Sacharidy a jejich konjugáty

Transkript

1 Sacharidy a jejich konjugáty Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha Ústav organické chemie a biochemie

2 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium 2. Sacharidový kód 3. Glykolipidy 4. Glykoproteiny, peptidoglykany 5. Interakce s lektiny 6. dměna na závěr

3 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium

4 Přehled aldos CH H H CH 2 H CH H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H CH 2 H H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H H CH H H H CH 2 H H H CH H H H H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H

5 H CH 2 CH 2 H H H H H CH 2 H H CH H H H H CH 2 H H H H CH 2 H H H H H Mutarotace H H H H

6 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H

7 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H

8 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H CH 2 H H H

9 100 biliónů tun za rok zdroj energie a stavební jednotky sacharosa, 100 miliónů tun za rok Sacharidy v přírodě Polyhydroxyaldehydy Polární Mutarotace Konformační rovnováha Enantiomerně čisté Z čeho se skládá lidské tělo % cukry proteiny lipidy soli voda

10 Sacharidy v lidském těle H H H H H H H H HH H H H H D-glukosa D-galaktosa D-mannosa H H H H L-fukosa H H H H D-xylosa H H H NHAc H H H H H NHAc H H CH H H D-glukosamin D-galaktosamin D-glukuronová kyselina 10 základních H CH H H H D-idouronová kyselina H

11 H C H 3 9--fosfát P H 9--laktyl H Sacharidy v lidském těle 7--acetyl 8--acetyl 9--acetyl CH 3 C R9 CH 3 C HH 2 C R5 9 R7 N-acetyl N-glykolyl 8--methyl CH 3 NH R8 6 4 R4 8--sulfát H CH 3 C 3 S 4--acetyl H 2 CH 1 Sialové kyseliny

12 Sacharidy a jejich konjugáty 2. Sacharidový kód

13 Sacharidový kód Nukleotidy (nukleové kyseliny) a proteiny dvě prominentní skupiny látek hardware organismu? specifické kódování kódovací sekce dostatečně malá sterická přístupnost sekce potenciál pro rychlé strukturální změny

14 Sacharidový kód H H H H H

15 Sacharidový kód H H H H H

16 Sacharidový kód H H H H H 20 aminokyselin 6, hexamerů 20 monosacharidů 1, hexamerů

17 Sacharidový kód, Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb komplementární kontakt nepolárních ploch účast atomu kovu (Ca, Mg) iontové interakce obecně jsou interakce pro monosacharidy slabé, Ka M -1 ligosacharidy mohou být vázány silněji receptor afinitu k multivalentnímu substrátu lektiny ( glycoside cluster effect )

18 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Velmi často planární s pobočnými řetězci aminokyselin: Asn, Asp, Glu, Gln, Arg,, His becný motiv: NH.... H.. =C Velmi často za účasti vody

19 Typy interakcí nterakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Arg 151 H H H H H Asn 232

20 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: komplementární kontakt nepolárních ploch H H Většinou interakce s aromatickým kruhem proteinů Důležitost π-ch CH interakcí H H H H H H A strana B strana

21 Typy interakcí terakce protein-sacharid: účast atomu kovu (Ca, Mg) Ca 2+ a jiné kationty kovů Pro C-lektiny C přímo pozorovány Glu 193 Ca 2+ H H H H H Asn 187

22 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: iontové interakce nabité cukry C - s Arg aminoglykosidická antibiotika H H H H N + H H H P

23 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou?? Existence vodíkových vazeb ve vodě Povaha hydrofóbní interakce Existence vodíkových vazeb ve vodě A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Stejně silné interakce rovnováha je posunuta doleva,, přebytek rozpouštědla Různě silné interakce rovnováha je posunuta doprava,, jestliže vlastní interakce A a B je silná interakce A nebo B s rozpouštědlem je slabá v porovnání s interakcemi mezi molekulami rozpouštědla

24 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou? A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Polární molekuly v nepolárním rozpouštědle Interakce A a B je silná Nepolární molekuly ve vodě Interakce A a B je silná Interakce voda-voda je silná Sacharidy ve vodě (H cukrů soutěží s podobnou molekulou vody) Hydrofóbní interakce Vodíkové vazby dokázány v krystalickém stavu Negativní enthalpie a entropie tvorby komplexů

25 Biosynthesa glykokonjugátů a buněčné rozpoznávání

26 Sacharidy jsou rozpoznávány různými třídami proteinů: Antigeny (monosacharid( je v puklině na povrchu proteinu) Lektiny (sacharidy buněčných povrchů, viry, bakterie, rostliny, zvířata i lidé) Bakteriální periplasmatické proteiny Gram-negativních bakterií (monosacharid je proteinem obklopen)

27 Sacharidy a jejich konjugáty 3. Glykolipidy

28 Glykolipidy součástí membrán ve všech organismech heterogenní skupina mono(oligo oligo)sacharidy glykosidicky vázané na acylglycerol, ceramid nebo prenylfosfát stabilizují membránu zvyšují její pevnost uplatňují se v řadě biologických procesů (komunikace, modulace receptorů, r diferenciace, proliferace, onkogeneze)

29 estery estery glukosy a sacharosy Glykolipidy rostlinné glykolipidy sterylglykosidy glykosyldiacylglyceroly (nejběžnější) H H H H H H H H

30 Glykolipidy bakteriální (prokaryota( prokaryota) hopanoidy mykoláty lipoteichové kyseliny lipopolysacharidy sfingoglykolipidy

31 Glykolipidy bakteriální hopanoidy pravděpodobně komplexují cholesterol a stabilizují membrány, G+ i G-G baktérie rigidní hydrofóbní polycyklický skelet s polárním koncem H H H H H R H R = CH 2 H CH 2 NH 2 CH Rhodosphirillum acidophila Synechocystis Rhodosphirillum rubrum

32 Glykolipidy bakteriální mykolátymykoláty v v obálce mykobaktérií estery estery arabinogalaktanu s mykolovými kyselinami efektivní efektivní bariéra proti pronikání antibiotik a chemotherapeutik

33 Glykolipidy bakteriální lipoteichové kyseliny (teichos řecky městská hradba) v cytoplasmatické membráně Gram pozitivních bakterií (50 % sušiny) nedefinovaný polymer glycerolu nebo ribitolu H X X - P P - X - P H H H H H H R 1 X = H, Ala R 1, R 2 = MK R 2

34 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy v v Gram negativních bakteriích

35 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy

36 Gram-positivní Gram-negativní Buněčná obálka Gram-pozitivní a Gram-negativní bakterie lipopolysacharid vnější membrána Lipid A buněčná stěna periplasmatický prostor plasmatická membrána

37 Struktura lipopolysacharidu Gram-negativních bakterií -antigen KD Lipid A becný formát pro všechny species Struktura -antigenu je vysoce variabilní Endotoxiny Vyvolávají septický šok u lidí a vyšších organismů

38 Septický šok! případů sepse ročně v USA 20-50% úmrtnost úmrtnost 90 %, objeví-li se septický šok horečka, tachykardie, vysoký tlak, nefunkčnost všech orgánů spojených s krevním oběhem

39 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium - - P NH H H H HN P H - - Lipid A

40 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H H H H H CH KD 3-deoxy-D-manno-oktulosonováoktulosonová kyselina H H H H H H Hep L-glycero-D-manno-heptosa H H H Abe (abekvosa) 3,6-dideoxy dideoxy-d-xylo-hexosa H H H Rha L-rhamnosa H

41 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H NH H HN P H H P KD Hep Hep-P 3 KD Hep Glc Gal Gal Glc GlcNAc Gal Glc Rha Man AbeAc n

42 Struktura lipidu A bakterie Escherichia coli P R1 - - H NH R2 H H HN P - - H lipid A lipid IV A R 1 = CH 3 (CH 2 ) 12 C R 2 = CH 3 (CH 2 ) 10 C R 1 = R 2 = H lipid X

43 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -

44 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -

45 E P - H Me NH H H HN P - -

46 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid povrch buněk eukaryotů je potažen cukernou vrstvou (glykokalix( glykokalix) glykoproteiny, glykolipidy a glykosaminoglykany

47 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H NH 2 H sfingosin

48 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid acylace mastnou kyselinou H NH 2 H sfingosin

49 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H ceramid

50 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H glykosfingolipidy glykosylace

51 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) sfingolipidy v nervovém systému, v mozku neutrální a kyselé (kyselina sialová, uronové kyseliny, sulfáty, fosfáty a fosfonáty) jsou i u bezobratlých bjeveny ve 2. polovině 19. století J. L. W. Tudichum: : isolace z alkoholického extraktu mozku, pojem sfingosin (identifikace 1947) E. Klenk (1930): isolace nové skupiny, pojem gangliosid (identifikace 1962)

52 Galaktosylceramid neutrální v membránách mozku savců Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H HN H H

53 HN H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Glykosfingolipidy jsou ve všech tkáních název podle oligosacharidového řetězce ganglio β-d-gal-(1-3) 3)-β-D-GalNAc-(1-4) 4)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- neolakto β-d-gal-(1-4) 4)-β-D-GalNAc-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- isoglobo β-d-galnac-(1-3) 3)-α-D-Gal-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc-

54 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Gangliosidy kyselé, 3 nebo 6 poloha Gal nebo GalNac nese sialovou kyselinu modifikují aktivitu funkčně rozdílných receptorů antigeny krevních skupin a tumorů mohou vyvolat autoimunitní poruchu (autoantigeny( autoantigeny) účastní se adheze mezi buňkami: vazebné místo pro toxiny, viry a bakterie cukerná část se váže na lektinový receptor pathogenu vrozené genetické poruchy v odbourávání gangliosidů: Amaurotická idiocie Tay-Sachsova nemoc Sandhoffova nemoc

55 H H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H Gangliosid GM3 H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H NeuAc Gangliosid GM2 ( ) 16 Cer H ( ) 12 Gangliosid GM1 první identifikovaný gangliosid (1963) receptor toxinu cholery aktivuje nervový růstový faktor GlcCer

56 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) HC H H H AcNH H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu

57 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu

58 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc HC H H H AcNH H CtBu CtBu stejné vazebné a konformační vlastnosti jako gangliosid GM1

59 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy lidské kůže podílejí se na permeační bariéře pro přenos vody keratinocyty: lipidová matrice volných mastných kyselin, cholesterolu a ceramidů fytostingosin (40 % ze sfingolipidů) HN H H H H H

60 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy parazitů 1/3 lidské populace má střevní parazity (hlísty) viry, bakterie a protozoa-reprodukce reprodukce v hostiteli, akutní ale krátká neutrální infekce vyvolá imunitní odpověď parazité-reprodukce reprodukce sexuální, dlouhá a chronická infekce, dramatické změny životních podmínek významnou roli hrají glykosfingolipidy

61 Sacharidy a jejich konjugáty 4. Glykoproteiny, peptidoglykany (glykopeptidová antibiotika) kovalentní vazba sacharidu na protein nebo peptid

62 Glykoproteiny ve všech organismech enzymy, protilátky, receptory, hormony, cytokiny,, strukturní proteiny uvnitř buněk, mimobuněčná tekutina, membrány jsou polymorfní 1 % v kolagenech, 99 % v glykogenu mono, di, oligo a polysacharidy a jejich deriváty, sulfáty, fosfáty lineární a rozvětvené nemají unifikovanou funkci vázány jako - a N-glykosidy (ojediněle C-glykosidy)

63 Glykoproteiny vazba H 2 N CH 2 1. N-glykosidy: asparagin 2. -glykosidy: serin, threonin (tyrosin,, H prolin,, H lysin) obvykle v sekvenci serin/threonin threonin/prolin (mucinová doména) NH 2 CH H N CH H CH 2 CH NH 2 CH 2 CH H CH 2 CH 2 CH CH 3 H CH 2 CH NH 2 NH 2 H NH 2

64 Glykoproteiny vazba přes ethanolaminfosfát (GPI kotva) 3. přes H 2 N protein NH - P H H H H GalNAc Gal-Gal-Gal Gal H H H H Man H H R2 diacylglyceroly ceramid alkylacylglyceroly ethanolaminfosfát H R1 NH 2 P - H H H mastné kyseliny

65 vazba 4. neobvyklá vazba Glykoproteiny H H H H lidská Rnasa U S HN HN

66 Glykoproteiny vázané sacharidy Monosacharidy N-glykosidy: Glu, GalNAc -glykosidy: GalNAc, GlcNAc, Fuc, Xyl, Glu,, Gal, Man, Ara Glykany (oligosacharidy) N-glykanyglykany -glykany glykany mucinového a nemucinového typu proteoglykany

67 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn

68 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Man(α1-6) 6)[Man( Man(α1-3) 3)]Man( Man(β1-4) 4)GlcNAc(β1-4) 4)GlcNAc(β1-N) N) Asn pentasacharid jádra

69 Glykoproteiny N-glykanyglykany Vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn tykadlové mono a oligosacharidy

70 Glykoproteiny N-glykanyglykany Podle tykadlových oligosacharidů se dělí na oligomannosu (lineární, 2-6, 2 ale i pro kvasinky) komplexní (neobsahují mannosu,, rozvětvené) hybridní nový typ obsahující xylosu (β1-4( 4 vázanou na β-mannosu mannosu jádra) Komplexní (5 skupin), vždy připojené k jádru prostřednictvím Gal(β1-4)GlcNAc 4)GlcNAcβ1-JÁDR Neu5Ac, Gal, Fuc, GalNAc, LacNAc

71 Glykoproteiny N-glykanyglykany struktura N-glykanového cukerného epitopu je specifická pro buňku antigenní derminant Určující struktura tykadla Fuc(α1-2)Gal( 2)Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc Antigen krevní skupiny H GalNAc(α1-3) 3)[Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc A Gal(α1-3) )[Fuc) Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc B

72 Glykoproteiny -glykanyglykany mucinového typu: GalNAc(α1-)Ser/ )Ser/Thr (Tn antigen) typicky 1 20 monosacharidů nemucinového typu: Fuc(α-)Ser/ )Ser/Thr; Glu(β-)Ser, GlcNAc (β-)ser/thr

73 Glykoproteiny -glykany glykany mucinového typu nesou antigeny krevních skupin antigeny rakovinných buněk rozpoznávací domény pro buněčné interakce obvykle tvoří klastry na krátké peptidické sekvenci stericky dobře přístupné více polární (v okolí je Ser, Thr,, Pro) Thr je glykosylován častěji než Ser cukerné jádro má 8 základních struktur (1 = Tn antigen) tvořených Gal, GalNAc a GlcNAc tykadla tvoří dále Neu5Ac, Fuc

74 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) glykosaminglykanový řetězec vždy lineární polysacharidy se specifickou opakující se disacharidickou jednotkou N-sulfonylglukosamin (GlcNS), GlcNAc, GalNAc GlcA, IdoU,, Gal 15 několik set jednotek základní hmota pojivých tkání vysoce hydratované molekuly heparin

75 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) hyaluronová kyselina * H CH H H H NHAc n dermatan-sulfát * H H CH H 3 S H NHAc n

76 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) heparin a heparin-sulfát * H H CH H H NH H 3 S n * proti srážení krve více než 60 let

77 Peptidoglykan základní polymer buněčných stěn Gram+ i Gram- bakterií polysacharidová matrice pentapeptidový pobočný řetězec mezipeptidové můstky GlcNAc a MurNAc,, 5 45 disacharidických jednotek Ala-γ-D-Glu Glu-Xaa-D-Ala-D-Ala G- Xaa = meso-diaminopimelov diaminopimelová kyselina G+ Xaa = Lys

78 Peptidoglykan Peptidoglykan NHAc H C H 3 H NHAc H NHAc H C H 3 H NHAc H D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala CH 3 CH 3 Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala

79 Glykoproteiny biologická role sacharidů není žádná unifikovaná role vysoký obsah sacharidů modeluje fyzikální vlastnosti proteinu větší rozpustnost ve vodě (NeuNAc( NeuNAc,, sulfáty) zadržují vodu (lubrikanty( lubrikanty,, chrání epitheliální povrch extracelulární způsobují elasticitu, zlepšují adhezi buněk H H H H H H NHAc protimrazový glykoprotein arktických ryb Thr Ala Ala

80 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role

81 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role ozpoznávací markery ve fyziologických a pathologických pocesech

82 Sacharidy a jejich konjugáty 5. Rozpoznávání (interakce s lektiny) polyvalentní proteiny (aglutinace, srážení), reverzibilní nekovalentní interakce vysoká selektivita, nejsou produktem imunitní reakce

83 Lektiny biologická role rozpoznávací determinanty rozličných biologických procesů adheze infekčních buněk na buňku hostitelskou směrování a zrání leukocytů interakce imunitního systému tvorba rakovinných buněk a metastáz strategie návrhů perspektivních struktur rozpoznávací proces je v prvních fázích nemoci

84 Rostlinné lektiny 100 zástupců v luštěninách (fazole, 1919) 2 4 podjednotky,, 40 kda na každé stejně selektivní vazebné místo Ca 2+, 2+, Mn 2+ místo hydrofóbní interakce Konkavalin A Lektiny přehled

85 konkavalin A

86 Živočišné lektiny Galektiny (dříve S-lektinyS lektiny,, 1980) jednoduché, podobné rostlinným savci, někteří bezobratlí laktosa, N-acetyllaktosaminN Ca 2+, 2+, Mn 2+ Lektiny přehled

87 Lektiny přehled Živočišné lektiny Mozaikové (multidoménové( multidoménové) několik proteinů, několik domén, jen jedna váže sacharidy C-lektiny (Ca 2+ ) endocytické kolektiny selektiny P-lektiny I-lektiny mikrobiální lektiny

88 Lektiny rozpoznávání Proces infekce oplodnění pohyb leukocytů metastáze Cukr na hostitelské buňce vajíčku leukocytu buňce endotelu cílový orgán Lektin na mikroorganismu spermii buňce endotelu lymfocytu maligní buňka Adheze buněk Typy interakcí Sacharidový kód

89 Galektiny adheze buněk, v cytoplasmě, zvýšený obsah galektinu 3 na povrchu nádorových buněk může způsobovat adhezi a metastáze Endocytické lektiny Gal, GalNAc, Man-váže infekční buňky, přirozená imunita Kolektiny oligomannosidy infekčních mikroorganismů, lýza,, v séru a játrech, přirozená imunita Selektiny Lektiny rozpoznávání adhese cirkulujících leukocytů na buněčnou vystýlku cév, zabraňují jejich migraci do tkání, sle x, akutní zánětlivé stavy, prevence metastáz

90 P-Lektiny receptory mannosy-6-fosfátu, cílení lysosomálních enzymů na místo jejich určení I-Lektiny sialoadhesiny Další Lektiny rozpoznávání Calnexin,, intracelulární protein v endoplasmatickém retikulu, váže se na terminální glukosu nově vytvořených glykoproteinů,, kontroluje sestavení oligosacharidu......

91 Lektiny vazba sle x na E-selektinE uskutečňuje se hned po infekci jeden jeden z počátečních kroků tvorby a pohybu bílých krvinek špatná špatná funkce je nebezpečná akutní akutní ohrožení infekcí, septický šok chronická onemocnění, arthritida,, astma odpovídá za vysoký metastatický potenciál některých nádorů (melanomy( melanomy) intervence může vést k novým lékům

92 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C Fuc H H H NHAc H H H Gal GlcNAc NeuAc Synthesa analogů vyžaduje znalost orientace v komplexu

93 Lektiny vazba sle x na E-selektinE konformace sle x a interakce se selektiny v roztoku bílý = L-selektinL žlutý = E a P-selektinyP

94 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou

98 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí

99 Lektiny vazba sle x na E-selektinE antagonista E-selektinuE HC H H H 3 C H H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí

100

101 Sacharidy a jejich konjugáty 6. dměna

102 2 gamety dměna

103 dměna 2 gamety spermie a vajíčko

104 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy

105 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy úloha sacharidů při oplodnění

106 spermie dměna ZRÁNÍ (nadvarle) redistribuce proteinů v membráně, zvyšování obsahu cholesterolu, zvýšení pohyblivosti KAPACITACE (vejcovod) navázání na epitel, snížení cholesterolu, redistribuce proteinů, vzniká membránová vazebná doména (lektin( lektin), aktivace motility, příprava na akrosomální děj vajíčko zóna pelucida glykoproteinový obal vytvořit vytvořit mikroprostředí pro embryo je je primárním vazebným místem spermie po po navázání spermie zastaví akrosomální reakci

107 vajíčko dměna zóna pelucida 3 glykoproteiny ZP1 ZP1 (strukturální protein) ZP2 (sekundární vazebné místo) ZP3 (primární vazebné místo)

108

109 dměna GluNAc Gal? uvolnění Ca 2+