Sacharidy a jejich konjugáty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sacharidy a jejich konjugáty"

Transkript

1 Sacharidy a jejich konjugáty Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha Ústav organické chemie a biochemie

2 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium 2. Sacharidový kód 3. Glykolipidy 4. Glykoproteiny, peptidoglykany 5. Interakce s lektiny 6. dměna na závěr

3 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium

4 Přehled aldos CH H H CH 2 H CH H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H CH 2 H H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H H CH H H H CH 2 H H H CH H H H H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H

5 H CH 2 CH 2 H H H H H CH 2 H H CH H H H H CH 2 H H H H CH 2 H H H H H Mutarotace H H H H

6 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H

7 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H

8 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H CH 2 H H H

9 100 biliónů tun za rok zdroj energie a stavební jednotky sacharosa, 100 miliónů tun za rok Sacharidy v přírodě Polyhydroxyaldehydy Polární Mutarotace Konformační rovnováha Enantiomerně čisté Z čeho se skládá lidské tělo % cukry proteiny lipidy soli voda

10 Sacharidy v lidském těle H H H H H H H H HH H H H H D-glukosa D-galaktosa D-mannosa H H H H L-fukosa H H H H D-xylosa H H H NHAc H H H H H NHAc H H CH H H D-glukosamin D-galaktosamin D-glukuronová kyselina 10 základních H CH H H H D-idouronová kyselina H

11 H C H 3 9--fosfát P H 9--laktyl H Sacharidy v lidském těle 7--acetyl 8--acetyl 9--acetyl CH 3 C R9 CH 3 C HH 2 C R5 9 R7 N-acetyl N-glykolyl 8--methyl CH 3 NH R8 6 4 R4 8--sulfát H CH 3 C 3 S 4--acetyl H 2 CH 1 Sialové kyseliny

12 Sacharidy a jejich konjugáty 2. Sacharidový kód

13 Sacharidový kód Nukleotidy (nukleové kyseliny) a proteiny dvě prominentní skupiny látek hardware organismu? specifické kódování kódovací sekce dostatečně malá sterická přístupnost sekce potenciál pro rychlé strukturální změny

14 Sacharidový kód H H H H H

15 Sacharidový kód H H H H H

16 Sacharidový kód H H H H H 20 aminokyselin 6, hexamerů 20 monosacharidů 1, hexamerů

17 Sacharidový kód, Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb komplementární kontakt nepolárních ploch účast atomu kovu (Ca, Mg) iontové interakce obecně jsou interakce pro monosacharidy slabé, Ka M -1 ligosacharidy mohou být vázány silněji receptor afinitu k multivalentnímu substrátu lektiny ( glycoside cluster effect )

18 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Velmi často planární s pobočnými řetězci aminokyselin: Asn, Asp, Glu, Gln, Arg,, His becný motiv: NH.... H.. =C Velmi často za účasti vody

19 Typy interakcí nterakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Arg 151 H H H H H Asn 232

20 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: komplementární kontakt nepolárních ploch H H Většinou interakce s aromatickým kruhem proteinů Důležitost π-ch CH interakcí H H H H H H A strana B strana

21 Typy interakcí terakce protein-sacharid: účast atomu kovu (Ca, Mg) Ca 2+ a jiné kationty kovů Pro C-lektiny C přímo pozorovány Glu 193 Ca 2+ H H H H H Asn 187

22 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: iontové interakce nabité cukry C - s Arg aminoglykosidická antibiotika H H H H N + H H H P

23 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou?? Existence vodíkových vazeb ve vodě Povaha hydrofóbní interakce Existence vodíkových vazeb ve vodě A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Stejně silné interakce rovnováha je posunuta doleva,, přebytek rozpouštědla Různě silné interakce rovnováha je posunuta doprava,, jestliže vlastní interakce A a B je silná interakce A nebo B s rozpouštědlem je slabá v porovnání s interakcemi mezi molekulami rozpouštědla

24 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou? A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Polární molekuly v nepolárním rozpouštědle Interakce A a B je silná Nepolární molekuly ve vodě Interakce A a B je silná Interakce voda-voda je silná Sacharidy ve vodě (H cukrů soutěží s podobnou molekulou vody) Hydrofóbní interakce Vodíkové vazby dokázány v krystalickém stavu Negativní enthalpie a entropie tvorby komplexů

25 Biosynthesa glykokonjugátů a buněčné rozpoznávání

26 Sacharidy jsou rozpoznávány různými třídami proteinů: Antigeny (monosacharid( je v puklině na povrchu proteinu) Lektiny (sacharidy buněčných povrchů, viry, bakterie, rostliny, zvířata i lidé) Bakteriální periplasmatické proteiny Gram-negativních bakterií (monosacharid je proteinem obklopen)

27 Sacharidy a jejich konjugáty 3. Glykolipidy

28 Glykolipidy součástí membrán ve všech organismech heterogenní skupina mono(oligo oligo)sacharidy glykosidicky vázané na acylglycerol, ceramid nebo prenylfosfát stabilizují membránu zvyšují její pevnost uplatňují se v řadě biologických procesů (komunikace, modulace receptorů, r diferenciace, proliferace, onkogeneze)

29 estery estery glukosy a sacharosy Glykolipidy rostlinné glykolipidy sterylglykosidy glykosyldiacylglyceroly (nejběžnější) H H H H H H H H

30 Glykolipidy bakteriální (prokaryota( prokaryota) hopanoidy mykoláty lipoteichové kyseliny lipopolysacharidy sfingoglykolipidy

31 Glykolipidy bakteriální hopanoidy pravděpodobně komplexují cholesterol a stabilizují membrány, G+ i G-G baktérie rigidní hydrofóbní polycyklický skelet s polárním koncem H H H H H R H R = CH 2 H CH 2 NH 2 CH Rhodosphirillum acidophila Synechocystis Rhodosphirillum rubrum

32 Glykolipidy bakteriální mykolátymykoláty v v obálce mykobaktérií estery estery arabinogalaktanu s mykolovými kyselinami efektivní efektivní bariéra proti pronikání antibiotik a chemotherapeutik

33 Glykolipidy bakteriální lipoteichové kyseliny (teichos řecky městská hradba) v cytoplasmatické membráně Gram pozitivních bakterií (50 % sušiny) nedefinovaný polymer glycerolu nebo ribitolu H X X - P P - X - P H H H H H H R 1 X = H, Ala R 1, R 2 = MK R 2

34 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy v v Gram negativních bakteriích

35 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy

36 Gram-positivní Gram-negativní Buněčná obálka Gram-pozitivní a Gram-negativní bakterie lipopolysacharid vnější membrána Lipid A buněčná stěna periplasmatický prostor plasmatická membrána

37 Struktura lipopolysacharidu Gram-negativních bakterií -antigen KD Lipid A becný formát pro všechny species Struktura -antigenu je vysoce variabilní Endotoxiny Vyvolávají septický šok u lidí a vyšších organismů

38 Septický šok! případů sepse ročně v USA 20-50% úmrtnost úmrtnost 90 %, objeví-li se septický šok horečka, tachykardie, vysoký tlak, nefunkčnost všech orgánů spojených s krevním oběhem

39 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium - - P NH H H H HN P H - - Lipid A

40 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H H H H H CH KD 3-deoxy-D-manno-oktulosonováoktulosonová kyselina H H H H H H Hep L-glycero-D-manno-heptosa H H H Abe (abekvosa) 3,6-dideoxy dideoxy-d-xylo-hexosa H H H Rha L-rhamnosa H

41 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H NH H HN P H H P KD Hep Hep-P 3 KD Hep Glc Gal Gal Glc GlcNAc Gal Glc Rha Man AbeAc n

42 Struktura lipidu A bakterie Escherichia coli P R1 - - H NH R2 H H HN P - - H lipid A lipid IV A R 1 = CH 3 (CH 2 ) 12 C R 2 = CH 3 (CH 2 ) 10 C R 1 = R 2 = H lipid X

43 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -

44 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -

45 E P - H Me NH H H HN P - -

46 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid povrch buněk eukaryotů je potažen cukernou vrstvou (glykokalix( glykokalix) glykoproteiny, glykolipidy a glykosaminoglykany

47 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H NH 2 H sfingosin

48 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid acylace mastnou kyselinou H NH 2 H sfingosin

49 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H ceramid

50 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H glykosfingolipidy glykosylace

51 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) sfingolipidy v nervovém systému, v mozku neutrální a kyselé (kyselina sialová, uronové kyseliny, sulfáty, fosfáty a fosfonáty) jsou i u bezobratlých bjeveny ve 2. polovině 19. století J. L. W. Tudichum: : isolace z alkoholického extraktu mozku, pojem sfingosin (identifikace 1947) E. Klenk (1930): isolace nové skupiny, pojem gangliosid (identifikace 1962)

52 Galaktosylceramid neutrální v membránách mozku savců Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H HN H H

53 HN H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Glykosfingolipidy jsou ve všech tkáních název podle oligosacharidového řetězce ganglio β-d-gal-(1-3) 3)-β-D-GalNAc-(1-4) 4)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- neolakto β-d-gal-(1-4) 4)-β-D-GalNAc-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- isoglobo β-d-galnac-(1-3) 3)-α-D-Gal-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc-

54 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Gangliosidy kyselé, 3 nebo 6 poloha Gal nebo GalNac nese sialovou kyselinu modifikují aktivitu funkčně rozdílných receptorů antigeny krevních skupin a tumorů mohou vyvolat autoimunitní poruchu (autoantigeny( autoantigeny) účastní se adheze mezi buňkami: vazebné místo pro toxiny, viry a bakterie cukerná část se váže na lektinový receptor pathogenu vrozené genetické poruchy v odbourávání gangliosidů: Amaurotická idiocie Tay-Sachsova nemoc Sandhoffova nemoc

55 H H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H Gangliosid GM3 H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H NeuAc Gangliosid GM2 ( ) 16 Cer H ( ) 12 Gangliosid GM1 první identifikovaný gangliosid (1963) receptor toxinu cholery aktivuje nervový růstový faktor GlcCer

56 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) HC H H H AcNH H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu

57 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu

58 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc HC H H H AcNH H CtBu CtBu stejné vazebné a konformační vlastnosti jako gangliosid GM1

59 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy lidské kůže podílejí se na permeační bariéře pro přenos vody keratinocyty: lipidová matrice volných mastných kyselin, cholesterolu a ceramidů fytostingosin (40 % ze sfingolipidů) HN H H H H H

60 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy parazitů 1/3 lidské populace má střevní parazity (hlísty) viry, bakterie a protozoa-reprodukce reprodukce v hostiteli, akutní ale krátká neutrální infekce vyvolá imunitní odpověď parazité-reprodukce reprodukce sexuální, dlouhá a chronická infekce, dramatické změny životních podmínek významnou roli hrají glykosfingolipidy

61 Sacharidy a jejich konjugáty 4. Glykoproteiny, peptidoglykany (glykopeptidová antibiotika) kovalentní vazba sacharidu na protein nebo peptid

62 Glykoproteiny ve všech organismech enzymy, protilátky, receptory, hormony, cytokiny,, strukturní proteiny uvnitř buněk, mimobuněčná tekutina, membrány jsou polymorfní 1 % v kolagenech, 99 % v glykogenu mono, di, oligo a polysacharidy a jejich deriváty, sulfáty, fosfáty lineární a rozvětvené nemají unifikovanou funkci vázány jako - a N-glykosidy (ojediněle C-glykosidy)

63 Glykoproteiny vazba H 2 N CH 2 1. N-glykosidy: asparagin 2. -glykosidy: serin, threonin (tyrosin,, H prolin,, H lysin) obvykle v sekvenci serin/threonin threonin/prolin (mucinová doména) NH 2 CH H N CH H CH 2 CH NH 2 CH 2 CH H CH 2 CH 2 CH CH 3 H CH 2 CH NH 2 NH 2 H NH 2

64 Glykoproteiny vazba přes ethanolaminfosfát (GPI kotva) 3. přes H 2 N protein NH - P H H H H GalNAc Gal-Gal-Gal Gal H H H H Man H H R2 diacylglyceroly ceramid alkylacylglyceroly ethanolaminfosfát H R1 NH 2 P - H H H mastné kyseliny

65 vazba 4. neobvyklá vazba Glykoproteiny H H H H lidská Rnasa U S HN HN

66 Glykoproteiny vázané sacharidy Monosacharidy N-glykosidy: Glu, GalNAc -glykosidy: GalNAc, GlcNAc, Fuc, Xyl, Glu,, Gal, Man, Ara Glykany (oligosacharidy) N-glykanyglykany -glykany glykany mucinového a nemucinového typu proteoglykany

67 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn

68 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Man(α1-6) 6)[Man( Man(α1-3) 3)]Man( Man(β1-4) 4)GlcNAc(β1-4) 4)GlcNAc(β1-N) N) Asn pentasacharid jádra

69 Glykoproteiny N-glykanyglykany Vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn tykadlové mono a oligosacharidy

70 Glykoproteiny N-glykanyglykany Podle tykadlových oligosacharidů se dělí na oligomannosu (lineární, 2-6, 2 ale i pro kvasinky) komplexní (neobsahují mannosu,, rozvětvené) hybridní nový typ obsahující xylosu (β1-4( 4 vázanou na β-mannosu mannosu jádra) Komplexní (5 skupin), vždy připojené k jádru prostřednictvím Gal(β1-4)GlcNAc 4)GlcNAcβ1-JÁDR Neu5Ac, Gal, Fuc, GalNAc, LacNAc

71 Glykoproteiny N-glykanyglykany struktura N-glykanového cukerného epitopu je specifická pro buňku antigenní derminant Určující struktura tykadla Fuc(α1-2)Gal( 2)Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc Antigen krevní skupiny H GalNAc(α1-3) 3)[Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc A Gal(α1-3) )[Fuc) Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc B

72 Glykoproteiny -glykanyglykany mucinového typu: GalNAc(α1-)Ser/ )Ser/Thr (Tn antigen) typicky 1 20 monosacharidů nemucinového typu: Fuc(α-)Ser/ )Ser/Thr; Glu(β-)Ser, GlcNAc (β-)ser/thr

73 Glykoproteiny -glykany glykany mucinového typu nesou antigeny krevních skupin antigeny rakovinných buněk rozpoznávací domény pro buněčné interakce obvykle tvoří klastry na krátké peptidické sekvenci stericky dobře přístupné více polární (v okolí je Ser, Thr,, Pro) Thr je glykosylován častěji než Ser cukerné jádro má 8 základních struktur (1 = Tn antigen) tvořených Gal, GalNAc a GlcNAc tykadla tvoří dále Neu5Ac, Fuc

74 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) glykosaminglykanový řetězec vždy lineární polysacharidy se specifickou opakující se disacharidickou jednotkou N-sulfonylglukosamin (GlcNS), GlcNAc, GalNAc GlcA, IdoU,, Gal 15 několik set jednotek základní hmota pojivých tkání vysoce hydratované molekuly heparin

75 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) hyaluronová kyselina * H CH H H H NHAc n dermatan-sulfát * H H CH H 3 S H NHAc n

76 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) heparin a heparin-sulfát * H H CH H H NH H 3 S n * proti srážení krve více než 60 let

77 Peptidoglykan základní polymer buněčných stěn Gram+ i Gram- bakterií polysacharidová matrice pentapeptidový pobočný řetězec mezipeptidové můstky GlcNAc a MurNAc,, 5 45 disacharidických jednotek Ala-γ-D-Glu Glu-Xaa-D-Ala-D-Ala G- Xaa = meso-diaminopimelov diaminopimelová kyselina G+ Xaa = Lys

78 Peptidoglykan Peptidoglykan NHAc H C H 3 H NHAc H NHAc H C H 3 H NHAc H D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala CH 3 CH 3 Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala

79 Glykoproteiny biologická role sacharidů není žádná unifikovaná role vysoký obsah sacharidů modeluje fyzikální vlastnosti proteinu větší rozpustnost ve vodě (NeuNAc( NeuNAc,, sulfáty) zadržují vodu (lubrikanty( lubrikanty,, chrání epitheliální povrch extracelulární způsobují elasticitu, zlepšují adhezi buněk H H H H H H NHAc protimrazový glykoprotein arktických ryb Thr Ala Ala

80 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role

81 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role ozpoznávací markery ve fyziologických a pathologických pocesech

82 Sacharidy a jejich konjugáty 5. Rozpoznávání (interakce s lektiny) polyvalentní proteiny (aglutinace, srážení), reverzibilní nekovalentní interakce vysoká selektivita, nejsou produktem imunitní reakce

83 Lektiny biologická role rozpoznávací determinanty rozličných biologických procesů adheze infekčních buněk na buňku hostitelskou směrování a zrání leukocytů interakce imunitního systému tvorba rakovinných buněk a metastáz strategie návrhů perspektivních struktur rozpoznávací proces je v prvních fázích nemoci

84 Rostlinné lektiny 100 zástupců v luštěninách (fazole, 1919) 2 4 podjednotky,, 40 kda na každé stejně selektivní vazebné místo Ca 2+, 2+, Mn 2+ místo hydrofóbní interakce Konkavalin A Lektiny přehled

85 konkavalin A

86 Živočišné lektiny Galektiny (dříve S-lektinyS lektiny,, 1980) jednoduché, podobné rostlinným savci, někteří bezobratlí laktosa, N-acetyllaktosaminN Ca 2+, 2+, Mn 2+ Lektiny přehled

87 Lektiny přehled Živočišné lektiny Mozaikové (multidoménové( multidoménové) několik proteinů, několik domén, jen jedna váže sacharidy C-lektiny (Ca 2+ ) endocytické kolektiny selektiny P-lektiny I-lektiny mikrobiální lektiny

88 Lektiny rozpoznávání Proces infekce oplodnění pohyb leukocytů metastáze Cukr na hostitelské buňce vajíčku leukocytu buňce endotelu cílový orgán Lektin na mikroorganismu spermii buňce endotelu lymfocytu maligní buňka Adheze buněk Typy interakcí Sacharidový kód

89 Galektiny adheze buněk, v cytoplasmě, zvýšený obsah galektinu 3 na povrchu nádorových buněk může způsobovat adhezi a metastáze Endocytické lektiny Gal, GalNAc, Man-váže infekční buňky, přirozená imunita Kolektiny oligomannosidy infekčních mikroorganismů, lýza,, v séru a játrech, přirozená imunita Selektiny Lektiny rozpoznávání adhese cirkulujících leukocytů na buněčnou vystýlku cév, zabraňují jejich migraci do tkání, sle x, akutní zánětlivé stavy, prevence metastáz

90 P-Lektiny receptory mannosy-6-fosfátu, cílení lysosomálních enzymů na místo jejich určení I-Lektiny sialoadhesiny Další Lektiny rozpoznávání Calnexin,, intracelulární protein v endoplasmatickém retikulu, váže se na terminální glukosu nově vytvořených glykoproteinů,, kontroluje sestavení oligosacharidu......

91 Lektiny vazba sle x na E-selektinE uskutečňuje se hned po infekci jeden jeden z počátečních kroků tvorby a pohybu bílých krvinek špatná špatná funkce je nebezpečná akutní akutní ohrožení infekcí, septický šok chronická onemocnění, arthritida,, astma odpovídá za vysoký metastatický potenciál některých nádorů (melanomy( melanomy) intervence může vést k novým lékům

92 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C Fuc H H H NHAc H H H Gal GlcNAc NeuAc Synthesa analogů vyžaduje znalost orientace v komplexu

93 Lektiny vazba sle x na E-selektinE konformace sle x a interakce se selektiny v roztoku bílý = L-selektinL žlutý = E a P-selektinyP

94 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou

95 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou

96 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou

97 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou

98 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí

99 Lektiny vazba sle x na E-selektinE antagonista E-selektinuE HC H H H 3 C H H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí

100

101 Sacharidy a jejich konjugáty 6. dměna

102 2 gamety dměna

103 dměna 2 gamety spermie a vajíčko

104 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy

105 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy úloha sacharidů při oplodnění

106 spermie dměna ZRÁNÍ (nadvarle) redistribuce proteinů v membráně, zvyšování obsahu cholesterolu, zvýšení pohyblivosti KAPACITACE (vejcovod) navázání na epitel, snížení cholesterolu, redistribuce proteinů, vzniká membránová vazebná doména (lektin( lektin), aktivace motility, příprava na akrosomální děj vajíčko zóna pelucida glykoproteinový obal vytvořit vytvořit mikroprostředí pro embryo je je primárním vazebným místem spermie po po navázání spermie zastaví akrosomální reakci

107 vajíčko dměna zóna pelucida 3 glykoproteiny ZP1 ZP1 (strukturální protein) ZP2 (sekundární vazebné místo) ZP3 (primární vazebné místo)

108

109 dměna GluNAc Gal? uvolnění Ca 2+

SACHARIDY A JEJICH KONJUGÁTY

SACHARIDY A JEJICH KONJUGÁTY SACHARIDY A JEJICH KNJUGÁTY Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6, email: Jitka.Moravcova@vscht.cz bsah: 1. Úvod... 1 2. Typy interakcí sacharidů s proteiny...

Více

Role sacharidů v živých organismech

Role sacharidů v živých organismech Role sacharidů v živých organismech Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha, email: Jitka.Moravcova@vscht.cz Úvod Sacharidy jsou v přírodě nejzastoupenější přírodní látky; jejich roční

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie

Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika

Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glycobiology how sweet it is! Monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa ) Oligosacharidy (maltosa, isomaltosa, sacharosa, laktosa.., oligosacharidové řetězce

Více

H 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid).

H 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid). Sacharidy Definice a klasifikace sacharidů Výraz karbohydráty (uhlovodany, atd.) vznikl na základě molekulového složení těchto sloučenin, neboť to může být vyjádřeno vzorcem C n (H 2 O) n, tedy jako hydráty

Více

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a

Více

Funkce imunitního systému

Funkce imunitního systému Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

9. Lipidy a biologické membrány

9. Lipidy a biologické membrány Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat

Více

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu: Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro

Více

molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)

molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) Glykoproteiny y Vytášek 2008 Glykokonjugát (komplexní sacharid) molekula obsahující jeden nebo více sacharidových řetězců kovalentně navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) nebo lipid (glykolipidy) Glykoproteiny

Více

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je? Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy

Více

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)

Více

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,... BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární

Více

Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu

Více

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY

STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin

Více

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

SACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,... SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana

Více

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Lipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1 Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Oligosacharidy. VY_32_INOVACE_Ch0208. Seminář z chemie.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Oligosacharidy. VY_32_INOVACE_Ch0208. Seminář z chemie. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa

Více

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví

Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,

Více

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii

Více

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.) PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina

Více

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový

Více

Bílkoviny - proteiny

Bílkoviny - proteiny Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný

Více

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)

Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM) Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved

Více

Struktura a funkce lipidů

Struktura a funkce lipidů Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Sacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy

Sacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy Sacharidy 1. Monosacharidy 2. Disacharidy 3. Polysacharidy Sacharidy nesprávně nazývány uhlovodany n ( 2 ) n - platí to pouze pro některé cukry přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách vznik

Více

Doučování IV. Ročník CHEMIE

Doučování IV. Ročník CHEMIE 1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace

Více

Obecná struktura a-aminokyselin

Obecná struktura a-aminokyselin AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně

Více

Základní struktura. Podle funkčních skupin. 1. hydroxyaldehydy. 2. hydroxyketony

Základní struktura. Podle funkčních skupin. 1. hydroxyaldehydy. 2. hydroxyketony Sacharidy Základní struktura Podle funkčních skupin 1. hydroxyaldehydy 2. hydroxyketony Podle počtu uhlíků Triózy až heptózy Homoformní řada nahrazením H na primární alkoholové skupině - přidáním CH 2

Více

Biochemie I 2015/2016. Makromolekuly buňky. František Škanta

Biochemie I 2015/2016. Makromolekuly buňky. František Škanta Biochemie I 2015/2016 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy

Více

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko

Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko Glykoproteiny a Muciny B.Sopko Obsah Glykoproteiny: Struktura a vazby Vzájemná konverze a aktivace potravních sacharidů Další dráhy v metabolismu sacharidů vázaných na nukleotid Biosyntéza oligosacharidů

Více

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07 Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

SACHARIDY - Monosacharidy příručka pro učitele Obecné informace: Téma Monosacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny.

SACHARIDY - Monosacharidy příručka pro učitele Obecné informace: Téma Monosacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. SACHARIDY - Monosacharidy příručka pro učitele Obecné informace: Téma Monosacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Monosacharidy probereme krátkou úvodní

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením

Více

Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S)

Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) SACHARIDY (cukry) 1 Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) Dle počtu základních monosacharidových jednotek vázaných v jejich molekulách cukry 2 Biologický

Více

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

2. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi

2. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi . Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi Teoretická část: detekce glukosy a její význam. Praktická část: K určení obsahu krevního cukru bude využito automatizované analýzy a senzorového glukometru.

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve

Více

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings

Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA

NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA Nano je z řečtiny = trpaslík. 10-9, 1 nm = cca deset tisícin průměru lidského vlasu Nanotechnologie věda a technologie na atomární a molekulární úrovni Mnoho

Více

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.

Více

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)

Více

z lat. saccharum = cukr též glycidy, nepřesně cukry zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty

z lat. saccharum = cukr též glycidy, nepřesně cukry zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty Sacharidy Sacharidy charakteristika z lat. saccharum = cukr též glycidy, nepřesně cukry zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony významné přírodní látky,

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K

Více

Lékařská chemie -přednáška č. 8

Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech

Více

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto

NaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Krev, složení krve, formované krevní elementy

Krev, složení krve, formované krevní elementy Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve

Více

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory

Více

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané kapitoly z

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo

Více

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití

Aminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Z.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Funkční

Více

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal

DYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,

Více

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších

Více

Nanokorektory v akci. Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné.

Nanokorektory v akci. Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné. Nanokorektory v akci Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné. Nanokorektory všeobecně NANO CORRECTOR je mnohonásobně účinnější než konvenční

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Struktura sacharidů a nukleových kyselin

Struktura sacharidů a nukleových kyselin Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar 2017 snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců

Více

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus

Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:

Více

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry

Více

Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová

Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová SACHARIDY (glycidy) = uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová = polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony monosacharidy oligosacharidy polysacharidy

Více

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika

Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glycobiology how sweet it is! Monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa ) Oligosacharidy (maltosa, isomaltosa, sacharosa, laktosa.., oligosacharidové řetězce

Více

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena

HOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty

Více

Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu

Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávení Jan Kučera Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávicí trakt člověka (trubice + žlázy) Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté

Více

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II

Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem

Více