molekula obsahující jeden nebo více navázaných na bílkovinu (glykoproteiny)
|
|
- Vendula Pospíšilová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Glykoproteiny y Vytášek 2008
2 Glykokonjugát (komplexní sacharid) molekula obsahující jeden nebo více sacharidových řetězců kovalentně navázaných na bílkovinu (glykoproteiny) nebo lipid (glykolipidy)
3 Glykoproteiny y bílkoviny s kovalentně vázaným jedním či několika oligosacharidovými řetězci cukerný řetězec je syntetizován vysoce specifickými enzymatickými reakcemi zaktivních cukrů ů (sloučeniny (l č nukleotidů s cukrem) oligosacharidové řetězce ovlivňují specificky funkce glykoproteinů stejně jako jejich lokalizaci a rychlost jejich odbourávání
4 Funkce zastávané glykoproteiny Strukturní bílkoviny (kolagen, elastin, fibriny, buněčné membrány) Lubrikační a protektivní účinky (muciny, mukozní sekrety) Enzymy (hydrolasy, faktory srážení krve) Transportní molekuly (pro vitaminy, lipidy, minerály) Imunitní system (imunoglobuliny, komplement, HLA, interferony) Hormony (choriogonadotropní hormon, TSH) Interakce buněk s okolím (vzájemná interakce buněk, interakce buěk s ECM, viry a bakteriemi, membránové receptory) Lektiny
5 Sacharidy glykoproteinů Hexosy
6 Sacharidy ygy glykoproteinů Hexosy Vytášek 2008
7 Sacharidy glykoproteinů N-Acetylglykosaminy
8 Sacharidy ygy glykoproteinů N-Acetylneuraminová kyselina
9 Připojení sacharidového řetězce k proteinu N-glykosidická vazba (přes amido skupinu asparaginu) Asn
10 O-glykosidická vazba (přes hydroxylovou skupinu aminokyseliny) A) vazba přes hydroxylovou skupinu Ser nebo Thr Ser Thr B) vazba Ser-Xyl (proteoglykany) C) vazba hydroxylysin-gal (kolageny)
11 Syntéza glykoproteinů Oligosacharidový řetězec je synthetizován pomocí velmi specifických glykosyltransferas z aktivních cukrů Aktivní cukry vznikají v cytosolu z příslušného nukleosidtrifosfátu za katalysy enzymy pyrofosforylasami UTP + Glc-1-fosfát fát UDP-Glc + difosfát fát event. UDP-Gal epimerisací (UDP-Glc-epimerasa) UDP-Glc UDP-Gal Většina glykosylačních reakcí probíhá v Golgiho aparátu a transport aktivních cukrů do něj probíhá pomocí přenašečového systemu (permeasy). V opačném směru se pak transportuje příslušný nukleotid monofosfát.
12 Syntéza glykoproteinů syntetizované oligosacharidy id (glykany) )jsou dále modifikovány specifickými glykosidasami a ev. fosfatasami f iči sulfuryltransferasami l f typická specifická modifikace je značení lysosomálních enzymů pomocí GlcNAc-fosfotransferasa a fosfodiesterasa průběh biosyntézy glykoproteinů s N- a O-glykosidickou vazbou je v počátečních fázích rozdílný. Pro syntézu N-vázaných glykoproteinů se využívá lipidický nosič
13
14
15
16 Tři hlavní typy N-glykosidických glykoproteinů
17 Roztřídění a transport glykoproteinů
18 Syntéza O-vázaných glykoproteinů není využíván žádný lipidický nosič není třeba specifické sekvence aminokyselin, stačí přítomnost serinu či threoninu cukr, který je vázán na hydroxylovou skupinu v polypeptidickém řetězci, je obvykle GalNAc následující (druhý) cukr je často Gal terminální cukr je velmi často silně imunogenní cytoplasmatické a jaderné proteiny s jedním cukerným zbytkem jsou obvykle syntetizovány v cytosolu
19 Terminální sacharidy antigenů krevních skupin AB0
20 Specifické metody výzkumu glykoproteinů Glykosidasy enzymy yštěpící glykosidickou vazbu,,jsou specifické pro daný typ vazby s daným cukrem, štěpení oligosacharidového řetězce různými glykosidasami je klíčovou metodou pro structurální studie endoglykosidasy gy yštěpí vnitřní glykosidickou gy vazbu (např. endoglykosidasa F štěpí vazbu mezi prvním GlcNAc (resp. uhlíkem 1) a amido skupinou asparaginu) exoglykosidasy odštěpí koncový cukr oligosacharidu (např. neuraminidase odštěpí terminální sialovou kyselinu)
21 Specifické metody výzkumu glykoproteinů Lkti Lektiny rostlinné bílkoviny, které se váží na specifický cukr/y purifikace glykoproteinů (afinitní chromatografie) detekce glykoproteinů (vhodně značený lektin se váže na svůj specifický cukr v separovaných glykoproteinech na nitrocelulose) příprava mutantních buněčných linií postrádajících jisté enzymy oligosacharidové syntezy - selekce buněk resistantních k danému lektinu, resistance je způsobena obvykle nepřítomností specifického cukru v membránových glykoproteinech resp. ztrátou produkce enzymů nutných pro zabudování daného cukru do oligosacharidu
22 Muciny glykoproteiny syntetizované epitheliálními buňkami komponentou mukozních sekretů, které pokrývají epitheliální buňky v gastrointesticiálním, urogenitálním, dýchacím, očním a sluchovém systému všech obratlovců (muciny lze ale nalézt u všech eukaryntů) vysoký obsah cukrů (50-90% hmoty mucinu je tvořeno cukry), které jsou vázány k proteinu O- glykosidickou vazbou O-glykany jsou vázány na serin/threonin v specifické doméně nazývané tandem repeat některé muciny obsahují také N-glykany glykany, ale ty se váží v doméně cysteine-rich
23 Schematický náčrt mucinového glykoproteinu znázorňující polypeptidickou kostru (MUC) a místa vazby O-glykanů
24 Tandem repeat (TR) doména doména charakteristická pro muciny lokalisovaná v centrální části polypeptidického řetězce tvořena opakujícími se sekvencemi velmi bohatými na Ser/Thr TR každého mucinu je jedinečný jak sekvencí AK, tak velikostí (5 395 AK) TR sekvence se opakují (může být i více než1 100 TR v molekule) některé muciny mají dvě či tři různé TR domény pouze tři lidské muciny (MUC,14,15,18) neobsahují TR doménu (často také nejsou počítány mezi muciny)
25 Domény polypeptidického řetězce některých mucinů dýchacích cest
26 Tandem repeat (TR) sekvence některých MUC proteinů AK/TR Opakující se sekvence Počet TR/MUc MUC1 20 GSTAPPAHGVTSAPDTRPAP ; 41 and 85 nejčastěji MUC2 23 PTTTPITTTTTVTPTPTPTGTQT PPTTTPSPPPTSTTTL ; are most common MUC3A 17 TTTETTSHSTPSFTSS TTTPNTTSHSTPSFTSSTIYSTVSTSTTAISSASPTSGTMVTSTT MTPSSLSTDTPSTTPTTITYPSVGSTGFLTTATDLTSTFTVSSSSAMSKSVIPSSPSI QNTETSSLVSMTSATTPSLRPTITSTDSTLTSSLLTTFPSTYSFSSSMSASSAGTTHT ETISSLPASTNTIHTTAESALAPTTTTSFTTSPTMEPPSTTVATTGTGQTTFPSSTAT FLETTTLTPTTDFSTESLTTAMTSTPPITSSITPTDTMTSMRTTTSWPTATNTLSPLT SSILSSTPVPSTEVTTSHTTNTNPVSTLVTTLPITITRSTLTSETAYPSSPTSTVTES TTEITYPTTMTETSSPATSLPPTSSLVSTAETAKTPTTNL MUC5AC 8 TTSTTSAP (124,17,34,66) MUC5B 5 TTVGP/S 29 ATGSTATPSSTPGTTHTPPVLTTTATTPT 11,11,17,11,22,,,
27 Rozdělení lidských mucinů dle jejich proteinové (MUC) kostry 1. Membránové muciny (např. MUC1, MUC4 obsahují specifickou transmembránovou doménu) 2. Sekretované muciny chudé na Cys (např. MUC7, bez cystein-rich ihdomény) 3. Sekretované muciny bohaté na Cys (např. MUC2, MUC5AC, obsahují cystein-rich doménu) 4. Muciny bez TR domény????
28 Biosyntéza mucinů endoplasmatické retikulum - synteza polypeptidického řetězce N-glykosylace v ne-tr doméně (v Cys-rich) sekretované muciny dimerizují disulfidickými můstky Golgiho complex - O-glykosylace v TR doméně sulfatace (sulfotransferasy) sestavení sekretovaných mucinů do multimerů tvorbou dalších disulfidických můstků mezi řetězci (trans lumen) proteolysa C-koncové oblasti (např. MUC2)
29 Biosyntéza sekretovaných mucinů
30 Skladování a sekrece mucinů plně dozrálé (zformované) sekreční muciny jsou skladovány ve velkých sekrečních č íhvesikulech ikl nazývaných mukozní či mucinová granula (ty okupují většinu cytoplasmy mukozních a pohárkových buněk) sekrece mucinů může být : konstitutivní - mucinová granula i malé vesikuly jsou kontinuálně exocytovány regulovaná -různá agens (cytokiny, y, bakteriálními produkty, neurotransmitery, nukleotidy atd.) dají podnět k exocytose mucinových granul
31 Model biosyntézy a sekrece mucinových glykoproteinů pohárkovými a mukozními buňkami
32 Hlavní typy mucinových O-glykanů Vytášek 2008
33 Odpověď sekrečních buněk dýchacích cest na akutní a chronické podněty
Glykoproteiny a Muciny. B.Sopko
Glykoproteiny a Muciny B.Sopko Obsah Glykoproteiny: Struktura a vazby Vzájemná konverze a aktivace potravních sacharidů Další dráhy v metabolismu sacharidů vázaných na nukleotid Biosyntéza oligosacharidů
Více8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany Ivo Frébort Polysacharidy Funkce: uchovávání energie, struktura, rozpoznání a signalizace Homopolysacharidy a
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceStruktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je
VíceSacharidy a jejich konjugáty
Sacharidy a jejich konjugáty Jitka Moravcová Ústav chemie přírodních látek VŠCHT Praha Ústav organické chemie a biochemie 3.5.2002 Sacharidy a jejich konjugáty 1. Malé repetitorium 2. Sacharidový kód 3.
Více9. Lipidy a biologické membrány
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 9. Lipidy a biologické membrány Ivo Frébort Buněčné membrány Jádro buňky Golgiho aparát Funkce buněčných membrán Bariéry vůči toxickým látkám Pomáhají akumulovat
VíceMolekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceBuněčné membránové struktury. Buněčná (cytoplazmatická) membrána. Jádro; Drsné endoplazmatické retikulum. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
Buněčné membránové struktury Katedra zoologie PřF UP Olomouc Většina buněčných membránových struktur jsou vzájemně propojeny (neustálá komunikace, transport materiálu) Zásobní Zásobní Endocytóza Endocytóza
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceProtinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
VíceTUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceExprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceTest pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie Napište vzorce aminokyselin Q a K
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2017 1. Napište vzorce aminokyselin Q a K Dále zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná odpověď) 2. Enzym tyrozinkinasu řadíme do třídy
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
VíceGlykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika
Glykobiologie Glykoproteomika Funkční glykomika Glycobiology how sweet it is! Monosacharidy (glukosa, fruktosa, galaktosa ) Oligosacharidy (maltosa, isomaltosa, sacharosa, laktosa.., oligosacharidové řetězce
VíceIntracelulární Ca 2+ signalizace
Intracelulární Ca 2+ signalizace Vytášek 2009 Ca 2+ je universální intracelulární signalizační molekula (secondary messenger), která kontroluje řadu buměčných metabolických a vývojových cest intracelulární
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE BÍLKOVINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. Bílkoviny - aminokyseliny. 1. Translační aparát. 2.
Regulace translace Bílkoviny - aminokyseliny 1. Translační aparát 2. Translace 3. Bílkoviny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceMEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceObecná biologie - přednášky
Obecná biologie - přednášky 1) Biogenní prvky H, C, N, O, P, S jsou základem látek nezbytných pro život H, C, O (N) jsou obsaženy v sacharidech H, C, O, (P) jsou obsaženy v lipidech H, C, N, O, S vytvářejí
VíceImunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
VíceMolekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA
Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceVymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi
Základy biochemie Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi významné pro medicínu a farmacii
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceBiosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko
Biosyntéza a degradace proteinů Bruno Sopko Obsah Proteosyntéza Post-translační modifikace Degradace proteinů Proteosyntéza Tvorba aminoacyl-trna Iniciace Elongace Terminace Tvorba aminoacyl-trna Aminokyselina
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VícePentosový cyklus. osudy glykogenu. Eva Benešová
Pentosový cyklus a osudy glykogenu Eva Benešová Pentosový cyklus pentosafosfátová cesta, fosfoglukonátová cesta nebo hexosamonofosfátový zkrat Funkce: 1) výroba NADPH 2) výroba ribosa 5-fosfátu 3) zpracování
Více1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu
Test pro přijímací řízení magisterské studium Biochemie 2018 1. Napište strukturní vzorce aminokyselin E a W a vzorce guanosinu a uracilu U dalších otázek zakroužkujte správné tvrzení (pouze jedna správná
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceProkaryotická X eukaryotická buňka. Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen)
Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Cytoplazmatická membrána osemipermeabilní ofosfolipidy, bílkoviny otransport látek, receptory,
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceChemické složení buňky
Chemické složení buňky Chemie života: založena především na sloučeninách uhlíku téměř výlučně chemické reakce probíhají v roztoku nesmírně složitá ovládána a řízena obrovskými polymerními molekulami -chemickými
VíceZkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceNukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
VíceNukleové kyseliny. obecný přehled
Nukleové kyseliny obecný přehled Nukleové kyseliny objeveny r.1868, izolovány koncem 19.stol., 1953 objasněno jejich složení Watsonem a Crickem (1962 Nobelova cena) biopolymery nositelky genetické informace
Více2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceModul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceIvana FELLNEROVÁ 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Ivana FELLNEROVÁ 2008/11 SACHARIDY Organické látky Obecný vzorec (CH 2 O) n glyceraldehyd polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony dihydroxyaceton Převážně rostlinný původ Vznik fotosyntetickou asimilací
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceMolekulární biotechnologie č.9. Cílená mutageneze a proteinové inženýrství
Molekulární biotechnologie č.9 Cílená mutageneze a proteinové inženýrství Gen kódující jakýkoliv protein lze izolovat z přírody, klonovat, exprimovat v hostitelském organismu. rekombinantní protein purifikovat
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceFyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
VíceÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
VíceNukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
VíceObsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
VíceRNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1
Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceNukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceMetody práce s proteinovými komplexy
Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce
VíceProjekt SIPVZ č.0636p2006 Buňka interaktivní výuková aplikace
Nukleové kyseliny Úvod Makromolekulární látky, které uchovávají a přenášejí informaci. Jsou to makromolekulární látky uspořádané do dlouhých. Řadí se mezi tzv.. Jsou přítomny ve buňkách a virech. Poprvé
VíceRegulace translace REGULACE TRANSLACE PROTEINY A JEJICH POSTTRANSLAČNÍ MODIFIKACE. 1. Translační aparát. 2. Translace
Regulace translace 1. Translační aparát 2. Translace 3. Proteiny a jejich posttranslační modifikace 4. Lokalizace bílkovin v buňce a jejich degradace 5. Translace v mitochondriích a chloroplastech REGULACE
VíceSTRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VícePředmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO
Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO Chemické složení buňky Cíl přednášky: seznámit posluchače se složením buňky po chemické stránce Klíčová slova: biogenní prvky, chemické vazby a interakce, uhlíkaté sloučeniny,
VícePOLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
VíceSKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
Více