Nelegální migrace v Česku

Transkript

1 Nelegální migrace v Česku Seminář VZ Příspěvek do okruhů 3.3 a 4.6 Dušan Drbohlav Dagamar Dzúrová Zdeněk Čermák Eva Janská Dita Čermáková Lenka Medová

2 Výzkumný záměr č. MSM Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace financovanému MŠMT ČR Projekt MPSV ČR Mezinárodní migrace a nelegální pracovní aktivity migrantů v Česku v širším evropském kontextu (č. 1J057/05-DP1, tematický programu TP-5 Moderní společnost a její proměny ). Grantová agentura ČR, Eurocores ECRP, Trafficking and Forced Labour for Other Purposes than Prostitution: The Czech Case (č. CPR/06/E001),, Projekt IDEA (CIS-CT ; 6. rámcový program EK), Mediterranean and Eastern European Countries as New Immigration Destinations in the European Union

3 NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA Nelegální migrace a neoprávněné aktivity migrantů doprovázeny řadou rizik svázáno s: 1) migranty, 2) prostředím cílové země, tranzitní země, případně i zdrojové země Rizika mají různorodou povahu: Psychologická rizika, tj. zejména stres (chybí trvalá vazba s domovem, strach z odhalení) Psychologická rizika též na lokální, regionální či makrosociální úrovni - vyvolání anti-imigrační nálady v majoritní společnosti Všeobecné tolerování nelegální migrace deformuje eticko-morální kodex přijímající společnosti

4 NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA Ekonomická rizika: velmi častá diskriminace ze strany zaměstnavatele či zprostředkovatele práce nízká výše platů a mezd, dlouhá pracovní doba, nestabilita pracovního místa či celková podřízenost zaměstnavateli/zprostředkovateli konkurence pro domácí pracovní sílu daňové úniky Nelegální práce migrantů deformuje situaci na trhu práce cílových zemí (snižuje kvalitu pracovních podmínek, neplacení daní a dalších odvodů zvýhodňuje firmy s nelegálními pracovníky aj.) Při nadměrném spoléhání se na levnou zahraniční pracovní sílu hrozí jak nezdravá závislost některých odvětví na cizí pracovní síle, tak zejména zpoždění strukturálních změn nutných pro efektivní rozvoj ekonomiky

5 NELEGÁLNÍ MIGRACE A JEJÍ RIZIKA Zdravotní rizika: šíření infekčních chorob, zatížení zdravotního systému nepojištěnými imigranty Rizikový faktor v sociální sféře: možný vznik enkláv uzavřených komunit migrantů - bez perspektiv zlepšení životních podmínek a začlenění do majoritní populace hrozí společenská marginalizace Bezpečnostní rizika enklávy - možné buňky protistátních aktivit včetně terorismu Samotný proces nelegální migrace může být propojen s dalšími faktory ohrožujícími bezpečnost cílových zemí (drobná kriminalita, falšování dokumentů, organizovaný zločin, klientský systém, pašování osob, padělaného spotřebního zboží, zbraní, drog či jaderného materiálu)

6 DŮLEŽITOST STUDIA FENOMÉNU Důležitost fenoménu nelegálních ekonomických aktivit migrantů jak z hlediska kvantitativního: (pravděpodobně vysoké počty nelegálních imigrantů na území Česka, jakož i dalších vyspělých imigračních zemí) tak kvalitativního: (vliv na rozličné společenské struktury zejména v cílových zemích zejména ekonomickou, politickou, sociální, kulturní, demografickou, geografickou i psychologickou )

7 UCHOPENÍ PROBLEMATIKY Povaha jak základního, tak aplikovaného výzkumu Cílem - přiblížit se poznání podstaty daného fenoménu, poodhalit jeho podněty, příčiny, souvislosti, podmíněnosti a dopady Výsledky též vyústily do praktické roviny konkrétních doporučení pro zlepšení situace na poli legislativy i praxe. Tato doporučení jsou činěna v širších kontextech celoevropské migrační reality Výzkum tak mimo jiné přispívá k naplnění jednoho z explicitně definovaných základních cílů české migrační politiky, kterým je boj s nelegální migrací

8 SNAHA O KOMPLEXNÍ PODCHYCENÍ ZKOUMANÉ PROBLEMATIKY Komplexita spočívá: v pestrosti studovaných subtémat v metodickém uchopení využití kvantitativních i kvalitativních přístupů zaměření se na rozličné subjekty významné hráče na poli studovaného fenoménu: a) na samotné migranty, b) na úředníky a aparát působící ve výkonné moci a v určitých ohledech regulující fenomén migrace, c) na experty znalce problematiky, ať již z oblasti nevládního nebo mezivládního sektoru, či zástupce akademické obce v důrazu na podchycení odlišných prostředí, ve kterých se důležité okolnosti zkoumané problematiky odehrávají mapováno a analyzováno je: a) prostředí v místě samotné imigrace (Česko a jeho regiony), b) trasy a povaha přesunu (tranzitu)

9 KONKRÉTNÍ SPECIFIKACE CÍLŮ Jde o poodhalení: Kdo (s jakými socioekonomickými a demografickými charakteristikami) z cizinců dnes operuje neoprávněně na českém trhu práce, proč a jak přišel, jak se zapojuje do české ekonomiky a jaké má plány do budoucna a i to, jaké mechanismy využívá při svých aktivitách? Jaké jsou dopady nelegálních ekonomických aktivit migrantů na českou společnost? Jaké jsou role jednotlivých řídících, resp. koordinačních aktérů daného procesu vládních (zejména rezorty MV ČR, MPSV ČR, MPO ČR), ale i nevládních a mezivládních organizací? Jaká přijmout opatření na poli řízení migračního procesu, která by mohla pozitivně ovlivnit situaci na poli nelegálních ekonomických aktivit migrantů?

10 TEORETICKÁ BÁZE Teorie dvojího trhu Teorie sítí Institucionální teorie

11 PROBLÉMY, VÝZVY Definice samotné nelegální migrace a nelegálních ekonomických aktivit migrantů Výběr výzkumného vzorku Následná aplikace kvantitativních metod Využití kvalitativních přístupů interview, Delfy šetření Práce s nelegálními migranty, navíc v prostředí detenčních center

12 Ekonomické aspekty života nelegálních imigrantů v Česku

13 Cíle výzkumného tématu Základní charakteristika nelegálních ekonomických aktivit Nalezení odlišností v chování různých skupin migrantů Užití kvantitativní analýzy pro ověření / zpřesnění našich poznatků.

14 Dotazníkové šetření nelegálních pracovních aktivit cizinců na území Česka Šetření probíhalo dvoukolově: v Praze přelom let 2005/06 ve vybraných regionech Česka březen až září 2007 Za pomoci prostředníků z příslušných cizineckých komunit byly distribuovány nelegálním migrantům dotazníky obsahující 118 otázek Do tohoto zpracování bylo zařazeno 159 vyplněných dotazníků Dvě skupiny: 1/ post-sověti (Ukrajina, Rusko, Bělorusko a.. Moldavsko). 2/ Vietnamci

15 Složení respondentů podle pohlaví a věku Sex structure Total Post-Soviet Vietnamese Count % Count % Count % male female Total ,6% 50,4% 100,0% ,3% 41,7% 100,0% ,9% 49,1% 100,0% Age structure Total Post-Soviet Vietnamese Count % Count % Count % Age groups Total ,6% 21,5% 40,0% 25,9% 100,0% ,8% 29,2% 29,2% 20,8% 100,0% ,8% 22,6% 38,4% 25,2% 100,0%

16 Složení respondentů podle rodinného stavu a vzdělání Educational structure Total Post-Soviet Vietnamese Count % Count % Count % lower basic secondary secondary university Total ,1% 54,8% 20,7% 16,3% 100,0% ,7% 21,7% 43,5% 26,1% 100,0% ,2% 50,0% 24,1% 17,7% 100,0%

17 Charakter legálnosti ekonomických aktivit Červeně = quasi-legalní ekonomické aktivity Zeleně = nelegální ekonomické aktivity economic activity Legality/illegality of respondents Count Residence Total Legal Illegal Work permit Yes but... No Total

18 Tab Struktura zaměstnanosti podle odvětí kvazi-legálních a nelegálních migrantů a země původu Post-sověti Vietnamci Celkem Země původu kvazi-legální nelegální kvazi-legální nelegální Odvětví N % N % N % N % N % Zemědělství 1 2,0 3 3,5 0 0,0 0 0,0 4 2,5 Stavebnictví 16 32, ,6 0 0,0 0 0, ,4 Potravinářský průmysl 5 10, ,8 0 0,0 0 0,0 15 9,5 Jiné průmysl. odvětví 8 16,3 9 10,6 0 0,0 1 9, ,4 Hotely, restaurace 4 8, ,1 1 7,7 2 18, ,0 Obchod 3 3,5 0 0,0 3 1,9 Velkoobchod 1 2,0 0 0,0 7 53,8 1 9,1 9 5,7 Maloobchod 0 0,0 1 1,2 1 7,7 4 36,4 6 3,8 Doprava 1 2,0 1 7,7 2 1,3 Služby 10 20, ,1 2 15,4 0 0, ,2 Školství 1 2,0 0 0,0 1 0,6 Domácí služby 2 4,1 2 2,4 0 0,0 1 9,1 5 3,2 Jiné odvětví 0 0,0 1 1,2 1 7,7 2 18,2 4 2,5 Celkem , , , , Zdroj dat: vlastní šetření Poznámka - výchozí otázka číslo 31: V jakém odvětví nyní pracujete a jaká je Vaše profese? (Zakřížkujte ve vztahu k vašemu hlavnímu pracovnímu poměru a případně zakroužkujte ve vztahu k poměru/poměrům vedlejším)

19 Velikost firmy Size of the company Total less than 5 employees 6-20 employees employees employees more than 250 employees Count % Count % Count % Count % Count % Count % Post-Soviet Vietnamese Total ,8% 68,2% 32,9% ,6% 27,3% 33,6% ,4% 20,8% 9 9 7,1% 6,0% ,1% 4,5% 6,7% ,0% 100,0% 100,0%

20 Vlastnictví firmy Citizenship of the owner of the company Total Czech Compatriot Foreign Myself Do not know Count % Count % Count % Count % Count % Count % Post-Soviet Vietnamese Total ,2% 58,4% ,8% 66,7% 13,6% ,7% 8,3% 7,8% ,1% 25,0% 6,5% ,2% 13,6% ,0% 100,0% 100,0%

21 Tab Průměrná mzda a počet hodin denní práce podle legality a země původu Země původu Kvazi-legální Nelegální Celkem Post-sověti N % 36,3 63,7 100 Průměrná měsíční mzda (EUR) 476,9 414,7 437 Průměrný počet hodin denní práce 10,7 11,2 11,0 Vietnamci N % 54,2 45,8 100 Průměrná měsíční mzda (EUR) 590,7 434,6 519,2 Průměrný počet hodin denní práce 9,1 9,8 9,4 Celkem N % 39,0 61,0 100 Průměrná měsíční mzda (EUR) 501,1 417,0 449,5 Průměrný počet hodin denní práce 10,4 11,0 10,8 Zdroj: Vlastní šetření Poznámka výchozí otázky číslo 4 a 5 (viz výše Tabulka 4 a 5) a číslo 35: Kolik hodin v průměru denně pracujete? a otázka číslo 45: Jaký je, prosím, Váš individuální průměrný čistý měsíční příjem v Česku? To jest to, co dostanete na ruku z vašeho hlavního a případně i vedlejšího zaměstnání/podnikání v Česku.

22 Vnímání negativních faktorů ekonomických aktivit Very important Unimportant Post-Soviet Vietnamese

23 Diskriminace code_1nat * d98 Crosstabulation code_1nat Total Post-Soviet Vietnamese Count % Count % Count % d98 yes no Total ,1% 60,9% 100,0% ,3% 66,7% 100,0% ,3% 61,7% 100,0%

24 Korelace spokojenosti s prací, bydlením, životní situací a zdravím

25 Code1_Nationality: 1 former USSR * * * * * * H I E R A R C H I C A L C L U S T E R A N A L Y S I S * * * * * * Spokojenost c63 životní situace c60 pracovní situace d88 bydlení f118 zdraví Dendrogram using Average Linkage (Between Groups) Rescaled Distance Cluster Combine C A S E Label Num c63 1 c60_sati 2 d88 3 f118 4 Code1_Nationality: 2 East Asia * * * * * * H I E R A R C H I C A L C L U S T E R A N A L Y S I S * * * * * * Dendrogram using Average Linkage (Between Groups) Spokojenost c63 životní situace d88 bydlení c60 pracovní situace f118 zdraví Rescaled Distance Cluster Combine C A S E Label Num c63 5 d88 7 c60_sati 6 f118 8

26 Dílčí závěry Dominance ekonomické motivace výše mzdy a pracovní podmínky jsou nedůležitějšími faktory Identifikace dvou výrazně odlišných komunit: Post-sověti stavebnictví, větší firmy, bydlení na ubytovně Vietnamci obchod, menší firmy, vlastní byt podnájem Rozdíly podle stupně legality quazi-legální migranti hodnotí svoji situaci lépe S rostoucí délkou pobytu, resp. věkem roste spokojenost

27 Import nelegálních/kriminálních vztahů a vzorců chování Příklad: klientský systém

28 Schéma hlavních aktérů klientského systému v České republice Organizovaný zločin Zaměstnavatelé migrantů Klient Migranti z post-sovětského prostoru Subjekty, přes které jsou vyúčtovány peníze získané za práci migrantů

29 Klientský systém: oblast našeho výzkumu 1. Odhad rozsahu rozšíření klientského systému mezi nelegálními migranty 2. Důvody migrantů k využívání služeb klientů 3. Služby poskytované klienty 4. Míra integrace migrantů zapojených v systému 5. Odlišnosti migrantů zapojených v systému od ostatních migrantů ve výzkumném vzorku

30 Migranti z post-sovětského prostoru ve vztahu ke klientskému systému, N= 135, 2005/2006 a 2007 Migranti Podíly migrantů 1. dotazníkové šetření (%) Podíly migrantů 2. dotazníkového šetření (%) Celkem podíl migrantů (%) Celkem migrantů S klientem 43,5 50,0 46,7 63 Bez klienta 56,5 50,0 53,3 72 Celkem Zdroj: vlastní výzkum

31 Důvody vedoucí k využívání služeb klienta Důvody Podíl migrantů (%) Neorientování se v českém zákonodárství regulujícím práci cizinců v ČR 64 Nedostatečné znalosti českého jazyka 48 Neorientování se v českém zákonodárství regulujícím pobyt cizinců v ČR 39 Požadavek českých zaměstnavatelů mít klienta 36 Neorientování se na českém trhu práce 21 V ČR je běžná věc mít klienta 21 Neschopnost si hledat práci na inzerát 12 V zemi původu migranta je obvyklé využívat služeb zprostředkovatele pro zařizování různých věcí 12 Jiné důvody 12 Neorientování se ve fungování české společnosti a státu 9 Přinucení ze strany klienta 3 Poznámka: N=33, 2007 Zdroj: vlastní výzkum

32 Služby klienta poskytované migrantům Druhy služby Podíl migrantů (%) Vyplácení mzdy 88 Zajištění práce 79 Zajištění ubytování 48 Zajištění pracovního povolení 45 Zajištění pobytového víza 30 Poskytování informací 30 Placení daní 18 Poskytování ochrany 15 Zajištění dopravy mezi ČR a mojí zemí původu 9 Placení pojištění 6 Tlumočení z/do českého jazyka 6 Půjčování peněz 6 Jiné služby 0 Poznámka: N=33, 2007, Zdroj: vlastní výzkum

33 Spokojenost s pracovní situací,015 Test statistické významnosti rozdílů mezi skupinami migrantů s/bez klienta (N= 135, 2005/2006 a 2007) Sledované proměnné Signifikace Velikost firmy,000 Příjem,063 Pohlaví migranta,104 Občanství spolupracovníků,017 Sezónní práce,024 Délka pobytu v ČR,232 Obor práce,062 Čistý příjem,398 Vzdělání,571 Zasílání remitancí,776 Počet pracovních hodin denně,092 Typ ubytování,859

34 Integrační index pro Post-Sověty dle zapojení do klientského systému (s klientem x bez klienta) Integracni index dle zapojeni do klientskeho systemu Test Statistics a nemá klienta má klienta Celkem Mean N Mean N Mean N index1 index2 index12 12,00 12,70 24, ,17 12,05 23, ,60 12,39 23, index1 index2 index12 Mann-Whitney U 1367, , ,000 Wilcoxon W 3020, , ,000 Z -2,014 -,834 -,807 Asymp. Sig. (2-tailed),044,404,419 a. Grouping Variable: zapojeni do klientskeho systemu Post-Sověti bez klienta mají vyšší hodnotu integračního indexu statist. signifikantní rozdíly mezi skupinami u indexu 1 (indexu spokojenosti)

35 Typologie nelegálních migrantů

36 Metody a výzkumné otázky Intenzivní přístup (Sayer 1992): kombinace strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami a rozhovoru podle návodu (zima 2005/jaro 2006) Problémy: spolehlivost výpovědí/informací, např. setrvání v azylové proceduře Základní výzkumné otázky: - Jak vypadá migrační proces na jehož konci stojí v cílové společnosti cizinec a jeho neoprávněné ekonomické aktivity? - Jak naopak probíhá nelegální migrace u cizince, pro nějž Česko slouží pouze jako tranzitní prostor? - Jaké mechanismy, šířeji též podmíněnosti, v daném kontextu existují? Jak vše funguje? - Jak se konkrétně chová jedinec-migrant? - Ověřit, zda se situace na poli nelegálních ekonomických aktivit migrantů v Česku a nelegální migrace podobá těm, jež byly a jsou typické pro vyspělé klasické imigrační země, zejména staré členské země EU.

37 Místa šetření N=63 rozhovorů (20 žen, 43 mužů) 1. PřF UK, Praha - neoprávněně ekonomicky aktivní migranti, tzn. že nebyli chyceni SCPP (N=9) 2. Záchytná zařízení pro cizince v Česku (N=54; Bělá- Jezová, N=6; Velké Přílepy, N= 18; Poštorná u Břeclavi, N=25; Frýdek-Místek, N= 5). Rozdílné skupiny respondentů podle zemí původu a charakteru migračního procesu: Migranti z východní Evropy (ekonomicky podmíněna a do Česka záměrně cílená migrace) Migranti z Asie a Afriky (tranzitní migrace)

38 Migrační typy Na základě poznání charakteru daných skutečností se vydělily čtyři základní typy migrantů: A) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, v područí klientů B) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, samostatně si organizující práci i život C) Do země cíleně směřující, ekonomicky aktivní, na počátku v područí klientů, poté klienta opouštějí a sami si organizují práci i život Typy A-C jsou reprezentovány především migranty ze zemí bývalého Sovětského svazu (především Ukrajina) D) Do země cíleně nechtějí, pouze v tranzitu na cestě do bohatší země Evropské unie. Typ D zastupují občané typických rozvojových a geograficky vzdálenějších zemí (např. Indie, Pákistán, Srí Lanka, Čína, Nigérie). E) Zvláštní typy Tento typ představuje dvě specifické podskupiny migrantů, které pro jejich výraznou odlišnost a malé absolutní zastoupení dále podrobněji nekomentujeme (viz níže).

39 Charakteristika jednotlivých typů Typ A Vazalové Klíčová je pozice podřízenosti a závislosti na zprostředkovatelích práce/ klientech (např. vykořisťování) Migranti navazují spíše pouze omezeně pevnější lidské vztahy. Vazba na krajanskou komunitu spíše marginální. Bezvýchodná, a nejenom ekonomická situace, je často doprovázena krachem dalších vztahů (osobních i institucionálních ), spíše pesimismem a nevyjasněností budoucích strategií chování. Typ B Samostatní a s oporou přátel Schopnost samostatné organizace práce a života Pevnější sociální vazby (rodinní příslušníci, krajané-přátelé, někdy i z majoritní české společnosti) Vidění budoucnosti je optimističtější a často směřuje k vytouženému usídlení v Česku. Typ C Poučení a odvážní Po určité době se vymaňují z područí na zprostředkovateli/klientovi a začínají si sami organizovat své ekonomické aktivity i život. Přechodový model

40 Charakteristika jednotlivých typů Typ D Zoufalí, zmatení a naivní migranti cíleně nesměřují do Česka a primárně zde nechtějí pracovat, případně dlouhodobě žít cílem je opustit rychle Česko ( vyspělejší země EU) Zoufalost ( krizových poměry v zdrojových zemích), zmatení a naivita (způsob uskutečnění cesty, v područí převaděčů)

41 Hlavní charakteristiky citovaných respondentů Table 1: Main characteristics of the respondents citated in this contribution, own survey, Respondent/typ Place, where Country of origin, sex, age, highest education degree, family of respondent interview was status, number of children performed R1D Poštorná Srí Lanka, female, 31, basic, single R2C Poštorná Ukraine, male, 35, skilled, single R3C Poštorná Ukraine, male, 30, basic, single R4D Poštorná India, male, 21, basic, single R5C Poštorná Ukraine, female, 33, high school, single R6D Poštorná Pakistan, male, 22, high school, single R7D Poštorná India, male, 25, basic, single R8D Poštorná Nigeria, female, 19 R9D Poštorná Pakistan, male, 25, high school, single R10D Bělá-Jezová Ghana, male, 17, basic, single R11A Faculty Ukraine, male, 20 let, high school, single R12A Faculty Moldova, male, 37, high school, divorced R13C Faculty Russia, female, 38, high school, married (in Ukraine), 2 children R14A Faculty Ukraine, female, 27, high school, married, 2 R15C Faculty Ukraine, female, 40, high school, widow, 1 R16A Faculty Ukraine, male, 22, high school, married, 1 R17A Faculty Moldova, male, 23, high school, divorced R18B Velké Přílepy Ukraine, female, 34, high school, married, 2 R19B Poštorná Ukraine, female, 32, basic, married R20A Velké Přílepy Ukraine, male, 51, university, married, 2 R21A Velké Přílepy Ukraine, male, 42, high school, married, 2 R22A Velké Přílepy Belorussia, female, 45, high school, divorced, 1 R23C Velké Přílepy Ukraine, female, 25, skilled, divorced R24B Velké Přílepy Ukraine, male, 51, skilled, single R25B Frýdek-Místek Ukraine, male, 64, married, 4 R26C Faculty Ukraine, male, 24, skilled, single R27A Velké Přílepy Ukraine, male, 45, high school, widow, 3 R28D Poštorná China, female, 29, basic, married, 2 R29B Poštorná Ukraine, male, 38, university, married, 1 R30D Bělá-Jezová Iraq, male, 26, basic, single R31D Bělá-Jezová Srí Lanka, female, 20, high school, single R32A Poštorná Kyrgyzstan, male, 24, basic, single R33C Poštorná Ukraine, male, 36, high school skilled, divorced, 1

42 Motivace odchodu ze zdrojové země/případně motivace příchodu do Česka dominance ekonomických faktorů u typů A-C R15A Přijel jsem proto, že jsem si nemohl najít práci doma na Ukrajině. Dříve jsem pracoval jako agronom v družstvu. Po osvobození Ukrajiny družstva krachovala a v dané oblasti bylo 700 agronomů bez práce jako já. Chtěl jsem být farmářem, ale nebyly k dispozici žádné půjčky. Prostě to nešlo. A ještě tu stále byli komunisti, kteří jsou proti každé privatizaci. Mám kamaráda. Ten měl 60 ha půdy a zkoušel sám hospodařit. Jak to dopadlo? Dali ho do vězení, nechtěli, aby podnikal. Pak se taky syn ženil. Já si půjčil peníze na svatbu USD. Musel jsem to splatit a ještě jsem chtěl přispět vnukům. Proto jsem odešel do Česka, kde jsem chtěl vydělat tolik potřebné peníze.

43 X Odlišné motivy u typů D R8D Přiletěl jsem do Prahy v prosinci 2005 s mezipřistáním v nějakém městě v Africe a pak ještě v Evropě. Do Česka jsem dostal vízum. Doma jsem dělal na stavbě, práci jsem měl. Odjel jsem kvůli politickým problémům, byl jsem členem politické opozice, měl jsem strach zůstat v Pákistánu. R23D V Iráku se nedá žít. Je to tam hrozné, pouliční boje, zabíjení, denně tam zahynou stovky lidí. Jezdil jsem v Mosulu s taxi, ale začali mě vydírat. Mám příbuzné v Belgii a také v Německu.

44 Formy příchodu do Česka R15A Do Česka jsem přijel 24. července 2004 na dvoutýdenní turistické vízum. To ale propadlo a od té chvíle jsem tady pobýval načerno. R17A Zprostředkovatelské firmě z našeho města jsem zaplatila za turistické vizum 180 EUR a koupila si od cestovní kanceláře jízdenku autobusem do Prahy. X R3D Víza pro vstup do Česka jsem získal od agenta. Na toho jsem se dostal přes přítele v Pandžábu. Ten doporučil Česko, že se tam dá prý lehce získat azyl a vzal si EUR. Přiletěl jsem sám po trase Indie Dubai Praha (na turistická víza) a hned v tranzitním prostoru jsem zažádal o azyl.

45 Okolnosti vykonávané ekonomické aktivity R10C Po týdnu mytí nádobí jsem začala mít alergii na jar a musela přestat. Volala jsem klientovi, ale ten mi odmítl zaplatit za odpracovaný týden a ani nezměnil typ práce. Slíbeno jsem měla 40/hod. Poté jsem si našla práci sama, přímo u Čecha. Pracovala jsem 15 hodin denně za 450 Kč/hod., ale měla zdarma jídlo i bydlení.

46 Životní podmínky R10C Bydlela jsem v bytě s 12 ženami (3 místnosti po 4 ženách, 1 záchod, 1 vana, čisté povlečení, vše v pořádku ). Byl to podkrovní byt v pětipodlažním domě. V prvním patře také bydleli Ukrajinci a jinak Češi. Bylo to na Želivského.

47 Vazby na okolí R9A Jednou jsem byl přepaden na Národní třídě. Byli to Ukrajinci, kteří slyšeli, že mluvím ukrajinsky a nožem se dožadovali mobilního telefonu, který jsem jim raději dal. R14B Domů posílám cca 100 USD asi tak jednou za 2-3 měsíce. Využívám služby ruské banky. Má úrok jenom 3,9 % na rozdíl od Western Union, která chce 14 % úrok! 100 USD jsem taky zaplatila jednou v Praze, když mě chytila hlídka policie. Chtěli Kč a pak mě pustili.

48 Budoucí strategie R5D Já mám vyhoštění na cizí jméno. Příště zkusím přijet legálně. R6D V detenci jsem si zažádal u IOMu o podporu na dobrovolný návrat, takže čekám, až mi IOM dá peníze na zpáteční letenku, abych se mohl vrátit domů.

49 Něco ze závěrů Důvody příchodu: (u všech typů ekonomické) - kulturní blízkost, rodinné důvody, zdravotní problémy v rodině u typů A-C - náboženská nesnášenlivost, kriminalita, politické u typu D Příjezd do ČR: - legálně na turistická víza (EUR ), po vypršení upadají do nelegality (Typ A-C) tis USD za převaděčské služby/zprostředkovatel u typ D - málo častý přechod zelené hranice

50 Přerušené rodinné vazby zejm. u typů A-C - U typy D většinou přicházejí svobodní Vykořisťování (díky nelegalitě pobytu a účasti v klientském systému u A-C); 3 D život (dif., dang., dirty) Remitance posílané domů vs. vysoké poplatky bank (např.14% ve Western Union) typy A-C U všech typů : často po odhalení policií podaná žádost o azyl

51 Publikace: Journal: Europe-Asia Studies (2009), IF: 0,77 Illegal Economic and Transit Migration in the Czech Republic: A Study of Individual Migrants Behaviour DUSAN DRBOHLAV AND EVA JANSKÁ Keywords: trafficking and smuggling, migrants illegal economic activities, Czech Republic, interviews

52 Odhad počtu nelegálně bydlících migrantů

53 Nelegální migrace v ČR oficiální statistiky nelegálních migrantů zadrženo (rok 2007) 38 % za nelegální přechod hranice 62 % za porušení pobytového režimu Zdrojové země: Ukrajina, Vietnam, Moldavsko, Rusko, Bělorusko, Čína, Mongolsko cizinců nelegálně/nezdokumentovaně zaměstnáno (rok 2006) 45 % nelegálně zaměstnáno (Ukrajinci, Vietnamci) 55 % nezdokumentovaně zaměstnáno (Slováci)

54 Nelegální migrace v ČR odhady Velká variabilita odhadů x x x 1:1 Nejasná metodika výpočtu Nejasná definice cílové populace Nejasné časové vymezení přesto magická síla čísel

55 Odhad nelegálně bydlících migrantů testování metody na příkladu Prahy Metoda založena na srovnání administrativních dat s empiricky zjištěnými daty, následná generalizace pro Prahu = odhad počtu nelegálně bydlících cizinců Výběr lokalit Terénní šetření v lokalitách Srovnání dat z terénního šetření s podkladovými daty Pozitivní saldo cizinců (vzniklé rozdílem mezi zjištěným stavem a statistikou) považováno za počet nelegálně bydlících cizinců Výpočet průměrného zastoupení nelegálně bydlících cizinců v daných typech lokalit Vztažení daného podílu nelegálně bydlících cizinců na celkový počet obyvatel v daných typech (skrze počet domácností a průměrnou velikost domácností) = průměrný počet nelegálně bydlících cizinců v daných typech zástavby Stanovení přibližného počtu nelegálně bydlících cizinců v Praze (suma za jednotlivé typy)

56 Závěrečné poznámky k použité metodě Řada problematických aspektů: výběr lokalit proměnlivá spolehlivost získaných informací z terénního šetření nelegalita cizinců pouze měkkého charakteru nepovinná registrace EU občanů kvalita a výpovědní hodnota administrativní databáze avšak možná cesta směrem k empiricky podloženým odhadům