3.2. Metabolismus bílkovin, peptidů a aminokyselin
|
|
- Stanislava Křížová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 3.2. Metabolismus bílkovin, peptidů a aminokyselin Základní charakteristiky Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární sloučeniny tvořené různě dlouhými polypeptidovými řetězci, které jsou složené z proteinogenních aminokyselin (jde o dvacet různých L-α-aminokyselin, které se podílejí na výstavbě všech proteinů jednotlivé aminokyseliny popisuje kapitola 2.2.). Aminokyseliny v bílkovině jsou vzájemně spojovány peptidovou vazbou: vzniká kondenzací α-karboxylu jedné aminokyseliny a α-aminoskupiny druhé aminokyseliny. Je proto jasné, že na jednom konci řetězce musí být aminokyselina, která má volnou α-aminokyselinu (levá část řetězce N konec) a na opačném konci je aminokyselina (pravá část řetězce C konec), která má volný α-karboxyl: NH 2 řetězec aminokyselin COOH Sled jednotlivých aminokyselin v řetězci nazýváme primární strukturou dané bílkoviny. Jednotlivé aminokyseliny v tomto řetězci číslujeme tak, že aminokyselina s volnou aminoskupinou nese číslo 1. Proteiny Proteiny tvoří velmi heterogenní skupinu látek. Mnoho bílkovin vykazuje významné biologické vlastnosti, jsou to např. enzymy, hormony, proteiny receptorů, dále bílkoviny, které často ve spojení s ATP přenášejí různé látky přes biologickou membránu. Polypeptidové řetězce jsou budovány podle přísných pravidel. Pořadí jednotlivých aminokyselin v řetězci (primární struktura bílkoviny) určuje třípísmenový kód jedná se vždy o tři různé heterocyklické báze v DNA: purinové adenin A, guanin G a pyrimidinové thymin T a cytosin C, které se dále přepisují do messenger (mediátorové) ribonukleové kyseliny (mrna) tvořené v procesu transkripce. Přepis z DNA probíhá do tří různých RNA: ribosomální rrna, transferové trna a mrna; mrna však obsahuje namísto báze -thyminu v DNA bázi - uracyl U. Vlastní proces tvorby proteinů nastává až v průběhu translace, tj. biosyntézy polypeptidového řetězce. Tyto třípísmenové kódy (kodóny) určují nejen pořadí jednotlivých aminokyselin, ale kromě toho stop kodóny určují i ukončení procesu proteosyntézy (v DNA se jedná o sekvence TAA, TAG, TGA; v RNA přepisu jde o sekvence UAA, UAG a UGA). Jiné trojice bazí zase určují začátek tvorby proteinu (v DNA se jedná o ATG a TGA; v RNA přepisu jde o AUG a UGA); tyto dvě trojice navíc specifikují aminokyseliny methionin a valin uprostřed řetězce aminokyselin. Syntéza polypetidového řetězce probíhá od N konce k jeho C konci. Ribosomy čtou mrna ve směru 5 3 a
2 k růstu řetězce dochází jeho připojováním na aminokyselinový zbytek aminoacyl trna. Během syntézy polypeptidu jsou postupně aminokyselinové zbytky připojovány k C konci ribosomálního řetězce přenesením s peptidyl trna (P vazebné místo) na amino trna zbytku (A vazebné místo) v ribosomu. Po vzniku peptidové vazby je P místo uvolněno a nahrazeno novým; na místě A místa se děj znovu opakuje. Řada proteinů obsahuje pouze jeden řetězec aminokyselin, jiné bílkoviny tvoří dva řetězce (případně více), které jsou spojeny kovalentními vazbami (viz kapitola 1.). Některé proteiny tvoří oligomery, vytvořené z různého počtu podjednotek, které jsou spojeny nekovalentními interakcemi. Mnoho bílkovin obsahuje různé nízkomolekulární pevně vázané prosthetické skupiny (nepeptidové složky). Pokud dojde k jejich odtržení od proteinové skupiny, potom protein zbavený prosthetické skupiny se označuje jako apoprotein (nebo také holoprotein). Podle povahy prosthetické skupiny rozdělujeme tyto složené bílkoviny na: glykoproteiny (prosthetickou skupinou je sacharidová komponenta), lipoproteiny (obsahují lipid), fosfoproteiny (obsahují zbytky kyseliny fosforečné), metaloproteiny (mají vázaný iont kovu) a nukleoproteiny (bílkovina je navázána na nukleovou kyselinu). Charakter řetězce určuje dvě kategorie bílkovin: globulární (peptidová struktura je sbalena a vytváří klubko - např. imunoglobuliny v krevním séru) a fibrilární (tvoří se vláknitá struktura delšího řetězce jsou v organismu velmi rozšířené, protože vytvářejí různé biologické struktury např. svalová vlákna) Sekundární stavba bílkovin V bílkovinách se setkáme většinou s dvěma typy geometrické struktury, která určuje sekundární stavbu bílkoviny: a) β-struktura struktura skládaného listu, b) α-šroubovice (α-helix). Obě struktury jsou určeny geometrickým uspořádáním peptidické vazby. Jde o interakci mezi volným elektronovým párem dusíku a elektrony konjugované dvojné vazby mezi uhlíkem a kyslíkem (C=O), při které dochází k fixaci šesti atomů (čtyři atomy peptidické vazby C, O, N, H a dvou α-c, které obsahují různé postranní zbytky R). Přitom je nutné uvažovat, že geometrie peptidické vazby je rovina. Peptidický řetězec je přitom tvořen plochami, které jsou volně otáčivé okolo vazeb s α-uhlíky aminokyselinových zbytků a stabilizace sekundární vazby je dána tvorbou vodíkových vazeb mezi kyslíky karbonylu (C=O) a skupinou NH. Stabilní sekundární struktura vznikne spojením různých peptidických řetězců nebo spojením vzdálenějších částí v daném řetězci. β-struktura umožní propojení dvou peptidických řetězců buď paralelně (shodná
3 orientace obou řetězců) nebo antiparalelně (opačná orientace, tj. střídání N a C konců). Model antiparalelní β-struktury α-šroubovice znamená, že plochy sousedních peptidických vazeb svírají úhel 80. Postranní řetězce všech aminokyselinových zbytků (R) směřují od osy šroubovice v úhlu 100 mezi sousedními částmi aminokyselin a tímto uspořádáním se proto do zákrytu dostane až každý 19. zbytek postranního řetězce. Stabilizace ve šroubovici je dána vodíkovými můstky mezi karboxylovým kyslíkem aminokyselinového zbytku a vodíkem aminoskupiny až čtvrté následující aminokyseliny. Na jeden závit proto připadá 3,6 aminokyselinového zbytku.
4 Trojrozměrná projekce α-šroubovice Obě sekundární struktury dovolují inkorporaci všech proteinogenních aminokyselin kromě prolinu. Tato aminokyselina totiž nemá na peptidickém dusíku vodík a proto nemůže bílkovina, která tuto aminokyselinu obsahuje, tvořit ani α-šroubovici ani β-strukturu skládaného listu; to je charakteristické pro extracelulární protein kolagen (ten tvoří specifickou sekundární strukturu). Terciální struktura je prostorové uspořádání proteinu a je tvořeno sekundární strukturou (popisovanou výše) a dále iontovými interakcemi, které jsou výsledkem reakcí mezi skupinami s opačným nábojem umístěnými v různých částech proteinového řetězce. Na této struktuře se podílí dále disulfidické ( S S ) můstky (vzniklé oxidací -SH skupin dvou molekul cysteinu) a nepolární interakce, které vedou ke sbalení bílkovinné struktury do klubíčka. K tomu dojde ve vodném roztoku tím, že polární skupiny zůstanou na povrchu molekuly a nepolární skupiny naopak zůstávají uvnitř. V rámci určité větší globulární struktury se vyskytují různé motivy domény, které sice nesou charakteristické vlastnosti celé molekuly, ale doména je relativně samostatná nezávislá na celku; tyto domény jsou vzájemně volně propojeny a mohou plnit rozdílné funkce (mají specifickou imunochemickou reakci, katalytickou funkci, váží se na různé buněčné struktury aj.). Kvarterní struktura bílkoviny je vytvořena terciálními interakcemi (výše popsanými), ale tyto působí intermolekulárně. Zvýšení počtu peptidických řetězců vede ke vzniku odlišných kvalitativních vlastností. Celý útvar (molekula) je nekovalentně spojen s různými složkami podjednotkami. Tyto mohou snadněji disociovat a proces disociace se stává důležitým prvkem regulace funkce proteinu.
5 Denaturace bílkoviny je výsledkem působení různých fyzikálních faktorů: tepla, významných změn ph, působení UV světla, tlaku, mechanických vlivů a dalších faktorů. Přitom se sice primární struktura bílkoviny nezmění, ale významně se ovlivní sekundární, terciální i kvarterní struktury; dojde ke změnám v rozpustnosti proteinu, mění se optická otáčivost, ztrácí se biologické vlastnosti daného proteinu apod. Většinu těchto vlastností již nelze znovu vrátit jedná se většinou o ireversibilní poškození. Pokud je působení výše uvedených fyzikálních podnětů krátké, nebo se jedná pouze o mírné změny, může jít výjimečně o reversibilní poškození. Peptidy a aminokyseliny Peptidy jsou látky, které obsahují různě dlouhé řetězce aminokyselin spojených peptidickou vazbou: oligopeptidy (do 10 aminokyselin), polypeptidy ( aminokyselin). Pokud je ještě větší počet aminokyselinových zbytků, potom se již jedná o proteiny. Stejně jako u proteinů, vychází názvosloví peptidů z označení sledu aminokyselin od N konce k C konci: Gly Ala Glu Asp Ser N konec C konec Do této skupiny látek patří mnoho biologicky významných komponent: hormony (oxytocin, vasopresin, glukagon, insulin), glutation (tripeptid: glytamyl-cysteinyl-glycin se uplatňuje při odstraňování volných radikálů a cizorodých látek), antibiotika (penicilin obsahuje modifikovaný dipeptid: VAL-CYS; jiná antibiotika obsahují často i neproteinogenní aminokyseliny, např. ornithin, N methylvalin, N methylglycin, případně D aminokyseliny u aktinomycinu D a gramicidinu), jedy (α-amanitin je obsažen v muchomůrkách). Aminokyseliny jsou organické kyseliny, které obsahují vždy nejen skupinu karboxylovou ( COOH), ale i aminoskupinu ( NH 2 ). Řada těchto L-aminokyselin (kromě glycinu) obsahuje i další funkční skupiny (podrobně se tím zabývá kapitola 2.2), které můžeme dělit na: a) aminokyseliny neutrální s hydrofobním postranním řetězcem Gly, Val, Leu, Ile, Met, Phe, b) aminokyseliny neutrální s hydrofilním (polárním) postranním řetězcem Ser, Thr, Tyr, Cys, Asn (amid od Asp), Gln (amid od Glu), c) aminokyseliny kyselé s hydrofilním postranním řetězcem Asp, Glu, d) aminokyseliny bazické s hydrofilním postranním řetězcem Lys, Arg, His.
6 Trávení proteinů Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat celou řadu různých chemických látek: cukry (mají tvořit %), tuky (30 %), bílkoviny (15 20 %). Kromě toho, v tucích a vodě rozpustné vitaminy, různé anorganické látky a vodu (její denní potřeba odpovídá 2,5 l; z tohoto objemu přijímá dospělý člověk vodu v objemu kolem 1200 ml, zbývajících 900 ml je přijato ve stravě a kolem 300 ml vody je vytvořeno během metabolické přeměny jednotlivých substrátů). Denní potřeba energie, vznikající spálením přijatých organických látek, závisí jak na tělesné hmotnosti člověka, rozsahu jeho tělesné aktivity a dalších faktorech; průměrný denní požadavek dospělého muže je kj, dospělé ženy kolem 9200 kj. Množství energie v jednotlivých kategoriích je dále závislé na řadě fyziologických a patofyziologických skutečností (např. během růstu dítěte od jeho narození až do dospívání, v průběhu těhotenství, kojení, během nemoci a následné rekonvalescence). Přijatá denní norma nemůže odpovídat pouze přesnému dodržení množství, ale strava musí mít i správnou kvalitu (např. je nutno udržovat proporci nasycených a nenasycených mastných kyselin, podíl monosacharidů a polysacharidů, jednotlivých vitaminů, solí atd.). V rámci této kapitoly je nutno zdůraznit, že denní minimum přijatých bílkovin u dospělého člověka musí být 37g (u mužů) a 29g (u ženy); ale fyziologická potřeba je zhruba dvojnásobná a je dále zvyšována i dalšími faktory (jak uvádíme výše). Kromě toho existuje i požadavek, aby strava dodávala nezbytné aminokyseliny (esenciální), protože je tělo nedovede syntetizovat. Jedná se o Val, Leu, Ile ( rozvětvené aminokyseliny ), dále o Lys, Trp, Phe, Met, Thr a dvě semiesentiální aminokyseliny: Arg a His (jsou vyžadovány především v době růstu, v dospělosti je jejich potřeba podstatně menší). Aminokyseliny jsou využívány při výstavbě různých bílkovinných struktur těla. Nadbytek přijatých aminokyselin tělo degraduje a používá jako zdroj energie. Z aminokyselin jsou tvořeny i další substráty: glukogenní aminokyseliny pro výstavbu sacharidů, ketogenní aminokyseliny jsou přeměněny na ketolátky a různé lipidy (podrobněji v další částech této kapitoly). Proteolytické enzymy trávicího traktu (rozštěpí proteinový řetězec) V trávicím traktu jsou proteiny rozštěpeny různými intracelulárně vytvořenými proteinasami: ty jsou vytvářeny jako neaktivní enzymy a pak jsou následně, extracelulárně, aktivovány různými podněty. Pepsin v žaludku je aktivován účinkem HCl (koncentrace kyseliny cca 0,1 mol/l). Než
7 však začne aktivovaný enzym účinkovat, denaturuje HCl nejprve protein a teprve na takto připravenou strukturu začnou účinkovat různé endopeptidasy (štěpí uvnitř peptidického řetězce). Aktivní enzym pepsin působí na peptidickou vazbu s účastí aromatických aminokyselin (Tyr a Phe); ph optimum pepsinu je kolem 2. Trypsin v pankreatické šťávě štěpí bílkoviny také uvnitř peptidického řetězce; působí na peptidickou vazbu s účastí basických aminokyselin (Arg, Lys), ph optimum trypsinu je kolem 8,2 (změněná koncentrace vodíkových iontů ph je výsledkem vysoké koncentrace HCO - 3 aniontů); trypsin je v duodenu aktivován účinkem střevní enteropeptidasy. Chymotrypsin štěpí bílkoviny také uvnitř peptidického řětězce působí na peptidickou vazbu s účastí aromatických aminokyselin (Tyr a Phe), ale tyto aminokyseliny se účastní svojí karboxylovou skupinou; ph optimum chymotrypsinu je podobné jako u trypsinu. Chymotrypsin je v duodenu aktivován účinkem trypsinu. V duodenu působí ještě další enzymy: endopeptidasa elastasa a dále exopeptidasa karboxypeptidasa (štěpí proteinový řetězec na C konci). Výsledkem působení všech těchto enzymů je rozštěpení peptidického řetězce na řadu různě velkých peptidů. Teprve potom se tyto peptidy rozštěpí účinkem aminopeptidas na jednotlivé aminokyseliny, které vstupují do enterocytů; přestup z lumen střeva do buněk se děje pomocí přenašečových proteinů a paralelním navázáním Na + iontů. Za transport aminokyseliny je proto zodpovědný kotransport monovalentního iontu a příslušné aminokyseliny (jde o rozdíl gradientů Na + uvnitř enterocytu a ve střevním lumen. Podrobněji jsou další regulační mechanismy diskutovány v rámci fyziologie. Metabolismus aminokyselin Jednotlivé aminokyseliny se postupně resorbují z enterocytu do krve; přestup je dvojím způsobem: a) je vázán na kotransport se sodnými kationty, b) není vázán na sodné ionty a děje se uniportem (existují různé přenašečové proteiny zodpovědné za přenos pouze jedné aminokyseliny; jiné přenašečové proteiny nejsou tak přísně specifické přenášejí více různých aminokyselin). Každá aminokyselina dále prochází řadou metabolických procesů: dekarboxylací (odstranění CO 2 z COOH skupiny), deaminací (odstranění NH 2 ) a pak následuje metabolismus zbytku aminokyseliny (kostry aminokyseliny) se vstupem těchto komponent na různá místa v Krebsově cyklu. Dekarboxylace Po odstranění CO 2 se aminokyselina (AA) mění na amin; řada vzniklých sloučenin je
8 biologicky velmi účinných : AA Vzniklý amin Tyr katecholaminy (adrenalin, noradrenalin) Try serotonin, další přeměnou melatonin His histamin Lys kadaverin Ser ethanolamin Asp β-alanin Deaminace Probíhá buď účinkem dehydrogenas (enzymy obsahují NAD nikotinamid adenin dinukleotid) a oxidas (enzymy obsahují FMN a FAD) výsledkem je vznik oxosloučeniny (někdy nejdříve vznikne iminokyselina má místo skupiny NH 2 skupinu =NH) a přitom se dále uvolní NH 3. Vzniklý amoniak (který je toxický) musí být převeden na netoxickou sloučeninu močovinu (je rozpustná ve vodě a proto může být transportována v krevním séru a vylučována močí z těla). Vznik močoviny je komplexní děj; na začátku jsou dvě anorganické komponenty (NH 3 a CO 2 ), které jsou základem močovinového cyklu, který začíná v jaterní mitochondrii. Výsledkem je vytvoření organické látky močoviny. Na začátku nejprve vzniká (v přítomnosti 2 molekul ATP) karbamoyl fosfát (má jeden uhlík), který je přenesen na ornithin (pětiuhlíková aminokyselina, která vzniká v cytoplasmě). V mitochondrii je vytvořen citrulin (šestiuhlíková sloučenina, která opouští mitochondrii), v cytoplasmě se spojí s aspartátem a vzniká arginosukcinát (desetiuhlíková komponenta). Tento je rozštěpen na fumarát (vstupuje do Krebsova cyklu) a arginin, který je následně enzymaticky rozštěpen (arginasou) na močovinu (H 2 N CO NH 2 ) a ornithin (cyklus se podle této atypické aminokyseliny také někdy nazývá ornithinový). Transaminace Transaminace je děj, kterým prochází především neesenciální aminokyseliny (např. aspartát, alanin). Aminoskupina příslušné aminokyseliny se přitom přenese na α-oxokyselinu (např. oxoglutarát či pyruvát) a vzniká jiná aminokyselina a jiná oxokyselina. Tento děj je podmíněn enzymaticky aminotransferasami (enzym ke své aktivaci pořebuje pyridoxal vitamin B 6 ). Aktivita určitých aminotransferas je významně zvýšena při některých onemocněních: aspartát aminotransferasa (AST) je zvýšena u srdečních onemocnění, alanin aminotransferasa (ALT) je zvýšena u jaterních onemocnění. Metabolismus kostry aminokyselin Po dekarboxylaci a deaminaci zůstává různě dlouhý zbytek aminokyseliny (hydrofilní a
9 hydrofobní zbytek viz výše) odbourán a řadou metabolických dějů je postupně odstraněn. Vzniklé produkty vstupují do Krebsova cyklu přímo, jiné vstupují přes pyruvát a acetylkoenzym A (CH 3 CO~SCoA) do tohoto cyklu, další se přemění na acetoacetylkoenzym a vstupují přes CH 3 CO~SCoA do cyklu. Přímý vstup přes: oxoglutarát: Arg, His, Pro, Glu, Gln; sukcinyl koenzym: Ile, Met, Val; fumarát: Tyr, Phe; oxalacetát: Asp, Asn. Nepřímý vstup přes: pyruvát a CH 3 CO~SCoA: Ala, Cys, Gly, Ser, Thr (dále Hyp z kolagenu); CH 3 CO~SCoA: Ile, Leu, Trp; CH 3 COCH 2 CO~SCoA a CH 3 CO~SCoA: Phe, Tyr, Leu, Lys, Trp. Literatura: 1. Murray, R.K., Granner, D.K., Mayer, P.A., Rodwell, V.W. Harper s Illustrated Biochemistry. New York : McGraw-Hill Comp., 2003, 693 s., ISBN Peč, P., Pečová, D. Učebnice středoškolské chemie a biochemie. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2001, 518 s., ISBN Kolman, J., Rohm, K.H. Collor Atlas of Biochemistry. New York : Georg Thieme Verlag, 1996, 435 s., ISBN Vodrážka, Z. Biochemie, Praha : Academia, 1999, s., ISBN
Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceMetabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
VíceGenetický kód. Jakmile vznikne funkční mrna, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu.
Genetický kód Jakmile vznikne funkční, informace v ní obsažená může být ihned použita pro syntézu proteinu. Pravidla, kterými se řídí prostřednictvím přenos z nukleotidové sekvence DNA do aminokyselinové
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceEsenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin
Metabolismus Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceCentrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceLékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
VícePEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Tok genetické informace DNA RNA Protein (výjimečně RNA DNA) DNA RNA : transkripce RNA protein : translace Gen jednotka dědičnosti sekvence DNA nutná k produkci funkčního produktu
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceBiochemie I. Aminokyseliny a peptidy
Biochemie I Aminokyseliny a peptidy AMINOKYSELINY Když se řekne AK ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) prostorový vztah aminoskupiny a karboxylové skupiny: - (=2-), -(=3-)... -(= poslední) -alanin součástí koenzymu
VíceTypy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceSešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceMetabolizmus aminokyselin I
Metabolizmus aminokyselin I Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 snova I. přednáška: Metabolizmus a meziorgánové
VíceProjekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
VíceAminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
VíceExprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceSTRUKTURA PROTEINŮ
projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 03.05.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Struktura proteinů Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby
VíceTRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN
TRANSLACE - SYNTÉZA BÍLKOVIN Translace - překlad genetické informace z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin podle pravidel genetického kódu. Genetický kód - způsob zápisu genetické informace Kód Morseovy
VíceMetabolismus dusíkatých látek
Metabolismus dusíkatých látek Bílkoviny (aminokyseliny) Nukleové kyseliny (nukleotidy) Koloběh dusíku v biosféře Koloběh dusíku v biosféře: 1: působení hlízkovitých bakterií; 2: asimilace pomocí nitrátreduktasy
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2019 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VícePOLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol dr. Matej Kohutiar, doc. Jana Novotná matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2017 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
VíceProteiny globulární a vláknité a jejich funkce. Metabolismus aminokyselin
Proteiny globulární a vláknité a jejich funkce Metabolismus aminokyselin Funkce globulárních proteinů Skladování iontů a molekul myoglobin, ferritin Transport iontů a molekul hemoglobin, serotoninový transporter
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:
NUKLEOVÉ KYSELINY Deoxyribonukleová kyselina (DNA, odvozeno z anglického názvu deoxyribonucleic acid) Ribonukleová kyselina (RNA, odvozeno z anglického názvu ribonucleic acid) Definice a zařazení: Nukleové
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VícePrvní testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceDidaktické testy z biochemie 1
Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceBiochemie dusíkatých látek při výrobě vína
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína Ing. Michal Kumšta www.zf.mendelu.cz Ústav vinohradnictví a vinařství kumsta@mendelu.cz Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0089 Projekt
VíceNukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
Více6. Nukleové kyseliny
6. ukleové kyseliny ukleové kyseliny jsou spolu s proteiny základní a nezbytnou složkou živé hmoty. lavní jejich funkce je uchování genetické informace a její přenos do dceřinné buňky. ukleové kyseliny
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Metabolismus dusíkatých látek
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metabolismus dusíkatých látek Oxidace aminokyselin Podíl AK na metabolické E se silně liší dle organismu a jeho momentálních potřeb, např.
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceDUM č. 15 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 15 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 30.04.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Rozdělení aminokyselin, chemické vzorce aminokyselin, amnokyseliny, významné
VíceVazebné interakce protein s DNA
Vazebné interakce protein s DNA Vazebné možnosti vn jší vazba atmosféra + iont kolem nabité DNA vazba ve žlábku van der Waalsovský kontakt s lé ivem ve žlábku interkalace vmeze ení planárního aromat.
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceStruktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu
Struktura nukleových kyselin Vlastnosti genetického materiálu V předcházejících kapitolách bylo konstatováno, že geny jsou uloženy na chromozomech a kontrolují fenotypové vlastnosti a že chromozomy se
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
VíceStruktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.
Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin. Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 I. Struktura aminokyselin
VíceAnorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
VíceChemická reaktivita NK.
Chemické vlastnosti, struktura a interakce nukleových kyselin Bi7015 Chemická reaktivita NK. Hydrolýza NK, redukce, oxidace, nukleofily, elektrofily, alkylační činidla. Mutageny, karcinogeny, protinádorově
VíceNUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
VíceSylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
VíceProteiny ve sportu Diplomová práce
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
Více2.2. Aminokyseliny a bílkoviny Aminokyseliny aminoskupina karboxyskupina R-CH(NH2)-COOH in yl
2.2. Aminokyseliny a bílkoviny Aminokyseliny (AA - Amino Acids) AA jsou pro lidský organismus velmi významné. Představují základní stavební složky bílkovin a mají i své vlastní funkce. V přírodě se vyskytuje
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Vícejedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu
Translace a genetický kód Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny Srpkovitý tvar červených krvinek u srpkovité anémie: důsledek záměny jedné aminokyseliny v molekule jednoho
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
Více