DIAGNOSTICKÁ FUNKCE MATEŘSKÝCH ŠKOL DIAGNOSTIC FUNKCION OF NURSERY SCHOOL

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DIAGNOSTICKÁ FUNKCE MATEŘSKÝCH ŠKOL DIAGNOSTIC FUNKCION OF NURSERY SCHOOL"

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Studijní obor (kombinace): Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Speciální pedagogika Speciální pedagogika předškolního věku DIAGNOSTICKÁ FUNKCE MATEŘSKÝCH ŠKOL DIAGNOSTIC FUNKCION OF NURSERY SCHOOL Bakalářská práce: 08-FP-KSS-2004 Autor: Yveta CHOVANCOVÁ (BALOGHOVÁ) Podpis: Adresa: Jeronýmova 819/ , Děčín Vedoucí práce: Mgr. Eva Dousková Počet stran grafŧ obrázkŧ tabulek pramenŧ příloh CD V Liberci dne: 15. dubna 2009

2

3

4 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladŧ, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. V Liberci dne: Yveta Chovancová

5 Poděkování: Děkuji vedoucí práce Mgr. Evě Douskové, která se na práci podílela svou trpělivostí a cennými radami. Poděkování patří také všem učitelkám mateřských škol, které se podílely na vyplňování dotazníkŧ a umoţnily mi tak realizaci praktické části. Na závěr bych také ráda poděkovala své rodině za trpělivost, toleranci a podporu.

6 Název bakalářské práce: Název bakalářské práce: Název bakalářské práce: DIAGNOSTICKÁ FUNKCE MATEŘSKÝCH ŠKOL DIAGNOSTIC FUNKCION OF NURSERY SCHOOL DIE DIAGNOSTISCHE FUNKTION DER KINDERKRIPPEN Jméno a příjmení autora: Yveta Chovancová Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2008/2009 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eva Dousková Anotace: Bakalářská práce se zabývá problematikou diagnostické funkce mateřských škol a vychází ze současného stavu na okrese Děčín. Jejím cílem je zmapovat situaci úrovně diagnostiky dítěte předškolního věku v mateřských školách na okrese Děčín. Práci tvoří dvě stěţejní oblasti. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace popisuje pojem pedagogická diagnostika, dítě předškolního věku, diagnostická funkce mateřských škol. Praktická část zjišťuje pomocí dotazníku úroveň diagnostické funkce mateřských škol na okrese Děčín. Výsledky ukazují, ţe všechny dotazované školky zvládají diagnostickou funkci. Výsledky vyúsťují v konkrétní navrhovaná opatření v oblasti diagnostikování v mateřských školách, zabývající se sníţením počtu ţákŧ ve třídách a zpřístupnění nejnovějších informací z oblasti předškolního diagnostikování učitelkám mateřských škol. Za největší přínos vzhledem k řešené problematice je moţné povaţovat potvrzení individuálního přístupu k jednotlivým vývojovým fázím kaţdého dítěte na všech dotazovaných mateřských školách. Klíčová slova: pedagogická diagnostika, pedagogická diagnóza, metody diagnostiky, lateralita, percepce, rozumový vývoj, tělesný vývoj. Annotation: Bachelor s thesis s concerning with the issue of diagnostic functions of kindergartens and is resulting from current situation in Decin region. The objective of the thesis is to survey the status of diagnostic level of pre-school age child in kindergartens in Decin region. The thesis consists of two fundamental areas. There is a theoretical part describing by means of elaboration and presentation the concept of pedagogic diagnostics, pre-school age child, diagnostic function of kindergartens. The practical part investigates by means of questionnaire the level of

7 diagnostic functions in the Decin region. The results show, that all informant kindergartens are managing the diagnostics functions. The results lead in specific proposed actions in diagnostics area in kindergartens, dealing with decreasing of number of pupils in the classes and disclosure of the newest information from area of pre-school diagnostics to the kindergarten s teachers. Regarding the discussed issue, for the most important contribution could be considered the confirmation of the individual approach to individual development phases of every child in all informant kindergartens. Keywords: pedagogic diagnostic, pedagogic diagnosis, diagnostics methods, laterality, perception, rational development, visceral development. Die annotation: Die Arbeit hat sich die diagnostische Funktion der Kinderkrippen beschaeftigt und ihrer Ausgangspunkt war der gegenwartige Zustand in Bezirk Děčín. Das Ziel dieser Arbeit ist der Stand des Niveau der Kinderdiagnostik im Vorschulalter in den Kinderkrippen in Bezirk Děčín zu bechreiben. Die Arbeit besteht aus den zwei grundlegenden Bereiche. Es geht um den theoretischen Teil, der beschreibt durch die Bearbeitung und die Presentation die Begriffe paedagogische Diagnostik, Kind im Vorschulalter, diagnostische Funktion der Kinderkrippen. Der praktische Teil hat durch den Fragebogen der Stand der diagnostischen Funktion in den Kinderkrippen in Bezirk Děčín festgestellt. Die Ergebnisse weisen, dass die allen untersuchenen Kinderkrippen die diagnostiche Funktion bewaeltigen. Die Resultate haben in die konkreten vorgeschlagenen Entwuerfe im Bereich der Diagnostik in der Kinderkrippen aufgemuendet, die beschaeftigt die Verminderung der Kinderzahl in den Klassen und die Zugaenglichmachung der neusten Informationen aus dem Bereich der Diagnostik fuer die Lehrerinnen in Kinderkrippen. Als der groesste Beitrag aus der Sicht dieser aufgeloesten Problematik ist moeglich die Bescheinigung der individuellen Zugang zu den eigenenen Entwicklungsphasen des jeden Kind in allen untersuchenenen Schulen halten. die Schlüsselwörter: die paedagogische Diagnostik, die paedagogische Diagnose, die diagnostischen Methoden, die Lateralitaet, die Perzeption, die Vernunftsentwicklung, die Koerperentwicklun

8 Obsah 1 Úvod Teoretické zpracování problému Diagnostická funkce mateřských škol Vymezení pojmu pedagogická diagnostika Historie pedagogické diagnostiky Dělení a typy pedagogické diagnostiky Proces diagnostikování Metody pedagogické diagnostiky Diagnostické metody pro učitelky mateřských škol Dítě předškoln ího věku Motorický vývoj předškolního dítěte Vnímání tělesného schématu v předškolním věku Percepce v předškolním věku Rozumové schopnosti v předškolním věku Lateralita Praktická část Cíl praktické části Popis výběrového vzorku a prŧběh prŧzkumu Pouţité metody Předprŧzkum a jeho výsledky Stanovení předpokladŧ Výsledky a jejich interpretace Závěr Doporučená a navrhovaná opatření Seznam použitých zdrojů Seznam příloh

9 1 Úvod Má-li současná výchova projektovat v růstu zrání dítěte to nejcennější, musíme znát jeho možnosti, dispozice, schopnosti a vlohy, ale též jeho prožitky, vliv prostředí a výchovy a v možných proporcích vše dále rozvíjet. 1 Předškolní vzdělávání by mělo nabízet vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němţ se dítě mŧţe cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně, a které by mělo zajistit moţnost svobodného projevu, zábavy a zaměstnávání v přirozené formě - dětským zpŧsobem. Na základě dlouhodobého a kaţdodenního styku s dítětem i jeho rodiči předškolní vzdělávání plní i úkol diagnostický, zejména ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzdělávání má odráţet individualitu dítěte k jeho rŧzným potřebám a moţnostem, včetně vzdělávacích potřeb specifických. Kaţdému dítěti by mělo poskytnout pomoc a podporu v míře, kterou konkrétně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Proto je nezbytné, aby vzdělávací pŧsobení pedagoga vycházelo z pedagogické diagnostiky - z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmŧ dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní ţivotní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových i vzdělávacích pokrokŧ. Jen tak je moţno zajistit, aby pedagogické aktivity probíhaly v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, aby kaţdé dítě bylo stimulováno, citlivě podněcováno k učení a pozitivně motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí zpŧsobem a v míře jemu vyhovující. Dítě tak mŧţe dosahovat vzdělávacích a rozvojových pokrokŧ vzhledem k jeho moţnostem optimálním a samo se mŧţe cítit úspěšné, svým okolím uznávané a přijímané. Podnětem vypracování bakalářské práce na téma diagnostická funkce mateřských škol byly skutečnosti, se kterými jsem se seznámila při hledání vhodného předškolního zařízení pro svého syna. Kdy jsem se přesvědčila, ţe o významu pedagogické diagnostiky se nepochybuje, je všeobecně přijímána, ale v praxi se objevují četná omezení pro její realizaci. Cílem bakalářské práce je zmapovat teoreticky i prakticky problematiku úrovně diagnostiky dítěte předškolního věku v mateřských školách na okrese Děčín. 1 SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava, s. 7. 9

10 Práce je rozdělena do dvou částí, části teoretické a části praktické, jednotlivé části jsou rozděleny do kapitol. Práce se zaměřuje na diagnostickou funkci mateřských škol. V úvodu teoretické části je zmínka o historii pedagogické diagnostiky v českých zemích a ve světě, sahající aţ do období J. A. Komenského. Práce vymezuje pojmy pedagogická diagnostika, diagnóza, metody pedagogické diagnostiky, lateralita, percepce, tělesný a rozumový vývoj. Praktická část obsahuje předprŧzkum a vlastní prŧzkum. Pomocí prŧzkumu zjišťuje stav v oblasti funkce diagnostiky mateřských škol na okrese Děčín. Jako metoda prŧzkumu byl pouţit dotazník. Respondenty byli pedagogové z děčínských mateřských škol. Z uvedeného prŧzkumu plyne význam diagnostikování v mateřských školách, které se zaměřuje na celkový individuální vývoj dítěte. Z obsahu této bakalářské práce, pak jednoznačně plyne význam diagnostické funkce mateřských škol spočívající v otevřenosti současných mateřských škol dítěti, jeho potřebám a individuální práci s ním. 10

11 2 Teoretické zpracování problému Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětŧ k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v prŧběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krŧčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas proţitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základŧ do ţivota i vzdělávání. 2.1 Diagnostická funkce mateřských škol Diagnostická funkce mateřských škol je komplexní proces, který má za cíl hodnocení, posuzování a poznávání objektŧ vzdělávacího procesu. Zaměření diagnostiky má dvě sloţky obsahovou (zjišťování dosaţené úrovně vědomostí, dovedností a návykŧ) a procesuální (jakým zpŧsobem probíhá proces výchovy a vzdělání, jak ovlivňuje dítě). Zjišťuje také emociálně sociální úroveň dětí. Při posuzování neúspěchŧ dítěte provádí pedagog diagnostiku úrovně psychických funkcí, které podmiňují osvojování dovedností a vědomostí. Získané údaje doplňuje jeho anamnestickými údaji, údaji o rodině a dalších institucích, kde je dítě zapojeno, neopomíná vlivy společnosti. Nedílnou součástí pedagogické diagnostiky je také diagnostika práce učitele, pouţitých metodických postupŧ a z nich plynoucí poznatky. Na základě analýzy a syntézy získaných poznatkŧ jsou vyvozovány závěry, které jsou východiskem pro plánování dalších krokŧ a postupŧ Vymezení pojmu pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika angl. assessment, diagnostics. Vědecká disciplína zabývající se otázkami diagnostikování subjektů v edukačním prostředí (převážně ve škol. prostředí). Formuluje teorii pedagogického diagnostikování, metody diagnostikování a také způsoby 11

12 interpretace pedagogických diagnóz. Podle některých odborníků (např. v USA) je součástí pedagogické evaluace, podle jiných je to samostatná disciplína (P. Gavora aj.) 2 Pojem pedagogická diagnostika je možné chápat pojmout v několika významech 3 : Pedagogická diagnostika jako vědecký obor je specifickou pedagogickou disciplínou, která se zabývá pedagogicko-diagnostickou prací ve výchovně vzdělávacím procesu. Stanovuje si cíle a úkoly pedagogické diagnostické činnosti, rozvíjí její metody a postupy, techniky, prostředky a organizaci. Zabývá se metodologickými problémy pedagogické diagnostiky jako pedagogické disciplíny zkoumá její postavení v komplexu pedagogických věd, studuje její vznik a její historický vývoj. Pedagogická diagnostika jako proces, který je dlouhodobý, spirálovitě probíhající, beroucí v úvahu všechny systémy, jeţ ovlivňují vývoj dítěte. Na základě získaných poznatkŧ volíme optimální postupy, měníme podmínky a vlivem těchto změn dochází ke změnám ve vývoji dítěte. Tyto změny jsou v prŧběhu diagnostického procesu nadále sledovány a vyhodnocovány a jsou buď potvrzením správně zvolené cesty, nebo signálem k provedení dalších změn. Diagnostikování je diagnostickou činností, která má svŧj cíl, kterým je zjištění stavu rozvoje dítěte, zaznamenání změn ovlivněných výchovným pŧsobení. Hledá příčiny a podmínky rozvoje Pedagogická diagnóza Diagnóza dg.; určení a pojmenování choroby, vrozených a získaných poruch a vad, jejich následků; psychologická diagnóza obecněji pojímána jako stanovení duševního stavu jedince, určení stupně vývoje a jeho případných odchylek od normy, zjištění zvláštností osobnosti a jejich příčin; dnes často doplňována diagnózou sociální Diagnóza naslepo; diagnóza, která je stanovena na základě výsledků vyšetření; diagnostik netuší, o koho jde 4 2 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, s SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava, s volně. 4 HARTL, P. Stručný psychologický slovník. Praha, s

13 Pedagogická diagnóza Výsledek činnosti v rámci pedagogického diagnostikování. Závěr, který mj. obsahuje: zařazení objektu, jevu, znaku do konvencemi stanovené diagnostické kategorie; jeho označení podle platného názvosloví; stanovení míry, intenzity, závažnosti atd. znaku; formulování pravděpodobné příčiny; odhad dalšího vývoje (pedagogická prognóza); soubor doporučení pro další činnost, upozornění na rizika. 5 Bezprostřední reakce na ţákovy projevy nebo prosté konstatování stavu nelze pokládat za diagnózu. V konkrétních případech lze konstatovat závěr na základě osvědčené a relativní jednoduché technologie diagnostického postupu, a naopak, jinde podle potřeby a po dŧkladném zváţení, volíme náročnější postup, který bezprostředněji podpoří objektivitu našich diagnostických závěrŧ. Obecně lze rozlišovat několik úrovní diagnózy: 6 1. prosté konstatování zjištěného stavu; 2. konstatování zjištěného stavu s určením pravděpodobných příčin a ovlivňujících faktorŧ; 3. konstatování zjištěného stavu s příčinami a spolu s definováním moţnosti (nemoţnosti) dalšího ovlivnění nebo změny daného jevu; 4. konstatování určitých předpokladŧ budoucího vývoje (prognóza). Tři roviny pedagogické diagnózy: Mikrodiagnóza - je krátkodobá. Učitel pomocí mikrodiagnostických postřehŧ při vyučovaní bezprostředně reaguje na ţáky. Základní, denní diagnóza - klade si sloţitější úlohy při hodnocení objektu. Je spojená se zkoušením, sledováním ţákŧ v jednotlivých skupinách. Dlouhodobá - skupinou pedagogŧ sestavená zevšeobecňující diagnóza - je závěrečným zhodnocením ţáka nebo skupiny. Stanovení diagnózy je významné především pro spolupráci a vzájemnou domluvu mezi odborníky. Diagnóza je ovlivňována úrovní vědomostí a zkušeností všech těch, kteří jsou součástí diagnostikování. Z pohledu dítěte, rodiny i školských zařízení mŧţe mít stanovení diagnózy protichŧdné následky diagnóza slouţí jako výmluva (snaha o nic nedělání, zakrývání lenosti apod.). U dětí v předškolním věku je nebezpečí identifikace dítěte s diagnózou, sebepodceňování nebo přehnané vnímání své odlišnosti. 5 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, s ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s

14 Výsledkem pedagogicko - diagnostické práce je vypracovaní pedagogické prognózy, t.j. plánu, který odpovídá výchovné práci (konkrétního, z pedagogické diagnózy vyplývajícího plánu výchovy jedince nebo celého souboru, u kterého byla stanovená pedagogická diagnóza) Historie pedagogické diagnostiky V českých zemích sahá pedagogická diagnostika aţ do období J. A. Komenského, který rozebírá vhodnost nástupu dítěte do školy v kapitole Jak dlouho mládeţ v mateřské škole zdrţovat sluší z knihy Informatorium školy mateřské. Pedagogická diagnostika úzce souvisí s pojmy srovnávání, poznávání, hodnocení a zkoušení, o kterých Komenský píše v Didaktice velké a v Didaktice analytické. H. Spicer v roce 1910 poprvé uţívá termín pedagogická diagnostika. U nás nastává rozvoj pedagogické diagnostiky po první světové válce, v článcích se objevují polemiky o hodnocení a školském měření, které je pouze jednostranné. V této době se hodnocením úrovně ţákŧ zabývá J. V. Klíma, C. Stejskal a především V. Příhoda, který poloţil základy kvantitativních metod hodnocení a pod jeho vedením je zaloţena Edice testŧ pro pedagogická měření. Za zmínku stojí rozsáhlejší publikace Výzkumy ţactva F. Čády a Výzkum duševních projevŧ u dětí méně schopných O. Chlupa. V polovině šedesátých let 20. století bylo v Bratislavě zaloţeno vydavatelství specializované na vydávání testŧ Psychodiagnostické a didaktické testy. V sedmdesátých letech 20. století se teoretici Cipro, Hraše, Kopáč, Váňa, Velikanič, Grác se ve svých publikacích zabývají hodnocením výsledkŧ ţákŧ, metodami poznání a charakteristikami ţákŧ, nad příčinami neprospěchu se zamýšlí Hvozdík a Košč publikuje poznatky o dyskalkuliích. V roce 1972 vychází Matějčkovy Vývojové poruchy čtení, které jsou počátkem zájmu pedagogŧ a psychologŧ o diagnostiku čtení, psaní, pravopisu a počítání. V dílech Sováka, Ţlaba zaznamenáváme rozvoj speciálně pedagogické diagnostiky. Rozborem textu, metodami diagnostiky a pedagogickou diagnostikou ţáka se od osmdesátých let zabývá Gavora. Obecné principy pedagogické diagnostiky publikuje Mojţíšek. Na nutnost vybavení pedagogŧ diagnostickými kompetencemi poukazuje Swierkoszová. V. Hrabal vydává v roce 1989 Pedagogicko-psychologickou diagnostiku ţáka. 14

15 Na počátku devadesátých let na Slovensku vychází Vašekova Špeciálno-pedagogická diagnostika a Dittrichova Pedagogicko-psychologická diagnostika. Přelom minulého století je typický pro rozvoj diagnostiky v oblasti speciální pedagogiky a práce mnoha autorŧ svým zaměřením diagnostice slouţí: M. Sovák (Diagnostika a diferenciální diagnostika ve speciální pedagogice, Logopedická diagnostika), F. Kábele (Somatopedická diagnostika), L. Edelsberger (Teoretické otázky pedagogické diagnostiky), V. Predmerský (Psychopedická diagnostika), L. Monatová (Speciálně pedagogická diagnostika vývojové hledisko), J. Kysučan (Motorická diagnostika mentálně postiţených), V. Pokorná (Specifické poruchy učení), J. Novák (Kantorŧv notes počítačový program), O. Zelinková (Poruchy učení, Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program) atd. V současnosti nadále přední teoretici řeší metodologické problémy pedagogické diagnostiky, diagnostiku předmětovou, diagnostiku předškolního věku, vysokoškolskou, diagnostiku ve speciální pedagogice atd. Projektované změny v pojetí školy úzce souvisí s pedagogickou diagnostikou, která zaujímá dŧleţité místo v novém modelu učitelské přípravy Dělení a typy pedagogické diagnostiky 7 Podle rozsahu sledovaných cílů rozlišujeme diagnostiku: Globální (celkovou) je zaměřena na celou osobnost Parciální (částečnou) zaměřena pouze na určité aktuální projevy Podle etiologie (příčin) postižení rozeznáváme: Kauzální diagnostiku je známa příčina postiţení Symptomatická diagnostiku vychází jen z příznakŧ Podle časového sledu provádění dělíme diagnostiku na: Vstupní Průběţnou Výstupní 7 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s volně; VAŠEK, Š. Špeciálnopedagogická diagnostika. Praha, s volně. 15

16 Podle druhu postižení nazýváme diagnostiku: Somatopedickou, Psychopedickou, Etopedickou, Logopedickou, Surdopedickou, Oftalmopedickou, SPU a parciálních nedostatků, Vícečetných postiţení, Dělení podle věku klienta: Diagnostiku raného a předškolního věku, Diagnostiku školního věku, Diagnostiku dospělosti, Diagnostiku stáří, Rozdělení pedagogické diagnostiky podle všeobecnosti a konkrétnosti řešení problematiky: Všeobecnou teorii pedagogické diagnostiky, Didaktickou diagnostiku, Diagnostiku výchovného rozvoje, Speciálně didaktické diagnostiky. Podle zaměření na typ školy: Diagnostiku dítěte předškolního věku a mateřské školy, Diagnostiku ţáka základní školy, Diagnostiku ţáka střední školy, Diagnostiku studenta vysoké školy, Diagnostiku speciálně pedagogická, Diagnostiku ţáků vojenských učilišť, Diagnostiku kvalifikačního rozvoje, profesionální odbornosti dospělých, Diagnostiku v mimoškolní činnosti. Podle objektu diagnostického vyšetřování: Diagnostiku ţáka jedince, Diagnostiku skupiny ţáků, 16

17 Diagnostiku vzdělání a výchovného rozvoje velké sociální skupiny, Diagnostiku pro potřeby zjišťování příčin a podmínek pedagogického rozvoje, Diagnostiku výchovně - vzdělávací práce učitele, Diagnostiku výchovně - vzdělávací práce rodiny, Diagnostiku výchovného vlivu kamarádů, ulice, Diagnostiku výchovného a vzdělávacího vlivu širšího sociálně - pedagogického prostředí. Typy pedagogické diagnostiky: Normativní výsledek diagnostikovaného jedince je srovnáván s výsledky reprezentativního vzorku populace a tím umoţňuje zařazení dítěte podle úspěšnosti; vyuţívá se především pro potřeby společnosti (při posuzování moţností studia, přechodu na jiný typ školy apod.). Kriteriální srovnává s vnějšími měřítky, s objektivně vymezenými úkoly, zkoušky vycházejí z analýzy určité dovednosti a směřují k určení úrovně, na níţ se dítě nachází (zvládá-nezvládá násobilku). Individualizovaná zaměřena na hodnocení dítěte pouze ve vztahu k dítěti bez porovnávání s vrstevníky, porovnává dosaţenou úroveň za určitý časový úsek. Diferenciální slouţí k rozlišení obtíţí se stejnými projevy, ale s rŧznými příčinami, vychází z příznakŧ, které jsou obecnější povahy, a proto jednoznačně neurčují konkrétní postiţení, v prŧběhu vylučujeme ty vady, které dotyčné příznaky nezpŧsobují (např. dítě nemluví, coţ mŧţe být mentální retardací, sluchovou vadou, dysfázií, mutismem... ). Všechny výše uvedené typy diagnostiky mají své pouţití v praxi, individuální přístup je nezbytný pro děti se speciálními potřebami, normy a kritéria je třeba znát z hlediska hodnocení vzdělávacího systému, výkonŧ jednotlivcŧ předpokladem je však dovednost učitele rozdělit kaţdý úkol na řadu dílčích krokŧ, které jsou pro dítě zvládnutelné a jsou ukazatelem postupu vpřed. Při uplatňování normativní nebo kriteriální diagnostiky si diagnostikovaní jedinci uvědomují svoji nedostatečnost. Upozorníme-li však na jejich pokrok v porovnání s dřívějšími výsledky, pŧsobí i malé zlepšení jako pozitivní motivace. Ke střetu kriteriální a individualizované diagnostiky dochází při hodnocení a klasifikaci, kde učební osnovy představují kritéria, které by dítě mělo splnit, a podle dosaţené úrovně má být hodnoceno. Je tedy nutné, aby se učitel řídil podle komplexního posouzení situace ve třídě, svého pedagogického citu a pedagogicky-psychologických znalostí. 17

18 2.1.4 Proces diagnostikování Je velmi sloţité v prŧběhu diagnostikování zvaţovat jednotlivé faktory, které dítě ovlivňují. Uvědomění si systémŧ a subsystémŧ nám umoţňuje vnímat dítě jako bio-psychosociální jednotu. Obrázek 1- Systémy ovlivňující vývoj dítěte 8 Rodina rodiče sourozenci prarodiče další příbuzní styly rodinné výchovy Společnost sdělovací prostředky zájmové organizace školská politika vrstevníci Osobnost dítěte bio-psycho-sociální jednotka Škola klima školy vedení školy vztah mezi vedením a učiteli vztahy mezi učiteli vztahy učitelé ţáci učební plány učební osnovy učebnice a pomŧcky Proces diagnostikování Gavora člení následovně: 9 Plánování a organizace koho, kdy a jak často diagnostikovat? Diagnostická hypotéza je předpoklad, který vede orientaci diagnostikování. Sběr a zpracování diagnostických dat získávání mnoţství dat v čase. Vyhodnocení a interpretace vysvětlování údajŧ probíhá v souvislostech. Stanovení diagnózy výsledek diagnostického procesu Pedagogická intervence opatření za účelem úpravy zjištěného stavu. Vyslovení prognózy vyjádření k dalšímu vývoji dítěte. Pedagogické diagnostikování je diagnostická činnost ve výchovně vzdělávacích situacích: DÍTĚ DIAGNOSTIKOVÁNÍ NÁLEZ ZPRÁVA. V centru pozornosti pedagogického procesu stojí dítě. Jeho výkon je v určitém momentě ovlivňován následujícími schopnostmi, dovednostmi, předpoklady ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s SWIERKOSZOVÁ, J. Pedagogická diagnostika dětského vývoje pro učitele primárního vzdělávání. Ostrava, s. 20, volně. 10 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s. 20 volně. 18

19 Obrázek 2: Oblast diagnostiky při poznávání (posuzování, hodnocení) dítěte 11 zdravotní obtíţe minulost zdravotní stav současnost motivace rozumové schopnosti temperament úroveň komunikace vnímání sebe samého proţitky a zkušenosti paměť řeč zájmy sebepojetí sebehodnocení vlastnosti vrozené a zděděné zraková percepce sluchová percepce pravolevá a prostorová orientace kinestetické vnímání hmat jemná a hrubá motorika grafomotorika Proces diagnostikování dítěte v předškolním věku předpokládá, ţe mateřská škola není místem výkonu, ale místem rozvoje dítěte, tedy by výsledné zprávy neměly zdŧrazňovat rozdíly mezi jednotlivými dětmi, ale měly by zachycovat poznání individualit dětí a sledování jejich pokrokŧ Metody pedagogické diagnostiky 12 Základním metodologickým a metodickým principem pedagogických diagnostických metod je systémově strukturovaný a analyticky syntetický přístup, který usiluje o obsahové a procesní analýzy výkonu ţákŧ a jejich hodnocení podle kritérií kvality a kvantity výkonŧ. Klinické metody Mezi klinické metody řadíme anamnestické metody, pozorování, rozhovor, analýza spontánních produktŧ. Jsou zaloţeny na kvalitativní analýze zjištěných údajŧ, umoţňují nám poznat jedince z hlediska dynamiky jeho vývoje, komplexnosti a jedinečnosti osobnosti. 11 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s VAŠEK, Š. Špeciálnopedagogická diagnostika. Praha, s volně. 19

20 Nestandardní postupy, nemají statistický základ, nejsou psychometricky podloţeny, ale umoţňují bezprostřední a přirozený kontakt mezi psychologem a klientem. Testové metody Testové metody jsou příkladem standardizovaného zpŧsobu diagnostiky, v jejich prŧběhu se klade dŧraz na shodnost podmínek pro všechny vyšetřované osoby. Dají se třídit podle rŧzných kritérií: zaměření (testy inteligence, pozornosti, paměti, laterality...) účel vyuţití (diagnostický, zkušební, kontrolní...) zpŧsob administrace (individuální, skupinový) zpŧsob zpracování, platnost (standardizovaný, opatřený normami...) Standardizované x nestandardizované testy se standardizovanými testy pracují převáţně jen psychologové a nestandardizované testy jsou metody s omezenou, skupinovou platností, které si pro své účely mohou vytvořit sami pedagogové jimi získané výsledky nemají obecnou platnost, nejsou zpracovány matematicko-statickými metodami a neposkytují srovnání s normou Didaktické testy - Jejich chybou je série otázek zadaných všem ţákŧm naráz, které vyţadují krátkou jednoznačnou odpověď z několika nabízených variant odpovědí. V. Muţič uvádí, ţe se jedná o standardizovaný postup, kterým se vyvolává jistá aktivita, jejíţ výsledek se potom měří a hodnotí tak, ţe individuální výsledek se porovnává s výsledky dosáhnutými u jiných jedincŧ v téţe situaci. Pozorování Pozorování záměrné je zaměřené vnímání a myšlení, jehoţ cílem je rozpoznání nejdŧleţitějších znakŧ pozorovaného subjektu (popř. i jejich příčin), umoţňuje nám zkoumat jedince v rŧzných ţivotních podmínkách a situacích, mŧţe se týkat vlastní osoby (introspekce), nebo jiných osob (extrospekce). Pozorování je součástí i videotréninku. Z časového hlediska rozlišujeme krátkodobé a dlouhodobé pozorování. Podle způsobu, jakým může pozorování probíhat, rozeznáváme: volné (orientační) pozorování - je náhodné a bezděčné, nevíme, na co se máme v kontextu pozorování přesně zaměřit zaměřené (systematické, kontrolované) pozorování - probíhá podle předem stanoveného plánu a schématu, zaměřujeme se na diagnosticky významné jevy a charakteristiky 20

21 Pozorování by mělo splňovat následující kritéria: plánovitost předem stanoveny cíle, plány a postupy pozorování. systematičnost soustavné, dlouhodobé pozorování s přesně určenými časovými intervaly soustředěnost pozorování zaměřené na podstatné jevy objektivnost vymezení kritéria posuzování přesnost zpŧsob registrace a záznamu pozorování diskrétnost aby osoba nevěděla, ţe je objektem naší pozornosti V oblasti psychodiagnostiky využíváme dvojí pozorování: poruchy chování klienta během vyšetření poruchy jako samostatná diagnostická metoda (lze pracovat např. s tzv. nepozorovaným pozorováním) Pozorování se zpravidla zaměřujeme na: vzhled stavba těla jednání mimické projevy drţení těla, rukou pantomimické projevy fyziognomii tváře gestiku účes řeč oblékání projevy emocí čistotu a celkovou úpravu vztah k vlastní osobě vztah k objektŧm sociální chování Pozorování také klade předpoklady kvality ze strany pozorovatele: zdravé smyslové orgány koncentrace pozornosti schopnost přesného vnímání aktuální somatický a psychický stav přiměřený odhad absence subjektivních faktorŧ zkreslujících pozorování přesný bezprostřední záznam pozorování Rozhovor Rozhovor řadíme mezi explorační metody, které kladou velké nároky na zkušenosti odborníka. Jde o bezprostřední interakci s klientem. Diagnostický rozhovor: neřízený (nepřipravený) řízený 21

22 standardizovaný předem dané schéma, připraveny otázky částečně standardizovaný předem určený cíl a záměr volný má vytyčený cíl, ale zpŧsob jak ho dosáhnout není předem stanoven Struktura rozhovoru: a. úvodní fráze navázání kontaktu a odbourání nedŧvěry či trémy u klienta b. jádro rozhovoru snaha získat co nejvíce vyuţitelných informací c. závěr rozhovoru naladit klienta pro další spolupráci Otázky kladené během rozhovoru mohou být: otevřené má více moţností se projevit uzavřené odpověď ANO NE Při rozhovoru je dŧleţité umět klienta ujistit a povzbudit v jeho nejistotě. K udrţování rozhovoru nám pomáhá i parafrázování (opakujeme části klientových odpovědí). Je podstatné umět zachytit podtext toho, co klient řekl a objasnit jeho skryté pocity, správně uţívat pomlky. Nezapomínat, ţe sdělené informace jsou dŧvěrné. V rozhovoru s dětmi předškolního věku vyuţíváme tzv. magické techniky (např. pohádkový ostrov, kouzelník, maňásek...). Chyby při vedení rozhovoru: výrazná autoritativnost v přístupu ke klientovi netrpělivost (klient má pocit, ţe na něj nemáme čas) nepřesná interpretace výrokŧ klienta unáhlenost při vytváření závěrŧ Anamnestické metody Anamnestické metody se zabývají zjišťováním a shromaţďováním dat a informací (nejčastěji formou řízeného rozhovoru, studiem spisové dokumentace)z minulosti vztahujících se k diagnostikované osobě a její rodině, cílem je objasnění příčin a souvislostí se současným stavem jedince, jsou vyuţívány v rŧzných vědních oborech. Rodinná anamnéza výskyt a dědičnost patologických jevŧ v rodině Osobní anamnéza soustředí se přímo na jedince, snaha získat co nejvíce informací Lékařská anamnéza výskyt dědičných a sledovaných nemocí, úrazy, operace, alergie... Psychologická anamnéza na úroveň inteligence a dosaţeného vzdělání, jejich rodičŧ, sourozencŧ, osobnostní rysy, vliv výchovy... Pedagogická anamnéza okolnosti související s výchovou a vzděláváním 22

23 Nejčastěji sledované oblasti anamnestických metod: údaje z rodinné anamnézy (výskyt chorob v rodině z hlediska dědičnosti, sociální patologie v rodině, osobnostní odchylky) údaje týkající se rodiny (úplnost rodiny, její funkčnost z hlediska plnění potřeb členŧ rodiny, zpŧsob výchovy dětí odměny a tresty, trávení volného času...) sourozenci dítěte (počet, pohlaví, vztahy...) období těhotenství a porodu (dítě chtěné či nikoliv, pořadí těhotenství...) psychomotorický vývoj (vývojové dovednosti v 1. roce ţivota) vývoj v raném a předškolním věku období školního věku (nástup po odkladu či bez, adaptace na školní prostředí...) tělesné zdraví (prodělané choroby, úrazy, alergie...) citový vývoj (emoční projevy, jejich stabilita x labilita...) postoje a hodnoty sociální vztahy návyky (jídlo, spánek, pracovní návyky...) volnočasové aktivity, zájmy profesní vývoj poruchy chování, výchovné problémy eroticko-sexuální vývoj (informační zdroje, první zkušenosti, představy o partnerovi...) hraniční a patologické projevy (disharmonický vývoj, poruchy osobnosti...) Kazuistika Kazuistika je studií případu konkrétního jedince s postiţením, vyuţívá se jako pomocná diagnostická metoda, zpracovává konkrétní případ od doby zjištění postiţení aţ po současnost, shrnuje všechny dostupné informace a údaje, pracuje s výsledky rŧzných odborných vyšetření, s posudky rŧzných institucí, školním vysvědčením, soudními spisy... Jedná se o metodu sumarizační. Analýza a hodnocení výsledků činnosti Analýza a hodnocení výsledkŧ činnosti dítěte se zaměřuje na rozbor konečného efektu dětské pracovní, studijní a herní aktivity, jako jsou kresby, výkresy, výrobky, uspořádání pomŧcek atd. Výsledek prozradí úroveň pouţitých vědomostí a zručností, účast myšlení a 23

24 tvořivosti, originalitu, nadání, kulturu práce, přesnost, funkčnost, estetickou stránku, respektování pravidel. Explorace Učitel se obyčejně dopředu připravenými otázkami ptá ţáka, rodičŧ nebo jiných činitelŧ. Explorace směřuje k celku i k častým problematikám, je tedy analyticky syntetická. Předpokladem je dŧvěra explorované osoby k učiteli, pocit jistoty, ţe vzdělání nebude zneuţité. Dotazníky Problémem dotazníkŧ je, ţe kladou mnoho otázek, coţ ochuzuje aktivitu respondentŧ. Subjektivita odpovědí spočívá v podezřívavosti respondentŧ, odpověď mŧţe být zneuţita a to i tehdy, kdyţ jsou dotazníky anonymní. Rovněţ subjektivní je i jiná diagnostická metoda anamnéza, která zjišťuje zejména u problémových ţákŧ jejich minulý rozvoj, výchovné podmínky a zdravotní stav. Subjektivní anamnéza mŧţe být zdrojem omylŧ a předsudkŧ, objektivní je podloţená dŧkazy Diagnostické metody pro učitelky mateřských škol: Při uţívání některých diagnostických metod musí učitelka vést stále v patrnosti, ţe její diagnostické moţnosti jsou limitované a v závaţných situacích je vţdy nezbytně nutná spolupráce s odborníkem se souhlasem rodičŧ. (Příloha č.1 ukázky uţívaných metod) Testy - užívání v mateřské škole po dohodě s odborníky 13 : Jiráskův orientační test školní zralosti - je časově nenáročný, obsahuje kresbu lidské postavy, obkreslování věty a kopírování určitého počtu teček s daným rozmístěním, učitelky vyuţívají pouze kresby lidské postavy. Kresba lidské postavy hlavonoţec (asi ve věku 3 let), jednodimenzionální tělo a končetiny (přibliţně 4 roky), postava se všemi podstatnými detaily a přiměřených proporcí (5 let). 13 ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s volně. 24

25 Orientační test dynamické praxe (Míka) diagnostika odchylek projevujících se motorickou retardací mnohdy i psychickou, v prŧběhu testu dítě napodobuje pohyby pravou a levou rukou, nohou a oběma rukama, hodnotí se přesnost, plynulost, rychlost provedení. Test rizika poruch čtení a psaní (Švancarová, Kucharská) úlohy postihují oblast sluchové a zrakové percepce, artikulační obratnost, jemnou motoriku, intermodalitu a rýmování. Prediktivní baterie čtení (Lazarová) tvoří řečové zkoušky (artikulace, schopnost vyjadřování, porozumění řeči a fonologické diskriminace) a časově-prostorové zkoušky (zraková paměť, zraková diskriminace, obkreslování tvarŧ, reprodukce rytmu viděného a slyšeného, skládání kostek podle předlohy), některé úlohy lze dělat skupinově. Pozorovací schéma k posouzení školní způsobilosti (Kondáš) má vypracovány charakteristiky pro kaţdou oblast (řeč, motorika, grafomotorika, sociabilita, zvládnutí prvkŧ sebeobsluhy, emocionalita, chování), které učitel zatrhává a poté vyhodnocuje. Test stanovení laterální preference (Ţlab, Matějček) skládá se z deseti úloh na stanovení motorické laterality horních končetin, dvou úkolŧ k určení zrakové laterality a jedné úlohy k určení motorické laterality dolních končetin, funkční dominance je pak vyjádřena kvocientem pravorukosti. Walterova zkouška zkušebním předmětem jsou dvě desky o rozměrech 325*300 mm se 41 šachovitě uspořádanými kruhovými otvory o 25 mm a 3 mm hlubokými, jedna deska má otvory zaplněné dřevěnými kolíčky 10 mm vysokých s 23 mm, dítě musí přemístit kolíčky na druhou desku, co v nejkratším čase. Předcházení poruchám učení (Šindelářová) soubor cvičení pro děti v předškolním roce a v první třídě, pomocí kterého lze zjistit, zda by se u konkrétního dítěte mohly vyskytnout obtíţe s učením a chováním. 25

26 2.2 Současná mateřská škola 14 Mateřská škola je společenská instituce, která poskytuje vzdělání ţákŧm předškolního věku od tří let v organizovaných formách podle určitých vzdělávacích programŧ. Od roku 1990 se mateřské školy zaměřují na dítě a jeho individuální potřeby, opouštějí princip jednotné mateřské školy, který je zaměřený na dosaţený věk a školní metody práce. Práce v mateřských školách je otevřená rodinám a uvolnil se prostor pro vstup alternativních směrŧ do výchovně vzdělávacího pŧsobení. Učitelky mají velký zájem o další vzdělávání. Na počátku 90. let bylo otevřeno vysokoškolské studium oboru Učitelství pro mateřské školy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy Praha a v současné době je tento obor otvírán na téměř všech pedagogických fakultách ve formě bakalářského studia. Pro práci s dětmi v mateřských školách je nezbytný rozvoj osobnostních kvalit kaţdého pedagoga a otevření jeho schopnosti a ochoty nalézat vhodný přístup pro kaţdé dítě a jeho rodinu. Čtyři principy pro mateřskou školu budoucnosti: 1. Dŧraz ve vzdělání je kladen na rozvoj lidského a sociálního potenciálu rozvoj lidských vztahŧ, podpora kvalitního výkonu a schopností vedoucích k analyzování společenských situací a k dovednosti je řešit. 2. Přetváření informací na znalosti a zpŧsobilosti hledání komplexních situací pro učení. 3. Směřování k vytváření lidských komunitních společenství s maximální snahou nikoho nevyčleňovat. 4. Dŧraz na zakomponování nových teorií a výzkumŧ (v obsahu i v metodách) do učení a vyučování. Změny po roce 1990 ovlivňující charakter mateřských škol: Vznik Asociace předškolní výchovy, Společnosti pro předškolní výchovu; Vypsány konkurzy na všechna místa ředitelek mateřských škol; Sníţení počtu dětí ve třídě na 25, ale od roku 2006 se zvedá na 28 možných; Moţnost utváření tříd pro děti rŧzného předškolního věku (smíšení dětí 3-6letých); 14 KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola. Praha, volně. 26

27 Integrace dětí se zdravotním postiţením Uvolnění systému jednotné mateřské školy; Od roku 2002 ověřován Rámcový vzdělávací program; Vznik Pedagogických center vzdělávání pedagogŧ mateřských škol podle regionálních potřeb; Dostupnost širšího spektra odborné literatury pro pedagogy a rodiče, posun ze středoškolské úrovně do vysokoškolské. Průběžné nepříznivé změny: Rušení tříd a mateřských škol; Opětovné zvyšování počtu dětí ve třídě, coţ ohroţuje moţnosti individuálního přístupu a kvality osobnostně sociálního rozvoje dětí; Rušení Pedagogických center v okresech a jejich ponechání pouze v krajích; Zrušení příplatku státu na děti z jiných zemí neţ z Evropské unie (2006); Stát nepřispívá na děti v posledním roce před nástupem do základní školy, které mohou chodit do mateřských škol bez rodičovského poplatku, ale rozdíl musí doplácet obec nebo ostatní rodiny. V současném pojetí mateřské školy se nacházíme v etapě přijetí a naplňování moderního pojetí pedocentrické orientace. Dítě, péče o něj a rozvoj jeho dispozic je jejím základem. Každé dítě je respektováno jako osobnost, má své individuální potřeby a zájmy a ty nás vedou k nacházení metod a aktivit, kterými je možné je dále rozšiřovat a připravovat tak dítě na další vzdělávání Profesní dovednosti učitelky mateřské školy Významnou společenskou institucí pro předškolní vzdělávání dětí je mateřská škola, pro jejíţ práci jsou stanoveny obecné cíle a vytýčeny určité činnosti. Učitelka mateřské školy při své práci provádí celou řadu rozmanitých činností, a to ve spleti vzájemně se ovlivňujících sociálních vztahŧ. Profesní kompetenci podporují dovednosti rŧzného zaměření především sociálně-psychologické. Jejich osvojování a rozvíjení je 15 KOŤÁTKOVÁ, S. Dítě a mateřská škola. Praha, s

28 základem pro optimalizaci pŧsobení mateřské školy ve prospěch rozvoje dítěte, ve prospěch spolupráce rodiny a mateřské školy, ve prospěch profesní spokojenosti učitelky. 16 K úspěšnému zvládnutí rŧzných činností a vztahŧ vyuţívají profesní dovednosti vztahující se k obsahu činnosti samé, k jejich metodickému zpracování a také sociální, speciálně-výchovné a diagnostické dovednosti související se zvládáním interakce rŧzné úrovně a charakteru a s respektováním individuálních i vývojových charakteristik dítěte, s rozlišením aktuálních stavŧ dítěte pro práci ve skupině, s přizpŧsobením stylu práce jednotlivcŧm i skupinám. Učitelka mateřské školy tedy provádí prŧběţně pedagogickou diagnostiku, reaguje na změny ve skupině dětí, na jejich vyladění pro určitou aktivitu. Obrázek 3: Schéma dovedností učitelky mateřské školy Profesní dovednosti učitelky 17 Sociálněpsychologické dovednosti Metodické dovednosti Oborové dovednosti Diagnostické dovednosti Abecední výběr speciálně-výchovných a diagnostických dovedností: Akceptování osobnosti dětí, rodičů, kolegů přijímání jedince takového jaký je. Autenticita projevů učitelky ve vztahu k sociálním partnerům projevy vlastních emocí, názorŧ, postojŧ umoţňují orientaci ve vlastním chování sociálním partnerŧm. Empatie k jednotlivému dítěti i k celé skupině, rodičům, kolegyním. umění se vcítit. Naslouchání porozumění podstatě sdělovaných informací. Odlišování proţitků od úvah, úsudků a názorů u sebe i ostatních individualita proţitkŧ. Orientace na konkrétní situace nezobecňovat vzhledem k vlastním zkušenostem. Podporování sebekontroly a seberegulace u sebe i u dětí zvládání sociálních interakcí. Porozumění neverbálním projevům jedince informace o emocích. Respektování a tolerování odlišného pohledu na projevy interakcí model tolerance. 16 MERTIN, V., GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha, s. 21 volně. 17 MERTIN, V., GILLERNOVÁ, I. Psychologie pro učitelky mateřské školy. Praha, s. 27 volně. 28

29 Rozvíjení sebedůvěry a sebejistého vystupování předávání zkušeností. Umění pochválit pozitivní zpevnění. Zpětná vazba v profesních sociálních vztazích oboustranně otevřená komunikace. Zvládání konfliktních situací kurzy prevence vyhoření učitele. Výčet všech sociálně-psychologických dovedností vyuţitelných v práci učitelky v mateřské škole je velmi těţké sestavit, mnohé se překrývají, doplňují a kombinují. Učitelky mateřských škol při diagnostikování sledují oblasti vycházející z kurikula předškolní výchovy: Rozvoje pohybových dovedností; Osvojování návykŧ; Zvyšování kvality poznávacích funkcí; Rozvoje vědomostí; Rozšiřování časové a prostorové orientace; Rozvoj předčíselných představ; Rozvoje sociálních dovedností; Úrovně školní zralosti. Zaznamenávání výsledků diagnostiky: na záznamové karty nebo archy, popřípadě sešity nezapomínat na datum portfolio (záleţí na prostoru) Pohled učitelky na současnou mateřskou školu Učitelky a ředitelky mateřských škol vnímají současnou mateřskou školu jako otevřenou dítěti, jeho potřebám a individuální práci s ním. Snaha vyhovět potřebám rodičŧ a navození přínosné spolupráce je mnohdy z hlediska učitelek chápána jako problematická, protoţe rodiče nezřídka vyţadují to, co není pro děti vhodné. Učitelky také vnímají negativa vztahující se k jejich práci, jako jsou zvyšující se počty dětí ve třídách a tím ohroţující individuální přístup k dítěti, nebo problematické ekonomické zabezpečení rezortu školství a chybění muţského vzoru. 29

30 2.4 Dítě předškolního věku Předškolní věk Vývojové období dítěte od dovršení třetího roku věku po vstup do školy, tzn. do dovršení šestého roku života. Hlavní činností předškolního dítěte je hra. V tomto věkovém období dítě zprav. navštěvuje mateřskou školu, která jej postupně připravuje na vstup do školy. Základem stále zůstává rodinná výchova, na které mateřská škola staví a která napomáhá dalšímu rozvoji dítěti. 18 Celé předškolní období je charakteristické významnými změnami v rŧzných oblastech biologického a psychosociálního vývoje, které jsou velmi individuální. Socializace předškolního dítěte probíhá nejen v rodině, ale i v mateřské škole a dalších sociálních prostředích. Předškolní děti si osvojují ţádoucí zpŧsob a základní normy chování, s nimiţ se postupně ztotoţňují, a je pro ně podstatné jak, budou za jejich dodrţování oceněny. Během předškolního období děti navazují kontakty s vrstevníky se stejnými zájmy a potřebami, ve skupině vrstevníkŧ se diferencují role a dítě se učí soupeřit i spolupracovat. Rozvoj poznávacích procesŧ ovlivňuje sebepojetí dítěte, které je především egocentrické a fantazijní Motorický vývoj předškolního dítěte Motorický vývoj Vývoj souhrnu pohybových dovedností člověka probíhající po celý život, může být ovšem zkomplikován vrozenými vadami, nemocí, úrazem. Motorika může být vyšetřována a odborně hodnocena již v prenatálním období, od narození až do smrti. V předškolním a hlavně školním věku je interindividuální variabilita tak velká, že testy motorického vývoje přestávají být vhodným vodítkem. Pohybové nadání populace má přibližně normální rozložení. Neobratné dítě začíná mít ve škole i mezi vrstevníky potíže už v mladším škol. věku, aniž si to učitelé a rodiče uvědomují. Neúspěchy v pohybových aktivitách dítě i dospívající prožívá hůře než neúspěchy v kognitivní oblasti. 19 Hrubá motorika V předškolním období dítě jiţ zvládá základní pohybové dovednosti (lezení, stoj, chŧze, běh, skok) a tempo rozvoje hrubé motoriky není tak rychlé. Dochází ke zlepšení koordinace, 18 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, s PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, 2003.s

31 přesnosti a plynulosti pohybŧ, k lepšímu ovládnutí motoriky, coţ je patrné v jízdě na koloběţce, kole, při lyţování a bruslení. Úroveň motoriky: Tři roky postaví se na jednu nohu Tři a půl roku chŧze po schodech nahoru a dolŧ se střídáním nohou, doskočí 20 cm. Čtyři roky skok na jedné noze, stoj na jedné noze s krátkou výdrţí. Pět let přeskoky z jedné nohy na druhou. Jemná motorika Jemná motorika zahrnuje oblast očních pohybŧ, grafomotorika a motoriku artikulačních orgánŧ: Oční pohyby zleva doprava a zrakové rozpětí jsou jedním z ukazatelŧ školní zralosti. Motorika artikulačních orgánŧ ovlivňuje výslovnost řeč, zahrnuje pohyblivost rtŧ a jazyka. Grafomotorika je ovlivněna pohybovou a senzomotorickou koordinací a úrovní vývoje psychiky kresba (rozvoj začíná od 2 let; ve 3 letech nápodoba vertikálních, horizontálních a kruhových čar; 3 roky kruh; 4 roky kříţek; 5 let čtverec; 6 let trojúhelník; 7 let kosodélník) Vnímání tělesného schématu v předškolním věku Pojem tělesné schéma je soubor vnitřních představ zahrnujících informace o částech těla vzájemné vztahy mezi částmi těla, moţnosti aktivity a orientace na vlastním těle a v jeho stavbě. Utváření tělového schématu je individuální proces probíhající na základě zkušeností v interakci mezi jedincem a vnějším světem. Tělesné schéma umoţňuje představit si proces osvojování rŧzných pohybových dovedností nácvik nového tvaru písmene. Naráţí-li dítě do předmětŧ a často padá, mŧţe to být projevem sníţené úrovně ovládnutí tělového schématu (porucha rovnováhy). Tělesný vývoj - Vývoj člověka po tělesné (somatické) stránce od prenatálního období až po úmrtí. Pokud je vývoj normální, probíhá ve stádiích, jejichž pořadí, trvání, nejtypičtější 31

32 charakteristiky popisují obory, jako je embryologie, anatomie, fyziologie, pediatrie, geriatrie, antropologie aj. Tělesný vývoj může být urychlen (akcelerace), může probíhat zpomaleně či narušeně (vlivy vnější, vlivy vnitřní), může se zastavit na určitém stádiu, může dojít k regresu. Tělesný vývoj je nejbouřlivější v dětství, přičemž mu škola může napomáhat (kvalitní tělesná výchova apod.) nebo jej komplikovat (prohřešky proti školní hygieně). Ponecháme-li stranou genetické a biologické faktory, jsou ve hře ještě životní styl, životní prostředí a kvalita zdravotní péče Percepce v předškolním věku Vnímání percepce; proces, jímž jedinec prostřednictvím smyslů a s nimi souvisejících nervových center získává informace o okolních objektech, kvalitách a vztazích, též o vlastním vnitřním světě; na procesu se podílejí faktory fyziologické, psychické i sociální; opakem bezprostředního vnímání je paměť 21 Vnímání je součástí poznávacích procesŧ a zprostředkovává informace o vnějším a vnitřním prostředí. Podle zapojení smyslových orgánů rozlišujeme percepce 22 : Vestibulární percepce umoţňuje vnímání rovnováhy (vestibulární aparát je umístěn v uchu) rovnováha statická (stoj na jedné noze) a dynamická (chŧze, běh, skoky); před nástupem do školy by dítě mělo zvládat stoj se zavřenýma očima, stoj na špičkách, stoj na jedné noze (střídavě, i se zavřenýma očima); sledujeme preferenci končetin. Taktilní (hmatová) percepce hmat umoţňuje bezprostřední vnímání reality (poznávání předmětŧ, rozlišování povrchŧ, počítání předmětŧ se zavřenýma očima, poznávání tvarŧ písmen a číslic). Kinetická percepce vnímání vlastních pohybŧ na základě tření kloubních ploch, svalového napětí, šlach (dítě se zavřenýma očima reprodukuje pohyby paţí dříve provedených, figuru nakreslenou prstem na hřbet ruky, dotykové místo nebo dvě). 20 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, s HARTL, P. Stručný psychologický slovník. Praha 2004, s ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s

33 Zraková percepce v předškolním věku je zrakové vnímání globální, dítě nevnímá celek jako souhrn detailŧ a nediferencuje ani základní vztahy mezi nimi figura-pozadí (vybírání z podnětŧ téhoţ druhu a udrţet ho v centru pozornosti), konstanta (trvalé vnímání určitého předmětu), poloha v prostoru (rozlišování tvaru písmen a číslic), vztahy v prostoru (vnímání předmětŧ mezi sebou), vizuálně-řečové schopnosti (poznávání piktogramŧ, odhad jejich významŧ), zraková paměť (zapamatování si tvarŧ). Sluchová percepce schopnost přijímat, rozlišovat a intepretovat zvuky rŧzné kvality, v předškolním věku dochází k rozvoji sluchové analýzy, syntézy a diferenciace (dítě dělí slova na slabiky pomocí tleskání, pozná první a poslední hlásku, rozlišuje dvě slova) Rozumové schopnosti v předškolním věku Rozumové schopnosti 1 Intelektové schopnosti. 2 Speciální označení, užívané zprav. v podobě primárního rozumové schopnosti. Rozumí se jimi bazální, hypotetické schopnosti, tvoří základ inteligence. L. L. Thurstone jich pomocí faktorové analýzy určil sedm: verbální, schopnost produkování slov, numerické, prostorové, paměťové, percepční a usuzovací. 23 Vývoj rozumových schopností v předškolním věku Piaget nazývá předoperační období (2-7 let) dítě ještě přesně nechápe myšlenkové operace, které dále člení na období předpojmové a symbolické inteligence (2-4 roky) dítě se teprve učí zvládat jazyk a chybí mu pochopení obecnějších pravidel a období názorného, intuitivního myšlení (4-7 let) myšlení je intuitivní a egocentrické, antropomorfické a magické, a je vázáno na to, co si dítě umí představit nebo vnímá. 24 Vývoj myšlení v předškolním věku je dlouhodobý proces, kdy se dítě učí rozumět souvislostem a vztahŧm, změnám. Předškolní děti ignorují informace, které by jim překáţely nebo komplikovaly pohled na svět. Dítě má zakotven pojem předmětu v čase a prostoru, ale nemá vytvořen pojem trvalosti mnoţiny předmětŧ. Výběr informací je v předškolním období ovliněn neschopností systematického zkoumání jedné části po druhé. Pro egocentrický zpŧsob uvaţování předškolních dětí je významnější pohled subjektu neţ kvalita objektu. Intuitivní a prelogické uvaţování dětí předškolního věku se projevuje jednak implicitní, neuvědomělou selekcí informací a zpŧsobem jejich zpracovávání klasifikace a třídění (libovolné změny 23 PRŦCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha, s ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s

34 kritérií klasifikace). Velmi častým zpŧsobem uvaţování předškolních dětí je analogické myšlení. Typickým znakem myšlení dětí předškolního věku je útrţkovitost, nekoordinovanost a nepropojenost, chybí mu komplexní přístup. Učitelky musí tedy stavět problém tak, aby byl pro dítě řešitelný, třeba i s pomocí Lateralita Lateralita nerovnoměrnost párových orgánů hybných jako je ruka nebo noha, či senzorických, jako je oko nebo ucho; je odrazem dominance jedné z mozkových hemisfér; rozlišována lateralita tvarová, funkční, vrozená, změněná, patologická, úplná, částečná či nevyvinutá 25 Základní vlastností přírody je rozlišování pravé a levé strany. Kaţdá mozková hemisféra má své funkce např. prává hemisféra vnímá přednostně přírodní zvuky, izolované hlásky, rytmus, zajišťuje globální vnímání a poznávání obličejŧ; levá upřednostňuje vnímání slabik, slov, melodií, konfigurací písmen znamenajících slovo. Tabulka 1: Současné dichotomické představy o funkci hemisfér 26 Levá hemisféra Verbální Propozicionální Analytická Sériová Digitální Abstraktní Racionální Pravá hemisféra Neverbální / vizuospaciální Apropozicionální Holistická Paralelní Analogová Konkrétní Intuitivní Lateralita je přednostní uţívání jednoho z párových orgánŧ a je odrazem aktivity korových polí mozku. Podle převahy uţívaného orgánu rozlišujeme praváctví, leváctví a ambidextrii (nevyhraněnost). Preference ruky má nejvýznamnější vztah ke stranovým nesouměrnostem mozku. Preference ruky je zřejmá ve třech letech tedy při nástupu do mateřské školy a závisí na vrozeném základu dominance mozkových hemisfér. Ve čtvrtém roce se laterální preference vyhraňuje ještě výrazněji. Lateralita se vţdy nemusí projevit navenek, vlivem pravorukého okolí mŧţe dítě pod jeho tlakem vnějšího prostředí začít uţívat méně šikovnou levou ruku - rozlišujeme tedy 25 HARTL, P. Stručný psychologický slovník. Praha, s ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha, s

35 fenotyp (projev laterality na venek) a genotyp (vrozený typ laterality). Některé předškolní děti ještě nemají lateralitu vyhraněnou. Souhlasná lateralita znamená přednostní pouţívání smyslových orgánŧ a stejné ruky (levé oko a ruka), zkříţenou lateralitou nazýváme stav nesouhlasného upřednostňování smyslových orgánŧ a ruky (levá ruka a pravé oko). Diagnostika laterality První soubor zkoušek laterality pro školní praxi vydal Příhoda v roce Sovák při výzkumech koktavosti odhalil souvislost se zkříţenou lateralitou. Synek poukázal na souvislost nevyhraněné laterality s opoţděným vývojem řeči. V současné době se vyuţívá Zkouška laterality Matějčka a Ţlaba (1.vyd 1972) tvoří ji 12 úkolŧ pro horní končetiny, 4 úkoly pro dolní a úkoly pro smyslové orgány. 35

36 3 Praktická část 3.1 Cíl praktické části Cílem praktické části je zmapovat situaci úrovně diagnostiky dítěte předškolního věku v mateřských školách na okrese Děčín. Pomocí dotazníkŧ zjistit jaká je situace úrovně diagnostiky dítěte předškolního věku v běţných mateřských školách na okrese Děčín, prověřit schopnost diagnostické funkce těchto mateřských škol a dovednost jejich učitelek spočívající v umění posouzení individuálního rozvoje dítěte. 3.2 Popis výběrového vzorku a průběh průzkumu Výběrový vzorek prŧzkumu tvořilo 256 respondentek z 35 mateřských škol na okrese Děčín. V týdnu od 25. listopadu do 28. listopadu ředitelky mateřských škol lišících se kapacitou ţákŧ a následně počtem pedagogických pracovníkŧ zprostředkovaly vyplnění dotazníku. 3.3 Použité metody V praktické části bakalářské práce byl pouţit dotazník, šlo o metodu slouţící k hromadnému zjišťování informací týkajících se diagnostické funkce mateřských škol na okrese Děčín. Přednost dotazníku spočívala především v tom, ţe byl časově méně náročný a poskytl v poměrně krátkém čase od více osob současně mnoho údajŧ. Negativní stránkou dotazníkové metody byly některé nečitelné poznámky respondentek, špatné pochopení otázek a následně nesmyslné nebo nejasné odpovědi uváděné v předprŧzkumu. 36

37 3.4.1 Předprůzkum a jeho výsledky Výběrový vzorek Výběrový vzorek předprŧzkumu tvořilo 66 respondentek ze sedmi mateřských škol na okrese Děčín. V týdnu od 3. listopadu do 8. listopadu ředitelky mateřských škol lišících se kapacitou ţákŧ a následně počtem pedagogických pracovníkŧ zprostředkovaly vyplnění dotazníku. Stanovení předpokladů předprůzkumu: Předpoklad č.1 Lze předpokládat, ţe 70% dotazovaných mateřských škol zvládá diagnostickou funkci. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 7, 8, 12.) Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, ţe 70% učitelek mateřských škol umí posoudit individuální rozvoj dítěte. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 9, 12.) Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, ţe alespoň 80% dotazovaných učitelek mateřských škol vyuţívá přímého pozorování. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č.7, 9, 12.) Předpoklad č. 4 Lze předpokládat, ţe 80% učitelek mateřských škol dokáţe posoudit školní zralost dítěte na základě Jiráskova orientačního testu školní zralosti. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 10.) Předpoklad č. 5 Lze předpokládat, ţe 80% učitelek mateřských škol sleduje vývoj dítěte po celou dobu jeho docházky. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 9) 37

38 Vyhodnocení dotazníků předprůzkumu Položka č. 1 V mateřské škole pracuji jako: učitelka ředitelka učitel ředitel Graf č.1: Pracovní zařazení respondentek ředitelka vedoucí učitelka učitelka pedagogičtí pracovníci Položka č. 2 Délka mé pedagogické praxe je: do 1 roku 1 2 roky 3-5 let 5 10 let let let let 31 a více dŧchodce Tabulka č. 2: Délka pedagogické praxe Praxe v letech počet Do a více důchodce

39 Položka č. 3 Mé dosažené vzdělání je: SPgŠ Bc. Mgr. jiné! Graf č.2: Dosažené vzdělání respondentek SPgŠ Bc. Mgr. jiné 10 0 vzdělání Položka č. 4 Celková kapacita naší MŠ je: do 20 dětí; dětí ; dětí; dětí dětí; dětí; dětí; jiná: ; max. ţákŧ v 1 třídě je:. Tabulka č. 3: Kapacita mateřských škol Kapacita žáků Do jiná Počet MŠ Max. počet žáků ve třídě

40 Položka č. 5 Počet tříd naší MŠ je: MŠ 2 třídy; 3MŠ 3 třídy; 1MŠ 4 třídy; 2MŠ 8 tříd Položka č. 6 Naše MŠ má: věkově homogenní třídy věkově smíšené třídy Ve všech MŠ mají věkově smíšené třídy, ve dvou MŠ mají vţdy jednu věkově homogenní třídu. Položka č. 7 Při své práci užívám diagnostické metody: dotazník rozhor pozorování testy písemné nebo grafické zkoušky ústní zkoušky kazuistika analyzuji a hodnotím výsledky dětských činností analyzuji a hodnotím práci pedagoga Graf č. 3: Diagnostické metody dotazník rozhovor pozorování testy písemné nebo grafické zkoušky ústní zkoušky kazuistika dětské činnosti práce pedagoga 40

41 Položka č. 8 Nové poznatky v oblasti diagnostikování získávám: z kurzŧ hrazených zaměstnavatelem z literatury poskytnuté na pracovišti z literatury z internetu z jiných zdrojŧ:. Graf č. 4: Získávání poznatků v oblasti diagnostikování kurzy hrazené zaměstnavatelem literatura dostupná na pracovišti literatura internet jiné zdroje vlastní materiály, časopisy, zkušennosti kolegŧ, porady PP, poznatky ze studia VŠ Položka č. 9 K posouzení individuálního rozvoje dítěte používám následující metody: záměrné pozorování volné pozorování vývoj dítěte sleduji po celou dobu docházky studium dokumentace řízený rozhovor s dětmi řízený rozhovor s rodiči neřízený rozhovor s dětmi neřízený rozhovor s rodiči jiné. 41

42 Graf č.5: Posouzení individuálního rozvoje dítěte 6 postřehy kolegyň, rozbor grafických prací 18 jiné 32 neřízený rozhovor s rodiči 24 neřízený rozhovor s dětmi metody řízený rozhovor s rodiči řízený rozhovor s dětmi dokumentace vývoj volné pozorování záměrné pozorování Položka č. 10 V naší MŠ využíváme při diagnostikování po dohodě s odborníky tyto metody: (Jirásek) Orientační test školní zralosti Kresba postavy (Míka) Orientační test dynamické praxe (Švancarová, Kucharská)Test rizika poruch psaní a čtení (Lazarová) Prediktivní baterie čtení (Matějček, Ţlab) Zkouška laterality (Kondáš)Pozorovací schéma k posouzení školní zpŧsobilosti Jiné. Tabulka č. 4: Metody diagnostikování (Jirásek) Orientační test školní zralosti 37 Kresba postavy (Míka) Orientační test dynamické praxe 0 (Švancarová, Kucharská) Test rizika poruch psaní a čtení (Lazarová) Prediktivní baterie čtení 0 (Matějček, Žlab) Zkouška laterality (Kondáš)Pozorovací schéma k posouzení školní způsobilosti 0 Jiné: (Klenková) Diagnostika předškoláka, (Tomická) Logopedické zkoušky, (Strassmier) 260 cvičení pro děti ranného věku 5 42

43 Položka č. 11 K zaznamenávání diagnostických výsledků užíváme v na MŠ: Katalogové listy sešit záznamové archy záznamové karty portfolio jiné:. Tabulka č. 5: Zaznamenávání diagnostických výsledků. Katalogové listy Sešit Záznamové archy Záznamové karty Portfolio Jiné: logoped. karty Položka č. 12 Jaké metody používám pro posouzení následujících oblastí individuálního rozvoje dítěte: Rozvoje pohybových dovedností pozorování testy jiné: Osvojování návyků pozorování testy jiné: Zvyšování kvality poznávacích funkcí pozorování testy jiné: Rozvoje vědomostí pozorování testy jiné: Rozšiřování časové a prostorové orientace pozorování testy jiné: Rozvoj předčíselných představ pozorování testy jiné: Rozvoje sociálních dovedností pozorování testy jiné: Úrovně školní zralosti pozorování testy jiné:. Tabulka č. 6: Metody diagnostikování individuálního rozvoje dítěte pozorování testy jiné Rozvoje pohybových dovedností 58 3 Hry, pohyb. činnosti 9 Osvojování návyků Zvyšování kvality poznávacích fun Hry, pracovní listy, IVP, obrázky, rozhovor 16 Rozvoje vědomostí Hry, pracovní listy, IVP 17 Rozšiřování časové a prostorové orientace Hry, pracovní listy, IVP 14 Rozvoj předčíselných představ Grafické listy, IVP 14 Rozvoje sociálních dovedností IVP 11 Úrovně školní zralosti Hry, pomůcky 9 43

44 Položka č. 13 Proces diagnostikování mi stěžuje: počet ţákŧ podmínky ve třídě rodiče nedostupnost informací z této oblasti ekonomické hledisko naší MŠ jiné: Tabulka č. 7: Proces diagnostikování Počet žáků Podmínky ve třídě rodiče Nedostupnost informací Ekonomické hledisko Jiné: nic, nedostatek času Položka č. 14 Opatření, která by usnadnila moji práci: sníţení počtu ţákŧ ve třídách sebevzdělávání navýšení rozpočtu naší MŠ technika jiné: Tabulka č. 8: Opatření k usnadnění práce snížení počtu sebevzdělávání navýšení technika jiné žáků ve třídách rozpočtu naší MŠ asistent Výsledky předprůzkumu Poloţkou č. 7, 8 a 12 bylo zjištěno, ţe 100% mateřských škol zvládá diagnostickou funkci. První předpoklad se potvrdil. Druhý předpoklad byl splněn, 90% učitelek mateřských škol umí posoudit individuální rozvoj dítěte. 58 učitelek z dotazovaných mateřských škol vyuţívá přímého pozorování, coţ je 87% respondentek. Třetí předpoklad se potvrdil. 44

45 Čtvrtý předpoklad nebyl splněn, pouze 37 respondentek uvedlo, ţe posuzuje školní zralost na základě Jiráskova orientačního testu školní zralosti, coţ je 56% z celkového počtu dotazovaných učitelek. Na základě rozhovoru s ředitelkami, bylo zjištěno, ţe učitelky pouţívají pouze část Jiráskova orientačního testu a tou je Kresba postavy. 29 učitelek z dotazovaných mateřských škol sleduje vývoj dítěte po celou dobu jeho docházky, to je 44% z celkového počtu respondentek. Pátý předpoklad se nepotvrdil. Výsledky předprŧzkumu vedly k úpravě poloţky č. 10 doplněním metod, které respondentky doplnily a vynecháním metod, které neuváděly nebo s nimi pracují pouze odborníci. Výsledky předprŧzkumu vedly k malým úpravám formulací stanovených předpokladŧ. 3.5 Stanovení předpokladů Předpoklad č. 1 Lze předpokládat, ţe 70% dotazovaných mateřských škol zvládá diagnostickou funkci. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 7, 8, 12, 12.) Předpoklad č. 2 Lze předpokládat, ţe 70% učitelek mateřských škol umí posoudit individuální rozvoj dítěte. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 9, 12.) Předpoklad č. 3 Lze předpokládat, ţe alespoň 80% dotazovaných učitelek mateřských škol vyuţívá přímého pozorování. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č.7, 9, 12.) Předpoklad č. 4 Lze předpokládat, ţe alespoň 80% učitelek mateřských škol dokáţe posoudit školní zralost dítěte na základě Kresby postavy. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 10.) 45

46 Předpoklad č. 5 Lze předpokládat, ţe 80% učitelek mateřských škol sleduje vývoj dítěte po celou dobu jeho docházky. (ověřeno pomocí dotazníku poloţkou č. 9) 3.6 Výsledky a jejich interpretace Vyhodnocení dotazníků průzkumu Položka č. 1 V mateřské škole pracuji jako: učitelka ředitelka učitel ředitel Graf č.6: Pracovní zařazení respondentek pedagogičtí pracovníci ředitelka vedoucí učitelka učitelka Položka č. 2 Délka mé pedagogické praxe je: do 1 roku 1 2 roky 3-5 let 5 10 let let let let 31 a více dŧchodce Tabulka č. 9: Délka pedagogické praxe Praxe v letech počet Do a více důchodce

47 Položka č. 3 Mé dosažené vzdělání je: SPgŠ Bc. Mgr. jiné! Graf č.7: Dosažené vzdělání respondentek SPgŠ Bc. Mgr. jiné 50 0 vzdělání Položka č. 4 Celková kapacita naší MŠ je: do 20 dětí; dětí ; dětí; dětí dětí; dětí; dětí; jiná: ; max. ţákŧ v 1 třídě je:. Tabulka č. 10: Kapacita mateřských škol Kapacita žáků Do jiná Počet MŠ Max. počet žáků ve třídě

48 Položka č. 5 Počet tříd naší MŠ je: MŠ 1 třída; 5 MŠ 2 třídy; 15MŠ 3 třídy; 10MŠ 4 třídy; 3MŠ 8 tříd Položka č. 6 Naše MŠ má: věkově homogenní třídy věkově smíšené třídy Ve dvaceti MŠ mají věkově smíšené třídy, ve dvanácti MŠ mají vţdy jednu věkově homogenní třídu spolu se smíšenými třídami a ve třech mají pouze homogenní třídy. Položka č. 7 Při své práci užívám diagnostické metody: dotazník rozhor pozorování testy písemné nebo grafické zkoušky ústní zkoušky kazuistika analyzuji a hodnotím výsledky dětských činností analyzuji a hodnotím práci pedagoga Graf č. 8: Diagnostické metody dotazník rozhovor pozorování testy písemné nebo grafické zkoušky ústní zkoušky kazuistika dětské činnosti práce pedagoga 48

49 Položka č. 8 Nové poznatky v oblasti diagnostikování získávám: z kurzŧ hrazených zaměstnavatelem z literatury poskytnuté na pracovišti z literatury z internetu z jiných zdrojŧ:. Graf č. 9: Získávání poznatků v oblasti diagnostikování kurzy hrazené zaměstnavatelem literatura dostupná na pracovišti literatura internet jiné zdroje vlastní materiály, časopisy, zkušennosti kolegŧ, porady PP, poznatky ze studia VŠ Položka č. 9 K posouzení individuálního rozvoje dítěte používám následující metody: záměrné pozorování volné pozorování vývoj dítěte sleduji po celou dobu docházky studium dokumentace řízený rozhovor s dětmi řízený rozhovor s rodiči neřízený rozhovor s dětmi neřízený rozhovor s rodiči jiné. 49

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov

Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy. Vzorový návrh. Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán pro Mateřské školy Vzorový návrh Fotografie oceněné Férové školy ZŠ a MŠ Svitavy-Lačnov Individuální vzdělávací plán Škola Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Proč? Na co

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE SON - R (P. J. Tellegen, J. A. Laros, D. Heider, Testcentrum) Věkové určení: 2;5 7 let Čas potřebný k administraci: 50 60 minut Aktuálnost nástroje: Popis testu: Je to

Více

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic

Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030, Praha 6 Řepy tel.235314514 Školní rok: 2012/2013 Název projektu: Polytechnická výchova zařazování kreativních technických hraček a stavebnic Cíl projektu:

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště OSTRAVA Inspekční zpráva Speciální školy při Městské nemocnici Ostrava - Fifejdy, Ostrava - Poruba, Ukrajinská 19 Ukrajinská 19/1535, 708 00 Ostrava-Poruba Identifikátor

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost

MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514. Projekt: Předmatematická gramotnost MŠ Laudova se speciálními třídami, Laudova 1030/3, 16300 Praha 6 Řepy, tel.235314514 Projekt: Předmatematická gramotnost 1. Obecná východiska Rozvoj předmatematické gramotnosti je důležitý pro všestranný

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán I. Vyplní škola: Škola Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení Datum narození Třída Bydliště Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech, důvody

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8

Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 Ukázka charakteristiky předmětu Český jazyk z pracovní verze ŠVP Základní školy logopedické, Praha 8 ČESKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávání v předmětu Český jazyk směřuje k: vnímání,

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8 května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost- sociálně výchovná

Více

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu:

Název materiálu: Školní zralost Autor materiálu: Mgr. Veronika Plecerová Datum vytvoření: 13. 05. 2013 Zařazení materiálu: Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ. 1. 07/1. 5. 00/34. 0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK

METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VERZE: 25/04/2014 KOMPLEXNÍ METODICKÁ POMŮCKA PRO PŘEDŠKOLNÍ VĚK VŠECHNO, CO MÁ DÍTĚ UMĚT A ZNÁT PŘED NÁSTUPEM DO ŠKOLY PŘEHLEDNĚ A NA JEDNOM MÍSTĚ KLOKANŮV KUFR MOHOU

Více

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková

Metody práce s dětmi předškolního věku. Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková Metody práce s dětmi předškolního věku Mgr. Květa Šejnohová Mgr. Veronika Křížková kdo jsme s kým pracujeme NK Pavlač Práce s dětmi předškolního věku Zdůvodnění práce s předškoláky: neefektivní trávení

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Psychologická diagnostika

Psychologická diagnostika Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologická diagnostika NMgr. obor Psychologie 1 a Cíle, metody a činnosti psychologické diagnostiky.

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení

Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Zavádění nových diagnostických nástrojů do škol a školských zařízení Realizace: Zlínský kraj Celkový plánovaný počet zapojených žáků: 10.000 KONKRETIZACE NABÍDKY VYTVOŘENÍ, APLIKACE A VYHODNOCENÍ KOMPLEXNÍ

Více

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů

ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ. Název balíčku. Jméno autora/autorů ZVYŠOVÁNÍODBORNÝCH KOMPETENCÍAKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉUNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Název balíčku Jméno autora/autorů Mgr. Alexandra Tomášová Raškovice, březen 2013 Ostravská

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

3 Pedagogická diagnostika

3 Pedagogická diagnostika 3 Pedagogická diagnostika Pedagogická diagnostika je speciální pedagogická disciplína, která se zabývá objektivním zjišťováním, posuzováním a hodnocením vnitřních a vnějších podmínek i průběhu a výsledků

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY

ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY ORGANIZAČNÍ FORMY VÝUKY Pod tímto pojmem se rozumí uspořádání výuky, tj. organizace činnosti učitele i žáků při vyučování. Každá z organizačních forem vytváří vztahy mezi žákem, vyučujícím, obsahem a prostředky

Více

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS

SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA. Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody sociální práce 1RPN-KS SOCIÁLNÍ ANAMNÉZA Mgr. Jana Zierhutová ANAMNÉZA Vzpomínání si, uvědomování si Anamnestický rozhovor jako součást diagnostického přístupu Záznam důležitých anamnestických údajů již při prvním kontaktu s

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta katedra pedagogiky Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro kombinované bakalářské studium VYCHOVATELSTVÍ (7505R008) Státní závěrečná zkouška v oboru vychovatelství

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Projekt: číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Digitální učební materiál Digitální učební materiály ve škole, registrační Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání)

ZRAKOVÁ PERCEPCE. (zrakové vnímání) ZRAKOVÁ PERCEPCE (zrakové vnímání) 1. Vývoj zrakového vnímání a jeho vliv na nácvik čtení a psaní Zrakové vnímání se vyvíjí od narození dítěte. Nejdříve jsou vnímány světlo a tma, později obrysy předmětů.

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika

Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika Výběr z nových knih 11/2012 pedagogika 1. Český jazyk : [pro studující učitelství 1. stupně základní školy] / I. Kolářová... [et al.] -- Vyd. 1. Praha : Grada, 2012 -- 296 s. -- čeština. ISBN 978-80-247-3358-6

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více