EFEKTIVNOST CHODU CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Efficiency of protected workshops

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podnikové hospodářství EFEKTIVNOST CHODU CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Efficiency of protected workshops Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej ČÁSTEK Autor: Markéta FALTÍNOVÁ Brno, květen 2007

2

3

4 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí diplomové práce: Markéta Faltínová Efficiency of protected workshops podnikového hospodářství Ing. Ondřej Částek Rok obhajoby: 2007 Anotace Předkládaná diplomová práce s názvem se zabývá chráněnými dílnami, jež představují možnost pracovního uplatnění pro osoby se zdravotním postižením. Ty tvoří významnou skupinu osob nacházejících zaměstnání jen obtížně. Cílem práce je analyzovat provoz jedné nebo více konkrétních chráněných dílen, provést oborové srovnání a na základě poznatků z provedené analýzy zhodnotit efektivnost zkoumaných dílen. V teoretické části práce jsou vymezeny používané pojmy. Je charakterizován právní rámec zaměstnávání osob se zdravotním postižením a současná situace na trhu práce v souvislosti s těmito osobami. Dále se práce věnuje zákonné úpravě provozování chráněných dílen, jejichž specifika jsou dále rozvedena. V praktické části je pak provedena analýza dvou chráněných dílen, na jejímž základě jsou potvrzeny stanovené hypotézy. Přínosem práce je zjištění, zda může být založení chráněné dílny pro podnikatele efektivní a přinášející mu očekávané užitky. Annotation This thesis called Efficiency of protected workshops deals with the protected workshops, which for the disabled people represent one of the ways of finding a job. The aim of the study is an analysis of one or more selected protected workshops as well as a professional comparison and an evaluation of efficiency of the analysed workshops according to the results of the comparison. The terminology used in the thesis is explained in the theoretical part. The legal framework of employment of the disabled people and their current situation on the labour market is described in this part as well. The regularization of the protected workshops and the specifications of the regularization are entered into details in this part of the study. In the practical part two of the protected workshops are analysed and the study confirms the stated hypothesis according to the findings. The main contribution of the thesis are findings if the foundation of the protected workshops can be effective and bringing the profits for its founder. Klíčová slova Osoba se zdravotním postižením, pracovní uplatnění, chráněný trh práce, chráněná dílna, aktivní politika zaměstnanosti, povinný podíl, náhradní plnění, efektivnost. Keywords Disabled person, career outlook, protected market of labour, protected workshops, active labour policy, the obligate quote of disabled employees, facultative compensation, efficiency.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Ondřeje Částka a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 2. května 2006 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Ondřeji Částkovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji chráněným dílnám Gerlich Odry, s.r.o., Senza Prostějov, v.d., Kampi Office, v.d., Ignis a chráněné dílně při Oblastní charitě v Uherském Hradišti za poskytnuté informace, ochotu a otevřenost. Ráda bych také vyjádřila poděkování své rodině a přátelům za jejich podporu.

7 OBSAH ÚVOD...10 TEORETICKÁ ČÁST FENOMÉN ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ Osoba se zdravotním postižením Vývoj přístupu ke zdravotně postiženým a užívané pojmy Typy postižení a počet osob se zdravotním postižením v České republice Vývoj pojmosloví v České republice a jeho ukotvení v české legislativě Od občana se změněnou pracovní schopností k osobě se zdravotním postižením Pojem invalidita v současné české legislativě Osoba zdravotně znevýhodněná Zakotvení práv zdravotně postižených osob Ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech Práva zdravotně postižených v České republice východiska legislativy a příslušné instituce Právo na zaměstnání v současné české legislativě Ucelená Rehabilitace Pojem, význam a cíle ucelené rehabilitace Složky ucelené rehabilitace ZÁKONNÁ OPATŘENÍ NA PODPORU ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V ČESKÉ REPUBLICE Aktivní politika zaměstnanosti Pracovní rehabilitace Institut povinného podílu Hmotná podpora zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením Subjekty aktivní politiky nezaměstnanosti Ustanovení o krácení minimální mzdy Daňové úlevy Zvýhodnění ve veřejných zakázkách OSOBA SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ Význam práce Osoba se zdravotním postižením na trhu práce Současný stav zaměstnanosti osob se zdravotním postižením na trhu práce v České republice Faktory nízké míry zaměstnanosti osob se zdravotním postižením Souběh invalidního důchodu a výdělku z pracovní činnosti Osoba se zdravotním postižením a pracovně právní ochrana Zaměstnavatelé jejich motivace a překážky ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením Možnosti uplatnění na trhu práce pro osoby se zdravotním postižením v České republice Otevřený trh práce...42 Chráněné zaměstnávání CHRÁNĚNÉ DÍLNY Historie a význam chráněných dílen Pojem chráněná dílna a způsoby jejího založení Vztah podniku a chráněné dílny Motivy založení chráněných dílen a jejich cíle Typologie chráněných dílen Okolí chráněných dílen Specifika chráněných dílen Výrobní program a význam institutu náhradního plnění Problém přefakturace Hmotná podpora chráněných dílen podle platné legislativy Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny...53

8 4.9.2 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné dílny Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Jiné příspěvky a možnosti získání finančních prostředků EFEKTIVNOST CHRÁNĚNÝCH DÍLEN Pojem efektivnost a změna přístupu k jeho měření Základní kategorie efektivnosti Náklady Výnosy Hospodářský výsledek Efektivnost a chráněná dílna Ukazatele efektivnosti a finanční analýzy používané v praktické části Obecné ukazatele poměru výstupů ke vstupům Ukazatele aktivity Ukazatelé produktivity výrobních faktorů Ukazatele rentability Ukazatele zadluženosti Ukazatele likvidity...62 PRAKTICKÁ ČÁST GERLICH ODRY, S. R. O Představení podniku Předmět činnosti Výrobní program Výrobní zařízení Cenová politika Odbytová činnost Marketing Dodavatelé Zaměstnanci Odměňování a motivace Náklady na úpravu pracovních míst Nemocnost Analýza výnosů a nákladů dílny Gerlich Odry a verifikace hypotézy H Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Struktura celkových výnosů dílny Struktura celkových nákladů dílny Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů ověřování hypotézy H Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy Výsledek hospodaření Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům Aktivita Zadluženost Likvidita Produktivita práce Rentabilita Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability Zhodnocení finančního zdraví Plnění primárního cíle chráněné dílny Verifikace hypotézy H SENZA DRUŽSTVO, CHRÁNĚNÁ DÍLNA Představení firmy Předmět činnosti Výrobní program Výrobní kapacity Výrobní zařízení Odbyt Marketing...92

9 7.5 Zaměstnanci Organizace práce Nemocnost Odměňování a motivace Náklady na úpravu pracovních míst Analýza výnosů a nákladů dílny Senza družstvo a verifikace hypotézy H Dotace na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením Struktura celkových výnosů dílny Struktura celkových nákladů dílny Schopnost krýt náklady z generovaných výnosů ověřování hypotézy H Výpočet ukazatelů efektivnosti a vybraných ukazatelů finanční analýzy Výsledek hospodaření Efektivnost jako poměr výstupů ke vstupům Aktivita Zadluženost Likvidita Produktivita práce Rentabilita Zhodnocení činnosti dílny, verifikace hypotézy H Zhodnocení ukazatelů efektivnosti a rentability Zhodnocení finančního zdraví Plnění primárního cíle chráněné dílny Verifikace hypotézy H Diskuze výsledků ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH...119

10 ÚVOD Předkládaná diplomová práce s názvem se zabývá chráněným zaměstnáváním v České republice a posouzením toho, zda tato forma podnikání může být pro podnikatele jako tvůrce podnikatelské myšlenky, vkladatele kapitálu a nositele rizika efektivní a přinášet mu materiální či jiné užitky. Z 10 miliónů obyvatel České republiky jich přibližně 1,2 milionu trpí zdravotními problémy, jež jsou následkem onemocnění, úrazu či vrozeného postižení. V současné době se terminologie ustálila na pojmu osoba se zdravotním postižením, který nahradil dřívější pojem rozšířený v českém prostředí osoba se změněnou pracovní schopností. Osoby se zdravotním postižením patří kvůli znevýhodněním vyplývajícím z jejich zdravotního stavu mezi ohrožené skupiny na pracovním trhu a míra jejich nezaměstnanosti dosahuje hodnot okolo 30 %. Právo na práci zaručuje osobám se zdravotním postižením mnoho mezinárodních dokumentů a také ustanovení české legislativy. Zaměstnání uspokojuje potřebu osob se zdravotním postižením prací získávat prostředky na svou obživu a dosáhnout seberealizace v pracovním životě. Dosažení maximální zaměstnanosti postižených je i v zájmu státu, který tak šetří své prostředky na mandatorní výdaje. Na trhu práce však zdravotně postižení naráží na mnoho překážek, kterými je vedle objektivních faktorů vycházejících z jejich zdravotního stavu především neochota zaměstnavatelů k jejich zaměstnávání. Osoby se zdravotním postižením mají na pracovním trhu dvě možnosti, pokusit se začlenit do otevřeného trhu práce nebo nalézt uplatnění formou chráněného zaměstnávání chráněných pracovních míst a chráněných dílen. Chráněné zaměstnávání přitom nabízí osobám se zdravotním postižením jistou ochranu před požadavky současného trhu, z nichž nejvýznamnějším je požadavek maximálního výkonu. Osoby trpící zdravotním znevýhodněním často k tomu, aby mohly maximalizovat svůj výkon, potřebují vhodně zvolenou pracovní činnost, příznivé pracovní prostředí a flexibilní pracovní podmínky, jako je např. zkrácení pracovní doby, pracovní tempo zvolené podle potřeb pracovníka atp. To jim může poskytnout právě chráněné zaměstnávání. Zatímco chráněné pracovní místo je definováno jako jedno či několik míst uzpůsobených pro pracovní činnost osob se zdravotním postižením v organizaci, která jinak zaměstnává pracovníky bez těchto znevýhodnění, chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je z celkového počtu zaměstnanců zaměstnáno více než 60 % osob se zdravotním postižením. Chráněné dílny mohou být zakládány v rámci podniků nebo nestátních neziskových organizací. Nejsou však organizacemi neziskovými. Klíčový je pro ně výběr předmětu činnosti a schopnost uplatnit svou produkci (výrobky nebo služby) na trhu. Dílna musí generovat takové výstupy, aby byla schopna pokrýt náklady na svou činnost. Přitom využívá podobné prostředky jako ostatní podniky, které zdravotně znevýhodněné osoby nezaměstnávají, jako je např. obchodní politika, nalezení vhodných cest odbytu, marketingová podpora atp. Chráněná dílna je tedy subjektem, uskutečňujícím podnikatelskou činnost za účelem dosažení vytčených cílů řadíme ji tudíž mezi podniky, berouce ohled na její specifika. Mezi ta patří především nižší výkonnost jejích pracovníků a z toho vyplývající vysoké provozní náklady. Proto je chráněná dílna objektem podpory státu, a to jak v podobě různých legislativních ustanovení, tak podpory hmotné. Motivem jejího založení je většinou poskytnout pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením, ale může jím být i získání konkurenční výhody, zlepšení image svého podniku nebo naplňování poslání nestátní neziskové organizace. Od toho se odvíjí i stanovení cílů. Za

11 svůj primární cíl označují dílny právě tvorbu, udržení a rozšiřování pracovních míst pro postižené osoby. Je tedy zřejmé, že tímto cílem není maximalizace zisku. Jeho dosažení je však podmínkou pro další rozvoj dílny a tudíž plnění cíle primárního. Dílna se tedy musí snažit dosáhnout efektivnosti. Právě analýza efektivnosti chodu chráněných dílen je předmětem této práce. Cíl práce byl v průběhu získávání teoretických poznatků i praktických zkušeností pozměněn oproti cíli v zadání práce, který zněl porovnat chráněné dílny s běžným podnikem odpovídající velikosti a zaměření. Nalezení srovnatelného podniku se vzhledem ke specifičnosti chráněných dílen ukázalo jako problematické. Jako cíl této práce tedy bylo stanoveno analyzovat provoz jedné nebo více chráněných dílen a zhodnotit jejich efektivnost. K lepšímu ohodnocení výsledků vybraných ukazatelů bude použito oborové srovnání. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je nejprve vymezen pojem osoba se zdravotním postižením, je nastíněn vývoj tohoto pojmu a ukotvení práva zdravotně postižených na práci v různých dokumentech i právních normách. Další kapitola je věnována legislativnímu rámci naplňování tohoto práva v České republice, tzn. charakteristice opatření na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměřených jak na zaměstnavatele, tak na uchazeče o pracovní uplatnění s důrazem na institut pracovní rehabilitace. Třetí kapitola se zabývá současnou situací na trhu práce ve spojitosti s osobami se zdravotním postižením, faktory jejich vysoké nezaměstnanosti i možnostmi, které jim současný trh práce v České republice nabízí. Následující kapitola pojednává již konkrétně o chráněných dílnách, charakterizuje tento pojem i specifika podnikání. V poslední kapitole teoretické části je objasněno chápání pojmu efektivnost ve vztahu k chráněným dílnám a vymezeny teoretické postupy, používané následně v části praktické. Při zpracovávání diplomové práce bylo navštíveno pět chráněných dílen, v nichž byly získány cenné poznatků o jejich fungování, použité jak v teoretické, tak v praktické části. Pro účely analýzy pak byly vybrány dvě chráněné dílny první z nich je společnost Gerlich Odry, s.r.o., která se zabývá zejména výrobou plastových výrobků, druhou je výrobní družstvo s firmou Senza družstvo, chráněná dílna, poskytující výrobní, kompletační a jiné služby ostatním organizacím na základě jejich jednorázových i opakovaných zakázek. Pro účely praktické části byly s ohledem na stanovený cíl stanoveny tři hypotézy: H1: Chráněná dílna je schopna pokrýt své náklady pouze s pomocí příspěvků a dotací na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. H2: Zkoumanou chráněnou dílnu Gerlich Odry můžeme označit za efektivní. H3: Zkoumanou chráněnou dílnu Senza družstvo můžeme označit za efektivní. Efektivitu dílny posuzujeme na základě zhodnocení výsledků ukazatelů efektivnosti, finančního zdraví a plnění jejích vlastních cílů. Pokud dílna dosahuje přijatelných hodnot a své cíle plní, můžeme o ní prohlásit, že je efektivní úspěšná (problematika je vysvětlena v poslední kapitole teoretické části). V práci použijeme metodu pozorování při návštěvách a rozhovorech v chráněných dílnách a následně metody popisu. Pomocí analýzy budou zkoumány poskytnuté dokumenty a účetní výkazy dílen, kdy nejprve rozložíme zkoumaný jev efektivitu na jednotlivé oblasti

12 fungování dílny. Poté použijeme metodu měření výpočet vybraných ukazatelů. Hodnoty ukazatelů ohodnotíme pomocí srovnání, k verifikaci hypotéz nám pak bude nápomocná syntéza

13 TEORETICKÁ ČÁST 1 FENOMÉN ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ Obsahem první kapitoly je charakteristika pojmu osoba se zdravotním postižením, stručný náhled na změny v přístupu společnosti k těmto osobám a na vývoj pojmového aparátu, který je v této souvislosti používán. V práci nás zajímá především pracovní stránka života zdravotně postižených, proto se v dalším textu věnujeme ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech i v české legislativě. V závěru kapitoly objasníme pojem ucelená rehabilitace, jejíž výraznou složkou je pracovní rehabilitace. Právě ta je pro osoby se zdravotním postižením prostředkem k získání pracovního uplatnění. 1.1 Osoba se zdravotním postižením Vývoj přístupu ke zdravotně postiženým a užívané pojmy Vnímání zdravotně postižených společností procházelo různými změnami a spolu s ním i pojmy, kterými byli tito lidé označováni. Ve 20. století jsme pak svědky snah o institucionalizaci pojmů souvisejících se zdravotně postiženými, jak ze strany různých mezinárodních organizací, tak na národní úrovni. Tyto snahy byly důležité pro získání vhodného aparátu, který by byl univerzálně platný a zároveň nebyl stigmatizující. Původně bylo postižení hodnoceno jednostranně jako důsledek vrozených či získaných vad či poruch. Obecně byla snaha poskytnout těmto obětem tragických událostí určitou kompenzaci za to, co je postihlo. 1 Hovořilo se o invaliditě, invalidech, defektech apod. Zásadní změna nastala rozšířením individuálního modelu invalidity o tzv. sociální model. Podle prvního z nich invalidita vzniká na základě zdravotního postižení jedince, kterému musí být poskytovány speciální sociální služby. Podle sociálního modelu však podstata problému spočívá spíše v neschopnosti společnosti odstranit bariéry bránící lidem se zdravotním postižením vést nezávislý život. Model zdůrazňuje integraci do zdravé společnosti. Celkové postavení postiženého pak vyplývá z obou z uvedených modelů. 2 Pod vlivem změny přístupu Světová zdravotnická organizace definuje a klasifikuje roce 1980 nové základní pojmy, označující funkční změny následkem zdravotního postižení: 3 Vada, porucha (Impairment) je jakákoliv ztráta nebo abnormalita psychické, fyziologické nebo anatomické stavby či funkce. Jde o vnější projev bez ohledu na skutečný dopad na funkční schopnosti postiženého či jeho začlenění do běžného prostředí. Podle klasifikace WHO se rozlišují např. poruchy intelektu, psychiky, řeči, sluchu, zraku, vnitřních orgánů, kostry, znetvořující poruchy aj. Postižení, disabilita, změněná schopnost (Disability) je jakékoli omezení nebo ztráta schopnosti vykonávat činnost způsobem nebo v rozsahu, který je pro člověka 1 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s KOTRUSOVÁ, M. Politika zaměstnanosti ve prospěch zdravotně postižených v zemích Evropské unie v posledním desetiletí. 2002, s Dokument vydaný Světovou zdravotnickou organizací má název International Classifcation of Impairments, Disabilities, and Handicaps, neboli Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění (VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s. 23)

14 považován za normální. Jedná se o funkční změny vyplývající z poruchy, metodou určení je funkční vyšetření. V klasifikaci WHO se rozlišuje např. disabilita v chování, v komunikaci, v pohybu, v péči o sebe apod. Znevýhodnění (Handicap) je omezení vyplývající pro daného jedince z jeho vady nebo postižení, které ztěžuje nebo znemožňuje, aby naplnil roli, která je pro něj (s přihlédnutím k jeho věku, pohlaví a sociálním a kulturním činitelům) normální. Handicap je funkcí vztahu mezi postiženým a jejich okolím. Handicap se nemusí vždy projevit. Záleží na tom, zda dochází ke střetu s kulturními, fyzickými nebo sociálními bariérami, které postiženým brání účastnit se normálního života. Handicap může vzniknout např. v orientaci, ve fyzické soběstačnosti, v pohyblivosti, v pracovním uplatnění apod. 4 Pojmy byly velmi kladně přijaty jako praktické a moderní a dokonce vstoupily s předstihem do legislativy některých zemí. K označení osoby se v posledních letech dává přednost před jinak přijatelným označením zdravotně postižený spojení osoba (člověk) se zdravotním postižením 5, aby byl odstraněn jakýkoliv možný negativní nádech. Je to důsledkem uplatňování nové zásady people first (nejprve lidé), tedy, že všichni jsme především lidé, s různými vlastnostmi, z nichž jednou může být i zdravotní postižení. Navrhuje se i pojem osoby se speciálními potřebami. Stejně tak se používá výraz nevidomý namísto slepý a neslyšící namísto hluchý. Přijatelný není ani výraz handicapovaný, protože stupeň handicapu závisí na funkci společnosti. Lékaři a další pracovníci ucelené rehabilitace přechází od pojmu pacient k pojmu klient, který je spojen s představou aktivnější osoby a rovnoprávnějšího vztahu. V následujícím textu budeme proto používat pojem osoba se zdravotním postižením a pro zestručnění zkratku OZP Typy postižení a počet osob se zdravotním postižením v České republice Pod pojmem zdravotní postižení si lidé většinou představují jeho jasné, viditelné projevy, např. osobu na invalidním vozíčku nebo mentálně retardované dítě. Zdravotním postižením se ale rozumí i různá onemocnění vnitřní, jako je např. diabetes, nemoci pohybového ústrojí, nemoci srdce aj. Zdravotní postižení tedy může být vrozené, nebo získané (nemocí nebo úrazem). Z hlediska typu postižení pak rozeznáváme tyto hlavní skupiny: 6 Tělesně (motoricky) postižení: Jedná se především o poruchy hybného ústrojí. Příčinami mohou být např. stav po cévní mozkové příhodě, následky poranění míchy, stavy po poranění mozku, amputace, dětská mozková obrna, muskulární dystrofie, poruchy růstu aj.) Zrakově postižení: nevidomí a slabozrací na podkladě úrazů i degenerativních onemocnění. Sluchová postižení: neslyšící a nedoslýchaví buď od narození, nebo v průběhu života. 4 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s VOTAVA, J. a kolektiv, Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. 2005, s

15 Postižení vnitřními chorobami (někdy označovanými jako civilizační nemoci): kardiaci, astmatici, osoby se selháváním ledvin, onkologičtí pacienti, diabetes aj. Mentální postižení (retardace): Od mládí existující snížené rozumové schopnosti různého stupně o známé (Downův syndrom) či neznámé příčině, autismus. Demence čili zrychlený úbytek rozumových schopností ve starším věku (Alzheimerova nemoc). Psychiatričtí pacienti: schizofrenie, endogenní deprese). Samostatné těžší poruchy řeči, často jsou kombinovány s jiným postižením. Kombinovaná a další postižení: nejčastěji se jako kombinovaná postižení uvádějí ta, kde se mentální postižení přidružuje k jinému, např. tělesnému či zrakovému. V tabulce pak vidíme příklady posuzování zdravotních postižení podle Mezinárodní klasifikace vad, postižení a znevýhodnění: Tabulka č. 1: Význam jednotlivých kódů mezinárodní klasifikace jazyková Porucha Disabilita Handicap v řeči sluchová ve slyšení v orientaci zraková ve vidění ve fyzické nezávislosti motorická v oblékání v pohyblivosti v chůzi psychologická v chování v integraci do společnosti Pramen: ŠŤASTNÝ, J. Aplikace individuálních přístupů v péči o zdravotně postižené. 1996, s. 19 Podle definice zdravotního postižení užívané v jednotlivých zemích se odhaduje počet zdravotně postižených na 5 až 19% celkové světové populace. Přesný statistický údaj o počtu OZP celkem a podle typu jejich postižení v České republice neexistuje, ačkoliv již od počátku 90. let se hovoří o nutnosti vytvoření databáze, která by sloužila jako podklad pro legislativní a další činnost v souvislosti s pomocí OZP v integraci do společnosti. Již v r o této potřebě hovoří Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit 7, která uvádí počet OZP přibližně , z toho těžce postižených. Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením 8 z r pak hovoří asi o občanech se zdravotním postižením v České republice. 7 Úřad vlády. Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit [on line]. [cit ]. Dostupný na WWW: < http: / /> 8 Úřad vlády. Národní plán pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. [on line]. [cit ]. Dostupný na WWW: </

16 1.2 Vývoj pojmosloví v České republice a jeho ukotvení v české legislativě Od občana se změněnou pracovní schopností k osobě se zdravotním postižením Pojem občan se změněnou pracovní schopností byl do československých právních norem zaveden v 50. letech 20. stol. a úzce souvisel s dříve užívanými pojmy invalida a invalidní občan. Podle literatury 9 zabývající se vývojem pojmosloví v souvislosti s postiženými v České republice se pojmem invalidé začali označovat zdravotně postižení v legislativě nově vzniklého československého státu po r Invalidita byla rozlišována na invaliditu při pracovním úrazu a na invaliditu z obecných příčin. Pojem se používal v normách o pojištění a o odškodnění vzniklé invalidity. Nová definice byla stanovena s příchodem jednotného pojištění pro všechny socialistickým zákonem z r Za invalidu byl označen pojištěnec, u kterého došlo ke ztrátě či podstatnému poklesu výdělku jako důsledku trvale nepříznivého zdravotního stavu. Postupně byly prováděny změny upravující výši možného výdělku při invaliditě a také došlo k rozdělení invalidity na dva stupně plné a částečné. V r je definován pojem občan se změněnou pracovní schopností. 11 Hlavním důvodem vedoucím ke změně pohledu na pracovní schopnosti invalidů byla snaha o začlenění co nejvíce invalidních občanů do pracovního procesu, samozřejmě v rámci možností vyplývajících z jejich zdravotního stavu. 12 Nutno říci, že pojem občan se změněnou pracovní schopností (dále jen občan se ZPS) byl českým unikátem. V právních úpravách ostatních zemí tento pojem splývá s pojmem občan invalidní. V České republice se zachoval až do r V poslední právní normě, kde se pojem vyskytoval, zněla jeho definice takto: Občanem se změněnou pracovní schopností je občan, který má pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav podstatně omezenou možnost pracovního uplatnění, popřípadě přípravy k pracovnímu uplatnění; občany se změněnou pracovní schopností jsou též poživatelé důchodů podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, pokud jim zachovaná pracovní schopnost dovoluje pracovní uplatnění nebo přípravu pro toto uplatnění. Občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením je občan, který má mimořádně omezenou možnost pracovního uplatnění včetně přípravy k němu a může se uplatnit jen ve zcela úzkém okruhu zaměstnání, popřípadě v zaměstnání za mimořádně upravených pracovních podmínek. 13 Problémem bylo, že ve skupině občané se ZPS byli zahrnuti i ti, jejichž postižení neovlivňovalo jejich postavení na trhu práce, ani výkon jejich profese. Občané se ZPS byly v mnoha případech lidé s minimálními obtížemi. Mnoho uživatelů invalidního důchodu nemělo statut ZPS, znamenalo to, že nejsou práce schopni, a stát se tak necítil povinen starat 9 SPIRIT, M. Občané se změněnou pracovní schopností v obchodních organizacích.1993, s Jednalo se o zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění. 11 Zákonem č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení. 12 Československo se o zapojení invalidů do pracovního procesu snažilo již od konce druhé světové války, kdy se potýkalo s výrazným nedostatkem pracovní síly jako důsledku válečných útrap. V 50. letech šlo o neustále se zvyšující potřebu státu v oblasti zdrojů pracovních sil, které měly provést přestavbu národního hospodářství na socialistické. 13 Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů ( 21) - zrušen

17 se o naplnění jejich práva na zaměstnání. Termín ZPS je problematický také proto, že vymezuje osoby s postižením negativně. Jedním z hlavních důvodů ke změně pojmosloví v legislativě byla neslučitelnost s pojmoslovím Evropské unie. V roce 2004 začíná platit nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 14, který nahrazuje pojem občan se změněnou pracovní schopností a občan se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením pojmem osoba se zdravotním postižením. Osoba se zdravotním postižením je pak definována následovně: Za osoby se zdravotním postižením jsou automaticky uznány fyzické osoby, které jsou:... orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením), orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními. 15 Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením v závislosti na přiznaném plném či invalidní důchodu, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Na vlastní žádost jsou pak osobami se zdravotním postižením ty osoby, které jsou:... rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoby zdravotně znevýhodněné ) Pojem invalidita v současné české legislativě S pojmem osoba se zdravotním postižením těsně souvisí pojem invalidita. Invaliditu (plnou či částečnou) definuje Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a na jejím základě přiznává plný či částečný invalidní důchod: Pojištěnec je plně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: o poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti 17 nejméně o 66 % o je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek. 18 Pojištěnec je částečně invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: o poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33 %... o jestliže mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky Dále jen jako zákon o zaměstnanosti. 15 Zákon o zaměstnanosti, Zákon o zaměstnanosti, Za soustavnou výdělečnou činnost se považuje činnost vykonávaná tak, že výdělek z ní je stálým zdrojem příjmu, a to i když tato činnost nezakládá účast na důchodovém pojištění. 18 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

18 Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podle zákona považuje... nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. 20 Při určování poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pojištěnce se vychází z jeho zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření a z jeho schopnosti vykonávat práce odpovídající zachovaným tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k výdělečným činnostem, které vykonával předtím, než k takovému poklesu došlo, a k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující schopnost výdělečné činnosti pojištěnce, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, a schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával. 21 Plnou i částečnou invaliditu posuzují lékaři okresních správ sociálního zabezpečení, příslušných podle místa trvalého pobytu posuzovaného občana, při zjišťovacích a kontrolních lékařských prohlídkách. Musí přitom vycházet z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů. K prokázání plné invalidity pro účely zaměstnávání těchto osob slouží rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o přiznání plného invalidního důchodu nebo o uznání plné invalidity, není-li důchod přiznán z důvodu nesplnění potřebné doby pojištění, anebo potvrzení České pošty o vyplácení důchodu Osoba zdravotně znevýhodněná Osobou se zdravotním postižením je i osoba zdravotně znevýhodněná, kterou definuje zákon o zaměstnanosti takto: Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 22 Jde o osoby, které nejsou poživateli plného ani částečného invalidního důchodu. Mají lehčí zdravotní postižení, které nezpůsobuje ani 33 % pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Přesto tito lidé mohou potřebovat podporu na trhu práce. Podle předchozí právní úpravy se jednalo o osoby se změněnou pracovní schopností (bez invalidního důchodu). Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. 20 Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, Způsob posouzení a procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Součástí této vyhlášky je i okruh zdravotních postižení umožňujících soustavnou výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek ( v příloze č. 3 této vyhlášky, např. úplná i praktická nevidomost obou očí, amputační ztráta obou dolních nebo obou horních končetin, střední mentální retardace) a okruh zdravotních postižení značně ztěžující obecné životní podmínky (v příloze č. 4 této vyhlášky). 22 Zákon. o zaměstnanosti,

19 Pro názornost uveďme následující schéma: Graf č. 1: Kdo je osobou se zdravotním postižením Osoby se zdravotním postižením Osoby plně invalidní = osoby s těžším zdravotním postižením Osoby částečně invalidní Osoby zdravotně znevýhodněné Pramen: vlastní konstrukce na základě zákona o zaměstnanosti Vzhledem k tomu, že zdravotní stav není neměnný a může se měnit i kvalifikace zdravotně postižené osoby, stanovuje lékař Okresní správy sociální zabezpečení (OSSZ) podle individuální situace posuzované osoby kontrolní lékařskou prohlídku, při které se zdravotní stav a pracovní potenciál znovu posoudí. Kontrolní lékařskou prohlídku mohou OSSZ provést např. i z podnětu úřadů práce. 1.3 Zakotvení práv zdravotně postižených osob Často se setkáváme s názorem, že úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o své nejslabší členy. Ve 20. a 21. století můžeme konstatovat zlepšení přístupu k postiženým, což lze deklarovat snahou o formální ustanovení jejich práv v mezinárodním i národním měřítku. Pod vlivem událostí 20. století vznikla v jeho průběhu řada mezinárodních dokumentů deklarujících obecně lidská práva. Některé z nich obsahují ustanovení o zranitelných skupinách obyvatelstva, avšak práva zdravotně postižených osob začala být výslovně deklarována až od 70. let 20. století. Od této doby je patrné úsilí o vytvoření speciálních dokumentů, které by akcentovaly skutečnost, že lidská práva zdravotně postižených musí být chráněna a prosazována prostřednictvím mezinárodních dokumentů, zákonů, smluv i programů. Je to především díky tomu, že mezinárodní společenství nabyla přesvědčení, že práva postižených nejsou dostatečně naplňována a tyto osoby jsou diskriminovány. Postižení trpí často fenomény jako jsou např. zanedbání, nevědomost, zaujatost a falešné předsudky, stejně jako vyloučení, odlišování nebo segregace. Ty jim pak zabraňují realizovat na stejné úrovni s ostatními svá lidská práva Ukotvení práva na zaměstnání v mezinárodních dokumentech Oblast zaměstnávání je jednou z těch, kde se diskriminace z důvodu zdravotního postižení vyskytovala vždy a velmi výrazně. Ve většině zemí je míra nezaměstnanosti u zdravotně postižených dvakrát až třikrát vyšší ve srovnání s ostatními. To je způsobeno zejména negativním dopadem tržních sil v demokraticky fungujících společnostech. Povinností státu vůči handicapovaným občanům (podle mezinárodních dokumentů) je přijmout příslušná opatření ke zmírnění nebo překování těchto negativních důsledků a k odstranění překážek integrace

20 Proto zaznamenáváme snahu řady organizací o formulování doporučení státům, jaká opatření mají v této oblasti přijmout. Jmenujme nejvýznamnější z organizací: Organizace spojených národů (OSN) a její sdružené organizace a orgány, Mezinárodní organizace práce (ILO), Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a osvětu (UNESCO), Světová zdravotnická organizace (WHO), Rehabilitation International (RI) nebo Disabled Peoples International (DPI) 23. Literatura 24 uvádí, že první mezinárodní konference o legislativě týkající se zdravotně postižených osob byla pořádána organizací Rehabilitation International v roce 1971 v Římě. Závěry a doporučení této konference svým významem ovlivnily další legislativní vývoj v oblasti ochrany práv zdravotně postižených. Účastníci konference se shodli na tom, že hlavní odpovědnost za rozvoj a poskytování rehabilitačních služeb pro všechny osoby s fyzickým i mentálním postižením nesou vlády jednotlivých států. Každá země by měla přijmout takové zákony, které budou chránit práva všech zdravotně postižených osob a zajistí poskytování vzdělávacích, lékařských, sociálních služeb a služeb v oblasti zprostředkování zaměstnání, které těmto osobám umožní využívat svých práv a plně rozvíjet své schopnosti. Podívejme se nyní na přijímané dokumenty z hlediska zaměstnávání zdravotně postižených, tak jak to uvádí odborná literatura 25. V roce 1975 je na půdě OSN přijat další významný dokument, Deklarace práv zdravotně postižených osob, ve které je kladen zvláštní důraz na právo postižených získat a udržet si zaměstnání odpovídající jejich schopnostem, nebo vykonávat jinou užitečnou, produktivní výdělečnou činnost. O právu na zaměstnání hovoří i Evropská sociální charta, která v části I. Čl. 15 stanoví, že Osoby zdravotně postižené mají právo na přípravu k výkonu zaměstnání a na profesní a sociální readaptaci, bez ohledu na původ a povahu jejich postižení. V části II. je pak toto právo dále specifikováno s ohledem na povinnost signatářských států vytvořit nezbytné záruky pro jeho účinné uplatnění. V podobném duchu hovoří Charta základních sociálních práv pracovníků nebo Doporučení přijímané Mezinárodní organizací práce, např. Doporučení o pracovní rehabilitaci zdravotně postižených (č.99), které bylo přijato již v roce V roce 1983 Mezinárodní organizace práce přijímá Úmluvu č. 159 o pracovní rehabilitaci 26 a zaměstnávání zdravotně postižených. Jejím cílem bylo zajištění stejných příležitostí a stejného zacházení všem zdravotně postiženým v souvislosti s výkonem zaměstnání. Možnost získání vhodného zaměstnání či udržení stávajícího je účelem pracovní rehabilitace. Povinností každého členského státu pak je vhodnou vnitrostátní politikou tuto rehabilitaci provádět, včetně vyškolení specializovaných poradců pro pracovní rehabilitaci. Na Světové konferenci o lidských právech, uspořádané v roce 1993 ve Vídni, byl připraven návrh Standardních pravidel pro vyrovnání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, které následně schválilo Valné shromáždění OSN. Ačkoli Pravidla nejsou právně závazná, organizace doufají, že pokud budou aplikována velkým počtem států, stanou se mezinárodním 23 RI možno přeložit jako Mezinárodní organizace pro rehabilitaci, DPI jako Mezinárodní organizace postižených osob vlastní překlad. 24 VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s VYSOKAJOVÁ, M. Hospodářská, sociální, kulturní práva a zdravotně postižení. 2000, s , 35-37, citace uváděné v této kapitole jsou převzaty ze jmenované publikace. 26 Pracovní rehabilitace je proces podpory osoby se zdravotním postižením v její snaze nalézt pracovní uplatnění. Může zahrnovat poradenství, vzdělávání, vyhledávání potenciálních zaměstnavatelů aj