hrubá motorika je spojená s koordinačním systémem oko-tělo a oko-ruka. Jde o testové úlohy míření, házení a chytání. Úlohy spočívají ve vypuštění, anebo přijetí pohybujícího se objektu. 24

25 3) Statická a dynamická rovnováha. Jedná se o testové úlohy zahrnující chůzi po čáře, poskoky snožmo či po jedné noze a výdrž ve stoji na jedné noze nebo na balanční desce. Jsou zde hodnoceny funkce, které jsou předpokladem pro adaptační řízení pohybu a pro osvojování hrubých dovedností včetně vizuomotorických úloh. Sadu testů provádí dítě určeným způsobem přesně podle daných instrukcí s využitím standardizovaných pomůcek. Děti jsou v baterii rozděleny do tří věkových kategorií: 3 6 let, 7 10 let, let, a pro každou z nich je vždy trochu jiné zadání úloh (viz metodika práce). Jak píše Valtr (2012), výsledkem každé testové úlohy je hrubé skóre, které se převádí pomocí tabulek na standardní skóre pro daný věk. Úroveň jednotlivých komponent motoriky, tj. jemné motoriky, hrubé motoriky a rovnováhy je vyjádřena součtem standardních skóre příslušných testů a převodem tohoto součtu na komponentní standardní skóre a percentilový ekvivalent. Celkovou úroveň motoriky potom vyjadřuje součet standardních skóre všech osmi testů, tj. celkové testové skóre (TTS) a jeho převod na celkové standardní skóre (SS) a percentilový ekvivalent. Celkové standardní skóre (s hodnotami od 1 do 19) i percentilový ekvivalent (s hodnotami od 0,1 do 99,9) jsou zaneseny do škály, která znázorňuje, zda se dítě nachází v normě (hodnoty u standardního skóre 8 19 a v percentilech od 25 výš), nebo má motorické obtíže (hodnoty u standardního skóre 6, 7 a v percentilech 9 16), či poruchu až postižení motoriky (hodnoty u standardního skóre 1 5 a v percentilech 0,1 5). Tyto výsledky se znázorňují semaforovým systémem s využitím barevného rozlišení. Zelená barva znázorňuje výsledky v normě. Oranžová barva vyjadřuje možné motorické obtíže nebo riziko pro jejich vznik. Do červené barvy spadají výsledky dětí s poruchou motoriky a je doporučeno tyto výsledky doplnit neurologickým lékařským vyšetřením. 25

26 3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, HYPOTÉZY 3.1 Cíl práce Cílem práce je posouzení pohybových dovedností dětí prvního stupně ZŠ se sluchovým postižením na ZŠ Holečkova pro děti se sluchovým postižením pomocí testové baterie MABC-2 (Movemet Assessment Battery for Children Second Edition). Získané výsledky budou porovnány s normovanou populací britských dětí. 3.2 Úkoly práce 1. Oslovit školská zařízení pro děti se SP v Praze a získat soubor dětí se SP. 2. Seznámit školu a zákonné zástupce dětí s plánovaným projektem a získat od rodičů podepsané souhlasy i vyplněné dotazníky. 3. Aplikace testové baterie MABC-2 na souboru dětí se SP. 4. Analýza získaných dat a interpretace výsledků. 3.3 Vědecká otázka O: Vyskytuje se u dětí se SP zároveň porucha rovnováhy? Pokud vezmeme v potaz, že aparát sluchu a rovnováhy je bezprostředně propojen, můžeme předpokládat, že se navzájem ovlivňují. Zároveň nás zajímalo, zda se obecně u dětí se SP vyskytuje vyšší výskyt motorických poruch a jaké mají možnosti se věnovat sportu vzhledem ke specifické a obtížné komunikaci při sportování. 3.4 Hypotézy H1: U dětí se SP předpokládáme na základě postižení vestibulokochleárního aparátu vyšší výskyt motorických obtíží (a celkový lehký podprůměr ve výsledcích výzkumu) než u dětí bez postižení. a) V oblasti jemné motoriky předpokládáme totožné výsledky jako u normované populace dětí. 26

27 b) V oblasti hrubé motoriky předpokládáme totožné výsledky jako u normované populace dětí. c) V oblasti rovnováhy předpokládáme na základě postižení vestibulokochleárního aparátu výsledky podprůměrné oproti normované populaci dětí. H2: Očekáváme souvislost mezi pravidelným sportováním dětí a jejich výsledkem v testové baterii MABC-2. 27

28 4 METODIKA PRÁCE 4.1 Charakteristika souboru Testování dětí se SP proběhlo v prosinci roku 2014 na základní škole Holečkova v Praze. Do testování bylo v plánu zahrnout celé hlavní město, ovšem ze všech tří škol pro děti se SP nám výzkum umožnila pouze zmíněná škola v Holečkově ulici. Výzkum se vztahoval na celý první stupeň základní školy, který zahrnuje 38 dětí z první až šesté 1 třídy. 10 dětí se testování nezúčastnilo ať už z důvodu nesouhlasu rodičů, nebo z důvodu absence v den testování na škole. Informovaný souhlas a dodatek k němu, které rodiče podepisovali, jsou v příloze 1. Výzkumu se tedy zúčastnilo 28 dětí (10 dívek a 18 chlapců viz tabulka č. 1) se SP ve věku od 6 do 14 let (průměrný věk 9,9 roků). Průměrná váha dětí se pohybovala okolo 38,4 kg (max 81 kg a min 19,6 kg, směrodatná odchylka 14,5 kg) a průměrná výška okolo 140 cm (max 170 cm a min 109 cm, směrodatná odchylka 16 cm). BMI se u testovaných dětí pohybovalo v rozmezí 14,1 až 28,7 s průměrnou hodnotou 19 a se směrodatnou odchylkou 3,8. Tabulka č. 1: Počty testovaných dětí podle věku a pohlaví Pohlaví Věk Celkem Dívky Chlapci Celkem Použité metody Posouzení motoriky dětí se sluchovým postižením proběhlo pomocí testové baterie MABC-2 (Henderson et al., 2007) - Movemet Assessment Battery for Children Second Edition. V práci byla použita metoda komparace a to výsledků testovaných dětí s dětmi normovanými. Pomocí nestandardizovaného dotazníku bylo zjištěno, zda děti sportují, do jaké míry a kde či pod jakým klubem nebo organizací. 1 Speciální základní škola má 10 ročníků. Přičemž první stupeň je tvořen 1. až 6. třídou a druhý stupeň třídou 7. až

29 4.2.1 Testová baterie MABC-2 Movemet Assessment Battery for Children Second Edition (Henderson et al., 2007) je druhá vylepšená verze baterie testů pro hodnocení úrovně motoriky a zároveň pro identifikaci specifického vývojového deficitu motoriky. MABC-2 je složena celkem z osmi testových úkolů, které jsou rozděleny do tří komponent motoriky (jemná motorika manuální dovednosti, hrubá motorika míření a chytání, rovnováha statická i dynamická). Baterie testů se dá použít u dětí od 3 až do 16 let, neboť je rozdělena na 3 věkové kategorie (3 6 let, 7 10 let, let). Vyhodnocování baterie je pak následně v ročním věkovém intervalu a u předškolních dětí dokonce v půlročním, aby se předešlo pohybovým niancím konkrétního věku. Výsledky všech 8 úkolů se přepíší do přehledné části pro vyhodnocení a ke každému výsledku se podle tabulek (konkrétního věku) přiřadí standardizované skóre. Následně se tato skóre sečtou pro každou komponentu (pro motoriku hrubou, jemnou a pro rovnováhu) zvlášť a opět se podle tabulky přiřadí standardizované skóre a tentokrát i dosažený percentilový ekvivalent. Pro výsledek celé testové baterie se sečte standardizované skóre všech 8 testů, vyjde nám celkové testové skóre (TTS) a podle poslední tabulky můžeme přiřadit výsledné standardizované skóre i percentilový ekvivalent, který nám ukáže, jak je na tom dítě motoricky ve srovnání s populací (britských dětí). Všechny převody na standardizované skóre se provádějí na 19- ti stupňové škále s průměrem a směrodatnou odchylkou 10 ± 3. Testování dětí proběhlo ve dvou dnech v dopoledních hodinách ve velké učební místnosti v areálu školy. Při šetření byla využita originální sada MABC-2, která obsahuje veškeré pomůcky k provedení testů, manuály k jednotlivým věkovým kategoriím i výsledkové tabulky pro vyhodnocení jednotlivých testů i celé baterie. Dětem se nejprve úkol vždy vysvětlí a ukáže, při čemž nám pomáhali a především tlumočily odezírající neslyšící asistentky či slyšící učitelky. Následně si dítě úkol vyzkouší a teprve potom provádí závodní pokus, který je buď na přesnost (počet úspěšných pokusů) či na čas. Výsledky testů se zapisují do přehledného záznamového archu. Vzhledem k širokému věkovému rozpětí našeho testovaného souboru, jsme využily testy ze všech 3 věkových kategorií: 29

30 Testová baterie MABC-2 pro kategorii 3 6 let Baterie testů pro tuto věkovou kategorii je u čtyř testů specifická pro děti ve věku 3 a 4 roky a pro děti ve věku 5 a 6 let. Vzhledem ke skutečnosti, že jsme testovali děti od 6 let, uvádíme pouze variantu pro děti starší. Složka manuální dovednosti (MD - Manual Dexterity) či jemná motorika 1) Test MD 1 Vkládání mincí Dítě co nejrychleji vkládá 12 mincí jednu po druhé do kasičky. Úkol provádí preferovanou i nepreferovanou rukou na čas (s), a na každou ruku má 2 pokusy. 2) Test MD 2 Navlékání korálků Dítě co nejrychleji na červenou šňůrku navléká 12 korálků jeden po druhém. Má 2 pokusy a výsledkem testu je dosažený čas (s). 3) Test MD 3 Kreslení dráhy Preferovanou rukou dítě kreslí čáru po dráze bez přejetí okrajů. Úkol je na přesnost, nikoliv na čas a zaznamenává se počet chyb. Složka míření a chytání (A&C Aiming & Catching) či hrubá motorika 1) Test A&C 1 Chytání sáčku Dítě chytá sáček od zkoušejícího na vzdálenost 1,8 m. Má 10 pokusů, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). 2) Test A&C 2 Házení sáčku na podložku Dítě hází sáček na položený terč na zemi ve vzdálenosti 1,8 m. Má 10 pokusů, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). Složka rovnováha (B Balance) 1) Test Bal 1 Rovnováha na jedné noze Úkolem dítěte je vydržet ve stoji na jedné noze bez dotyku země či druhé nohy. Dítě má 2 pokusy na každou nohu a zaznamenává se čas (s) výdrže (max. 30 s). 2) Test Bal 2 Chůze se zvednutými patami Dítě má za úkol přejít 4,5 m dlouhou čáru se zvednutými patami. Má 2 pokusy. Pokud přejde čáru celou, má max. počet bodů (15), jinak se zapíše počet kroků. 3) Test Bal 3 Skákání po podložkách Dítě má souvisle snožmo přeskákat 6 podložek za sebou a na poslední se zastavit. Má 2 pokusy a zaznamenává se počet skoků (max. 5). 30

31 Obrázek č. 1: MD 1, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 2: MD 2, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 3: MD 3, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 4: A&C 1, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 5: A&C 2, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 6: Bal. 1, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 7: Bal. 2, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) Obrázek č. 8: Bal. 3, pro věk 3 6 let (Henderson et al., 2007) 31

32 Testová baterie MABC-2 pro kategorii 7 10 let Složka manuální dovednosti (MD - Manual Dexterity) či jemná motorika 1) Test MD 1 Umisťování kolíčků Dítě co nejrychleji umisťuje 12 kolíčků jeden po druhém do desky. Pracuje preferovanou i nepreferovanou rukou a má na každou 2 pokusy na čas (s). 2) Test MD 2 Navlékání šňůrky Dítě co nejrychleji provléká šňůrku destičkou až do poslední dírky. Má dva pokusy a zapisuje se mu dosažený čas (s). 3) Test MD 3 Kreslení dráhy Preferovanou rukou dítě kreslí čáru po dráze bez přejetí okrajů. Úkol je na přesnost, nikoliv na čas a zaznamenává se počet chyb. Složka míření a chytání (A&C Aiming & Catching) či hrubá motorika 1) Test A&C 1 Chytání dvěma rukama Dítě na vzdálenost 2 m od stěny hází tenisový míček do zdi tak, aby se odrazil a ono jej chytilo do obou rukou (7, 8 let s možným jedním dopadem o zem). Má 10 pokusů, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). 2) Test A&C 2 Házení sáčku na podložku Dítě hází sáček na položený terč na zemi ve vzdálenosti 1,8 m. Má 10 pokusů, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). Obrázek č. 9: Test MD 1, pro věk 7 10 let Obrázek č. 10: Test MD 3, pro věk 7 10 let Obrázek č. 11: Test A&C 1, pro věk 7 10 let 32

33 Obrázek č. 12: Bal 2, pro věk 7 10 let Složka rovnováha (B Balance) 1) Test Bal 1 Rovnováha na desce Úkolem dítěte je co nejdéle vydržet ve stoji na jedné noze na balanční desce. Dítě má 2 pokusy na každou nohu a zaznamenává se čas (s) výdrže (max. 30 s). 2) Test Bal 2 Chůze vpřed s dotekem pata-špička Úkolem dítěte je přejít 4,5 m dlouhou čáru s umisťováním paty za špičku předchozí nohy. Výsledkem je počet kroků či přejití čáry (max. 15) na 2 pokusy. 3) Test Bal 3 Poskoky na podložce Dítě má ze stoje na jedné noze zvládnout 5 souvislých poskoků přes 6 podložek a na poslední se zastavit. Cvičí 2 pokusy na obě nohy (úspěšný/neúspěšný pokus). Obrázek č. 13: MD 1, pro věk let Testová baterie MABC-2 pro kategorii let Složka manuální dovednosti (MD - Manual Dexterity) či jemná motorika 1) Test MD 1 Otáčení kolíčků Dítě co nejrychleji otáčí 12 červených/žlutých kolíčků vložených v desce jeden po druhém a dává je zpět. Má 2 pokusy na čas (s) preferovanou i druhou rukou. 2) Test MD 2 Trojúhelník s maticemi a šrouby Dítě co nejrychleji konstruuje z 3 pruhů, 3 matic a 3 šroubů trojúhelník podle složené předlohy. Zapisuje se čas (s) a dítě má 2 pokusy. Obrázek č. 14: MD 2, pro věk let 33

34 3) Test MD 3 Kreslení dráhy Preferovanou rukou dítě kreslí čáru po dráze bez přejetí okrajů. Úkol je na přesnost, nikoliv na čas a zaznamenává se počet chyb. Složka míření a chytání (A&C Aiming & Catching) či hrubá motorika 1) Test A&C 1 Chytání jednou rukou Dítě na vzdálenost 2 m od stěny hází jednou rukou tenisový míček do zdi tak, aby se odrazil a ono jej chytilo do stejné ruky. Má 10 pokusů na každou ruku, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). Obrázek č. 15: MD 3, pro věk let Obrázek č. 16: A&C 1, pro věk let Obrázek č. 17: A&C 2, pro věk let 2) Test A&C 2 Házení na terč na zdi Dítě se snaží tenisovým míčkem zasáhnout terč umístěný na zdi ve vzdálenosti 2,5 m. Má 10 pokusů, které se zaznamenávají (úspěšný/neúspěšný pokus). Složka rovnováha (B Balance) 1) Test Bal 1 Rovnováha na dvou deskách Dítě co nejdéle balancuje na dvou spojených balančních deskách ve stoji na obou nohách (špička se dotýká paty druhé nohy). Má dva pokusy na čas (max. 30 s). 2) Test Bal 2 Chůze vzad s dotekem špička-pata Úkolem dětí je přejít 4,5 m dlouhou čáru pozpátku s umisťováním špičky za patu předchozí nohy. Výsledkem je počet kroků či přejití čáry (max. 15) na 2 pokusy. Obrázek č. 18: Bal 1, pro věk let 34

35 3) Test Bal 3 Klikaté poskoky na podložkách Dítě má ze stoje na jedné noze zvládnout 5 souvislých poskoků přes 6 podložek položených klikatě podél pásky a na poslední se zastavit. Cvičí 2 pokusy na obě nohy (úspěšný/neúspěšný pokus). Výsledky testové baterie MABC-2 Výsledky baterie testů můžeme číst z výsledného testového skóre (TTS v hodnotách < ), ze standardizovaného skóre (SS v hodnotách 1 19) nebo z percentilového ekvivalentu. Pro snadnou orientaci ve výsledcích zvolili autoři testové baterie (Henderson et al., 2007) barevné vyjádření (semaforový systém) zvládnutí motoriky. V zelené zóně, která je od hodnot TTS 68 nebo SS 8 či v percentilech 25 jsou děti s normální úrovní motoriky. Do oranžové zóny spadají hodnoty TTS nebo SS 6 7 či v percentilech Oranžová zóna vyjadřuje mírné obtíže motoriky. Doporučuje se dítě sledovat a zaměřit se na zlepšení konkrétních dovedností. Červená zóna znamená motorickou poruchu s hodnotami TTS 56 nebo SS 5 či v percentilech 5. U tohoto výsledku by se mělo dítě podrobit dalším testům na motoriku a především neurologickému vyšetření u lékaře z důvodu stanovení konkrétní diagnózy a nastavení ucelené rehabilitace. Barevná škála i s hodnotami je přehledně znázorněna v tabulce č. 2 v kapitole 5.1 Výsledky testu MABC Základní antropomotorické měření Pro doplnění výsledků úrovně motoriky dětí testovou baterií MABC-2 bylo provedeno měření tělesné výšky a váhy dětí. Tělesná výška se u dětí měřila bez obuvi přenosným nástěnným antropometrem (firma Seca, model 206, Hamburk, Německo) s přesností 0.5 cm. A tělesná váha se měřila v oblečení denního nošení ve školních prostorech elektronickou váhou (model TH 0641, firma Soehnle, Nassau, Německo) s přesností měření 0.1 kg. Index tělesné hmotnosti - Body Mass Index (dále jen BMI) byl vypočten z naměřené tělesné výšky a váhy. Vzhledem k tomu, že děti rostou a s věkem se mění i množství jejich tělesného tuku, musíme při výpočtu brát v úvahu věk a pohlaví dítěte, jak se uvádí na stránkách Centers for Disease Control and Prevention (I., II.). 35

36 4.2.3 Dotazník Rodiče testovaných dětí byli požádáni o vyplnění krátkého dotazníku, jenž jim byl zaslán spolu s informovaným souhlasem a jeho dodatkem. Účelem krátkého dotazníku bylo doplnění výsledků testové baterie MABC-2. Dotazník je zaměřen na pohybovou aktivitu dětí se SP. Má vypovědět o tom, zda dítě se SP sportuje například pouze ve škole nebo soutěží za konkrétní sportovní klub. Krátký dotazník Jméno a Příjmení dítěte:... Datum narození:... Třída:... Jaké využívá dítě sportovní aktivity? navštěvuje tělesnou výchovu ve škole, navštěvuje sportovní kroužky v rámci školy/internátu, trénuje pod sportovním klubem sportování závodního/soutěžního charakteru v: plavání atletice gymnastice fotbalu basketbalu volejbalu tanci a jeho formách bojovém umění střelbě a jejích formách lezení lyžování hokeji jiném sportu (napište)... - napište, prosím, jméno klubu... - činnost klubu je zaměřená pro děti se sluchovým postižením ano ne má sportovní aktivitu s rodiči/kamarády: jezdí na kole jezdí na vodu chodí plavat turistika v přírodě jezdí na běžkách lyžuje na sjezdových lyžích chodí na procházky (se psem / na houby / do parku) chodí na hřiště (na prolézačky / hrát hry / hrát fotbal) jezdí často do přírody (na chalupu / pod stan / k vodě apod.) jiné (napište)... 36

37 4.3 Analýza dat Pro zpracování výsledků byly použity deskriptivní statistické metody vpodobě grafických analýz. Jako statistický ukazatel posloužil především aritmetický průměr a směrodatná odchylka, které byly navíc doplněny hodnotami nejvyššími (max.) a nejnižšími (min.) vždy z celého sledovaného souboru. U mnoha výsledků byl zvolen přepočet na procenta. 37

38 5 VÝSLEDKY 5.1 Výsledky testu MABC-2 V úvodní výsledkové tabulce č. 2a vidíme na první pohled barevnou škálu (v systému semafor), která představuje úroveň motoriky dítěte. Červená zóna znamená značné motorické obtíže, které je nutno řešit (další diagnostikou, neurologickým vyšetřením). Oranžová zóna značí rizikové pásmo, na základě něhož bychom měli začít dítě sledovat a procvičovat oblasti, ve kterých je pozadu oproti vrstevníkům. Zóna zelená představuje úroveň motoriky v normě. Pro větší výpovědní hodnotu byl odlišnou zelenou barvou vyznačen průměr, který tím pádem zelené výsledky v normě rozděluje na lehký podprůměr, (zvýrazněný) průměr a nadprůměr. V tabulce dále vidíme, kolik dětí z celkového počtu 28 se umístilo v jakém pásmu výsledků jak v celkovém testu, tak i v jednotlivých komponentech motoriky (MD, A&C, B). Výsledky lze posoudit podle hodnot dosaženého celkového testového skóre (TTS), přepočítaného standardního skóre (SS) či v percentilech. Tabulka č. 2a: Škála standardního skóre (SS) a percentilového ekvivalentu pro dosažené celkové testové skóre (TTS). A dosažené výsledky celkové i v jednotlivých 3 testech všech 28 dětí se SP Celkové testové skóre (TTS) Standardní skóre (SS) Percentilový ekvivalent Celkový výsledek testu MD Manuální dovednost A&C Házení a chytání B Rovnováha , , ,5 1 < ,1 Poznámka: Celkový výsledek testu (testové baterie MABC-2) je znázorněn v grafu č

39 Výsledky celé baterie v percentilech jsou znázorněny v grafu č. 1 (jedná se o sloupec Celkový výsledek testu s předchozí tabulky č. 2a). Výsledky našeho souboru dětí se SP můžeme srovnat s normou populace, která je znázorněna světle modrou barvou. Je zřejmé, že výsledky našeho souboru jsou posunuté na stranu motorických obtíží. Hned pod grafem se nachází tabulka č. 2b, která znázorňuje opět výsledky celého testu i jeho tří komponent (v počtu dětí z celkových 28). Výsledky můžeme porovnat z hlediska percentil nebo podle barevných zón úrovně motoriky. U Celkového výsledku testu bych ráda poukázala na rizikovou oranžovou zónu, ve které se nachází 9 dětí z 28. Na druhou stranu 12+6 dětí z 28 má dobré a 7 dětí výborné výsledky v testu rovnováhy. Graf č. 1: Celkový výsledek testu (testové baterie MABC-2) všech 28 dětí se SP s porovnáním normované populace anglických dětí Tabulka č. 2b: Vyjádření celkového výsledku testové baterie i výsledků 3 jednotlivých oblastí testu všech 28 dětí se SP pomocí semaforového systému o 3 zónách (v počtu dětí). Zóna Hodnocení Percentilový ekvivalent 39 Celkový výsledek testu MD Manuální dovednost A&C Házení a chytání B Rovnováha nadprůměr 63-99, zelená průměr lehký podprůměr oranžová riziko motorických obtíží červená porucha motoriky 0, Poznámka: Procentuální vyjádření výsledků je zobrazeno v grafech 2 a 4 6.

40 Rozložení celkových výsledků testu v procentech znázorňuje graf č. 2. Na všech koláčových grafech je v zelené zóně opět navíc vyznačen průměr. Od dvanácté hodiny ve směru hodinových ručiček se vždy nachází nadprůměr, následně průměr a pak lehký podprůměr. Celkové procento zelené zóny je vždy uvedeno hodnotou větší velikosti. Všimněme si, že takřka polovina (46 %) dětí měla výrazně podprůměrné výsledky (oranžová a červená zóna). Graf č. 2: Celkový výsledek testové baterie MABC-2 pomocí semaforového systému v procentech Graf č. 3 znázorňuje poměr jednotlivých zón celkového výsledku testové baterie i všech jednotlivých komponent motoriky (MD, A&C, B) s porovnání rozložení zón podle normy britských dětí. Normou je tedy 84 % dětí v zelené zóně, u 11 % dětí se mohou vyskytovat motorické obtíže a 5 % dětí trpí poruchou motoriky. V tomto grafu si můžeme všimnout rovnováhy, která u výzkumného souboru dětí se SP vyšla mnohem lépe než u normované populace. 40

41 Graf č. 3: Porovnání celkového výsledku testové baterie a jednotlivých oblastí testu s normovanou populací britských dětí 54 % 47 % 32 % 71 % 4 % 28 % 89 % 84 % 14 % 25 % 25 % 11 % 11 % 5 % Grafy č. 4-6 znázorňují výsledky rozložení dětí do barevných zón v jednotlivých třech motorických komponentech (MD, A&C, B). Zatímco rovnováha (B) ukazuje excelentní výsledky, v oblasti hrubé motoriky (A&C) jsou výsledky značně podprůměrné. Graf č. 4: Výsledek oblasti testů zaměřených na manuální dovednosti (resp. jemnou motoriku) pomocí semaforového systému v procentech 41

42 Graf č. 5: Výsledek oblasti testů zaměřených na házení a chytání (resp. hrubou motoriku) pomocí semaforového systému v procentech Graf č. 6: Výsledek oblasti testů zaměřených na rovnováhu pomocí semaforového systému v procentech 42

43 Tabulka č. 3a znázorňuje průměrné hodnoty standardizovaného skóre (se škálou 1 až 19). Tabulka č. 3b znázorňuje průměrný percentilový ekvivalent. V obou tabulkách jsou hodnoty jednotlivých komponent motoriky (MD manuální dovednosti, A&C házení a chytání, B - rovnováha) i celkový výsledek testové baterie MABC-2. Barevně jsou v tabulkách vyznačeny nejvyšší a nejnižší hodnoty. Například ani nejvyšší průměr 9,7 (45,2 percentil), který se týká rovnováhy, nedosáhl skutečného průměru 10 (50 percentil). I přestože se některé nejlepší výsledky pohybují opravdu vysoko (viz skóre 15 neboli 95 percentil u manuálních dovedností). Tabulka č. 3a: Průměrná hodnota dosaženého standardizovaného skóre výsledků celé testové baterie i jednotlivých oblastí testu Standardizované skóre směrodatná průměr max min odchylka Celkový výsledek testu 8, ,5 MD 8, ,1 A&C 7, ,2 B 9, ,2 Tabulka č. 3b: Průměrná hodnota dosaženého percentilu v celé testové baterii i jednotlivých oblastí testu Percentil průměr max min směrodatná odchylka Celkový výsledek testu 32, ,3 MD 37,0 95 0,5 26,9 A&C 30, ,0 B 45, ,5 43

44 Následná tabulka č. 4 pak ukazuje průměrné standardizované skóre pro každý úkol testové baterie zvlášť (MD1 je řízení pohybů jedné ruky například vkládání mincí do kasičky, MD2 je koordinace obou rukou např. sestavení trojúhelníku z jednotlivých dílů, MD3 je koordinace jedné ruky při psaní jedná se o kreslení dráhy, A&C1 je chytání předmětu, A&C2 je házení předmětu na cíl, B1 je statická rovnováha např. stoj na balanční podložce na jedné noze, B2 je dynamická rovnováha chůze po čáře a B3 je dynamická rovnováha - poskoky z jedné podložky na druhou). Tabulka č. 4: Průměrná hodnota dosaženého standardizovaného skóre v jednotlivých osmi úkolech testové baterie Standardizované skóre se pohybuje v rozmezí 1-19 Standardizované skóre průměr max min směrodatná odchylka MD1 8, ,8 MD2 8, ,0 MD3 8, ,8 A&C1 7, ,8 A&C2 7, ,5 B1 8, ,3 B2 11, ,2 B3 10, ,1 Na základě změřené tělesné výšky a váhy bylo u dětí se SP vypočítáno BMI. Jeho výsledný souhrn je zobrazen v následující tabulce č. 5. Nadváhou či obezitou trpí podle tabulky více jak třetina testovaných dětí. Tabulka č. 5: Výsledky BMI u dětí se SP Výsledek BMI Počet dětí Rozložení v procentech Zdravá hmotnost % Nadváha 5 18 % Obezita 5 18 % 44

45 5.2 Výsledky sportování dětí se SP dle dotazníku Dotazník zaměřený na pohybové aktivity (viz. podkapitola Dotazník kapitola Metodika práce) nebyl získán od všech dětí, které se zúčastnily testování baterií testů MABC-2. K dispozici jsme měli jen 22 dotazníků, z nichž jsme mohli tvořit závěry. V tabulce č. 6 je procentuální přehled využívaných pohybových aktivit dětmi se SP. Jak vidíme, najde se i několik jednotek procent dětí, které nenavštěvují školní tělesnou výchovu. Naopak překvapující je, že polovina dětí se věnuje sportu závodního / soutěžního charakteru, přestože pouze 23 % z toho pod sportovním klubem. 32 % dětí plave, jezdí na kole a zároveň holduje i turistice. Naopak 18 % dětí takřka netráví čas venku nebo v přírodě. Tabulka č. 6: Přehled pohybových aktivit, které děti se SP využívají Pohybová aktivita Provozuje ji dětí v % Neprovozuje ji dětí v % Tělesnou výchovu ve škole 91 9 Sportovní kroužky v rámci školy / internátu Sport soutěžního charakteru Z toho uvedlo sportovní klub Na kole jezdí Plave Holduje turistice Z toho plave, jezdí na kole i holduje turistice zároveň 32 - Pouze 2 aktivity z předchozích 3 uvedených 36 - Ani jednu z těchto 3 či jen kolo 32 Sjezduje na lyžích či snowboardu Běžkuje Na vodu jezdí Chodí na procházky, na hřiště a často tráví čas v přírodě zároveň 41 - Pouze 2 varianty z těchto 3 (nejčastěji procházky + hřiště) 41 - Tráví čas pouze na hřišti či na procházce (1 varianta) 18 Vysvětlivky: Procházky = např. se psem, na houby či do parku; Hřiště = trávení času na hřišti, na prolézačkách, hraní her, hraní fotbalu apod.; Příroda = časté trávení času v přírodě na chalupě, pod stanem, u vody. 45

46 Následující tabulka č. 7 je přehledem využívaných pohybových aktivit u jednotlivých dětí i s jejich výsledky v testové baterii MABC-2. Jejím úkolem je ozřejmit, zda má sportování dítěte vliv na úroveň pohybových dovedností a schopností (výsledky, které by teorii odpovídaly, jsou znázorněny modrou barvou). Zelenou, oranžovou a červenou barvou je vyznačen semaforový systém výsledků baterie (ve stejném pořadí: norma, riziko, porucha motoriky). Tabulka č. 7: Přehled souboru dětí se SP dle pořadí využívaných pohybových aktivit a srovnání s výsledky testové baterie MABC-2 Pořadí TV Kroužky Závodní sport Sport pod klubem Kolo Pohybové aktivity Plavání Turistika Sjezdovky / snowboard Běžky Kanoistika Procházky Hřiště Příroda Jiné (hokej) Výsledky MABC-2 (v percentilech) Pořadí dle výsledků MABC Vysvětlivky: TV = tělesná výchova; Kroužky = sportovní kroužky v rámci školy či internátu; Procházky = např. se psem, na houby či do parku; Hřiště = trávení času na hřišti, na prolézačkách, hraní her, hraní fotbalu apod.; Příroda = časté trávení času v přírodě na chalupě, pod stanem, u vody. 46

47 6 DISKUSE K posouzení pohybových dovedností u dětí se SP byla použita standardizovaná testová baterie MABC-2 od autorů Henderson et al. (2007), která byla u českých dětí již několikrát ověřována a použita (Psotta a kol., 2009; Psotta a kol. 2010; Kokštejn, 2011; Valtr, 2012; Líbalová, 2012; Jahodová 2013). Motorika a především oblast rovnováhy u dětí se SP je tématem výzkumů převáženě v zahraničí. V České republice se na poruchy motoriky speciálně zaměřil Kokštejn (2011), který shrnul naprosto zřejmé rozdíly mezi výsledky dětí bez deficitu motoriky s výsledky dětí s deficitem motoriky. Naše výsledky se pohybují přesně mezi výsledky zmíněného autora. Pro porovnání slouží následující tabulka č. 8. Tabulka č. 8: Porovnání výsledků průměrného standardizovaného skóre (SS) u tří výzkumů testovaných dětí pomocí testové baterie MABC-2 Výzkum Kokštejn (2011) Tesařová (2015) Valtr (2012) Soubor Děti s deficitem motoriky (n=15) Děti bez deficitu motoriky (n=27) Děti se sluchovým postižením (n=28) Děti z mateřské školy (n = 58) MD 8,2 10,6 8,5 10,4 A&C 5,3 9,1 7,8 12,1 B 7,7 11,9 9,7 12,3 Celkové SS 6,4 10,7 8,3 12,0 Poznámka: n = počet dětí výzkumného souboru, MD = manuální dovednosti (jemná motorika), A&C = házení a chytání (hrubá motorika), B = rovnováha, SS = standardizované skóre (s hodnotami 1 19) Hodnoty z tabulky náš soubor dětí neřadí ani mezi standardní hodnoty, ale ani mezi průměr dětí s poruchou či deficitem motoriky. Nicméně všechny hodnoty našeho souboru vypovídají o podprůměrném výsledku v motorice, což dále v tabulce odhaluje i srovnání s výzkumem Valtra (2012). Valtra (2012) se zaměřil na kros-kulturní validitu testové baterie MABC-2 u předškolních dětí. Hypotézu 1: U dětí se SP předpokládáme na základě postižení vestibulokochleárního aparátu vyšší výskyt motorických obtíží (a celkový lehký podprůměr ve výsledcích výzkumu) než u dětí bez postižení. Můžeme potvrdit i na základě srovnání výsledků s danými normami testové baterie. Normy udávají 5 % dětí s poruchou motoriky (naším výsledkem je 14 % - tj. takřka trojnásobek) a 11 % dětí 47

48 v riziku motorických obtíží (kde nám vyšel výsledek 32 % - opět takřka trojnásobek). Naši teorii dokazuje i srovnání výsledků poruchy motoriky s různými státy podle Jandové (2013): Velká Británie 5,6 %, Kanada 4,0 %, Norsko 5,3 %, Singapur 4,72 %, ČR 2,4 %. Děti se SP mají horší motoriku oproti dětem bez postižení. Stejné výsledky vyšly i autorům Hartman et al. (2011), kteří ve svém výzkumném šetření zaměřeném na motoriku dětí se sluchovým postižením využily první verzi testové baterie MABC. Osobně si myslím, že rozdíl v použité verzi testové baterie by na srovnání výsledků neměl mít žádný vliv. Podle autorů Hartman et al. (2011) měli hluché děti výrazně hraniční a určité problémy s motorikou oproti normovanému vzorku. Jasně diagnostikované poruchy jim vyšly v jemné motorice, kdy 62 % dětí mělo motorické obtíže a z toho 43 % poruchu motoriky (červená zóna). Nám výsledky udávají hodnoty mnohem nižší. U 29 % dětí se vyskytují motorické obtíže a z toho je 25 % dětí v rizikové (červené) zóně. Vzhledem k faktu, že výsledek 25 % dětí včervené zóně přerostl normu testové baterie (5 %) pětinásobně, musíme zcela vyvrátit první subhypotézu (ze tří, které obsahuje H1): a) V oblasti jemné motoriky předpokládáme totožné výsledky jako u normované populace dětí. Oproti Hartmanové a jejímu kolektivu (2011), kterým vyšla hůře jemná motorika, nám vyšly značně znepokojující a horší výsledky vhrubé motorice. 53 % dětí má motorické obtíže a z toho 25 % poruchu motoriky. Ovšem u výzkumu Hartman et al. (2011) nebyly výsledky v hrubé motorice o nic lepší. S chytáním a házením mělo problém 52 % dětí se SP a z toho vyšla porucha motoriky u 29 % dětí. Na základě údajů vyvracíme i druhou subhypotézou s tímto tvrzení o hrubé motorice: b) V oblasti hrubé motoriky předpokládáme totožné výsledky jako u normované populace dětí. Výsledky hrubé motoriky byla velmi podprůměrné. Poruchu motoriky má pětkrát více dětí (25 %) našeho vzorku a riziko motorických obtíží takřka třikrát více dětí (28 %). Výsledky výzkumu autorů Hartman et al. (2011) s výsledky našeho souboru dětí se SP můžeme porovnat v následující tabulce č. 9. Autoři testovali 42 dětí se ztrátou sluchu db. 48

49 Tabulka č. 9: Porovnání výsledků dětí se SP v testové baterii MABC našeho šetření s výzkumem autorů Hartman et al. (2011) v procentech (%) Testové úlohy Výzkum autorů Hartman et al. (2011) Motorika v normě Riziko motorických obtíží Porucha motoriky Motorika v normě Naše výsledky šetření Riziko motorických obtíží Porucha motoriky Celkový výsledek MABC 35,7 16,7 47,6 53,6 32,1 14,3 Jemná motorika 38,1 19,0 42,9 71,4 3,6 25,0 MD1 50,0 31,0 19,0 64,3 25,0 10,7 MD2 73,8 9,5 16,7 71,4 14,3 14,3 MD3 23,8 26,2 50,0 53,6 28,6 17,8 Hrubá motorika 47,6 23,8 28,6 46,4 28,6 25,0 A&C1 71,4 16,7 11,9 50,0 25,0 25,0 A&C2 50,0 26,2 23,8 46,4 17,9 35,7 Rovnováha 54,8 16,7 28,6 89,3 10,7 0,0 B1 23,8 28,6 47,6 53,6 25,0 21,4 B2 73,8 19,0 7,1 100,0 0,0 0,0 B3 73,8 7,1 19,0 92,8 3,6 3,6 Značný rozdíl výsledků je v tabulce zřejmý v celkovém výsledku motoriky. U autorky Hartmanové (2011) se v zóně porucha motoriky nachází takřka polovina dětí (48 %) se sluchovým postižením, kdežto u nás je to pouhých 14 %. V normě (zelené zóně) se v našem šetření nachází 54 %, avšak u Hartmanové pouhých 36 %. Příčinou velkého rozdílu výsledků může být nakonec rozdílná varianta testů. Dále kros-kulturní rozdílnost dětí, kdy náš soubor pochází z České republiky a soubor autorky Hartmanové z Nizozemska. Taktéž nebyly zahrnuty faktory, jako jsou vady sluchu. Rovnováha je nejčastější komponentou z motoriky, kterou se již mnoho autorů u dětí se sluchovým postižením zabývalo. Například Suarez (2006) zjišťoval poruchy rovnováhy a jejich rozdíly u dětí s postižením sluchu vrozeným a získaným. Ve stoji na platformě s otevřenýma očima nedošlo k významným rozdílům. Se zavřenýma očima měla problém úkol splnit skupina dětí se získaným postižením sluchu. Suarez (2006) nicméně zjistil, že bez ohledu na etiologii hluchoty, tyto děti ke kontrole své postury využívají zrakové a somatosenzorické údaje. De Kegel (2010) s kolektivem otestovali 53 dětí bez postižení a 23 dětí se SP ve věku 6 12 let. Využili posturograf a 4 klinické testy rovnováhy. Jejich zjištěním bylo, že děti se SP ukázaly větší problémy v rovnováze oproti dětem bez postižení. 49

50 Selz (1996) poukazuje na to, že získané i vrozené postižení může mít stejný vliv na systém rovnováhy. Prokázal poruchy rovnováhy pomocí elektronystagmografie u dětí se sluchovým postižením ve věku 8 17 let. Pět dětí z 15 bylo s dědičnou hluchotou od narození a s hluchotou v rodině, 5 dětí se získanou hluchotou před 2 rokem života po meningitidě a 5 dětí bylo bez postižení. Naše poslední podhypotéza byla stanovena na základě těchto a dalších výzkumů z oblasti rovnováhy: c) V oblasti rovnováhy předpokládáme na základě postižení vestibulokochleárního aparátu výsledky podprůměrné oproti normované populaci dětí. Naše výsledky jsou ovšem v rozporu s jinými studiemi. Výsledky našich dětí se SP ukazují 89 % v normální (zelené) zóně. Podle norem se v normě vyskytuje 84 % populace dětí, což prokazuje nadprůměrné hodnoty a nezbývá než vyvrátit i poslední subhypotézu. Dotazník částečně potvrdil závislost soustavné pohybové aktivity na motorickém výkonu, který jsme ověřovali testovou baterií MABC-2. Ovšem vzhledem k tomu, že jsme bohužel v dotazníku opomenuli některé faktory, tak neměl stoprocentní výpovědní hodnotu. V první řadě byl největší problém pravdivost uvedených údajů. Velmi často dotazník vyplnily děti a vzhledem k tomu, že jsme dotazník nepožadovali od rodičů podepsat, čímž by informace zkontrolovali, mohou být výsledky dotazníku zkresleny. U sportování závodního / soutěžního charakteru ve sportovním klubu jsme předpokládali několikadenní vytížení za týden (alespoň 3 tréninkové jednotky za týden a k tomu turnaje a zápasy). Problém se objevil ve chvíli, kdy dítě nebo rodič neuvedli klub / organizaci, pod kterou dítě trénuje. A do toho v některých případech zaškrtli 3 a více sportů. U třech dotázaných bylo zaškrtnuto dokonce 9 sportů závodního charakteru zároveň. Z čehož je patrné, že došlo k chybné interpretaci zadané otázky. Nicméně jsme výsledky dotazníku vyhodnotili, a přestože lehce korespondují s výsledky testové baterie MABC-2, není to pravidlem. Nezbývá, než vyvrátit hypotézu 2: Očekáváme souvislost mezi pravidelným sportováním dětí a jejich výsledkem v testové baterii MABC-2. Mnoho dětí, kterých uvedlo velký počet pohybových aktivit, získalo podprůměrný výsledek v testové baterii. A naopak velmi šikovné děti sdobrými výsledky v baterii v dotazníku uvedli minimum pohybových aktivit. 50

51 7 ZÁVĚR Úroveň motoriky je do značné míry problémem každého jedince. Tato práce shrnuje poznatky o motorice jemné, motorice hrubé a o rovnováze u dětí se sluchovým postižením. Speciálně rozebírá problematiku oblasti rovnováhy. Zaměřuje se na výkon a pohybové obtíže. Dále uvádí souvislosti mezi pohybovou aktivitou v životě dítěte a jejich výsledky v testech zaměřených na úroveň motoriky a diagnostiku vývojových pohybových poruch. Sluchové postižení má mnoho příčin a zároveň různou hloubku dopadu na život dítěte. Jeho handicap ho může omezovat v mnoha oblastech života. Naším cílem bylo posouzení motoriky u těchto dětí a zhodnocení souvislostí s ní spojených. K uvedenému cíli byla využita standardizovaná testová baterie Movement Assessment Battery for children-2 (MABC-2) a dotazník zaměřený na veškerou pohybovou činnost dítěte. Dětí se sluchovým postižením (navštěvující první stupeň základní školy Holečkova pro děti se sluchovým postižením v Praze) ve věku 6 14 let jsme otestovali 28. Při realizaci testování měly děti značný problém s házením a chytáním míčku. Naopak v úkolech zaměřených na rovnováhu se zdály být šikovné, neboť je zvládaly s přehledem a na první pokusy. Tento postřeh nicméně potvrzují i naše výsledky. Soubor testovaných dětí dosáhl podprůměrných hodnot a tím potvrdil hypotézu o předpokládaném vyšším výskytu motorických obtíží u dětí se sluchovým postižením než u dětí bez postižení. Zbylá tvrzení jsme však museli vyvrátit. Přes očekávání výsledky práce neprokázali poruchu rovnováhy. Znepokojujícím zjištěním práce jsou významné pohybové obtíže v hrubé motorice (chytání a házení) a lehké obtíže v motorice jemné (manuální dovednosti). Mezi výsledky testové baterie MABC-2 a sportováním dětí nebyly prokázány žádné významné souvislosti. Věříme, že tato práce má velký význam a najde své využití výsledků při dalších studiích. Pohybové dovednosti dětí se sluchovým postižením se dají hodnotit z mnoha úhlů pohledů a existuje mnoho faktorů, které je mohou ovlivňovat. Jedním z faktorů je komunikace, která vytváří sport jedinců se sluchovým postižením velmi specifický. Ověření zda má komunikace vliv na úroveň pohybových dovednosti u běžné populace dětí se sluchovým postižením, by mohlo být zajímavou studií. 51

52 SEZNAM LITERATURY (I.) Body mass index (BMI) for children and adolescents: BMI calculator for children. In: Better Health Channel [online] [cit ]. Dostupné z: DAĎOVÁ, Klára. Klasifikace pro výkonnostní sport zdravotně postižených. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008, 89 s. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN DE KEGEL, Alexandra, Inge DHOOGE, Wim PEERSMAN, Johan RIJCKAERT, Tina BAETENS, Dirk CAMBIER a Hilde VAN WAELVELDE. Construct Validity oftheassessmentof Balance in ChildrenWho Are DevelopingTypically and in ChildrenWithHearingImpairments. PhysicalTherapy [online] , roč. 90, č. 12, s [cit ]. DOI: /ptj Dostupné z: DLOUHÝ, Martin. Rozvoj pozornosti a výkonové motivace u adolescentů se sluchovým postižením prostřednictvím intervenčního pohybového programu. 1. vyd. Praha: Karolinium, ISBN HARTMAN, Esther, Suzanne HOUWEN a Chris VISSCHER. Motor SkillPerformanceandSportsParticipationinDeafElementarySchoolChildren. AdaptedPhysicalActivityQuarterly [online]. 2011, č. 28, s [cit ]. Dostupné z: n_0066.pdf (II.) Healthy Weight - it's not a diet, it's a lifestyle!: About BMI for Children and Teens. In: Centers for Disease Control and Prevention [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: HENDERSON, S. E., & SUGDEN, D. A. Movement Assessment Battery for Children. London: Psychological Corporation, HENDERSON, S. E., & SUGDEN, D. A., & BARNETT, A. L. Movement Assessment Battery for Children-2. London: Harcourt Assessment, HORÁKOVÁ, Radka. Uvedení do surdopedie. PIPEKOVÁ, Jarmila et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido, 2010, ISBN

53 JAHODOVÁ, Gabriela. Diagnostika úrovně motoriky dětí ve věku 8-13 let pomocí testové baterie MABC 2. Praha, Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu. Vedoucí práce Doc. PhDr. Hana Dvořáková, CSc. KOKŠTEJN, Jakub. Pohybová aktivita dětí s motorickými obtížemi. Praha, Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu. Vedoucí práce Doc. PaedDr. Rudolf Psotta, Ph.D. KUDLÁČEK, Martin a Ondřej JEŠINA. Integrovaná tělesná výchova, rekreace a sport. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 178 s. ISBN LANGER, Jiří. Surdopedie: speciální pedagogika osob se sluchovým postižením. VALENTA, Milan. Přehled speciální pedagogiky: rámcové kompendium oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014, ISBN LÍBALOVÁ, Kateřina. Posturální funkce v časném věku a výsledný stav motorických funkcí ve školním věku. Praha, Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze 2. lékařská fakulta. Vedoucí práce PaedDr. Irena Zounková, PhD. (III.) Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10: desátá revize: aktualizovaná verze k , aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008, 860 s. ISBN PSOTTA, R., KOKŠTEJN, J., VODIČKA, P. Nadváha a obezita u českých 11-14letých dětí s motorickými obtíţemi a bez motorických obtíţí. Česká kinantropologie, 2009, vol. 13, no. 2, p PSOTTA, R., KOKŠTEJN, J., JAHODOVÁ, G., et al. Je nízká motorická kompetence rizikovým faktorem nadváhy a obezity u dětí mladšího školního věku? Česká kinantropologie, 2010, vol. 14, no. 2, p SELZ, Peter A., Marian GIRARDI, Horst R. KONRAD a Larry F. HUGHES. VestibularDeficits in DeafChildren. [online]. 1996, roč. 115, č. 1, s [cit ]. DOI: /S (96) Dostupné z: SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika: prevence a diagnostika, terapie a poradenství, vzdělávání osob s různým postižením, člověk s handicapem a společnost. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 160 s. Pedagogika (Grada). ISBN

54 SUAREZ, H., S. ANGELI, A. SUAREZ, B. ROSALES, X. CARRERA a R. ALONSO. Balance sensory organization in childrenwithprofoundhearingloss and cochlearimplants. [online]. 2006, roč. 71, č. 4, s [cit ]. Dostupné z: VALTR, Ludvík. Hodnocení motoriky českých dětí předškolního věku testovou baterií MABC-2. Olomouc, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. Vedoucí práce doc. PaedDr. Rudolf Psotta. Ph.D. (IV.) World Health Organization [online]. [cit ]. Dostupné z: nebo ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program: [nástroje pro prevenci, nápravu a integraci]. Vyd. 3. Praha: Portál, 2011, 207 s. Pedagogická praxe (Portál). ISBN

55 PŘÍLOHY Příloha 1: Informovaný souhlas a dodatek k němu pro rodiče Informovaný souhlas Vážení rodiče, rádi bychom Vás informovali o výzkumném šetření pohybových aktivit dětí mladšího školního věku se sluchovým postižením, které proběhne v období na Základní škole pro sluchově postižené Holečkova. Výzkumné šetření bude probíhat v době výuky v prostorách školy Holečkova, a pod záštitou Univerzity Karlovy v Praze - Fakulty tělesné výchovy a sportu. Dovolujeme si Vás tímto dokumentem požádat o spolupráci. Vaše dítě projde celkem 8 úkoly, které jsou pro něj přirozené a běžné. Úkoly se týkají jemné motoriky (umisťování kolíčků do desky, provlékání šňůrky skrz dírky v destičce, kreslení dráhy), hrubé motoriky (chytání míčku, házení na terč) a rovnováhy (balancování na desce, chůze po čáře, poskoky na jedné noze). Současně budeme zjišťovat výšku dítěte, jeho tělesnou váhu a jaké sportovní aktivity dítě využívá. Smyslem výzkumu je zjištění pohybové aktivity populace dětí mladšího školního věku se sluchovým postižením. Veškerá data týkající se Vašeho dítěte budou zpracována anonymně a nebudou nikde zveřejněna ani poskytnuta třetí straně. Výzkumné šetření proběhne testovou baterií MABC-2, což je mimo jiné diagnostická metoda zjišťující motorické dovednosti dětí. Ztestování Vám následně poskytneme výsledky Vašeho dítěte včetně závěrů. Za účast Vaše dítě získá diplom. Děkujeme Vám za Vaši spolupráci a pochopení. Kateřina Tesařová Souhlasím s účastí své dcery/syna... narozené/ho dne... ve zmíněném výzkumném šetření. Datum... a podpis zákonného zástupce... Telefon...

56 Dodatek k informovanému souhlasu Vaše dítě bude k testování potřebovat pouze sportovní obuv běžně využívanou v hodinách tělesné výchovy. Veškerá data budou anonymně využita a zpracována pro účel závěrečné práce. Během testování proběhne focení jednotlivých úloh. Fotografie budou umístěny výhradně do příloh závěrečné práce a nebudou poskytnuty třetím stranám. S umístěním fotografií výhradně do studentské práce souhlasím / nesouhlasím. Jméno a příjmení dítěte... Datum a podpis zákonného zástupce... Děkuji Vám za Váš čas Kateřina Tesařová

57 Příloha 2: Percentilové grafy BMI pro děti ve věku od 2 do 20 let DÍVKY Zdroj: Better Health Channel (I.)

58 CHLAPCI Zdroj: Centers for Disease Control and Prevention (II.)