POHLED STUDENTŮ NA KLIMA TŘÍD STŘEDNÍCH ŠKOL JANA KAŠPÁRKOVÁ
|
|
- Radim Dvořák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Abstrakt: POHLED STUDENTŮ NA KLIMA TŘÍD STŘEDNÍCH ŠKOL JANA KAŠPÁRKOVÁ V příspěvku se zabýváme problematikou klimatu třídy. Teoreticky objasňujeme pojem klima třídy v pracích našich i zahraničních autorů. Prezentujeme výsledky výzkumu klimatu tříd na několika středních školách v olomouckém kraji. Klíčová slova: klima třídy, dotazník KLIT, oblasti klimatu třídy. Abstract: This paper deals with the problem of classroom climate. We explain perception of classroom climate in czech and foreign publications. We prezent the research of classroom climate at secondary schools in the Olomouc region. Key words: classroom climate, questionnaire KLIT, areas of classroom climate. Základní terminologie Klima třídy chápeme z našeho pohledu jako jednu z variant celkového klimatu školy 1 (k dalším variantám řadíme např. školní klima, organizační klima, klima učitelského sboru, vyučovací klima a další). Klima třídy je definováno jako sociálněpsychologická proměnná, představující dlouhodobější sociálně emocionální naladění, zobecněné postoje a vztahy, emocionální odpovědi žáků dané třídy na události ve třídě (včetně pedagogického působení učitelů) (Průcha, Walterová, Mareš, 1998, s. 107). Hlavními aktéry jsou žáci a učitelé a vztahy mezi nimi. Předmětem zkoumání v rámci klimatu třídy jsou všechny jevy nejen ve vyučovacím procesu, ale i o přestávkách, na výletech, na sportovních kurzech, při návštěvách kulturních institucí apod. Pro úplnost uvádíme, že třída bývá definována jako organizační jednotka uvnitř školy, která se skládá z více žáků. Příkladem třídy může být v tomto pojetí i zájmový kroužek či kurz pořádaný školou (Meister, 1978, s. 551). Třída je také společný pracovní prostor žáků a čím intenzivnější je organizační klima, tím jsou žáci spokojenější a motivovanější k další práci (Reisch aj., 2002, s. 10). Klima třídy je také specifický výraz, který popisuje přijaté a pevně stanovené znaky prostředí ve třídě. Znaky autor rozlišuje intelektuální, afektivně sociální, motivační a hodnotové (Meister, 1978, s ). Vykopalová (1992) popisuje sociální klima školní třídy jako jev velice mnohotvárný a složitý. Blíže ho specifikuje jako soubor všech vnějších a vnitřních podmínek působících ve vzájemné součinnosti na jednotlivé žáky a učitele a vzájemně ovlivňující jejich chování. Na klima třídy mají největší vliv čtyři aspekty: skupinová dynamika, rozvoj skupiny, rozvoj jedinců ve skupině a učitelův styl vedení (Reisch aj., 2002, s. 16). Reisch a kolektiv (2002) se ve své publikaci zabývají i praktickými příklady a aktivitami, jak rozvíjet klima ve třídě. Podobná je kniha od Christiana (2003), která učitelům nabízí praktické metody a pracovní listy pro postupné zlepšování kvality klimatu ve třídě. Klima ve třídě můžeme charakterizovat jako soubor generalizovaných postojů, afektivních odpovědí a vnímání ve vztahu k procesům ve třídě mezi žáky (Linková, 1 Klima školy nezaměňujeme s pojmem školní klima, jedná se o dva odlišné termíny. Klima školy je nadřazenější nad pojem školní klima, školní klima je tedy jeho součástí (Kašpárková, 2005). 1
2 2002, s. 44). Podle Klusáka (1993, s. 66) jsou si učitelé vědomi svého vlivu na povahu klimatu ve třídě, považují za svou pedagogickou povinnost usilovat o klima vzájemné důvěry, vstřícnosti a férovosti. Toto klima je podstatnou složkou jejich strategie výuky s propracovanou představou normativních souvislostí a praktických taktik a technik jeho navozování. Podle Kosové (1998/1999) závisí dobré klima ve třídě na těchto základních faktorech: a) kladné emocionální bezpečí třídy, dítě ho prožívá jako pozitivně orientované a jako podporující dobré mezilidské vztahy ve třídě, b) vyučování je efektivní, každé dítě má z výuky nějaký zisk a žádný žák není diskriminován kvůli svým individuálním zvláštnostem, c) ve třídě je disciplína jako nutný prostředek pro učební činnost a učitel dokáže řešit rušivé chování žáků, d) práce žáků je organizovaná a plánovaná, každé dítě se může rozvíjet a formovat a podle zavedených pravidel řídit svoji vlastní práci. Klima třídy, které učitel navodí, může mít podle Kyriacoua (1996) zásadní vliv na motivaci žáků a jejich postoj k učení. Proto jsou učitelovy dovednosti uplatňované při vytváření kladného klimatu třídy velmi důležité. Za optimální se považuje takové klima třídy, které je možno charakterizovat jako cílevědomé, orientované na úkoly, uvolněné, vřelé, podporující žáky a se smyslem pro pořádek. Takové klima napomáhá procesu učení v podstatě tím, že vytvoří a udržuje kladné postoje žáků k výuce a také k jejich vnitřní motivaci. Podle Zeliny (1996) patří k taktikám změny klimatu k lepšímu ve třídě z hlediska chování žáků a učitelů empatie, srdečnost, autentičnost, konkrétnost, iniciativa, bezprostřednost, otevřenost, akceptace citu, konfrontace, sebepoznání apod. Výzkum klimatu třídy K posuzování klimatu třídy máme několik metod. Jedná se např. o dotazníky My Class Inventory (MCI) česká verze Naše třída, Classroom Attitude Scale (CAS), Classroom Environment Scale (CES), Individualized Classroom Environment Q (ICEQ), College Classroom Environment Scale (CCES), College and University Classroom Environment Inventory (CUCEI) či Classroom Life Instrument (CLI) (Mareš, Křivohlavý, 1995). Pro zjištění pohledu studentů na klima ve třídě jsme použili novou metodu, tzv. dotazník KLIT (poprvé byl aplikován v roce 2002 Lašek, Zemanová, 2002), který je určen pro žáky 2. stupně ZŠ a celé SŠ. Dotazník obsahuje 27 tvrzení, které ilustrují 3 prvky (oblasti) tvořící klima třídy. Respondent reaguje na jednotlivá tvrzení podle toho, do jaké míry s tvrzením souhlasí či nesouhlasí na čtyřbodové škále Lickertovského typu od silně souhlasím (4) po silně nesouhlasím (1) (střední hodnota byla záměrně vynechána, aby se dotazovaný musel vyhnout průměrné hodnotě). Sledované oblasti klimatu třídy: 1) suportivní klima třídy (12 položek) žáci zde popisují vztahy ve třídě a mezi spolužáky, míru kooperace a soudržnosti, 2
3 2) motivace k negativnímu školnímu výkonu (9 položek) žák uvádí míru svého zájmu (nezájmu) o školu, tendenci nevynikat, vyhýbat se neúspěchům, nevěřit si, 3) sebeprosazení (6 položek) představuje tendenci k jisté individualizaci výkonu, ale i spoléhání na sebe, nižší míru kooperace, touhu vyniknout, jednat účinně. Výzkumu se zúčastnilo celkem 6 středních škol v olomouckém kraji (střední průmyslová škola oděvní, střední zemědělská škola, střední strojnická škola, dvě gymnázia, střední soukromá škola obchodu a služeb), tzn. 27 tříd, 660 studentů, z toho 401 dívek a 259 chlapců. Výsledky výzkumu klimatu třídy Studenti středních škol v olomouckém kraji hodnotí suportivní klima třídy (položky č. 1, 4, 7, 10, 13, 16, 19, 21, 23, 25, 26, 27) takto: - mírně souhlasí, že mají ve své třídě několik důvěrných přátel, - mírně nesouhlasí s tvrzením, že když jsou v nesnázích, vědí, že jim třída pomůže, - rovněž mírně nesouhlasí s tím, že se v jejich třídě většina žáků dovede radovat ze školního úspěchu jednoho z nich, - mírně souhlasí s výrokem, že jim (jednotlivci) záleží na tom, aby ostatní ve třídě měli o nich (jednotlivci) co nejlepší mínění, - mírně souhlasí, že je příjemné sejít se s většinou třídy i mimo školu na společné akci, - mírně souhlasí s větou, že se v jejich třídě dokáží při písemce či zkoušení vzájemně povzbuzovat, fandit si, - mírně souhlasí s tím, že cítí, že do této třídy opravdu patří, - mírný nesouhlas vyjadřují nad tím, že je v jejich třídě mnohem lepší parta než v jiných třídách na této škole, - mírně nesouhlasí s tím, že úkoly zadané celé třídě umí řešit dohromady, že na to mají dobrý systém, - mírně souhlasí s položkou, že se cítí ve své třídě spokojeni, vědí, že je třída bere, - taktéž mírně souhlasí s tím, že když jde o nějakou důležitou věc, dokáže se většina lidí v jejich třídě sjednotit, - svůj mírný souhlas také uvedli u výroku, že si v jejich třídě při učení vzájemně pomáhají. Motivaci k negativnímu školnímu výkonu (položky č. 2, 5, 8, 11, 14, 17, 20, 22, 24) posuzují studenti následovně: - mírně souhlasí s tím, že by mohli mít ve škole lepší výsledky, ale jen těžko se donutí k pravidelné práci, - také mírně souhlasí s tím, že je nejlepší ve škole na sebe příliš neupozorňovat, být spíše v průměru, - avšak mírně nesouhlasí s tvrzením, že chtějí při zkoušení pouze projít, na známce jim zase tak nezáleží, 3
4 - mírný souhlas vyjádřili nad tím, že vynikající prospěch není obvykle člověku v dalším životě mnoho platný, - dále mírně nesouhlasí s tím, že když stojí ve škole před nějakým úkolem, mívají strach, netroufnou si na něj, - mírně souhlasí s tím, že se ve škole při hodinách obvykle vyhýbají obtížným, nesnadno řešitelným situacím, - mírně nesouhlasí s tím, že často mívají pocit, že umí méně než ostatní, - mírně souhlasí s tím, že mívají strach z možných překážek, váhají, neúspěchu se chtějí raději vyhnout, - avšak mírně nesouhlasí s tím, že vědí, že špatně zvládají školní situace, proto chtějí výt ve škole raději neviditelní. Sebeprosazení (položky č. 3, 6, 9, 12, 15, 18) charakterizují respondenti tímto způsobem: - mírně souhlasí s tím, že když ví, že něco umí, nebojí se to ukázat, - mírně nesouhlasí s tím, že se obvykle cítí dosti výkonní, mají pocit, že dosáhnou dobrého výsledku, - mírně nesouhlasí s tvrzením, že k řešení úkolů a problémů ve škole volí nejčastěji vlastní cestu, netouží po spolupráci s ostatními ve třídě, - také nesouhlasí s tím, že se neradi podřizují společné práci celé třídy, to vždy znamená potlačit sám sebe, - mírně nesouhlasí rovněž s tím, že pracovat na nějaké společné akci třídy obvykle znamená to, že méně pracovití se schovají za pracovitější, raději by vynikli sami, - mírně nesouhlasí s tím, že o získané poznatky, vyřešené úkoly se jen neradi dělí se spolužáky, kteří by se měli více snažit sami. Rozdíly z hlediska chlapců a dívek se projevily pouze u některých položek. V oblasti suportivní klima třídy (položky č. 16, 19, 26): - dívky mírně souhlasí s tím, že se v jejich třídě dokáží studenti při písemce či zkoušení vzájemně povzbuzovat, fandit si, zatímco chlapci s tímto výrokem mírně nesouhlasí, - dívky mírně souhlasí s tím, že cítí, že do této třídy opravdu patří, chlapci mírně nesouhlasí, - dívky mírně souhlasí s tím, že když jde o nějakou důležitou věc, většina lidí ve třídě se dokáže sjednotit, chlapci opět mírně nesouhlasí. V oblasti motivace k negativnímu školnímu výkonu (položky č. 2, 17, 22): - dívky mírně souhlasí s tím, že by mohly mít ve škole lepší výsledky, ale jen těžko se donutí k pravidelné práci, chlapci v tomto případě silně souhlasí, - dívky mírně souhlasí s tím, že se ve škole při hodinách obvykle vyhýbají obtížným, nesnadno řešitelným situacím, chlapci mírně nesouhlasí, - dívky mírně souhlasí s tím, že mívají strach z možných překážek, váhají, neúspěchu se chtějí raději vyhnout, chlapci opět mírně nesouhlasí. V oblasti sebeprosazení (položka č. 6): 4
5 - dívky mírně nesouhlasí s tím, že se obvykle cítí dosti výkonné, mají pocit, že dosáhnou dobrého výsledku, chlapci s touto položkou mírně souhlasí. Krajní výsledky (silně souhlasím, silně nesouhlasím) se při posuzování klimatu třídy téměř neobjevily, výjimkou byla položka č. 2 hodnocená chlapci jako silně souhlasím (oblast motivace k negativnímu školnímu výkonu). Závěr Pokusili jsme se využít nové, v našich podmínkách prakticky nepoužívané metody, která má umožnit podrobněji a přesněji zmapovat fenomén, jakým je prožívané sociálně psychologické klima středoškolské třídy. Učitelé, vychovatelé nebo rodiče, kteří pracují s dětmi, cítí, že předložené výsledky přinášejí to, co sami intuitivně vnímají a pozorují. Lašek (2002) ve své práci rovněž posuzuje klima třídy v souvislosti se životní spokojeností studentů střední školy (pomocí Grobova Bernského dotazníku subjektivní životní spokojenosti, který je v našich podmínkách méně známý). Obě metody umožňují přesněji zjistit individuální i skupinové rozdíly v položkách, které metody zkoumají. Dávají možnost průřezově i longitudinálně sledovat stav i vývoj jednotlivých složek, které tvoří složitý komplex osobní spokojenosti. Souhlasíme s autorem, že na osobní spokojenost má značný vliv i subjektivně prožívané klima školních tříd. V tomto směru se nám otevírají cesty pro další výzkumné záměry. Literatura 1) CHRISTIAN, H. Das Klassenklima fördern. Berlin : Verlag Cornelsen, ISBN ) KAŠPÁRKOVÁ, J. Studenti, učitelé, rodiče aktéři školního klimatu. Pedagogický výzkum: reflexe společenských potřeb a očekávání. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005, s ISBN ) KLUSÁK, M. Vědět, jak zacházet s klimatem ve třídě. In Pedagogický výzkum a transformace české školy. Sborník příspěvků z I. konference ČAPV. Praha : ČAPV a PdF UK, 1993, s ISBN ) KOSOVÁ, B. Vedenie triedy triedny manažment. Naša škola, 1998/1999, roč. 2, č. 8, s ISSN ) LAŠEK, J. Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové : Gaudeamus, ISBN ) LAŠEK, J., ZEMANOVÁ, L. Životní spokojenost studentů a klima třídy střední školy. In Socialia 2002 K sociální analýze mládeže. Hradec Králové : Gaudeamus, 2002, s ISBN ) LINKOVÁ, M. Preferované klima školní třídy a některé jeho determinanty. In Výzkum školy a učitele : sborník příspěvků z X. konference ČAPV. Praha : PdF UK, 2002, s. 44. ISBN ) MEISTER, H. Schulklima, Klassenklima und Lehrstil. In KLAUER, K.J. (Hg.) Handbuch der pädagogischen Diagnostik. Düsseldorf : Schwann, 1978, s ) PRŮCHA, J., WALTEROVÁ. E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 2. rozšíř. a přeprac. vydání. Praha : Portál, ISBN
6 10)REISCH, R., SCHWARZ, G., PIETSCHMANN, H. aj. Klassenklima Klassengemeinschaft. Soziale Kompetenz erwerben und vermitteln. Wien : öbvahpt Verlags GmbH & Co. KG, ISBN )VYKOPALOVÁ, H. Sociální klima školní třídy a možnosti jeho ovlivňování. Olomouc : PdF, )ZELINA, M. Stratégie a metódy rozvoja osobnosti dieťaťa. Bratislava : IRIS, ISBN Kontaktní adresa Mgr. Jana Kašpárková, Ph.D., Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, Katedra pedagogiky s celoškolskou působností, Žižkovo nám. 5, Olomouc, jana.kasparkova@upol.cz. 6
SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU
ČESKÁ ASOCIACE ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE SOUHRNNÁ ZPRÁVA PRO ŠKOLU Klima třídy Název školy: Školní rok: 2013/2014 Počet tříd: 2 Počet respondentů: 33 - dívek: 16 - chlapců: 17 1. Základní informace o
VíceKLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ
KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY A MOŽNOSTI JEHO MĚŘENÍ PhDr. Jan Lašek, CSc. Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Vstupem do školy se z dítěte stává ţák. Od počátku je nucen
VíceCELKOVÝ SOUHRN VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
ČESKÁ ASOCIACE ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE CELKOVÝ SOUHRN VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Klima třídy Školní rok: 2013/2014 Počet respondentů: 7749 - dívek: 3654 - chlapců: 4095 1. Všeobecné informace o
VíceCELKOVÝ SOUHRN VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
ČESKÁ ASOCIACE ŠKOLNÍCH METODIKŮ PREVENCE CELKOVÝ SOUHRN VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Klima třídy Školní rok: 2014/2015 Počet respondentů: 7 836 - dívek: 3 980 - chlapců: 3 856 1. Všeobecné informace
VíceUniverzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky. Seminární práce Klima školní třídy
Univerzita Karlova v Praze MFF katedra didaktiky fyziky Seminární práce Klima školní třídy Jiří Schamberger 1. roč. FMU2SZS duben 2013 Úvod: Základní vzdělávání v České republice by mělo plnit především
VícePsychologie výchovy a vzdělávání. Sociální prostředí školy a školní třídy
Psychologie výchovy a vzdělávání Sociální prostředí školy a školní třídy Úvod učení a chování žáků není pouze individuální záležitostí je ovlivňováno mikrosociálním prostředím, v němž se žáci pohybují
VíceKLIMA NA PRACOVIŠTI JAKO FAKTOR OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU V REGIONECH
KLIMA NA PRACOVIŠTI JAKO FAKTOR OVLIVŇUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍHO MANAGEMENTU V REGIONECH THE WORKPLACE CLIMATE AS A FACTOR INFLUENCING TRAINING OF SECURITY MANAGEMENT OFFICIALS IN THE REGIONS
VíceÚvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI
OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16
VíceAnalýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky
Analýza vzdělávacích potřeb a kompetencí učitelů 1. stupně ZŠ v Olomouckém kraji k implementaci a využívání ICT ve výuce matematiky Analysis of Educational Needs and Competencies of Primary School Teachers
VíceKvalita školního života interpretace dat
Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.
VíceKLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY. Podzim 2012 Hana Filová
KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY Podzim 2012 Hana Filová Vstupní otázky: Proč se liší jedna třída od druhé? (vrstevnické, ale i jiné) V čem jsou mezi nimi nejčastěji rozdíly? Co tyto rozdíly způsobují? Co vytváří charakter
VíceCZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit
Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.
1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky
VíceÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ
ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní
VíceEVALUACE KLIMATU TŘÍDY V SEKUNDÁRNÍM ŠKOLSTVÍ
School and Health 21, 3/2008, Sociální a zdravotní aspekty výchovy ke zdraví EVALUACE KLIMATU TŘÍDY V SEKUNDÁRNÍM ŠKOLSTVÍ Iveta MOCHAROVÁ, Jiří STRACH Souhrn: Evaluace klimatu třídy v sekundárním školství
VíceFaktory ovlivňující školní úspěšnost. Zuzana Vařejková Tereza Vychopňová
Faktory ovlivňující školní úspěšnost Zuzana Vařejková (varejkova@phil.muni.cz) Tereza Vychopňová (vychopnova@phil.muni.cz) Školní úspěšnost? Co je to? Školní úspěšnost 1. zvládnutí požadavků kladených
VíceG RAF Č.1 SPOKOJENOST S PROSTŘEDÍM ŠKOLY
Dotazníky ŽÁCI Dotazníkové šetření probíhalo dne 24. 9. 25. 9. 2015. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 84 žáků (39 dívek, 45 chlapců). Ne všichni žáci zodpověděli všechny otázky. Položky dotazníků byly
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceVážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve
VíceKritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice
Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.
VíceVyužití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik
Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět
VíceVýsledky žáků v anglickém jazyce na konci základního vzdělávání v JMK
Pedagogická fakulta Institut výzkumu školního vzdělávání a Katedra pedagogiky Výsledky žáků v anglickém jazyce na konci základního vzdělávání v JMK Kateřina Vlčková, Karolína Pešková Na výzkumu spolupracovali
VíceAutodiagnostika učitele
Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní
VícePROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ
PROFESNÍ ETIKA UČITELSTVÍ Biblioterapie v pedagogické praxi Mgr. Marie Mokrá ÚVODEM tematická souvislost etiky s předmětem našeho zájmu učitel = terapeut, nejen v biblioterapii etika výhodou, ne-li nutností(!)
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je
VíceMgr. Pavla Dobešová. Výuka předmětů: Česká literatura 19. století. Téma disertační práce: Multimédia v hodinách literární výchovy na 2.
Mgr. Pavla Dobešová Výuka předmětů: Česká literatura 19. století Téma disertační práce: Multimédia v hodinách literární výchovy na 2. stupni ZŠ Školitel: Mgr. Daniel Jakubíček, Ph.D. Školitel-konzultant:
VíceDidaktika HV KHV/HPGZ3,4 KHV/HPGS3,4
OBSAH Didaktika HV... 2 Hudebně pohybová výchova.... 3 Pohybová výchova... 3 Vědecký výzkum v HV (diplomový seminář)... 4 Pohybová výchova... 5 Psychologické aspekty HV... 6 Aktuální problémy hudební pedagogiky...
VíceKoncepce rozvoje školy
Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument
VíceVyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu
Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou
VíceŽáci -Výzdoba školy se mi líbí
Autoevaluace ZŠ, Praha 13, Klausova 2450, 155 00 Praha 5 Velká Ohrada Rozhodli jsme se provést autoevaluaci školy prostřednictvím žáků, učitelů i rodičů přesto, že již není povinná. Chtěli jsme však zpětnou
VíceKLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín
KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom
VíceMotivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika.
Motivace ve výchově a vyučování. Pedagogická diagnostika. Motivace = souhrn hybných činitelů, který jedince podněcuje, podporuje, aktivizuje, dodává mu energii k určité činnosti či chování k sobě i ostatním,
VíceProtektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie
Protektivní faktory učitelského vyhoření pilotní studie Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze RYBA SMRDÍ OD HLAVY Kvalita školní výuky začíná od vyučujících.
VíceModely inkluzivní praxe v základní škole
Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve
VíceRenáta Bednárová, Petr Sládek. Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno
Renáta Bednárová, Petr Sládek Pedagogická fakulta MU Brno, Univerzita obrany Brno Cíle Úvod Cíle projektu Charakteristika e-kurzu Několik poznámek k pedagogickému šetření Využití e-kurzu v praxi Možnosti
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceDidaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy
Didaktika přírodovědy a rámcové vzdělávací programy Josef Trna Pedagogická fakulta MU v Brně Abstrakt: Jádrem příspěvku je problematika konstituování didaktiky přírodovědy jako mezioborové didaktiky, včetně
VíceZdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu
Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,
VíceSTUDIUM PEDAGOGIKY 2011
STUDIUM PEDAGOGIKY 2011 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
VícePříprava učitele na výuku sexuální výchovy
Masarykova univerzita Kadlčíková, K. (2011). Příprava učitele na výuku sexuální výchovy. In T. Janík, P. Knecht, & S. Šebestová (Eds.), Smíšený design v pedagogickém výzkumu: Sborník příspěvků z 19. výroční
VíceRozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze
21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní
VícePŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického
PŘÍLOHY 1) Dotazník 2) Výsledky faktorové analýzy 3) Studentův t-test na rozdíly mezi faktory u žen a faktory u mužů 4) Ukázka elektronického vyplňování dotazníku 5) Seznam tabulek, grafů a schémat 1)
Více4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova
4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VíceOSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ. Psychologie výchovy a vzdělávání
OSOBNOSTNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROCESY UČENÍ Psychologie výchovy a vzdělávání Úkoly pedagogické psychologie vysvětlovat, ovlivňovat, projektovat. Hlavním poslání oboru tedy není objevovat věci jaké jsou,
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
VíceTabulky s výslednými percentily
Tabulky s výslednými y Jedním z výstupů dotazníkového šetření Mapa školy je i tabulka s otázkami a em, kterého vaše škola dosáhla ve srovnání s ostatními zapojenými školami. Abyste získali jasnou představu
Více6. Vyučovací jednotka jako základní vyučovací forma (struktura, cíl, organizace, úloha učitele a žáka, technické a materiální podmínky). Vyučovací met
Okruhy požadavků k státní magisterské zkoušce z didaktiky technické a informační výchovy. 1. Vzdělávání v předmětech technického a informačně technologického charakteru na základních školách v České republice
VíceZŠ STOLIŇSKÁ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2016/17
ZŠ STOLIŇSKÁ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ 2016/17 Úvod Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, jak rodiče žáků ZŠ Stoliňská vnímají vybavení školy, její fungování a přístupy v různých oblastech. Díky opakování
VíceMgr. Lucie Křeménková, Ph.D.
Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ
VícePříloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:
Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení
VíceZměny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe
Marie CHRÁSKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci, Česka Republika Změny postojů k vybraným pojmům u studentů oboru Edukacja techniczno-informatyczna na Univerzitě v Rzeszowe Úvod Zkoumání postojů bylo a
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015
MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ ROK 2014 /2015 S účinností od 1.9.2014 Základní údaje Název a adresa školy : Základní škola pro zrakově postižené Nám. Míru 19, 120 00 Praha 2 Ředitelka školy:
VíceANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Percentilové tabulky. Základní škola (kód školy: AJLU)
ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY Percentilové tabulky Základní škola () Tabulky s výslednými percentily Jedním z výstupů dotazníkového šetření Mapa školy je i tabulka s otázkami a percentilem, kterého vaše
VíceHodnocení školy příspěvková organizace. Základní škola Velká Bíteš, Tišnovská 116,
2014-2016 Základní škola Velká Bíteš, Tišnovská 116, příspěvková organizace Hodnocení školy Mgr. Blanka Gaizurová Základní škola Velká Bíteš, Tišnovská 116, příspěvková organizace Adresa: Tišnovská 116,
VíceV. 10 Osobnostní a sociální výchova
1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném
Více28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora
28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceOsobnost učitele. Semestr: podzim 2015
Osobnost učitele Semestr: podzim 2015 Osobnost učitele U učitele nutné kvalifikační i osobnostní předpoklady. Stávání se učitelem Nestačí suma znalostí, které by žákům předával, důležitý je i způsob, jak
VíceVIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška
VIKBA32 Informační vzdělávání Knihovník učitel/tutor? Mgr. Jan Zikuška 5.4. 2013 1 Kdo je učitel 2 (Pedagogický pracovník) zákona č. 563/2004Sb. Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací,
VíceVymezení podporovaných aktivit
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Vymezení podporovaných aktivit pro předkládání žádostí o finanční podporu v rámci globálního grantu Jihomoravského kraje v OP VK Oblast podpory 1.2
VíceZdravá škola. škola podporující zdraví
Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým
VíceKlima třídy a primární prevence
Klima třídy a primární prevence Diagnostika klimatu třídy dotazníkem B3 II. Krajská konference K primární prevenci sociálně patologických jevů Mgr. Bohumila Jurčíková SOŠ Uherský Brod Termíny prostředí
VíceStudium pedagogiky pro učitele 2014
Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY
TISKOVÁ ZPRÁVA K VÝSLEDKŮM VÝZKUMU PŘECHODU DĚTÍ Z MATEŘSKÉ ŠKOLY DO 1. TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Předškoláci umějí čím dál tím lépe počítat. U odkladů rozhoduje věk a pohlaví dítěte. Školu prvňákům vybírají
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY
ELEKTRONICKÉ STUDIJNÍ OPORY A JEJICH HODNOCENÍ STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY JANSKÁ Lenka, ČR Resumé Článek předkládá výsledky výzkumného šetření realizovaného na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. Výzkumné
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceDidaktika odborných předmětů. Vyučovací proces
Didaktika odborných předmětů Vyučovací proces 1 Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
Více1. PEDAGOGIKA. ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným vědám )
Zpracovaly: Michaela Kovářová, UČO 142994 Darina Haličková, UČO 143008 1. PEDAGOGIKA ( pedagogika jako věda, vymezení, význam, využití, její pojetí ve světě, problémy a specifika; vztah pedagogiky k jiným
VíceCharakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA
Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.
Více11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání. Jak vnímají a prožívají projektové vyučování žáci a učitelé?
11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání Jak vnímají a prožívají projektové vyučování žáci a učitelé? Jana Kratochvílová Příspěvek je pokračováním výzkumu realizovaného
VíceŠkolní vzdělávací program pro školní klub
Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního
Více11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání
11. konference ČAPV Sociální a kulturní souvislosti výchovy a vzdělávání Postoje studentů Pedagogické fakulty UP v Olomouci (se zaměřením na obor Pedagogika sociální práce) Naďa Burcalová Úvod Hlavním
VíceŽIVOTOPIS. Jitka Nábělková, rozená Šlímová
ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Jitka Nábělková, rozená Šlímová Mgr., Ph.D. jitka.nabelkova@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) 2003-2005 Vykonávaná
VíceVýchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně
VícePortfolio a jeho hodnocení
Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů Portfolio a jeho hodnocení Danuše Nezvalová Olomouc 2012 Definice portfolia Portfolio je účelný a komplexní soubor dokumentů, který vypovídá
VíceNávrhy možných témat závěrečných prací
Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít
VícePOLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI
POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování
VíceEdukační prostředí VNITŘNÍ VNĚJŠÍ. psychosociální. fyzikální. statické klima proměnlivé atmosféra
7. Prostředí a jeho vliv na rozvoj Historie: dítěte J. Á. Komenský Velká didaktika (1657) = návrhy na vytváření optimálního vzdělávacího prostředí (škola, třída) - příjemné, světlé, čisté, ozdobené (obrazy,
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceSWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy
SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a
VíceMgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová
Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceDIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ
DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 27. listopadu 2007 Struktura vystoupení 1. Složky standardu učitele odborných předmětů 2. Didaktická kompetence
VícePříloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP
Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob
VícePředávání informací z MAP do KAP
Předávání informací z MAP do KAP Příjemce MAP Název MAP MAS Sokolovsko o.p.s. Místní akční plán ORP Sokolov Místní akční plán ORP Sokolov je nyní ve fázi rozpracovanosti z hlediska příprav projektů spolupráce,
VíceManagement. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka
Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění
VíceCo vstupuje do úspěšného řešení matematických úloh?
Co vstupuje do úspěšného řešení matematických úloh? Současné studie motivačních faktorů Irena Smetáčková Katedra psychologie Pedagogická fakulta Univerzita Karlova v Praze Motivace zaměření na cíl energie
VícePřehled výzkumných metod
Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický
VíceINVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ
INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,
VícePedagogická a odborná způsobilost učitele praktického vyučování
Pedagogická a odborná způsobilost učitele praktického vyučování Pavel Pecina Beroun 2017 GRAND HOTEL LITAVA, Beroun, 30.11. 2017 Cíl příspěvku Představit výsledky teoretické analýzy v oblasti specifika
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VícePřehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU
Přehled vhodných Oblastí podpory Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost na PrF MU Níže uvedený text se týká podporovaných aktivit jednotlivých Oblastí podpory tak, jak vyplývá z obecného
VíceZŠ KUNOVICE, U PÁLENICE
ZŠ KUNOVICE, U PÁLENICE ŠKOLA, KDE SI SVŮJ POCIT ÚSPĚCHU ZAŽIJE KAŽDÉ DÍTĚ ŠKOLA,KDE UČITELÉ I ŽÁCI PŘEMÝŠLEJÍ NAD TÍM, CO, JAK A PROČ DĚLAJÍ CO NA ŠKOLE OCEŇUJÍ RODIČE CO NA ŠKOLE OCEŇUJÍ RODIČE Zdroj:
VíceMOŽNOSTI VYUŽITÍ SHLUKOVÉ ANALÝZY V Q-METODOLOGII
MOŽNOSTI VYUŽITÍ SHLUKOVÉ ANALÝZY V Q-METODOLOGII CHRÁSKA Miroslav, CZ Resumé Příspěvek seznamuje s možnostmi využití shlukové analýzy při zpracování výzkumu provedeného pomocí Q-metodologie. Ve výzkumu
VíceMINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019
Základní škola a Mateřská škola Jana Ámose Komenského, 696 47 Žeravice 37, okres Hodonín, příspěvková organizace MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM školní rok 2018/2019 Název školy: Základní škola a Mateřská
Více