N ORMY JAKOST CERTIFIKACE STANDARDS QUALITY CERTIFICATION

Transkript

1 P O S U Z O V Á N Í S H O D Y U B E T O N U: Z N ù N Í P E D P I S Ò A P R A X E A S S E S S M E N T O F A G R E E M E N T O F C O N C R E T E: R E G U L A T I O N S V S P R A C T I C E V L ADIMÍR V ESEL, M ICHAL TEVULA âlánek je pohledem na dosavadní situaci pfii prokazování shody betonu jako stanoveného oãima v robce a pfiíspûvkem do diskuze jak postupovat do budoucna. This paper outlines the current situation in proving agreement of concrete as a product in focus seen from the perspective of its producer. At the same time, it provides a contribution to the discussion on further development. PfiibliÏování ãeské legislativy legislativû evropské sebou pfiineslo a pfiiná í fiadu zmûn a nov ch povinností. V robci a dovozci stanoven ch stavebních v robkû tak od roku 1997 mohou uvádût na trh pouze bezpeãné v robky. Bezpeãnost v robkû je deklarována vydáním prohlá ení o shodû, jehoï postup vydání a forma je stanovena zákonem ã. 22/1997 Sb., ve znûní pozdûj ích pfiedpisû a z nûj vycházejícími Obr. 1 Proces novelizace zákona ã. 22/1997 Sb. a s ním souvisejících nafiízení vlády Fig. 1 Process of amendment of Act No 22/1997 of the Coll. and the related government orders Zákon ã. 22/1997 Sb., doplàuje Zákon ã. 71/2000 Sb., doplàuje Zákon ã. 205/2002 Sb., nafiízeními vlády. Cílem tohoto pfiíspûvku je kriticky se zamyslet nad dosavadním v vojem z pohledu v robcû transportbetonu a vyvolat diskusi o moïném v voji legislativy v blízké budoucnosti. P OSUZOVÁNÍ SHODY HIRIE Základním kamenem systému posuzování shody (tedy deklarace bezpeãnosti ) je Zákon ã. 22/1997 Sb., o technick ch poïadavcích na v robky a o zmûnû a doplnûní [1]. Od roku 1997 do roku 2002 byl tento zákon postupnû dvakrát novelizován a z nûj a jeho novelizací vy la celkem ãtyfii Nafiízení vlády (obr. 1). Uvedené zmûny dokumentují pûvodní nepfiipravenost a neujasnûnost legislativního systému, kter musel b t záhy mûnûn a doplàován. Vlastní forma zmûn a úprav legislativy, forma vypou tûní slov nebo zmûn ãástí textu, vnesla do legislativního systému pfiinejmen ím nepfiehlednost. Jako mal pfiíklad lze uvést zmûnu v 9 Zákona (obr. 2). Úpravami vznikl text 9, kter se v ak musí vyhledávat a skládat ze tfií dokumentû: Státní zku ebnictví je soubor ãinností uskuteãàovan ch Úfiadem a osobami povûfien mi podle tohoto zákona, jejichï cílem je zabezpeãit u v robkû stanoven ch podle tohoto zákona NV ã. 178/1999 Sb., poïadavky na stavební v robky mûní NV ã. 81/1999 Sb., kter m se mûní nafiízení vlády 178/1997 ru í NV ã. 163/2002 Sb., poïadavky na vybrané stavební v robky NV ã. 190/2002 Sb., poïadavky na stavevní v robky oznaãované CE posouzení jejich shody s technick mi poïadavky stanoven mi nafiízením vlády (dále jen posouzení shody ). Dal ím zdrojem nejasností je samotn zpûsob oznaãování betonu jako stanoveného ve vydan ch nafiízení vlády. Beton je oznaãován jako: Beton pfiipraven pro uloïení tfi. C12/15 (B 15) a vy í podle NV 178/1997 Sb. a NV 81/1999 Sb. Beton pevnostních tfiíd C 12/15 (B 15) a vy í podle NV 163/2002 Sb. V pfiípadû prvních dvou nafiízení vlády se tedy pravdûpodobnû jednalo o betonovou smûs (definovanou v âsn ) a nebo o ãerstv beton (definovan v âsn P ENV 206), tedy o beton, kter byl urãen ke zpracování uloïení. Nejistota v urãení vznikla tím, Ïe zákonodárce pou- Ïil jiné terminologie neï technická dokumentace (âsn). Vpfiípadû NV 163/2002 se jedná o beton (definovan v âsn EN 206-1) jako materiál ze smûsi cementu, hrubého a drobného kameniva a vody, s pfiísadami nebo pfiímûsemi nebo bez nich, kter získá své vlastnosti hydratací cementu definice z normy. Zákonodárce pouïil názvosloví, které je obsaïeno v technické dokumentaci. V obou pfiípadech v ak byly a jsou uplat- Àovány stejné metodické postupy (odli - né od postupû uveden ch v normû napfi. âsn EN 206-1, pfiiãemï postupy v normû bude povinné pouïívat v budoucnosti, aï bude tato norma harmonizována) pro posuzování shody se základními poïadavky provádûné povûfien mi autorizovan mi osobami. P OSUZOVÁNÍ SHODY SOUâASNOST Právní pfiedpisy zde uvedené a v souãasnosti platné se zcela jednoznaãnû zab vají bezpeãností v robkû ( 1 zákona 22) v logickém fietûzci postupu: Beton je stanoven v robek, kter mûïe ovlivnit oprávnûn zájem (bezpeãnost) Má se za to, Ïe beton je bezpeãn, splàuje-li poïadavky pfiíslu ného technického pfiedpisu ( 8, odstavec 5 zákona ) tedy napfiíklad âsn EN B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2004

2 Obr. 2 Úpravy textu 9 zákona ã. 22/1997 Sb. bûhem procesu novelizace Fig. 2 Text amendments in Article 9 of Act No 22/1997 of the Coll. during the amendment process Pfii posouzení shody musí v robce postupovat dle Nafiízení vlády 163 (resp. 190 po harmonizaci normy âsn EN 206-1) Dle tohoto NV musí beton splàovat následující základní poïadavky na (pfiíloha 1 NV 163/2002): mechanickou odolnost a stabilitu (pevnost betonu v tlaku po 28 dnech) poïární bezpeãnost hygienu, ochranu zdraví a Ïivotního prostfiedí (index hmotnostní aktivity) bezpeãnost pfii uïívání (chemick zákon, beton v ãerstvém stavu je látka dráïdivá) ochranu proti hluku úsporu energie a ochranu tepla Pro beton je stanoveno v nafiízení vlády postupovat dle 5, coï v koneãném dûsledku znamená proces znázornûn na obr. 3. Po absolvování tohoto procesu vydá v robce prohlá ení o shodû, které není niãím jin m neï garancí bezpeãnosti, nikoliv jeho jakosti (kvality z pohledu zhotovitele a provozovatele stavby), viz schéma na obr. 4. V robce betonu svojí ãinností mûïe ovlivnit ãásteãnû mechanickou odolnost a stabilitu tím, Ïe garantuje pevnostní tfiídy a Ïivotnost betonu v daném prostfiedí, pfiiãemï se má za to, Ïe Ïivotnost betonu je dána dodrïením technick ch parametrû Obr. 3 Postup prokazování shody na beton dle 5 NV Fig. 3 The process of proving agreement regarding concrete by Article 5 NV Zákon 22/1997 Sb. Zákon 71/2000 Sb. Zákon 205/2002 Sb. v technickém pfiedpisu (napfi. âsn EN 206-1, tabulka F1 viz ãlánek normy). Celková mechanická odolnost a stabilita v ak rovnûï souvisí s projekcí (volba správného druhu betonu) a provedením stavby (uloïení a o etfiování). Dále mûïe v robce betonu ovlivnit hygienu, ochranu zdraví a Ïivotního prostfiedí dodrïením parametrû a postupû dan ch pfiíslu nou legislativou (Chemick zákon, Atomov zákon). Je nezbytné si uvûdomit, Ïe garanci bezpeãnosti betonu vydává jeho v robce právû a jen za podmínek jeho správného uïití (obr. 4). DodrÏení v ech podmínek je dûleïité pro celkovou bezpeãnost hotové betonové konstrukce. Poslední uvedená podmínka správné uïívání a údrïba je skuteãností dosud veskrze opomíjenou. Musíme si v ak uvûdomit, Ïe vytvofiené stavební dílo má Ïivotnost fiádovû desítky let a v prûbûhu jejího uïívání 9 Státní zkušebnictví Státní zkušebnictví je soubor činností uskutečňovaných Úřadem a právnickými nebo fyzickými osobami pověřenými podle tohoto zákona, jejichž cílem je zabezpečit u výrobků stanovených podle tohoto zákona posouzení shody s požadavky technických předpisů. 16. V 9 se zrušují slova právnickými nebo fyzickými 32. V 9 se slova shody s požadavky technických předpisů nahrazují slovy jejich shody s technickými požadavky stanovenými nařízeními vlády (dále jen posouzení shody ). mûïe dojít ke zmûnám, které pûvodní projekt nemusel ãi nemohl pfiedvídat. Zmûna úãelu uïití stavby (napfiíklad ze skladû baleného zboïí mûïe b t po ãase zbudována opravna vozidel, nûkteré konstrukce pûvodnû umístûné v interiéru se mohou úpravou pûdorysu dostat do styku s venkovním prostfiedím a podobnû) mûïe s sebou tedy pfiinést i zmûnu parametrû vnûj ího prostfiedí, které na beton v ãase pûsobí a betonová konstrukce se tak mûïe ocitnout v prostfiedí, na které nebyla navrïena. Ostatní základní poïadavky jsou více ãi ménû vûcí správného projektu a provedení stavby. Obr. 4 Prohlá ení o shodû vydané v robcem Fig. 4 Statement of agreement issued by the producer Postup prokazování shody na beton 5 NV V robce poskytne A0 AO provede certifikaci AO vydá certifikát Identifikaãní údaje Technickou dokumentaci Vzorky Popis systémnu fiízení v r. Pfiezkoumá podklady Zkou í vybran vzorek Posoudí systém fiízení zpûsob uïití urãená âsn nebo zku ební protokoly AO provádí dohled min. 1x za 12 mûsícû garance základních poïadavkû V robce vydá prohlá ení o shodû mechanická odolonost a stabilita poïární bezpeãnost hygiena, ochrana zdraví a Ï.p. bezpeãnost pfii uïívání ochrana proti hluku úspora energie a ochrana tepla garance bezpeãnosti v robkû Za pfiedpokladu jeho správného uïití: specifikace doprava a uloïení o etfiování uïívání a údrïba B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/

3 bezpeãnost jakost bezpeãnost jakost (5) Za bezpeãn se povaïuje v robek a) splàující poïadavky pfiíslu ného technického pfiedpisu, nebo b) pokud pro nûj technick pfiedpis neexistuje, buì splàující poïadavky norem, anebo odpovídající stavu vûdeck ch a technick ch poznatkû znám ch v dobû jeho uvedení na trh. StupeÀ splnûní poïadavkû souborem interních znakû Potfieba nebo oãekávání Rozli ující vlastnost Deklaruje v robce "Prohlá ení o shodû" Zabezpeãuje v robce systémem fiízení v roby (kap. 9 âsn EN 206-1): v bûr materiálû návrh sloïení v roba kontroly a zkou ky zkou ky sloïek kontrola zafiízení kontrola shody Obr. 5 Srovnání pojmû bezpeãnost a jakost Fig. 5 Comparison of the concepts of safety and quality B EZPEâNOST A JAKOST V souãasné praxi ãasto dochází ve fázi sjednávání zakázek, realizace a pfiedávání stavebního díla ke smû ování nebo zámûnám pojmû bezpeãnost a jakost (kvalita). Pojem bezpeãnosti je definován v legislativû (zákon 22/1997 Sb. a NV 163/2002 Sb.), pojem jakost je definován normativnû (âsn ISO 9000) a její zabezpeãování pro beton je konkretizováno v ustanovení âsn EN Srovnání obou pojmû je znázornûno na obr. 5. Bezpeãnost betonu je deklarována, jakost betonu je zabezpeãována systémem fiízení v roby (obr. 6). Prokazování shody s technickou specifikací za úãelem zji Èování bezpeãnosti je tedy jen jakousi ãástí, byè velmi dûleïitou, systému zaji tûní jakosti produkce a s tím souvisejících uïitn ch parametrû betonu. Dal í poïadavky na beton, stanovené Obr. 7 Vztah mezi bezpeãností a jakostí Fig. 7 Safety quality relation bezpeãnost jakost Bezpeãnost: Prohlá ením o shodû od v robce jak zajistit bezpeãnost a jakost Obr. 6 ZpÛsob zaji tûní bezpeãnosti a jakosti Fig. 6 A method of assuring safety and quality v technickém pfiedpisu (âsn EN 206-1) jako je napfiíklad stupeà konzistence, velikost maximálního zrna, v voj nárûstu pevnosti, odolnost proti prûsaku vody, proti chemické agresivitû prostfiedí a podobnû souvisí s jeho uïitn mi parametry a jsou pfiedmûtem správné specifikace, má-li se dosáhnout poïadované jakosti. DosaÏení jakostních parametrû pak souvisí s dodrïováním technologické káznû a postupû dan ch technick m pfiedpisem (âsn EN 206-1) prûkazní zkou ky, vstupní, mezioperaãní a v stupní kontrola (kontrolní a zku ební plán), systém fiízení v roby. Vztah mezi bezpeãností a jakostí (kvalitou) lze znázornit schématem na obr. 7. V dosavadní praxi v roby a prodeje betonu se ãasto stává, Ïe odbûratel betonu poïaduje doloïit jím specifikované jakostní parametry, ãasto související s konkrétním technologick m postupem pfii zhotovování konstrukce nebo ãásti stavby, v robkov m certifikátem na konkrétní podrobnû specifikované vlastnosti (pfiíklad beton podle âsn EN 206-1, C 25/30, XF4, XD3, D max 22, S3 atd.). Zde se jedná o zámûnu uï ího pojmu bezpeãnost za ir í pojem jakost (jakost souhrn garantovan ch technick ch parametrû a uïitn ch vlastností), pfiiãemï pro zaji tûní jakosti betonu je dûleïitûj í dodrïení postupû dan ch systémem fiízení v roby. Jak tedy zajistit zároveà bezpeãnost a jakost betonu. Tento poïadavek lze splnit jen dûslednou prací ve v ech fázích procesu v stavby od projektu, pfiípravy stavby vãetnû v bûrov ch fiízení, správnou specifikací, vlastním procesem v stavby vãetnû jeho kontroly, odpovûdnou pfie- Obr. 8 Zaji tûní bezpeãnosti a jakosti Fig. 8 Assurance of safety and quality Jakost: správnou a podrobnou specifikací kontrolou systému fiízení v roby BEZPEâNOST JAKOST Beton dle âsn EN C 3037, XC3(CZ), Dmax 22, Cl 0,4, S 3 max. hloubka prûsaku vody 30 mm nárust pevnosti pomal (tab. 12 âsn EN 206-1) zpracovatelnost 90 minut Beton je bezpeãn je-li kvalitní (jakostní) 54 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2004

4 Obr. 9 Souãasná situace Fig. 9 The current condition Obr. 10 Pfiehled certifikací Fig. 10 An overview of certifications âsn jaká je souãasná situace jímkou díla a jeho správn m uïíváním. Schematické znázornûní, jak lze zaji tit bezpeãnost a jakost, je uvedeno na obr. 8. K pomûrné sloïitosti souãasné situace vede i ta skuteãnost, Ïe se po roce 1992 roz ífiil poãet technick ch standardû pro beton z jednoho (âsn s návaznou âsn ) na tfii (pfiibyly standardy âsn P ENV 206 a âsn EN 206-1). I pfiesto, Ïe byly dva standardy postupnû zru eny, jsou projekãními organizacemi a stavebními dodavately je tû stále vyïadovány (obr. 9). V robci betonu proto od roku 1997, kdy vstoupil v platnost zákon 22/1997 Sb. a byla vydávána, mûnûna a ru ena nafiízení vlády, museli podstoupit nûkolik vln v robkov ch certifikací, aniï by se sama podstata betonu nûjak v raznû zmûnila (obr. 10). Jde tedy o procesy v podstatû byrokratické, které bezpeãnost ani jakost betonu nezlep ují. âsn P ENV 206 âsn EN âsn âsn P ENV 206 âsn EN Systém fiízení podle ISO Kolik máme certifikací? Certifikace Certifikace + certifikace + certifikace Certifikace (NV 163/2002) + systém fiízení v roby Kap. 9 âsn EN ISO ISO Harmonizace? Certifikovan systém fiízení v roby S HRNUTÍ Podíváme- li se na skuteãnosti uvedené v pfiedchozím textu, lze konstatovat o systému prokazování shody u jak m je beton následující : Legislativa upravující posuzování shody je mnoïstvím úprav a jejich formou nepfiehledná a uïivatelsky nepfiíjemná. PoÏadavky na beton jsou v souãasné Literatura: [1] Sbírka zákonû âeské Republiky, roãník 1997, ãástka 6 z 27. února 1997 (22. Zákon o technick ch poïadavcích na, Praha 1997 [2] Sbírka zákonû âeské Republiky, roãník 2000, ãástka 24 z 3. dubna 2000 (71. Zákon, kter m se mûní zákon ã. 22/1997 Sb., o technick ch poïadavcích na v robky a o zmûnû a doplnûní, a nûkteré dal í zákony, Praha 2000 [3] Sbírka zákonû âeské Republiky, roãník 2002, ãástka 82 z 24. kvûtna 2002 (205. Zákon, kter m se mûní zákon ã. 22/1997 Sb., o technick ch poïadavcích na v robky a o zmûnû a doplnûní, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a nûkteré dal í zákony, Praha 2002 [4] Sbírka zákonû âeské Republiky, roãník 2002, ãástka 67 z 24. dubna 2002 (163. Nafiízení vlády, kter m se stanoví technické poïadavky na vybrané stavební v robky, Praha 2002 [5] Sbírka zákonû âeské Republiky, roãník 2002, ãástka 79 z 21. kvûtna 2002 (190. Nafiízení vlády, kter m se stanoví technické poïadavky na stavební v robky oznaãené CE, Praha 2002 [6] Jare J., Tesafi M.: Novela zákona ã 22/1997 Sb., o technick ch poïadavcích na stavební v robky, Úplné znûní zákona s vysvûtlivkami, âsni, Praha 2000, ISBN [7] Technická norma Svazu v robcû betonu âr : Obyãejn a vodostavební beton, Praha, listopad 2003 [8] âsn EN Beton âást 1: Specifikace, vlastnosti, v roba a shoda, záfií 2001 dobû definovány minimálnû tfiemi standardy, které pouïívají objednatelé betonu. âasto je smû ován poïadavek na bezpeãnost betonu s poïadavkem na jeho jakost (poïadavky; znaky). Proces prokazování shody je ãasovû a finanãnû nároãn. Z ÁVùR Skuteãnost, Ïe stavební dílo je poskládáno z jednotliv ch bezpeãn ch v robkû, stavbu bezpeãnou samu o sobû automaticky neuãiní. Stavbu uãiní bezpeãnou jen kvalitnû odvedená práce v ech úãastníkû procesu v stavby. Pro zlep ení a zjednodu ení situace v oblasti bezpeãnosti a jakosti betonu je podle autorû nezbytné uãinit následující kroky: Iniciovat úpravu legislativy do vefiejnosti srozumitelnûj í podoby. PoÏadovat od zákonodárce, aby pfii tvorbû nov ch pfiedpisû (vãetnû provádû- Dokonãení ãlánku na stranû 60 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/

5 h F = 2a, je tedy tfieba dbát na to, aby tfiída betonu vyhovûla podmínce f ctd 0,54 σ gd. (20) Doporuãuje se uvaïovat minimální v ku stupnû h F = a, coï odpovídá úhlu rozná ení zatíïení γ = 45. Zjednodu enû si lze pfiedstavit, Ïe odstupek základové patky pûsobí jako konzola vetknutá v teoretickém fiezu 1 1 (viz obr. 4) zatíïená ze spodu návrhovou hodnotou normálového napûtí v základové spáfie σ gd = N Ed /(b F l F ). Ve vetknutí konzoly pûsobí ohybov moment M Ed = 0,5 σ gd l F (α a) 2 ; moment únosnosti v teoretickém fiezu je M Rd = f ctd l F b F h F2 /6. Z porovnání obou hodnot mûïeme stanovit h F /(α a) = (3 σ gd / f ctd ), (21) odkud pfii porovnání ze vztahem (18) vypl vá α 1,17. My len teoretick fiez by leïel za lícem sloupu ve vzdálenosti 0,17 a. Nûkterá doporuãení uvádûjí α a = a + 0,15 h c, kde h c je rozmûr sloupu v uvaïovaném fiezu základem. Vzhledem k hlavním tahûm vznikajícím roznosem soustfiedûného zatíïení pûsobícího v plo e sloupu do základu, doporuãuje se volit tfiídu betonu základu o jednu, maximálnû o dvû tfiídy niï í neï je tfiída betonu sloupu. Jinak je tfieba posoudit pfienesení soustfiedûného tlaku betonu sloupu na základovou patku a navrhnout pfiípadnou v ztuï na pfienesení pfiíãn ch tahû vznikajících z roznosu tohoto soustfiedûného zatíïení. Tento pfiíspûvek byl vypracován za podpory VZ MSM Literatura: [1] pren : 2001 Navrhování betonov ch konstrukcí. âást 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby (Final Draft December 2003) [2] Litzner H. U.: Grundlagen der Bemessung nach Eurocode 2 Vergleich mit DIN 1045 a DIN In : Betonkalender 1994, Ernst u. Sohn, str Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.. âvut FSv, Kat. beton. konstrukcí a mostû Praha 6, Thákurova 7 tel.: fax: proch@beton.fsv.cvut.cz Pokraãování ãlánku ze strany 55 cích dokumentû) postupoval jednoznaãnû systémovû, tzn. aby nová opatfiení mûla pfied sebou Ïivotnost fiádovû alespoà deset aï patnáct let a nebylo tudíï potfieba kaïdé dva roky oãekávat novou vlnu certifikací nebo jin ch administrativních opatfiení, majících se zlep- ením kvality v praxi málo spoleãného. Zafiadit beton do reïimu posuzování shody dle 6 NV 163/2002 Sb. Urãit jasnû osobu (ÚNMZ?) jejíï v klad Zákona a NV bude závazn m pro v echny zúãastnûné strany vãetnû kontrolních orgánû (v robce, odbûratele, uïivatele, autorizované osoby, âoi). Vyfiadit z praxe jiï pfiekonané technické dokumenty, v nichï jsou definovány po- Ïadavky na beton (âsn , âsn P ENV 206). Ing. Vladimír Vesel BETOTECH, s. r. o Beroun 660 tel.: , fax: vladimir.vesely@cmcem.cz Ing. Michal tevula, Ph.D. Svaz v robcû betonu âr Praha 4 tel./fax: svb@svb.cz, P R E F A B R I K O V A N O B V O D O V P L Á Ë W E S T B AY C O M P L E X V D A U H Á V stavba prestiïního West Bay Complex má b t ukonãena v ãervenci t.r. Jde o nejvût í a velice prestiïní soukromou developerskou akci ve státu Katar, která zahrnuje pûtihvûzdiãkov hotel, dvacetiosmipodlaïní kanceláfiskou budovu, apartmenty, radnici a pfiístavní budovy. Vnûj í vzhled v ech nov ch Ïelezobetonov ch objektû reflektuje rysy tradiãní katarské architektury. Concrete Engineering International, Vol. 8, No. 2, Summer 2004, pp Obr. 3 Pohled na královské apartmá v 16. poschodí Obr. 2 Úprava povrchu betonového obvodového plá tû pemrlovan mi pásy Obr. 1 Detail povrchu betonu po otryskání pískem 60 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 3/2004