Krize: Skončí dobrý byznys s odpadky?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krize: Skončí dobrý byznys s odpadky?"

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE ÚNOR 2009 HLAVNÍ TÉMA ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ZAOSTŘENO NA VELETRHY, KONFERENCE A SEMINÁŘE Rozhovor s hejtmanem Zlínského kraje Přehled nejdůležitějších akcí v regionech O datových schránkách se Zdeňkem Zajíčkem Krize: Skončí dobrý byznys s odpadky? JEŠTĚ NEDÁVNO MORAVSKÝ A ČESKÝ TRH ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ PŘIPOMÍNAL SPÍŠ JEDNO VELKÉ SMETIŠTĚ S POČETNÝM HEJNEM KOHOUTŮ. ŽÁRLIVĚ SI STŘEŽILI SVÁ ZÁJMOVÁ ÚZEMÍ A MLSNĚ KOUKALI PO SOUSEDECH. Morava Nyní se situace zmûnila. Odpadové firmy bojují o pfieïití a netrpûlivû ãekají na to, aï se pfieïene vichfiice jménem hospodáfiská krize. Finanãní krize dopadla i na druhotné suroviny z odpadû. T ká se to pfiedev ím razantního sníïení cen pfiedev ím u papíru, plastû a kovû, uvedl v konn fieditel âeské asociace odpadového hospodáfiství Petr Mûchura. A moravská mûsta a firmy zaãínají poci- Èovat nepfiíjemné dûsledky. Zatímco pfied Vánocemi jim firmy za vytfiídûn papír nabízely peníze, dnes je posílají s balíky papíru pryã. Nebo si za uskladnûní nechají zaplatit. NemÛÏeme se chovat jinak. Ceny se u nûkter ch druhû propadly oproti loàskému roku na desetinu. Teì jsem dostal z Rakouska nabídku, Ïe od nás odkoupí smûsn papír za cenu mínus deset euro, upozornil na kritickou situaci jednatel firmy Remat Jaroslav Dobe. Kraje a mûsta teì mají nesnadn úkol: Zajistit, aby lidé mûli chuè dál tfiídit a neplnili své popelnice odpadem, kter by jinak vytfiídili. Apelujeme na starosty a svozové firmy, aby pád tohoto systému nedopustili, fiíká vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Zlínského kraje Alan Urc. Ve spolupráci se starosty obcí, svozov mi firmami a spoleãností EKO-KOM, která je garantem tfiídûného dopadu, chce kraj zachovat stávající systém a sníïit negativní dopady na Ïivotní prostfiedí. Začarovaný kruh Od ledna jsme proto zv ili odmûny obcím za tfiídûní odpadu a hledáme nová odbyti tû pro vyuïití odpadû. Chceme pfiekonat krizi a zachovat stávající systém tfiídûní odpadû v obcích, kter patfií bezesporu k nejlep ím v Evropû, uvedla mluvãí spoleãnosti EKO-KOM árka Nováková. Podle vedoucího oddûlení odpadového hospodáfiství na brnûnském magistrátu Josefa âerného je ale napfiíklad pro Brno stále v hodné vytfiídûn odpad odváïet firmám. Likvidace tuny komunálního odpadu v popelnicích je totiï pro nás stále mnohem draï í, neï kdyï odpad odvezeme zpracovatelûm. Navíc za odvezen vytfiídûn odpad dostáváme dotace, uvedl âern. Stále jsme v plusu. Podle pfiedsedy pfiedstavenstva firmy van Gansewinkel Pavla Ivanyiho bude ale Brno brzy ostrovem mezi moravsk mi mûsty a obcemi. Nûkter m z nich se totiï uï teì nevyplatí kontejnery sesypávat a odvá- Ïet do areálû, které mají tfiídící linky. KdyÏ napfiíklad pfiivezly obce firmû Van Gansewinkel tunu smûsn ch PET lahví pfied Vánocemi, dostaly za ni tisíc korun. Dnes musí zaplatit ze svého rozpoãtu za tunu dva tisíce. A k tomu si musí pfiipoãítat je tû náklady za dopravu. RozjíÏdí se tak zaãarovan kruh. Hospodáfiství nemá takovou v konnost jako dfiív, prûmysl produkuje ménû odpadû. Firmy mají men í zakázky. Navíc jim nikdo nechce vykupovat vytfiídûn odpad. Obcím proto zvy ují poplatky, ty ve sv ch rozpoãtech na takové v daje nemají peníze. Pokud se tedy je tû pfied rokem mluvilo o tom, Ïe za nelichotiv m pojmem popeláfii se skr val byznys s dvaceti miliardami korun, dnes toto ãíslo kleslo aï o jednu tfietinu. I odpadové firmy proto musí propou- tût a krátit své v daje. Opatfiení v na í firmû jsou provozní. Vyhledáváme dal í synergie mezi poboãkami, snaïíme se více vyuïívat noãních dálkov ch pfievozû. Omezili jsme stav zamûstnancû a zru ili jsme smlouvy pro agenturní zamûstnance, uvedl Iványi. Delegace budou spát v rodinách Star Poddvorov Ztrapníme se pfied celou Evropou nebo se neztrapníme? Takovou otázku si dnes kladou lidé ze Starého Poddvorova na Hodonínsku. Do vesnice má totiï v polovinû ãervna dorazit dvû stû edesát delegátû Evropské charty venkovsk ch obcí. Devût set lidí z obce se ale obává, Ïe setkání skonãí fiaskem. PfiestoÏe Star Poddvorov bude v dobû ãeského pfiedsednictví jako jedin reprezentovat ãeské a moravské vesnice, od státu nezískal témûfi Ïádnou podporu. Vlastnû ani nevím, proã se b val starosta upsal na seznam Charty. Teì máme jen problémy. PÛvodnû jsme spoãítali, Ïe nás akce bude stát více neï dva a pûl milionu korun. Rozpoãet jsme museli ale osekat na minimum. Vzdali jsme se my lenky, Ïe pfied sjezdem opravíme kulturní dûm. Pfiesto se teì pohybujeme v ãástce 1,3 milionu korun. Ani na to ale nemáme, povzdechl si místostarosta Starého Poddvorova Josef Rampáãek. Zatímco Brusel pfiislíbil asi 420 tisíc korun, Ministerstvo pro místní rozvoj pfiidalo padesáti tisícovou dotaci. Pfiitom jen ubytování a doprava tak velkého poãtu lidí stojí témûfi ãtyfii sta tisíc korun. Dal í statisíce musí obec vyãlenit na jídlo. Proto zatím místní lidé poãítají s tím, Ïe ubytují své hosty u sebe doma a zfiejmû i zadarmo. Takov ch ale není mnoho. Jsem py ná na to, Ïe na e malá vesnice uspofiádá tak v znamné setkání. Rádi ubytujeme ãleny delegace u nás doma. Celé horní patro máme volné. Vyspí se tam est lidí. A pokud bude potfieba nebudeme chtít Ïádné peníze, uvedla Marie Pichlerová. Podobnû jako ostatní rodiny i Pichlerovi poãítají s tím, Ïe pokud bude nejhûfi hosty pohostí i jídlem. Pfiekládat nám bude vnuk, dodala Pichlerová. Pokraãování na stranû 10 Luhačovice odstartovaly evropské akce na Moravě. Další bude v Brně Luhaãovice Vlající vlajky Evropské unie, opraven Spoleãensk dûm, bezpeãnostní opatfiení. Luhaãovice se od dvaadvacátého ledna staly na dva dny místem, kam se strhla pozornost celé Evropy. Do lázeàského mûsta se totiï sjeli ministfii práce a sociálních vûcí evropské sedmadvacítky. V ãele zasedacího stolu sedûl ãesk ministr Petr Neãas. Dorazil i evropsk komisafi pro zamûstnanost Vladimír pidla. Podle Neãase mûlo neformální setkání úspûch. Ministfii byli nad eni. Velmi se jim u nás líbilo. OceÀovali malebnost místa, ale také pohostinnost lidí. Doufám, Ïe se sem fiada z nich vrátí i ve svém volném ãase soukromû, na náv tûvu, vyjádfiil se Neãas. Podle odborníkû na cestovní ruch má takováto reklama pro region v znam. Pokud akce dopadne stejnû dobfie jako v Luhaãovicích, turisté si tuto informaci zapamatují. A to i pfiesto, Ïe zábûry z Luhaãovic pûsobily kvûli de ti a zimû pochmurnû. Turisté rádi zavítají do míst, která získají punc dûleïitosti. Navíc Luhaãovice ukázaly, Ïe jsou vhodn m místem pro kongresovou turistiku, míní mluvãí CzechTourism Filip Remenec. Vláda ale ani mûsíc po skonãení akce nemá spoãítáno, kolik tento punc stál korun. Jediné, co zatím zvefiejnila, je náklad za pronájem budovy Spoleãenského domu. Sály mûla k dispozici uï mûsíc pfied startem setkání. Spoleãnost Láznû Luhaãovice jim poslala fakturu na tfii a pûl milionu korun. Podle Neãase ale pfiesto patfiila akce k tûm levnûj ím. Toto jednání jsme je tû zkrátili. Podobná neformální setkání jsou je tû del í, poãty zúãastnûn ch delegací jsou je tû vy í. Cel program jsme spí e omezili a uãinili skromn m, dodal Neãas. Doprovodn program organizoval Zlínsk kraj a podle hejtmana Stanislava Mi áka mûl ministrûm pfiedstavit zejména lidi, ktefií v regionu Ïijí. Snoubí se v nás vala ská pracovitost, hanácká rozváïnost a slováck temperament. Kde jinde takovou kombinaci najdete, uvedl Mi ák. Podobn ch neformálních setkání se v âeské republice uskuteãní v roce 2009 ãtrnáct, z nichï jen jedna se je tû bude konat na Moravû. Do Brna se na konci kvûtna sjedou ministfii zemûdûlství. V Brnû na neformální radû budeme diskutovat o jednom z dûleïit ch témat jak bude tato politika vypadat po roce 2013, sdûlil ãesk ministr zemûdûlství Petr Gandaloviã. Více na dvoustranû 8 9

2 ÚNOR 2009 STRANA 2 ODPADY V KRAJÍCH SKLÁDKY V KRAJÍCH Zlínský kraj: 7 skládek 1. Zlín 2. Zdounky 3. Bystřice pod Hostýnem 4. Otrokovice 5. Slavičín 6. Valašské klobouky 7. Prakšice Jihomoravský kraj: 13 skládek 8. Březová 9. Velké Pavlovice 10. Šlapanice 11. Žabčice 12. Kyjov 13. Mutěnice 14. Brno-Černovice 15. Vyškov-Kozlany 16. Klobouky u Brna 17. Strážnice 18. Rešice 19. Boskovice 20. Vysočany Vysočina: 24 skládek 21. Bukov 22. Petrůvky 23. Černovice 24. Golčův Jeníkov 25. Přibyslav 26. Žirovnice 27. Božejov 28. Nová Cerekev 29. Častrov 30. Čejov 31. Horní Ves 32. Nový Rychnov 33. Senožaty 34. Zajíčkov 35. Želiv 36. Jihlava (2x) 37. Pacov 38. Chotěboř 39. Světlá nad Sázavou 40. Pelhřimov 41. Vlkov 42. Petráveč 43. Věchnov Moravskoslezský kraj: 22 skládek 44. Životice 45. Bohumín 46. Řepiště 47. Horní Suchá 48. Chebičov 49. Holasovice 50. Panské Nové Dvory 51. Horní Benešov 52. Rejchartice 53. Slezská Ostrava 54. Ostrava - Hrušov 55. Staříč 56. Markvartice 57. Dolní Benešov 58. Nové Těchanovice Olomoucký kraj: 18 skládek 59. Lipník nad Bečvou 60. Bělotín 61. Medlov 62. Mrslesy 63. Javorník 64. Bohuňovice 65. Hrabová 66. Opatovice u Hranic 67. Osek nad Bečvou 68. Senice na Moravě 69. Veselíčko 70. Žulová 71. Němčice nad Hanou 72. Hradčany 73. Rapotín 74. Zlaté Hory 75. Supíkovice 76. Přerov-Žeravice Morava: 80 skládek odpadu 80 SKLÁDKA ODPADU SPALOVNA NEKOMUNÁLNÍHO ODPADU SPALOVNA KOMUNÁLNÍHO ODPADU JIHLAVA Kraje potřebují další spalovnu NUTNĚ POTŘEBUJEME SPA- LOVNU. JINAK BUDEME ZA NĚKOLIK LET ZAVEZENÍ ODPADKY. To zaznívá ze dvou moravsk ch krajû. Vyrábût teplo z odpadkû sv ch obyvatel chce vedení Kraje Vysoãina i Moravskoslezského kraje. Druh zmiàovan region uï od roku 2005 pfiipravuje s jednotliv mi mûsty plán na vybudování spalovny. Na konci ledna kraj dokonce Ostravû, Opavû, Karviné, Fr dku-místku a Havífiovu prodal ãást akcií, aãkoli je tû vûbec neví, zda zaãne stavût. Podle plánu má nové takzvané integrované centrum vyuïívání komunálního odpadu vzniknout v roce 2015 na místû b valého dolu Barbora na Karvinsku. Na jeho pfiípravû teì pracuje stejnojmenná krajem zaloïená akciová spoleãnost. Ta zpracuje dokumentaci pro územní rozhodnutí a hodnocení vlivu na Ïivotní prostfiedí. Chybí jediné: sehnat potfiebn ch pût miliard korun. A je jasné, Ïe v následujících nûkolika letech to jen tak snadné nebude. Se státní podporou vedení kraje poãítat nemûïe. Vláda se totiï rozhodla, na rozdíl od sousedních zemí, Ïe na v stavbu spaloven komunálního odpadu nepfiispûje ani korunou. 18 V âesku není zakázané postavit spalovnu. My ale takovou stavbu nepodporujeme z vefiejn ch zdrojû. Dotace musí smûfiovat k prioritním formám nakládání s odpady prevenci vzniku odpadû a jejich materiálovému vyuïití. Proto podporujeme tfiídûní a následnou recyklaci, reaguje na poïadavky Moravskoslezského kraje mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Tento postoj se ale nelíbí zástupcûm mûst, ktefií v odpadech vidí zajímav zdroj energie. Je nelogické, Ïe na jedné stranû ze zemû dob váme uhlí a na druhé stranû nákladnû zahrabáváme odpad s bohat m energetick m potenciálem, uvedl vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Moravskoslezského kraje Tomá Kotyza. Deset a půl milionů tun odpadu Ten také upozoràuje na to, Ïe pokud se v Moravskoslezském kraji nezaãne stavût spalovna, budou muset nûkteré regiony vytvofiit krizové scénáfie. Jen komunálního odpadu se vozí v Moravskoslezském kraji na skládky pfies 450 tisíc tun, a to jsou opravdové velehory OSTRAVA OLOMOUC BRNO ZLÍN Skládky odpadu, spalovny nekomunálního a komunálního odpadu v jednotliv ch moravsk ch krajích INZERCE odpadkû. Napfiíklad v Ostravû je jiï kapacita mûstské skládky kriticky naplnûná, nicménû odpadu neub vá, doplnil Kotyza. Podle nûj se ale kraj nemusí aï tolik spoléhat na pomoc od státu. O projekt spalovny mají zájem i soukromí investofii. Dosud v ak neprobûhla diskuse o konkrétních podmínkách ani pfiípadné v stavbû ãi provozu zafiízení, fiekl Kotyza. Zájem soukromníků Pokud by se Moravskoslezskému kraji podafiilo svûj plán dotáhnout do konce, stal by se region ãtvrt m místem v âesku, kde by fungovala spalovna komunálního odpadu. A pokud by mûla jejich spalovna podobnou kapacitu jako má brnûnská, pak by se v Moravskoslezském kraji mohlo energeticky vyuïít témûfi ãtyfiicet procent odpadu, kter doposud konãí na skládkách. Napfiíklad v Jihomoravském kraji se nyní zuïitkuje osmnáct procent odpadkû z domácností. Mûstská firma SAKO Brno pfiedpokládá, Ïe v ãervnu 2010, kdy dokonãí rekonstrukci provozu, to bude dvakrát tolik. Podobn problém fie í i vedení Kraje Vysoãina. Tam ale mûïou poãítat s pomocí Jihomoravského kraje. Brnûnská spalovna totiï pfiedpokládá, Ïe v jejich kotlích budou hofiet i odpadky z Vysoãiny. Tento plán má ale jednu podmínku: obcím a firmám z Vysoãiny se musí vyplatit odpady do Brna pfiivést. A jaké mnoïství odpadkû vlastnû konãí na osmdesáti moravsk ch skládkách? Za rok v echny kraje vyprodukují témûfi deset a pûl milionû tun odpadu. Témûfi dvacet procent z tohoto ãísla tvofií odpad z domácností. Ten lidé je tû z padesáti procent vytfiídí. Ve vût inû krajû pak zbytek konãí na skládkách. Pouze v Jihomoravském kraji díky spalovnû zahrnou bagry estasedmdesát procent komunálního odpadu do zemû. Zbytek vyu- Ïije spalovna pro v robu tepla. Nejvût ím producentem odpadu je právû Moravskoslezsk kraj. Ten eviduje také nejvíce nebezpeãného odpadu. Napfiíklad oproti Olomouckému kraji je toto ãíslo témûfi ãtyfiikrát vy í. Více neï tfii sta tisíc tun evidujeme jako nebezpeãn odpad. Do této kategorie patfií napfiíklad kaly z hutní v roby. A ty u nás podniky produkují ve velkém, vysvûtlil Kotyza. V Moravskoslezském kraji na jednoho obyvatele pfiipadá témûfi tfii a pûl tisíce kilogramû odpadu za rok. Oproti tomu ve Zlínském kraji úfiedníci spoãítali, Ïe jeden obyvatel znamená produkci 1634 kilogramû. AKTUÁLNĚ URBIS INVEST: DOPROVODNÁ AKCE EU Brno Urbis invest, mezinárodní realitní veletrh, probûhne opût v Brnû od 21. do 25. dubna. V rámci veletrhu bude pofiádat agentura CzechInvest konferenci Property Invest Czech. Konference se zamûfií pfiedev ím na brownfieldy, prûmyslové zóny a na podnikatelské nemovitosti urãené pro v zkum, v voj a inovaci, prvotfiídní kanceláfiské prostory a vûdeckotechnické parky. Veletrh je oficiální doprovodnou akcí ãeského pfiedsednictví Evropské unie a podle Michala âechury, projektového mana- Ïera VeletrhÛ Brno, pfiedstavuje obrovskou pfiíleïitost pro prezentaci âeské republiky a jejích regionû pro investory a podnikatele. Generální fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy arová dodává: Urbis Invest je jednou z nejlep ích moïností, jak prezentovat investiãní pfiíleïitosti v jednotliv ch regionech stfiední a v chodní Evropy. Na loàském roãníku Urbis Investu se pfiedstavilo na hektarû komerãních nemovitostí pfiipraven ch pro investiãní zámûry. Prezentovali soukromé spoleãnosti i zástupci municipalit z âeska, Polska, Slovenska ale kupfiíkladu i z Ruska nebo Bûloruska. CZECHINVEST DOTUJE ŠKOLICÍ STŘEDISKA Praha Je tû do konce února mají firmy ãas podat Ïádost o dotaci na kolení sv ch zamûstnancû. CzechInvest totiï obnovil pfiíjem registraãních Ïádostí evropského dotaãního programu kolicí stfiediska. Zvy ování kvalifikace pracovníkû je jednou z priorit hospodáfiské politiky a podmínkou pro pfiechod od pfieváïnû v robního zamûfiení ãeské ekonomiky k ekonomice znalostní, k ãinnostem s vy í pfiidanou hodnotou, fiíká Luká Vymûtal, fieditel Divize strukturálních fondû agentury Czech- Invest. Program kolicí stfiediska je urãen pro malé, stfiední i velké podniky, pro podnikatelská sdru- Ïení i nestátní neziskové organizace, které se zab vají kolením zamûstnancû v oblasti zpracovatelského prûmyslu, energetiky, stavebnictví a aktivit spojen ch s informaãními a komunikaãními technologiemi. Podporu z programu lze vyuïít na v stavbu, pofiízení, rekonstrukci ãi modernizaci prostor urãen ch pro vzdûlávání. Pomocí dotace lze investovat také do moderního vybavení v podobû kolicích pomûcek ãi vzdûlávacích programû. Z programu v ak nelze financovat samotné vzdûlávací aktivity. NOVÝ MOST PŘES DŘEVNICI Malenovice V Malenovicích na Zlínsku právû zaãíná v stavba nového mostu. Prvním fiidiãûm most zaãne slouïit jiï v fiíjnu tohoto roku. Nov Ïelezobetonov most s monolitickou pfiedpjatou deskou, kter nahradí ten souãasn, bude stát ãtyfiiaãtyfiicet miliónû korun. Stavba mostu je z pûtaosmdesáti procent zaplacena ze strukturálních fondû Evropské unie, patnácti procenty pfiispûje editelství silnic Zlínského kraje.

3 ÚNOR 2009 STRANA 3 SAKO Brno, a. s. Brněnská spalovna vyrobí dvakrát více tepla HALA PŘIPOMÍNAJÍCÍ GIGANTICKÝ BAZÉN S OSMI SAMOSTATNÝMI VSTUPY. UVNITŘ BAZÉNU NENÍ OVŠEM VODA, ALE JSOU V NĚM UMÍSTĚNY TISÍCE TUN ODPADU Z BRNĚNSKÝCH DOMÁCNOSTÍ. Úspory energií Odpad t Dodané teplo GJ Tyto odpady plní funkci paliva pro v robu tepla, které mûïe dennû zahfiát aï estnáct tisíc lidí. Za rok a pûl teplo z brnûnské spalovny komunálního odpadu dokáïe vyhfiát dvakrát tolik bytû a kanceláfií. Nyní násypku devatenáct let starého kotle naplàují chapadla jefiábu zhruba jedenáct tun odpadu za hodinu. Dennû do betonového bunkru popeláfiská auta vysypou aï tfii sta tun odpadu. Za rok tak ve spalovnû konãí témûfi sto tisíc tun odpadu. Dva moderní kotle dvojnásobek tepla A v sledek? Teplo ve formû páry a témûfi dvacet tisíc tun kváry, která se pouïívá na technické zabezpeãení komunálních skládek. Díky souãasnému provozu spalovny tak dal í mûstsk podnik Teplárny Brno, a. s. u etfií na nákupu aï 25,5 milionû kubíkû zemního plynu roãnû. Tolik paliva je totiï potfieba k v robû stejného mnoïství páry, kterou nabízí brnûnská spalovna. Do roka a pûl se v echna uvedená ãísla dvojnásobnû zv í. Spoleãnost SAKO Brno, a.s. totiï dokonãuje rekonstrukci spalovny v rámci realizace projektu Odpadového hospodáfiství Brno. Spalovna tak bude témûfi celá záfiit novotou. A pfiestoïe budou Úspora oleje tun Úspora plynu 25,5 milionů m 3 Úspora černého uhlí tun prezentováno na příkladu z roku 2007, přepočty provedeny na základě podkladů MPO ČR místo tfií star ch kotlû Ïhnout od ãervna 2010 kotle dva, mûïou se BrÀané tû it na dvojnásobn v kon. Podle ekologû by ani taková expanze nemûla v raznû zneãistit brnûnské ovzdu í. Dodavatel kotlû garantuje, Ïe do vzduchu vypustíme takové mnoïství látek, které odpovídá hodnotû maximálnû sedmdesáti procent emisních limitû pro jednotlivé kodliviny, vysvûtlila pfiedsedkynû pfiedstavenstva mûstské firmy SAKO Brno, a.s. Jana Drápalová. Podle ní bude jedním z hlavních cílû spoleãnosti motivovat okolní obce a firmy k tomu, aby odpad nevozily na skládky, ale do spalovny k energetickému vyuïití. Pfiedpokládáme, Ïe po rekonstrukci sníïíme poplatek za spalné. Za rok a pûl navíc vzroste cena za skládkování a energetické vyuïití se tak stane ekonomicky v hodnûj í. Proto oãekáváme aï dvojnásobn nárûst poptávky, dodala Drápalová. Díky dvou a pûl miliardové investici zaplatí lidé za spálení odpadu o témûfi ãtyfii sta korun ménû neï dosud. Spoleãnost SAKO Brno, a.s. v ak nemusela cel balík penûz vytáhnout z vlastní kapsy. UÏ v roce 2001 zaãala s pfiípravou projektu Odpadové hospodáfiství Brno. Dva roky poté se mohla firma pochlubit ãesk m unikátem: z evropského programu ISPA, urãeného tehdej ím kandidátsk m zemím, získala spalovna tfietí nejvût í ãástku ze v ech pfiedloïen ch a schválen ch projektû. Evropská unie poskytla osma edesát procent z takzvan ch uznateln ch nákladû projektu. Do Brna tak poputuje témûfi osmaãtyfiicet milionû EUR, coï pfiedstavuje témûfi jeden a pûl miliardy korun. Zbytek zaplatí Statutární mûsto Brno, Státní fond Ïivotního prostfiedí a samotná firma SAKO Brno, a.s. Realizace projektu tak mohla v závûru roku 2007 naplno odstartovat. Spalovna bude levnější než skládka Správcem stavby se ve vefiejném v bûrovém fiízení stala brnûnská spoleãnost TENZA, a. s., která má za úkol v zastoupení investora cel projekt rekonstrukce spalovny dovést úspû nû k cíli. V halách spalovny instaluje zhotovitel stavby sdruïení firem SdruÏení CNIM & SIEMENS dva moderní kotle s nov m systémem ãi tûní spalin. KaÏd z nich dokáïe za plného provozu spálit ãtrnáct tun odpadu za hodinu. Uvnitfi spalovací komory bude obrovské horko aï 1100 stupàû Celsia. Pro srovnání: souãasn kotel, kter spálí témûfi stejné mnoïství odpadu, dokáïe dodat páru pouze o teplotû 220 stupàû Celsia. Nové v ak dokáïou vyrobit páru, která bude mít teplotu 400 stupàû Celsia. Ve keré pevné produkty z ãi tûní spalin budou zachyceny na textilních filtrech umístûn ch pfied vstupem do komína. Pfiedpokládáme, Ïe nové Spoleãnost SAKO Brno a.s., za rok a pûl uvede do provozu dva nové kotle. Poplatky za spalování tak zlevní zafiízení zajistí energetické vyuïití pro 224 tisíc tun smûsného komunálního odpadu za rok, uvedla environmentální specialistka firmy SAKO Brno, a.s. Jana Suzová. Za dvû a pûl miliardy korun se ve spalovnû nepostaví pouze dva robustní parní kotle s nov m systémem ãi tûní spalin a turbínou. Souãástí rekonstrukce bude napfiíklad také vybudování dotfiiìovací linky. Na ní bude probíhat tfiídûní odpadu, kter BrÀané roznesli do speciálních barevn ch kontejnerû. Nerecyklovateln spaliteln materiál pak dojede po páse pfiímo do betonového bazénu bunkru s odpadky. SAKO Brno, a.s. mûïe kvalitnû rozdûlen odpad prodat v hodnûji zpracovatelsk m firmám. Efektivnější třídění odpadů V první fázi pfiedpokládáme, Ïe kvalitnû vytfiídíme sklo a papír. PET lahve rozdûlíme podle barev. Poãítáme s tím, Ïe vyuïijeme i jiné druhy plastû, vysvûtlila Drápalová. Mûsto chce zaïádat o dal í dotace, které by zefektivnily souãasn systém tfiídûní odpadu. V Brnû by se také mohlo objevit více kontejnerû na tfiídûn odpad, na la by se vhodná místa a ujednotil se systém svozu. Po rekonstrukci by se mûl také zlep it systém separace Ïeleza a barevn ch kovû ze kváry pomocí speciálních separátorû. A ani kvára by nemûla zûstat pouze odpadem urãen m pro zásyp skládek. Zámûrem spoleãnosti je zaji - tûní takov ch vlastností kváry, aby mohla b t materiálovû vyuïita jako technologick v robek ke stavebním úãelûm, ãímï se bude dále minimalizovat mnoïství odpadû ukládan ch na skládky, dodala Suzová. Drápalová: Rekonstrukce spalovny se vyplatí. Firmy a obce ušetří. DVOU A PŮLMILIARDOVÁ REKONSTRUKCE BRNĚNSKÉ SPALOVNY BUDE ZNAMENAT NEJEN ZLEVNĚNÍ SPALNÉHO. Jana Drápalová, pfiedsedkynû pfiedstavenstva SAKO Brno a. s. Kromû dvojnásobné dodávky tepla budou BrÀané vyuïívat i elektfiinu vyrobenou z jejich vlastních odpadkû. Nejsem fanatick zastánce spaloven. Uvûdomuji si ale, Ïe jsou men ím zlem neï skládky. Nová spalovna navíc pomûïe efektivnûj ímu tfiídûní odpadu, upozoràuje pfiedsedkynû pfiedstavenstva mûstské spoleãnosti Spalovna a komunální odpady Brno a.s. Jana Drápalová. Proã jste se rozhodli investovat do spalovny témûfi dvû a pûl miliardy korun? KdyÏ se v roce 2002 zpracovával plán odpadového hospodáfiství Jihomoravského kraje, tak se uï tehdy poãítalo s tím, Ïe by se v kraji jiï nestavûla Ïádná dal í spalovna komunálního odpadu. Cílem tedy je, aby brnûnská spalovna byla ústfiedním zafiízením celého jihomoravského regionu a také ãásti kraje Vysoãina. ProtoÏe nikdo neoãekává, Ïe se takov obrovsk balík penûz zaplatí z provozu spalovny, jsme rádi, Ïe jsme na tento projekt získali témûfi sedmdesát procent penûz z evropsk ch fondû. Spalovna pfiece vybírá peníze za pfiíjem odpadu a je tû k tomu vyrábí teplo a elektfiinu. Stále by to ale nestaãilo na provoz a splácení tak velkého úvûru. Paradoxem je, Ïe my tady stavíme kotle za evropské ceny, ale âe i platí za nakládání s odpady nûkolikrát men í poplatky, neï je v Evropû bûïné. Proto je nyní v stavba soukromé spalovny utopie. Co tedy nová spalovna obãanûm pfiinese? Na prvním místû pfiinese zlevnûní nakládání s odpady. Spalné totiï klesne aï o ãtyfii sta korun za tunu odpadu. DÛvodem je lep í energetická vyuïitelnost spalovaného odpadu. My pak vyrobíme aï dvojnásobnû více tepla neï dosud. Novinkou bude i elektrick generátor, kter bude dodávat do sítû elektfiinu. Tyto úspory samozfiejmû promítneme do ceny spalného. Ménû nás bude stát také to, Ïe nové kotle uï nebudeme muset tak ãasto odstavovat, abychom je mohli vyãistit. Oproti tûm star m se budou ãistit samy za provozu a technologická odstávka se pfiedpokládá jednou za rok. Bude nov provoz pro koncového zákazníka v hodnûj í neï skládkování? To je ná cíl. NejenÏe klesne cena ve spalovnû, ale navíc, v roce 2010, by uï mûla progresivnû rûst cena za skládkování. Jen letos stoupl poplatek na skládkách ze zákona o sto korun. A to je tû neznáme sumu, kterou navrhne Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pro následující období. Urãitû budeme levnûj í, protoïe uï nyní si skládky vybírají za tunu tisíc korun. Nákladem navíc bude doprava za pfievoz odpadkû. Nyní je nejvût ím zákazníkem spalovny mûsto Brno. Oãekáváte kromû zájmu okolních mûst a obcí narûstající zájem státních organizací, firem a ÏivnostníkÛ? Doufám, Ïe právû pro tuto skupinu budou sluïby spalovny zajímavûj í neï dosud. Tyto organizace by se také mûly stát tûmi, ktefií nové kotle témûfi z poloviny zaplní. UÏ nyní se odhaduje, Ïe firmy vyvezou pouze na levnûj í skládky v okolí Brna padesát aï sedmdesát tisíc tun odpadu za rok. Pro mû je stále nepochopitelné, Ïe Ïivnostníci a firmy v âesku nemusí pfiispívat do systému odpadového hospodáfiství obce. Proto jsem ráda, Ïe je mûïeme zajímavou cenou do tohoto systému nepfiímo zapojit. Na severní Moravû zatím Ïádnou spalovnu nemají. Poãítáte s pokrytím Moravskoslezského a Olomouckého kraje? Se zástupci Olomouckého kraje jednáme o pfiípadném vyuïití spalovny. V ichni si ale uvûdomujeme, Ïe pro obce ze severní Moravy bude nejvût ím problémem drahá doprava. V pfiípadû, Ïe se jim vyplatí odpad odvést na skládku, tak nemají dûvod vozit komunální odpad do Brna. Znamená rekonstrukce také ãistûj í Ïivotní prostfiedí v Brnû? Na jednu stranu odpovím, Ïe je ekologiãtûj í provoz nové spalovny samozfiejm. Na druhou stranu taková odpovûì není zcela jednoznaãná. Dodavatel samozfiejmû garantuje, Ïe ve v ech hodnotách budou parametry do sedmdesáti procent emisních limitû poïadovan ch zákonem. Je logické, Ïe dva nové moderní kotle znamenají také dvojnásobné energetické vyuïívání odpadû, a tím i dvojnásobnou produkci emisí. Spalovna tedy zûstane stále na pfiedních pfiíãkách nejvût ích zneãi ÈovatelÛ? PrÛzkumy, o kter ch mluvíte, sice upozoràují na to, Ïe spalovny vypou tí do vzduchu sledované kodliviny, na druhou stranu uï ale nefiíkají, Ïe jiné v znamné zdroje nemusí a ani nemûfií to, co musíme a dokáïeme my. Do statistik se tudíï nezapoãítávají hodnoty, které jiné, mnohem kodlivûj í provozy, vûbec nehlásí. Souãasná spalovna, navzdory v em obavám, dodrïuje ve keré limity, které musí ze zákona plnit. Navíc jsme je tû pfied zahájením rekonstrukce investovali nûkolik milionû do systému na rozklad oxidû dusíku, vznikajících v procesu spalování.

4 ÚNOR 2009 STRANA 4 ODPADOVÉ HOSPODÁŘ STVÍ KDE ČERPAT Motorové pily, rozbrušovačky, flexky, nakladač, štěpovač, a další nástroje získal starosta pro svou obec díky Fondu soudržnosti. Prostředky získal v rámci svého projektu na sběrný dvůr, jedná se ovšem o nástroje, které mohou být použity všude možně v obci. Do technologické části jsme napsali vše a byli jsme mile překvapeni, že naší dotaci vyhověli úředníci v plné výši. Motorové pily využijí například dobrovolní hasiči pro kácení stromů, říká starosta Hrušovan Miroslav Rožnovský. Hrušovany čerpaly prostředky na sběrný dvůr z Fondu soudržnosti. Získaly přes 14 miliónů korun, ale projekt byl administrativně velice náročný a zpracovávání trvalo dva roky. V současné době doporučuje ministerstvo pro místní rozvoj čerpat především ze strukturálních fondů. Strukturální fondy jsou lépe zacílené na priority obce. Ve srovnání s Fondem soudržnosti se jedná především o menší projekty. Jejich administrace trvá maximálně rok, spíše kratší dobu, uvádí Kateřina Jegorovová z Ministerstva pro místní rozvoj. Strukturální fondy zahrnují dva důležité fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Hlavní výhodou strukturálního fondu je to, že je zaměřen přímo na regiony a jejich problematiku, na rozdíl od Fondu soudržnosti, který orientován spíše na chudší státy EU. V období může Česká republika čerpat z Fondů soudržnosti téměř 9 miliard eur. Ze strukturálních fondů 17 miliard eur. Ze strukturálních fondů ERDF jsou podporovány například výstavby silnic, železnic, výstavby poldrů, rekonstrukce kulturních památek, sportovní areály, výsadba zeleně, závádění služeb elektronické veřejné správy a podobně. Poplatky za odpad starostům nestačí Moravské starosty a primátory trápí v souãasné dobû vysoké poloïky za odpadové hospodáfiství v rozpoãtech jejich mûst a obcí. Dne ní poplatky z komunálního odpadu, které jim lidé ze zákona platí, neodpovídají skuteãné ãástce, kterou musí mûsto ãi vesnice roãnû za jednoho obyvatele vydat. OdpadÛm neprospívá ani svûtová krize. Zpracovatelé ze zahraniãí ztrácí zájem za tfiídûn odpad. Zatímco je tû v loàském roce dostávala za papír a vytfiídûné plasty mûsta zaplaceno, dnes musí sama platit, aby se odpadu vûbec zbavila. Vláda se proto rozhodla pomoci. Chystá se projednat zv - ení poplatku aï na 1250 korun. Poplatek by mûl kopírovat skuteãné náklady mûsta. Redakce Moravského hospodáfiství ale zjistila, Ïe v obcích z Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, na tuto ãástku Ïádné mûsto nedosahuje. A tak se lidé nemusejí závratného zdraïení obávat. Zv ení sazby poplatku je nutnost. Zatím se ale náklady na likvidaci nepohybují v takov ch ãástkách, fiíká Vladimír Procházka, vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí v Bruntálu. Ve vût inû mûst se platí poplatek na hlavu, nûkterá mûsta na tom, ale mohou b t kodná. Napfiíklad v Brnû Ïije asi padesát tisíc lidí, ktefií mají nahlá eno trvalé bydli tû jinde. A do mûstské kasy tak nepfiispívají. Nová éra odpadu v Hrušovanech NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR MAJÍ OBYVATELÉ HRUŠOVAN U BRNA. OD 1. DUBNA SEM MOHOU PRVNÍ ZÁJEMCI ZAČÍT VOZIT STARÝ NÁBYTEK, SKLO, TEXTIL, CIHLY, ALE I NEBEZPEČNÝ ODPAD JAKO JSOU TŘEBA OLEJE, CHLADNIČKY, ZÁŘIVKY NEBO BATERIE. Za stavbu, která stála v celkovém souãtu sedmnáct miliónû korun, zaplatí obec ze svého rozpoãtu pouze 872 tisíc. Sbûrn dvûr bude primárnû urãen obãanûm, firmy musejí odváïet nevyhovující pfiedmûty jinam. Odpady jako letit problém, mnoïící se ãerné skládky, narûstající poãet obyvatel, to byly hlavní podnûty k tomu, abychom projekt uskuteãnili, uvádí starosta Hru ovan Miroslav RoÏnovsk. Dal ím dûvodem je také snaha nauãit obyvatele Hru ovan tfiídit odpad. Ze svého celkového rozpoãtu ãtyfiicet miliónû korun zaplatí obec asi dva miliony za odpadové hospodáfiství. V souãasné dobû platí zdej í obyvatelé poplatek z komunálního odpadu pût set korun za rok, ve skuteãnosti, ale vycházejí náklady na zpracování odpadu po jednom obyvateli na pût set ãtyfiicet korun. Nechci ale poplatek zvy ovat, chci apelovat na obãany, aby nevyhazovali PET lahve do popelnic, ale tfiídili. Dá se tím sní- Ïit objem odpadu, ale i ãetnost v vozu kontejnerû. Je to na lidech, pokraãuje starosta. Sbûrn dvûr bude zamûstnávat jednoho pracovníka, kterého najme obec. Na cel projekt dohlíïí odborn konzultant. Souãástí dvora je domek, kter poskytuje zázemí, jak pracovníkovi, tak odborníkovi. Je zde místnost vybavená poãítaãem, kde bude ANKETA Mûsto Prostûjov získalo v loàském roce od obãanû asi dvacet jedna miliónû korun na poplatcích za komunální odpad, náklady na likvidaci (které se vztahují k tomuto poplatku) pfiesáhly tfiicet sedm milionû korun. Náklady na likvidaci odpadu na jednoho obyvatele jsou 822,5 korun, pfiiãemï v e poplatku byla 492 korun. Kdyby snûmovna nav ení poplatku schválila, urãitû bychom to projednávali v radû a dali zastupitelûm urãitá doporuãení. JAN TESA, starosta mûsta Prostûjov Pravdûpodobnû poplatek zv íme. Pro leto ní rok lidé platí poplatek za odpad 500 korun na osobu, coï je souãasn limit a náklady kaïd m rokem narûstají. Souãasné poplatky nestaãí pokr t náklady na sbûr a svoz netfiídûného komunálního odpadu. V oblasti odpadového hospodáfiství mûsta, do nûhoï jsou zapoãítány náklady na komunální odpad, tfiídûn odpad, nebezpeãn odpad, ãerné skládky a podobnû, jsme zaplatili v roce 2008 asi 18,9 miliónû korun, coï pfiedstavuje náklad 712 korun za osobu. Pfiedpokládan pfiíjem z poplatkû v roce 2008 ãinil 12,4 miliónû korun. LIBOR KARÁSEK, starosta Uherského Hradi tû probíhat evidence zákazníkû. Dále prostor pro dvû kanceláfie, krytá garáï, prostor pro men í odpadové kontejnery a místnost jako zázemí pro dal í pfiípadné zamûstnance, sociální zafiízení. Barvy Hrušovan Pfied domkem je zastfie ená plocha, kde budou uloïeny nûkteré kontejnery a stroje. Okolo dvora je zãásti vedená protihluková stûna, tak aby nebyli ru eni obyvatelé sousedních domkû. Nezastfie ená plocha je vypanelovaná a je zde zabudovaná váha. Celá stavba je vyvedená v hru ovansk ch barvách. DvÛr stojí na severním okraji vesnice, nedaleko budoucího obchvatu. Bude tedy slouïit zároveà k odhluãnûní dopravy. Velká auta, která jednou za ãas pfiijedou do sbûrny odvézt odpad, se tak do obce vûbec nedostanou. Navíc poãítáme, Ïe budou jezdit tak jednou za mûsíc, fiíká starosta. Dále zpracovateln odpad budou ze sbûrného dvora odváïet takzvané kolektivní systémy. Sbûrna má jiï uzavfieno nûkolik smluv s kolektivními systémy zpûtného odbûru jako jsou tfieba Asekol, Electrowin nebo Náklady na sbûr a likvidaci komunálního odpadu v Olomouci pfiesahují roãnû 70 miliónû korun. Na poplatcích za odpady pfiitom roãnû vybereme necel ch 45 miliónû korun. S ohledem na tyto skuteãnosti bychom urãitû moïnost nav ení poplatku za komunální odpad novû posoudili. Koneãné rozhodnutí v ak náleïí v hradnû mûstskému zastupitelstvu, tedy nejvy ímu samosprávnému orgánu. MARTIN NOVOTN, primátor mûsta Olomouc V e poplatku za provoz systému shromaïìování, sbûru, pfiepravy, tfiídûní, vyuïívaní a odstranûní komunálních odpadû v roce 2008, stejnû jako v leto ním roce, byla 498 korun na osobu. Tato ãástka dostaãující není. Na provoz systému na nakládání s komunálním odpadem bylo v roce 2008 vynaloïeno korun. Doplatek mûsta za jednu osobu ãinil v loàském roce cca 90 korun. Dovedu si pfiedstavit, Ïe se ke zv - ení pfiistoupí, protoïe celkové náklady na odpadové hospodáfiství mûsta jsou vy í neï pfiíjmy od obãanû na tuto sluïbu. LUKÁ ÎENAT, námûstek primátora mûsta Ostrava Ecoland ãi Ecobat. Díky tûmto systémûm mûïe dostat obec za odpad urãitou ãástku, upfiesàuje odborn konzultant celého projektu Franti ek Piliar. Sbûrna pravdûpodobnû nebude slouïit pouze obyvatelûm Hru ovan. Hru ovany chtûjí nabídnout uïití dvora i okolním obcím. UvaÏujeme, Ïe bychom s ostatním starosty zalo- Ïili spoleãnou firmu. Jedním z moïn ch fie ení je také to, Ïe bychom zaloïili spoleãnost a odváïeli si odpad sami. V Rosicích uï nûco podobného existuje, popisuje starosta RoÏnovsk. Chceme více třídit Starosta sousedních Vojkovic Karel Klein se zatím k plánu na vytvofiení budoucí firmy pfiíli nevyjádfiil: My jako obec jsme samozfiejmû naklonûni jakékoli likvidaci odpadu, která je v souladu s legislativou. Zda budeme dvûr vyuïívat, vyplyne z cenové nabídky. Teprve o tom budeme jednat. Hru ovansk starosta Miroslav RoÏnovsk má názor na budoucí fungování dvora velice jasn. Obyvatelé Hru ovan a dal ích obcí jako jsou Bude Va e mûsto zvy ovat poplatek z komunálního odpadu, jestliïe snûmovna schválí nav ení horní hranice poplatku aï na 1250 Kã? Staãí Vám souãasné poplatky? A kolik musí mûsto doplácet na celkové pokrytí odpadové hospodáfiství? Jaká je skuteãná ãástka, kterou mûsto spotfiebuje na likvidaci odpadu jednoho obyvatele? Vy kov kaïdoroãnû doplácí na pokrytí odpadového hospodáfiství vysokou ãástku. Dá se tedy pfiedpokládat, Ïe pokud bude moïnost zv - ení poplatku, pfiistoupíme k nûmu. Jedním dechem v ak dodávám, Ïe se Vy kované nemusí obávat dramatického nav ení, které by pro nû znamenalo komplikace v domácích rozpoãtech. Konkrétní v i poplatku kaïdoroãnû projednávají orgány mûsta, vãetnû zastupitelstva. Tak tomu jistû bude i nadále. PETR HÁJEK, starosta mûsta Vy kov Nevím, jak se ke zdraïení poplatku postaví zastupitelé. UÏ nûkolik let je v Jihlavû platná ãástka 500 korun na osobu za rok. Skuteãné náklady na odpadové hospodáfiství mûsta na jednoho obyvatele ãiní 697,95 korun. Aktuálnû mûsto Jihlava fie í problém v odbytem papíru i dal ích surovin. Je tû v loàském roce SluÏby mûsta Jihlavy, které zaji Èují svoz odpadu, za papír získávaly peníze, nyní musí platit, aby se papíru zbavily. První odhady na pokrytí ztráty jsou asi 3,5 milionu korun. Ztrátou se bude zab vat zastupitelstvo mûsta. JAROSLAV VYMAZAL, primátor mûsta Jihlava Letce, Unkovice ãi Vojkovice by zaplatili komunální poplatek za odpad, z toho by se odvedla urãitá ãástka na fungování sbûrného dvora. Lidé uï by pak ve sbûrném dvofie nic neplatili. Pfiijeli by pouze s obãansk m prûkazem. Pracovník dvora by zkontroloval, zda mají zaplacen poplatek za komunální odpad a pomocí speciálního softwaru by zaevidoval pfiivezen odpad do systému. Hru ovan tí si svûj moderní sbûrn dvûr zaplatili pouze z pûti procent. Osmdesát pût procent zafinancovala Evropská unie z Fondu soudrïnosti. Pût procent zaplatil Státní fond Ïivotního prostfiedí a pût procent kraj. Co ale hru ovanského starostu nepfiíjemnû pfiekvapilo? Nároãná administrativa a pomal tok penûz. Kdybych to byl b val vûdûl, vzal bych si pfieklenovací úvûr, abych mohl firmám zaplatit vãas. Splatnost faktur byla dva mûsíce a ani za tu dobu nebyl stát schopen poslat peníze. V dobû krize, kdy firmy bilancují na hranici sv ch moïností to pro nû vûbec není pfiíjemnou záleïitostí. Stát, kter by jim mohl v tomto smûru pomoci, vûbec nejde pfiíkladem, fiíká starosta. Mûsto Brno v souãasné dobû vynakládá ze svého rozpoãtu na odpadové hospodáfiství a to po odeãtení pfiíjmû, roãnû 343 milionû korun, coï ãiní na jednoho obyvatele 861korun. Pfii souãasné v i místního poplatku 500korun tak mûsto doplácí ze svého rozpoãtu 361korun na obãana. V pfiípadû, Ïe snûmovna schválí zv ení horní hranice místního poplatku na 1250 korun, bude na rozhodnutí orgánû mûsta, jakou cestou se vydat. ROMAN ONDERKA, primátor mûsta Brna Zv ení sazby poplatku je objektivní nutnost. V e poplatku v jednotliv ch obcích je pak vûcí politické dohody a rozhodnutí zastupitelstva. V Bruntále pfiedpokládám, Ïe v e poplatku bude stanovována tak, aby kopírovala skuteãné náklady. V souãasné dobû platí obãané Bruntálu poplatek 500 korun za rok, ale tato ãástka je nedostaãující. Celkové náklady s odpadem na obãana za rok ãiní 591 korun na obãana. VLADIMÍR PROCHÁZKA, vedoucí Odboru Ïivotního prostfiedí mûsta Bruntálu Alice Dvofiáková AKTUÁLNĚ NESPRAVEDLIVÉ PŘEROZDĚLOVÁNÍ PĚNĚZ Starostové v celostátním hnutí Starostové a nezávislí protestují proti pravidlûm pfii rozdûlování státního rozpoãtu obcím a mûstûm. Stát totiï nejvût ím mûstûm pfiispívá na obãana aï pûtatfiicet tisíc korun, zatímco obãany men- ích mûst a obcí oceàuje pûtkrát ménû. Starostové dále kritizují, Ïe takov rozdíl je neodûvodnûn. Ministerstvo financí si proto nechalo vypracovat anal zu financování samospráv, která upozornila na závaïné finanãní problémy na stranû men ích mûst a zejména obcí. Ty nedostávají peníze na obnovu stávajícího majetku. Starostové proto volají po zmûnû zákona a odvolávají se na praxi okolních státû. Rozdíl mezi Bratislavou a slovensk mi obcemi ãiní pfiitom 2,5 násobek, VídeÀ a rakouské obce dûlí 2,25násobné zv hodnûní. Podle starostû souãasná úprava diskriminuje v echna mûsta a obce do sto tisíc obyvatel. âtyfii nejvût í mûsta s dvaceti procenty obyvateli podle nich získávají tfiiapadesát procent z rodûlovan ch pfiíjmû státu. Zbytek obyvatel pak musí vystaãit se sedmaãtyfiiceti procenty penûz ze státního rozpoãtu. BEZDOMOVCI MAJÍ V BOHUMÍNĚ ČEKÁRNU Denní centrum pro bezdomovce funguje od poãátku leto - ního roku v Bohumínû. Bezdomovci jej mohou vyuïívat aï tfiikrát t dnû. V prostorách centra se mohou vykoupat, vyprat si obleãení nebo si v uzamykateln ch skfiíàkách schovat své osobní vûci. K dispozici mají i kuchyàku a klubovnu s knihovniãkou a rádiem. Azyl pro lidi bez domova vznikl v pfiízemí jednoho z mûstsk ch domû. Podle sociálního odboru zdej í radnice se ve mûstû pohybuje dvacet stál ch bezdomovcû. Uvidíme, do jaké míry budou sluïby vyuïívány, jsme pfiipraveni je roz ífiit, ale s noclehárnou nepoãítáme. Nemáme na ni v rozpoãtu mûsta peníze, uvedla místostarostka Bohumína Vûra Palková. Provoz centra bude stát roãnû edesát tisíc korun. Od pfií tího roku by mûla b t sluïba financována pfieváïnû z prostfiedkû Moravskoslezského kraje. Mûsíc pfied otevfiením denního centra zde zaãala také fungovat pro bezdomovce speciální ãekárna. Jde o neobvykl projekt mûsta a âesk ch drah. Místnost, kterou dráhy spolu s mûstem bezdomovcûm vyãlenily, je vytápûná a její souãástí je i prostor s umyvadlem a vodou. Vodu a teplo hradí âeské dráhy, mûsto dodalo jedenáct laviãek a platí pronájem místnosti, úklid i bezplatné uïívání jinak zpoplatnûn ch nádraïních toalet. âekárna je otevfiená non-stop, pouze dvakrát dennû ji musí zájemci na pûl hodiny opustit, aby mohla b t uklizena. Vypadá to, Ïe se tento pilotní projekt osvûdãil a moïná jej âeské dráhy vyuïijí i v jin ch mûstech. S trochou nadsázky lze fiíct, Ïe bezdomovci, ktefií budou dodrïovat pravidla, získali svûj provizorní domov, teplo a ãistotu, fiíká bohumínsk starosta Petr Vícha.

5 ÚNOR 2009 STRANA 5 ODPADOVÉ HOSPODÁŘ STVÍ Z brněnské skládky vznikne ekologický park Foto: Ekologická dílna Brno Ing. Petr Kuãera DŘÍVE NEJVĚTŠÍ SKLÁDKA V BRNĚ. DO TŘÍ LET Z HORY ODPADKŮ V ČERNOVICÍCH MŮŽE VZNIKNOUT EKOLOGICKÉ CENTRUM. Brno Zrezivûlé praãky, staromódní porcelán po babiãce, pouïité dûtské pleny. I takové odpadky se skr vají pod zeminou v brnûnsk ch âernovicích. Od druhé svûtové války sem totiï vyváïeli popeláfii odpadky z Brna a okolních okresû. UÏ za tfii roky by se po nich mohly procházet maminky s koãárky a golfisté by na nich mohli odpalovat své cviãné rány. A o tom, Ïe stojí na skládce, nemusí vûbec tu it. Chceme vybudovat rozlehlé centrum, kde bude tréninkové golfové hfii tû, dráhy pro inline bruslení nebo bûïecké kruhy, jaké jsou v zahraniãí. Lidé si podle zdatnosti na informaãní tabuli vyberou stezku, po které se mûïou vydat, uvedl námûstek brnûnského primátora Martin Ander. K tomu, aby se plány staly skuteãností, chybí jediné: peníze. A ty chce brnûnsk magistrát získat zejména z Operaãního fondu Ïivotního prostfiedí. Na nûkteré fáze mûïe totiï získat aï devadesát procent penûz. Projekt úfiedníci napsali tak, aby se nejdfiíve zaãala rekultivovat pouze ãást skládky. A to na estaãtyfiiceti hektarech, které patfií mûstu. Dal ích ãtyfiiasedmdesát hektarû chce mûsto oïivit v dal ích etapách. A to kvûli majitelûm pozemkû, ktefií chtûjí své parcely prodat za vysoké ceny, mûïe trvat i desítky let. Nejdfiíve musíme zabránit tomu, aby de Èové sráïky prosakovaly do odpadkû. Pod skládkou jsou totiï artézské studny s velmi kvalitní pitnou vodou a byla by koda, pokud bychom nezabránili jejich zneãi tûní, uvedl Ander. Proto Brno nechá skládku zavést nepropustnou jílovitou hlínou. Golfové odpaliště V momentû, kdy uï nebudou odpadky nebezpeãné pro spodní vody, mûïe mûsto zaãít s oïivením celého areálu. Kromû atrakcí pro sportovce ãi rodiny s dûtmi zde mohou zaãít podnikat také firmy, které vyuïívají odpad pro v robu energie. Vedle jiï fungujících firem tak mûïe vzniknout kompostárna, bioplynová stanice. Místo zde bude napfiíklad i pro sluneãní elektrárnu. I nadále bude ãást fungovat jako skládka, kam se ukládá zemina. Podle starosty brnûnské mûstské ãásti âernovice Karla Hladíka jsou ale takové plány pfiíli optimistické. AÏ pfiijdou peníze z Evropské unie, budeme v ichni rádi. Stejnû se na b valé skládce nemûïe stavût více neï ãtyfiicet let. Zatím uï deset let o projektu mluvíme, ale stále ho vidíme pouze na papífie, podotkl Hladík. O tom, zda se projekt rozjede, rozhodnou úfiedníci na Státním fondu Ïivnostního prostfiedí. Podobné projekty mohou Ïadatelé pfiedkládat od ãervna do ãervence tohoto roku. To vypisujeme v zvu Operaãního programu Îivotní prostfiedí, upozornila tisková mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Brnûnsk projekt má totiï anci získat peníze pfies prioritní osu 4.1., tedy kategorií nazvanou Zkvalitnûní nakládání s odpady. Brno mûïe na první etapu získat aï devadesát procent z celkové ãástky. Na obû fáze chce mûsto zaïádat o témûfi dvû stû padesát milionû korun. Dal ích sto milionû by zaplatilo z mûstské pokladny. Zfiídili jsme speciální Fond kofinancování evropsk ch projektû. Tím bychom mûli zajistit, Ïe na rekultivaci skládky budeme mít dostatek penûz, dodal Ander. Podle nûj také uï mûsto zku enosti s rekultivací má. Pilotní projekt rozjelo pfied pûti lety. A ten po tfiech letech pfiinesl své v sledky. Hodnotící zpráva projektu potvrdila, Ïe navrïená technologie ochranného zatûsnûní splàuje s vysokou rezervou stanovené poïadavky, uvedl vedoucí oddûlení odpadového hospodáfiství a hydroekologie Josef âern. PfiestoÏe dnes je ãernovická skládka mimo obytnou ãást, do nûkolika let by si mohli zelenû uïívat i obyvatelé z nedaleké mûstské ãásti Brno- Slatina. Mûsto totiï v areálu b val ch kasáren vybuduje novou ãtvrè. Také proto chce mûsto u b valé skládky zfiídit zastávky MHD. O atrakcích, které nakonec v prostoru b valé gigantické skládky vzniknou, rozhodnou BrÀané v anketû. PORADENSTVÍ Dotační poradenství, analýzy a studie trhu, řízení projektů, strategické poradenství odpadového hospodářství OUTSOURCING ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Koncepty odpadového hospodářství, ohlašovací a dokumentační povinnosti, obchodování s druhotnými surovinami AKCE Organizace kongresů, odborných seminářů, ekologická ocenění WIEN BRATISLAVA BRNO BUDAPEST TANZER CONSULTING S.R.O. TŘÍDA KAPITÁNA JAROŠE 1845/26 CZ BRNO Tel: fax: web: Harmonogram OPŽP: Nově otevřené osy: Osa 2 Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí: 9. února 3. dubna. Osa 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik: 9. února 6. března Osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu: 9. února 3. dubna. Dříve spuštěné a ještě probíhající osy: Osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní: Žádosti je možné podat do 23. února Osa 3 Udržitelné využívání zdrojů energie: Žádosti je možné podat do 18. prosince Kasa Operačního programu Životní prostředí se znovu otvírá UÏ osmou vlnu projektû zahajuje v rámci Operaãního programu Îivotní prostfiedí Ministerstvo Ïivotního prostfiedí a Státní fond Ïivotního prostfiedí. Vût inu Ïádostí budou úfiedníci pfiijímat do 3. dubna leto ního roku. Otevfieny budou tfii ze sedmi os tohoto operaãního programu. Prioritní osa 2 obsahuje zlep ování kvality ovzdu í a sniïování emisí. Prioritní osa 5, která si klade za cíl omezit prûmyslové zneãi tûní a sníïení environmentálních rizik. Prioritní osa 7 má napomoci rozvíjet infrastrukturu pro enviromentální vzdûlávání, poradenství a osvûtu. Je to poprvé od podepsání OPÎP co vyhla ujeme plnohodnotnou v zvu pro prioritní osu 2, vãetnû v ech jejích podoblastí. Doufáme, Ïe bude velk zájem právû o tuto osu, u které dotace pfiispívají nejen k ochranû vefiejného zdraví, ale i k v razn m úsporám energie ve vefiejném i soukromém sektoru", fiekl fieditel odboru fondû EU Ministerstva Ïivotního prostfiedí Jan KfiíÏ. Dotace z programu jsou urãeny pfiedev ím ÏadatelÛm z fiad krajû, mûst a obcí, pfiíspûvkov ch organizací, státních podnikû, obãansk ch sdruïení ãi obecnû prospû n ch organizací. Îádosti o dotace pfiijímají krajská pracovi tû SFÎP âr dle místa realizace projektu. Operaãní program má jiï konkrétní v sledky. Do konce ledna 2009 bylo schváleno k realizaci 1380 projektû, celková v e podpory ãiní 30,5 miliardy korun. Nejvût í objem penûz putoval do 234 projektû na zlep ení vodohospodáfiské infrastruktury, to znamená do v stavby a rekonstrukce ãistíren a kanalizace. Celková v e podpory je 20,5 miliard Kã. V souãasné dobû se tak jiï buduje pfies 1500 kilometrû kanalizace, doplnil Petr tûpánek, fieditel Státního fonfu Ïivotního prostfiedí. Dotace mûïe dosahovat aï devadesát procent z celkov ch v dajû na projekt. U v ech projektû je podmínkou vefiejné spolufinancování. Pfiíjemci mohou ãerpat finanãní podporu pfii realizaci projektu na vystavené a dodavatelûm neuhrazené faktury. Podpora je poskytována rovnûï na pfiípravu projektu i Ïádosti. Čisté životní prostředí. Čistá budoucnost. Vše z jedné ruky: sběr, zpracování, využití, odstranění. Svoz a odstranění komunálního a živnostenského odpadu Svoz a odstranění nebezpečného odpadu Sběr a dotřídění separovaných odpadů Výkup druhotných surovin Pronájem velkoobjemových kontejnerů Letní čištění a zimní údržba komunikací Čištění a údržba provozních areálů Údržba městské zeleně Údržba veřejného osvětlení a městského mobiliáře Dopravní značení Bezpečná skartace datových nosičů Sanace starých ekologických zátěží Zpracování POH Total Waste Management Brno AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Vídeňská 264/120b Brno T: E: Frýdlant nad Ostravicí AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Ostravská 291, Frýdlant nad Ostravicí T: E: Mohelnice AVE komunální služby s.r.o. Olomoucká Mohelnice T: E: Studénka AVE komunální služby s.r.o. Oderská Studénka T: E: Třebíč AVE komunální služby s.r.o. Hrotovická Třebíč T: E:

6 ÚNOR 2009 STRANA 6 ODPADOVÉ HOSPODÁŘ STVÍ Stát koupí nebezpečnou skládku v Pozďátkách EKOLOGICKÁ ČASOVANÁ BOMBA. I TAK MNOZÍ LIDÉ Z POZĎÁTEK NA TŘEBÍČSKU OZNAČUJÍ SKLÁDKU NEBEZPEČNÉHO ODPADU, KTEROU MAJÍ ZA SVÝMI DOMY. Pozìátky UÏ pfied sedmi lety jim vláda slíbila, Ïe ekologickou katastrofu zastaví. Obyvatelé se splnûní slibu doãkali aï nyní. Podafiilo se nám vyfie it problém, se kter m si úfiady víc neï deset let nevûdûly rady. Skládku nebezpeãného odpadu v Pozìátkách odkoupí státní podnik Diamo a stát se postará o její sanaci, uvedl tiskov mluvãí Ministerstva Ïivotního prostfiedí Jakub Ka par. Z havarované skládky uniká voda s obsahem kyseliny sírové a ta zneãi Èuje povrchové i spodní vody v okolí skládky. Lidé si proto mûïou nyní oddechnout. Pokud v e pûjde podle plánu, nemûla by z kohoutkû téct voda, která by ohrozila jejich zdraví. Je to pro nás po tolika letech pfiíjemná zpráva. Teì uï jen budeme sledovat, jak bude projekt pokraãovat, uvedl tiskov mluvãí sdruïení Pozìátky bez jedû Bohumil Bobek. Aby stát dostál slibu, bude muset státní firmû Diamo poslat dvacetimilionovou dotaci. To je dvakrát ménû neï spoleãnost Logika pûvodnû od vlády poïadovala. Za tyto peníze podnik odkoupí areál od firmy Logika. Hledání jakéhokoli jiného fie ení by mohlo do nekoneãna prodluïovat stav, kdy souãasn majitel skládky tvrdí, Ïe bude investovat do sanace jen tehdy, kdyï dostane povolení skládku nadále provozovat. Navíc tvrdí, Ïe neodpovídá za havárii, kterou zavinil pfiedchozí vlastník, konstatoval ministr Ïivotního prostfiedí Martin Bursík. Podle sdruïení Arnika, která na katastrofální stav upozoràovala nûkolik let, bude samotná sanace stát mnohem víc. Z finanãní anal zy tfií variant vypl vá, Ïe nejlevnûji by vy lo postavit na místû stávající dal í malou skládku, odpady z havarované skládky do ní uloïit a sanovat cel areál. Tato varianta by stála zhruba 238 miliónû korun. Dal í moïností je nebezpeãné odpady odvézt na jiné místo a skládku rekultivovat. To by vy lo na 271 miliónû, upozornil mluvãí sdruïení Arnika Marek Jehliãka. Firma, která areál vlastní, mûla se skládkou jin plán. Chtûla vybudovat v Pozìátkách novou skládku o dvojnásobné rozloze s dekontaminaãní plochou, fermentaãní jednotkou a s dal ím zafiízením. Tento projekt by podle Arniky stál 450 aï 500 miliónû korun. A právû proti tomuto plánu od poãátku obyvatelé protestovali. Na skládku se v devadesát ch letech navezlo zhruba deset tisíc tun odpadu kontaminovaného síranem Ïeleznat m, takzvanou zelenou skalicí. Ve druhé polovinû roku 1996 byl zji tûn nadmûrn prûsak silnû kysel ch vod a od února roku 1997 je skládka mimo provoz. To v ak není v souladu s územním plánem obce Slaviãky a koncepcí odpadového hospodáfiství kraje. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí navíc vydalo v lednu 2007 v rámci posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí stanovisko, kdy souhlasilo pouze se sanací, nikoli s dal ím roz- ifiováním skládky. V âeské republice dnes funguje estadvacet skládek, které mají povoleno ukládat nebezpeãné odpady. Podle Ministerstva Ïivotního prostfiedí ale ani jedna z nich není pro okolí nebezpeãná tolik, jako ta v Pozìátkách. Veronika Hrdá Zpětný odběr elektrozařízení motivační program pro obce Spoleãnost ELEKTROWIN a.s. zaji Èuje sbûr velk ch a mal ch domácích spotfiebiãû, elektrick ch a elektronick ch nástrojû. V praxi jsou tyto tfii skupiny sbírány v rozdûlení na chlazení, velké spotfiebiãe a malé spotfiebiãe. Od poãátku realizace zpûtného odbûru, tedy od roku 2005, pfievaïují mezi zpûtnû odebíran mi spotfiebiãi chladniãky navázaly na projekty podporované SFÎP. Sbûru ostatních komodit se uãíme a podporujeme je finanãnû (bonusy, motivaãní programy) a informaãnû (napfiíklad CD s ãlánky, plakáty, roadshow). Za kaïd kilogram pfiedan ch velk ch a mal ch spotfiebiãû (net ká se chlazení) je obcím, které mají s ELEKTROWIN a. s. uzavfienou smlouvu, vyplácena odmûna 1,50 korun. Dal í pfiíspûvek mífií do obcí v rámci roãních odmûn podle v tûïnosti na obyvatele. Loni obdrïelo odmûnu 135 obcí. Podpora sbûru je doplnûna odmûnami z motivaãního programu zamûfieného zejména na zabezpeãení sbûrného místa, ale také na zlep ení obsluïnosti. V loàském roce z motivaãních programû nejãastûji obce pofiizovaly skladové prostfiedky, manipulaãní techniku, mechanické ãi elektronické zabezpeãení nebo kamerov systém, dále byla zpev- Àována nebo roz ifiována skladovací plocha a podobnû. Podmínky motivaãního programu pro rok 2009 jiï byly na obce rozeslány nebo jsou k dispozici na Tereza Ulverová, provozní fieditelka spoleãnosti ELEKTROWIN a. s. Ve Zlíně je Ekoškola MEZINÁRODNÍ TITUL EKOŠKOLA OBNOVILA ZÁKLADNÍ ŠKOLA ZLÍN NOVÁ CESTA VE ŠTÍPĚ. Zlín Pro dosaïení titulu bylo tfieba získat tfiia edesát bodû z celkov ch sto esti. Zlínská kola jich nasbírala ãtyfiiaosmdesát. Inspektofii ocenili napfiíklad originální ko e na tfiídûn odpad, které vyrobili místní Ïáci. Body také získala kola za zpracovan energetick audit, za kroky a investice, které mûsto Zlín provádí ke sníïení energetické nároãnosti objektu. kola je vytápûna plynov mi kotli, má instalovánu energetickou regulaci vytápûní. Pozitivnû také inspektofii zhodnotili fakt, Ïe se kola snaïí etfiit vodu. Na toaletách je úsporné splachování, k zalévání pouïívá pouze vodu ze studny. Zlínská základní kola se dlouhodobû zamûfiuje na ekologii. INZERCE» PUTUJÍCÍ KONTEJNER NEMÁTE V OBCI SBĚRNÝ DVŮR? NEBO JE PRO VĚTŠINU VAŠICH OBČANŮ ŠPATNĚ DOSTUPNÝ? NABÍDNĚTE JIM MOŽNOST ODEVZDAT VYSLOUŽILÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE DO PUTUJÍCÍHO KONTEJNERU! NOVÝ PROGRAM PRO SVAZKY OBCÍ A MIKROREGIONY. PODMÍNKY ELEKTROWIN a.s.: zajistí na své náklady přistavení zastřešeného a uzamykatelného kontejneru po dobu jednoho až tří dní na každém místě podle harmonogramu dohodnutého se svazkem obcí zajistí na své náklady odvoz a zpracování elektrozařízení, které bude do kontejneru uloženo v případě zájmu svazku obcí nebo mikroregionu zajistí přistavení sběrného koše o velikosti 60x70x60 cm na místo určené obcí (např. úřad) a čtyř výměnných bagů a na základě objednávky obce zajistí na své náklady po naplnění odvoz minimálně tří bagů dodá svazku obcí nebo mikroregionu pro všechny její obce informační plakáty s nápisem: Putující místo zpětného odběru bude umístěno od do na/v. Do přistaveného kontejneru můžete odkládat níže uvedená elektrozařízení. všechny druhy elektrozařízení, která lze do kontejneru odkládat, budou na plakátu vypsána, plakáty budou dodány nejméně měsíc před zahájením akce vyplatí za uskutečněnou akci odměnu za administrativní a ostatní náklady při účasti svazku obcí nebo mikroregionu obec zúčastněné obci do 10 obcí 3000 Kč do 500 obyvatel 1000 Kč od 11 do 25 obcí 6000 Kč od 501 do 1500 obyvatel 2000 Kč nad 26 obcí Kč nad 1501 obyvatel 3500 Kč Více na ELEKTROWIN a.s., Michelská 300/60, Praha 4 tel.: , fax: ,

7 ÚNOR 2009 STRANA 7 ODPADOVÉ HOSPODÁŘ STVÍ Situace už nikdy nebude tak dobrá jako dříve PŘESTOŽE SLOVO KRIZE DOPADÁ I NA ODPADOVÉ FIRMY, NENÍ JEŠTĚ DŮVOD K VELKÉ PANICE. JUDr. Petr Mûchura, V konn fieditel âeské asociace odpadového hospodáfiství To alespoà tvrdí v konn fieditel Asociace odpadového hospodáfiství âeské republiky Petr Mûchura. Firmy, které teì pfiicházejí o peníze kvûli nedostatku poptávky na trhu se tfiídûn m odpadem, se ale musí pfiipravit na to, Ïe nastávají hor í ãasy. Jaká je aktuální situace na trhu s tfiídûn mi odpady? U rûzn ch druhû odpadû je to rûzné. Napfiíklad u papíru je pokles v kupních cen cyklick odjakïiva. Zkrátka obãas nûjakou papírnu zavfiou, nebo jinou otevfiou. A podle toho se mûní poptávka. Vût inou doba konjunktury trvá dva roky, potom je pûl roku recese. Letos je to ale o to hor í, Ïe jsme se s klasickou odpadovou recesí trefili do hospodáfiské krize. Za prvé se zavfiela jedna ze tfií velk ch evropsk ch papíren. Za druhé teì zahraniãní obchodníci s papírem nemají zájem od nás nic vykupovat, protoïe poklesla v roba v eho, tedy i papíru. A my jsme na v vozu papíru velmi závislí. Paradoxnû ke krizové situaci pfiispívá i to, Ïe âe i patfií mezi nejlep í tfiídiãe v Evropû. U PET lahví je to podobné. I zde jste tak skeptick? Je tû více. Tato surovina byla aï dosud tahounem celého tfiídûného odpadu. JenÏe teì se situace zmûnila. Její odbyt je zcela závisl na cenû ropy. Dokud byla cena vysoko, tak pro âíàany bylo levnûj í nadrcené plasty dováïet od nás, neï je vyrábût z drahé ropy. Ropa je teì ale na polovinû, a tudíï âína zastavila dovoz PET. My teì nevíme, co s tím. Navíc útlumem automobilového prûmyslu klesla i poptávka po plastech do aut. TakÏe firmy zpracovávající plasty dostávají rány z nûkolika stran. PfieÏijí tyto spoleãnosti následující tûïké období? Pfied krachem jsou pfiedev ím firmy, které zpracovávají odpadní plasty. Jiná situace je ale u firem, které odpad sváïí. Tam propad není zatím tak velik. Tento sektor trpí spí e dlouhodobû nastaven m systémem. Jen letos jsme spoãítali, Ïe náklady svozov m firmám oproti loàskému roku stouply o osmnáct procent. S takov m nárûstem ale samozfiejmû obce nepoãítaly a my musíme vést velké boje o to, kdo nav ení zaplatí. Firmy pak balancují na hranû. Nûkteré dokonce tak, Ïe kdyï se jim ztratí dvû procenta pfiíjmû, tak uï nemûïou fungovat dál. Jak dlouho mûïe souãasná situace trvat? Normálnû odpadová recese trvá maximálnû pûl roku. Tím, Ïe se k ní nyní pfiidává je tû celková hospodáfiská krize, tak pfiedpokládám, Ïe se situace uklidní nejdfiíve aï v druhém pololetí roku Nepfiíjemné ale je, Ïe podle scénáfie mnoha zpracovatelsk ch firem, uï nikdy nebude v odpadovém sektoru tak dobrá situace jako dfiív. Pfiijdou lidé z odpadov ch firem o práci? Myslím, Ïe propou tûní nebude tak dûsivé jako v jin ch sektorech. Pfiesto ale poãítám, Ïe moïná aï tisíc lidí o práci pfiijde. Jen pro pfiedstavu: v odpadovém sektoru pracuje nûkolik desítek tisíc zamûstnancû. Jen ve velké pûtce je jich zamûstnáno deset tisíc. Napfiíklad firma Kamaplast jiï propustila témûfi sto lidí. Na druhou stranu pfiedpokládám, Ïe se masivní propou tûní nedotkne svozov ch firem, protoïe mûsta a obce nebudou chtít ulice plné odpadkû. Nejsme v Itálii. Proto radûji za sluïby odpadov ch firem zaplatí na úkor jiného rozvoje. Hrozí tedy, Ïe neï se situace uklidní, budou v âesku silnice lemované odpadky? To samozfiejmû mûïe taky nastat. To je ale katastrofick scénáfi a v ichni udûlají v e proto, aby se nenaplnil. Jde o to, Ïe odpadové firmy mûïou vybírat pouze velmi nízk poplatek. Oproti Evropû platíme zlomek za svoz odpadû. BohuÏel v tomto stále jedeme ve starém socialistickém reïimu. Lidé za svoz odpadû nejsou zvyklí platit více neï pût set korun roãnû. Pfiitom likvidace odpadû je dvakrát aï tfiikrát draï í. Tento rozdíl proto doplácejí obce z nejrûznûj ích poloïek rozpoãtu. Dá se tedy mluvit o váïné krizi? V jaké jsme situaci? patné. A to si nijak nepfiibarvuji. Papír, plasty a ãásteãnû i Ïelezo nikdo nechce. Sklady se zaplàují a odpady se uï nikam nevlezou. A v tom je problém: napfiíklad papír firmy v této zimû uskladàují venku, ten pak navlhne a pak je úplnû k niãemu. Mokr, plesnivûjící papír Ïádná papírna uï nekoupí. Proto hrozí, Ïe vytfiídûné odpady nakonec skonãí nûkde na skládce. A to je hrozné, to si nikdo z nás nepfieje. Nakonec je tû bude problém v tom, Ïe lidé tfiídí odpad. To je paradox. âe i tfiídí odpad jako druzí nejlep í v Evropû. Podafiilo se nám lidi motivovat a tento sektor je tudíï dobfie rozjet. JenÏe co v dobû, kdy vytfiídûn odpad nikdo nechce? V Ïádném pfiípadû se nesmí dopustit, aby lidé tfiídit pfiestali. Nejde jen o to, Ïe krize snad za nûkolik mûsícû pomine. Je také ãas na to, aby soukromé firmy i stát hledaly jiné cesty. Co tím myslíte? Vytfiídûn odpad se dá pouïít i k jiné vûci ke spalování. Ze tfiídûného odpadu lze vyrobit palivo, které lze pak spalovat dokonce s vy í úãinností a men ími emisemi neï nevytfiídûn odpad ve spalovnách. Mnoho vûcí se dá etrnû spálit i doma v teplovodních krbech. Napfiíklad já jsem si upravil teplovodní krb, kter dokáïe spálit papír, kartony, tetrapaky, odpadové dfievo, palety i nûkteré druhy plastû s úãinností témûfi 95procent a s minimálními emisemi. Loni jsem napfiíklad celou zimu topil zdarma podlahou ze starého synova bytu. Pálíte plasty? To asi není pfiíli ekologické. Samozfiejmû, kdyï zopakujete, Ïe pálím plasty, tak to zní dûsivû. Nejvût í tragédie je, kdyï lidé pálí PET lahve nebo dokonce PVC v mal ch kamnech a krbech. To v Ïádném pfiípadû nejde. Pfiesto si myslím, Ïe je vhodné otevfiít diskuzi na toto téma, protoïe za jist ch podmínek i plasty spalovat doma jdou. Já zkou ím spalovat kromû papíru a odpadního dfieva i tetrapaky a malá mnoïství nûkter ch vybran ch plastû. Musíte mít ale teplovodní krb s velk m v konem a s akumulací, pak Ïádné obavy nejsou na místû. Ten totiï topí stále na pln v kon od 25 do 35 kilowat, takïe teploty v ohni ti jsou trvale pfies 850stupÀÛ Celsia, coï zaruãuje dokonalé spalování a nízké emise. Zatímco kamna a obyãejné kotle topí s v konem jen kolem 5 kw a s teplotami ohni tû kolem 400 stup- ÀÛ Celsia, takïe palivo v nich ãasto spí e doutná, neï hofií, jeho spotfieba je pak dvojnásobná a kodlivé emise z nûj pak zamofiují iroké okolí. A v tom je ten obrovsk rozdíl, kter na i obãané, ke kodû nás v ech, zatím stále je tû nechápou. INZERCE Vyhledáváte nové kontakty pro svůj byznys? Hrajete rádi golf v příjemné společnosti? STAŇTE SE NAŠIMI PARTNERY VI. GOLF CUP Moravského hospodářství 27. května ve Slavkově NABÍZÍME: profesionální organizaci turnaje, nadstandardní ceny pro vítěze, neopakovatelnou atmosféru... KONTAKTUJTE NÁS: Magda Slaninová, Více na 2081_ROS_VW Golf VI_(255x90).indd 1 2/3/09 4:43:54 PM

8 ÚNOR 2009 STRANA 8 EVROPSKÉ PŘ EDSEDNICTVÍ NA MORAVĚ Luhačovické zasedání: mrtvé dítě, nečas a chvála Zlínsk kraj osladil ministrûm dva lednové dny Text: Veronika Hrdá Foto: Stanislav Svoboda námûstí tuny snûhu, aby zjistily, Ïe nakonec sníh by se na námûstí hodil více neï rozbahnûn písek. Mûsto pak zaplatilo stovky stojánkû a ãesk ch a evropsk ch vlajeãek, které rozvûsilo na v echny lampy v ulicích. MÛj muï je technik v lázních. Nûkolik mûsícû pfied zahájením akce chodil do práce i na noãní. V echno muselo b t v pofiádku a záfiit novotou, smûje se luhaãovická trafikantka Vûra Sluková. Umístûní jednotliv ch panelû, log ãeského pfiedsednictví, kobercû, stojanû také nebylo náhodné. AranÏérky z vládních fiad myslely nejen na to, aby byla loga ãistá, ale také na to, aby fungovala jako zajímavá kulisa pro televizní zábûr. Na to, aby byla akce pfiipravená do detailu, se vládní úfiedníci pfiipravovali mûsíc. A za to, aby mûli po celou dobu Spoleãensk dûm jen pro sebe, zaplatili tfii a pûl milionu korun. AÏ na ten neãas akce probûhla v bornû. Ministfii byli nad eni. Velmi se jim u nás líbilo. OceÀovali malebnost místa, ale také pohostinnost lidí. Doufám, Ïe se fiada z nich vrátí i ve svém volném ãase soukromû na náv tûvu, vtipkoval se sv m pfiíjmením Neãas. Radostné plácání ZAČALO TO BLÁTIVĚ. ALE TO SPRAVILO SEDM NÁKLADNÍCH AUT PLNÝCH ŠTĚRKU. POKRAČOVALO TO SMUTNĚ PÁDEM STROMU NA ČTYŘI LIDI VE ZLÍNĚ. CHLAPEC Z LUHAČOVIC TRAGÉDII NEPŘEŽIL. SKONČILO TO CHVÁLOU. MINISTŘI SE DO POHODOVÝCH LÁZNÍ CHTĚJÍ VRACET. Luhaãovice LázeÀ tí hosté se pfied de - tûm schovali pod kolonádou. Témûfi sedmdesát novináfiû si ke Spoleãenskému domu pro lapalo cestiãku v blátivém písku. Pûtice mlad ch komunistick ch demonstrantû hrdû stojí v kaluïi s rozvinut m transparentem Evropská unie = sociální krty = nezamûstnanost = máme toho dost". UÏ jedou, zvolá jeden z pfiihlíïejících. Kolona vládních aut se ourá po navezeném tûrku pomalu. Z auta vystupuje nedalek rodák, Ministr sociálních vûcí âeské republiky Petr Neãas. Luhaãovická tfiídenní ministeriáda je odstartovaná. V pokojích ãtyfihvûzdiãkov ch lázeàsk ch hotelû se na dvû noci ubytovalo dvacet evropsk ch ministrû práce a sociálních vûcí. Dal ích sedm zastoupili jejich tajemníci. K tomu desítky delegátû, asistentû, partnerek, tlumoãníkû, policistû, jejich psû a pilotû vládní letky. Ti ale na LázeÀském námûstí nepfiistávali, ale parkovali edé vládní minibusy. Cesta do Luhaãovic pro nû byla nároãná. Nepohodlné cestování bylo v podstatû jedinou obavou organizátorû. V echno zvládneme. Na podobné kongresy jsme zvyklí. Jediné, co nebude dokonalé, je stav silnic, prohlásil t den pfied zahájením akce starosta Luhaãovic Franti ek Hubáãek. Cestu neprûstfieln ch vozû ale nakonec nezkomplikovaly úzké cesty, ale jedna z ãlenek delegace. KvÛli její malé potfiebû museli vyãkat na odstavném parkovi ti v ichni ministfii. Cestu uï pak mûli volnou. Vládní eskorta nemusela ãekat ani na jedné z mnoha zlínsk ch kfiiïovatek. Policisté totiï vypnuli v echny semafory smûrem na Luhaãovice. Vynucené zastavení Jsou to nejlep í fiidiãi, pochvaluje si piloty jeden z organizátorû. Na krku má ãervenou visaãku. Díky ní mûïe vstoupit do místností, které jsou urãeny pouze pro ministry a jejich doprovod. KaÏd ãlovûk, kter od Úfiadu vlády získal povolení ke vstupu do míst, které nav tíví i ministfii, musí pfied zahájením akce projít provûrkou bezpeãnostních sluïeb. Ty potfiebují na vyfiízení akreditaãní Ïádosti dvaasedmdesát hodin. A ne kaïd uspûje. Staãí, kdyï z BIS pfiijde dokument, Ïe Ïadatel není pro stát dûvûryhodn. Bezpeãnost na místû hlídaly skupinky policistû ve vyïehlen ch uniformách i civilním obleãení. Pfied ministry se bl skly i nov mi octaviemi. A policisté nebyli jediní, ktefií se chtûli ukázat. I pro vedení Lázní Luhaãovice, kraje a mûsta byla událost v zvou. Ale nestavûli jsme Ïádné Potûmkinovy vesnice. Chtûli jsme, aby láznû byly pro ministry pfiirozené, uvedl technick fieditel Lázní Luhaãovice Jifií Dûdek. Pfiesto, nebo právû proto, se ale Láznû Luhaãovice rozhodly investovat do opravy interiéru Spoleãenského domu dvanáct milionû korun. A t den pfied akcí vyváïely z LázeÀského Ministfii se navzájem plácali po zádech nejen za kulat m stolem a tiskov ch konferencích, ale i v lázeàsk ch vífiivkách, ve zlínském BaÈovû mrakodrapu, na koncertech filharmonie ãi Hradi Èanu. Devût manïelek si pak pitalo na náv tûvû jedné z posledních moravsk ch skláren Kvûtná, ve skanzenu v RoÏnovû nebo v kromûfiíïsk ch arcibiskupsk ch sklepech. Chtûli jsme ukázat zlínsk kraj v pfiirozené kráse. Hlavnû jsme chtûli pfiedstavit hanáckou rozváïnost, slováck temperament a vala skou pracovitost na ich lidí, prozradil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mi ák. PfiestoÏe plány Mi ákovi nakonec vy ly, pfiece jen nedokázal zabránit tomu, Ïe se ministfii tváfiili na tiskov ch konferencích smutnû. Velmi nás mrzí, co se stalo rodiãûm dûtí, na které spadl strom ve Zlínû. Jsem také matka. DokáÏu si pfiedstavit, jak se teì cítí rodiãe mrtvého syna, uvedla svou fieã védská ministrynû Cristina Husmark-Pehrson. A pak uï jen chválila. Zvolená témata, atmosféru, pfiipravenost. UÏ se tû ím, aï nûco podobného zorganizujeme i my, dodala budoucí pfiedsedkynû evropsk ch ministrû práce a sociálních vûcí. V Jurkovičově domě spali ministři, jeho vila málem zchátrala KDYŽ SE VYSLOVÍ JMÉNO MĚSTA LUHAČOVICE, VYBAVÍ SE KAŽDÉMU LÁZNĚ. NEŽ SI ALE VZPOMENE NA TO, JAKÉ NEMOCI BY MOHL VE ZLÍNSKÉM KRAJI VYLÉČIT, VYBAVÍ SE MU ZŘEJMĚ ARCHITEKTURA, KTERÁ K LUHAČOVICÍM NEODMYSLITELNĚ PATŘÍ. PfiestoÏe jméno Du an Jurkoviã se v Luhaãovicích vyslovuje témûfi posvátnû, je tû do nedávna nebylo jasné, zda nûkteré jeho stavby budou urãeny oãím náv tevníkûm, ktefií dorazí do Luhaãovic za nûkolik let. Zatímco jeho dûm stojící na LázeÀském námûstí byl v dobû pfiíjezdu ministrû nale tûn, v nedaleké vile, nesoucí také jeho jméno, se dolaìovaly poslední detaily pro její otevfiení. Památka byla totiï dvacet let zavfiená. Náv tûvníci se do ní nemohli podívat také proto, Ïe b valí vlastníci pfiedpokládali, Ïe by se pod nimi probofiila podlaha. Od roku 1907, kdy byla postavena, ji totiï nikdo zásadnû nerekonstruoval. Spoleãnost ROYAL SPA koupila budovu pfied dvûma lety ve zdevastovaném stavu. Podle fieditelky lázeàsk ch hotelû Miramare, Veroniky Záhorské, se investice oproti pûvodním pfiedpokladûm znaãnû prodraïila. Statika objektu byla znaãnû naru ená i proto, Ïe ho dvû desítky let nikdo neob val a objekt chátral. Z pûvodní ubytovny pro zamûstnance tak vznikne devût pûtihvûzdiãkov ch apartmánû. Rekonstrukce pfii la na ãtyfiicet milionû korun. "Budova byla stra nû drahá, takovou hodnotu opravdu nemûla. V tûsném sousedství uï ale máme tfii budovy, které jsou propojeny. TakÏe i tato budova bude propojena a vznikne jeden komplex ãtyfi luxusnûj ích budov," uvedla Záhorská. Slavnostní otevfiení investor plánuje v kvûtnu. GLOSA Dobrý přítel dokáže zázraky Veronika Hrdá KdyÏ v roce 1902 Franti ek Vesel zakládal Láznû Luhaãovice, netu il, jak dobfie se jeho spoleãnosti podafií za více neï sto let. Aãkoli si to neuvûdomoval, poloïil uï tehdy základy dobrého jména lázní. Kromû manaïersk ch schopností mûl i dal í bonusovou kartu, která je pro jak koli rozvoj potfiebná. Vesel mûl v borného a talentovaného pfiítele: slovenského architekta Du ana Jurkoviãe. Ten vytvofiil z Luhaãovic místo, které neustále d chá atmosférou dvacát ch let minulého století. V tomto roce se zase k Luhaãovicím pfiihlásil ministr sociálních vûcí Petr Neãas. Rodák z nedalekého Uherského Hradi tû. Do jaké míry byl jeho lobbing za uspofiádání ministeriády motivovan touhou zviditelnit se pfied sv mi voliãi v jeho rodném kraji, dnes uï není podstatné. DÛleÏité je, Ïe si Luhaãovice opût ovûfiily, Ïe jejich pfiátelé na nû nezapomínají. A ony jim zase dokázaly, Ïe je nezklamou.

9 ÚNOR 2009 STRANA 9 EVROPSKÉ PŘ EDSEDNICTVÍ NA MORAVĚ Evropě to sladí i Morava. Vínem, slivovicí a frgály SLADÍME EVROPU. HESLO, SE KTERÝM SE ČESKÁ VLÁDA UJALA ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ, PLNÍ MORAVA DOSLOVA. DO BRUSELU POSLALY KRAJE JIŽNÍ MORAVY TISÍCE LAHVÍ VÍNA. A INSPIROVÁNY SJEZDEM MINISTRŮ SOCIÁLNÍCH VĚCÍ V LUHAČOVICÍCH, ZAČÍNAJÍ ÚKOLOVAT SVÉ PEKAŘE A CUKRÁŘE, ABY EVROPSKÉ DELEGACE POHOSTILI TÍM NEJLEPŠÍM, CO VE SVÝCH REGIONECH MAJÍ. PfiestoÏe se vût ina akcí spojen ch s pfiedsednictvím koná v Praze, Morava se do konce ãeského mandátu organizaãnû zapojí je tû devûtkrát. Kromû klasick ch ministriád se v jednotliv ch moravsk ch krajích uskuteãní osm setkání nejvy ích úfiedníkû nûkter ch ministerstev. Na poãátku dubna se do Mikulova sjedou námûstci ministrû ministerstev prûmyslu a obchodu. Jednání V boru 133 se zúãastní zhruba pûtasedmdesát lidí. Tento poradní orgán Rady Evropské unie projednává ve - kerou obchodnû politickou problematiku. Své závûry pak sdûluje Evropské komisi, vysvûtlil mluvãí Jihomoravského kraje Jifií Klement. Setkání jin ch lidí ze stejné komise se pak odehraje je tû jednou. V kvûtnu se v Brnû seznámí námûstci, ktefií se specializují na obchod v sektoru sluïeb. Tato dvû setkání jsou pro Jihomoravsk kraj rozcviãkou pro kvûtnové neformální zasedání ministrû zemûdûlství a rybolovu. O tom, Ïe se na tfii dny strhne pozornost Evropy pfiímo na Brno, nikdo nepochybuje. Ministfii, ktefií mají v evropské politice jedny z nejsilnûj ích pravomocí, chtûjí diskutovat o zmûnách systému zemûdûlsk ch kvót ãi o záchranû ÏralokÛ. K tomu aby se v Brnû cítili dobfie, chce pfiispût i vedení mûsta. Primátor Brna Roman Onderka plánuje, Ïe ministrûm ukáïe Brno jako moderní metropoli s bohatou historií. Doufám, Ïe tuto informaci pfiedají dál, protoïe Ïivá reklama je ta nejúãinnûj í, podotkl Onderka. Brno si pro ministry pfiipravilo i netradiãní dárek. Lusk naplnûn dfievûn mi golfov mi míãky. To aby si spojili Brno se jménem Johana Georga Mendela, dodal Onderka. A nekonãí: pro politiky si pfiipravili také netradiãní program. Po prohlídce hradu pilberk si s nimi dají skleniãku na hradbách, hrát jim k tomu bude evropská hymna Odpálíme ohàostroj, kter bude souãástí festivalu Ingnis Brunensis, vysvûtlil pofiadatel akce Brno mûsto uprostfied Evropy Ondfiej Morávek ze spoleãnosti Snip&Co. Nejen Brno ale bude na nûkolik dní stfiedem Evropy. Od 21. do 24. kvûtna se do Ostravy sjede stovka zástupcû velvyslancû ãlensk ch státû v Bruselu. Naplánovali jsme náv tûvy vybran ch podnikû jako je napfiíklad OKD. UkáÏeme jim na e prûmyslové a turistické zajímavosti. Galaveãefie se napfiíklad odehraje v zámku Hradec nad Moravicí, uvedla mluvãí Moravskoslezského kraje Jolana Filipová. Asi nejvût í zklamání znamenalo ãeské pfiedsednictví pro Olomouck kraj. Ten mûl totiï pûvodnû poãátkem bfiezna hostit evropské ministry obrany. Nakonec v ak ãeské ministerstvo obrany pfiípravy zastavilo a akci pfiesunulo do Prahy. Olomouc podle nich nemá dostatek luxusních hotelû. Velmi nás to mrzelo. Ze sv ch chyb se ale mûïeme pouãit. Proto jsme uï zaãali vypracovávat plán, jak podpofiíme podmínky pro kongresovou turistiku. Napfiíklad jsme poskytli dotaci pfierovskému Hotelu Jana, uvedl hejtman Olomouckého kraje Martin Tesafiík. Útûchou pro nûj mûïe b t to, Ïe Ministerstvo obrany svolalo do Olomouce vrcholné manaïery zbrojafisk ch firem a nejvy í úfiedníky z ministerstev obrany. Ministerstvo obrany tímto plní svûj slib, Ïe Olomouc zûstane dûleïit m hostitelem aktivit ãeského pfiedsednictví EU, chlácholí olomouck region zmocnûnkynû ministrynû obrany pro organizaãní pfiípravu pfiedsednictví EU Jaroslava Pfiibylová. V kraji se tak uskuteãní Konference o roli mal ch a stfiedních podnikû ve vyzbrojování a Semináfi o vojenské letové zpûsobilosti. Ani Vysoãina nezûstane bez své evropské akce. Na konci ãervence nav tíví Jihlavu fieditelé zodpovûdní za lesy v Evropské unii. Delegace budou jednat o realizaci Akãního plánu Evropské unie pro lesnictví. Souãástí neformálního setkání bude i náv tûva správy Lesního sruïstva obcí se sídlem v Pfiibyslavi a lesního majetku rodiny Kinsk ch v okolí mûsta Îìáru nad Sázavou. Úãastníci nav tíví i dfievozpracující podnik STORA ENSO ve Îdírci nad Doubravou, uvedla mluvãí kraje Vysoãina Eva Neuwirthová. V ãervnu se po luhaãovickém zasedání pfiipomene také Zlínsk kraj. Do KromûfiíÏe se sjedou zástupci státní správy v Evropû. Co ministři dojednali Ministři sociálních věcí evropské sedmadvacítky v Luhačovicích diskutovali o problematické směrnici, která určuje pracovní dobu. České předsednictví má za úkol vyřešit rozkol, který vznikl po hlasování evropských poslanců. Ti totiž schválili návrh, podle něhož nesmí být týdenní pracovní doba delší než 48 hodin, a to bez výjimek. Státy EU se přitom loni v červnu dohodly na tom, že výjimky možné jsou. Ministr Petr Nečas tak stojí ve složité situaci: musí nalézt shodu mezi různými názory parlamentu a členskými zeměmi. Luhačovické neformální zasedání bylo důležité hlavně pro předjednání pozic států, které následně zohlední březnová Rada Evropské unie pro zaměstnanost a sociální věci. Dalším bodem jednání bylo zlepšení mobility evropských pracovníků. Podle ministrů nejsou evropští pracovníci příliš ochotní měnit zaměstnavatele a svou profesi. V době krize však vyzývají Evropany, aby se nebáli změn. Cílem předsednictví bylo zdůraznit, že současná finanční a ekonomická krize podtrhuje vyšší potřebu mobility pracovníků. Stávající situace vyžaduje jednak rychlou adaptaci zaměstnanců na měnící se podmínky, přesun pracovních sil do regionů, kde se vytvářejí nová pracovní místa i rychlou integraci nezaměstnaných a neaktivních osob zpět do trhu práce, vysvětlil Nečas. Jak se hostí evropští delegáti JE LIBO FILÍROVANÁ KUŘECÍ PRSÍČKA NA TYMIÁNU V ZÁVOJI SMETANOVÉ OMÁČKY SE ZÁMECKÝMI BRAMBŮRKY? NEBO VEPŘOVOU KOTLETU NADÍVANOU KYSANÝM ZELÍM A MORAVSKOU KLOBÁSOU? I takové vûty se museli nauãit v nûkolika jazycích ãí níci, ktefií chtûli obsluhovat evropské ministry. Ti totiï kromû debat o sloïité sociální situaci v Evropû zaïili v Luhaãovicích i pfiíjemnou stránku Ïivota. A luhaãoviãtí se nechtûli nechat zastínit Prahou. Nechali jsme si poradit od prezidenta Asociace kuchafiû âeské republiky Miroslava Kubce, svûfiil se pfied zahájením technick fieditel Lázní Luhaãovice Jifií Dûdek. Ministfii se tak mohli tû it nejen na regionální gurmánské lahûdky, jak mi jsou kfiehouãké frgály ãi vala ská kyselica, ale i na univerzální evropskou kuchyni. Kromû toho, Ïe se mohli cel den obslouïit z plného stolu s tácy plnûn ch ciabatt ãi wrapû, mohli se tû it na v bûr ze tfií tepl ch obûdû. KdyÏ pak první veãer dorazili znovu do Spoleãenského domu, aby sál vyuïili pro jeho prav úãel, ãekalo na nû pfiekvapení. Tradiãní moravské hody se zabíjaãkov mi specialitami, zelím, slivovicí a luxusním vínem. Chtûli jsme jim ukázat na i pohostinnost a temperament, vysvûtlil hejtman Zlínského kraje Stanislav Mi ák. K tomu, aby se jim jitrnice dobfie strávila, pfiispûla i VarmuÏova cimbálová muzika. Ta v pozdûj ích hodinách roztancovala a rozezpívala i b valého zlínského hejtmana Libora Luká e. Druh hlas mu zpíval luhaãovick starosta. Ministfii a ministrynû ale netrávili cel ãas pouze v Luhaãovicích. Zlín si prohlédli z ptaãí perspektivy BaÈova mrakodrapu a z koncertní sínû. Jejich sociální ata é zase zaïili Vizovice z pohledu v robce slivovice. Pfii náv tûvû Velehradu si v ichni poslechli hudbu Hradi Èanu s Jifiím Pavlicou. Do Luhaãovic kromû ministrû muïû zavítaly i ãlenky evropsk ch vlád. Pfiesto zlínsk kraj pfiipravil speciální program pro partnerky ministrû. Ministrynû vût inou jejich partnefii nedoprovází, podotkl jeden z organizátorû. Partnerky tak mohly ministrûm povyprávût, jak vypadá jedna z posledních ãesk ch skláren v Kvûtné, nebo jak se vyrábí gobelíny ve Vala ském Mezifiíãí. Dobrá reklama PODNIKATELÉ, KTEŘÍ ČEKALI V LUHAČOVICÍCH NÁVAL TURISTŮ, SE NEDOČKALI. Podle mluvãíhoczechtourism Filipa Remence se reklama zaãne ífiit aï nekolik mûsícû poté, co politikové opustí místo zasedání. Vyplatí se regionu investovat do ministeriád? Investice do ministeriád není investicí, která se okamïitû zhodnotí, ale ze stfiednûdobého hlediska jistû pfiinese uïitek. Zejména se tím zviditelní dan region v zahraniãí a to by mûlo pfiispût ke zv ení poptávky po turistick ch produktech v dané oblasti. Akcí v regionech pfiíli není. Vût ina se odehrává v Praze. O ãem to podle Vás svûdãí? Vût ina regionû nemá dostateãné zázemí vhodné pro organizaci vût ího mnoïství akcí takové dûleïitosti. Jsou programy v regionech pro ministry atraktivní? MÛÏou pfiilákat nové turisty Programy v regionech jsou atraktivní a politiky, úfiedníky a novináfie, ktefií nav tíví dan region, urãitû zaujmou. Tito lidé jsou mimo jiné také turisté a odnesou-li si pozitivní zku enosti, mohou se k nám zase vrátit nebo doporuãit náv tûvu sv m znám m a pfiátelûm. BohuÏel totéï platí rovnûï z druhé strany a odradit VIP hosty by asi bylo to nejhor í, co by mohlo ãeské pfiedsednictví cestovnímu ruchu pfiinést.

10 ÚNOR 2009 STRANA 10 P Ř EDSTAVUJEME STAROSTU Jiří Stanislav: Jára Cimrman z Horních Dubňan VOSKOVEC, POLÍVKA, STANISLAV TŘI MUŽI, KTERÉ SPOJUJE NOVÉ DIVADLO V KANADĚ. Poslední z nich je nyní starostou ve své rodné vesniãce v Horních DubÀanech. SnaÏí se tu rozvíjet kulturní a sportovní aktivity, pfiilákat do obce co nejvíce investorû. Pfiedtím, neï se zaãal vûnovat starostování, pracoval jako horník, hasiã, potápûã, záchranáfi, herec, pedagog nebo poradce kanadského ministra financí. Lidé ho znají jako advokáta ze seriálu Rodinná pouta, jeho osud spí e pfiipomína Ïivot Járy Cimrmana Jako elév nastoupil do Divadla Petra Bezruãe v Ostravû a potkal se zde napfiíklad s Janem Kaãerem nebo Ninou Diví kovou. Studium na Janáãkovû akademii múzick ch umûní v Brnû neukonãil a emigroval do Kanady. V Torontu se seznámil se star ím bratrem Bolka Polívky Jaroslavem Polívkou. Starosta Horních DubÀan hrál sovûtského kosmonauta v americkém velkofilmu Superman Jardovi Polívkovi jsme fiíkali Jerry, spoleãn mi silami jsme zaloïili divadelní spolek Nové divadlo, hovofií Stanislav o sv ch prvních kanadsk ch aktivitách. Hrálo ãesky a brzy si získalo mezi zámofisk mi vlastenci velk ohlas. Do jeho hereckého ansámblu patfiil i Jifií Voskovec. Dobrovolnû nastoupil do kanadské armády, kde podle sv ch slov pochopil principy demokracie. Pracoval pro federální vládu jako asistent ministra financí Johna Turnera, kter se pozdûji stal kanadsk m premiérem. OÏenil se do Velké Británie. Zde slouïí jako záloïní hasiã záchranáfi, externû pracuje v BBC. Kanada je nejkrásnûj í zemû svûta, v Anglii mû ale nesmírnû okouzlily vzpomínky tamních obyvatel na ãeské letce. V Liverpoolu jsem dokonce nesmûl ani platit v hospodû, fiíká Stanislav. Na konci osmdesát ch let se Stanislav vrací zpût do Kanady vyuãuje herectví na univerzitû v Otawû, hraje v Kanadském divadle pantomimy, ve filmu i v televizi. Je aktivní v krajansk ch organizacích.v roce 1990 se poprvé vrací do âeskoslovenska a získává zpût ãeské obãanství. Îije ve Spojen ch státech, mimojiné spolupracuje na projektech pro OSN. V roce 2000 se Stanislav vrátil natrvalo. Kromû velké záliby v divadle a hasiãství, organizuje Stanislav rûzná setkání legionáfiû a veteránû. Je ãlenem nûkolika jejich spoleãností. Hrdost, Ïe pocházíme ze staleté historie nesmí b t vymazána, uvádí ke své zálibû. Jifií Stanislav byl nûkolik let ãlenem a pfiedsedou âeské strany národnû socialistické, letos na konci roku ãlenství ukonãil. V loàsk ch senátních volbách kandidoval za Stranu zdravého rozumu, uvaïuje i o kandidatufie do Evropského parlamentu. JiÏ tfietím rokem se vûnuje Jifií Stanislav spravování Horních Dub- Àan. Jeho hlavní prioritou je zv ení kaïdoroãního pfiísunu penûz pro obec, snaha pfiilákat i jiné investory. Usiluje o v stavbu fotovoltaické elektrárny na území b valého vojenského prostoru. Získané peníze chce pouïít pfiedev ím na kulturu a infrastrukturu. S mikroregionem Moravskokrumlovsko pofiádají Horní Dub- Àany uï tfii roky festival loutkáfiství. Podafiilo se mi s ostatními starosty pfiesvûdãit âez, abychom dostávali automaticky nûjakou ãástku, jsme jejich partnerem. Díky tûmto penûzûm jsme napfiíklad mohli zavést internet do celé obce nebo vybudovat zastávku na druhém konci vesnice, upfiesàuje Stanislav a dodává: Momentálnû Ïádáme o grant na rekonstruování starého rozpadajícího se kulturního domu. Spolu s ostatními starosty z Bohutic a Olbramovic plánují uspofiádání mezinárodního pûveckého festivalu v Bohuticích, vûnován by byl Eduardu Hakenovi. Kromû kultury se snaïí Stanislav v DubÀanech rozvíjet i sportovní aktivity. Jeho celoïivotní láskou je dobrovolné hasiãství. Komunální politika ho baví a fiíká: VáÏím si mal ch vesniãek, kde lidé dûlají za pár korun nebo zadarmo a udrïují dûdinu v kvalitû. Alice Dvofiáková Prestižní profesní titul MPA MASTER OF PUBLIC ADMINISTRATION (MPA) PŘINÁŠÍ DO OBLASTI VEŘEJNÉ SPRÁVY TYP VZDĚLÁNÍ, KTERÝ ZNÁME Z PRIVÁTNÍ SFÉRY JAKO MBA, JE ALE PŘIZPŮSOBEN PODMÍNKÁM A POTŘEBÁM VEŘEJNÉHO SEKTORU. INZERCE Studium MPA je urãeno zejména vedoucím úfiedníkûm a manaïerûm ve vefiejném sektoru a také tûm, ktefií na vedoucí pozice aspirují. Dále pak ãlenûm zastupitelstev obcí a územních samosprávn ch celkû, právníkûm pûsobícím ve vefiejné správû a dal ím vedoucím pracovníkûm z institucí vefiejného sektoru univerzit, nemocnic, ãi neziskov ch organizací. Program studia MPA b vá vût inou vystavûn na tfiech základních pilífiích. Prvním je obecná znalost právní a ekonomické problematiky; s níï se setkávají v ichni vedoucí úfiedníci pfii své ãinnosti. Druh m jsou pak soft skills (soubor osobnostních vlastností a dovedností nezbytn ch k pracovnímu úspûchu) vyuïitelné v emi vedoucími úfiedníky v rámci jejich ãinnosti. A koneãnû tfietím pilífiem je vysoká úroveà odborn ch znalostí v oboru, ve kterém se vedoucí pracovníci pohybují. Kvalitní studium MPA by mûlo b t nejlépe koncipováno jako kombinace distanãní a prezenãní formy, a to proto aby na jedné stranû dokázalo vyjít vstfiíc omezen m ãasov m moïnostem vût iny úãastníkû programu a na stranû druhé, aby zachovalo dostateãn osobní kontakt s lektory. Studium MPA b vá tematicky rozdûleno do jak chsi modulû. Obsah jednotliv ch blokû v uky by pak mûl b t koncipován tak, aby do lo k maximální souãinnosti mezi teoretick mi poznatky a praxí. Tematické rozdělení studia Toho lze dosáhnout jednak interaktivním charakterem pfiedná ek, kter studentûm umoïní získat teoretické znalosti i praktické dovednosti, tak samostudiem a konzultacemi. DÛleÏité je také kladení dostateãného dûrazu na fie ení konkrétních pfiíkladû z praxe, které si vybírají sami posluchaãi. Klíãov mi faktory, hovofiícími ve prospûch v bûru programu MPA mohou b t: nové impulsy smûfiující k vlastnímu rûstu a kariéfie; získání zku eností pfii fie ení odborné problematiky; osvojení si nového pohledu na management a fiízení human resources ; ãi roz- ífiení teoretick ch znalostí a praktick ch dovedností. Delegace budou spát v rodinách Dokonãení ze strany 1 Místostarosta Rampáãek se ale je tû nevzdává a lidem, ktefií zahraniãní náv tûvníky ubytují, chce zaplatit alespoà ãást penûz. Se starostkou Marií BÛ kovou teì objíïdí v echny politiky z regionu a vysvûtlují jim, v jaké jsou situaci. Jednáme s hejtmanem Michalem Ha kem i stranick mi kolegy. UÏ jsem mluvil s Liborem Ambroskem. Uvidíme, zda na e kontakty na praïské politiky pomûïou. Zatím nám nikdo nepomohl, dodal. Podle hejtmana Jihomoravského kraje Michala Ha ka ani není jisté, zda pfiispûje zrovna kraj. Analyzujeme faktickou i finanãni pfiipravenost obce. Závûry budu znát aï pfií tí t den, vyjáfiil se Ha ek. Pokud se nakonec setkání na jihu Moravy uskuteãní v plné parádû, chtûjí lidé své hosty pfiivítat prûvodem, Odpad z vinné révy: surovina pro výrobu oleje a vína V ROCE 2008 BYL ZAHÁJEN MEZINÁRODNÍ PROJEKT ZAMĚŘENÝ NA LÁTKOVÉ VYUŽITÍ BIOODPADŮ ZPĚSTITELSKÝCH POSTUPŮ VE VINICÍCH A TECHNOLOGICKÝCH POSTUPŮ VÝROBY VÍNA. V stupy projektu budou urãeny vinafiûm formou upraven ch pûstitelsk ch a technologick ch postupû v roby vína a dále prûmyslov m odvûtvím, která vysoce kvalitní pfiírodní antioxidanty vyuïívají (potravináfiství, farmacie, kosmetika). Cílem projektu je získávání biologicky aktivních látek (BAL), respektive pfiírodních antioxidantû ze zbytkû zelen ch ãástí révového kefie v prûbûhu vegetaãního období a po sklizni hroznû, dále z odpadû pfii zpracování hroznû a z pfiípravy vína a dal ích produktû na bázi Templáfiské sklepy âejkovice uspofiádají program zadarmo evropskou hymnou, proslovy, lidovou zábavou a otevfien mi vinn mi sklepy. Rokovat chtûjí v nedalek ch âejkovicích, zavést je chtûjí také do Lednicko valtického areálu. Kromû mítinkû a v mûny zku eností se budou zástupci obcí zab vat i protidrogovou problematikou. Podle viceprezidenta Charty si ale vesnice nemusí dûlat takové starosti. ZaÏil jsem setkání pod hroznû. V sledkem projektu budou metody identifikace, izolace, stabilizace a v roby vysoce kvalitních pfiírodních antioxidaãních látek a dále inovace pûstitelsk ch postupû (vytváfiení pfiedpokladû vzniku BAL) a technologick ch postupû samotné v roby vína, která umoïní tyto látky získávat, pfiípadnû zachovávat ve vínu. Projekt v zásadû ovûfiuje moïnosti pouïití pfiírodních BAL pfii procesech v roby vína jako náhrady syntetického SO 2 a to o procent. Znaãná ãást populace je totiï na SO 2 alergická a to i v rámci limitû, která jsou pro vína nastavena Evropskou unií. BAL, z bioodpadû vznikajících pfii pûstování a v robû vína, budou zpracovány a nabídnuty prûmyslu ve formû vinného oleje, extraktû a dal ích bioproduktû se zv en m obsahem BAL. Pfiedpokládá se patentování a následná nabídka licencí novû vyvinut ch technologií a technologick ch postupû. V pfiípadû úspû né aplikace tûchto pfiírodních antioxidantû v rámci v roby vína na úkor syntetického SO 2 budou rozvíjeny marketinkové nástroje související s prodejem velk m stanem. Nejde o to, aby mûli zahraniãní hosté nûjak pfiepych, ale o to, aby poznali krajinu a v ední Ïivot lidí v daném místû, vysvûtlil Karl Grammantisch. Ten má koncem února dorazit na Slovácko a zjistit, jak obec pokraãuje s pfiípravami. V Evropské chartû venkovsk ch obcí je zapsáno sedmadvacet obcí. Star Poddvorov je jedin m ãesk m ãlenem od roku nového typu vína (se sníïen m obsahem SO 2 ). e eno bude také soustfieìování bioodpadû. Zb vající biologická hmota po odãerpání zájmov ch produktû zûstane k pou- Ïití napfi. pro pfiípravu kompostû ãi energetickému vyuïití. V sledky v zkumu budou dostupné licenãnû pro dal í vinafiství a to mezi tradiãní i organické producenty vín. Znaãn zájem o v sledky projektu jiï projevila nûkterá v e uvedená odvûtví prûmyslu, partnefii projektu jiï byli osloveni nûkolika spoleãnostmi v Rakousku i âeské republice. Projekt fie í pracovi tû v âesku a Rakousku. Jedná se o v znamné v zkumné organizace (MZLU Brno a J&K LAB Hodonín) a dále vybraná vinafiství, která poskytují biologick materiál a umoïàují technologick v zkum v roby vína. Projekt je spolufinancuje Unie z programu Eurostars, jehoï administrátorem je v âeské republice Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy. Management mezinárodního projektu zaji Èuje Tanzer Consulting. Ing. Tomá Chorazy Tanzer Consulting, s. r. o. 2009_02_inzerce_MPA_126x90_def_krivky.indd :29:44

11 ÚNOR 2009 STRANA 11 ROZHOVOR S HEJTMANEM Stanislav Mišák: Baterky si dobíjím chovem ovcí JEHO KOLEGOVÉ HO OZNAČUJÍ ZA MUŽE, KTERÝ NEHODNOTÍ ČLOVĚKA PODLE STRANICKÉ KNÍŽKY. PŘESTOŽE NOVÉHO HEJTMANA ZLÍNSKÉHO KRAJE STANISLAVA MIŠÁKA POVAŽUJÍ NĚKTEŘÍ ZA PŘÍSNÉHO ŠÉFA, SHODNOU SE NA TOM, ŽE VŽDY OCENÍ PRACOVITOST. Nov hejtman Zlínského kraje byl dfiíve starostou Otrokovic. Text: Veronika Hrdá Foto: Stanislav Svoboda MoÏná proto, Ïe jako tfietí nejstar í syn z dvanácti dûtí neznal slovo zahálka. A uvûdomuje si, Ïe ho nepozná ani v následujících ãtyfiech letech. Pfiichází recese, kterou souãasné generace nikdy nezaïily. Proto je teì ãas na investování, které se zhodnotí a zúroãí, fiíká Mi ák. Kromû toho, Ïe jste veterináfi, dlouholet starosta mûsta a nyní hejtman, jste i baãa. Máte vûbec ãas vyhnat ovce na pastvu? Oznaãení baãa je hodnû, ale hodnû nadnesené k malému stádeãku, které dûlá Ïivou sekaãku. Samozfiejmû, volného ãasu mám málo. Na druhou stranu jsem za dobu, co jsem v politice, dokázal motivovat svou rodinu. TakÏe se o práci dokáïeme podûlit. Dnes uï si baterky umím dobíjet i jinak. Radost mi dûlají vnouãkové. Oba jsme dostali se Ïenou jako vánoãní dárek. Jednoho vloni a toho prvního pfiedloni. S tím prvním je uï veselo, ten druh se je tû nemohl projevit, je mu mûsíc. Obyvatele Zlínského kraje teì ãekají tûïké dny v souvislosti s recesí. Jak je plán Zlínského kraje na zmírnûní dopadû krize? V znamn m nástrojem pro zmírnûní dopadû bude uvolnûní co nejvíce penûz do vefiejn ch investic. Zelenou by teì mûly dostat projekty na podporu rozvoje infrastruktury, vûdy a v zkumu nebo znalostní ekonomiky. S tím jdou ruku v ruce investice do zdravotnictví a kolství. Vnímám, Ïe nadnárodní spoleãnosti se snaïí zmírnit dopady krize pfiímo ve sv ch matefisk ch zemích na úkor firem, které mají v âesku. A dûsledkem bude samozfiejmû propou tûní lidí. TakÏe, jestli pfied pûl rokem si manaïefii stûïovali na nedostatek lidí, tak najednou jich bude pfietlak. Proto je nutné investovat hlavnû do toho, aby lidé mûli práci. Podporovat inovaãní prostfiedí a dûraz na vytváfiení pracovních míst s pfiidanou hodnotou. Jen to zaruãuje rûst. To jsou vûty, které dobfie zní, ale oba víme, Ïe kraj nemá ve své pokladnû tolik penûz, aby mohl investovat do rozvoje soukrom ch firem. Na investice máme vyãlenûnu jednu miliardu korun. To jsou vlastní zdroje. Myslím si ale, Ïe v takov ch situacích se mûïeme i zadluïit. UÏ máme rámcov úvûr u Evropské investiãní banky. Chceme si pûjãit dvû miliardy korun. Ty pouïijeme zejména na profinancování projektû podpofien ch evropsk mi fondy. Je vûbec moïné v dobû recese tolik investovat? VÏdyÈ vefiejn sektor také pfiijde o své peníze. Ceny zaãínají b t reálné. Poptávka klesla, proto se dodavatelé budou snaïit nabídnout lep í ceny neï v období boomu. To, co teì budeme zaïívat, nebude pouze bûïná cyklická krize. Dokonce si myslím, Ïe nikdo ze souãasn ch generací se s takovou situací je tû nesetkal. Právû proto si myslím, Ïe skonãila doba podpory automobilového prûmyslu. Peníze teì musí jít do vzdûlání lidí. Jen vzdûlaní lidé mohou díky svému fi trónu pfiijít na to, jak vyjít z recese s co nejmen ími ztrátami. Které obory podle vás mají nejvût í potenciál? Budoucnost vidím v materiálovû levnûj ích vûcech. Proto se musí podporovat technologie páté generace: biotechnologie, nanotechnologie. Budete prosazovat, aby takové odvûtví dostalo zelenou i v novû vznikající hole ovské zónû? Je jasné, Ïe pûvodní zámûr vyu- Ïití zóny je dnes trochu pozmûnûn. PÛvodnû mûli o zónu zájem napfiíklad i Korejci pro stavbu automobilky Hyundai. Teì uï ale víme, Ïe to musí b t zóna, ve které se usadí investofii, ktefií se podílejí na rozvoji vûdy a v zkumu. Vidím tam jednoznaãnû prostor pro univerzity, pro jejich aplikovan v zkum a na nû se nabalující Spin of firmy. Je tedy reálné, aby v hole ovské zónû a v navazujících oblastech pracovalo aï dvanáct tisíc lidí? Mám-li b t upfiímn, tak tomuto tvrzení jsem nevûfiil nikdy. Jako b val starosta Otrokovic srovnávám situaci, kterou jsme fie ili u nás. Otrokovická pneumatikárna zamûstnává ãtyfii tisíce lidí, stejn poãet pracuje v navazujících oborech. Ale co to znamenalo pro Otrokovice? Na zelené louce se postavila dvû nová sídli tû, zbofiily se staré Otrokovice a do mûsta pfii lo témûfi osm tisíc nov ch obyvatel. A stejnû v pneumatikárnû pracuje pouze polovina Otrokovick ch. Zbytek dojíïdí. Je potfieba najít absorpci pro vysoko- kolsky vzdûlané lidi. AbsolventÛ je nyní nadbytek. Do praxe pfiicházejí s velk m oãekáváním. A v momentû, kdy jejich pfiedstavy nebudou naplnûny, se mohou rozhodnout odejít jinam. Do jiného regionu nebo státu. Tomu musíme pfiedejít. Nejen kvûli odlivu mozkû, ale také kvûli tomu, Ïe jejich pfiíjmy se odrazí v rozvoji slu- Ïeb a celé ekonomice Zlínského kraje, protoïe v zónû budou vy í pfiíjmová místa. Jak si tedy hole ovskou zónu pfiedstavujete? Budování zóny nebude stát pouze na strategickém investorovi. V této situaci musíme najít odvahu fiíct, Ïe netrváme na tom, aby v Hole ovû musel b t zahraniãní investor. Mûly by tam b t firmy s vy í pfiidanou hodnotou. Zóna se tak stane budoucí vlajkovou lodí, motorem ekonomiky ve Zlínském kraji. Pokud nevybudujeme nûco, co bude na pici, pak bychom mûli ten obrovsk jeden a pûlmiliardov balík penûz poslat jinam. Tfieba na fie ení brownfieldû. Znamená vá názor zmûnu v plánu? Budete nûjak mûnit strategii v stavby hole ovské zóny? Ne. Pokud máte na mysli nerealizovat prûmyslovou zónu, tak ne, protoïe investice je tak daleko, Ïe cesta zpût není moïná. Mluvím o rizicích, které mohou nastat a kter ch se nyní mûïeme vyvarovat. Existuje vládní usnesení, a to jako kraj samozfiejmû respektujeme. Budování zóny není pouze v kompetenci kraje, spolupracujeme se státem. Bude kraj mûnit strategii v jin ch projektech, které minulé vedení úfiadu rozjelo? ProjektÛ, které jsou rozbûhlé se to net ká, ale v souvislosti s hospodáfiskou krizí budeme vûci pfiehodnocovat. Stále budeme mít na pamûti, Ïe je dûleïité podporovat projekty prorûstové, ne spotfiební. MÛÏe se zmûna t kat napfiíklad stavby bochofiského leti tû? Jsme si vûdomi toho, Ïe v generelu dopravy poãítáme s mezinárodním leti tûm v Kunovicích. Vzhledem k tomu, Ïe tam nemáme moïnost tento zámûr realizovat, musíme pracovat na jiném projektu. Takzvané Pfierovské leti tû v Bochofii, tfiebaïe je na území jiného kraje, je v souãasné dobû jedinou moïností, jak zajistit fungující krizov plán Zlínského kraje. Jsme si vûdomi toho, Ïe jsme na zaãátku. Vnímáme argumenty lidí, ktefií fiíkají, Ïe leti È uï je na Moravû dostatek. Samozfiejmû zji Èujeme, zda jsme schopni dal í mezinárodní leti tû uïivit. Proto, abychom mohli mít správné informace, musíme urãit ãlovûka, kter zaãne s tímto projektem dennû Ïít. Teì uï to není zále- Ïitost politikû, ale odborníkû. Do jaké míry bylo pfii vyjednávání o konání ministeriády v Luhaãovicích dûleïité, Ïe ze Zlínského kraje pochází Mirek Topolánek, Jifií âunek a Petr Neãas? KaÏd je odnûkud a svému regionu fandí. S tím souvisí snadnûj í navázání komunikace s lidmi, ktefií jsou mnohdy nedostupní. Na druhou stranu, bez na í iniciativy by nic nefungovalo. Byli jsme ti, ktefií si na svá bedra naloïili ranec povinností. Kdo je hejtman Zlínského kraje Šestapadesátiletý MVDr. Stanislav Mišák pochází z valašského Popova. Od roku 1978, kdy promoval na Vysoké škole veterinární, pracoval jako veterinární lékař. Hned v prvních volbách po roce 1989 se stal členem zastupitelstva v Otrokovicích. Po volbách v roce 1994 byl zvolen starostou Otrokovic. Funkci starosty města zastával 12 let, po té pracoval dva roky jako místostarosta Otrokovic. Od roku 2000 je členem zastupitelstva Zlínského kraje a od 1. března 2006 pracoval jako náměstek hejtmana pro oblast strategického rozvoje a investic. Se svou ženou Pavlou má dvě děti a je dědečkem dvou vnuků. Má rád přírodu, koně, psy a ovce. BLESKOVÝ ROZHOVOR SE STANISLAVEM MIŠÁKEM BaÈÛv kanál Je tû jsem nezaregistroval, Ïe by probûhla seriózní diskuze na téma projektu BaÈÛv kanál. Plán totiï není pouze o pfiepravû lidí na lodích, ale je to také otázka zadrïení vody. Proto ãekám, aï se rozvine vûcná debata. Zatím o BaÈovû kanálu mluví zejména lidé, ktefií projektu nepfiejí. Stáfií Spokojenû zestárnout je velké umûní. Jsem ve vûku, kdy si toto Ïivotní období pfiipou tím a zajímám se o to, jaké podmínky si pfiipravuji na stáfií. A ãasto tento pocit pfiená ím do politick ch diskuzí. KdyÏ uï se nedá s m mi partnery mluvit jinak, tak fieknu: Pfiistupujme tedy k vûcem sobecky. Mysleme na budoucnost na eho kraje tak, Ïe si zaji Èujeme dûstojné stáfií, a proto musíme udûlat v echno pro to, aby tady chtûli lidé Ïít. Pivo Pivo a já se moc ãasto nepotkáme, pfiestoïe si myslím, Ïe je zdravé si jedno pivko dennû dát. PÛvodem jsem veterináfi, a proto jsem mûl ãasto pohotovost. Tak jsem si nedovolil ani to jedno pivo. Na tûstí je dnes birrel tak kvalitní, Ïe mi chutná nûkdy více neï klasické pivo. Podnikatel Karel Mrázek Nevím proã se mû na toto ptáte, ale nedûlám si Ïádné iluze o tom, jak probíhala transformace ãeské ekonomiky po revoluci. NemÛÏu ale fiíct nic konkrétního, protoïe já se v tûchto kruzích nepohybuji. Na druhou stranu ale jen tûïko mûïu zabránit tomu, abych se s takov mi lidmi náhodnû nesetkal. Nikdy nevím, kdo si se mnou pfies sekretariát domluví schûzku. KfiesÈanství VÏdy rozli uji dvû vûci: zda vûfiím v Boha, a podle toho také Ïiji, nebo jen víru deklaruji a pouïívám ji spí e jako za títûní urãitého image. Chov ovcí MÛj vztah k vala sk m stráním, kde jsem spolu s dal ími deseti sourozenci vyrûstal a kde stále Ïije moje maminka, je velmi siln. Pozorováním ovcí na pastvû si dobíjím baterky a pfiicházím na jiné my lenky. Jsem proto rád, Ïe kraj tí zastupitelé rozhodli o podpofie nejen mal ch chovatelû, ale i propagaci krajov ch ovãích specialit.

12 ÚNOR 2009 STRANA 12 P Ř EHLED AKCÍ NA MORAVĚ V ROCE 2009 Rok 2009: Tradiční slavnosti i adrenalinové akce LIDÉ V MORAVSKÝCH MĚSTECH SE UMÍ BAVIT. DOKAZUJE TO VÝČET AKCÍ, KTERÉ SE V ROCE 2009 USKUTEČNÍ V PĚTI MORAVSKÝCH KRAJÍCH. Jihomoravsk kraj letos tradiãnû sází na svou vinafiskou kulturu a síè nenároãn ch cyklostezek mezi vinohrady. Letos poprvé otevírají souãasnû své sklepy místní vinafii. Ke ãtyfiem termínûm Festivalu otevfien ch sklepû se jich pfiidalo na dvû stovky. Ani Brno letos nepolevilo v pfiípravách na nejvût í letní akci na Moravû. Festival Brno mûsto uprostfied Evropy organizátofii naplánovali tak, aby si festival své jméno zaslouïil. Do Brna se sjedou evrop tí ministfii zemûdûlství. Chceme jejich náv tûvu zpestfiit napfiíklad pfiehlídkou ohàostrojû Ignis Brunensis, uvedl brnûnsk primátor Roman Onderka. Ani ve Zlínském kraji se letos lidé nudit nebudou. Témûfi kaïd víkend se v nûkterém z mûst koná zajímavá akce. Kromû tradiãních folklorních slavností v Uherském Hradi ti, RoÏnovû pod Radho tûm ãi Vala ském Mezifiíãí se lidé mûïou tû it na adrenalinové cyklozávody v Host nsk ch vr ích ãi karneval v uherskohradi Èsk ch ulicích. Do Olomouckého kraje se letos sjedou lidé s pu kami. Nebudou po sobû ale stfiílet ostr mi, ale kuliãkami s barvou uvnitfi. V Litovli se totiï odehraje paintballov turnaj. A pokud nûkdo z úãastníkû bude potfiebovat zklidnit, mûïe si zajet do Olomouce na nûkter z festivalû váïné hudby nebo do Pfierova. Tam v fiíjnu jiï po estadvacáté odstartuje Jazzov festival. Moravskoslezsk kraj zase sází na svou hornickou minulost a multikulturní Ïivot. Colours of Ostrava, r Ïování zlata, Noc plná hvûzd, Adrenalin CUP. To jsou jen nûkteré z akcí. Jejich názvy prozrazují, Ïe lidé v Moravskoslezském kraji umí uspofiádat netradiãní slavnosti. A ãím chce letos pfiilákat své náv tûvníky Vysoãina? Kouzlo staré Ïidovské ãtvrti v Tfiebíãi i letos nezûstane skryto. Tfiebíã tí pfiipravili hned nûkolik festivalû a slavností. I letos se v ãervnu sjedou do Pelhfiimova rekordmani z celého svûta. Humpolec zase pfiedvede, jak vypadá pravá pivní kultura. Moravské hospodáfiství pfiiná í ochutnávku tûch nejlep ích akcí. Podrobn seznam naleznete na nebo na webu CzechTourism CO KDY KDE ZLÍNSKÝ KRAJ Divadelní přehlídka "FORBÍNA" března Otrokovice 28. ročník Valašské Rallye března Valašské Meziříčí Valašská liga 17. dubna Valašské Meziříčí Otevírání plavecké sezóny 1. května přístaviště na Baťově kanálu Závody koní 16. května Holešov 8. Mezinárodní festival cimbálu května Valašské Meziříčí Hanácké slavnosti května Chropyně Výstava obrazů Andy Warhola 2. června 31. srpna Kroměříž Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež 31. května Zlín, Otrokovice Kunovské léto června Kunovice Rožnovské slavnosti července Rožnov pod Radhoštěm Festival hudba v zahradách a zámku v Kroměříži červen srpen Kroměříž Bikemaraton Drásal 4. července Holešov Guláš Fest července Valašské Meziříčí CZ SK Hello Jazz Weekend července Uherské hradiště Karneval v ulicích 18. července Uherské hradiště Letní filmová škola 24. července 2. srpna Uherské hradiště Škola lidových tanců 2. srpna Kunovice MFSF Jánošíkův dukát Rožnov pod Radhoštěm srpna Rožnov pod Radhoštěm 16. Mezinárodní festival vojenských hudeb srpna Kroměříž 3. krajské dožínky Zlínského kraje 5. září Kroměříž Zavírání sezóny na vinařských stezkách 3. října Uherské Hradiště Bluesový podzimek 2. a 3. října Holešov Mezinárodní festival hudebních nástrojů lidových muzik října Uherské hradiště Otrokovické Frkobraní 7. listopadu Otrokovice Slavnostní koncert k 300. výročí narození F. X. Richtera 12. prosince Holešov JIHOMORAVSKÝ KRAJ Festival masopustních tradic Fašank února 3. března Strání a Moravské sklárny Květná Jarní Festival otevřených sklepů března Velkopavlovická podoblast Otvírání sklepů 29. března Kyjov Valtické vinné trhy května Valtice Slavnosti chřestu května Ivančice Jízda králů Vlčnov května Vlčnov Den Slavkova Května Slavkov u Brna Concentus Moraviae 30. května 27. června Různá města Letní Festival otevřených sklepů června Slovácká vinařská podoblast Mezinárodní folklorní festival Strážnice června Strážnice Oldtimer festival 27. června Slavkov u Brna 23. Mezinárodní kytarový festival Mikulov července Mikulov 49. Kopaničářské slavnosti července Starý Hrozenkov Festival alternativní hudby července Boskovice Černohorský festival Slunce července Strážnice Starobrno Olšany Open července Olšany Den otevřených sklepů Čejkovice 29. srpna Čejkovice Pálavské vinobraní září Mikulov Le Tour de Burčák září Strážnice Znojemské historické vinobraní září 2009 Znojmo Podzimní Festival otevřených sklepů září Mikulovská vinařská podoblast Zimní Festival otevřených sklepů listopadu Znojemská vinařská podoblast Vzpomínkové akce k 203. výročí bitvy u Slavkova listopadu Slavkov u Brna BRNO Bonjour Brno březen duben Brno Velikonoční festival duchovní hudby dubna Brno Febiofest dubna Brno Jazz Fest Brno dubna Brno Brněnská muzejní noc 16. května Brno Noc Kejklířů 22. května Brno Starobrno Ingnis Brunensis 22. května 30. června Brno Brno město uprostřed Evropy 22. května 7. června Brno Karneval v ulicích 23. května Brno Radniční dny s pivem 29. a 30. května Brno Český pohár dračích lodí 2009 květen Brno Sochy v ulicích BRNO ART OPEN ę09 květen Brno Ballon Jam květen Brno 140 let městské hromadné dopravy v Brně června Brno Dokořán pro hudební divadlo června Brno F Scéna června 25. července Brno Brněnské Shakespearovské dny 7. června 6. srpna Brno Brněnské lidové slavnosti srpna Brno Grand Prix České republiky srpna Brno CAIF Czech International Air Fest Brno září Brno Moravský podzim 21. září 2. října Brno Vánoční trhy prosinec Brno CO KDY KDE OLOMOUCKÝ KRAJ Turnaj Člověče nezlob se 7. března Opatovice Divadelní Kojetín března Kojetín Eurofest 20. března Šumperk Evropské jazzové dny duben Hranice Flora Olomouc dubna Olomouc Helfštýnský okruh května Helfštýn Paintball v Litovli 9. květen Litovel Author Šella maraton květen Hranice Divadelní flora květen Olomouc Dvořákova Olomouc 11. května 4. června Olomouc Zámecká rellye květen Hustopeče nad Bečvou Festival dračích lodí června Hranice Past na medvěda lesnické a sokolnické slavnosti červenec Jiříkov Hrad Sovinec Zahrada července Náměšť na Hané Mezinárodní varhanní festival Olomouc září Olomouc XXVI. Československý jazzový festival října Přerov Blues Alive listopad Šumperk Horování sraz horolezců 28. listopadu Šumperk MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Štramberský masopust 21. února Štramberk Den otevřených dveří na vodních dílech 28. března Slezská Harta a Kružberk Kopřiva 2009 festival netradičních divadel dubna Kopřivnice Mezinárodní hudební festival Janáčkův máj 20. května 9. června Ostrava a další města severní Moravy Novojičínské léto 1. června 30. září Nový Jičín Jazz Open Ostrava června Ostrava Country Piknik Třinec 13. června Třinec 15. Mezinárodní folklórní festival Frýdek-Místek června Frýdek-Místek Dny města června Bruntál Adrenalin CUP Ostravice 27. června Ostravice Noc plná hvězd v Třinci červen Třinec Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy 27. června 9. srpna Hukvaldský hrad Colours of Ostrava července Ostrava Týden v pohybu 2009 v Příboře 24.července 8.srpna Příbor Losinské kulturní léto srpen Velké Losiny Rýžování zlata srpen Hornický skanzen v Údolí ztracených štol. Mistrovství Evropy ve westernových dovednostech srpen Rýmařov TATRAFEST srpna Kopřivnice Bezručova Opava září Opava Setkání handicapovaných dětí a mláděže září Ostrava Den horníků 5. září Ostrava Bruntálské indiánské léto 12. září Bruntál Dny moravského burčáku na štramberském náměstí září Štramberk Krnovské hudební slavnosti září Krnov Dny NATO v Ostravě září Ostrava Svatováclavský hudební festival 29. září 29. října Bruntál Ostrava Freestyle Motocross Motoxshow říjen Ostrava-Vítkovice Těšínský jazzový festival listopadu Český Těšín VYSOČINA Slavnosti Bohuslava Martinů února Třebíč Česká trofej a otevřené ME v autokrose dubna Humpolec Zahrady Vysočiny v Žirovnici 30. dubna 3. května Žirovnice Zámecký vrch MANN FILTER května Náměšť nad Oslavou 6.ročník extremního závodu dvojic května Kemp Radarka u obce Koněšín Mahler Jihlava května 12. června Jihlava Poutníkfest VII. ročník 16. května Pelhřimov Evropský festival filozofie ve Velkém Meziříčí června Velké Meziříčí Mezinárodní festival Pelhřimov město rekordů června Pelhřimov Arts&film června Třebíč Horácká rally 2009 na Vysočině června Kraj Vysočina Mezinárodní veterán rallye 20. června Pacov XXXVIII. Mistrovství HZS ČR v požárním sportu června Třebíč Mistrovství Evropy MASTERS června Žďár nad Sázavou Folkové prázdniny červenec Náměšť nad Oslavou Festival Fantazie července Chotěboř 13. Středověké slavnosti července Humpolec Mistrovství světa juniorů v muškaření července Chotěboř Třebíčský židovský festival července 1. srpna Třebíč Roštejn jazz srpen hrad Roštějn Pivní slavnosti srpna Humpolec Tradiční bítešské hody září Velká Bíteš Swingový festival říjen Polná Festival vzdělávání 11. listopadu Žďár nad Sázavou Ježíškova pošta prosince Třešť

13 ÚNOR 2009 STRANA 13 P Ř EHLED VELETRHŮ A KONFERENCÍ V ROCE 2009 Veletrhy 2009 móda, IT, obaly i ocel NAVZDORY KRIZI, BUDE I ROK 2009 BOHATÝ NA CELOU ŘADOU RŮZNÝCH AKCÍ, VELETRHŮ A KONFERENCÍ. PŘINÁŠÍME VÁM PŘEHLED NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH Z NICH. Brnûnské v stavi tû uï tradiãnû nabídne irokou kálu mezinárodních veletrhû. Kromû tûch obvykl ch, u náv tûvníkû i vystavovatelû velmi dobfie zaveden ch, jako jsou tfieba Digitex, Autosalon, Kabo a Styl nebo Mezinárodní strojírensk veletrh, se mûïete tû it napfiíklad na EmbaxPrint, veletrh obalu, tisku a marketingové komunikace. V stavi tû organizuje také cyklistick veletrh ãi veletrh minerálû. Novinkou je veletrh a kongres korozivzdorn ch ocelí Stainless Od ãervna bude dokonce v provozu nov ultramoderní pavilon P. Díky pavilonu P se stala ãtvrtá dimenze realitou, fiekl Jifií krla, generální fieditel. V stavi tû âerná louka v Ostravû se nejprve zamûfií na regiony. Veletrh s názvem Dovolená a region 2009 je jedin m veletrhem v oblasti cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji. Veletrh zdraví, sportu a pohybu pfiinese informace, jak správnû aktivnû Ïít. Na své si zde pfiijdou i vãelafii a zahradníci, jim je urãená v stava Îivot na zahradû. Po mourn listopad rozjasní v Ostravû potravináfiské firmy a uãni v oboru gastronomie. Své umûní pfiedvedou na Gastrofestivalu. Doménou na veletrzích v Olomouci bude zahradnictví a kvûtináfiství. Prostor dostane kaïd ch ãtvrt roku. K nejzajímavûj ím bude patfiit bfieznov veletrh Renova, veletrh pro obnovu památek a historick ch sídel. Nábytek, vybavení interiérû, Ïivotní styl, to v e nabídne olomouck fiíjnov veletrh Bydlení. Na konci listopadu pfiivítá olomoucké v stavi tû veletrh Libri, ocení ho v ichni, kdo mají co do ãinûní s knihami, vydavatelstvími a literaturou obecnû. Jak dosáhnout na dotace pro podnikatele bude zaãátkem kvûtna radit v Ostravû Krajská hospodáfiská komora Moravskoslezského kraje. âesmad v ãervnu v Brnû poradí, jak nakládat s odpadem a jak ho pfiepravovat. Agentura CzechInvest bude v Brnû kaïd první ãtvrtek v mûsíci seznamovat zájemce s Operaãním programem podnikání a inovace. Ve Svitavách pfiedstaví podnikatelûm blíïe program Rozvoj. Ministerstvo vnitra si v celém prvním pololetí pfiipravilo semináfie t kající se datov ch schránek. Nudit se rozhodnû nebudete. CO KDY KDE POZNÁMKA JMK konference a výstavy Styl, Kabo, S1, Cosmetics února Brno, BVV Mezinárodní veletrh módy, textilií, obuvi, koženého zboží, vybavení pro outdoorové a zimní sporty G+H, Vinex března Brno, BVV Mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb aveřejného stravování Mobitex, ProDítě, Rybaření března Brno, BVV Veletrh bydlení, potřeb pro dítě a rybářských potřeb Stainless dubna Brno, BVV Mezinárodní veletrh a kongres korozivdorných ocelí IBF, SHK, Urbis invest dubna Brno, BVV Mezinárodní stavební veletrh, veletrh technických zařízení budov, veletrh investic, financí, realit a technologií pro města Idet května Brno, BVV Mezinárodní veletrh obranné a bezpečnostní techniky EmbaxPrint května Brno, BVV Veletrh obalu, tisku a marketingové komunikace Vodovody Kanalizace, EnviBrno, května Brno, BVV Mezinárodní vodohospodářská výstava, Mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí Autosalon Brno června Brno, BVV Mezinárodní veletrh osobních automobilů Propet června Brno, BVV Výstava chovatelských a jezdeckých potřeb Intercanis, Interfelis 27. a 28.června Brno, BVV Mezinárodní výstava psů akoček Styl, Kabo srpen Brno, BVV Mezinárodní veletrh módy, textilií, obuvi a koženého zboží Zelený svět září Brno, BVV 9. ročník zahradnického veletrhu MSV září Brno, BVV 51. mezinárodní strojírenský veletrh Transport a logistika září Brno, BVV 5. mezinárodní veletrh dopravy a logistiky Invex Forum října Brno, BVV Odborné ICT setkání Digitex října Brno, BVV Mezinárodní veletrh spotřební elektroniky a digitální zábavy Interkamera října Brno, BVV Mezinárodní výstava fotografické techniky Medical fair Brno/Central Europe října Brno, BVV Mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabelitace a zdraví Wood-tec října Brno, BVV 11. mezinárodní veletrh strojů, nástrojů, zařízení a mteriálů pro dřevozpracující průmysl Job fair října Brno, BVV Mezinárodní veletrh pracovních příležitostí Gaudeamus října Brno, BVV Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání Sportlife listopadu Brno, BVV 8. mezinárodní sportovní veletrh Bike Brno listopadu Brno, BVV Mezinárodní cyklistický veletrh Caravaning Brno listopadu Brno, BVV Mezinárodní výstava karavanů a obytných automobilů Minerály Brno 22. listopadu Brno, BVV Mezinárodní prodejní výstava minerálů, fosílií a šperků apřírodnin Design a ochrana autorského práva 4. března Ostrava, RPIC Pořádá KHK MSK Kariéra března Ostrava, VŠB-TU Veletrh pracovních příležitostí a mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu března Jihlava Mezinárodní konference Rozvoj regionů března Ostrava, VŠB-TU Konference v rámci Veletrhu pracovních příležitostí Kariéra + OSTRAVSKÉ VÝSTAVY, a. s. Dovolená a region března Černá Louka, Ostrava Jediný veletrh v cestovním ruchu v Moravskoslezském kraji. Veletrh sportu, zdraví a pohybu března Černá Louka, Ostrava Vše pro sport a aktivní život In Dent května Černá Louka, Ostrava 4. ročník stomatologické výstavy s mezinárodní účastí Život na zahradě září Černá Louka, Ostrava 7. ročník výstavy pro zahrádkáře, včelaře a floristy Dům a byt října Černá Louka, Ostrava 7. ročník výstavy stavebnictví, nábytku a bydlení Elektrotechnika listopadu Černá Louka, Ostrava Gastro festival Ostrava listopadu Černá Louka, Ostrava 9. ročník výstavy potravinářských firem a soutěže učňů v oboru gastro Učeň, středoškolák, vysokoškolák, prosince Černá Louka, Ostrava 16. ročník výstavy školství a vzdělání se širokou pedagogika nabídkou studijních míst na středních školách, odborných učilištích a vysokých školách VÝSTAVIŠTĚ FLORA OLOMOUC For model 5 8. března Flora Olomouc Výstava modelů asběratelství Renova března Flora Olomouc Veletrh pro obnovu památek a historických sídel Flora Olomouc jarní etapa dubna Flora Olomouc Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Hortifarm dubna Flora Olomouc Veletrh drobné zahradní mechanizace, zahradnických pomůcek a potřeb Mezi námi dny zdravotně postižených června Flora Olomouc Prodejní a kontraktační výstava kompenzačních, rehabilitačních, protetických pomůcek a potřeb pro zdravotně postižené Flora Olomouc letní etapa srpna Flora Olomouc Mezinárodní zahradnická výstava a veletrh Flora Olomouc podzimní etapa října Flora Olomouc Výstava ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Olima října Flora Olomouc Festival gastronomie a nápojů Bydlení října Flora Olomouc Veletrh nábytku, vybavení interiérů a životního stylu Libri listopadu Flora Olomouc Knižní veletrh a literární festival CO KDY KDE POZNÁMKA OMNIS OLOMOUC Elektrofest února Dům kultury odborů, III. ročník veletrhu elektrotechniky, elektroniky Jihlava a energetiky na Vysočině Stavíme, bydlíme února Klub kultury, UH Stavební výstava, která se koná v průběhu roku i v dalších českých a moravských městech Stavotech března Flora, Olomouc Stavební a technický veletrh Opavský veletrh května Hala Opava Veletrh stavebnictví, bytového zařízení a automobilů Postav dům, zařiď byt června Zimní stadion, Přerov Prodejní a prezentační výstava stavebnictví a bytového zařízení Autosalon září Flora, Olomouc XIV. ročník prodejní výstavy automobilů, motocyklů, autopříslušenství, servisní a garážové techniky Svět reklamy 22. září h. Voroněž, Brno IV. ročník prezentačního veletrhu firem z oblasti reklamy, marketingu a polygrafie Ekoenergie listopadu Flora, Olomouc X. ročník výstavy spojené s konferencí s tématikou obnovitelných zdrojů energie Moderní žena listopadu Flora, Olomouc Prodejně-prezentační veletrh kosmetiky, módy a životního stylu DALŠÍ KONFERENCE A SEMINÁŘE Zahraniční obchod se zbožím 31. března Ostrava Uplatňování DPH a celních předpisů při dodávkách zboží v rámci EU Ochrana duševního vlastnictví 8. dubna Ostrava, BIC Ostrava Seminář pořádá KHK MSK a 7. rámcový program Konference o veřejné podpoře duben Brno, sídlo ÚOHS Pořádá Antimonopolní úřad Den ocelových konstrukcí 22. dubna Brno Seminář je součástí stavebních veletrhů Konference "ODPADY" duben Ostrava Konferenci pořádá KHK MSK Doktorandská konference duben Zlín, Univerzita TB Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ICT Information Day & Brokerage dubna Brno Toto setkání je určeno pro výzkumná pracoviště Event 2009 a firmy z Jihomoravského kraje a celé ČR Interakce systémů managementu duben/květen Ostrava, Fclub Seminář pořádá KHK MSK jakosti, environmentu Dotace pro podnikatele 6. května Ostrava Seminář pořádá KHK MSK Bezpečnost a spolehlivost plynovodů 12. a 13. května Praha Pořádá Český plynárenský svaz Kontaktní setkání CZ-DE 13. května Ostrava Kontaktní setkání pořádá KHK MSK + podnikatelská mise Nakládání s odpady a jejich přeprava 3. června Brno Seminář pořádá ČESMAD v podmínkách EU Měření plynu nové trendy 16. a 17. června Pardubice Pořádá Český plynárenský svaz Soukromé vymáhání kartelového práva 26. a 27. června Právnická fakulta UK, Praha Národní zahájení EHD září Šternberk CZECHCOAT října Praha, h. Pyramida Kongres poskytne profesionálům z evropského průmyslu nátěrových hmot příležitost setkat se s jejich možnými partnery a zákazníky. Jezdíme na stlačený zemní plyn říjen Praha Pořádá Český plynárenský svaz Protikorozní ochrana úložných zařízení prosinec Praha Pořádá Český plynárenský svaz CZECHINVEST Operační program podnikání a inovace vždy 1. ČT v měsíci Brno Aktuální informace k OPPI, postup vyplňování Žádosti o platbu a Zpráv z realizace projektu Jak získat peníze na rozvoj Vaší firmy 10. března Svitavy, multifunkční Detaily programu Rozvoj, model centrum Fabrika implementace projektů aplikace e-account Podnikatelské prostředí v Moravskoslezském kraji MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Budoucnost kohézní politiky března Praha, Aspekty kohézní politiky, vztahy mezi městem a územní soudržnost a venkovem Semináře pro neziskové organizace 5. únor 18. červen Krajské úřady Semináře pro neziskové organizace na získávání dotací z EU MINISTERSTVO VNITRA ČR Datové schránky 31. března Ostrava Seminář podstata a užití datových schránek Datové schránky 2. dubna Brno Seminář podstata a užití datových schránek Datové schránky 7. května Zlín Seminář podstata a užití datových schránek

14 ÚNOR 2009 STRANA 14 IT RUBRIKA Zajíček: Chceme úředníky, kteří táhnou ROZVOJ ELEKRONICKÉHO ÚŘADU ODSTARTOVAL. OD ZAČÁTKU LETOŠNÍHO ROKU OBJÍŽDÍ NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK STAROSTY MĚSTA A OBCÍ A VYSVĚTLUJE JIM, JAK SE MAJÍ PŘIPRAVIT NA NEJVĚTŠÍ ZMĚNU: OD PRVNÍHO ČERVENCE MUSÍ MEZI SEBOU KOMUNIKOVAT POUZE SKRZ DATOVÉ SCHRÁNKY. Ministr vnitra Ivan Langer a jeho námûstek Zdenûk Zajíãek pfiedstavili své plány s rozvojem e-governmentu na stejnojmenné konferenci pofiádané spoleãností IIR v Praze. Leto ní rok bude pro ministerstvo vnitra v souvislosti s revolucí ve vefiejné správû klíãov. Jak zaãnete? Máte pravdu. Stojíme pfied velk m úkolem. Musíme prom let a zaãít otevfienû mluvit o problémech. Zatím jen mlãíme. Zru ili jsme obecní úfiady a jejich povinnosti jsme pfienesli na 205 obcí s roz ífienou pûsobností. Bylo to správnû, nebo jsme udûlali chybu? Definovali jsme v echny kompetence? Dokud nebudeme mít ostrá ãísla, pokud nebudeme vûdût, kolikrát musí jít ãlovûk na úfiad, aby vyfiídil jednu vûc, tak nebudeme schopni odpovûì ani na jednu z tûchto otázek. I pro tuto práci mûïeme vyuïít systém datov ch schránek a zákonn ch registrû. Najednou se nám objeví data jako konkrétní agenda na konkrétním místû. A v momentû, kdy budeme znát tato fakta, tak se mûïeme rozhodnout, zda je lep í nûkterou z kompetencí pfiesunout na krajsk úfiad a jinou zase pfiidat trojkové obci. To samo o sobû ovlivní i chod uvnitfi úfiadu. Dal ím problémem jsou peníze. Poãítáte pfii zavádûní i s hospodáfiskou recesí? Ano, bez penûz nelze dûlat vefiejnou správu. Víme, Ïe to budeme mít obtíïnûj í. JenÏe investice do elektronizace vefiejné správy okamïitû pfiinese v sledky. A s tím je spojená také úspora penûz. Musíme si na rovinu fiíct, Ïe stát na fungování souãasné organizace vefiejné správy peníze nemá. Dále si musíme odpovûdût na otázku, zda je nutné, aby nûkteré úkony stát musel dûlat. Zda opravdu nelze zafiídit fungování nûkter ch vûcí bez toho, aby musel úfiad zasahovat. Peníze jsou dûleïité. Potfiebujeme nastavit spravedliv model toho, aby ti, ktefií vefiejnou správu vykonávají, mûli potfiebné prostfiedky. Kde chcete zaãít? Nejvíc to v tuto chvíli skfiípe na úfiadech územních samospráv. AÈ uï krajû nebo povûfien ch obcí. Ty vykonávají pfienesenou pûsobnost státu a leckdy musí ze svého rozpoãtu doplácet. I kdyï existují modely, které urãují, jak peníze pfierozdûlujeme. V ichni ale víme, Ïe nejsou úplnû spravedlivé. Ony nikdy absolutnû spravedlivé nebudou. Ale my musíme najít kritéria, která vûci zjednodu í. A v tom nám urãitû mûïe pomoci dobfie propracovaná struktura e-governmentu. KdyÏ se vûci zjednodu ují a zavádí se nové technologie, lidé se obávají propou tûní. Mají se úfiedníci obávat o svá místa? Hexagon vefiejné správy nemûïe b t úpln bez lidí. Leckdy se na úfiedníky nadává a nûkdy i oprávnûnû. Nûktefií opravdu nemají takové schopnosti ani vlastnosti, aby vefiejnou správu vykonávali dobfie. Takoví lidé by tam b t nemûli. Zato jsou tam tisíce bezejmenn ch úfiedníkû, ktefií dûlají pro tento stát v bornou práci. A takoví by mûli b t dobfie zaplacení, mûli by poïívat úcty, mûli by se ale také trvale a systematicky vzdûlávat. Úfiedník musí b t ãlovûk, kter umí pouïívat moderní nástroje pro v kon vefiejné správy. K tomu my jim na ministerstvu musíme vytvofiit prostor a zároveà je za tyto schopnosti dobfie zaplatit. Je nutné fiíct, Ïe je nechceme platit v echny. My nechceme ty, ktefií se vezou, ale chceme ty, ktefií táhnou. Tento stát totiï potfiebuje kvalitní tahouny. Chceme mít zpûtnou vazbu. KaÏd starosta ãi hejtman, kter bude vûdût, Ïe ten a ten úfiedník nedûlá svou práci dobfie, je potfiebn. My na ministerstvu mnohdy náfiky lidí nesly- íme. Proto potfiebujeme kvalitní spolupráci s územní samosprávou. Tak, abychom vûdûli, kam se má organizace vefiejné správy ubírat do budoucna. Czechpoint do všech obcí Jedním z pfiíkladû úspû ného odstartování e-governmentu je Czechpoint. Jaká je aktuální situace? Máte s czechpointem nûjaké plány? Ano. Czechpoint je pfiesnû ta sluïba, kterou obãan chtûl. Nejvíc ji chtûl pfiímo na úfiadech, na po - tách ãi hospodáfisk ch komorách. A dnes tuto moïnost v echny tyto subjekty mají. Existují uï tfii tisíce míst, kde se v pis z Czechpointu vydává. Do konce roku 2009 chceme mít pokryté v echny obce. Bude to skoro deset tisíc míst, kde bude Czechpoint fungovat. Zatím to tedy budou v dejní místa, ale vûfiím tomu, Ïe v budoucnu to bude i univerzální podací místo. A ta ãísla, která máme v ruce, dokazují, Ïe to lze, kdyï se chce. Na Czechpointech jsme vydali 970 tisíc v pisû. Z toho více neï polovina jsou v pisy z rejstfiíku trestû. K ãemu to ti lidé potfiebují? Doopravdy tyto údaje úfiedníci potfiebují vûdût, nebo nepotfiebují? To je jeden pohled. Ten druh je ukryt v penûzích. Já jako PraÏák mûïu potvrdit, Ïe cestování pro v pis z rejstfiíku trestû trvalo dfiíve nûkolik hodin. Pro mû to znamenalo cestovat na Pankrác, kam jsem jel hodinu, tam jsem si hodinu poãkal a pak jsem jel zase hodinu zpût. To jsou tfii hodiny. Pût set tisíc lidí by bez Czechpointu muselo loni obûtovat tfii hodiny svého ãasu. Vynásobte si to. Pokud bychom to vynásobili 200 korunami na hodinu, pak mluvíme o 300 milionech korun. A ty jsme uï teì u etfiili na práci a cestû. Budete sluïby Czechpointu je tû nûjak roz ifiovat? Ano. Zaãneme uï nyní, na zaãátku roku. Chceme, aby se z tohoto kontaktního místa daly získat informace z registru fiidiãû. Tak, aby si kaïd mohl nechat udûlat v pis ze svého bodového rejstfiíku a vûdût tak naprosto pfiesnû, kolik mu uï z jeho dvanáctibodového konta zmizelo. Digitalizace katastru nemovitostí Dále také chceme roz ífiit sluïbu v pisu z katastrálního úfiadu. Tam si mûïe za nûkolik mûsícû Ïadatel nechat vytisknout nejen suché informace, ale i mapu. BohuÏel se ale musím dopfiedu omluvit za to, Ïe zpoãátku nebudou informace úplné. Pouze pûtatfiicet procent území âeska je zakresleno v digitálních katastrálních mapách. A pouze takové informace budeme schopni poskytovat. Váhali jsme, zda máme ãekat. Ale víte, kdy bychom se doãkali? AÏ v roce Teprve tehdy bude cel katastr zdigitalizován. Projekty e-governmentu je tû nejsou úplnû odstartované, ale jejich ãásti uï bûïí. Mluvíte o tom, Ïe poãítáte s velkou úsporou. Pozorujete uï nyní nûjaké u etfiení? Za tu dobu, co provozujeme jednotn informaãní systém s tfiemi partnery, jsme u etfiili 270 milionû korun. Peníze jdou tak zpût do infrastruktury. ZÛstávají na ministerstvech, a ta pak za u etfiené peníze mûïou rozvíjet oblasti, na které pfied tím nemûla peníze. A to nekonãíme. Jako ministerstvo vnitra jsme se rozhodli, Ïe udûláme asi jeden z nejvût ích outsourcingov ch projektû, jak kdy ãeská vláda posvûtila. Správu a provoz komunikaãní infrastruktury jsme svûfiili tfietímu subjektu âeské po tû. Tady mluvíme o outsourcingu v hodnotû 1,3 miliardy korun. Jakou bude mít âeská po ta v projektech e-governmentu úlohu? âeské po tû jsme prioritnû svûfiili správu datov ch schránek. UÏ nyní se na jejích poboãkách propojuje struktura tfií komerãních operátorû. My do tohoto místa ale chceme zapojit infrastrukturu mûst, regionû, obcí, metropolitní ãi regionální sítû. Nyní jsme schopni je sdílet, ale vyuïíváme maximálnû desetinu toho, co bychom mohli. Není pfiece dobré si ten zbytek schovávat pro str ãka pfiíhodu. Pouze za tímto krokem se schovává moïná vût í u etfiení penûz, neï jsme my schopni odhadovat. Jak budou datové schránky fungovat? K jedné schránce mûïe mít pfiístup více osob. To ale neznamená, Ïe si mûïou pfieãíst v echny zprávy. Pokud napfiíklad dorazí dokument do vlastních rukou adresáta, pak si ho jiní lidé nemûïou pfieãíst. Datová schránka není . UÏivatel si ale mûïe pfieposílat zprávy z datové schránky do svého mailu. Zfiízení schránky je zdarma. Pokud uïivatel ztratí heslo, bude ho nové stát dvû stû korun. Zprávy jen tak nezmizí. Pokud je uïivatel nesmaïe, zûstávají v datové schránce po dobu Ïivota schránky. Obsah je chránûn. Dokumenty budou oznaãeny barvami podle toho, kdo mûïe obsah ãíst. Napfiíklad zpráva s ãern m nebo modr m pruhem bude urãená pouze do vlastních rukou adresáta. Elektronick podpis si uïivatel nemusí zafiizovat. Pokud ale napfiíklad nûkter z dokumentû musí podepsat více lidí zároveà, pak ho musí podepsat elektronicky. Platí zásady jedna firma jedna datová schránka. Fyzická osoba mûïe mít zaloïenou pouze jednu datovou schránku, bez ohledu na poãet firem, ve kter ch pûsobí. UÏivatel schránky mûïe urãit povûfienou osobu a stanoví rozsah jejího oprávnûní. Pfiístupové údaje identifikaãní ãíslo, heslo, login za le ministerstvo vnitra po tou automaticky v dobû, kdy datovou schránku samo, bez Ïádosti, zaloïí. Ve své datové schránce pak zadá údaje o lidech, ktefií mûïou mít do schránky také pfiístup. Tûm pak pfiijde do nûkolika dnû dopis s nov m heslem a uïivatelsk m jménem. Kolik budou datové schránky stát peněz? Projekt bude stát témûfi 1,4 miliardy korun. Stát zaplatí patnáct procent. Zbytek bude chtít získat z Integrovaného operaãního programu Smart Administration. Pofiízení spisov ch sluïeb a elektronick ch podatelen v obcích bude stát 63 milionû korun. Jedna obec si musí pfiichystat deset tisíc korun na licence, instalace a za kolení uïivatelû. Úfiady musí upravit informaãní systémy, spisovou sluïbu, zajistit uïivatelské rozhraní pro komunikaci. To bude stát 140 milionû korun, které zaplatí stát. Podle ministerstva nemusí obce ani úfiady zamûstnat více lidí. Podnikateli staãí mít pouze poãítaã a pfiipojení k internetu. Stát u etfií nûkolik miliard korun roãnû za papír. Použití datových schránek povinnû státní úfiady mezi sebou státní úfiady vûãi právnick m osobám a podnikajícím fyzick m osobám, kter m se zfiizuje datová schránka ze zákona, a právnick m nebo fyzick m osobám, kter m byla datová schránka zfiízena na základû jejich Ïádosti nepovinnû komunikace právnick ch a fyzick ch osob vûãi orgánûm vefiejné moci FYZICKÉ OSOBY SI O DATOVOU SCHRÁNKU MUSÍ ZAÎÁDAT NA MINISTERSTVU VNITRA SAMY. PRÁVNICKÉ A FYZICKÉ OSOBY SPOLU P ES DATOVÉ SCHRÁNKY NEMÒÎOU KOMUNIKOVAT Komu ministerstvo založí datovou schránku bez podání žádosti státním úfiadûm úfiadûm obcí, mûst a krajû právnick m osobám podnikajícím fyzick m osobám v momentû zapsání do evidence podnikajícím fyzick m osobám Pozemkovému fondu âeské republiky a jin m státním fondûm zdravotním poji Èovnám âeskému rozhlasu âeské televizi komorám zfiízen m zákonem notáfiûm a soudním exekutorûm Komu vzniká povinnost zřídit si datovou schránku za tři roky daàov m poradcûm advokátûm

15 ÚNOR 2009 STRANA 15 ENERGETIKA Zastavený ruský plyn RWE nezaskočil Vývoj plynové krize NEJVĚTŠÍ DODAVATEL PLYNU V ČESKU, RWE TRANSGAS, POTVRDIL, ŽE JE SCHOPNÝ REAGOVAT I NA TAK VÁŽNOU HROZBU JAKO JE ZASTAVENÍ TOKU RUSKÉHO PLYNU DO EVROPY. Zatímco okolní státy poãítaly hodiny do totálního zastavení dodávek plynu a následnû i elektfiiny, v âesku se lidé mohli na zprávy o ukrajinsko ruském konfliktu dívat doslova z tepla sv ch domovû. Spoleãnost RWE Transgas potvrdila, Ïe se na jejich sluïby mûïou spolehnout nejen jejich zákazníci, ale v dobách krize i konkurenti. Ti totiï ve chvíli, kdy nedostávali od ruského Gazpromu plyn, museli zvednout telefon a zajistit dodávky od RWE. Podle regionálního mluvãího RWE Jifiího Bezdûka by firma Jihomoravská plynárenská byla schopná dodávat plyn sv m zákazníkûm po celou topnou sezonu. Bez ohledu na to, zda by Ukrajinci a Rusové svûj spor letos vyfie ili. Moravské zásobníky Plynová krize mûla pro nás i pozitivní dopad. Dokázali jsme, Ïe umíme dodat plyn spolehlivû. Tím, Ïe jsme byli témûfi dvacet dní bez plynu od na eho majoritního dodavatele, jsme museli b t ve stfiehu. V této situaci jsme mohli zaktualizovat krizov plán a zjistit, Ïe v pfiípadû nouze by opravdu fungoval. Navázali jsme také kontakt s krizov m tábem Jihomoravského kraje. I tato spolupráce fungovala bez problémû, uvedl Bezdûk. Jedním z dûvodû, proã lidé na Moravû a v âechách nemuseli masovû nakupovat elektrické pfiímotopy nebo vafiiãe, je také nezvykl poãet podzemních zásobníkû zemního plynu. V âesku se jich nachází sedm, z nichï est je na Moravû. UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, Brno, telefon: , fax: , ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová, REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: , redaktorka: Bc. Alice Dvořáková, fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: , gsm: obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: gsm: , PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: , gsm: , SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, Brno, TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, Brno, REGISTRACE: MK ČR E RWE se chce podílet na v stavbû nového plynovodu, kter propojí Evropu a Kaspické mofie Zásobníky v Hájích na Pfiíbramsku, Lobodicích, Dolních Dunajovicích, Tvrdonicích, tramberku a Tfianovicích vlastní RWE Gas Storage. Do nich se vejde milionû kubick ch metrû plynu. Tato zásoba staãí na ãtvrtletní spotfiebu v âesku. Dal í zásobník patfií jihomoravskému gigantu MND Gas Storage. Ta v Uhfiicích na Hodonínsku shromaïìuje témûfi stejn objem, kter skladuje dcefiiná firma RWE Gas Storage. Pod zemí ukr vají 180 milionû kubick ch metrû plynu. Pro srovnání: Na Slovensku je pouze jeden zásobník. I ten vlastní RWE Gas Storage. A protoïe Slováci aï do plynové krize obchodovali pouze s Gazpromem, zásobník nevyuïívali. Nyní se situace pro RWE mûïe zmûnit. Slováci mají zájem o uï í spolupráci s firmou s nûmeck m kapitálem. RWE Gas Storage tak mûïe po pominuté panice vytáhnout dal í trumf: plán na vybudování nov ch zásobníkû plynu. Plánujeme v stavbu 795 milionû metrû krychlov ch dal ích kapacit, uvedl loni v listopadu na Plynárenské konferenci v Brnû jednatel RWE Gas Storage Libor Veleba. Tehdy za touto vûtou jedním dechem dodal: Pokud bude dostateãná poptávka. Tfii mûsíce poté jiï tento dovûtek ztratil v znam. Poptávka roste. A paradoxnû ji vyvolávají sami Rusové. Memorandum o spolupráci UÏ v polovinû prosince podepsal rusk prezident Alexadr Medvedûv s pfiedsedou pfiedstavenstva Moravsk ch naftov ch dolû Franti kem Komárkem memorandum o spolupráci. Tento dokument je prvním krokem k moïnému vybudování zcela nového podzemního zásobníku plynu o celkové kapacitû 500 milionû kubíkû zemního plynu. Skupina Moravské naftové doly disponuje vhodn mi geologick mi strukturami k vybudování nového podzemního zásobníku plynu. Jihomoravská plynárenská, a.s., člen skupiny RWE, je největší regionální plynárenskou obchodní společností v České republice. Zabezpečuje dodávku zemního plynu zákazníkům v krajích Jihomoravském, Zlínském, Vysočina a částečně i Olomouckém, Pardubickém a Jihočeském. Prostřednictvím distribuční společnosti každoročně dodává svým zákazníkům více než 22 milionů MWh zemního plynu. Firmy v pohybu IDS SCHEER Společnost IDS Scheer otevřela vbrně pobočku Shared Services Center. Z Brna tak bude IDS Scheer řídit své vlastní účetnictví a interní procesy v dalších osmi zemích. Důvodem pro vytvoření Shared Services Centra střediska sdílení služeb je centralizace financí, zvýšení efektivity a flexibility interních procesů, vysvětlil ředitel IDS Scheer Česká republika Jiří Hejduk. Zpočátku bude v brněnských kancelářích pracovat patnáct zaměstnanců. Společnost plánuje v tomto roce počet lidí zdvojnásobit. SKANSKA Skupina Skanska v České a Slovenské republice změnila klíčové manažery. Novým předsedou představenstva a generálním ředitelem Skanska DS se od 1. ledna stal Michal Reiter. Nového předsedu představenstva a generálního ředitele má od téhož data také Skanska Reality, stal se jím Björn Mattsson. Oba jsou také členy představenstva mateřské společnosti Skanska CS. Michal Reiter nahradil ve funkci dosavadního generálního ředitele Skanska DS Josefa Hájka a dočasně i obchodního ředitele Milana Matzenauera. Bývalí ředitelé ze skupiny Skanska odcházejí. RPG REAL ESTATE Manažerský tým realitní skupiny RPG Real Estate se rozrostl. Na pozici ředitele rezidenčního portfolia nastoupil Pavel Klimeš. Přišel ze společnosti Orco Property Group, kde od roku 2000 postupně působil v několika pozicích. Klimeš bude v nové pozici zodpovědný za strategické řízení rozvoje bytového portfolia. AMBRUZ & DARK V brněnské pobočce advokátní kanceláře Ambruz & Dark pracuje nový advokát Martin Bohuslav (27). Absolvoval Právnickou fakultu MU a věnuje se především právním prověrkám, právu nemovitostí a korporátnímu právu. Gazprom má velk zájem studovat moïnosti realizace tohoto projektu, kter by pfiispûl k energetické bezpeãnosti nejen pro âeskou republiku, ale i okolní státy, prohlásil v Moskvû Alexandr Medvedûv. Jedním z hlavních partnerû Moravsk ch naftov ch dolû je právû RWE. Spoleãnost dokázala, Ïe její dlouhodobá politika má své v hody. RWE totiï není závislá pouze na dodávkách plynu z Ruska. Od Gazpromu, jehoï pfiedseda pfiedstavenstva je sám rusk prezident, odebírá pouze pûtasedmdesát procent zemního plynu. Zbytek má RWE Transgas nasmlouvan s dal- ími partnery z Norska. Jejich portfolio ãítá tfiináct dlouhodob ch nákupních smluv. Napfiíklad od Gazpromu by do roku 2035 mûlo pro cel nûmeck gigant RWE podle smlouvy dorazit 200 miliard kubíkû zemního plynu. S norsk mi producenty má firma podepsanou smlouvu do roku Dal í smlouvy má podepsané na pfiepravu témûfi 800 miliard kubíkû rus- AAA BYTY Novým ředitelem realitní kanceláře AAA- BYTY. CZ se stal Aleš Budín. Na toto místo přišel z pozice generálního ředitele společnosti ABA Czech. Aleš Budín nahradil generálního ředitele Petra Illetška, který se po dohodě s vlastníkem společností SPGroup rozhodl změnit obor svého působení. WÜSTENROT Novým předsedou představenstev všech čtyř českých společností Wüstenrot byl zvolen Pavel Vaněk. K další personální změně v představenstvech Wüstenrotu došlo jmenováním Larse Kohlera do představenstva stavební spořitelny a hypoteční banky. Představenstva všech společností Wüstenrot jsou od 1. ledna tříčlenná. POZEMKOVÝ FOND Novým předsedou výkonného výboru Pozemkového fondu ČR se na počátku ledna stal Radim Zika. Rozhodlo o tom prezidium fondu poté, co přijalo rezignaci stávajícího předsedy Pavla Brandla. Ten se rozhodl odstoupit z osobních důvodů. Pavel Brandl se vrátil zpět na post 2. místopředsedy fondu, kde vystřídal Květoslavu Brátovou, kterou prezidium pověřilo vedením sekce restitucí. kého plynu, které proteãou do roku 2035 pfies âeskou republiku. Tento plyn pak bude proudit do dal ích zemí, kde RWE pûsobí. RWE se ale snaïí také o zvy ování svého vlivu na trhu s kapaln m zemním plynem. Nyní vlastní padesát procent akcií podniku Excelarate. Ten vlastní dva pfiístavy v USA, jeden ve Velké Británii a v Nûmecku. Jejich flotila LNG plavidel dokáïe z hlubin mofie pfiepravit aï 3,8 miliard kubíkû zemního plynu. Pfiispût k vymknutí se z vlivu ruského Gazpromu mûïe i stavba nového plynovodu Nabucco. Potrubí o délce kilometrû by spojilo Evropu s bfiehy Kaspického mofie. Tam jsou totiï obrovská nalezi tû zemního plynu. Plynovod, kter by dokázal pfiepravit jedenatfiicet miliard kubíkû plynu za rok, by stál více neï pût miliard euro. Spoleãnost RWE pfiitom pfiedpokládá, Ïe by do této stavby investovala témûfi sedmnáct procent z celkov ch nákladû. Stejné procento by pfiispûly i dal í dodavatelské firmy pûsobící v Evropû. Stávající vedoucí sekce restitucí Václav Krejčí své působení ve funkci člena výkonného výboru končí. Radim Zika působil od roku 2000 jako člen rady Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství. TRUSTPORT Ředitelem společnosti TrustPort byl jmenován Vladislav Němec. Ve funkci nahradil svého předchůdce Jiřího Mrnuštíka, který vedl firmu od jejího vzniku. Současně s touto personální změnou dochází ke změnám v obchodní a marketingové strategii. TELEFÓNICA O2 Telefónica O2 má od února dva nové viceprezidenty. Do nově vytvořené funkce viceprezidenta pro korporace a střední firmy nastoupí František Schneider, který dosud působil jako výkonný ředitel pro korporátní prodej. Nově vytvořenou jednotku pro zákazníky ze státní správy a ICT služby Professional Services povede dosavadní ředitel pro vnější vztahy David Šita. 1. ledna: Gazprom omezil dodávky plynu na Ukrajinu kvûli vypr ení kontraktu. Kohoutky ale je tû neutáhl. Pfies Ukrajinu do Evropy proudilo o témûfi tfiicet procent ménû suroviny. Ukrajina ale nadále odebírá svûj plyn, aãkoli podle Gazpromu na nûj nemá nárok. 4. ledna: Zatímco na Slovensku, Maìarsku, Rumunsku a Polsku neproudí plyn od jejich v hradního dodavatele tedy ruského Gazpromu, RWE v âesku zaznamenává pokles dodávek o pût procent. 7. ledna: Gazprom zastavil dodávky pfies Ukrajinu. Ze Slovenska pfiestal do âeska proudit plyn. Spotfieba v âesku je pokryta ãerpáním ze zásobníkû a plynem dopraven m severní cestou. 9. ledna: RWE Transgas zahájil v mûnnou operaci pro umoïnûní dodávek na Slovensko z pronajatého zásobníku Láb. 10. ledna: âeská republika jako pfiedsednická zemû EU a Rusko podepsaly dokument o vytvofiení kontrolního mechanismu umoïàujícího monitorování tranzitu ruského plynu pfies Ukrajinu. 11. ledna: Ukrajina podepsala dohodu s Ruskem a EU o monitorování prûtoku plynu pfies její území. KvÛli dodatku, kter Ukrajina k dokumentu pfiipojila, v ak Moskva ujednání neuznala. 12. ledna: Zástupci Ukrajiny a Ruska opûtovnû podepsali v Bruselu smlouvu o monitorování dodávek plynu. 13. ledna: Gazprom zaãal obnovovat dodávky pfies Ukrajinu. Do zemí EU se v ak plyn nedostal. Moskva a Kyjev se vzájemnû obviàují, kdo situaci zpûsobil. 15. ledna: RWE Transgas zahájil technické pfiípravy k obrácení toku v tranzitním plynovodu smûrem na Slovensko. 18. ledna: Poté co premiéfii Mirek Topolánek a Robert Fico vyjednali dodávky plynu na Slovensko pfies ãeské území, RWE Transgas zahájil pfiepravu a dodávky. Poprvé v historii plynovodu proudí plyn opaãn m smûrem. Ve stejn den si potfiepali rukou rusk premiér Putin a ukrajinská éfka kabinetu Tymo enková. 19. ledna: Rusko a Ukrajina podepsali v Moskvû desetiletou smlouvu o pfiepravû ruského zemního plynu pfies Ukrajinu. 20. ledna: Gazprom obnovil v osm hodin ráno dodávky plynu na Ukrajinu. V LanÏhotû se tak objevuje v osm hodin veãer. 21. ledna: Rusk plyn proudí do âeska v plném objemu.

16 ZVYŠUJEME NÁKLAD NA VÝTISKŮ adresně oslovujeme již více než společností se sídlem v ČR přinášíme informace starostům měst a obcí na celé Moravě a dalším významným představitelům státní správy KAŽDÝ MĚSÍC ZDARMA DO VAŠÍ KANCELÁŘE Chcete, aby se Vaše společnost objevila na stránkách některého z příštích vydání Moravského hospodářství? Kontaktujte naše obchodní oddělení , , Jsme mediální partner těchto konferencí Navštivte nás na stánku ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) Březnové Moravské hospodářství distribuujeme na ISSS a na Stavebních veletrzích Brno BŘEZNOVÉ VYDÁNÍ ZAMĚŘÍME NA: Informační technologie Přiblížíme systém E-governmentu, zejména přípravy datových schránek Přineseme informace o chystaném zavádění E-Občanek, elektronických identifikačních karet a centrálních registrech Nabídneme softwarové a hardwarové řešení pro vaši kancelář Největší developerské a investiční projekty v regionech Staronová sídliště na Moravě: jak se opravují panelové domy v jednotlivých městech. Největší a nejzajímavější projekty. Čerpání dotací na regeneraci sídlišť. Víte, jaké projekty vznikly ze starých průmyslových areálů? Vytvoříme mapu a přehled nevyužitých brownfields. Vybereme TOP 10 brownfields na Moravě. Kongresové centrum Aldis Hradec Králové 6. až 7. dubna Počet účastníků Počet firem Témata 2009: Aktuální otázky rozvoje egovernmentu v ČR Nová elektronická legislativa startuje Datové schránky, elektronické dokumenty, archivace Rozvoj projektu Czech POINT GIS a mapové služby Bezpečnost informačních systémů Specializované programové bloky ejustice, ehealth, eturismus, ekatastr, digitalizace televizního vysílání atd. Komunikační infrastruktura Financování projektů, strukturální a jiné fondy Informační systémy měst, obcí a krajů LORIS/V4DIS výměna zkušeností s partnery z EU a zemí Visegrádu Registrace a možnosti firemní prezentace na Triada, spol. s r.o., U Svobodárny 12/1110, Praha 9, tel: ,

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2004 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 4 Rozesláno dne 28. ãervna 2004 O B S A H 3. Obecnû závazná vyhlá ka

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Strana 165 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2005 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 28. února 2005 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka Ústeckého

Více

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 805 Strana 805 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 pfiíloha C,D 755-838 29.3.2005 16:13 Stránka 806 âástka 7/2004 Vûstník právních

Více

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM

REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM REGIONÁLNÍ INFORMAâNÍ SYSTÉM KOMUNITNÍCH SLUÎEB MùSTA ÚSTÍ NAD LABEM www.socialni-sluzby-usti.cz Dvacet nov ch informaãních kioskû s vefiejn m pfiístupem k internetu Vám mimo jiné poskytne informace o

Více

dodavatelé RD na klíã

dodavatelé RD na klíã dodavatelé RD na klíã Ekonomické stavby, a. s. Ke KfiiÏovatce 466 330 08 Zruã u Plznû Tel.: 377 825 782 Mobil: +420 602 435 452, +420 777 743 411 e-mail: info@ekonomicke-stavby.cz www.ekonomicke-stavby.cz

Více

Více prostoru pro lep í financování.

Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU Více prostoru pro lep í financování. LET NA TRHU LET NA TRHU LET NA TRHU Dimension specialista na firemní i spotfiebitelské financování Zku en a siln finanãní partner Koncern Dimension je jednou

Více

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko.

ale ke skuteãnému uïití nebo spotfiebû dochází v tuzemsku, a pak se za místo plnûní povaïuje tuzemsko. Místo plnûní pfii poskytnutí telekomunikaãní sluïby, sluïby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytované sluïby zahraniãní osobou povinnou k dani osobû nepovinné k dani ( 10i zákona o

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10. Úvod... 15. 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû a pokynû pouïívan ch v publikaci... 10 Úvod... 15 1 Právní úprava spoleãnosti s ruãením omezen m... 17 1 Sídlo s. r. o. v bytû, kter je v podílovém vlastnictví manïelû...

Více

právních pfiedpisû Libereckého kraje

právních pfiedpisû Libereckého kraje Strana 1 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2001 VùSTNÍK právních pfiedpisû Libereckého kraje âástka 1 Rozesláno dne 2. ledna 2002 O B S A H 1. Obecnû závazná vyhlá ka o znaku

Více

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel,

âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, ING. CHRISTIAN WOZABAL MBA âisté OBLEâENÍ NEUDùLÁ âlovùka LEP ÍM, MÒÎE ALE PODTRHNOUT JEHO KVALITU. Jste hotel, nemocnice, domov dûchodcû, peãovatelsk dûm nebo podnik a chcete pomoci vyfie it problém jak

Více

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3

Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Nový Operační program Životní prostředí PRIORITNÍ OSA 3 Ing. Petr Stejskal Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz zelená linka 800 260 500 dotazy@sfzp.cz OPŽP pro

Více

Dotace nového programovacího období 2014-2020

Dotace nového programovacího období 2014-2020 Dotace nového programovacího období 2014-2020 Předpokládané podpory v odpadovém hospodářství OP přeshraniční spolupráce SR-ČR Program OPŽP PRIORITNÍ OSA 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže

Více

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Projekt je realizován v rámci OP Slovenská republika Česká republika, který je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014 Obsah prezentace Co je komunální

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2014/2015 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2014 schválil s úãinností ode dne 1.

Více

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP Jana Střihavková odbor odpadů MBÚ Zařízení k mechanicko biologické úpravě odpadů Účelem zařízení je mechanické oddělení výhřevné složky od biologické složky. Zařízení

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Stfiední odborné uãili tû Jifiice,. p. o. Ruská cesta 404, Jifiice, PSâ: 289 22 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM kolní rok 2013 2014 Po projednání v Pedagogické radû dne 26. 8. 2013 schválil s úãinností ode

Více

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ZACHYTÁVÁNÍ A UKLÁDÁNÍ CO2 GEOLOGICKÁ ALTERNATIVA SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Vít Hladík, Vladimír Kolejka âeská geologická sluïba, poboãka Brno, pracovi tû Jeãná 29a, 621 00 Brno, hladik@gfb.cz Abstract: Capture

Více

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice

1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice 1.8 Budoucnost manaïersk ch kompetencí v âeské republice Souãasn manaïer ví, Ïe t mová práce a nepfietrïité uãení jsou ãasto skloàovan mi moderními pfiístupy k fiízení, pfiesto se stále více izoluje od

Více

Zkušenosti z realizace částí integrovaného systému nakládání s odpady v Jihomoravském kraji se zaměřením na nakládání s SDO

Zkušenosti z realizace částí integrovaného systému nakládání s odpady v Jihomoravském kraji se zaměřením na nakládání s SDO Zkušenosti z realizace částí integrovaného systému nakládání s odpady v Jihomoravském kraji se zaměřením na nakládání s SDO Prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc. Ing. František Piliar, Mgr. Michal Hejč ECO Management,

Více

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU

11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11 TRH PÒDY, TRH KAPITÁLU 11.1 Trh pûdy a pozemková renta 11.2 Kapitál jako v robní faktor 11.2.1 Pojetí kapitálu 11.2.2 Kapitálov trh, cena kapitálu Anal za trhu pûdy ukazuje, jak je v ekonomickém systému

Více

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí

DS-75 JE TO TAK SNADNÉ. kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 JE TO TAK SNADNÉ kombinace produktivity v estrannosti a pohodlí DS-75 OBÁLKOVÁNÍ JE TAK SNADNÉ Pracujete v prostfiedí, kde je zpracování zásilek klíãová otázka? Kompaktní obálkovací stroj má mnoho

Více

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz

www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.jaktridit.cz Pro více informací www.ekokom.cz www.tonda-obal.cz Pro děti... www.tonda-obal.cz Děti se mohou na Tondu obracet také se svými dotazy (e-mail: tonda@ekokom.cz). Pojízdná výstava o zpracování

Více

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace

Saint-Gobain. Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace Saint-Gobain Pipe Division Nejspolehlivûj í fie ení pro vodovody a kanalizace > Proã Saint-Gobain Pipe Division......protoÏe S AINT-GOBAIN PIPE DIVISION nejvût í svûtov v robce trubních systémû navrhuje,

Více

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s.

Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO. Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Příprava a realizace projektu ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ BRNO Václav Hnaníček, vedoucí projektu SAKO Brno, a.s. Obsah Základní informace o projektu Příprava projektu Realizační fáze Rady a doporučení Konečný

Více

právních pfiedpisû Olomouckého kraje

právních pfiedpisû Olomouckého kraje Strana 45 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Olomouckého kraje âástka 2 Rozesláno dne 27. ãervna 2011 O B S A H 7. Nafiízení Olomouckého kraje

Více

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014

Stfiední odborné uãili tû Jifiice. Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP. na kolní rok 2013/2014 Stfiední odborné uãili tû Jifiice Jifiice, Ruská cesta 404, 289 22 Lysá nad Labem PLÁN DVPP na kolní rok 2013/2014 Vypracoval: Ing. Pavel Gogela, metodik DVPP Schválil: Mgr. Bc. Jan Beer, fieditel koly

Více

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související

Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související Manuál k uïití ochranné známky âeské televize a pfiedpisy související I/1 Základní podoba logotypu, síèová konstrukce a ochrann prostor ; y ; y Ochrannou známkou âeské televize je logotyp tvofien grafick

Více

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Martin Harák Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Ostrava, 17. září 2015 Zákon o odpadech Poslední novelizace zákon č. 223/2015 Sb. Zákon

Více

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce

III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû. 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce nahrada_mzdy_zlom(3) 22.12.2010 15:21 Stránka 84 III. Kontroly dodrïování reïimu práce neschopn ch zamûstnancû 14. Co je reïim doãasnû práce neschopného poji tûnce ReÏim doãasnû práce neschopného poji

Více

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD

K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD K ÍÎOVKA, KTERÁ NIKDY NEKONâÍ NÁVOD CZ CZ Hra pro: 2-4 hráãe Délka hry: 45 minut Hra obsahuje: 1 herní plán 101 písmeno ze silného kartonu 4 plastové stojánky 32 záznamové tabulky 1 látkov sáãek 1 návod

Více

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY

ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY VELKÁ NOVELA ZÁKONA O ODPADECH RNDr. Martin Bursík MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY Hlavní cíle velké novely 1. Usnadnit občanům třídění odpadů 2. Ekonomicky zvýhodnit recyklaci před spalováním

Více

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje

právních pfiedpisû PlzeÀského kraje Strana 137 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2006 VùSTNÍK právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 3 Rozesláno dne 18. kvûtna 2006 O B S A H 2. Nafiízení PlzeÀského kraje

Více

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky

Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1. Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 1 Znaãková okna z profilû REHAU pro úspû né stavebníky Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 2 Znackova_okna 8.3.2002 9:08 Stránka 3 Klid, pohoda a odpoãinek - samozfiejmost

Více

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14

Pfiedmluva... 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû... 14 Obsah Pfiedmluva................................................. 12 Seznam pouïit ch právních pfiedpisû.............................. 14 1 PRÁVNÍ ÚPRAVA VEDENÍ ÚâETNICTVÍ........................ 17 1.1

Více

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9

v r o ã n í z p r á v a 1 9 9 9 v roãní zpráva 1999 v roãní zpráva 1999 Metrostav je univerzální stavební spoleãnost, která zaujímá vedoucí postavení v klíãov ch segmentech podzemního stavitelství a Ïelezobetonov ch konstrukcí v âeské

Více

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009

Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Seminář Operační program Životní prostředí a nízkonákladové čištění odpadních vod v menších obcích, Dolní Moravice, 26.11.2009 Ascend s.r.o. Korunní 859/18, 120 00 Praha 2 RNDr. Lubomír Paroha, paroha@ascend.cz,

Více

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí

ované k Rozhodnutí o poskytnutí louvě o poskytnutí podpory v gramu Životní prostředí OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ UNIE Fond soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj Pro vodu, vzduch a přírodu Směrnice MŽP Č. 5/2008 - PŘÍLOHA 2 Doklady požadované k Rozhodnutí o poskytnutí

Více

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky

Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment. pro obchodníky Ponofite se s námi pro perly do Va eho oddûlení barev! Kompletní sortiment pro obchodníky Platnost od: 01. 02. 2008 VáÏen zákazníku, právû jste otevfiel nové vydání na eho katalogu urãeného pro maloobchod

Více

3.3 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

3.3 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ 3.3 MANAGEMENT ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Plán odpadového hospodářství je strategický dokument kraje v oblasti odpadového hospodářství, který navrhuje, specifikuje a hodnotí nezbytné změny současné praxe

Více

YTONG - Vy í komfort staveb

YTONG - Vy í komfort staveb YTONG - Vy í komfort staveb Rodinn dûm je velmi sloïit v robek, jehoï v sledné vlastnosti ovlivàuje obrovská fiada okolností. Na první pohled dva velmi podobné domy mohou sv m uïivatelûm nabízet zcela

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8. Úvod... 11. 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr...

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8. Úvod... 11. 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr... Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci...8 Úvod... 11 1 Právní pfiedpoklady podnikání zahraniãních osob v âr... 15 1 Zahraniãní osoba z Arménie podnikající v âr zápis v obchodním rejstfiíku...

Více

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Konference projektu ClimactRegions Energetické využití odpad Staré M sto, 11. prosinec 2012 Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek Nakládání

Více

Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace

Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace Nový zákon o odpadech - vyšší podíl recyklace Na skládkách končí 71 % odpadů z českých domácností, téměř nevyužit zůstává bioodpad. Ve využívání odpadu jsme pozadu za vyspělými státy Poměr využití a skládkování

Více

www:nuts2severozapad.cz

www:nuts2severozapad.cz PROJEKTY ROZVOJE INFRASTRUKTURY OBCE VELKÉ B EZNO Obec Velké Bfiezno pfiipravila nové projekty rozvoje infrastruktury. Ty mohla uskuteãnit díky dotaci z Regionálního operaãního programu Severozápad. V

Více

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025

Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Příprava Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 2015-2025 Zpracoval: Ing. Michal Rásocha Datum: 15. dubna 2015 POH MSK Strategický dokument kraje v oblasti OH. Vyhlášen 29. října 2004 s

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj Ing. Hana Janáčková regionální projektová manažerka Brno, 26. února 2014 Regionální kancelář

Více

Představení společnosti

Představení společnosti Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný 6.-7.4.2009 Jak financovat ICT projekty z EU fondů Martin Dolný 6.-7.4.2009 Současná situace v čerpání EU fondů Pomalé čerpání Menší zájem, obava z komplikovanosti systému Krize Redefinice dotačních priorit Zneužívání

Více

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., Rumunská 1, 120 00 Praha 2, T: +420 / 222 074 401, F: +420 / 222 074 403, www.avecz.cz Společnost skupiny AVE Představení společnosti AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. AVE - kdo jsme Značka AVE patří pod rakouský infrastrukturní koncern Energie AG Oberösterreich, jehož majoritním vlastníkem je spolková země

Více

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz

LAND ROVER ASSISTANCE. www.land-rover.cz LAND ROVER ASSISTANCE www.land-rover.cz V eobecné podmínky pro poskytování sluïeb LAND ROVER ASSISTANCE (dále v textu jen VP ) Zavolejte nám, v nouzi vás nenecháme! Nonstop Land Rover Assistance 24 hodin

Více

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí

Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Informace odboru ŽP o možnostech financování projektů v roce 2015 zaměřených na ochranu a zlepšení životního prostředí Úvod 1. Dotační programy Plzeňského kraje v roce 2015 pro oblast ŽP 2. Národní dotační

Více

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE

X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE X. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE Mgr. Tomáš Nezmeškal BDO Czech Republic EU Office s. r. o. 27. listopad 2014 Obecné informace k aktuální situaci Pro Českou republiku byly pro období

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

P R O F I L S P O L E

P R O F I L S P O L E PROFIL SPOLEâNOSTI Na stavebním trhu Metrostav operuje jiï 28 let jako samostatn subjekt. Jeho tradice v ak sahá hluboko do historie ãeského stavebnictví a pfies tehdej í Vodní stavby aï k základûm ãeského

Více

Okresní města přišla o tři miliardy korun

Okresní města přišla o tři miliardy korun REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY LISTOPAD 2009 HLAVNÍ TÉMA FINANCE ZAOSTŘENO NA ENERGETICKÉ ÚSPORY Pasivní domy 8 9 Rozhovor se Zdeňkem Zajíčkem 10 Extreme Golf CUP Moravského hospodářství 14 Obce: Stejné

Více

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny

Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Rozhovor s Dagmar Havlovou o du i Lucerny Lucerna vznikla jako místo soustfieìující spoleãenské, kulturní a zábavní aktivity pod jednou stfiechou, a to zfiejmû jako jeden z prvních pfiíkladû svého druhu

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus

OBSAH 1 Úvod do ekonomie 2 Základní v chodiska a kategorie ekonomické vûdy 3 Principy hospodáfiské ãinnosti 4 Trh a trïní mechanizmus OBSAH 1 Úvod do ekonomie............................... 15 1.1 Pfiedmût, metoda a nûkteré charakteristiky ekonomie. 15 1.2 Definice ekonomické vûdy...................... 16 1.3 K metodû ekonomické vûdy.....................

Více

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad

2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Spoleãnost s ruãením omezen m a její jednatel ãást 2, díl 3, kapitola 9, str. 1 2/3.9 DaÀové dopady nové úpravy cestovních náhrad Je již všeobecně známou skutečností, že s účinností od 1. 1. 2007 byl zrušen

Více

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11

Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10. Úvod... 11 Zkratky a úplné názvy pfiedpisû pouïit ch v publikaci... 10 Úvod... 11 1 Novela zákona o DPH od 1. 4. 2011... 13 1 Oblasti, kter ch se t ká novela zákona o DPH... 19 2 Zmûny zákona o DPH spoãívající ve

Více

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Miroslava Knotková, EAZK Jelenovská 22/1/2014 TJ/r Bilance ZK - PEZ před přeměnou Obec:

Více

0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 %

0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 % 0,9 % 2,9 % 1,2 % 12,2 % 15,8 % 40,4 % 13,7 % 12,9 % Prioritní osa 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Oblast podpory 1.1 Podoblast podpory 1.1.2 Snížení znečištění

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRIORITNÍ OSA 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží PRIORITNÍ OSA 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží ZÁKLADNÍ DOKUMENTY Programový dokument OPŽP Implementační dokument Směrnice MŽP č. 7/2007 o předkládání žádostí

Více

Financování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů a veřejných dotačních zdrojů přehled možností

Financování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů a veřejných dotačních zdrojů přehled možností Financování projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů energie ze Strukturálních fondů a veřejných dotačních zdrojů přehled možností Obsah Úvod 3 Dotační programy Strukturální fondy 4 Operaãní programy

Více

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje

Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Finanční podpora státu u opatření na snižování emisí v segmentu velké energetiky na území Moravskoslezského kraje Ing. Radomír Štěrba 9.-10. září 2015 Rožnov pod Radhoštěm ENERGETIKA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PŘEDSTAVENÍ PRIORITNÍ OSY 4 PRIORITNÍ OSA 4 ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Globálním cílem prioritní osy 4 je zkvalitnění nakládaní

Více

MANUÁL. EFEKTIVNÍ VYUÎITÍ SYSTÉMU ZPùTNÉHO ODBùRU ELEKTRICK CH A ELEKTRONICK CH ZA ÍZENÍ. Kladno leden 2009

MANUÁL. EFEKTIVNÍ VYUÎITÍ SYSTÉMU ZPùTNÉHO ODBùRU ELEKTRICK CH A ELEKTRONICK CH ZA ÍZENÍ. Kladno leden 2009 MANUÁL EFEKTIVNÍ VYUÎITÍ SYSTÉMU ZPùTNÉHO ODBùRU ELEKTRICK CH A ELEKTRONICK CH ZA ÍZENÍ Kladno leden 2009 Tato publikace vznikla v rámci projektu financovaného z Fondu ASEKOL. VáÏení pfiedstavitelé obcí,

Více

www.brimak.sk brimak@brimak.sk tel.: 031 770 6116 fax: 031 770 6217

www.brimak.sk brimak@brimak.sk tel.: 031 770 6116 fax: 031 770 6217 V kúpelni sa začína i končí každý náš deň. Dodáva nám rannú energiu, sviežosť, a večer nás ukľudní a pripraví na zdravý spánok. Preto je dôležité, aby naša kúpelňa vyžarovala pozitívnu energiu, ktorá Vás

Více

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání

Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání Směřování odpadového hospodářství a postoj MŽP k energetickému vs. materiálovému využívání Jaromír MANHART Ministerstvo životního prostředí odbor odpadů Kabinet odpadů MŽP/ČSPŽP 29. 5. 2014 Praha Odpad

Více

P R U B E Ž N Á Z P R Á V A

P R U B E Ž N Á Z P R Á V A P R U B E Ž N Á Z P R Á V A o plnění podmínek Dohody o spolupráci (dále jen Dohoda ) s krajem Vysočina a o stavu realizace společného plánu akcí na rok 2011 k 20.12.2011 Předmětem této dohody je spolupráce

Více

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU Dny malých obcí Praha, 10.3.2009 Vyškov, 12.3.2009 Jan Hanuš, KB EU Point, Komerční banka ÚVOD Závazek ČR vyrábět do roku 2010 celých 8% elektrické energie

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Rok 2010: Noční můra pro stovku obcí

Rok 2010: Noční můra pro stovku obcí REGIONÁLNÍ INFORMACE DUBEN 2009 HLAVNÍ TÉMA VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ZAOSTŘENO NA VZDĚLÁVÁNÍ Jak jsou na tom malé obce s kanalizací? Vše o programu Zelená úsporám Přehled vzdělávání pro zaměstnané 4 7 12 14

Více

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití

SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití * Obsah uveden v tomto návodu nemusí pfiesnû souhlasit s va ím telefonem, v závislosti na nainstalovaném softwaru nebo na va em poskytovali sluïeb. SGH-S300 ProhlíÏeã WAP Návod k pouïití ELECTRONICS World

Více

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013

CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj. Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 CzechInvest Regionální kancelář pro Jihomoravský kraj Mgr. Lucie Kuljovská ředitelka regionální kanceláře Hodonín, 29. října 2013 Regionální kancelář pro JMK 1. část Regionální kanceláře agentury CzechInvest

Více

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství

Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Dotační možnosti pro oblast odpadového hospodářství Ing. Pavel Uhlíř Projektový manažer pro oblast životního prostředí RAVEN EU Advisory, a.s. Žďár nad Sázavou, 28.2.2008 RAVEN EU ADVISORY, A.S. Programové

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou.

Liberec. Trutnov Královehradeck. Náchod. Hradec Králové. Kolín. Pardubice. Bruntál Moravskoslezsk Karviná Klatovy. Îëár nad Sázavou. Pfiipojte se k nám! Ná SVùT do kaïdého mûsta! Karlovy Vary Karlovarsk Chomutov Ústí nad Labem Ústeck Liberec Libereck Trutnov Královehradeck Náchod Praha Hradec Králové Kolín PlzeÀsk PlzeÀ Bystfiice u

Více

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011

Nabídka zajištění dotací z EU. XXIV.výzva OPŽP. Březen 2011 Nabídka zajištění dotací z EU XXIV.výzva OPŽP Březen 2011 Operační program životního prostředí 2007 2013 OPŽP je financován ze dvou fondů Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti Druhý

Více

Produkce. [t/rok] O 29,3000 0,00 N 2,0600 2,5400 123,30 0,00

Produkce. [t/rok] O 29,3000 0,00 N 2,0600 2,5400 123,30 0,00 Tabulka č.4.1.1. - Celková produkce odpadů města Šumperka v období 2-24 Druh zdroj dat: evidence odpadů obce Název druhu Kategorie Produkce Změna produkce * odhad pro 2851 obyvatel Měrná produkce v roce

Více

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû

United Technologies Corporation. Obchodní dary od dodavatelû United Technologies Corporation Obchodní dary od dodavatelû Úvod Spoleãnost UTC pofiizuje zásoby a sluïby na základû jejich pfiedností; vyhledává jak nejlep í hodnotu, tak i stabilní obchodní vztahy s

Více

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR

5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Evropská unie Fond soudržnosti Pro vodu, vzduch a přírodu 5. výzva Ministerstva životního prostředí ČR k podávání žádostí o poskytnutí podpory v rámci Operačního programu

Více

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech

zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech definují se v něm pojmy odpad komunální odpad nakládání s odpady obec je původcem komunálního odpadu vznikajícího na jejím území, který má původ v činnosti fyzických osob

Více

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Oblast úspor energie aktuální informace pro obce Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Dny malých obcí březen 2009 Vývoj spotřeby energie Evropa: v následujících

Více

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN

Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství. Zpráva. o stavu lesa. a lesního hospodáfiství. âeské republiky SOUHRN Ministerstvo zemûdûlství Úsek lesního hospodáfiství Zpráva o stavu lesa a lesního hospodáfiství âeské republiky SOUHRN Stav k 31. 12. 2002 Podíl lesního hospodáfiství na tvorbû HPH stagnoval Vlivem poklesu

Více

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov

Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Dotační příležitosti a příprava na nové dotační období 40. dny malých obcí, Prostějov Tomáš Vacenovský 31. října 2013 Obsah prezentace Aktuální dotační příležitosti pro obce OP Životní prostředí Norské

Více

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR Konference Odpady 2011 Plzeň, 15. 11. 2011 Pohled měst a obcí na udržitelné odpadové hospodářství:

Více

Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón

Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón Patnáct let Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón 1 V ichni ãtenáfii na eho ãasopisu asi vûdí, Ïe jednou ze základních a velmi dûleïit ch moïností jak získat peníze

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Hospodářská situace v Moravskoslezském kraji a podpora investic

Hospodářská situace v Moravskoslezském kraji a podpora investic Hospodářská situace v Moravskoslezském kraji a podpora investic Miroslav Novák hejtman Ostrava, 8. 10. 2014 Čemu v kraji čelíme Očekávaný útlum těžby uhlí nejen na dole Paskov Uzavření OKD by znamenalo

Více

právních pfiedpisû Zlínského kraje

právních pfiedpisû Zlínského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 1/2008 Roãník 2011 VùSTNÍK právních pfiedpisû Zlínského kraje âástka 4 Rozesláno dne 16. prosince 2011 O B S A H 56/VS/2011 57/VS/2011 58/VS/2011

Více

právních pfiedpisû Ústeckého kraje

právních pfiedpisû Ústeckého kraje Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Ústeckého kraje âástka 8 Rozesláno dne 14. prosince 2010 O B S A H 6. Nafiízení Ústeckého kraje, kter m se vydává Integrovan krajsk program sniïování emisí Ústeckého

Více

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 109 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2010 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 3 Rozesláno dne 6. kvûtna 2010 O B S A H 12. Nafiízení Stfiedoãeského

Více

Katalog produktû PRO HM

Katalog produktû PRO HM Katalog produktû PRO HM Nabídka produktû PRO HM Na e firma nabízí irokou kálu sluïeb v oblasti reklamy. Vyrábíme produkty pro podporu prodeje (promotion stánky, bannery, nosítka (pivo párky), displaye,

Více

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno

Finanční podpory. Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Finanční podpory Pavel Růžička, MŽP 14.12.2007, Brno Přehled finančních podpor Operační programy OPŽP Operační program Životní prostředí OPPI Operační program Podnikání a inovace Podpora malého a středního

Více

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví

Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Co je dobré vûdût pfii zateplování podkroví Jaká bude pouïita podstfie ní difúzní (paropropustná) fólie Jaké vlastnosti má pouïitá tepelná izolace Jaká a jak bude namontována parozábrana (fólie pod vnitfiním

Více

Obsah. 1. Vznik organizace. 2. Poslání obãanského sdruïení. 3. Dlouhodobé cíle organizace

Obsah. 1. Vznik organizace. 2. Poslání obãanského sdruïení. 3. Dlouhodobé cíle organizace V roãní zpráva za rok 2004 Obsah 1. Vznik organizace 2. Poslání obãanského sdruïení 3. Dlouhodobé cíle organizace 4. Organizaãní struktura sdruïení Valná hromada Rada sdruïení Revizor úãtu V konn t m Sbor

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

DaÀové pfiiznání k DPH

DaÀové pfiiznání k DPH OVÉ PŘIZNÁNÍ K DPH I str. 1 DaÀové pfiiznání k DPH Ing. Dagmar Fitfiíková, daàov poradce 94, 96, 109, 100, 101 a 108 v platném znûní (dále jen ZDPH), 40, 41 zákona ã. 337/1992 Sb., o správû daní a poplatkû,

Více