Střednědobý výhled rozpočtu obce Lukova

Transkript

1 218 Střednědobý rozpočtu obce Lukova s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí obce uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 219 do roku 224 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU OBCE ZÁVĚR... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU... 3 DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU LUKOVA POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE NA ÚŘEDNÍ DESKU PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating)... 4 PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/45

3 Úvod Obec Lukov (dále jen obec nebo Lukov) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že obec dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Rozpočet 218, upravený rozpočet k ; Účetní a finanční výkazy od roku 1997; Monitor státní pokladny MF ČR ( Vyhláška MF ČR č. 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí ; Predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ. Obec může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu pravidelně, ideálně ročně, aktualizován. Číslovaná stránka 2/45

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/45

5 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 obce mírně rostl. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů obce (daňové příjmy). Od roku 213 se počet obyvatel zvýšil o 13, tj. o,7 % (což představovalo pozitivní finanční dopad 163 tis. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel obce byl k celkem Co obyvatel, to v roce 217 bylo 12,5 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 11,5 tis. Kč na obyvatele). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Lukova Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/45

6 Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru obce místo výkonu práce od roku 213 vzrostl o 152 zaměstnanců (cca +35 %). Na území obce bylo v roce 217 evidováno 584 zaměstnanců, což přináší ročně do příjmů obce cca 292 tis. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu obce na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má značné sociální dopady. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Lukova s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 213 Počet obyvatel 1, 11,4 1,4 99,9 1,9 11,3 99,3 1,1 99,9 1, 99,3 99,1 1,9 1,1 1,6 1,4 99,7 1,2 Počet zaměstnanců 12,5 96,5 98,2 98,1 94,1 13,4 99,8 95,3 15,3 81,6 13,1 1,9 98,6 12,1 14,1 13,7 122,7 18,1 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr Od 213 Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ). Počet žáků 4 ve školských zařízeních obce, u kterých je obec v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 213 zvýšil o 19 (+14 %). V roce 217 bylo evidováno celkem 155 žáků. Obci bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 217 převedeno cca 1,6 mil. Kč a novela RUD od roku 218 příjmy obce dle tohoto kritéria výrazně navyšuje až k 2,1 mil. Kč (cca +,5 mil. Kč). 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/45

7 Školy, včetně školek jsou obecně stále značně závislé na dotacích státu. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí obce, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. Obec vykazovala od roku 213 převážně velmi pozitivní údaje ukazatelů ekonomické prosperity, na které se váže část objemu daňových příjmů. Míníme tím výrazný růst počtu žáků a počtu zaměstnanců i obyvatel. Lukov prosperuje, o tom není pochyb. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Lukova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,3 2. Nedaňové příjmy ,6 3. Kapitálové příjmy ,8 4. Přijaté dotace ,7 Příjmy celkem ,8 5. Běžné výdaje ,2 6. Kapitálové výdaje ,3 Výdaje celkem , POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Saldo rozpočtu vykazovaly přebytky i deficity, které jsou přirozenou součástí rozpočtu obce především v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy. Deficity rozpočtu říkají, že ten daný rok obec realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když obec investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Obec obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/45

8 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Celková bilance rozpočtu ukazuje, že obec za poslední 4 roky hospodařila s přebytkem 5,8 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen vzácně stejný přebytek 5,8 mil. Kč. Obec hospodařila podle zákona rozpočtově příkladně. Období deficitů bylo vyvažováno obdobími přebytků a obec finančně ukázkově dýchala. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Lukova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Lukova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/45

9 Celkové příjmy a výdaje obce byly poměrně stabilní s tendencí růstu. Historicky byly příjmy a výdaje ovlivňovány mnoha vnějšími faktory. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje obce také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, v roce 25 se změnilo financování školství (pokles). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 a v roce 212 došlo k přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty měst na úřady práce. Lepší vývoj daňových příjmů zajistila obci novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 jsou v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného (dopovaného) RUD (především 218). Graf 4. Vývoj struktury příjmů Lukova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje velmi výrazné posílení stability v posledních letech. To bylo dáno růstem vlivu daňových příjmů jak změnou zákona o RUD, tak skvělým růstem ekonomiky, ale také výrazným poklesem významu dotací. Dominantní role daňových příjmů byla rozhodujícím faktorem stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů obce. Efekt stabilizace příjmů je zřejmý zejména z dlouhodobého pohledu. Nedaňové příjmy obce představovaly v roce 217 celkem 1 % všech příjmů ve výši cca 2,9 mil. Kč v roce 217. Dlouhodobě vykazovaly spíše tendenci k růstu. Nedaňové příjmy pocházely především z pronájmů majetku 1,7 mil. Kč, ostatní vlastní činnost,9 mil. Kč a zbytek doplňovaly ostatní nedaňové příjmy, jako přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady apod. Nedaňové příjmy byly doplňkem běžných příjmů obce a zajímavé jsou tím, že nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/45

10 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Lukova v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Lukova v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/45

11 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Lukova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 217 celkem 22 mil. Kč, celkem 79 % všech příjmů. Meziroční růst výnosů daňových příjmů obce o bezmála 2 mil. Kč (+9,7 %) zajistily v absolutním vyjádření výnosy DPH cca +1,1 mil. Kč (+13,5 %) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +,7 mil. Kč (+16,1 %). Výrazněji rostl výnos daně z příjmů právnických osob za obec. Pouze mírně rostl výnos sdílené části daně z příjmů právnických osob o +2,5 % a výnos daně z nemovitostí +3,4 %. Stagnoval výnos z poplatků. Zásadní, ale očekávaný pokles o2/3, tedy o cca 23 tis. Kč nastal u daně z příjmů fyzických osob z podnikání, a to změnou zákona o rozpočtovém určení daní. Lze očekávat dynamický růst výnosů DPH v roce 218. Budoucnost 219 potáhne nahoru výnos ze závislé činnosti fyzických osob. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/45

12 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Lukova Indexy 93,4 96,5 13,8 115,3 18,7 118,3 17,9 97,3 19,7 INDEXY Změna v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / 217/ Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,4 25 INDEXY Změna v tis. Kč Sumární přehled daňových / 217/ příjmů v tis. Kč DPFO ,7 429 DPPO ,3 51 DPH , Poplatky a ostatní DP ,9-18 DZN ,4 25 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro obec zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 nastal obrat a růst výnosů daňových příjmů se zlepšoval. Novela 217 a zejména letos účinná novela RUD zajistí obci výborný růst daňových příjmů. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, dopování obecních příjmů úpravami podílů na výnosech daní zejména pro rok 218 a dobré výsledky ekonomiky ČR budou nástupem roku 219 výrazně odeznívat. Novela RUD na rok 218 zajišťuje Lukovu výrazný příliv daňových příjmů (zejména DPH) a další výrazný přírůstek daňových příjmů poplyne z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 obci přidává za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzuje odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD na rok 218 pro obec příznivá. Číslovaná stránka 11/45

13 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Lukova Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy Lukova od roku 214 do roku 217 přesáhly 26 mil. Kč, z toho představovaly 1 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Obec za stejné období investovala 49 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům musela na investice doplnit bezmála 23 mil. Kč z dalších zdrojů. Mimořádné příjmy kryly cca 1/2 investic obce. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Lukova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/45

14 Investiční aktivita obce byla v posledních letech vysoká s klesajícím významem dotací. Obec se stala daleko více nezávislá na dotacích. Dotace se státu nepodařilo pro obce dostatečně zajistit pro období 214 až 22. Investiční dotace kryly za poslední 4 roky již pouze 21 % investic s tím, že za uplynulých 1 let to bylo 31 %. Na dotace též nelze spoléhat ani v budoucnosti. Význam dotací bude oproti minulosti dříve nebo později ustupovat do pozadí. Obec však dosud měla dobré výsledky dotačního managementu. Graf 1. Investice a jejich krytí z dotací a vlastních zdrojů Lukova Investice v tis. Kč % 8% 6% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 217 Uplynulých 1 let Investiční dotace; ; 31% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; 1 386; 21% Vlastní zdroje na investice; 85 63; 69% Vlastní zdroje na investice; ; 79% Rok 217 Investiční dotace; ; % Zdroj: MF ČR, propočty Vlastní zdroje na investice; 9 814; 1% Číslovaná stránka 13/45

15 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Lukova a schopnosti reprodukce majetku Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 4 2 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč *=provozní saldo + opravy - odpisy dlohodobého majetku Zbývalo z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku* Zdroj: MFČR, Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 14/45

16 Výdaje Lukova ukázaly snahu o vzdor republikovému trendu. Akcelerace vnějších rizik způsobila růst provozních výdajů (zejména růst platů), ale obci se excelentně dařilo je od roku 214 krotit. Lukov od roku 212 výrazně zvětšil vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový). V roce 212 obci zbýval z běžných příjmů po odpočtu provozních výdajů bez oprav a odpočtu nutné reprodukce majetku 1 mil. Kč a v roce 217 to bylo skoro 7 mil. Kč! To byl skvělý výsledek. Obec si po úhradě provozních výdajů a zohlednění obnovy majetku vytvořila výrazně větší finanční prostor, ale nezapomínejme, že běžné příjmy pomohly a zažívají momentálně skvělé období (potrvá ještě do konce roku 218, viz modrá čára v grafu). Provozní výdaje bez oprav akcelerovaly v roce 217 (viz červená čára v předchozím grafu). Očekává se dále nejen růst cen (inflace), ale značně též porostou výdaje na platy a daňové příjmy výrazně zvolnit růst již v roce 219 (poslední dopovaný rok novelou RUD). Další posilování RUD obcí v dohledné době není pravděpodobné. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Lukova Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč ROK ROK 5 Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč 3 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím v tis. Kč ROK Zdroj: MFČR, ROK Pozor na nutnost stále krýt rychlý růst platů. Nebezpečně rostly výdaje na neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím. Má-li být zajištěn rozvoj investic, trvá potřeba dbát na omezování růstu provozních výdajů vyjma oprav, zejména nástupem roku 219 a dále. Číslovaná stránka 15/45

17 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví obce je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Obce drtivě zasáhly dopady světové finanční krize roku 29. Od té doby se provozní saldo zlepšilo a dosavadní období bylo pro obec excelentní. Dobrý trend posilování finanční kondice dostal Lukov do klubu excelentních. Lukov se dostal z dopadů světové krize a jeho provozní saldo se zlepšilo ze 1 mil. Kč (7 % běžných příjmů) v roce 29 na více než 9 mil. Kč v roce 217 (zlepšení o 8 mil. Kč!) na 34 % běžných příjmů (průměr v ČR byl 26 %). Skvělý vývoj a výsledky hospodaření Lukova dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Lukova 1 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/45

18 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Lukova Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Lukova s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 38% 34% 34% 21% 26% 24% 22% 25% 25% 18% 22% 26% 14% 11% 7% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Lukova % Podíl provozního salda na běžných příjmech 21% 26% 38% 24% 22% 25% 7% 14% 25% 11% 18% 22% 26% 34% 34% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů. Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provozu, ovšem POZOR, provoz včetně oprav a bez zohlednění financí na skutečnou reprodukci (nebo odpisy) majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 25% 7% 14% 25% 11% 18% 22% 26% 34% 34% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 17/45

19 Do obnovy majetku obce směřuje významný objem financí a obec výrazně budovala a modernizovala svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Lukova, přesněji jen stavby představují z rozvahy cca 148 mil. Kč (v roce 217). Obec potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb ročně aktuálně alespoň cca 4 mil. Kč 5. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku obce je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem obce (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval významný objem financí, a to jak opravami, tak v investicích (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Od roku 214 obec vynaložila do majetku téměř 59 mil. Kč (49 mil. Kč investicemi a zbytek opravami). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 16 mil. Kč. Finanční přístup Lukova k budování, obnově a modernizaci majetku obce byl výborný. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Lukova v tis. Kč Zdroj: MFČR, Výdaje na opravy a udržování* Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 18/45

20 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které konečně přičteme k dobru. Výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Lukova, viz grafy dále (s vyjádřením splátek dluhů). Lukov docílil v roce 217 nejlepší finanční kondice v historii a zároveň souvisle od roku 212 ve skvělém trendu. Lukov v roce 214 dosahoval 4 mil. Kč a v roce 217 již 11 mil. Kč finanční kondice (+7 mil. Kč). Posílena tím byla finanční schopnost Lukova k realizaci vlastních investic, oprav a výrazně vzrostla schopnost obce splácet dluhy nebo spořit zdroje. Výborné výsledky finanční kondice v uplynulých letech výrazně posílily Lukov, a to očekáváme za rok 218 pravděpodobně další rekord. Graf 17. Vývoj finanční kondice Lukova bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dluhů v tis. Kč Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 12 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 19/45

21 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce 217 výtečných 41 % běžných příjmů. Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z běžných příjmů po úhradě provozu zbývá samosprávě k rozhodování. Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Lukova v roce 217 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč 11 43; 41% 16 14; 59% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Konečně po zahrnutí rezerv samospráva disponovala v posledním období rekordu v podobě nejlepšího vlastního finančního potenciálu. Graf 19. Vývoj vlastního finančního potenciálu Lukova, včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 2/45

22 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Oceňujeme výborný trend, kdy Lukov v roce 217 docílil nejlepších výsledků vlastního finančního potenciálu. Počítáme samozřejmě pouze roční provozní finance (běžné příjmy) a vlastní rezervy obce (některé roky na účtech zkreslují toky dotací a dluhy) viz grafy. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Lukova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 21/45

23 rozpočet k rozpočet k 3.6. Lukov disponoval na konci roku 217 výtečnou finanční rezervou 6 cca 7,5 mil. Kč. Rozpočet na 218 dále kumuluje zdroje až na skoro 14 mil. Kč, a to očekáváme ještě o cca 1,5 mil. Kč lepší daňové příjmy, než s jakými počítá rozpočet. Výsledkem je excelentní finanční likvidita. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Lukova, včetně rozpočtu 218 Finanční rezervy v tis. Kč rozpočet k 3.6. Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých úvěrových závazků Lukova Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč Zdroj: MFČR, 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 22/45

24 Lukov ke konci roku 218 nemá dluh. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně stanovit s velkou opatrností na cca 7 mil. Kč 7. Bylo by to více, ale převažují ově nepříznivé změny vnějších podmínek, včetně vývoje ekonomiky ČR. Obci porostou provozní výdaje a náklady a ochladí se růst daňových příjmů. Připomeňme, že obec generovala v letech 214 až 217 po úhradě provozu částku nejhůře 8 mil. Kč a nejlépe 11 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Lukova bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 217 celkem cca 9,2 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky mohla samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také vytvářela rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 3,5 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 2,1 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony max. cca 5,6 mil. Kč s úroky a nadále by s rezervou cca 2 až 5 mil. Kč ročně obci zbývalo na další investice a výdaje. To po zohlednění úroků ve výši 3 % p. a. z maximální částky s tím, že dosavadní úroky lze očekávat nižší, i když s trendem růstu v období následujících 2 let. Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí, kterou obvykle stanovují banky. Banky však kladou někdy přemrštěný důraz na provozní saldo a většinou nezohledňují opravy. Dlouhodobé pohledávky 8 má obec mizivé, proto nehrají praktickou roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Lukova 48 Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 5-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 23/45

25 Závěr finanční analýzy Trend i výsledky financí Lukova dostaly obec do nejvyšší ligy finančně skvělých obcí. Finanční zdraví Lukova hodnotíme aktuálně nejlepší známkou A+A+ (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s plusem za trend i stav) finanční kondici obce opíráme především o skvělý trend a výsledky provozního salda. Obec příkladně řešila finance na rozvoj a investice do svého majetku. Dále je tu značná stabilita příjmů podpořená tím, že rostl počet žáků, zaměstnanců i obyvatel. Prosperita obce byla evidentní. Financování školských zařízení bylo změnou zákona od roku 218 zvýhodněno. Obec výrazně zvýšila svůj finanční potenciál k vlastním investicím. Obec má potenciál k uvážlivému budování majetku i při zajištění reprodukce toho dosavadního (viz strana 14 dole zelené sloupce). A+ (výborný s plusem za trend) stav financí zakládáme na dosud excelentní finanční likviditě, nulovém dluhu a rezervách v rozpočtovém plánování. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Lukova Lukovu zbývalo ročně z běžných příjmů po úhradě provozu vyjma oprav v roce 217 celkem cca 11 mil. Kč. Z této částky obec musela zajistit Kč na splátky dluhů a potřebuje alespoň cca 4 mil. Kč ročně na reprodukci svého dosavadního majetku. Obec prosperovala, zlepšila se jí od roku 214 zásadně finanční kondice, rostl také počet zaměstnanců pracujících na území obce i počet žáků ve školských zařízeních obce a také počet obyvatel. Číslovaná stránka 24/45

26 Rizika financí obce byla dosud skvěle pod kontrolou, ale posílily vnější hrozby. Provozní výdaje (především platy) porostou zřejmě nejprve rychleji než běžné příjmy a obec nejspíše s ohledem na změny v ekonomice obtížně udrží docílenou finanční kondici. Je třeba počítat s tím, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, ale růst běžných příjmů rozhodně zvolní. Porostou hlavně platy, energie a stavební práce. Zdůrazňujeme, že příjmy obce jsou v roce 218 dopované změnou zákona (tzv. RUD) a nástupem roku 219 přijde na straně daňových příjmů horší období. Příležitosti vidíme v pokračování příprav a realizace investic a oprav majetku a infrastruktury obce. Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení. Tím spíše jsou žádoucí investice do technologií snižující provozní výdaje, zlepšujících dosavadní majetek, rozvíjejících infrastrukturu a podmínky pro podnikání, bydlení a vzdělávání. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí obce (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Slabé stránky financí Skvělý výsledek a trend provozního salda a celkové finanční kondice obce. Prosperita obce, zejména stabilní základna příjmů, růst počtu obyvatel, žáků i zaměstnanců na území obce. Excelentní finanční likvidita (rezervy). Nulový dluh. Rezervy v rozpočtu na straně příjmů. Výborné zajištění oprav a investic. Ambiciózní plány investic a oprav s invencí. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Více investic do zatraktivnění obce, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet obce na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Stagnace ekonomiky ČR. Nové povinnosti obce (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 25/45

27 Střednědobý rozpočtu Lukov dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 22 9 a je koncipován do roku 224. Pro přehlednost uvádíme také data 219 a rozpočtu 218. Následující období bude z finančního hlediska pro obec náročnější. Bude složitější udržet skvělý trend financí a dosílenou finanční kondici, a to zejména s ohledem na fakt, že rokem 219 končí doping financí obce změnou tzv. RUD a dále ekonomika, na které je obec závislá, má oslabovat, ale provozní výdaje (mandatorní) budou růst. Porostou ceny energií, platy, ale také ceny stavebních prací. Doporučení 1. Realizovat investice a rozvoj obce a v případě potřeby zvýšit finanční likviditu ideálně schválením tzv. Investičního úvěrového rámce se správně nadefinovanými zadávacími podmínkami a možností refinancovat starší dražší dluhy. Obec by mohla čerpat investiční limit až 7 mil. Kč (STROP). Cílem je zachovat slušnou okamžitou vlastní finanční likviditu jako protiváhu k rostoucím rizikům vnějšího ekonomického prostředí a neplatit bance za nečerpání, zapojit možnost čerpat po celé volební období nebo jeho větší část. Navržené investice se jeví jako rozumné, zejména zeleně vyznačené bychom preferovali s ohledem na neutrální nebo pozitivní dopad do hospodaření, viz: Název rok realizace cena dotace (%) dotace (kč) Obec Chodník Hradská-prodloužení Kč Kč Kč Oprava chodníků a zastávek ČSAD Kč Kč 3 Kč Oprava chodníků, ulice U Pivovaru Kč Kč 1 Kč Výkup pozemků na novou hasičskou zbrojnici a šatny pro sport Kč Kč 3 Kč Cyklostezka Lukov - Fryšták Kč Kč 6 3 Kč Sběrný dvůr - nový 22 1 Kč 8 8 Kč 2 Kč Zateplení a výměna oken budovy OÚ+MŠ Kč Kč 2 Kč Inženýrské sítě Nade Mlýnem III. Etapa 22 5 Kč Kč 2 5 Kč Místní komunikace Hraběcí Kč Kč 8 5 Kč Opravy místních komunikací Kč Kč 5 Kč Nová hasičská zbrojnice a šatny pro sport Kč Kč 25 Kč Komunikace v průmyslové zóně - dokončení 22 1 Kč Kč 1 Kč Víceúčelová budova - 1. etapa přestavby Kč Kč 3 Kč Celkem Kč 47 9 Kč Kč 2. Pro udržení investic ově roste vyšší naléhavost potřeby omezování růstu provozních výdajů vyjma oprav, zejména nástupem roku 219 a dále. Důvodem jsou vyšší vnější rizika v podobě růstu provozních výdajů jako energie, platy a stavební zakázky v kombinaci s očekáváním ochlazení růstu daňových příjmů, které by mohly oslabit finanční možnosti a rozvoj obce. 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 26/45

28 3. Udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 1 mil. Kč. Řešit riziko se střednědobou udržitelností finanční kondice s ohledem na silné tlaky růstu provozních výdajů (platy, energie, inflace), viz doporučení v bodě V období prosperity valorizovat také příjmy obce. Vybírané poplatky a ceny za služby. 5. Vlastní finanční rezervy obce nesnižovat pod 5 mil. Kč. Číslovaná stránka 27/45

29 Definice finančního potenciálu obce Finanční potenciál Lukova je zmapován na období 219 až 224 (6 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může obec přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude moci obec využít v období 219 až 224 celkem minimálně až 144 mil. Kč (v úvahách používejme řády), a to z těchto zdrojů: A. 6 mil. Kč (průměrně cca 1 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 6 mil. Kč a jelikož obec nemá dluhy, jde Kč na splátky dluhů; Alespoň 24 mil. Kč (4 mil. Kč ročně) bude obec potřebovat na reprodukci svého dosavadního majetku. B. cca 14 mil. Kč, předpokládá rozpočet 218 likvidní finanční rezervu na účtech. Výsledek bude nejspíše lepší (očekáváme např. za rok 218 o cca 1,5 mil. Kč lepší daňové příjmy), obec má moudře v rozpočtu 218 rezervy; C. až 7 mil. Kč do limitu bezpečné zadluženosti 7 mil. Kč. Připomeňme opět, že obec generovala v letech 214 až 217 po úhradě provozu částku nejhůře 8 mil. Kč a nejlépe 11 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Lukova bez finančních rezerv. Z toho bylo v roce 217 celkem cca 9,2 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 3,5 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 2,1 mil. Kč), tj. zaokrouhleno na miliony max. cca 5,6 mil. Kč s úroky a nadále by s rezervou cca 2 až 5 mil. Kč ročně obci zbývalo na další investice a výdaje. Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí, kterou obvykle stanovují banky. Banky však kladou někdy přemrštěný důraz na provozní saldo a většinou nezohledňují opravy. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 19 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Nezaměňujme výši dluhu, která není zákonem omezena s povinností zajistit splátky z výše dluhu, což zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje. Číslovaná stránka 28/45

30 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Lukova na investice a opravy v období 219 až 224 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 6 Čerpaný úvěr dle plánu k ; Předpokládané celkové finanční možnosti na 6 let v mil. Kč (od r. 219 do r. 224) Likvidní rezerva (předpoklad k ); 14 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); Vysvětlivky: ZELENÁ = vlastní finance ORANŽOVÁ = cizí finance k možnému využití (limit dluhu do bezpečného stropu zadluženosti) ČERVENÁ = cizí finance již čerpané (dle rozpočtu) ŠEDÁ = finance spotřebované na splátky dosavadního dluhu Možný úvěr do bezpečného limitu; Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů 6 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 7 Bezpečný limit dluhu 14 Likvidní rezerva (předpoklad k ) 15 1 Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč ,,,,,, Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 29/45

31 Závěr Lukov má v období 219 až 224 (6 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu a po připočtení oprav a úhradě splátek dluhů minimálně cca 74 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 7 mil. Kč možnost využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 7 mil. Kč = 144 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. V těchto částkách nejsou zahrnuty investiční dotace ani prodeje majetku či jiné mimořádné příjmy. Investiční plány Lukova uvádí částku obce potřebnou na investice 16 mil. Kč. Plány Lukova jsou finančně reálné při využití cca 4 mil. Kč (s rezervou) investičního úvěrového rámce s čerpáním pro celé volební období. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Výhled počítá s tím, že obci se jen těžko podaří udržet docílenou finanční kondici. To bude dáno vysokými tlaky na růst běžných výdajů a ochlazením růstu příjmů. Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý uvádí výdaje na opravy a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti obce ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 3,3 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 17 let byl průměrný růst 6,5 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši cca 28 mil. Kč za celé období (průměrně cca 4,7 mil. Kč ročně). Dopady novely RUD 218, která obci zlepšuje daňové příjmy (výnos DPH) oproti běžnému vývoji; Růst výdajů na platy průměrně o 5,1 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a nařízení vlády. Zpočátku jsou zajištěny růsty platů vyšší (cca 7 %), ale po roce 219 růst zvolní, jak ekonomika ochladne. Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > 1 mil. Kč. Číslovaná stránka 3/45

32 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 1 mil. Kč. Bez ohledu na data u, kde jsme museli pokrýt vysoká očekávání růstu běžných výdajů. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 7 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 31/45

33 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí obce. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Lukova Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Lukova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet k POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 32/45

34 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Lukova Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet k tis. Kč CELKEM 219 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 34% 34% 16% 34% 32% 31% 31% 3% 29% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 1% 9% -4% 15% 4% 4% 2% 3% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -1% 9% 23% -1% 6% 5% 3% 5% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Lukova, včetně splátek dluhů rozpočet k PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 33/45

35 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Lukova 12 38% 4% 1 34% 34% 34% 32% 31% 31% 3% 29% 35% 3% 8 26% 24% 25% 25% 26% 25% 6 21% 22% 22% 18% 2% 4 16% 14% 15% 2 11% 1% 7% 5% PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 21% 26% 38% 24% 22% 25% 7% 14% 25% 11% 18% 22% 26% 34% 34% 16% 34% 32% 31% 31% 3% 29% 218 rozpočet k % POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 34/45

36 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35/45

37 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Lukova ř. Rozpočtový * tis.kč roční změny 218 roční průměr % rozpočet k změna 2 až Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj Daňové příjmy ,5 3, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody ,, Přijaté sankční platby a vratky 4 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,2 2, Běžné výdaje ,9 4, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné ,1 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ,4 roční průměr % změna 224/ bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až 58 obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,6 4,4 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,1 2, Běžné výdaje (provozní)* ,9 Suma 219 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): Suma 219 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 219 až 24 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/45

38 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Lukova s pohledem na finance od r. 212 Rozpočtový * * * tis.kč 218 Druhové třídění dle ř. rozp. skladby Údaj rozpočet k Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 4 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,% 3,52% 24,35% 2,67%,%,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 7 Zdroj: Číslovaná stránka 37/45

39 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Lukova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet k Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 219 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 42 Bankovní účet (od 29 krátkodobý finanční majetek): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 224 Číslovaná stránka 38/45

40 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Lukova povinně zveřejňované informace na úřední desku Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) 6 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 39/45

41 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 4/45

42 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 41/45