Zpráva o analýze potřeb Analysis Report

Transkript

1 Zpráva o analýze potřeb Analysis Report 1

2 Partneři CESSIT SPI Ana Solange Leal URL: RPIC-ViP, s.r.o. Eva Homolová URL: E.N.T.E.R. Petra Kampf URL: DIT Thomas Cooney URL: AHE Justyna Rodej URL: LAEA Ingrida Mikisko URL: ASSOCIATED PARTNER: APTES Claudia Gonzalez URL: 2

3 Koordinátor Jiří Balcar (RPIC-ViP) Autoři Isabel Aguiar (SPI, Portugalsko) Jiří Balcar (RPIC-ViP, Česká republika) Théo Bondolfi (Aptes, Švýcarsko) Claudia Gonzalez (Aptes, Švýcarsko) Jan Havlena (RPIC-ViP, Česká republika) Milan Kaštan (VŠB Technická univerzita Ostrava, Česká republika) Petra Kampf (E.N.T.E.R., Rakousko) Etain Kidney (DIT, Irsko) Ana Solange Leal (SPI, Portugalsko) Ingrida Mikisko (LAEA, Lotyšsko) Daria Modrzejewska (AHE, Polsko) Rui Monteiro (SPI, Portugalsko) Nina Reiter (E.N.T.E.R., Rakousko) Miguel Santos (SPI, Portugalsko) Jeremy Tinturier (Aptes, Švýcarsko) Návrhy dotazníků a rozhovorů Jiří Balcar (RPIC-ViP) Jan Havlena (RPIC-ViP) Jindřiška Karásková (Specialist Service) Eva Micková (RPIC-ViP) Jazyková korektura Eva Micková (RPIC-ViP) 3

4 Obsah PROJEKT CESSIT 6 ÚVOD 7 STRUČNÝ SOUHRN 9 1. METODOLOGIE ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED. 1.1 ŠKOLITELÉ OSOBY S NEDOKONČENÝM VZDĚLÁNÍM ŠKOLITELÉ KOMPETENČNÍ MODEL ŠKOLTELŮ TVRDÉ DOVEDNOSTI MĚKKÉ DOVEDNOSTI OSOBNOST ŠKOLITELE VIZUALIZACE KOMPETENČNÍHO MODELU ROZDÍLNÉ ZKUŠENOSTI V RŮZNÝCH ZEMÍCH RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA IRSKO LOTYŠSKO POLSKO PORTUGALSKO ŠVÝCARSKO 63 4

5 3. OSOBY S NEDOKONČENÝM VZDĚLÁNÍM PROFIL NEDOUKŮ ROZDÍLNÉ ZKUŠENOSTI V RŮZNÝCH ZEMÍCH RAKOUSKO ČESKÁ REPUBLIKA IRSKO LOTYŠSKO POLSKO PORTUGALSKO ŠVÝCARSKO 105 ZÁVĚRY 109 PŘÍLOHY ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED. A. KOMPETENČNÍ MODEL ŠKOLITELŮ 115 A.1 TVRDÉ DOVEDNOSTI 115 A.2 MĚKKÉ DOVEDNOSTI 124 B. PROFIL NEDOUKŮ 134 C. DOTAZNÍKY A ROZHOVORY 146 C.1 DOTAZNÍK PRO ŠKOLITELE 146 C.2 ROZHOVOR SE ŠKOLITELI 159 C.3 DOTAZNÍK PRO NEDOUKY 160 C.4 ROZHOVOR S NEDOUKY 165 5

6 Projekt CESSIT V dnešní rychle se měnící společnosti, která vyžaduje flexibilní zaměstnance, nabývá na pracovním trhu stále většího významu schopnost přinášet inovace, kreativita a podnikavost. Jedním z cílů projektu CESSIT je vybavit školitele dospělých nástroji, které jsou pro rozvoj uvedených charakteristik potřebné, zvláště pak mezi osobami, které své vzdělávání předčasně ukončily. Dvouletý projekt financovaný Evropskou komisí započal v říjnu 2009 za účasti šesti evropských zemí: České republiky, Irska, Lotyšska, Polska, Portugalska a Rakouska. Tichým společníkem je také Švýcarsko, kde se rovněž všechny projektové aktivity realizují. Záměrem projektu je navázat kontakt přímo s cílovou skupinou, zejména se školiteli, kteří pracují s osobami s nedokončeným vzděláním. Partnerství je definuje jako všechny, kteří opustili školu dříve než dosáhly legálního věku stanoveném jednotlivými zeměmi anebo nemají platný doklad o nejnižším dosaženém vzdělání. Hlavní cíle projektu: vypracovat podrobnou Zprávu o analýze potřeb školitelů, kteří se věnují uvedené skupině; vymezit a diseminovat Dobré příklady určit školící techniky a metody, které se osvědčily při budování nových kompetencí (zejména tvořivosti a podnikatelského ducha); vyvinout Pokyny pro evropské trenéry a manažery podpořit trenéry při rozvíjení transverzálních kompetencí jakými kreativita a podnikavost jsou a přimět manažery k tomu, aby si uvědomovali, jak jsou tyto kompetence důležité nabídnout Národní workshopy školitelů každá partnerská země nabídne tři workshopy věnované aspektům tvořivosti a podnikavosti a jejich vlivu na trénink a rozvoj kompetencí; nabídnout Evropský seminář prezentující výsledky projektu CESSIT a motivující školitele i manažery ke sdílení zkušeností. 6

7 Naplněním popsaných aktivit chce projektový CESSIT tým pomoci školitelům vylepšit jejich pedagogické přístupy a zvýšit atraktivitu i efektivitu tréninku dospělých. Úvod Pro úspěšné zdokonalování frekventantů existují tři kriteria, tj. pro rozvoj jejich znalostí a dovedností: schopný školitel s rozvinutými měkkými dovednostmi a příslušnou mírou jak obecných tak odborných znalostí; znalost potřeb frekventantů, jejich zázemí, motivace k rozvoji i problémů, se kterými se potýkají, a dovednost využívat těchto znalostí během vzdělávacího procesu; účinné nástroje a vzdělávací metody, které vhodně podporují dosažení žádoucích výukových cílů. Diskuze, šetření a analýza všech výše uvedených dimenzí vzdělávání představují významnou část projektu CESSIT ( a jeho úsilí zvýšit efektivitu vzdělávání, zejména pak vzdělávání nezaměstnaných, osob s nedokončeným vzděláním nebo jinak na trhu práce či ve společnosti handicapovaných osob. Tato studie - Už žádní nedouci Zpráva o analýze potřeb - se zaměřuje na první dvě dimenze efektivního vzdělávání, tj. školitele a účastníky. Konkrétně obsahuje: Popis kompetenčního modelu školitele, který pracuje s osobami na trhu práce nebo ve společnosti znevýhodněnými, sdílené zkušenosti zběhlých školitelů při řešení problémů, rozvíjení motivace k inovacím, tvořivosti a podnikavosti i vzdělávací limity. Obecný popis člověka s nedokončeným vzděláním se zaměřením na jeho zázemí, prožitky, problémy, postoje, touhy a další důležité součásti jeho osobnosti. 7

8 Třetí dimenzi účinného vzdělávání, tedy vhodným nástrojům a metodám rozvoje konkrétních součástí osobnosti účastníků, je věnována Příručka dobrých příkladů. Školitelé způsobilí dostát potřebám účastníků a také vzdělávací aktivity, které se přizpůsobují účastníkům, formují podmínky efektivního rozvoje, zejména jde-li o nezaměstnané či lidi na trhu práce a ve společnosti jinak znevýhodněné, ke kterým osoby s nedokončeným vzděláním patří. Tato studie nabízí informace, které podporují vytváření vzdělávacího prostředí, které by pomohlo znevýhodněným osobám snadněji překonat potíže spojené se získáváním nových znalostí a dovedností. 8

9 Stručný souhrn Prezentovaná studie je součástí projektu CESSIT. Cílem celého projektu je poskytnout školitelům nástroje vhodné pro rozvíjení inovativnosti, kreativity a podnikavosti u lidí s nedokončeným vzděláním. To je velmi důležitý úkol a rozsáhlý přístup k problematice je pro jeho smysluplné dokončení nezbytný. Náš přístup k problematice, založený na několika úhlech pohledu, vyžadoval rozsáhlý výzkum a prezentaci výsledků. Cílem této studie - coby součásti kompletního projektu - bylo zmapovat potřeby lidí s nedokončeným vzděláním a stanovit profil jejich úspěšného školitele. Hlavním závěrem je, že koncepce kompetentního školitele (v souladu s úhlem pohledu samotných školitelů) respektuje potřeby lidí s nedokončeným vzděláním (v souladu s průzkumem mezi nimi), avšak na obou stranách existuje několik překážek, které začlenění nedouků na trh práce zpomalují. Tato zpráva zmíněný závěr podporuje, zatímco hlavní body i další závěry jsou shrnuty v tomto stručném souhrnu. Podklady jsou k dispozici v kompletní zprávě. Aby mohl být definován kompetenční model školitele (úspěšného školitele nedouků ), bylo dotazováno 188 odborníků v šesti členských zemích EU. Osloveno bylo rovněž 199 lidí s nedokončeným vzděláním, s cílem rozpoznat jejich problémy, postoje a potřeby. Někteří respondenti projevili zájem o hloubkový rozhovor, aby obšírněji osvětlili zkoumanou problematiku. Hloubkové rozhovory byly realizovány se školiteli i nedouky z České republiky, Irska, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rakouska a Švýcarska. Struktura zprávy Struktura zprávy je následující. První kapitola je věnována otázkám metodologickým, druhá kapitola analyzuje osobnost ideálního školitele a třetí se zaměřuje na charakteristiky lidí s nedokončeným vzděláním. 9

10 Je nezbytné zdůraznit několik předpokladů, omezení a premis dříve, než přejdeme k dalším závěrům. Školitelé jsou (z hlediska projektu CESSIT) definováni jako trenéři / učitelé, kteří pracují s nezaměstnanými, nedouky nebo na trhu práce a ve společnosti jinak znevýhodněnými lidmi, a jejichž aktivity vedou k minimalizování nebo snižování skutečného nebo potenciálního vyloučení jejich klientů. Nedouci jsou (z hlediska projektu CESSIT) definováni jako osoby, které opustily školu dříve než ve věku uzákoněném v jejich zemi nebo dříve než získaly nejnižší platný doklad o vzdělání. Experti jsou zkušení školitelé lidí s nedokončeným vzděláním. Nejméně 26 expertů a nejméně 15 nedouků z každé země zajišťuje reprezentativnost závěrů. Buď jak buď, metodologie průzkumu, dotazníky a hloubkové rozhovory jsou dostačující pro další zkoumání. Jiný problém se vyskytl při hodnocení respondentů právní systém, vzdělávací systém a podpůrný sociální systém se v jednotlivých zemích liší. Další závěry této zprávy jsou zakomponovány v následujících řádcích, přičemž první část se věnuje kompetentnímu školiteli a druhá nedoukům a jejich potřebám. Kompetentní školitel Popisujeme-li kompetentního školitele, je zapotřebí uvést tři hlavní oblasti. První se týká jeho hard skills (tvrdých dovedností), druhá soft skills (měkkých dovedností) a třetí část vyhodnocuje hloubkové rozhovory (snahu popsat perfektního školitele podle názorů expertů). V případě školitelů převažuje požadavek universitního vzdělání, přičemž standardní úrovní obecných znalostí a standardní úrovní znalostí odborných se právě tento stupeň vzdělání rozumí. Vyšší úroveň je vyžadována také v případě didaktiky a PC / ICT dovedností. Pokud jde o psychologii, obecný přehled o místním / národním pracovním trhu a sociální práci postačuje standardní úroveň znalostí. Znalost cizího jazyka by měla dosáhnout stupně B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. 10

11 Požadavky na minimální úroveň měkkých dovedností školitelů, kteří pracující s nezaměstnanými, nedouky a na trhu práce či ve společnosti jinak znevýhodněnými lidmi, jsou relativně vysoké. Nadstandardní úroveň všech dovedností je vyžadována od zkušených a průměrných školitelů a 8 dovedností z 19 u školitelů nových (zbývajících 11 má být na standardní úrovni). Následující měkké dovednosti reprezentují 10 nejdůležitějších (v sestupné posloupnosti): Komunikace Rozvíjejí druhých Sebedůvěra Zákaznická orientace Aktivní přístup Vedení a koordinování týmu Vliv a účinek Odolnost vůči stresu Organizování a plánování Tvořivost Následující popis reprezentuje souhrn názorů odborníků na ideálního školitele. Školitel by měl velmi dobře znát cílovou skupinu, se kterou pracuje, a stejně tak by měl být obeznámen s jejími problémy, původem, kulturou, výzvami, kterým čelí atd. Tato znalost mu umožňuje komunikovat s klienty a řešit problémy, včetně účinného zvládání chování rebelů. Dobrá znalost pracovního trhu a všech nabízených možností také velmi pomáhá, neboť hlavním cílem práce s definovaným typem klientů je připravit je a v optimálním případě rovněž postarat se o praxi na konkrétní profesi. Školitel by měl být během vzdělávání schopen rozpoznat vzdělávací potřeby svých klientů se zřetelem na situaci na trhu práce a nastavit podmínky vzdělávání s ohledem na potřeby a způsobilost klientů. Jeho primární úkoly spočívají v usnadňování a podněcování osobního rozvoje prostřednictvím učení a v motivování klientů k co nejlepšímu výkonu, přičemž vše uvedené by mělo být naplňováno prostřednictvím poradenství, profesionálního vedení a 11

12 povzbudivého učebního prostředí. Všechny popsané aktivity vedou k přímému nabývaní znalostí, dovedností a žádoucích postojů klientů. Kromě obecných i odborných znalostí a bohatých profesionálních i životních zkušeností musí školitel ovládat řadu dovedností měkkých, přičemž tou nejdůležitější je pozitivní vztah k lidem. Nesourodá, a často velmi problematická, cílová skupina vyžaduje skutečně vysoký stupeň empatie, tolerance a trpělivosti. Ty sehrávají roli při porozumění a občas dokonce i při předvídání změn nálady účastníků i reakce na vzdělávání a umožňují zůstat v klidu, když nastane nepříjemná a stresující situace. Uvedené rovněž ukazuje, jak významná je pro školitele odolnost vůči stresu. Pro řešení kritických situací, stejně tak jako pro každodenní spolupráci s účastníky, potřebuje školitel perfektně ovládat komunikační dovednosti, neboť ty jsou zárukou efektivní vzájemné komunikace mezi ním a klienty. Efektivní komunikace, někdy podpořená osobním charismatem nebo autoritou, je úzce spojena s motivováním klientů k tomu, aby překonávali své obavy a své osobnosti rozvíjeli. Nosníkem celého procesu je školitelův optimismus a víra v účastníkovu úspěšnost. Školitelé musí být flexibilní, musí mít otevřenou mysl a musí být tvůrčí. To jim umožňuje přizpůsobovat se nejrůznějším situacím, ke kterým při interakci se studenty dochází; upravovat styl výuky podle specifik konkrétních studentů; být otevřený vůči změnám a přicházet s novými nápady a řešeními. Sebedůvěra a hlavně důvěra ve své vlastní vzdělávací počiny jsou rovněž nutné, protože motivace školitele je nezbytnou podmínkou houževnatosti při dosahování vzdělávacích cílů. Výše uvedený výčet osobnostních charakteristik koresponduje s nejdůležitějšími hledisky expertů. Experti se podělili o své nástroje při řešení problémů, motivování k růstu i další důležité části vzdělávacího procesu nedouků. Vybrané nástroje / postoje jsou uvedeny v závěrech, bližší specifikace nástrojů je k dispozici v podkapitole 2.2. Osoby s nedokončeným vzděláním 12

13 Osoby s nedokončeným vzděláním ( nedouci ), jak již bylo zmíněno, vyplňovaly dotazníky a účastnily se hloubkových rozhovorů, avšak velikost vzorku nebyla dostačující, takže žádné zásadní závěry představeny nejsou. Uvedené údaje by měly být považovány za informace o rysech, které jsou pro nedouky příznačné. Nejčastěji dosažený stupeň vzdělání respondentů odpovídá 2. stupni ISCED % respondentů dosáhlo tohoto nebo nižšího stupně vzdělání. Nízký stupeň vzdělání je charakteristický také pro jejich rodiče, avšak není to tak zjevné (v porovnání s nedouky ). Nedouci se vyznačují specifickými charakteristikami, které pravděpodobně jejich zaměstnatelnost snižují. Asi jednu třetinu respondentů tvořili lidé mladší 20 let, jedna čtvrtina byla nezaměstnaná déle než rok a přes 19 % respondentů mělo pracovní zkušenost kratší než 1 rok. Nedostatečné vzdělání jde ruku v ruce s nedostatkem pracovních příležitostí, nemožností udělat kariéru, pracovní nejistotou. Status nedouka je svázán s nízkou mzdou, nízkou životní úrovní, závislostí na rodičích, obavami z budoucnosti a neschopností založit či podporovat rodinu. V odpovědích nedouků lze najít dvojitý vztah mezi úrovní příjmu a vzdělávacími aktivitami. Výše mzdy dostatečný tlak na zvyšování vzdělávacích cílů nevytváří, což se odráží v touze nedouků vyšší vzdělání mít (80.6 %), zatímco obvykle nepodnikají žádné kroky, aby tuto touhu naplnili. Na straně druhé, nízká mzda neumožňuje pokrýt výdaje se studiem spojené, takže vede ke konzervaci stávající úrovně vzdělání. Vedle problémů finančních a negativních postojů k dalšímu vzdělávání jsou (podle respondentů)dalšími důvody: nedostatek studijního talentu, nejasné perspektivy vzdělávání, nedostatek času, rodinné povinnosti. 13

14 Převládajícími důvody, proč nedouci vzdělávací proces opustili, jsou stress a tlak na jejich výkon, neuvědomělost praktického využití vyučovaných předmětů, požadavek na získání skutečného místa a vydělávání peněz. Nedouci své vzdělání ukončili, přestože si své budoucí špatné pozice na trhu práce byli obecně vědomi. Pozitivní vzpomínky spojené se vzděláváním se pojí s jejich sociálním postavením mezi vrstevníky a praktickými předměty. Hodnocení osobností školitelů při běžném vzdělávání a rekvalifikacích se lišily (z pohledu nedouků ). Školitelé běžného vzdělávání byli považováni za autoritativní osoby s nedostatkem empatie pro potřeby nedouků a předměty byly shledávány jako převážně teoretické, což nabouralo spojení mezi předmětem a účastníkovou budoucí kariérou. Učení se čiré teorii nazpaměť, aniž by v ní byl spatřován užitek pro budoucí život, způsobovalo frustraci a demotivaci nedouků k pokračování ve studiu. Asi polovina respondentů absolvovala rekvalifikační nebo vzdělávací kurz. Většina z nich se k této zkušenosti v porovnání s jejich předchozí školní docházkou vyjádřila pozitivně, jak pokud jde o vzdělávací prostředí, tak i osobnost školitele. Neexistují výrazné rozdíly mezi názory expertů a nedouků na to, jaký by kompetentní školitel měl být. Jestliže se tedy nedouci účastní kurzů nebo rekvalifikace na základě vlastní motivace, jsou převážně spokojeni. Osobnost školitele sehrává klíčovou roli pro vnější motivování, ale jakákoliv snaha školitele musí být doplněna vůlí účastníka. Lze očekávat nedostatek účastníků, pokud je primární motivace nedouků založena na finančních stimulech a je-li nedouk vyslán na kurz úřadem práce, aniž by byla vyšetřena jeho osobnost. Výše uvedené snad podává dostatečný obrázek o složitosti problematiky, kterou se tato studie zabývá. Na tomto místě by autorský tým chtěl vyjádřit své přesvědčení, že tato zpráva bude pro čtenáře užitečná a inspirující. 14

15 1. Metodologie Jak už bylo zmíněno, tato studie se skládá ze dvou částí, které se týkají popisu požadovaných vlastností i zkušeností školitelů a vlastností, postojů a vzdělávacích potřeb osob, které školu opustily předčasně ( nedouků ). Veškeré závěry vycházejí dat získaných z dotazníkových průzkumů a rozhovorů s oběma cílovými skupinami, tedy školiteli a nedouky. Následující odstavce obsahují základní popis metod, jež byly v průzkumech použity a vzorků respondentů. 1.1 Školitelé Školitelé jsou pro účel projektu CESSIT definováni jako trenéři / učitelé, kteří pracují s nezaměstnanými, s osobami s předčasně ukončeným vzděláním nebo s lidmi jinak na trhu práce či ve společnosti znevýhodněnými. Jejich aktivity vedou k minimalizaci či snížení skutečného nebo potenciálního vyřazení jejich klientů ze společnosti. Účelem této studie byla tvorba kompetečního modelu školitele, který pracuje s nezaměstnanými, nedouky nebo s lidmi na trhu práce nebo ve společnosti jinak znevýhodněnými, a sdílení zkušeností, které se týkají řešení problémů, rozvoje motivace k inovacím, tvořivosti a podnikání, mezí vzdělávání a jejich porušování. Kompetenční model, který poskytuje informace o minimální úrovni tvrdých a měkkých dovedností požadovaných pro vysoce kvalitní pracovní výkon školitelů, byl vytvořen na základě metodologie používané náborovou agenturou Specialist Service s.r.o. ( která byla upravena do formy dotazníku (viz příloha, kapitola C.1). Kompetenční model vychází ze znaleckých posudků expertů, tj. z názorů zkušených školitelů, s tím, že minimální počet expertů z jedné země byl 30 (Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko). Strukturu expertů v závislosti na zemi ukazuje tabulka

16 Tabulka 1.1 Počet expertů zapojených do tvorby kompetenčního modelu EU6 Rakousko ČR Irsko Lotyšsko Polsko Portugalsko Počet expertů Kompetenční model poskytuje informace o minimální úrovni tvrdých a měkkých dovedností nutných k vysoce kvalitnímu výkonu školitelů tak, jak už bylo uvedeno výše. Vzhledem k tomu byl model vytvořen pro 3 úrovně školitelů: nový školitel - nový trenér/ učitel, který právě začal s touto prací, průměrný školitel - trenér / učitel s tříletou praxí, zběhlý školitel - velmi zkušený a kvalifikovaný trenér / učitel Tvrdé a měkké dovednosti byly hodnoceny podle stupnice od 0 do 5, popis konkrétních úrovní je popsán následovně: úroveň 0 - nevědomost, bez znalostí a dovedností, úroveň 1 - nedostatečná úroveň, chybí mnoho základních znalostí a dovedností nutných k výkonu, úroveň 2 - minimální (základní) úroveň, existuje však mnoho oblastí pro zlepšení a rozvoj, základní znalosti a dovednosti, úroveň 3 - dostatečná (standardní) úroveň, stále ještě existují oblasti pro zlepšení a rozvoj silných stránek i minimalizaci nedostatků, úroveň 4 - optimální (nadstandardní) úroveň, vynikající výkon, dobré znalosti a rozvinuté dovednosti, stále však existují 'malé' oblasti hodné zlepšování, úroveň 5 - vynikající úroveň, bez další potřeby se zlepšovat. Výsledky jednotlivých zemí byly vyhodnoceny jednotlivě. Detailní výsledky jsou k dispozici v příloze A. Text studie je věnován výsledkům EU6, které byly vypočítány jako průměrné hodnoty za Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko. Tento přístup, vylučuje potenciální 16

17 předpojatost způsobenou různým počtem expertů v jednotlivých zemích a zajišťuje rovné postavení všech zúčastněných zemí (ovlivňují výsledky EU6 stejnou měrou). Experti, kteří chtěli sdílet své zkušenosti s ostatními, se mimo jiné podíleli na hloubkových rozhovorech, přičemž počet expertů byl stanoven na pět z každé země. Výsledky interview jsou k dispozici nejen za šest zemí Evropské Unie (Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko), ale také Švýcarsko. Podklad pro rozhovor byl polostrukturovaný, tedy témata a některé vstupní otázky byly určeny (viz Příloha, kapitola C2), přičemž rozhovor se mohl rozvinout podle potřeb tazatele a komunikativnosti expertů. Rozhovory se zaměřily na: řešení problémů, rozvoj motivace, inovativnosti, kreativity a podnikání, limity vzdělání a jejich narušování, představu o úspěšném školiteli. 1.2 Osoby s nedokončeným vzděláním Nedouci jsou pro účel projektu CESSIT definováni jako osoby, které opustily školu před dosažením zákonného věku (dle jejich státní příslušnosti) nebo před dokončením nejnižšího možného státem uznaného vzdělání. Cílem druhé části této studie je tvorba obecného popisu nedouků, přičemž tento popis musí poskytnout základní znalost o pozadí, zkušenostech, postojích, problémech, tužbách a jiných vlastnostech osobností nedouků, což povede k lepšímu pochopení a následnému cílení nástrojů, které bude projekt CESSIT vytvářet. Profil nedouků byl vytvořen na základě odpovědí 199 respondentů ze šesti zemí EU tak, jak ukazuje tabulka 1.2. Rozsah vzorku respondentů, stejně tak jako překážky spojené s identifikováním nedouků, je podle výše uvedené definice specifický pro zúčastněné země 17

18 kvůli rozdílným vzdělávacím a právním systémům. Ty ovlivňují homogenitu vzorku a limitují informační hodnotu výsledků. Kvůli zmíněným důvodům nereprezentují výsledky celou skupinu nedouků v EU, ale nabízejí spíše informace o trendech (pravděpodobných charakteristikách) pro nedouky příznačných než jejich důsledný popis platný pro Evropu. Tabulka 1.2 Počet respondentů EU6 Rakousko ČR Irsko Lotyšsko Polsko Portugalsko Počet respondentů Pro základní popis sociálního pozadí, stavu trhu práce a postojů nedouků k dalšímu vzdělání byl použit dotazník (viz Příloha, kapitola C. 3), přičemž minimální počet respondentů vzorové skupiny za jednotlivé země byl 15. Výsledky dotazníkového šetření jsou k dispozici nejen zmíněným šesti zemím EU (Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko), které byly využity pro kalkulaci celkové hodnoty EU6, ale také Švýcarsku. Specifické hodnoty jednotlivých zemí jsou k mání v Příloze B, zatímco výsledky Švýcarska jsou v poznámce pod každou tabulkou. Výpočet EU6, jakožto průměr hodnot za Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko, vylučuje potenciální předpojatost způsobenou různým počtem respondentů v jednotlivých zemích a zajišťuje rovné postavení všech zúčastněných zemí (ovlivňují výsledky EU6 stejnou měrou). Další informace o člověku s předčasně ukončeným vzděláním, jeho problémech, potenciálním vývoji i pohnutkách byly zjišťovány prostřednictvím hloubkových rozhovorů, přičemž minimální počet dotazovaných za jednotlivé země byl pět. Výsledky jednotlivých interview jsou k dispozici nejen šesti zemím EU (Rakousko, ČR, Irsko, Lotyško, Polsko, Portugalsko), ale také Švýcarsku. Návrh pro rozhovor byl polostrukturovaný, tedy témata a některé vstupní otázky byly určeny 18

19 (viz Příloha, kapitola C4), přičemž se rozhovor mohl rozvinout podle potřeb tazatele a otevřenosti dotazovaných. Rozhovory se zaměřily na: postoj ke škole a vzdělání, osobnosti školitelů z úhlu pohledu nedouků, zkušenosti s rekvalifikací, nadání a jeho využití, budoucnost a touhy. 19

20 2. Školitelé Školitelé jsou pro účely projektu CESSIT definováni jako trenéři / učitelé, kteří pracují s nezaměstnanými, nedouky nebo na trhu práce a ve společnosti jinak znevýhodněnými lidmi, a jejichž aktivity vedou k minimalizování nebo snižování skutečného nebo potenciálního vyloučení jejich klientů. Jaký má školitel být? Jak vypadá jeho práce? Jakým problémům čelí? Toto je pár jednoduchých otázek, na které se projekt CESSIT snaží nalézt odpovědi. Aby se tak stalo, experti ze šesti zemí EU byli požádáni, aby vyjádřili své názory týkající se nezbytné úrovně tvrdých a měkkých dovedností školitelů a aby své zkušenosti z práce s klienty sdíleli, čímž poskytli vhled do povahy často nesnadné práce s uvedenými znevýhodněnými skupinami, včetně problémů a hranic vzdělávání. Popis situace ve Švýcarsku (viz kapitola 2.2.7) představuje doplňující informace k výsledkům šesti zemí EU. 2.1 Kompetenční model školitele Kompetenční model školitele lze nalézt např. v publikaci Competence at Work: Models for Superior Performance (SPENCER, L. M., SPENCER, S.M.) 1, kde je popsán obecný model pro profese napomáhající péči o člověka. Zahrnuje učitele všech stupňů vzdělávání, zdravotní sestry, lékaře, organizačně účelové konzultanty, protialkoholické poradce. Obecný kompetenční model pro profese nápomocné péči o člověka lze shrnout tímto citátem (SPENCER, L. M., SPENCER, S.M. Competence at Work: Models for Superior Performance. str ): I když žádná z osobních kompetencí (sebeovládání, sebedůvěra, flexibilita, věrnost organizaci a další individuálně unikátní kompetence dospělého jedince jako přesné sebehodnocení a schopnost rozeznat vhodné zaměstnání) nebyla sama o sobě nejdůležitější, rejstřík osobních kompetencí zahrnuje asi čtvrtinu indikátorů chování žádoucího u profesionálů 1 SPENCER, L. M., SPENCER, S.M. Competence at Work: Models for Superior Performance. New York: John Wiley & Sons, p. ISBN X. 20

21 v oblasti péče o lidi. Oproti tomu v jiných generických modelech tento rejstřík představuje maximálně osminu celkového rozsahu; patří tedy k jednotkám nejmenším, nikoli největším. Takovýto důraz lze docela dobře ospravedlnit tím, že tito lidé používají vlastní osobnost, individuální reakce, postoje a názory coby nezbytné prostředky vykonávání vlastní práce. Zajímavé bylo v tomto případě zahrnutí manažerských kompetencí, tedy rozvíjení jiných, týmová práce a řízení, neboť žádná z pracovních funkcí ve vzorku neobsahovala oficiální manažerské povinnosti (vyřazena byla např. studie o dozoru zdravotního personálu). Svým způsobem učitelé, ošetřovatelé a poradci skutečně manažersky řídí své studenty či pacienty. V modelu pro lékaře nebyly žádné manažerské indikátory. Rejstřík výkonnosti a aktivity se u profesí péče o člověka vyskytuje méně často než u profesí ostatních. Tabulka 2.1 ukazuje model kompetence pro profese nápomocné péči o člověka. Tabulka 2.1 Generický model kompetence pro profese nápomocné v péči o člověka Závažnost Kompetence Vliv a účinek Vzbuzuje důvěryhodnost Upravuje prezentaci i slovní prostředky pro daného posluchače Taktika osobního ovlivňování Užívá příklady, anekdoty, gestikulaci a tón hlasu Rozvíjení jiných Novátorské metody při výuce Pružná reakce na individuální potřeby Věří potenciálu studentů Vzájemné porozumění Umí naslouchat problémům jiných Sleduje náladu a pocity jiných, vnímá gestikulaci a řeč těla Je si vědom toho, co jiné zajímá, co potřebují a jaké je jejich pozadí Dokáže proniknout do dlouhodobě platných podmínek jednotlivce Sebedůvěra Věří vlastním schopnostem a rozumu Hlásí se k problémům a nedostatkům Klade otázky svým nadřízeným, předkládá návrhy Sebeovládání Nezatahuje emoce do své práce Nezadává si nevhodným způsobem s klienty apod. (odolnost vůči stresu, vytrvalost, smysl pro humor) 21

22 Jiné osobní dovednosti Zná sám sebe, učí se z chyb Vhodnost zaměstnání: je v práci rád Věrnost organizaci: přizpůsobuje se úkolům celku Družnost: opravdu má rád lidi Od jiných očekává jen dobré Profesní znalosti Své znalosti aplikuje a neustále rozšiřuje U lékařů: nepřestajné doplňování odborných znalostí Orientace na zákazníka Zjišťuje skryté potřeby a vychází jim vstříc Zabývá se otázkami, požadavky a stížnostmi Týmová práce a spolupráce Žádá o nápady a názory, spolupracuje s ostatními Analytické myšlení Vidí souvislosti a činí úsudek Systematicky rozebírá složité problémy Koncepční myšlení Rozeznává schémata a používá koncepty k analýze situací Vytváří spojitosti a teorie Zjednodušuje a vysvětluje obtížnou látku Iniciativa Dělá víc, než se od něj v práci vyžaduje (V kritické situaci reaguje rychle a rozhodně) Flexibilita Přizpůsobuje svůj styl a taktiku daným podmínkám Přímost / Asertivita Stanoví limity, dokáže říci ne S problémovým chováním se vyrovnává bez otálení Zdroj: SPENCER, L. M., SPENCER, S.M. Competence at Work: Models for Superior Performance. s Pozn. 1: Podrobnosti viz SPENCER, L. M., SPENCER, S.M. Competence at Work: Models for Superior Performance. Tento obecný kompetenční model, který zahrnuje učitele, zdravotní sestry, lékaře, organizačně výkonové a protialkoholní konzultanty, nabízí pouze hrubý náčrt kompetencí potřebný pro pracovní výkon školitelů tak, jak jsou definováni pro účel projektu CESSIT. Protože školitelé (trenéři / učitelé), kteří pracují s nezaměstnanými, nedouky nebo dalšími znevýhodněnými lidmi reprezentují velmi svérázný typ učitele / trenéra. Lze se domnívat, že jejich pracovní výkon vyžaduje specifické kompetence a obecný výše uvedený model odpovídá pouze částečně. 22

23 Tento předpoklad vedl k vytvoření kompetenčního modelu školitelů, kteří pracují s nezaměstnanými, nedouky nebo dalšími znevýhodněnými lidmi a jejichž aktivity směřují ke zmenšování a snižování skutečné či potenciální sociální exkluze jejich klientů. Byl vytvořen za účasti mnoha expertů, tj. osob s bohatými zkušenostmi s výukou a rozvíjením osob, které patří k popsaným cílovým skupinám. Podělili se o své názory na nezbytné znalosti a dovednosti i jejich úrovně, a to v případě nových, průměrných a zkušených školitelů. Kompetenční model školitele vzešel z názorů 188 expertů ze šesti zemí EU. Podrobnosti o jejich složení jsou uvedeny v tabulce 1.1. Následující kapitoly popisují kompetenční model školitelů. Zatímco první kapitola je zaměřena na tvrdé dovednosti školitelů, druhá se věnuje dovednostem měkkým. Úrovně dovedností, které kompetenční model obsahuje, odpovídají minimálním požadavkům, které jsou potřebné pro přijatelný pracovní výkon Tvrdé dovednosti Převládá požadavek univerzitního vzdělání školitelů, přičemž se standardní úrovní obecných znalostí a standardní úrovní znalostí specifických rozumí shoda s tímto stupněm vzdělání. Nadstandard je požadován, pokud jde o didaktiku a PC/ICT dovednosti. V případě psychologie, obecného přehledu o pracovním trhu a sociální práce, postačuje standardní úroveň znalostí. Znalost cizího jazyka by měla dosáhnout stupně B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Další podrobnosti uvádí tabulka