Bankovní produkty pro studenty

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Bankovní produkty pro studenty Diplomová práce Autor: Bc. Pavel Eischmann Finance Vedoucí práce: Ing. Marek Mora Praha Duben

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Blatné, dne 15. dubna 2011 Pavel Eischmann 2

3 Poděkování Děkuji za odbornou pomoc a připomínky vedoucímu této diplomové práce panu Ing. Marku Morovi. 3

4 Anotace práce: Tato diplomová práce pojednává o bankovních produktech pro studenty. Práce je rozdělena následně. V úvodu práce je popsán vznik a vývoj bankovnictví a následně historie Českého bankovnictví. Dále tato část pojednává o bankovním systému a roli bankovního produktu v bankovnictví. Další část klasifikuje bankovní produkty, které je moţno vyuţít v moderním bankovnictví. Jedno z hlavních témat práce studenti a jejich role v bankovnictví jsou obsahem třetí části. Je zde zmíněno, proč bankovnictví potřebuje studenty jak je student důleţitý pro banku. Čtvrtá část je praktická. Je zde srovnání studentských kont, přímého bankovnictví a pojistných produktů. Závěrečná část charakterizuje studentské úvěrové produkty a následně je aplikuje do praxe. Summary: The thesis deals with banking products for students. The thesis is divided into following parts: The introduction describes the origin and evolution of banking and then the history of the Czech banking. Further it deals with the banking system and the role of a banking product in banking. The next section classifies banking products which can be used in modern banking. One of the key topics of the thesis - students and their role in banking - make content of the third section. It analyses why banking needs students as clients. The fourth section is applied. It compares student accounts, direct banking and insurance products. The last section describes credit products for students and applies them practically. 4

5 Obsah Prohlášení:... 2 Poděkování... 3 Anotace práce:... 4 Obsah... 5 Úvod Bankovní systém a role bankovních produktů Vznik a vývoj bankovnictví Historie Českého bankovnictví Bankovní systém Role bankovního produktu v bankovnictví Klasifikace bankovních produktů Běţný účet Úvěrové produkty Platební karty Spořící produkty Studenti jako zvláštní cílová skupina bank Bankovní produkty pro studenty Bankovní konta pro studenty Přímé bankovnictví Pojistné produkty Úvěrové produkty pro studenty Bankovní úvěr a jeho proces Kontokorentní úvěr pro studenty Kreditní karta Studentský úvěr Závěr Seznam literatury Seznam použitých obrázků, tabulek a grafů

6 Úvod Banky a bankovnictví, tyto dva termíny jsou s naší civilizací spjaty uţ od pradávna. Z dob směnárníků a peněţníků se bankovnictví dostalo do dnešní moderní podoby. Velké pobočky, profesionální přístup ke klientům, ochota, rychlost, špičkové technické vybavení, to je dnes naprostý standard moderního bankovnictví. Dnešní svět si nejde představit bez bank. Existuje celá řada bankovních subjektů na českém trhu. Tyto subjekty se mezi s sebou přetahují o kaţdého klienta. Kaţdá banka nabízí v podstatě podobný produkt, ovšem za odlišných podmínek. Často jsou skryty v různých produktových podmínkách, s kterými klient není vţdy obeznámen. Cílem této práce je bliţší seznámení s bankovním systémem a následná praktická aplikace bankovních produktů pro studenty. Budu se snaţit scelit základní informace o bankovním systému a bankovních produktech. Přiblíţit čtenářovi, jak pracuje bankovní systém a jak spolupracuje Česká národní banka s obchodními bankami. Dále budu popisovat, proč je pro moderní bankovnictví důleţitá skupina studentů a jaké jsou pro ně na trhu produkty. V první části práce bych chtěl popsat historii a vývoj bankovnictví. Jak vůbec bankovnictví vznikalo. Zde bude také důleţité přiblíţit bankovní systém. Další kapitola bude o konkrétních jednotlivých bankovních produktech. Třetí část bude věnována studentům a jejich roli v bankovnictví. Proč je tato skupina zajímavá pro banku atd. V předposlední části bych chtěl definovat bankovní produkty pro studenty, kde popíši, jaká konta popřípadě další produkty si studenti mohou zvolit. V poslední páté části bych chtěl přiblíţit úvěrové produkty pro studenty. Vzhledem k tomu, ţe pracuji přes rok v bankovní sféře, zvolil jsem si dané téma. Vţdy mne zajímaly banky a vše, co je spjato s bankovnictvím. Tyto poznatky bych chtěl spojit se studenty, kteří jsou velice specifickou zákaznickou skupinou pro banku. Kdyţ jsem byl mladý, tak jsem zvolil hned první bankovní konto pro studenty, které mi bylo nabídnuto. Nenapadlo mne, dojít se informovat také ke konkurenci a porovnat si ceny a sluţby, které jsou poskytovány. Proto jsem se rozhodl pro vypracování této problematiky a ucelit získané informace. Zjistit, která banka má nejvýhodnější a nejlepší bankovní produkty pro studenty. 6

7 1. Bankovní systém a role bankovních produktů V této kapitole přiblíţím, jak se vyvíjelo bankovnictví, jaký máme v České republice bankovní systém, dále nastíním, co je bankovní produkt a proč se bez něj dnešní bankovnictví neobejde Vznik a vývoj bankovnictví V dávné historii před naším letopočtem nebyly ţádné banky a uţ vůbec ne ţádní bankéři. V tomto období byli pouze směnárníci a peněţníci. Směnárnicí a peněţníci měnili původně jednu měnu za jinou. Později se jejich činnost rozvinula na zprostředkování vnitřního a mezinárodního obchodního platebního styku. Na směňování mincí navázalo uschování depozit za poplatek. Peněţníci a směnárníci přišli na to, ţe většina uloţených depozit nejsou vyzvedávána najednou. Nejprve tajně a pak se svolením věřitelů půjčovali peněţní depozita za úrok. Z tohoto úroku měl věřitel samozřejmě zisk. Ve dvanáctém století postupně vznikly banky a úvěrová společenstva. Tyto instituce měly ochránit tehdejší podnikatele před lichvou. Tehdejší lichváři si v některých případech účtovali aţ 100% úrokové sazby. Základem moderního bankovnictví se staly ve dvanáctém aţ čtrnáctém století depozitní instituce a úvěrová společenství na jihu Evropy, v Amsterdamu a Hamburku. Slovo banka vzniklo od italského banco, v překladu lavice, na které středověcí peněţní obchodníci provozovali svoji činnost. V průběhu sedmnáctého století vznikaly banky se zvláštním posláním. Tyto banky převzaly původní suverénní právo panovníků vydávat peníze, později měly také právo rozhodovat o platidlech akceptovaných v daném státě, stanovení směnného poměru mezi jednotlivými platidly a jejich nominálními hodnotami. Tyto banky se nazývaly centrální banky. Vůbec první centrální banka vznikla v roce 1657 ve Švédsku, druhá v roce 1694 v Anglii jako Bank of England. 7

8 1. 2 Historie Českého bankovnictví České bankovnictví se začalo rozvíjet po nástupu Habsburků v první polovině 16. století. Vznikly filiálky velkých evropských bank ve Vídni, v Čechách pouze jejich detašovaná pracoviště. V devatenáctém století vznikaly menší banky na principu druţstev a spořitelen, později propojované do bankovních svazů. V období po první světové válce byly obchodní banky převzaty ze soustavy obchodních bank Rakouska Uherska Československou republikou. V roce 1926 vznikla Národní banka československá. Za druhé světové války byla Národní banka československá rozdělena, finanční instituce musely část kapitálu ukládat do státních cenných papírů, postupně byly tyto instituce zcela pod německým vlivem. V poválečném období byly německé banky obsazeny národní správou. Benešovými dekrety znárodněny akciové a v roce 1948 i soukromé banky. V roce 1950 vznikla také centrální banka. Dále začaly působit Investiční banky, Ţivnostenské banky, Česká obchodní banka, Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. V druhé polovině 80. let se připravovala jedna z největších reforem v Československém bankovnictví. Tato reforma měla za úkol oddělit centrální bankovnictví od obchodního, zrušit přímé řízení bank státem a měla dát moţnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. V roce 1990 byl umoţněn vznik nových obchodních bank jako a.s., druţstev, spořitelen nebo státních peněţních ústavů. O dva roky později byl navýšen základní kapitál z 50 na 300 milionů korun a byla zavedena opatření proti praní špinavých peněz. V roce 1993 při rozpadu Československa byla rozdělena centrální banka na Českou národní banku a Národní banku Slovenska. Vznikla česká a slovenská koruna. Byly zavedeny instituce stavebních spořitelen určených k podporování bytové výstavby. Rok po vzniku samostatné České republiky byl znovu navýšen základní kapitál a to na 500 milionů korun. 8

9 1. 3 Bankovní systém Bankovním systémem rozumíme soubor bank působících v určité zemi. V uţším pojetí bývají do bankovního systému zahrnovány pouze instituce, které jsou bankami podle příslušného zákona, v uţším pojetí pak i další finanční instituce. Z ekonomického hlediska rozlišujeme jednostupňový a dvoustupňový systém. - V jednostupňovém systému centrální banka neexistuje a jednotlivé banky zastávají veškeré funkce. - V dvoustupňovém systému se vyčleňuje jedna banka (centrální) od ostatních komerčních bank. Makroekonomická funkce je spjatá s emisí hotovostních peněz, měnovou politikou a devizovou činností. V mikroekonomické funkci vystupuje centrální banka jako banka bank státu, reguluje a dohlíţí nad bankovním systémem a reprezentuje stát v měnové oblasti. V České republice je vyuţíván dvoustupňový model bankovní soustavy, stejně jako v Evropské unii. Tento model je tvořen jednou centrální bankou se svými makroekonomickými funkcemi a mnoţstvím komerčních bank se svými mikroekonomickými funkcemi. K těmto mikroekonomickým funkcím patří: a) alokační funkce přerozdělovací funkce. Přerozdělování finančních prostředků od jedné skupiny obyvatel k druhé, b) depozitní zákazníci vkládají depozitum do bank. Depozita jsou termínovaná (ta mají vyšší úroky) a netermínovaná s niţšími úroky, c) úvěrová funkce návratná forma poskytnutí peněţních prostředků za úrok, d) funkce zprostředkovatele plateb Bezhotovostní platby jsou bezpečnější a výhodnější, neţ platby hotovostní. Osoba, která má u banky otevřen účet, můţe dávat příkazy k převodu peněţních prostředků nebo platit šekem či platební kartou. 1 1 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 9

10 Česká národní banka Existence ČNB je zakotvena v článku 98 Ústavy České republiky jako centrální banka státu. Její postavení upravuje zákon č. 6/96 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Česká národní banka má své ústřední sídlo v Praze. Národní banka má také své menší pobočky, které pokrývají dostatečně naše území. Tyto pobočky jsou v převáţné většině v okresních a krajských městech. Nejvyšším orgánem České národní banky je bankovní rada. Ta má za úkol určovat měnovou politiku a nástroje pro její uskutečňování a rozhoduje o zásadních měnově politických opatřeních České národní banky. Bankovní radu tvoří: 1) guvernér České národní banky, kterým je nyní pan Miroslav Singer, 2) dva viceguvernéři, kterými jsou Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, 3) čtyři vedoucí pracovníci České národní banky. Jsou to pánové Lubomír Lízal, Kamil Janáček, Pavel Řeţábek a jediná ţena - paní Eva Zamrazilová. Rada České národní banky je jmenována na dobu šesti let presidentem republiky. Bankovní rada zejména stanoví zásady činnosti a obchodů České národní banky, schvaluje rozpočet České národní banky, stanoví druhy fondů České národní banky, jejich výši a pouţití. Dle zákona má za úkol Česká národní banka určovat měnovou politiku, řídit peněţní oběh, vykonávat dohled nad prováděním bankovních činností a pečovat o bezpečné fungování a účelný rozvoj bankovního systému v České republice. 2 Česká národní banka dále vykonává tyto funkce: Emise bankovek a mincí Česká národní banka má výhradní právo vydávat bankovky a mince, včetně pamětních mincí. Spravuje zásoby bankovek a mincí a organizuje jejich dodávky od výrobců podle potřeb peněţního oběhu. Vyměňuje na poţádání poškozené bankovky a mince, které vydala, za nepoškozené. Opotřebované bankovky a mince stahuje z oběhu, ničí a nahrazuje novými. 2 Petr Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované vydání. Nakladatelství Linde, 2008, 688 s. ISBN: x 10

11 Diskontní sazba U obchodních bank se můţe vyskytnout situace, v níţ banka nemá dostatek rezerv pro zabezpečení platební schopnosti. V takovém případě si obchodní banka půjčí od jiné obchodní banky, popřípadě od České národní banky. Za vypůjčené peníze musí ovšem zaplatit úrok. Úroková míra, za kterou Česká národní banka půjčuje peníze ostatním bankám, se nazývá diskontní sazba. Pokud se zvýší diskontní sazba, tak to má za následek sníţení zájmu bank o diskontní půjčky od České národní banky. Tím banky sníţí svou schopnost poskytnout úvěr. Sníţení mnoţství úvěrů má za následek sníţení mnoţství peněz v ekonomice. Naopak sníţení diskontní sazby má za následek, ţe banky zvýší svou schopnost poskytnout úvěr. Výsledkem toho je zvýšení mnoţství peněz v ekonomice. Stanovení povinných minimálních rezerv Česká národní banka můţe poţadovat, aby banky měly na jejím účtě uloţenou stanovenou část svých zdrojů, které se zpravidla neúročí. Tyto zdroje nazýváme povinné minimální rezervy. Povinné minimální rezervy mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků banky sníţených o závazky banky vůči jiným bankám. Pokud banka nedodrţuje stanovenou minimální rezervu, je Česká národní banka oprávněna účtovat jí z částky, o kterou není stanovena povinná minimální rezerva naplněna, úrok ve výši odpovídající aţ trojnásobku platné diskontní sazby. 3 Operace na volném trhu Těmito operacemi se rozumí nákup a prodej cenných papírů. V tomto případě se většinou jedná o státní dluhopisy. Česká národní banka můţe na základě rozhodnutí bankovní rady poskytovat České republice krátkodobý úvěr nákupem státních pokladničních poukázek splatných do tří měsíců od jejich nákupu. Česká národní banka můţe nakupovat i prodávat směnky splatné do šesti měsíců ode dne nákupu. Můţe také nakupovat státní dluhopisy, nebo jiné cenné papíry se státní zárukou. Tyto cenné papíry můţe nakoupit pouze na dobu nejvýše jednoho roku. 3 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 11

12 Ostatní nástroje Česká národní banka můţe stanovit minimální úrokové sazby z vkladů přijímaných bankami a pobočkami zahraničních bank a maximální úrokové sazby z úvěrů jimi poskytovaných. Národní banka můţe také určit bankám maximální rozsah jimi poskytovaných úvěrů. Činnosti v devizovém hospodaření Česká národní banka: a) vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám, b) stanoví cenu zlata v bankovních operacích České národní banky, c) obchoduje se zlatem a ostatními devizovými hodnotami a provádí všechny druhy bankovních obchodů s tuzemskými a zahraničními bankami a platební styk se zahraničím, d) určuje podmínky pro usměrňování platební bilance v České republice a vyhlašuje opatřeními ve Sbírce zákonů, e) vydává cenné papíry znějící na cizí měnu. 4 Řízení platebního styku Česká národní banka stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami a zúčtování na účtech bank, dále způsob pouţívání platebních prostředků bankami v platebním styku. Mezibankovní platební styk zabezpečuje clearingové centrum. Clearingové centrum je centrum České národní banky zajišťující realizaci mezibankovního platebního styku. Kaţdá banka má v tomto centru otevřený účet a na něm prostředky ke krytí plateb svých klientů. Prostřednictvím tohoto účtu zasílá nebo přijímá úhrady od jiných bank. Banky jsou povinny provádět platební styk přes clearingové centrum. Banky uzavřou s centrem smlouvu, jejímţ předmětem je předávání dat, zodpovědnost za správnost dat, odměny za provádění mezibankovního platebního styku atd. 4 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 12

13 Péče o bankovní systém a bankovní dohled Cílem České národní banky je také omezovat rizika, která jsou spojena s činností obchodních bank a speciální institucí. Mezi tato rizika patří například Úvěrové riziko, solventnost, kapitálová přiměřenost atd. Jedná se o obezřetné podnikání bank a obezřetné podnikání dalších osob na peněţním trhu a podmínky, za kterých lze obchodovat na peněţním trhu. Česká národní banka vykonává dohled nad činností bank a také nad bezpečným fungováním bankovního systému. Bankovní dohled zahrnuje, zda banky dodrţují právní předpisy a opatření vydaných Českou národní bankou, posuzování ţádosti o udělení povolení působit jako banka, ukládání opatření k nápravě. Česká národní banka je oprávněna vyţadovat od jiných bank a od jiných osob, které vykonávají činnost podle zvláštních zákonů potřebné informace a podklady. Podle těchto podkladů stanovuje metodiku. Pokud předloţené podklady neodpovídají stanovené metodice a podmínkám nebo pokud vzniknou důvodné pochybnosti o jejich správnosti, je Česká národní banka oprávněna vyţádat si odpovídající upřesnění nebo vysvětlení. 5 Další činnosti a oprávnění Česká národní banka vede účty státního rozpočtu, státních fondů a státních finančních aktiv a pasiv. Pokud se ovšem ministerstvo financí nedohodne na vedení těchto účtů s jinou bankou. Národní banka vede účty bank a přijímá jejich vklady. Obchodní banky Banky jsou právnické osoby sídlící v České republice zaloţené jako forma akciové společnosti. Tyto instituce přijímají od veřejnosti vklady a poskytují úvěry. Mají povolení působit jako banka. Banky se liší navzájem svým charakterem. Rozlišujeme banky univerzální a banky specializované. Univerzální banky mají povolení působit jako banka na všechny nebo převáţnou část bankovní činností a poskytují sluţby všem dostupným klientům. Specializované banky jsou zaměřeny na určité segmenty bankovního trhu nebo mají povolení působit jako banka jen na určité bankovní činnosti. 5 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 13

14 Mezi nejsilnější obchodní banky v České republice patří: a) Citibank b) Česká spořitelna c) GE Money bank d) ING Banka N. V e) Komerční banka f) Raiffeisenbank g) UniCredit Bank h) Československá obchodní banka Povolení působit jako banka Ţádost o povolení působit jako banka se předkládá písemně ČNB, která o udělení rozhodne do šesti měsíců od doručení úplně ţádosti. Se ţádostí o povolení se předkládá návrh stanov. Náleţitosti ţádosti, jakoţ i minimální výši základního jmění, která je podmínkou pro udělení povolení, stanovuje ČNB. Při udělení povolení působit jako banka se posuzují následující kritéria: a) původ, dostatečnost a sloţení základního jmění a dalších finančních zdrojů, b) odbornost způsobilost a občanskou bezúhonnost osob navrhovaných do řízení, c) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných do řízení banky, d) reálnost ekonomických kalkulací o budoucí likviditě a rentabilitě. Základní funkce banky Depozitní funkce: a) depozitum = vklad = částka peněz uloţená na bankovním účtu, b) banka pro zákazníky otevírá různé druhy účtů, c) netermínovaná depozita kdykoli si vybereme peníze, d) termínovaná depozita Funkce zprostředkovatele plateb: a) příkaz k bezhotovostnímu převodu nebo placení šekem čí kartou, b) odepíše z účtu plátce, připíše oprávněné osobě. 14

15 Úvěrová funkce, a) úvěr je návratná forma poskytnutí peněz za úrok, b) splatnost je různá dle formy úvěru od dnů aţ po roky, c) poskytováním úvěrů vytvářejí bezhotovostní peníze a tak ovlivňují nabídku peněz v ekonomice. Bankovní zásady Jednou z hlavní bankovní zásady je zásada likvidity. Likvidita znamená schopnost banky v libovolném čase dostát svým závazkům. Z tohoto důvodu si banka vytváří potřebné rezervy. Rozlišujeme rezervy: a) primární - představované peněţní hotovostí a netermínovanými vklady na účtech ostatních bank, b) sekundární - rezervy představované investicemi, které mohou být rychle přeměněny na hotovostní formu s minimální ztrátou a prodlením. Patří sem např. obchodovatelné cenné papíry renomovaných emitentů, státní pokladniční poukázky atd. Další bankovní zásada je bezpečnost. Bezpečnost provádění bankovních operací spočívá ve vnitřní i vnější kontrole a auditu. Bezpečnost zahrnuje dvojí kontrolu a provádění některých činností dvěma osobami, zabezpečení kompletnosti účetních dokladů číslování, zajištění bezpečnosti dat, pravidelná revize atd. Poslední bankovní zásada je Rentabilita. Je charakterizována zejména hospodářským výsledkem banky, který je představován rozdílem výnosů a nákladů. Organizace banky Banka má představenstvo a dozorčí radu. Představenstvo musí být nejméně tříčlenné. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy. Člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady banky nebo zaměstnanec banky nesmí být současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady jiné 15

16 právnické osoby, která je podnikatelem. Banky jsou povinny informovat předem Českou národní banku o vybraných skutečnostech jako například: a) změny stanov týkající se skutečností, které musí být uvedeny ve stanovách na základě poţadavků zákona, b) otevření pobočky v zahraničí, c) podstatné personální změny ve vedení banky. Provozní požadavky Povinnost podávat informace. Banky jsou povinny informovat ve svých provozních prostorách písemnou formou o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěru a dalších bankovních sluţeb. Banka je dále povinna ve lhůtách stanovených zákonem zveřejňovat další údaje jako například údaje o hospodaření banky, nebo údaje o akcionářské struktuře. 6 Omezení bankovních rizik S ohledem na rizika spojená s bankovními činnostmi jsou banky povinny dodrţovat určitá pravidla a zásady obezřetného podnikání. Jde např. o povinnosti v oblasti kapitálové přiměřenosti, řízení likvidity, úvěrové angaţovanosti. Dohled nad bankami, opatření k nápravě. Pokuty. Pokutu můţe ČNB uloţit osobám, které vykonávají bez povolení činnosti, k nimţ je třeba povolení, osobám, které vykonávají činnosti podle zvláštních zákonů a porušily stanovené povinnosti a osobám které porušili pravidla obezřetného podnikání. Na řízení o uloţení pokuty se vztahují předpisy o správním řízení. Pokuty, které obchodní banky dostanou, nejsou příjmem do státního rozpočtu. 7 6 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 7 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 16

17 Odnětí povolení působit jako banka. Při přetrvání závaţných nedostatků v činnosti banky Česká národní banka v dohodě s Ministerstvem financí odejme povolení působit jako banka. Povolení působit jako banka můţe být dále odňato: a) jestliţe se základní jmění sníţí ztrátou o více neţ 50% v jednom roce nebo o více neţ 10% ročně po dobu tří let po sobě jdoucích, b) pokud banka nepřijímá více jak 18 měsíců vklady od veřejnosti, c) jestliţe byla získána na základě nepravdivých údajů uvedených v ţádosti. Pojištění vkladů osob Pojištění se vztahuje na všechny neanonymní vklady fyzických a právnických osob vedené v korunách i v cizí měně, včetně úroků. Podle českého systému do pojištění nespadají banky, které sídlí mimo Českou republiku. V těchto případech vyplácí náhrady fond pojištění dané země. Náhradu tedy dostanete za pohledávky z vkladů u bank, stavebních spořitelen a druţstevních záloţen se sídlem v ČR. Pojištění naopak nekryje: a) směnky a jiné papíry, b) vklady bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů, c) vklady, které je pojištěna instituce oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu Role bankovního produktu v bankovnictví Za bankovní produkty bývají povaţovány jednotlivé bankovní sluţby, které mají nemateriální povahu a jsou prováděny bankou zpravidla za úplatu. V současné době se na trhu pohybuje velké mnoţství bankovních institucí nabízející rozmanité portfolio sluţeb, které se neustále rozvíjí. Proto není prakticky moţné stanovit přesnou charakteristiku produktů, ani jednotné členění. Přesto je moţné nalézt výrazné společné rysy. 17

18 - Vzájemná propojenost a podmíněnost jeden produkt nemůţe bez druhého existovat. Pro banku je to nesmírně důleţitá informace hlavně při sestavování portfolia nabízených sluţeb a také při stanovení ceny jednotlivých produktů. - Nehmotný charakter bankovní produkty nejsou skladovatelné, mají abstraktní povahu a nelze je patentovat. Dnešní bankovnictví je postaveno na bankovním produktu. Pomocí bankovního produktu banka aplikuje sluţby ke klientům a následně získává z produktu zisk. Zisk se odvíjí od velikosti a náročnosti produktu. Zisk za vedení běţného účtu nebude zdaleka tak veliký jako zisk za vedení úvěrového účtu. Klienta s bankou spojuje bankovní produkt. Předvídání a uspokojování potřeb klientů je hlavní zásadou, kterou se má řídit bankovní činnost. Klient je nejdůleţitější osobou, neboť je osobou, která bance předkládá přání. Banka musí tato přání vyřizovat ve svůj i jeho prospěch. Banka je v podstatě firma, jako kaţdá firma, chce realizovat co nejvyšší zisk. Pokud chce vysoký zisk, musí nabízet produkty, které jsou vţdy napřed oproti konkurenci. Dnešní bankovnictví je zaloţeno především na důvěře mezi bankou a klientem. Pokud důvěra zůstane na nejvyšší úrovni, vybuduje si banka dlouhou vztah s klientem, ze kterého bude vţdy realizovat zisk. Prostřednictvím distribuce se produkty umisťují na trh, tak, aby mohly být koupeny. Distribuce tedy zajišťuje cestu produktu ke spotřebiteli, aby mohl být poskytnut včas v poţadovaném místě. Rozlišujeme distribuci přímou a zprostředkovanou. Kaţdý, kdo přibliţuje produkt a jeho vlastnictví ke konečnému uţivateli, představuje úroveň distribuční cesty. V souvislosti s distribuční cestou se uvaţuje její délka, tj. počet zprostředkovatelských úrovní. Marketingová distribuční cesta však můţe být přímá. V tomto případě je počet úrovní roven nule a poskytovatel produktu prodává produkt přímo spotřebiteli. 8 8 Doc. RNDr. Bohuslav Sekerka, CSc. Banky a bankovní produkty. Vydání první. Nakladatelství Miroslav Háša PROFESS, 1997, 532 s. ISBN x 18

19 Shrnutí Tato kapitola měla za úkol seznámit, jak funguje bankovní systém, jak vzájemně pracují obchodní banky a Česká národní banka. Je zde definován systém, který má určité ochranné prvky ze strany Národní banky. Tyto prvky jsou pro bezproblémově pracující bankovní systém absolutně nepostradatelné. Podle mého názoru je zde zaručeno to, ţe nenastane problém jako například v případu AGROBANKA, kdy tato banka zkrachovala a klienti přišli o své vklady. Bankovnictví se pořád zdokonaluje. Aby si klient mohl být opravdu jistý tím, ţe o své vklady nepřijde, dělá stát ve spolupráci s Národní bankou neustále nová a nová opatření. Nyní například od Novela zákona garantuje navrácení 100% části vkladu do výše ,- eur. Lhůta pro vyplacení peněz je 20 dní. Doposud měl Fond pojištěných vkladů na úhrady tříměsíční lhůtu. Na těchto krocích je patrné, jak se bankovnictví a bankovní systém zdokonaluje. Dále přiblíţit, jak se vyvíjelo bankovnictví a jaká byla jeho historie. V neposlední řadě přiblíţit bankovní produkt. Jak je bankovní produkt v bankovnictví důleţitý a nepostradatelný. Dnešní bankovnictví je neodmyslitelně spojeno s bankovním produktem. Proto si myslím, ţe není moţné provozovat bankovní činnost bez bankovního produktu. 19

20 2. Klasifikace bankovních produktů Po přiblíţení bankovního systému budu popisovat a zkoumat konkrétní bankovní produkty. Kapitola má za úkol seznámit se základními bankovními produkty a sluţbami. Přiblíţit druhy a typy, které si mohou klienti na dnešním bankovním trhu zakoupit popřípadě vyuţívat. 2.1 Běžný účet Běţný účet je základním bankovním nástrojem pro správu financí. Jeho hlavním účelem je umoţnit hospodařit klientovi s peněţními prostředky bezhotovostně. Běţný účet by neměl slouţit pro uloţení volných peněţních prostředků, ale pro snadnější manipulaci s peněţními prostředky, které denně pouţíváme. Běţný účet povaţuji za nezbytnou součást dnešního ţivota. Bez běţného účtu se dnes těţko obejdeme. Většina peněţních transakcí je dnes prováděna v bezhotovostní formě. Například výplata od zaměstnavatele je v současné době ve většině případů zasílána bezhotovostní formou. Účet lze tedy nazvat jakousi adresou, na kterou zasílají třetí osoby peníze. Je samozřejmostí, ţe na účet můţete vkládat i vy hotovost a zajistit tak její bezpečnost. Jak jsem jiţ zmiňoval, na běţný účet peníze lze buď vloţit, nebo nechat poslat od jiné osoby z jiného běţného účtu. Peníze z běţného účtu můţeme odeslat na jiný účet, nebo je vybrat kreditní kartou z bankomatu, nebo v hotovosti přímo na pobočce banky. Z praktického hlediska je běţný účet vyuţíván především k zadávání příkazů k úhradě, inkasu, svolení k inkasu či SIPO (sdruţené inkaso plateb obyvatelstva) v rámci bezhotovostního platebního styku. V dnešní době jsou samostatné běţné účty na ústupu. Většina bank vám nabídne baličky sluţeb, zvaná konta. V rámci těchto kont získáte v závislosti na jejich ceně různé nadstandardní sluţby bez dalších poplatků nebo minimálně s cenovým zvýhodněním. Jedná se například o kreditní kartu, výběry z bankomatu zdarma, internetové bankovnictví atd. Výběr běţného účtu je celkem sloţitou záleţitostí. Kaţdý učet (baliček) je poskládán z odlišných základních produktů a tím pádem i jiné ceny. Číslo běţného účtu tak patří k 20

21 základním informacím, které po vás při různých příleţitostech mohou být vyţadovány. Jeho případná změna s sebou nese poměrně rozsáhlou administrativu a stejně tak i poplatky, například za zrušení trvalých příkazů či storno platební karty. I kdyţ se administrativní náročnost a finanční náklady liší banku od banky, nevyhnete se informování pracovních partnerů o změně účtu a uvedení do chodu svého nového elektronického bankovnictví. Je tedy vhodné zváţit jak výběr banky, tak i vlastního BÚ. 9 Základní konta, nebo jinak balíčky, se v podstatě skládají ze čtyř základních produktů: a) Běţný účet, b) Platební karta, c) Internetové bankovnictví, d) Telefonní bankovnictví Tyto jednotlivé produkty přiblíţím později. Ceny těchto základní balíčků jsou rozdílné a u kaţdé banky se jmenuje konto jinak. Příklad některých kont a jejich cena: a) UniCredit Bank konto pohoda za 64,- Kč měsíčně b) Raiffeisen Bank ekonto základ 55,- Kč měsíčně c) Komerční banka Perfekt konto - 69,- Kč měsíčně d) ČSOB - ČSOB konto 60,- Kč měsíčně Banky nabízejí samozřejmě široké spektrum kont. Ceny kont se odvíjí od počtu vyuţívaných sluţeb, od počtu příchozích a odchozích transakcí, od počtu výběrů z bankomatu. Předchozí srovnání cen je pouze orientační. Je také moţno si konto sestavit dle vlastního přání. Pokud banka klienta uzná jako váţeného (přinese například velký objem depozit) můţe dostat konto zcela zdarma. Banky samozřejmě nezapomínají na podnikatelské subjekty. Těmto subjektům nabízejí širokou škálu kont. Podnikatel dnes podle zákona musí mít zřízen běţný účet. Zaloţení samotného účtu probíhá celkem rychle. V dnešní době počítačů je rychlost zaloţení běţného účtu v podstatě velice jednoduchá. K zaloţení je potřeba doklad totoţnosti. Většinou 9 Pavel Juřík. Platební karty velká encyklopedie Vydání první. Nakladatelství Grada Publishing, Praha, 2006, 283 s. ISBN:

22 občanský průkaz nebo pas. U podnikatelských subjektů je to pak občanský průkaz osoby nebo popřípadě osob, oprávnění k podnikatelské činnosti a výpis z obchodního rejstříku. Při zaloţení běţného účtu občanovi jiné národnosti je potřeba určitě pas + další doklady (povolení k pobytu atd.) Úvěrové produkty Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr, jinak řečeno povolený debet, je v podstatě moţnost jít do mínusu, poskytovaná bankami jako doplněk k běţnému účtu. Některé banky nenabízí přímo kontokorentní úvěr nebo povolený debet, ale například povolené přečerpání běţného účtu. Jedná se tedy o úvěry, které lze čerpat a splácet kdykoli. Hlavní výhoda kontokorentu je v posílení platební schopnosti klienta. Pokud se na běţném účtu nenachází při pravidelných platbách (trvalý příkaz k úhradě, inkaso atd.) dostatek peněţních prostředků, kontokorentní úvěr se postará, aby platby v pořádku odešly. Úrokové sazby se pohybují od 8 do 18 % p. a.. Tato úroková sazba se platí z částky, která je na běţném účtu v mínusu. Kontokorentní úvěr se musí do určité doby zcela vyrovnat. Zpravidla to bývá jeden měsíc aţ jeden rok. Pokud se úvěr nedorovná je banka oprávněna účtovat penále aţ 25 p. a.. Systém je tak nastavený, ţe pokud dojde na účet nějaká platba tak se automaticky sníţí kontokorentní úvěr. Poté se můţe znovu pouţít. Některé banky si ještě účtuji poplatek za tzv. rezervaci zdrojů. Tento poplatek se platí za to, ţe je kontokorentní úvěr k danému účtu zřízen. Zpravidla je to 0,1 jedna % z maximální částky, kterou lze čerpat kontokorentem. Kontokorentní úvěr je poskytován ve dvou podobách: a) Zajištěný debet - ručí se většinou termínovaným vkladem ve stejné částce (nebo vyšší), jako je úvěrový rámec b) Nezajištěný debet - zde nemusí být ţádné jištění. Ovšem některé banky nezajištěný kontokorent vůbec neposkytují. O kontokorent se musí zaţádat, a potom také obvykle splnit několik podmínek, aby banka kontokorent přidělila. Smlouva na kontokorent se většinou uzavírá na dobu neurčitou. Úvěr se 22

23 čerpá přímo z běţného účtu, tedy tak, ţe se peníze vyberou rovnou při platbě u obchodníka platební kartou nebo v hotovosti. Podmínky pro poskytnutí kontokorentu: a) Vedení běţného účtu u banky, kterou ţádáte o kontokorentní účet. b) Účet je vedený po určitou dobu, alespoň tři měsíce. c) Průměrný zůstatek na účtu. d) Na tento účet chodí pravidelný dostatečně vysoký příjem. Spotřebitelský úvěr Spotřebitelské úvěry poskytují komerční banky klientům na řešení jejich nenadálé finanční potřeby. Spotřebitelské úvěry jsou neúčelové půjčky určené fyzickým osobám na financování jejich potřeb. Slouţí většinou k financování nákupu zboţí, k financování různých sluţeb např. dovolená. Tyto úvěry se většinou poskytují do maximální výše okolo ,- Kč. Nad tuto částku uţ se pouţívá jiný produkt. Obvykle hypoteční úvěr, úvěr na nemovitost atd. Spotřebitelský úvěr se poskytuje na maximální dobu okolo 10 let. O úvěr se můţe ucházet fyzická osoba, které bylo 18 let a má trvalé bydliště na území České republiky. Základem pro poskytnutí úvěru je předloţení o výši pracovního přijmu. U podnikatelů se jedná o daňové přiznání. Na základě toho banka poskytne úvěr. Jsou samozřejmě i varianty kdy lze bez poskytnutí přijmu poskytnout půjčku. Pokud klient vyuţívá svou banku jiţ delší dobu, tak banka zná platební schopnost svého klienta a na základě toho, mu poskytne určité limity k úvěrům. Pro poskytnutí úvěru si banka obvykle banka stanovuje také další podmínky: a) Vedení běţného účtu u konkrétní banky. b) Být určitou dobu klientem banky (úvěr lze poskytnout po 3 měsících od zaloţení běţného účtu). c) Domicilovat Nechat si zasílat mzdu na účet a uskutečňovat určitý počet transakcí. U spotřebitelských úvěrů jde hlavně (jako ostatně u všech úvěrů) o výši úrokové sazby. Výše úrokové sazby závisí na výši spotřebitelského úvěru. Čím vyšší částka, tím banka poskytne niţší úrok. V současné době se výše poskytovaných úrokových sazeb pohybuje v různém rozpětí. Jedná se o rozpětí od 9,5 aţ do 19% p. a. 23

24 V tomto případě povaţuji za nutné zmínit ještě zkratku RPSN která úzce souvisí se spotřebitelskými úvěry. RPSN (roční procentní sazba nákladů) je číslo, které má umoţnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. RPSN udává procentuální podíl z dluţné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru. Při uzavírání půjčky je obvykle velmi obtíţné porovnat nabídky jednotlivých poskytovatelů podle úrokové sazby. 10 Banky často vyţadují různé platby: a) Poplatek za uzavření smlouvy. b) Poplatek za správu úvěru. c) Poplatek za vedení účtu. I úrokové míry bývají uváděny s různým základem (roční, měsíční, týdenní). RPSN, které zahrnuje všechny platby a je zásadně na roční bázi, tak usnadňuje orientaci při porovnání různých nabídek. Příklady některých výší úrokových sazeb u konkrétních bank (sazba se můţe lišit v závislosti na výši úvěru: - Komerční banka - min. 9,5 % p. a. - Česká spořitelna - min. 6,25 % p. a. - Ge Money - min. 5,7 % p. a. 10 Petr Dvořák. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované vydání. Nakladatelství Linde, 2008, 688 s. ISBN: x 24

25 Členění spotřebitelských úvěru: 1. Podle účelovosti a) Účelové úvěry poskytnuté přímo na konkrétní předem stanovený účel např nákup automobilu. b) Bezúčelové úvěry záleţí pouze na klientovi, na co je pouţije. Samozřejmostí je vyšší úroková sazba. 2. Podle typu výplaty a) Hotovostní úvěry poskytnuté finanční prostředky jsou vyplaceny v hotovosti. b) Bezhotovostní úvěry peníze jsou zaslány klientovi přímo na účet. 3. Podle doby splatnosti a) Krátkodobé úvěry. b) Střednědobé úvěry. c) Dlouhodobé úvěry. Jednoznačnou a největší výhodou spotřebitelského úvěru je okamţité uspokojení současných potřeb spotřebitele bez nutnosti dlouhodobě spořit. Jde tedy o rozdělení jednorázové platby na několik menších částí. Ovšem spotřebitelský úvěr má o své nevýhody, kterými jsou: a) Zaplacení více, neţ kolik byla celková výše úvěru. b) Ve většině případů prokázání pravidelných příjmů a jeho výši. c) Banky obvykle vyţadují spoustu různých potvrzení a dokladů. d) Někdy je potřeba spoluručitel. e) Vyřízení trvá delší dobu 25

26 Hypoteční úvěr Hypoteční úvěr, je úvěr, jehoţ splácení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Výhodou hypotečních úvěrů je, ţe z důvodu zástavního práva k nemovitosti ze strany banky, je daleko niţší úroková sazba, neţ například u spotřebitelských úvěrů. Hypoteční úvěr lze dát i na delší dobu neţ spotřebitelský úvěr a to aţ na 30 let nebo do 65 let věku klienta. Banky nabízejí v podstatě dva typy úvěrů. Hypoteční úvěr je účelově vázán a tzv. americkou hypotéku jde pouţít na cokoli. Ovšem americká hypotéka má daleko vyšší úrokovou sazbu neţ typický hypoteční úvěr. Hypoteční úvěr lze získat na tyto záměry: a) Koupě nemovitosti, stavebního pozemku. b) Výstavba nemovitosti. c) Rekonstrukce, modernizace či opravy nemovitosti. d) Refundace znamená zpětné proplacení stavby či rekonstrukce na jiţ postavenou nemovitost. Objekty hypotečního úvěru jsou: a) Stavební pozemek. b) Nemovitost slouţící k bydlení. c) Nemovitost slouţící k individuální rekreaci. d) Bytový dům, provozní dům. Americká hypotéka nemá ţádné omezení. Ţadatel pouze zastaví nemovitost bance a peníze, které banka poskytne, můţe pouţit libovolně. Pro většinu hypotečních úvěrů platí, ţe se zastavuje nemovitost, která je předmětem úvěru. Poskytnutí hypotečního úvěru v sobě nese dlouhý proces. Proces začíná při výběru banky. Důleţitý kritériem pro výběr banky je výše úrokové sazby. Je v celku časté, ţe klient obejde více bankovních subjektů, neţ si vyberu tu, která je schopna vyhovět jeho poţadavkům. Klient je následně seznámen se základními informacemi o hypotečním úvěru. Obdrţí seznam dokladů, které jsou potřeba k vyřízení hypotečního úvěru. Banka po dodání potřebných dokladů klientovi vytvoří nabídku hypotečního úvěru. 26

27 Nabídka hypotečního úvěru obsahuje: a) Základní iniciály ţadatele. b) Výši hypotečního úvěru. c) Účel hypotečního úvěru. d) Základní iniciály ţadatele. e) Poskytnutou úrokovou sazbu. f) Výši anuitní splátky. g) Obchodní podmínky. Výpočet úrokové sazby pro hypoteční úvěr. Základ pro úrokovou sazbu dá Česká národní banka, která vyhlásí úrokové sazby. Tento základ je směrodatný pro kaţdou obchodní banku. K základu se přidávají bankou dané ukazatele, které mají svou váhu vyjádřenou v %. Banka tedy vezme základ a určuje hlediska, která sestaví konečnou úrokovou sazbu. Pokud tato hlediska jsou splněna, sniţují úrokovou sazbu. Tato hlediska jsou: a) Zda je klient klientem banky u které ţádá o úvěr jiţ delší dobu. b) Zda bude mít sjednáno ţivotní pojištění a zavinkulované pro banku. c) Zda má část svých vlastních prostředků na úhradu kupní ceny. d) Zda má u banky aktivní účet (zasílá si mzdu) e) Na jak dlouhou dobu bude chtít klient zajistit platnost úrokové sazby. Příklad výpočtu úrokové sazby. Klient si chce koupit byt, který má hodnotu ,- Kč. Má vlastní prostředky ve výši ,- Kč. Bude mít ţivotní pojištění a je klient banky. Základ pro úrokovou sazbu je 5 % p. a. od 5% odečteme 0,3% za vlastní prostředky, 0,2% za ţivotní pojistku, 0,1% ţe je klientem banky z dřívější doby, 0,3% ţe si dá délku platnosti úrokové sazby na 3 roky (čím delší doba tím menší odpočet). Výsledná úroková sazba 4,1 % p. a. 27

28 Fixace úrokové sazby. Znamená, na jak dlouhou dobu banka garantuje poskytnutou úrokovou sazbu. V dnešní době se doporučuje fixace na dobu 5 let. Ovšem klient si můţe zvolit i delší, nebo kratší dobu. Po vypršení doby garance banka znovu vypočte výši úrokové sazby k dané situaci na trhu a nabídne klientovi různé varianty. Většinou na 3, 5 nebo 10 let. Klient si vybere z předloţené nabídky. Určitě důleţité je to, ţe v období kdy skončí fixace, můţe klient hypoteční úvěr zdarma splatit (v jinou dobu, neţ je den obnovy fixace si banka účtuje veliké sankce). Můţe se úvěr také refinancovat z jiné banky (jiná banka nabídne lepší podmínky). Po odsouhlasení nabídky jak ze strany klienta, tak odsouhlasení banky, ţe klient je pro banku perspektivní a ţe úvěr poskytne, se vyhotoví zástavní smlouvy a smlouvy o hypotečním úvěru. Po podpisu smluv a předloţení zástavních smluv na příslušný katastr nemovitosti, je úvěr vyčerpán. Čerpání je samozřejmě podmíněno podmínkami banky. Například mít nemovitost řádně pojištěnou (samozřejmostí je i vinkulace smlouvy, která dává bance právo, ţe při pojistné události dostane finanční náhradu), předloţení kupních smluv mezi prodávajícím a kupujícím, předloţení zaregistrovaných zástavních smluv z katastru nemovitostí atd Platební karty Platební karta umoţňuje mít neustále k dispozici finanční rezervu a při správném pouţití lze náklady na ni efektivně minimalizovat. Úplně první platební kartu začala v roce 1914 vydávat americká telefonní společnost Western Union Telegraph Company. Byla vyrobena z plechu a umoţňovala stálým zákazníkům telefonovat a posílat telegramy bez okamţitého placení. Důvodem, proč společnost Western Union začala vydávat Identification Card, byla snaha udrţet si dobré klienty a přimět je k častějšímu pouţívání jejich moţností bezhotovostního placení. Proto se tyto karty nazývají věrnostní. První platební karty skutečně zvýšily trţby společnosti, protoţe bezhotovostní placení bylo mnohem pohodlnější neţ hotovost a pro klienta bylo snazší rovněţ utratit více peněz. Uplatnila se zde mnohaletá zkušenost obchodníků, kteří jiţ dávno zjistili, ţe kdyţ se dá zákazníkovi moţnost zaplatit později nebo na splátky, koupí si více nebo draţší zboţí. Na konci měsíce dostal zákazník výpis a celkovou dluţnou sumu a tu pak bance zaplatil. 28

29 V roce 1950 vznikla první univerzálně pouţitelná platební karta a to od klubu nazvaného Diners Club. Tento klub vydával svým členům karty zvané Charge Card pro bezhotovostní placení v restauracích a později v hotelech a smluvních obchodech. 11 Obrázek č. 1 První kreditní karta Diners Club vydaná v roce 1950 Zdroj: Pravá bankovní platební karta byla vydána The Franklin National Bank z New Yorku v roce Karta byla vydávána zdarma důvěryhodným klientům, obchodníci platili bance poplatek za provedené platby. Mezi hlavní distributory, kteří obchodují s platebními kartami, se řadí Mastercard a Visa. Na český trh přišly platební karty aţ mnohem později. První karta byla vydána Ţivnostenskou bankou jako dispoziční karta k tuzexovému účtu. 12 Obrázek č. 2 První platební karta v Československu vydaná Ţivnostenskou bankou Zdroj: 11 Pavel Juřík. Svět platebních a identifikačních karet. Druhé přepracované vydání. Nakladatelství Grada Publish, Praha, 2006, 210 s. ISBN: Zdroj : http// 29

30 Základní rozdělení platebních karet: a) Debetní jde o kartu, kterou lze platit u obchodníka nebo vybírat z bankomatu. Samozřejmostí je dostatečný zůstatek na účtu, ke kterému je karta vydána. b) Kreditní jde o kartu, kterou se můţe nakupovat na úvěr. K zúčtování dochází ve stanovené době. Úvěr se čerpá prostřednictvím opakujícího se úvěrového limitu. c) Charge obdobná funkce jako kreditní karta. Pouze se neúčtuje úrok a platí se celá dluţná částka najednou. d) Podle způsobu můţeme kreditní karty rozdělit: a) Embosované karty s reliéfním písmem. Karty umoţňují nákup i v prodejnách, které nejsou vybaveny elektronickým terminálem. Obchodník pouţije tzv. ţehličku, která sejme otisk všech údajů vyraţených na kartě. b) Elektronické nejčastěji pouţívané. Banky je dávají většinou do balíčků k účtům zdarma. S dobou, po kterou jsou platební karty na světě, dochází k vývoji technologií. V současné době máme tři technologie, podle nichţ jsou karty vyráběny: a) Karta s magnetickým prouţkem na zadní straně je prouţek, který slouţí jako informační médium. b) Karta s čipem obsahuje zabudovaný mikroprocesor, do něhoţ se ukládají data potřebná k ověření osobního kódu klienta. c) Hybridní karta obsahuje čip i prouţek. Tato karta má výhody obou předchozích karet. 13 Hlavní výhody platebních karet: a) Bezpečnost. Pokud máte kreditní kartu, nemusíte u sebe nosit velkou hotovost. b) Celostátní nebo mezinárodní pouţití. 13 Pavel Juřík. Platební karty velká encyklopedie Vydání první. Nakladatelství Grada Publishing, Praha, 2006, 283 s. ISBN:

31 c) Karta obsahuje doplňkové sluţby (cestovní pojištění). d) Při cestě do zahraničí se nemusí navštěvovat směnárna, ušetří se vysoké poplatky e) Nouzové sluţby při ztrátě nebo krádeţi kartu lze ihned zablokovat. 14 Ochrana karet Podobně jako bankovky, ceniny nebo elektronické databáze jsou i platební karty chráněny proti rizikům řadou opatření, která se navzájem prolínají. Ochranu platebních karet můţeme rozdělit na několik oblastí. Základní ochranou je dobrá znalost klienta a schopnost včas zjistit zhoršení jeho finanční situace a rychlá reakce na ni. Při většině karetních transakcí se provádí tzv. autorizace, která ověřuje, zda je poţadovaná operace kryta finančním limitem klienta, případně u debetních karet i zůstatkem na běţném účtu. Pokud je limit překročen, je autorizace negativní. Další ochrana spočívá v ověření totoţnosti drţitele karty. Pouţití karty k výběrům hotovosti je u bankomatů vázáno na znalost osobního identifikačního kódu PIN, který bývá 4-6místný a v pobočkách bank a směnáren na předloţení průkazu totoţnosti a podepsání účtenky shodně s podpisovým vzorem na kartě. Nejpouţívanější metodou ověření totoţnosti drţitele karty je ověření jeho podpisu na prodejním dokladu s podpisovým vzorem na kartě. Druhou nejpouţívanější metodou je ověření osobního kódu PIN. Od roku 2001 zavedla VISA další identifikační prvek kontrolní kód CVV2. Tento trojmístný kód je určen pro identifikaci při telefonních, poštovních a internetových transakcí. Je vytištěn na podpisovém prouţku karet VISA a VISA Electron vpravo za číslem karty a drţitel ho musí povinně sdělit při jiţ zmiňovaných transakcí. Další ochrana je vyobrazení fotografie na plastu karty. Zkušenosti s touto metodou jsou rozporuplné. V některých zemích to přineslo úspěch, v jiných naopak. Někteří odborníci uvádějí, ţe řada obchodníků nevěnuje pozornost kontrole podpisu, je-li na kartě umístěna fotografie drţitele, jíţ se zákazník alespoň trochu podobá. Pokud se opravdu stane to, ţe karta je zcizena, je nutné bez prodlení tuto skutečnost ohlásit jejímu vydavateli. Hlášení je moţné podat přímo zákaznickému centru dané instituce, která často pracuje nepřetrţitě nebo prostřednictvím nejbliţší pobočky členské banky VISA nebo 14 Zdroj : http// 31

32 Europay/MAsterCard. Většina bank v zahraničí akceptuje telefonické hlášení, české banky většinou trvají na písemném potvrzení Spořící produkty V České republice nabízí bankovní subjekty širokou škálu spořících produktů. Kaţdý produkt má své výhody i nevýhody. Do spořících produktů můţeme zahrnout: - Spořící konta. Tato konta mají vyšší úrok neţ běţná konta, která jsou určena pro denní bankovní styk. - Termínované účty. To jsou účty, které mají vyšší úrok neţ spořící konta, ovšem jsou vázány časem. V praxi to znamená, ţe čím delší doba uloţení peněţních prostředků v bance, tím vyšší úrok. - Ţivotní pojištění. Jde o komplexní pojištění, které se skládá z různých sloţek. Jako hlavní je zde pojištění na úraz, popřípadě smrt. Je moţné připojištění pro hospitalizaci v nemocnici, následky způsobené úrazem, trvalé následky způsobené úrazem. Jako další sloţka ţivotního pojištění, je samotné spoření. Naspořená částka je velice dobře úročena. Daňí za dobrý úrok je ovšem doba trvání ţivotního pojištění. Většina pojištění se sjednává do počátku důchodu. Minimum většiny ţivotních pojištění je 5 let. 15 Pavel Juřík. Svět platebních a identifikačních karet. Druhé přepracované vydání. Nakladatelství Grada Publish, Praha, 2006, 210 s. ISBN:

33 Stavební spoření Jeden z nejvyuţívanějších spořících produktů je stavební spoření. Stavební spoření se uzavírá na dobu nejméně 6 let, horní hranice není omezena. Lze uzavřít pouze občanovi České republiky. Na trhu figurují různé stavební spořitelny. Tyto spořitelny jsou dceřiné společnosti bankovních subjektů v České republice. Nejznámější stavební spořitelny jsou: - Modrá pyramida stavební spořitelna - Českomoravská stavební spořitelna - Raiffeisen stavební spořitelna - Stavební spořitelna České spořitelny - WÜstenrot stavební spořitelna Finální naspořená částka ze stavebního spoření se skládá ze tří základních sloţek: - Vklady klienta - Státní podpora - Úroky vypočtené z naspořené částky. Minimální částka vkladu klienta je 250 Kč. Maximální částka není ohraničená. Pro optimální vyuţití stavebního spoření se doporučuje vklad 1680,- Kč měsíčně z důvodu vyuţití maximální státní podpory. Stavební spoření prošlo v roce 2010 výraznou státní reformou z důvodů vysokého schodku ve státním rozpočtu. Státní podpora byla zdaněna 50%. Pořád se ovšem jedná o jeden z nejvýhodnějších spořících produktů. V následující tabulce jsou uvedeny modelové příklady spořeni. Červené hodnoty vyjadřují optimální variantu s maximálním zhodnocením za minimální měsíční vklady. 33

34 Min. měsíční vklad Výše státní podpory za 6 let Úroky za 6 let Úspory po 6 letech včetně státní podpory Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč 500 Kč Kč Kč Kč Tabulka č. 1 Modelové příklady spoření Zdroj: Stavební spořitelny poskytují kromě spoření i další sluţby. Půjčují neúčelově finanční prostředky. Většina klientů si bere stavební spoření na profinancování svého bydlení. Stavební spoření klienta se dá předělat na tzv. Úvěr na stavební spoření. Naspořená částka se pouţije pro účely bydlení. Zbývající částku, která chybí do kupní ceny, půjčí stavební spořitelna za výhodných podmínek. Vzniká otázka, proč vlastně stavební spořitelna provozuje tuto činnost. Z předešlého textu vyplývá, ţe nemá skoro ţádné zisky. Opak je pravdou. Jak jsem jiţ zmiňoval, stavební spořitelny sice úročí vklady svých klientů (kaţdá jinak) ale především z vkladů poskytují úvěry. Buď neúčelové nebo na bydlení. Hlavní zisky ovšem získává sama mateřská společnost stavební spořitelny. Z vkladů na stavební spoření získává depozita, tato depozita pouţije banka na úvěry občanům. Penzijní připojištění Penzijní připojištění se státním příspěvkem je výhodná forma spoření, podporovaná státem, která umoţňuje zajistit si zajímavý objem prostředků pro zabezpečení ve stáří. Je definováno jako shromaţďování peněţních prostředků od účastníka penzijního připojištění a státu poskytnutých ve prospěch účastníků. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Hlavním důvodem proč vyuţít penzijní připojištění je riziko nízkého státního důchodu vypláceného v budoucnosti. Vhledem k nepříznivému demografickému vývoji se dá očekávat sniţování státního důchodu, který nepokryje ani základní potřeby občana. 34

35 Základní myšlenkou je postupné střádání relativně malých finančních obnosů během ekonomicky aktivního ţivota, které se hromadí na osobním účtu klienta. Měsíční příspěvek by měl být vyváţený, čili by měl být dostatečně vysoký, aby v budoucnu garantoval dostatečně významný příspěvek do rozpočtu důchodce, ale na druhou stranu by neměl příliš zatěţovat běţný rozpočet klienta. 16 U Penzijního připojištění je to stejné jako u Stavebního spoření. Penzijní společnosti, které vedou Penzijní fondy, jsou většinou dceřiné společnosti bankovních subjektů. Hlavní penzijní fondy: - Generali Penzijní fond - ING Penzijní fond - Penzijní fond Komerční banky - AEGON Penzijní fond - Penzijní fond České pojišťovny - Penzijní fond České spořitelny - Axa Penzijní fond - Penzijní spoření se skládá ze čtyř sloţek: - Příspěvek účastníka - Státní příspěvek - Příspěvek zaměstnavatele - Úroky z naspořené částky Příspěvek účastníka je minimálně 100 Kč, maximální hranice není omezena. Státní příspěvek je rozepsán v následující tabulce. Měsíční příspěvek účastníka Státní příspěvek 100 Kč Kč 50 Kč + 40 % z částky nad 100 Kč 200 Kč Kč 90 Kč + 30 % z částky nad 200 Kč 300 Kč Kč 120 Kč + 20 % z částky nad 300 Kč 400 Kč Kč 140 Kč + 10 % z částky nad 400 Kč 500 Kč a více 150 Kč Tabulka č. 2 Státní příspěvek penzijního připojištění Zdroj: 16 Zdroj : 35

36 Příspěvek zaměstnavatele je velice častý příspěvek na penzijní připojištění účastníka. Tento příspěvek je často zaveden jako jeden z hlavních benefitů které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci. Pro účastníka jde o příjemnou částku, která navýší celkovou naspořenou sumu. Pro zaměstnavatele jde o částku, kterou lze sníţit daňoví základ a to aţ o ,- Kč. V kombinaci s příspěvkem na ţivotní pojištění se jedná o částku ,- Kč. Úroky z naspořené částky má kaţdý fond v individuální výši. Penzijní spoření je (u starých smluv uzavřených do roku doplním) do 50 let věku. U nových smluv je to do 60 let věku. Výjimka je u osob, kterým byl přiznán starobní důchod. Naspořenou částku lze vyplatit buď jednorázově nebo v pravidelně se opakujících peněţních plnění poskytovaných doţivotně nebo po sjednanou dobu. Penzijní připojištění zaniká dnem: a) ukončení výplaty poslední penze, b) výplaty jednorázového vyrovnání, c) na kterém se účastník a penzijní fond písemně dohodli, d) ke kterému bylo účastníkovi penzijní připojištění vypovězeno, e) výplaty odbytného při zániku penzijního fondu, f) ukončení trvalého pobytu účastníka na území ČR, g) ztráty bydliště na území členského státu EU nebo ukončení účasti v důchodovém pojištění nebo ve veřejném zdravotním pojištění v České republice, h) úmrtí účastníka. Penzijní fond Základní kapitál (mil. Kč) Prostředky účastníků (mil. Kč) Aktiva celkem (mil. Kč) Hospodářský výsledek (v tis. Kč) Počet Podíl na trhu aktivních v (%) účastníků PF České pojišťovny PF České spořitelny AXA PF (Winterthur) PF Komerční banky ČSOB PF Stabilita ING PF ČSOB PF Progres+Zemský PF Allianz PF AEGON Penzijní fond Generali ,5 Tabulka č. 3 Srovnání penzijních fondů Zdroj: 36

37 Graf č. 1 Zastoupení penzijních fondů na trhu v % Zdroj: Shrnutí Tato kapitola měla za cíl přiblíţit základní bankovní produkty. Na dnešním trhu je opravdu široké spektrum nabídky produktů. A je jen na klientovi, který si zvolí. Pokusil jsem se popsat alespoň základní produkty, které jsou nejvíce vyuţívané. Jako první je zkoumán Běţný účet. Tento produkt je základní a naprosto prioritní pro banku. Bez Běţného účtu, banka nezaloţí například úvěr. Pokud banka poskytne úvěr, vyţaduje po klientovi zřízení Běţného účtu. V prostřední pasáţi jsou definovány úvěrové produkty. Tyto produkty přináší bance nejvyšší zisky. Absolutně nejvyšší zisk je z Hypotečního úvěru. Hypoteční úvěr se většinou splácí nejdelší moţnou dobu a to aţ 30 let nebo 65 let věku. Platí se za vedení hypotečního účtu, různé poplatky za zpracování, čerpání, změnu podmínek atd. Ze standardních úvěrů jsou samozřejmě také velké zisky, ovšem je to krátkodobý produkt a 37

38 klient můţe po doplacení změnit banku. V reklamních blocích v médiích banky neustále upozorňují na své hypoteční úvěry. Důvod je prodat tento produkt a dostat klienta do banky na celý jeho ţivot. Pokud klient zvolí hypoteční úvěr, většinou se jedná o spolupráci s bankou na 20 i 30 let. Úvěrové produkty se prodávají v tomto pořadí kontokorent, kreditní karty, spotřebitelský úvěr a nejmenší procento prodeje má hypoteční úvěr. Toto je pořadí v počtu prodaných kusů. Na objem v Kč je první samozřejmě hypoteční úvěr. Na závěr jsem popsal stavební spoření a penzijní připojištění. I po zdanění státního příspěvku 50% zůstává stavební spoření mezi nejlepšími produkty, co se zhodnocení peněz týče. V dnešní době vysoké procento klientů stavební spoření ruší z důvodu, ţe nejsou dostatečně informování. Myslím si, ţe státní reformy jsou v dnešní době nezbytné, ovšem na spoření (stavební, penzijní) by se sahat nemělo. 38

39 3. Studenti jako zvláštní cílová skupina bank Po bankovních produktech přichází na řadu přiblíţení studentů jako bankovní skupiny. Kapitola má za cíl popsat segmentaci klientů v bance, proč jsou pro banku důleţití studenti a jaký rozdíl je mezi skupinou studentů a ostatními věkovými skupinami. Jako všude jinde ve světě se i v Česku snaţí banky mezi sebou z konkurenčních důvodů odlišit. Banky mají své obchodní politiky, strategie a taktiky, a také svou specifickou klientelu. Snaha banky je roztřídit tuto klientelu do různých kategorií či segmentů. Segmentace je v podstatě identifikace klientů s podobnými preferencemi, potřebami, původem, chováním, finanční situací atd. Banka můţe pak pro kaţdý segment volit strategie, taktiky a cíle, vytvářet a poskytovat produkty a sluţby cíleně jednotlivým segmentům či přímo jednotlivým zákazníkům. Segmentace je velice účinný nástroj pro marketing banky. Sledování jednotlivých segmentů pomáhá bance vyhodnocovat současnou hodnotu skupin kaţdého důleţitého klienta. Segmenty se mohou obohacovat a zeštíhlovat, to je přizpůsobovat reálným výsledkům hodnocení a vývoj zákazníků a situací. Pro dnešní bankovnictví je důleţité, aby s určitým segmentem klientů bylo zacházeno stejně napříč celou bankou. Znamená v podstatě to, aby bylo zacházeno s klientem stejně například na call centru a pobočce. Segmenty klientů vytvářejí manaţeři stření úrovně a jimi pověřené projekční skupiny, a to na podkladě průzkumu trhu. 17 Demografická segmentace - Mladí lidé (18-30) jsou dynamičtí, dovedou se pruţně rozhodovat a rychle posuzovat výhody a nevýhody konkrétní nabídky banky. Jsou optimističtí, nebojí se rizik, rádi mezi sebou komunikují a pracují mobilně. Dovedou také rychle změnit banku. - Klienti střední generace (30-59) mají vůči bankám zakódované představy a s nimi své zkušenosti. Mají jiţ v ţivotě jisté zkušenosti a komunikují s bankou rozváţněji. - Senioři, tedy klienti na 60 let, mají v důsledku prodluţování aktivního stáří největší početní přírůstky mezi bankovní klientelou. Jejich důchody jsou v Česku ale poměrně nízké. V bankovním styku jsou konzervativní. Bankovní klienty lze segmentovat také podle jimi preferovaných bankovních produktů

40 Bankovní klienty můţe banka rozdělit i podle kritéria jejich významnosti. Například podle: - Vloţených či investovaných peněz. - Jeho aktuálního přínosu k ziskovosti banky. - Perspektivnost pro banku. 18 V dnešním bankovnictví se vyskytují různé skupiny klientů. Tyto skupiny od sebe rozlišuje, jak jsem jiţ psal, především věk. Vše začíná od nejmenších klientů a to od dětí. Této věkové kategorii jsou určena dětská konta. Dětská konta nejsou nijak zpoplatněna. To je stanoveno snahou banky dostat klienta do svých řad. Existují různé marketingové akce, které mají stávající rodiče oslovit pro zvolení konkrétní banky. Například při minimálním vkladu od rodičů dostane dítě ještě jako bonus finanční částku od banky na běţný účet. Dále různé pozornosti od banky v podobě plyšových hraček, samolepek apod. Po dosaţení věku 15 let přichází čas na zřízení prvního opravdového konta. 15 let je hranice kdy si nezletilec můţe zaloţit studentský účet. Je samozřejmostí, ţe pokud student nedosáhl věku 18 let je potřeba přítomnosti zákonného zástupce. V dnešní době je celkem běţné, ţe rodiče ihned po vyhotovení občanského průkazu zavedou své dítě do banky a nechají mu zřídit běţný účet. Jaké produkty je moţné si zaloţit a vyuţívat, popíši v následující kapitole. Pokud budeme vycházet z předpokladu, ţe dítě mělo ve své bance zřízeno jiţ dětské konto, je práce banky o to jednodušší jak klientovi zřídit studentské konto. Stačí pouhý kontakt zaměstnance banky, ţe klient dosáhl věku 15 let (maximální věk pro vyuţití dětského konta) a zřízení studentského konta je v podstatě pouze formální záleţitost. Na tomto příkladě je patrné, jak výhodné je pro banku zřízení dětského konta. Po přechodu na studentský účet jiţ bance vzniká potenciál výnosu z klienta. Některé sluţby jsou sice zdarma, ovšem některé jsou jiţ zpoplatněny. Banka tedy od studentů očekává: a) Mírnou výnosnost. Výnos ze studenta nebude pro banku ještě tak vysoký jako u běţných klientů, ovšem bude postupně stoupat. b) Maximální potenciál do budoucna. Banka chce studenta za svého klienta po celý jeho ţivot. Po ukončení studia je zde velká pravděpodobnost vyuţívání sluţeb banky, u které měl student konto zřízené. Z toho plyne, ţe si zřídí běţný účet, můţe si v budoucnu vzít hypoteční úvěr atd. c) Doporučení svým kamarádům. Přilákat další klienty

41 Z následujícího grafu je patrné, ţe nejvíce studentů, kteří vyuţívají studentský účet, jsou většinou studenti středních a vysokých škol. Pro skupinu let studentské účty v podstatě neexistují. To jsou většinou studenti, kteří se vyučí a ihned nastoupí do zaměstnání. Předpokládá se, ţe s niţším mzdovým ohodnocením. Graf č. 2 Věk studentů, kteří vyuţívají studentské konto. Zdroj: studentsky-ucet.vyplnto.cz/ Studenti jsou velice specifickou skupinou pro banku a to z těchto důvodů: 1) Věk studenta - jedná se většinou o velice mladé lidi (16 26 let). Toto kritérium je pro banku zárukou dlouhodobé spolupráce na všech úrovních. Po ukončení studia si student vybere u banky standardní bankovní konto. Můţe do banky přivést také svoje rodinné příslušníky. Zřídí si u banky různá spoření a ţivotní pojištění. Pojistí děti atd. Právě proto je pro banku velice důleţité, aby student ihned na počátku své bankovní praxe zvolil danou banku 41