Sacharidy a jejich konjugáty
|
|
- Zdeněk Moravec
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Sacharidy a jejich konjugáty Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha Ústav organické chemie a biochemie
2 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium 2. Sacharidový kód 3. Glykolipidy 4. Glykoproteiny, peptidoglykany 5. Interakce s lektiny 6. dměna na závěr
3 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium
4 Přehled aldos CH H H CH 2 H CH H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H CH 2 H H CH H H CH 2 H CH H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H H CH H H H CH 2 H H H CH H H H H CH 2 H CH H H CH 2 H CH H H H H CH 2 H
5 H CH 2 CH 2 H H H H H CH 2 H H CH H H H H CH 2 H H H H CH 2 H H H H H Mutarotace H H H H
6 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H
7 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H
8 Konformační rovnováha H H CH 2 H H H H H H CH 2 H H CH 2 H H H
9 100 biliónů tun za rok zdroj energie a stavební jednotky sacharosa, 100 miliónů tun za rok Sacharidy v přírodě Polyhydroxyaldehydy Polární Mutarotace Konformační rovnováha Enantiomerně čisté Z čeho se skládá lidské tělo % cukry proteiny lipidy soli voda
10 Sacharidy v lidském těle H H H H H H H H HH H H H H D-glukosa D-galaktosa D-mannosa H H H H L-fukosa H H H H D-xylosa H H H NHAc H H H H H NHAc H H CH H H D-glukosamin D-galaktosamin D-glukuronová kyselina 10 základních H CH H H H D-idouronová kyselina H
11 H C H 3 9--fosfát P H 9--laktyl H Sacharidy v lidském těle 7--acetyl 8--acetyl 9--acetyl CH 3 C R9 CH 3 C HH 2 C R5 9 R7 N-acetyl N-glykolyl 8--methyl CH 3 NH R8 6 4 R4 8--sulfát H CH 3 C 3 S 4--acetyl H 2 CH 1 Sialové kyseliny
12 Sacharidy a jejich konjugáty 2. Sacharidový kód
13 Sacharidový kód Nukleotidy (nukleové kyseliny) a proteiny dvě prominentní skupiny látek hardware organismu? specifické kódování kódovací sekce dostatečně malá sterická přístupnost sekce potenciál pro rychlé strukturální změny
14 Sacharidový kód H H H H H
15 Sacharidový kód H H H H H
16 Sacharidový kód H H H H H 20 aminokyselin 6, hexamerů 20 monosacharidů 1, hexamerů
17 Sacharidový kód, Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb komplementární kontakt nepolárních ploch účast atomu kovu (Ca, Mg) iontové interakce obecně jsou interakce pro monosacharidy slabé, Ka M -1 ligosacharidy mohou být vázány silněji receptor afinitu k multivalentnímu substrátu lektiny ( glycoside cluster effect )
18 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Velmi často planární s pobočnými řetězci aminokyselin: Asn, Asp, Glu, Gln, Arg,, His becný motiv: NH.... H.. =C Velmi často za účasti vody
19 Typy interakcí nterakce protein-sacharid: síť vodíkových vazeb Arg 151 H H H H H Asn 232
20 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: komplementární kontakt nepolárních ploch H H Většinou interakce s aromatickým kruhem proteinů Důležitost π-ch CH interakcí H H H H H H A strana B strana
21 Typy interakcí terakce protein-sacharid: účast atomu kovu (Ca, Mg) Ca 2+ a jiné kationty kovů Pro C-lektiny C přímo pozorovány Glu 193 Ca 2+ H H H H H Asn 187
22 Typy interakcí Interakce protein-sacharid: iontové interakce nabité cukry C - s Arg aminoglykosidická antibiotika H H H H N + H H H P
23 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou?? Existence vodíkových vazeb ve vodě Povaha hydrofóbní interakce Existence vodíkových vazeb ve vodě A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Stejně silné interakce rovnováha je posunuta doleva,, přebytek rozpouštědla Různě silné interakce rovnováha je posunuta doprava,, jestliže vlastní interakce A a B je silná interakce A nebo B s rozpouštědlem je slabá v porovnání s interakcemi mezi molekulami rozpouštědla
24 Typy interakcí Interakce protein-sacharid, co je hnací silou? A-rozp.. + B-rozpB rozp. A-B B + rozp.-rozp Polární molekuly v nepolárním rozpouštědle Interakce A a B je silná Nepolární molekuly ve vodě Interakce A a B je silná Interakce voda-voda je silná Sacharidy ve vodě (H cukrů soutěží s podobnou molekulou vody) Hydrofóbní interakce Vodíkové vazby dokázány v krystalickém stavu Negativní enthalpie a entropie tvorby komplexů
25 Biosynthesa glykokonjugátů a buněčné rozpoznávání
26 Sacharidy jsou rozpoznávány různými třídami proteinů: Antigeny (monosacharid( je v puklině na povrchu proteinu) Lektiny (sacharidy buněčných povrchů, viry, bakterie, rostliny, zvířata i lidé) Bakteriální periplasmatické proteiny Gram-negativních bakterií (monosacharid je proteinem obklopen)
27 Sacharidy a jejich konjugáty 3. Glykolipidy
28 Glykolipidy součástí membrán ve všech organismech heterogenní skupina mono(oligo oligo)sacharidy glykosidicky vázané na acylglycerol, ceramid nebo prenylfosfát stabilizují membránu zvyšují její pevnost uplatňují se v řadě biologických procesů (komunikace, modulace receptorů, r diferenciace, proliferace, onkogeneze)
29 estery estery glukosy a sacharosy Glykolipidy rostlinné glykolipidy sterylglykosidy glykosyldiacylglyceroly (nejběžnější) H H H H H H H H
30 Glykolipidy bakteriální (prokaryota( prokaryota) hopanoidy mykoláty lipoteichové kyseliny lipopolysacharidy sfingoglykolipidy
31 Glykolipidy bakteriální hopanoidy pravděpodobně komplexují cholesterol a stabilizují membrány, G+ i G-G baktérie rigidní hydrofóbní polycyklický skelet s polárním koncem H H H H H R H R = CH 2 H CH 2 NH 2 CH Rhodosphirillum acidophila Synechocystis Rhodosphirillum rubrum
32 Glykolipidy bakteriální mykolátymykoláty v v obálce mykobaktérií estery estery arabinogalaktanu s mykolovými kyselinami efektivní efektivní bariéra proti pronikání antibiotik a chemotherapeutik
33 Glykolipidy bakteriální lipoteichové kyseliny (teichos řecky městská hradba) v cytoplasmatické membráně Gram pozitivních bakterií (50 % sušiny) nedefinovaný polymer glycerolu nebo ribitolu H X X - P P - X - P H H H H H H R 1 X = H, Ala R 1, R 2 = MK R 2
34 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy v v Gram negativních bakteriích
35 Glykolipidy bakteriální lipopolysacharidy
36 Gram-positivní Gram-negativní Buněčná obálka Gram-pozitivní a Gram-negativní bakterie lipopolysacharid vnější membrána Lipid A buněčná stěna periplasmatický prostor plasmatická membrána
37 Struktura lipopolysacharidu Gram-negativních bakterií -antigen KD Lipid A becný formát pro všechny species Struktura -antigenu je vysoce variabilní Endotoxiny Vyvolávají septický šok u lidí a vyšších organismů
38 Septický šok! případů sepse ročně v USA 20-50% úmrtnost úmrtnost 90 %, objeví-li se septický šok horečka, tachykardie, vysoký tlak, nefunkčnost všech orgánů spojených s krevním oběhem
39 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium - - P NH H H H HN P H - - Lipid A
40 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H H H H H CH KD 3-deoxy-D-manno-oktulosonováoktulosonová kyselina H H H H H H Hep L-glycero-D-manno-heptosa H H H Abe (abekvosa) 3,6-dideoxy dideoxy-d-xylo-hexosa H H H Rha L-rhamnosa H
41 Struktura lipopolysacharidu bakterie Salmonella typhimurium H NH H HN P H H P KD Hep Hep-P 3 KD Hep Glc Gal Gal Glc GlcNAc Gal Glc Rha Man AbeAc n
42 Struktura lipidu A bakterie Escherichia coli P R1 - - H NH R2 H H HN P - - H lipid A lipid IV A R 1 = CH 3 (CH 2 ) 12 C R 2 = CH 3 (CH 2 ) 10 C R 1 = R 2 = H lipid X
43 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -
44 Struktura lipidu A bakterie Rodobacter sphaeroides - P - H H NH H H HN P - -
45 E P - H Me NH H H HN P - -
46 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid povrch buněk eukaryotů je potažen cukernou vrstvou (glykokalix( glykokalix) glykoproteiny, glykolipidy a glykosaminoglykany
47 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H NH 2 H sfingosin
48 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid acylace mastnou kyselinou H NH 2 H sfingosin
49 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H ceramid
50 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) prominentní základní strukturou je ceramid H HN H glykosfingolipidy glykosylace
51 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) sfingolipidy v nervovém systému, v mozku neutrální a kyselé (kyselina sialová, uronové kyseliny, sulfáty, fosfáty a fosfonáty) jsou i u bezobratlých bjeveny ve 2. polovině 19. století J. L. W. Tudichum: : isolace z alkoholického extraktu mozku, pojem sfingosin (identifikace 1947) E. Klenk (1930): isolace nové skupiny, pojem gangliosid (identifikace 1962)
52 Galaktosylceramid neutrální v membránách mozku savců Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H HN H H
53 HN H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Glykosfingolipidy jsou ve všech tkáních název podle oligosacharidového řetězce ganglio β-d-gal-(1-3) 3)-β-D-GalNAc-(1-4) 4)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- neolakto β-d-gal-(1-4) 4)-β-D-GalNAc-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc- isoglobo β-d-galnac-(1-3) 3)-α-D-Gal-(1-3) 3)-β-D-Gal-(1-4) 4)-D-Glc-
54 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Gangliosidy kyselé, 3 nebo 6 poloha Gal nebo GalNac nese sialovou kyselinu modifikují aktivitu funkčně rozdílných receptorů antigeny krevních skupin a tumorů mohou vyvolat autoimunitní poruchu (autoantigeny( autoantigeny) účastní se adheze mezi buňkami: vazebné místo pro toxiny, viry a bakterie cukerná část se váže na lektinový receptor pathogenu vrozené genetické poruchy v odbourávání gangliosidů: Amaurotická idiocie Tay-Sachsova nemoc Sandhoffova nemoc
55 H H Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H Gangliosid GM3 H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H NeuAc Gangliosid GM2 ( ) 16 Cer H ( ) 12 Gangliosid GM1 první identifikovaný gangliosid (1963) receptor toxinu cholery aktivuje nervový růstový faktor GlcCer
56 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) HC H H H AcNH H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu
57 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc H H HC H H H HN H H H AcNH H ( ) 16 H ( ) 12 Gangliosid GDA1 neuraminidasa cholery odstraní terminální NeuAc na GM1 receptor cholera toxinu
58 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) H H H H H H NHAc HC H H H AcNH H CtBu CtBu stejné vazebné a konformační vlastnosti jako gangliosid GM1
59 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy lidské kůže podílejí se na permeační bariéře pro přenos vody keratinocyty: lipidová matrice volných mastných kyselin, cholesterolu a ceramidů fytostingosin (40 % ze sfingolipidů) HN H H H H H
60 Glykolipidy živočišné (eukaryota( eukaryota) Sfingolipidy parazitů 1/3 lidské populace má střevní parazity (hlísty) viry, bakterie a protozoa-reprodukce reprodukce v hostiteli, akutní ale krátká neutrální infekce vyvolá imunitní odpověď parazité-reprodukce reprodukce sexuální, dlouhá a chronická infekce, dramatické změny životních podmínek významnou roli hrají glykosfingolipidy
61 Sacharidy a jejich konjugáty 4. Glykoproteiny, peptidoglykany (glykopeptidová antibiotika) kovalentní vazba sacharidu na protein nebo peptid
62 Glykoproteiny ve všech organismech enzymy, protilátky, receptory, hormony, cytokiny,, strukturní proteiny uvnitř buněk, mimobuněčná tekutina, membrány jsou polymorfní 1 % v kolagenech, 99 % v glykogenu mono, di, oligo a polysacharidy a jejich deriváty, sulfáty, fosfáty lineární a rozvětvené nemají unifikovanou funkci vázány jako - a N-glykosidy (ojediněle C-glykosidy)
63 Glykoproteiny vazba H 2 N CH 2 1. N-glykosidy: asparagin 2. -glykosidy: serin, threonin (tyrosin,, H prolin,, H lysin) obvykle v sekvenci serin/threonin threonin/prolin (mucinová doména) NH 2 CH H N CH H CH 2 CH NH 2 CH 2 CH H CH 2 CH 2 CH CH 3 H CH 2 CH NH 2 NH 2 H NH 2
64 Glykoproteiny vazba přes ethanolaminfosfát (GPI kotva) 3. přes H 2 N protein NH - P H H H H GalNAc Gal-Gal-Gal Gal H H H H Man H H R2 diacylglyceroly ceramid alkylacylglyceroly ethanolaminfosfát H R1 NH 2 P - H H H mastné kyseliny
65 vazba 4. neobvyklá vazba Glykoproteiny H H H H lidská Rnasa U S HN HN
66 Glykoproteiny vázané sacharidy Monosacharidy N-glykosidy: Glu, GalNAc -glykosidy: GalNAc, GlcNAc, Fuc, Xyl, Glu,, Gal, Man, Ara Glykany (oligosacharidy) N-glykanyglykany -glykany glykany mucinového a nemucinového typu proteoglykany
67 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn
68 Glykoproteiny N-glykanyglykany vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Man(α1-6) 6)[Man( Man(α1-3) 3)]Man( Man(β1-4) 4)GlcNAc(β1-4) 4)GlcNAc(β1-N) N) Asn pentasacharid jádra
69 Glykoproteiny N-glykanyglykany Vazba na asparagin pentasacharid jádra tykadlové mono a oligosacharidy (enormně rozmanité struktury) Asn tykadlové mono a oligosacharidy
70 Glykoproteiny N-glykanyglykany Podle tykadlových oligosacharidů se dělí na oligomannosu (lineární, 2-6, 2 ale i pro kvasinky) komplexní (neobsahují mannosu,, rozvětvené) hybridní nový typ obsahující xylosu (β1-4( 4 vázanou na β-mannosu mannosu jádra) Komplexní (5 skupin), vždy připojené k jádru prostřednictvím Gal(β1-4)GlcNAc 4)GlcNAcβ1-JÁDR Neu5Ac, Gal, Fuc, GalNAc, LacNAc
71 Glykoproteiny N-glykanyglykany struktura N-glykanového cukerného epitopu je specifická pro buňku antigenní derminant Určující struktura tykadla Fuc(α1-2)Gal( 2)Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc Antigen krevní skupiny H GalNAc(α1-3) 3)[Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc A Gal(α1-3) )[Fuc) Fuc(α1-2) 2)] Gal(β1-3/4) 3/4)GlcNAc B
72 Glykoproteiny -glykanyglykany mucinového typu: GalNAc(α1-)Ser/ )Ser/Thr (Tn antigen) typicky 1 20 monosacharidů nemucinového typu: Fuc(α-)Ser/ )Ser/Thr; Glu(β-)Ser, GlcNAc (β-)ser/thr
73 Glykoproteiny -glykany glykany mucinového typu nesou antigeny krevních skupin antigeny rakovinných buněk rozpoznávací domény pro buněčné interakce obvykle tvoří klastry na krátké peptidické sekvenci stericky dobře přístupné více polární (v okolí je Ser, Thr,, Pro) Thr je glykosylován častěji než Ser cukerné jádro má 8 základních struktur (1 = Tn antigen) tvořených Gal, GalNAc a GlcNAc tykadla tvoří dále Neu5Ac, Fuc
74 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) glykosaminglykanový řetězec vždy lineární polysacharidy se specifickou opakující se disacharidickou jednotkou N-sulfonylglukosamin (GlcNS), GlcNAc, GalNAc GlcA, IdoU,, Gal 15 několik set jednotek základní hmota pojivých tkání vysoce hydratované molekuly heparin
75 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) hyaluronová kyselina * H CH H H H NHAc n dermatan-sulfát * H H CH H 3 S H NHAc n
76 Glykoproteiny proteoglykany (mukopolysacharidy) heparin a heparin-sulfát * H H CH H H NH H 3 S n * proti srážení krve více než 60 let
77 Peptidoglykan základní polymer buněčných stěn Gram+ i Gram- bakterií polysacharidová matrice pentapeptidový pobočný řetězec mezipeptidové můstky GlcNAc a MurNAc,, 5 45 disacharidických jednotek Ala-γ-D-Glu Glu-Xaa-D-Ala-D-Ala G- Xaa = meso-diaminopimelov diaminopimelová kyselina G+ Xaa = Lys
78 Peptidoglykan Peptidoglykan NHAc H C H 3 H NHAc H NHAc H C H 3 H NHAc H D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala D-Ala D-Ala Xaa D-Glu Ala CH 3 CH 3 Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala Ala D-Glu Xaa D-Ala D-Ala
79 Glykoproteiny biologická role sacharidů není žádná unifikovaná role vysoký obsah sacharidů modeluje fyzikální vlastnosti proteinu větší rozpustnost ve vodě (NeuNAc( NeuNAc,, sulfáty) zadržují vodu (lubrikanty( lubrikanty,, chrání epitheliální povrch extracelulární způsobují elasticitu, zlepšují adhezi buněk H H H H H H NHAc protimrazový glykoprotein arktických ryb Thr Ala Ala
80 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role
81 Glykoproteiny biologická role sacharidů ochranná a stabilizační funkce glykokalix chrání protein před rozpoznáním proteasami vyšší teplotní stabilita modulace aktivity enzymů vliv na sekundární strukturu proteinů není žádná unifikovaná role ozpoznávací markery ve fyziologických a pathologických pocesech
82 Sacharidy a jejich konjugáty 5. Rozpoznávání (interakce s lektiny) polyvalentní proteiny (aglutinace, srážení), reverzibilní nekovalentní interakce vysoká selektivita, nejsou produktem imunitní reakce
83 Lektiny biologická role rozpoznávací determinanty rozličných biologických procesů adheze infekčních buněk na buňku hostitelskou směrování a zrání leukocytů interakce imunitního systému tvorba rakovinných buněk a metastáz strategie návrhů perspektivních struktur rozpoznávací proces je v prvních fázích nemoci
84 Rostlinné lektiny 100 zástupců v luštěninách (fazole, 1919) 2 4 podjednotky,, 40 kda na každé stejně selektivní vazebné místo Ca 2+, 2+, Mn 2+ místo hydrofóbní interakce Konkavalin A Lektiny přehled
85 konkavalin A
86 Živočišné lektiny Galektiny (dříve S-lektinyS lektiny,, 1980) jednoduché, podobné rostlinným savci, někteří bezobratlí laktosa, N-acetyllaktosaminN Ca 2+, 2+, Mn 2+ Lektiny přehled
87 Lektiny přehled Živočišné lektiny Mozaikové (multidoménové( multidoménové) několik proteinů, několik domén, jen jedna váže sacharidy C-lektiny (Ca 2+ ) endocytické kolektiny selektiny P-lektiny I-lektiny mikrobiální lektiny
88 Lektiny rozpoznávání Proces infekce oplodnění pohyb leukocytů metastáze Cukr na hostitelské buňce vajíčku leukocytu buňce endotelu cílový orgán Lektin na mikroorganismu spermii buňce endotelu lymfocytu maligní buňka Adheze buněk Typy interakcí Sacharidový kód
89 Galektiny adheze buněk, v cytoplasmě, zvýšený obsah galektinu 3 na povrchu nádorových buněk může způsobovat adhezi a metastáze Endocytické lektiny Gal, GalNAc, Man-váže infekční buňky, přirozená imunita Kolektiny oligomannosidy infekčních mikroorganismů, lýza,, v séru a játrech, přirozená imunita Selektiny Lektiny rozpoznávání adhese cirkulujících leukocytů na buněčnou vystýlku cév, zabraňují jejich migraci do tkání, sle x, akutní zánětlivé stavy, prevence metastáz
90 P-Lektiny receptory mannosy-6-fosfátu, cílení lysosomálních enzymů na místo jejich určení I-Lektiny sialoadhesiny Další Lektiny rozpoznávání Calnexin,, intracelulární protein v endoplasmatickém retikulu, váže se na terminální glukosu nově vytvořených glykoproteinů,, kontroluje sestavení oligosacharidu......
91 Lektiny vazba sle x na E-selektinE uskutečňuje se hned po infekci jeden jeden z počátečních kroků tvorby a pohybu bílých krvinek špatná špatná funkce je nebezpečná akutní akutní ohrožení infekcí, septický šok chronická onemocnění, arthritida,, astma odpovídá za vysoký metastatický potenciál některých nádorů (melanomy( melanomy) intervence může vést k novým lékům
92 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C Fuc H H H NHAc H H H Gal GlcNAc NeuAc Synthesa analogů vyžaduje znalost orientace v komplexu
93 Lektiny vazba sle x na E-selektinE konformace sle x a interakce se selektiny v roztoku bílý = L-selektinL žlutý = E a P-selektinyP
94 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou
95 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou
96 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou
97 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou
98 Lektiny vazba sle x na E-selektinE HC H H H AcNH H H H H 3 C H H H NHAc H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí
99 Lektiny vazba sle x na E-selektinE antagonista E-selektinuE HC H H H 3 C H H H H E-selektin: 3H skupiny Fuc jsou nezbytné (náhrada Man) 4- a 6-H 6 skupiny Gal jsou nezbytné CH v NeuNAc je nezbytná GlcNAc lze nahradit bifunkční spojkou zvýšení hydrofóbních interakcí
100
101 Sacharidy a jejich konjugáty 6. dměna
102 2 gamety dměna
103 dměna 2 gamety spermie a vajíčko
104 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy
105 dměna 2 gamety spermie a vajíčko spolupráce muže a ženy úloha sacharidů při oplodnění
106 spermie dměna ZRÁNÍ (nadvarle) redistribuce proteinů v membráně, zvyšování obsahu cholesterolu, zvýšení pohyblivosti KAPACITACE (vejcovod) navázání na epitel, snížení cholesterolu, redistribuce proteinů, vzniká membránová vazebná doména (lektin( lektin), aktivace motility, příprava na akrosomální děj vajíčko zóna pelucida glykoproteinový obal vytvořit vytvořit mikroprostředí pro embryo je je primárním vazebným místem spermie po po navázání spermie zastaví akrosomální reakci
107 vajíčko dměna zóna pelucida 3 glykoproteiny ZP1 ZP1 (strukturální protein) ZP2 (sekundární vazebné místo) ZP3 (primární vazebné místo)
108
109 dměna GluNAc Gal? uvolnění Ca 2+
SACHARIDY A JEJICH KONJUGÁTY
SACHARIDY A JEJICH KNJUGÁTY Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha, Technická 5, 166 28 Praha 6, email: Jitka.Moravcova@vscht.cz bsah: 1. Úvod... 1 2. Typy interakcí sacharidů s proteiny...
VíceRole sacharidů v živých organismech
Role sacharidů v živých organismech Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek, VŠCHT Praha, email: Jitka.Moravcova@vscht.cz Úvod Sacharidy jsou v přírodě nejzastoupenější přírodní látky; jejich roční
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceChemické složení organism? - maturitní otázka z biologie
Chemické složení organism? - maturitní otázka z biologie by Biologie - Sobota,?ervenec 27, 2013 http://biologie-chemie.cz/chemicke-slozeni-organismu/ Otázka: Chemické složení organism? P?edm?t: Biologie
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceGlykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika
Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glycobiology how sweet it is! Monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa ) Oligosacharidy (maltosa, isomaltosa, sacharosa, laktosa.., oligosacharidové řetězce
VíceH 2 O, H + H 2 O, H + oligosacharidy. Příklad: hydrolýza škrobu (polysacharid) přes maltosu (disacharid) na glukosu (monosacharid).
Sacharidy Definice a klasifikace sacharidů Výraz karbohydráty (uhlovodany, atd.) vznikl na základě molekulového složení těchto sloučenin, neboť to může být vyjádřeno vzorcem C n (H 2 O) n, tedy jako hydráty
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceFunkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceModul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK. Anotace. Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20. Číslo projektu:
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK ázev školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: ázev projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek pro
Vícemolekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)
Glykoproteiny y Vytášek 2008 Glykokonjugát (komplexní sacharid) molekula obsahující jeden nebo více sacharidových řetězců kovalentně navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) nebo lipid (glykolipidy) Glykoproteiny
VíceCukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?
Sacharidy a jejich metabolismus Co to je? Cukry (Sacharidy) Organické látky, které obsahují karbonylovou skupinu (C=O) a hydroxylové skupiny (-O) vázané na uhlících Aldosy: karbonylová skupina na konci
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy
VíceRNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceSACHARIDY. mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
SACHARIDY 50-80 % energetického příjmu funkce využitelných sacharidů: 1. zdroj energie - l g ~ 4kcal 2. stavební jednotky mono- + di- sacharidy -> jednoduché cukry hnědý cukr, melasa rafinovaný cukr, med,...
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
VíceSacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)
Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus) Sacharidy Živočišné tkáně kolem 2 %, rostlinné 85-90 % V buňkách rozličné fce: Zdroj a zásobárna energie (glukóza, škrob, glykogen) Výztuž a ochrana
VíceLipidy. RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Lipidy RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 Lipidy estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (příp. jejich derivátů) lipidy jednoduché = acylglyceroly (tuky a vosky) lipidy složené = fosfoacylglyceroly,
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Oligosacharidy. VY_32_INOVACE_Ch0208. Seminář z chemie.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu P VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceImunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
Vícerní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceHydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
VíceStruktura a funkce lipidů
Struktura a funkce lipidů Lipidy přítomnost mastných kyselin a alkoholů (estery) hydrofóbnost = nerozpustnost v H 2 O syntéza acetyl-coa glukosa 1100mg/ml vody kys. laurová C12:0 0,063 mg/ml vody palivo
VíceVzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Metabolismus sacharidů. VY_32_INOVACE_Ch0216.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí svobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek
VíceSacharidy. Sacharidy. z jednoduchých monosacharidů kondenzací vznikají polysacharidy
Sacharidy 1. Monosacharidy 2. Disacharidy 3. Polysacharidy Sacharidy nesprávně nazývány uhlovodany n ( 2 ) n - platí to pouze pro některé cukry přítomné ve všech rostlinných a živočišných buňkách vznik
VíceDoučování IV. Ročník CHEMIE
1. Chemie přírodních látek Biochemie a) LIPIDY 1. Triacylglyceroly se štěpí účinkem: a) ligas b) lyas c) lipas d) lihlas Doučování IV. Ročník CHEMIE 2. Žluknutí tuků je z chemického hlediska: a) polymerace
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceZákladní struktura. Podle funkčních skupin. 1. hydroxyaldehydy. 2. hydroxyketony
Sacharidy Základní struktura Podle funkčních skupin 1. hydroxyaldehydy 2. hydroxyketony Podle počtu uhlíků Triózy až heptózy Homoformní řada nahrazením H na primární alkoholové skupině - přidáním CH 2
VíceBiochemie I 2015/2016. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2015/2016 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy
VíceGlykoproteiny a Muciny. B.Sopko
Glykoproteiny a Muciny B.Sopko Obsah Glykoproteiny: Struktura a vazby Vzájemná konverze a aktivace potravních sacharidů Další dráhy v metabolismu sacharidů vázaných na nukleotid Biosyntéza oligosacharidů
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceMETABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě
VíceSACHARIDY - Monosacharidy příručka pro učitele Obecné informace: Téma Monosacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny.
SACHARIDY - Monosacharidy příručka pro učitele Obecné informace: Téma Monosacharidy se probírá v rozsahu jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Monosacharidy probereme krátkou úvodní
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Chemické složení buňky Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Seznámení s chemickým složením
VíceSacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S)
SACHARIDY (cukry) 1 Sacharidy: Přírodní organické látky v rostlinách i živočiších Ve struktuře: C, H, O (N, F, S) Dle počtu základních monosacharidových jednotek vázaných v jejich molekulách cukry 2 Biologický
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Více2. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi
. Stanovení obsahu glukosy v kapilární krvi Teoretická část: detekce glukosy a její význam. Praktická část: K určení obsahu krevního cukru bude využito automatizované analýzy a senzorového glukometru.
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceNutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková
Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin
VíceNANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA
NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA Nano je z řečtiny = trpaslík. 10-9, 1 nm = cca deset tisícin průměru lidského vlasu Nanotechnologie věda a technologie na atomární a molekulární úrovni Mnoho
VíceText zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY Obsah 1 Úvod do problematiky přírodních látek... 2 2 Vitamíny... 2 2.
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
Vícez lat. saccharum = cukr též glycidy, nepřesně cukry zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty
Sacharidy Sacharidy charakteristika z lat. saccharum = cukr též glycidy, nepřesně cukry zastarale a chybně uhlovodany nebo karbohydráty polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony významné přírodní látky,
VíceObecný metabolismus.
mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,
VícePřehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
VíceLékařská chemie -přednáška č. 8
Lékařská chemie -přednáška č. 8 Lipidy, izoprenoidya steroidy Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Lipidy heterogenní skupina látek špatně rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
VíceNaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto
alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120
VíceLipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
VíceKrev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
Více2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
VíceKREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová
KREV Autor: Mgr. Anna Kotvrdová KREV Vzdělávací oblast: Somatologie Tematický okruh: Krev Mezioborové přesahy a vazby: Ošetřovatelství, Klinická propedeutika, První pomoc, Biologie, Vybrané kapitoly z
VíceStruktura sacharidů a nukleových kyselin
Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy
VíceKosterní svalstvo tlustých a tenkých filament
Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci
Více>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu
Enzymy Charakteristika enzymů- fermentů katalyzátory biochem. reakcí biokatalyzátory umožňují a urychlují průběh rcí v organismu nachází se ve všech živých systémech z chemického hlediska jednoduché nebo
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz Z.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Funkční
VíceDYNAMICKÁ BIOCHEMIE. Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal
DYNAMICKÁ BIOCHEMIE Daniel Nechvátal :: www.gymzn.cz/nechvatal Energetický metabolismus děje potřebné pro zabezpečení života organismu ANABOLISMUS skladné reakce, spotřeba E KATABOLISMUS rozkladné reakce,
VíceENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY
ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 28. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceNanokorektory v akci. Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné.
Nanokorektory v akci Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné. Nanokorektory všeobecně NANO CORRECTOR je mnohonásobně účinnější než konvenční
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceStruktura sacharidů a nukleových kyselin
Struktura sacharidů a nukleových kyselin Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2. LF UK a F Motol Matej Kohutiar 2017 snova přednášky I.Struktura sacharidů 1. Monosacharidy Reakce sacharidů 2. ligosacharidy
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
VíceEvropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti URČOVÁNÍ PRIMÁRNÍ STRUKTURY BÍLKOVIN Primární struktura primární struktura bílkoviny je dána pořadím AK jejích polypeptidových řetězců
VíceLipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus
Lipidy, Izoprenoidy, polyketidy a jejich metabolismus Lipidy = estery alkoholů + karboxylových kyselin Jsou nerozpustné v H 2 O, ale rozpustné v organických rozpouštědlech Nejčastější alkoholy v lipidech:
Více- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
VíceStruktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová
SACHARIDY (glycidy) = uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty Struktura, vlastnosti a funkce sacharidů Vladimíra Kvasnicová = polyhydroxyaldehydy nebo polyhydroxyketony monosacharidy oligosacharidy polysacharidy
VíceANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel
doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386401, fax: +420
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Sacharidy
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceGlykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika
Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glycobiology how sweet it is! Monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa ) Oligosacharidy (maltosa, isomaltosa, sacharosa, laktosa.., oligosacharidové řetězce
VíceHOUBY A PLÍSNĚ. Mgr. Marie Vilánková. ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
HOUBY A PLÍSNĚ Mgr. Marie Vilánková 1 Houby a plísně Nejrozšířenější ţivotní forma zvláštní říše (1,5 mil druhů) nedílná součást ekosystému Úkol přeměna organické a anorganické hmoty, rozklad buněčné hmoty
VíceTeorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu
Trávení Jan Kučera Teorie: Trávení: proces rozkladu molekul na menší molekuly za pomoci enzymů trávícího traktu Trávicí trakt člověka (trubice + žlázy) Dutina ústní Hltan Jícen Žaludek Tenké střevo Tlusté
VíceKosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 8 Funkční látky péče o kůži II Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem
Více