Grant Thornton Czech Republic News duben 2012

Transkript

1 Grant Thornton Czech Republic News duben 2012 Obsah Vybrané části novely zákoníku práce náhrady Odpis pohledávek 2011 a 2012 Novela zákona DPH 2012 zvláštní režim ve stavebnictví 92e Aplikace DPH a některých právních instrumentů Novela Zákona o DPH 2013 Důkazní břemeno ceny obvyklé Mezinárodní pronájem pracovní síly a vznik stálé provozovny Specializovaný finanční úřad Delegace místí příslušnosti vs. přeregistrace Přistoupení Chorvatska a Turecka k úmluvám EU-ESVO Nový způsob vykazování údajů pro Intrastat, změny celního sazebníku Jak se české banky připravují na BASEL III Daňový kalendář duben/květen 2012

2 Daň z příjmů Vybrané části novely zákoníku práce náhrady Novelizované znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, přináší kromě jiného změny v pravidlech pro stanovování stravného při služebních cestách a upřesnění výkladu některých částí. Tuzemské stravné Zaměstnancům při tuzemských pracovních cestách přísluší nárok na náhradu stravného ve výši: 1) Kč při pracovní cestě v trvání 5-12 hodin, 2) Kč při pracovní cestě v trvání hodin a 3) Kč při pracovní cestě delší než 18 hodin s tím, že zaměstnavatel může svému zaměstnanci poskytnout náhradu stravného i ve vyšší částce, ale náhrada přesahující uvedené rozmezí bude zaměstnanci přidaněna v rámci mzdy a zahrnuta do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Jestliže není výše nároku na náhradu stravného sjednána, přísluší zaměstnanci náhrada stravného ve výši dolní hranice sazby. Dobu strávenou na tuzemské služební cestě spadajících do dvou po sobě následujících dnů je i nadále možné pro účely stanovení výše tuzemského stravného sčítat. Od však tento postup nemůže být použit u služebních cest, které mají tuzemskou i zahraniční část, kdy se každý den bude posuzovat samostatně. Tuzemské stravné se stanovuje pro každou služební cestu zvlášť, zatímco zahraniční stravné za dobu strávenou mimo Českou republiku celkem. Nově je u tuzemského stravného povinnost snížit zaměstnanci stravné za každé zaměstnavatelem bezplatně poskytnuté jídlo: 1) až o 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5-12 hodin, 2) až o 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta hodin, a nebo 3) až o 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta více než 18 hodin. Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost krátit stravné v případě bezplatného poskytnutí jídla až o zákonem stanovenou výši. Zůstává zde tedy prostor pro stanovení vlastního procenta pro krácení. 2

3 Daňové důsledky krácení nároku na stravné Zaměstnavatel Jestliže bude zaměstnanci zaměstnavatelem bezplatně poskytnuto během služební cesty jídlo a bude-li nárok krácen alespoň ve výši 1 %, lze považovat náhrady stravného za daňově uznatelný náklad. V případě, že ke krácení nároku na náhradu stravného nedojde, bude zmíněných 70 %, 35 % nebo 25 % daňově neuznatelným nákladem. Zaměstnanec U zaměstnance bude vše přesahující zákonem stanovený limit považováno za zdanitelný příjem a příjem vstupující do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Tedy, využije-li zaměstnavatel možnost krácení v nižší míře, než je maximum stanovené zákoníkem práce (70 %, 35 % nebo 25 %), bude rozdíl mezi zákonem stanovenou a skutečnou srážkou zaměstnanci přidaněn v rámci mzdy a zároveň zahrnut do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Zahraniční stravné Zaměstnancům při zahraniční pracovní cestě přísluší stravné ve výši: 1) základní sazby stanovené vyhláškou č. 379/2011 Sb., trvá-li služební cesta více než 18 hodin, 2) 2/3 základní sazby, trvá-li služební cesta hodin, 3) 1/3 základní sazby, trvá-li služební cesta 5-12 hodin a zaměstnanci kromě nároku na zahraniční stravné vznikl nárok i na tuzemské stravné, a nebo 4) 1/3 základní sazby, trvá-li služební cesta 1-12 hodin a zaměstnanci kromě nároku na zahraniční stravné nevznikl nárok na tuzemské stravné. Bod 3 bude využit např. v situaci, kdy zaměstnanec jede na služební cestu do Rakouska. Cesta z Plzně na hranice bude trvat 3,5 hodiny, zpáteční cesta z hraničního přechodu do Plzně bude trvat 3 hodiny. Stráví-li zaměstnanec při takové služební cestě v Rakousku více než 5 hodin, náleží mu kromě nároku na tuzemské stravné i nárok na zahraniční stravné ve výši 1/3 základní sazby zahraničního stravného. Bod 4 se uplatní, jestliže pojede na stejnou služební cestu zaměstnanec z Brna, cesta mu bude na hranice trvat 1 hodinu a cesta zpět z hraničního přechodu do Brna bude trvat také 1 hodinu. V tomto případě zaměstnanci nevzniká nárok na tuzemské stravné a - bude-li v Rakousku déle než 1 hodinu - přísluší mu nárok na zahraniční stravné ve výši 1/3 základní sazby zahraničního stravného. Nevznikne-li zaměstnanci nárok na zahraniční stravné, je možné dobu strávenou v zahraničí přičíst k době rozhodné pro stanovení tuzemského stravného. 3

4 Nově je u zahraničního stravného (stejně jako u tuzemského stravného) povinnost snížit zaměstnanci stravné za každé zaměstnavatelem bezplatně poskytnuté jídlo: 1) až o 70 % u stravného ve výši 1/3 základní sazby, 2) až o 35 % u stravného ve výši 2/3 základní sazby a 3) až o 25 % u stravného ve výši základní sazby. Stejně tak jako u náhrad stravného při tuzemských pracovních cestách je i zde stanovena povinnost krátit až o zákonem stanovenou výši. Není-li výše krácení sjednána, krátí se v maximální výši. Daňové důsledky plynoucí z rozhodnutí o výši krácení jsou shodné se situací uvedenou výše u tuzemského stravného. Kapesné Kapesné pro zaměstnance je považováno za osvobozený příjem, jestliže je poskytnuto maximálně ve výši 40 % zahraničního stravného. Při stanovení této částky je nutné vycházet ze základní sazby zahraničního stravného. Ing. Vendula Tunklová E vendula.tunklova@cz.gt.com Je-li zaměstnanci poskytnuto kapesné ve vyšší částce, nežli je stanoveno zákoníkem práce, jedná se o zdanitelný příjem zaměstnance, který bude vstupovat i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Náhrada za použití soukromého vozidla Základní náhrady za použití soukromého vozidla při pracovní cestě se nemění, zůstává 3,70 Kč/km (motorka, tříkolka 1,00 Kč/km). Náhrada za spotřebované pohonné hmoty Náhrada za spotřebované pohonné hmoty (jestliže zaměstnance neprokáže nákup PHM dokladem o nákupu): B95 B98 Nafta 34,90 Kč 36,80 Kč 34,70 Kč Na závěr několik upřesnění pravidelné pracoviště nesmí být stanoveno ve větší šíři nežli jedna obec při použití letadla pro služební cestu se dobou přechodu přes hranice České republiky rozumí odlet/přílet z České republiky dočasně přiděleným zaměstnancům přísluší stravné vyplácí je původní zaměstnavatel 4

5 Odpis pohledávek 2011 a 2012 Pravidla pro odpis pohledávek zaznamenala v letech jisté změny, ke kterým je nutné přihlížet při přípravě daňového přiznání k daním z příjmů. Pro zdaňovací období započatá do roku 2010 byl možný odpis pouze pohledávek, ke kterým lze tvořit zákonné opravné položky dle zákona č. 593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (dále jen ZoR ). Novela zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen ZDP ), platná v roce 2011, přinesla jedinečnou příležitost daňově odepsat i pohledávky, ke kterým nelze tvořit opravné položky dle ZoR. Konkrétní změna se týká 24 odst. 2 písm. y) ZDP, ze kterého byla vyňata jedna ze zákonných podmínek pro odpis pohledávek, a to že k dané pohledávce lze současně uplatňovat opravné položky. Pro odpis pohledávky v roce 2011 tedy stačí splnění zákonných podmínek, že: o pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno do výnosů, zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen, nejedná se o pohledávku nabytou bezúplatně, pohledávka nevznikla mezi spojenými osobami a zároveň je to pohledávka za dlužníkem: u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku, a pohledávka byla řádně přihlášena, který je v úpadku nebo mu úpadek hrozí, který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena vymáháním na dědicích dlužníka, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a na jehož majetek je uplatňována dražba nebo exekuce. Při přímém odpisu pohledávky není rozhodující, zda se jedná o promlčenou či nepromlčenou pohledávku, ale je důležité prokázat, že se jedná o právně a hodnotově nespornou pohledávku. V roce 2012 dochází ke zpřísnění podmínek, bude tedy opět možné daňově odepsat pouze pohledávky, ke kterým lze tvořit zákonné opravné položky dle ZoR. Výjimkou jsou pouze pohledávky, od jejichž splatnosti uplynulo méně než 6 měsíců nebo pohledávky se jmenovitou hodnotou vyšší než ,- Kč v případě nezahájení rozhodčího, soudního nebo správního řízení. 5

6 Tyto dva druhy pohledávek lze daňově odepsat v roce 2012 i přesto, že k nim nebyly tvořeny opravné položky dle ZoR (samozřejmě při splnění ostatních zákonných podmínek pro odpis pohledávky). Vzhledem k výše uvedenému doporučujeme při přípravě přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započaté v roce 2011 pečlivé zhodnocení možnosti odpisu existujících pohledávek. Ing. Vendula Tunklová E vendula.tunklova@cz.gt.com DPH Novela zákona o DPH 2012 zvláštní režim ve stavebnictví 92e Ustanovení 92e zákona o DPH, které upravuje přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví, je platné od 1. dubna 2011, avšak jeho účinnost byla odložena na počátek roku Nový způsob uplatňování DPH ve stavebnictví má zabránit daňovým únikům. Podstatou zvláštního režimu ve stavebnictví je přenesení povinnosti přiznat daň na výstupu z dodavatele služby na jejího odběratele. V minulosti v oblasti stavebnictví velmi často docházelo k situacím, kdy dodavatel neodvedl DPH na výstupu, ale na druhé straně odběratel uplatnil nárok na odpočet. Stát tak přicházel o velké finanční prostředky. Aby k těmto situacím již nedocházelo, rozhodlo se ministerstvo financí pro aplikaci zvláštního režimu zdanění pro poskytování služeb ve stavebnictví. Jsou to služby odpovídající číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA (sekce F) platného od 1. ledna Dle informací GFŘ se zvláštní režim použije i na dodání zboží s instalací. Zvláštní režim zdanění bude aplikován v případě, kdy jsou na straně dodavatele i odběratele služby osoby povinné k dani a současně plátci DPH. Zvláštní režim se nepoužije v situaci, kdy dodavatelem je plátce DPH a odběratelem je osoba povinná k dani neplátce nebo fyzická osoba - konečný spotřebitel. Zvláštní režim se vztahuje na stavební práce, které jsou uvedeny v Klasifikaci produkce (CZ-CPA) uveřejněné ve Sbírce zákonů. 6

7 Také může nastat situace, kdy odběratelem služby je fyzická osoba povinná k dani - plátce DPH, ale nakoupí službu ve stavebnictví jako soukromá osoba, pro soukromé použití, nikoliv pro ekonomickou činnost. V takovém případě se také režim přenesení daňové povinnosti nepoužije. Dále se v případech, kdy dochází ke kolizi přenesení daňové povinnosti a intrakomunitárního plnění, dle vyjádření GFŘ použije režim přenesení daňové povinnosti, jelikož se jedná o speciální úpravu oproti běžnému mechanismu a ta má jako taková přednost před režimy intrakomunitárních plnění. Není-li dodavatel schopen určit, k jakému účelu odběratel přijaté plnění využije nebo v jaké roli v dané transakci odběratel vystupuje (v případě fyzické osoby), GFŘ uvádí, že dodavatel vychází ze stavu, který je deklarován k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění. Podobně se postupuje i při poskytování stavebních služeb subjektům vykonávajícím veřejnou správu nebo neziskovým organizacím - plátcům DPH, které vykonávají i vedlejší ekonomickou činnost. Pokud jsou stavební práce odběratelem využity jak k ekonomické, tak i k neekonomické činnosti, měl by být zvláštní režim uplatněn. Dodavatel je povinen vystavit daňový doklad dle pravidel zákona o DPH, s tím rozdílem oproti běžnému zdanitelnému plnění, že při použití zvláštního režimu ve stavebnictví na doklad neuvede výši daně. Místo daně uvede na doklad poznámku, že bylo poskytnuto plnění podléhající zvláštnímu režimu podle 92e. Odběratel na doklad doplní daňovou sazbu a hodnotu vypočtené daně a ve svém daňovém přiznání uvede částku DPH a uplatní také odpočet daně na vstupu. Odběratel i dodavatel mají povinnost uvést uskutečněné plnění do evidence DPH, kterou v elektronické podobě podávají současně s daňovým přiznáním na finanční úřad. Ing. Jitka Patschová E jitka.patschova@cz.gt.com 7

8 Aplikace DPH u některých právních instrumentů V nedávné době byl uzavřen zajímavý Koordinační výbor týkající se aplikace DPH u některých právních instrumentů. Jeho obsahem je specifikace instrumentů, které jsou definovány v občanském a obchodním právu, pro které však zákon o DPH neobsahuje žádnou speciální úpravu. Jedná se o a) náhradu škody b) smluvní pokutu c) úrok z prodlení d) poplatek z prodlení e) odstupné Koordinační výbor podává pro jednotlivé případy návrh jejich výkladu. Pro všechny tyto instrumenty je v tomto výkladu společné, že se v jejich případě nejedná o úplatu za plnění, které by bylo předmětem DPH. Při hodnocení, zda výše uvedené instrumenty jsou, či nejsou úhradou za plnění, je však samozřejmě zapotřebí vycházet ze skutečné povahy právního úkonu. Vždy je lépe prověřit, zda pojmy užívané smluvními stranami skutečně odpovídají institutům soukromého práva používaným k zajištění plnění smluvních závazků. Generální finanční ředitelství s tímto závěrem vyjádřilo souhlas za podmínky, že tyto instrumenty mají charakter sankce či odškodnění a je jednoznačné, že je nelze kvalifikovat jako úplatu za zdanitelné plnění Ing. Ondřej Štědrý E ondrej.stedry@cz.gt.com 8

9 Novela Zákona o DPH 2013 Ministerstvo financí předložilo 5. března 2012 do vnějšího připomínkového řízení návrh novely zákona o DPH. Důvodem pro předložení je implementace evropské legislativy Směrnice o fakturaci 2010/45/EU a prováděcího nařízení 282/2011/EU a zavedení dalších úprav, zejména v reakci na připomínky odborné veřejnosti. Hlavní body novely: umožnění volby převodu nemovitostí po zákonem stanovené lhůtě jako zdanitelného plnění se současným prodloužením této lhůty ze tří na pět let zrovnoprávnění daňových dokladů v elektronické a listinné podobě úprava pravidel pro určení místa plnění při poskytnutí nájmu dopravního prostředku změny v oblasti registrace zavedení institutu identifikovaných osob (přiznávají daň jen u intrakomunitárních transakcí) zavedení zkušební doby pro nové plátce povinná elektronická podání zavedení závazného posouzení použití režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží uvedeného ve stávající příloze č. 5 Účinnost novely se navrhuje od 1. ledna 2013, s výjimkou části čtvrté, která by měla nabýt účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa. Ing. Gabriela Magsumová E gabriela.magsumova@cz.gt.com 9

10 EU, mezinárodní zdanění, transferpricing Transfer pricing - Důkazní břemeno Nejvyšší správní soud publikoval v loňském roce zajímaný rozsudek, ve kterém se věnoval podmínkám, za kterých daňový subjekt prokazuje dodržení pravidla o ceně obvyklé ( 23 odst. 7 ZDP). V rozsudku č. j. 7 Afs 74/ , kterým zrušil rozsudek předchozího soudu, podrobněji vymezil, jak má správce daně postupovat, pokud chce doměřit daňovému subjektu daň z transakcí realizovaných se spřízněnými subjekty. Soud také potvrdil, že důkazní břemeno je v prvním kroku na správci daně, teprve v okamžiku zjištění rozdílu se převaluje na daňový subjekt, který však musí k předložení důkazů dostat věcný i časový prostor. Správce daně musí dle dikce rozsudku v první řadě prokázat, že se jedná o spojené osoby. Dále je na správci daně, aby prokázal, že se ceny sjednané mezi těmito osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek. Znamená to tedy, že správce daně musí zjistit jednak cenu sjednanou a jednak cenu referenční, aby mohl provést srovnání. Nutnou, nikoliv však postačující podmínkou úpravy základu daně je, že rozdíl mezi cenami existuje. Správce daně tedy ve vztahu k tomuto rozdílu nese břemeno tvrzení i břemeno důkazní, a to ve vztahu ke všem rozhodným aspektům (shodná komodita, shodné podmínky, atd.). Referenční ceny může správce daně určit porovnáním skutečně dosažených cen shodné nebo podobné komodity mezi reálně existujícími nezávislými subjekty. Pokud neexistují, nebo data nejsou dostupná, může pro určení referenční ceny použít hypotetický odhad, opřený o logickou a racionální úvahu a ekonomickou zkušenost. Referenční cena je v podstatě simulace ceny vytvořená na základě úvahy, jakou cenu by za situace shodné se situací spojených osob tyto osoby sjednaly. Soud rovněž konstatuje, že v případě, že se projeví ohledně rozhodných skutkových aspektů nejasnosti, musí správce daně vycházet z takových skutkových závěrů, které jsou pro daňový subjekt nejvýhodnější. Zjištění referenční ceny skutečné se děje zpravidla formou zjištění určitého intervalu. Správce daně musí vyjít z té ceny v rámci zjištěného intervalu, která je pro daňový subjekt nejvýhodnější. I když má správce daně za prokázané, že smluvní strany si sjednaly cenu lišící se od ceny referenční, neznamená to, že může bez dalšího provést úpravu základu daně. 10

11 Ten, komu má být základ daně upraven totiž musí dostat dostatečný časový i věcný prostor, aby mohl zjištěný rozdíl uspokojivě vysvětlit. Teprve v tomto okamžiku nese daňový subjekt břemeno tvrzení i břemeno důkazní, na rozdíl od ostatních podmínek pro úpravu základu daně dle pravidla o ceně obvyklé. Daňový subjekt tedy musí tvrdit a prokázat zvláštní a obvyklým poměrům na trhu se vymykající, a přitom ekonomicky racionální, důvody, pro které byla cena mezi ním a spojenou osobou sjednána odlišně od ceny referenční. Unese-li daňový subjekt toto břemeno, úprava základu daně nepřipadá v úvahu. Všem našim klientům zpravidla doporučujeme, být na dokazování dodržení pravidla o ceně obvyklé připraven a předložit správci daně dokumentaci, nejlépe připravenou dle směrnic OECD. Zejména u daňových subjektů, které splňují podmínky pro určení místní příslušnosti ke Specializovanému finančnímu úřadu, lze očekávat daňové kontroly prováděné vysoce specializovanými odborníky na oblast transferových cen. Ing. Gabriela Magsumová E gabriela.magsumova@cz.gt.com Mezinárodní pronájem pracovní síly a vznik stálé provozovny Komora daňových poradců projednala v Koordinačním výboru dne se zástupci GFŘ příspěvek, v němž navrhovala řešení některých nejasností panujících v oblasti mezinárodního pronájmu pracovní síly a vzniku stálé provozovny. Předmětem předkládaných návrhů bylo vymezit, kdy a za jakých podmínek může vzniknout poskytovateli pracovní síly (zahraničnímu formálněprávnímu zaměstnavateli) na území ČR stálá provozovna z pohledu 22 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ( ZDP ). Ze společného závěru vyplývá, že při posuzování možnosti vzniku stálé provozovny zahraniční agentury práce je potřeba brát v úvahu, že institut ekonomického zaměstnavatele ( 6 odst. 2 ZDP) řeší pouze zdanění příjmů ze závislé činnosti. Vlastní činnost pronajatého zaměstnance nezakládá vznik stálé provozovny na základě mezinárodního pronájmu pracovní síly. Naplnění podmínek pro vznik stálé provozovny je potřeba posuzovat v souvislosti se skutečnou činností a souvisejícími příjmy zahraničního zaměstnavatele na území ČR. 11

12 Příspěvek se dále zabývá jednotlivými variantami: poskytování služby versus mezinárodní pronájem pracovní síly zahraniční zaměstnavatel má/nemá licenci agentury práce zahraniční zaměstnavatel registroval/neregistroval v ČR organizační složku zahraniční zaměstnavatel má/nemá v ČR trvalé místo k podnikání Obecně lze říci, že pouhý mezinárodní pronájem pracovní síly bez trvalého místa podnikání zahraničního zaměstnavatele nedává vzniknout ani službové stálé provozovně, neboť služba je konzumována již uzavřením dohody o pronájmu zaměstnance. Zdroj: Zápisy z jednání. Česká daňová správa [online] [cit ]. Dostupné na: KDP_22_2_2012.pd Bc. Anna Šatrová E anna.satrova@cz.gt.com Správa daní Specializovaný finanční úřad (SFÚ) Od byla soustava územních finančních orgánů rozšířena o Specializovaný finanční úřad. Jde o úřad s celostátní působností, který je příslušný pro tzv. vybrané subjekty: banky, spořitelní a úvěrní družstva, pojišťovny, zajišťovny právnické subjekty založené za účelem podnikání s obratem vyšším než 2 mld. CZK/zdaňovací období členové skupiny podle zákona o DPH, jestliže jeden z členů skupiny je výše uvedeným subjektem SFÚ je správcem všech daní pro vybrané subjekty s výjimkou daní majetkových (daň z nemovitosti, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí). Všechny vybrané subjekty, jejichž správcem daně se stane SFÚ, obdrží od Generálního finančního ředitelství s dostatečným předstihem dopis s oznámením o změně. 12

13 Sídlo SFÚ je v Praze, současně bylo také zřízeno šest jeho územních pracovišť v Plzni, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Na všech těchto pracovištích může subjekt činit podání a nahlížet do spisu v elektronické podobě. Do spisu v papírové podobě je možné nahlížet pouze v místě, kde je spis fyzicky uložen. Místo uložení papírové podoby spisu je subjektům oznamováno spolu s rozhodnutím o změně místní příslušnosti. Odvolacím orgánem proti rozhodnutím SFÚ je Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu. Důvodem vzniku SFÚ je snaha státní správy věnovat velkým a specifickým subjektům při správě daní zvláštní pozornost s ohledem na odvětví, ve kterém vybrané subjekty působí. Cílem je, aby správu daní prováděli specialisté na fungování konkrétního odvětví. Kromě tohoto cíle by se ale v zásadě SFÚ neměl svou činností a svými úkony lišit od běžných finančních úřadů. Pro bližší informace o SFÚ můžete navštívit internetové stránky České daňové správy věnované nejčastějším dotazům: Ing. Olga Krnáčová E olga.krnacova@cz.gt.com Delegace místní příslušnosti vs. přeregistrace Dne 23. ledna 2012 zveřejnilo GFŘ na svých webových stránkách stanovisko k aplikaci 18 odst. 2 daňového řádu, ve kterém se zabývá procesním postupem v případě změny okolností, za kterých bylo rozhodnuto o delegaci výkonu správy daní na jiného správce daně. Zatímco o delegaci rozhoduje správce daně, pokud dojde k názoru, že je to účelné nebo jsou pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, k přeregistraci dochází pouze při naplnění kritérií 13 daňového řádu (místo pobytu u fyzických osob nebo sídlo u osob právnických). Proti rozhodnutí o delegaci, o zrušení, změně nebo potvrzení delegace lze podat odvolání, které má odkladný účinek. Ing. Jitka Patschová E jitka.patschova@cz.gt.com 13

14 Ostatní daňové a právní novinky Přistoupení Chorvatska a Turecka k úmluvám EU-ESVO EU, jako jedna ze smluvních stran úmluv, souhlasila s návrhem smíšeného výboru, aby Chorvatsko a Turecko přistoupily k Úmluvám EU- ESVO z roku 1987 o společném tranzitním režimu a o zjednodušení formalit ve zbožovém styku. Obě země by se měly připojit k úmluvám 1. července 2012, čímž dojde k rozšíření společného tranzitního režimu. Praktickým dopadem rozšíření bude zjednodušení mezinárodního obchodu s těmito zeměmi a následně i nárůst objemu výměny zboží. Ing. Jitka Mrázová E jitka.mrazova@cz.gt.com Nový způsob vykazování údajů pro Intrastat, změny celního sazebníku Od došlo ke změnám vykazování údajů pro Intrastat. Byla zrušena možnost podávat Intrastat elektronicky přes Portál veřejné správy. Uživatelé, využívající tento způsob vykazování údajů o pohybu zboží mezi členskými státy EU, musí od roku 2012 zvolit nový způsob, a to buď webovou aplikaci InstatOnline, nebo aplikaci InstatDesk, která nahradila program IDES. Data bude tedy možno nově odesílat pouze přes aplikace poskytované celní správou. Aplikace IDES bude nadále zpřístupněná po dobu 6 měsíců od jejího zrušení (do ),a to pouze pro provádění oprav v již odeslaných souborech dat vešly také v platnost podstatné změny celního sazebníku. Tyto změny reflektují vývoj mezinárodního obchodu a používané nové technologie. Cílem změny kombinované nomenklatury je také její zjednodušení, některé výrobky byly proto seskupeny pod jedním číslem. Naopak byly přidány kódy pro zboží, u kterých vzrostl jejich podíl na mezinárodním obchodu. Ing. Jitka Mrázová E jitka.mrazova@cz.gt.com 14

15 Jak se české banky připravují na BASEL III V současné době vzniká detailní podoba regulace BASEL III. Její první zpřísněné požadavky na kategorizaci kvality aktiv vstoupí v platnost již za méně než 18 měsíců. Společnost Grant Thornton Advisory se ve svém průzkumu zeptala více než 150 odborníků z finančního světa na to, jak se na BASEL III připravuje české bankovnictví. BASEL III stručně řečeno znamená, že banky budou muset posílit své kapitálové vybavení, a to nejen z hlediska kvantity, ale také z hlediska kvality. Regulace navíc počítá se zavedením nových ukazatelů pákového poměru, likvidity a čistého stabilního financování. BASEL III se tedy dotýká regulace BASEL II nejen v oblasti bankovního kapitálu a povinností spojených s likviditou, ale dotýká se i interních opatření a procesů, které bude při přípravách třeba zavést podle definovaného časového rámce. České banky navzdory dlouhému implementačnímu období podle všeho výzvy, kterým budou čelit, pochopily a začaly připravovat a plánovat strategickou a technickou harmonizaci s novou regulací. Zahájily již i přípravu plánů na to, jak se adaptovat na případné změny řízení kapitálu a obchodních modelů. Výsledky průzkumu sice ukázaly, že v českém bankovním sektoru existují v otázce implementace BASEL III určité jednotné vzorce a trendy, nicméně metody a časový harmonogram implementace, vedení, strategie řízení rizik, managementu, IT, procesy i řízení informačních systémů se u jednotlivých bank liší. Všechny tyto faktory je nutné definovat a řídit prostřednictvím robustního projektového managementu a za dohledu vyššího managementu. Nezbytný je rovněž dostatečný rozpočet. Přípravy na regulaci BASEL III se v bankách dotknou mnoha organizačních složek, počínaje oblastí IT, přes řízení rizik až po operations či interní audit. Jan Kincl (Partner Grant Thornton Advisory) Andrew Dickson (Manager Grant Thornton Advisory) 15

16 Daňový kalendář duben pondělí daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor pondělí daň z příjmů podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2011, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám pondělí daň darovací podání přiznání k dani darovací v případě bezúplatně nabytých povolenek na emise skleníkových plynů pondělí spotřební daň splatnost daně za únor 2012 (mimo spotřební daň z lihu) pondělí daň silniční záloha na daň za 1. čtvrtletí pátek daň z příjmů měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků úterý spotřební daň splatnost daně za únor 2012 (pouze spotřební daň z lihu) středa spotřební daň daňové přiznání za březen 2012 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za březen 2012 (pokud vznikl nárok) středa daň z přidané daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2012 hodnoty souhrnné hlášení za březen 2012 a 1. čtvrtletí středa energetické daně daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen pondělí daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za březen

17 Daňový kalendář květen středa daň z příjmů podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období čtvrtek spotřební daň splatnost daně za březen 2012 (mimo spotřební daň z lihu) pondělí daň z příjmů měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků pátek spotřební daň splatnost daně za březen 2012 (pouze spotřební daň z lihu) daňové přiznání za duben 2012 daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za duben 2012 (pokud vznikl nárok) pátek daň z přidané hodnoty daňové přiznání a daň za duben 2012 souhrnné hlášení za duben pátek energetické daně daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben čtvrtek daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben čtvrtek daň z nemovitostí splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do Kč včetně) splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb) 17

18 Kontakt IB Grant Thornton Audit s.r.o. Na Bojišti Praha 2 T F M E office@cz.gt.com Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a jsou založeny na skutečnostech, které se mohou změnit. Tyto informace nejsou a neměly by být vykládány jako poskytování účetního, právního či daňového poradenství od společnosti Grant Thornton Czech Republic čtenáři. Tyto materiály nemusí odpovídat, či být vhodné pro použití v určitých situacích a mohou vyžadovat zvážení nedaňových a daňových faktorů zde nezmíněných. Před tím, než učiníte jakékoliv rozhodnutí na základě těchto informací, kontaktujte společnost Grant Thornton Czech Republic či jiné daňové profesionály. Změny v daňových zákonech stejně jako další faktory mohou potenciálně či zpětně ovlivnit informace zde zmíněné. Grant Thornton Czech Republic nepřebírá žádnou odpovědnost za informování čtenářů o těchto změnách. 18