Střednědobý výhled rozpočtu obce Včelné

Transkript

1 219 Střednědobý rozpočtu obce Včelné s analýzou financí a ratingem Obsahuje: doporučený strop bezpečné zadluženosti stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 22 do roku 224 analýzu financí obce uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU OBCE ZÁVĚR PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY... 3 DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU VČELNÉ POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1/44

3 Úvod Obec Včelná (dále jen obec nebo Včelná) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/217 Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že obec dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Skutečnost 218 a rozpočet 219 z finančních výkazů vyplněných obcí; Účetní a finanční výkazy od roku 1997; Monitor státní pokladny MF ČR ( Vyhláška MF ČR č. 192/218 Sb., o podílu jednotlivých obcí ; Predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ. Obec může díky přesnějšímu plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu pravidelně, aktualizován, zejména v době přijatých vysokých závazků je nutné a bezpečné s em průběžně sledovat finanční kondici obce a včas reagovat na hrozby. Číslovaná stránka 2/44

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/44

5 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 obce rychle rostl. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů obce (daňové příjmy). Od roku 214 do 217 se počet obyvatel zvýšil o 315, tj. o 18,4 % (s aktuálním ročním ziskem cca 4,2 mil. Kč daňových příjmů). Počet obyvatel obce byl k celkem 226. Na obyvatele připadalo v roce 218 celkem 13,2 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo 11,7 tis. Kč na obyvatele). Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Včelné Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/44

6 Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru obce místo výkonu práce od roku 214 klesl o 5 zaměstnanců (cca -2,8 %). Na území obce bylo v roce 217 evidováno 171 zaměstnanců, což přináší ročně do příjmů obce cca 86 tis. Kč. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu obce na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má sociální rozměr. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Včelné s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let Počet obyvatel 12,9 1,7 1,8 1,8 99,7 11,9 1,6 11,5 11,3 11,2 1,8 14,1 1,1 1,9 12,3 17,1 18,1 15,8 Počet zaměstnanců 95,7 15,5 116,3 79,2 152,5 79,1 151,2 14,3 1,7 99,3 8,6 88,9 86,5 16, 83,5 14,8 111, 99,8 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr od r Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství; 217 a 218 novely RUD. Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, průměr od 214 Od 214 Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ) Dle kritéria počtu žáků převedeno do daňových příjmů v tis. Kč * 219* *předběžné výsledky a predikce Počet žáků 4 v mateřské škole obce, ve které je obec v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 214 prakticky nezměnil. V roce 217 bylo evidováno celkem 82 žáků. Obci bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 218 převedeno cca 1,1 mil. Kč. 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/44

7 Začínalo se v roce 213 s částkou 414 tis. Kč. Příjmy navýšila vedle růstu ekonomiky také novela tzv. RUD v roce 218. Vzhledem k jistým příjmům na žáky zůstávají investice obce do školství jedny z nejbezpečnějších. Školy, včetně školek jsou však nadále také značně závislé na dotacích státu. Rolí obce, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Včelné tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za průměr poslední 4 za 1 let roky 1. Daňové příjmy ,1 2. Nedaňové příjmy ,7 3. Kapitálové příjmy ,7 4. Přijaté dotace ,2 Příjmy celkem , 5. Běžné výdaje ,2 6. Kapitálové výdaje ,6 Výdaje celkem ,2 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství; 217 a 218 novely RUD. Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Saldo rozpočtu vyjadřuje rozdíl mezi příjmy a výdaji za daný rok. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu obce v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok obec realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když obec investuje a rozvíjí se. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Obec obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Číslovaná stránka 6/44

8 Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Celková bilance rozpočtu ukazuje, že obec za poslední 4 roky hospodařila s přebytkem 13,6 mil. Kč. Za posledních 1 let hospodaření byl docílen přebytek 27,6 mil. Kč. Obec hospodařila podle zákona rozpočtově správně a docilovala přebytků, byla tedy parafrází na dýchání převážně v režimu nádechu. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Včelné Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Včelné Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 6 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/44

9 Celkové příjmy a výdaje obce měly progresivní trend, Včelná dynamicky rostla. Historicky byly příjmy a výdaje ovlivňovány mnoha vnějšími faktory. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje obce také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, v roce 25 se změnilo financování školství (pokles). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 v roce 212 došlo k přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty větších měst na úřady práce (Včelné se nedotklo). Lepší vývoj daňových příjmů zajistila obci konečně novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce 217 a zejména 218 byly v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného RUD (zejména v roce 218). Graf 4. Vývoj struktury příjmů Včelné Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje dlouhodobě poměrně vysokou stabilitu v posledních letech opět lehce rozkolísanou úspěchy na poli dotací. Nejvýrazněji stabilně působila role daňových příjmů, která je rozhodujícím faktorem stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů obce. Úspěchy Včelné v získávání dotací byly silnou stránkou. Nedaňové příjmy obce představovaly v roce 218 pouze celkem cca 4 % všech příjmů ve výši cca 1,7 mil. Kč za rok 218. Dlouhodobě vykazovaly spíše mírný růst. Běžně pocházely nedaňové příjmy z vlastní činnosti 1,3 mil. Kč, z toho z pronájmu majetku cca 1 mil. Kč a zbytek doplňovaly přijaté nekapitálové příspěvky a ostatní nedaňové příjmy. Pozor u příjmů z pronájmu majetku je nutné vnímat též vznikající a hrazené náklady, nejedná se tu o čisté příjmy. Nedaňové příjmy byly malým zajímavým doplňkem příjmů obce, protože nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/44

10 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Včelné v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Včelné v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/44

11 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Včelné Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce 218 celkem cca 6 % všech příjmů. Meziroční růst výnosů daňových příjmů obce byl vysoký, dokonce o 4,9 mil. Kč (+22,5 %). Rostly výnosy hlavně DPH cca +2,4 mil. Kč (+25,9 %), daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti téměř +1 mil. Kč (+21,1 %) a místní poplatky včetně příjmů z hazardu, růst celkem o 1,4 mil. Kč (+85 %). Růst vykázal také výnos daně z nemovitostí o 3,9 % a další daňové příjmy. Velmi mírný pokles ukázal pouze výnos správních poplatků a výlučná část daně z příjmů právnických osob. Budoucnost 219 a dále potáhne nahoru zejména výnos ze závislé činnosti fyzických osob doprovázený již slabšími růsty DPH. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/44

12 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Včelné Indexy 84,2 18,8 98,3 11,1 135, 1,9 15,9 112, 112,2 122,5 INDEXY Změna v tis. Kč Bilance (tis. Kč) / Daňové příjmy: , DPFO ZČ: , DPFO OSVČ: , DPFO zvláštní sazba (z kapitálových výnosů): , DPPO: , DPPO za obce: , DPH: , až Místní poplatky a ostatní DP včetně , Správní poplatky: , Daň z nemovitostí: ,9 27 Sumární přehled daňových / 218- příjmů v tis. Kč DPFO , DPPO ,2 61 DPH , Poplatky a ostatní DP , DZN ,9 27 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro obec zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 a dále (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD na rok 213 nastal obrat a růst výnosů daňových příjmů se zlepšoval. Novela 217 a zejména v roce 218 účinná novela RUD zajistily obci výborný růst daňových příjmů. K dynamickému růstu výnosů daní posledních let přispěly také změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, které nástupem roku 219 mizí. Poslední novela RUD na rok 218 zajistila Včelné výrazný příliv sdílených daňových příjmů, zejména z DPH a další výrazný přírůstek sdílených daňových příjmů plynul z přirozeného růstu ekonomiky. Novela RUD v roce 218 obci přidala za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzovala odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce 217 celkem 3 % lokálního výnosu). Současná podoba RUD je pro obec příznivá, ovšem je třeba počítat s ochlazováním růstu sdílených daňových příjmů nástupem roku 219 a ově se stagnací ekonomiky. Číslovaná stránka 11/44

13 Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Včelné Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 dosáhly téměř 19 mil. Kč, z toho představovaly 18 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Obec za stejné období investovala cca 55 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům musela obec na investice doplnit cca 36 mil. Kč z dalších zdrojů. Mimořádné příjmy kryly cca 34 % investic. Včelná nástupem roku 215 zahájila období větších investic do rozvoje další graf. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Včelné Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/44

14 Investiční aktivita obce zažívala nástupem od roku 215 výraznou renesanci (růst). I když podíl dotací k objemu investic poslední roky v celé ČR klesl, Včelné se dařilo investovat i získávat dotace, a to jsou silné stránky obce. Graf 1. Investice a jejich krytí z dotací a vlastních zdrojů Včelné Investice v tis. Kč % 8% 6% Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 218 Vlastní zdroje na investice; ; 61% Uplynulých 1 let Vlastní zdroje na investice; 858; 5% Investiční dotace; ; 39% Rok 218 Vlastní zdroje na investice; 37 12; 67% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; ; 33% Zdroj: MF ČR, propočty Investiční dotace; ; 95% Číslovaná stránka 13/44

15 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Včelné Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 5 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč *=provozní saldo + opravy - odpisy dlohodobého majetku Zbývalo z běžných příjmů po odpočtu odpisů (reprodukce) majetku* Zdroj: MFČR, předběžn ě Provozní výdaje bez oprav Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav Číslovaná stránka 14/44

16 Výdaje Včelné ukázaly dlouhodobě výborné výsledky. I když akcelerují vnější finanční rizika obci se dařilo zvládat. Riziky míníme růst běžných výdajů, které tlačí na výdaje obce k rychlému zdražování provozu. Obec dokázala od roku 212 zlepšit vlastní prostor k investicím a opravám i po zohlednění nutné reprodukce majetku (viz na předchozím grafu zelený sloupcový). V roce 212 obci zbývalo z běžných příjmů po odpočtu provozních výdajů bez oprav a odpočtu nutné reprodukce majetku cca 1,8 mil. Kč a za rok 218 to bylo 13,7 mil. Kč (pozor, data zkreslují přijaté dotace). Výhledově musíme počítat se silným růstem zejména cen energií, stavebních zakázek a mezd. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Včelné Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč ROK ROK Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím v tis. Kč ROK ROK Zdroj: MFČR, Pozor na nutnost krýt ově zejména rychlý růst platů, cen energií a stavebních prací. Grafy jsou ovlivněny tokem dotací. Číslovaná stránka 15/44

17 Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví obce je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Ale je snižováno opravami, ty provozní saldo zkreslují. Včelná měla výtečné výsledky i trend provozního hospodaření. Provozní saldo bylo v roce 218 nejvyšší v historii, kdy dosáhlo 16,6 mil. Kč a na běžných příjmech to bylo excelentních 56 % (průměr v ČR se pohybuje kolem 27 %). Jednalo se o dosud nejlepší provozní výsledek v historii obce. A to stále ještě nezohledňujeme opravy, které provozní saldo snižovaly. Viz podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Včelné 18 Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 16/44

18 Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Včelné Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Včelné s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 45% 41% 37% 37% 48% 35% 48% 53% 45% 55% 51% 56% 29% 29% 29% 23% Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Včelné % Podíl provozního salda na běžných příjmech 29% 29% 45% 37% 37% 41% 23% 48% 35% 29% 48% 53% 45% 55% 51% 56% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Změna od Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 41% 23% 48% 35% 29% 48% 53% 45% 55% 51% 56% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 215 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Dosud bylo provozní hospodaření Včelné excelentní, ale musíme počítat s tím, že ekonomika bude ochlazovat a provozní hospodaření bude náročnější. Číslovaná stránka 17/44

19 Do obnovy majetku obce směřuje významný objem financí a obec výrazně budovala a modernizovala svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Včelné, přesněji jen stavby představují z rozvahy cca 131 mil. Kč (v roce 217). Obec potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb ročně aktuálně alespoň cca 3,5 mil. Kč 5. Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku obce je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem obce (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřovaly finance jak opravami, tak v investicích (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku z účetnictví, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Za poslední 4 roky od roku 215 do roku 218 obec vynaložila do majetku skvělých 59 mil. Kč (55 mil. Kč investicemi a zbytek opravami). Na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 13 mil. Kč. Finanční přístup obce k budování, obnově a modernizaci majetku byl excelentní. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Včelné v tis. Kč Zdroj: MFČR, předběžně Výdaje na opravy a udržování Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 18/44

20 Dostáváme se k nejdůležitějšímu údaji celé analýzy. Nyní zohledníme opravy, které konečně přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů a běžných výdajů), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Včelné, viz grafy dále (s vyjádřením splátek dluhů). Běžně Včelná vykazovala skvělé výsledky, a především také trend finanční kondice od 9 do 17 mil. Kč. To jsou peníze z běžných příjmů, které mohla samospráva po úhradě provozu nasměrovat do oprav, investic a na splátky dluhů nebo do rezerv. Graf 17. Vývoj finanční kondice Včelné bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dluhů v tis. Kč předběžně Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč předběžně Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 19/44

21 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce 218 sice excelentních 58 % běžných příjmů (za docilovaný výborný výsledek v ČR bývá považováno běžně již 33 %). Graf 18. Stav celkového finančního prostoru Včelné v roce 218 z běžných příjmů Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč ; 42% ; 58% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Graf 19. Vývoj vlastního finančního potenciálu Včelné, včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 2/44

22 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) Zdroj: MFČR, propočet Poslední roky Včelná disponuje nejvyššími objemy vlastního finančního potenciálu (kapitálu), který je v moci rozhodování samosprávy po úhradě provozu. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Včelné Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 21/44

23 rozpočet* Obec disponovala na konci roku 218 vysokou finanční rezervou 6 cca 4 mil. Kč. Na konci roku 219 je plánováno na účtech cca 19 mil. Kč, velká část rezerv je zapojena do investic. Plánují se investice za přes 28 mil. Kč a cca 3,8 mil. Kč oprav. Finanční likvidita přesto zůstává na výborné úrovni. Obec má v rozpočtu 219 také rezervy na straně příjmů, což jistotu a finanční likviditu obce ještě posiluje. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Včelné, včetně rozpočtu 219 F i n a n č ní r e z e rvy v ti s. K č Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých závazků Včelné Dlouhodobé úvěry a splátky v tis. Kč Zdroj: MFČR, Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Číslovaná stránka 22/44

24 Včelná nemá dluhy. Rokem 219 také obec splatila své závazky, které šly za vodovodem. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně s opatrností stanovit na cca 1 mil. Kč 7, přitom již zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a také růst cen a platů. Připomeňme, že obec v letech 215 až 218 generovala z běžných příjmů po úhradě provozu částku cca 9 až 17 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Včelné bez finančních rezerv. Z uvedené částky mohla samospráva realizovat splátky dluhů, opravy, investice, ale také mohla tvořit rezervy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 5 mil. Kč bez úroků (úrok při 3 % p. a. cca 3 mil. Kč), tj. cca 8 mil. Kč by směřovalo na splátky i s úroky a nadále by s rezervou minimálně 1 až 5 mil. Kč ročně obci zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Dlouhodobé pohledávky 8 obec neměla, proto nehrají praktickou roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Včelné Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč Zdroj: MFČR, 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 23/44

25 Závěr finanční analýzy Včelná realizuje zdravou progresivní finanční politiku zaměřenou na růst obce, což je jednoznačně správná cesta a s ohledem na dosud skvělé výsledky finančního hospodaření zakládá optimismus také do budoucnosti. Finanční zdraví Včelné hodnotíme aktuálně nejlepší možnou známkou A+A+ (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s plusem za excelenci) finanční kondici obce opíráme především o výborný trend a excelentní výsledky provozního salda. Pozitivně hodnotíme vysoké investice a schopnosti obce získávat a zajišťovat zdroje na potřebný rozvoj. Financím prospívalo to, že financování školských zařízení bylo změnou zákona od roku 218 ještě více zvýhodněno. Obec rozumně finančně plánuje s rezervami a přibýval jí počet obyvatel. Silnou stránkou byla také stabilita příjmů a schopnost získávat dotace. A+ (výborný s plusem za excelenci) stav financí zakládáme na rezervách a bezdlužnosti. Zachovaná je výborná finanční likvidita obce a obec je schopna investovat do majetku a infrastruktury. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Včelné Včelné zbývalo z běžných příjmů po úhradě provozu vyjma oprav v roce 218 celkem cca 17 mil. Kč. Z této částky musela obec zajistit 35 tis. Kč na splátky závazků (vodovod) a potřebuje alespoň cca 3,5 mil. Kč ročně na reprodukci svého dosavadního majetku. Číslovaná stránka 24/44

26 Rizika financí obce sice posilují, zejména vnější hrozby, ale obec růstem investic posiluje konkurenční výhody a zajišťuje si lepší budoucnost. Jsou tu rizika s ohledem na růst cen stavebních prací, růst cen energií a platů. Je třeba počítat s tím, že tlaky na růst provozních výdajů nepoleví, ale naopak růst běžných příjmů, zejména daňových, rozhodně zvolní. Zdůrazňujeme, že příjmy obce byly v roce 218 dopované změnou zákona (tzv. RUD). Budování nových provozně nákladných nerentabilních podniků je více riskantní, nicméně rozvoj infrastruktury pro podnikání a bydlení a investice do technologií a modernizace výrazně hrozby snižují. Příležitosti vidíme v pokračování příprav a realizace investic oprav a modernizace dosavadního majetku a infrastruktury obce. Bezpečné jsou investice zejména do školství, ale rozumné jsou jakékoliv investice zlepšující infrastrukturu a podmínky pro podnikání a bydlení. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí obce (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Slabé stránky financí Excelentní výsledky a trend provozního salda. Vysoké investice obce a výborné zajištění modernizace majetku a infrastruktury obce. Výborná finanční likvidita s důrazem na zachování části rezerv. Stabilní základna příjmů s důrazem na daňové příjmy s pozitivním vývojem počtu obyvatel, který posiluje jistoty daňových příjmů. Schopnost obce získávat dotace a realizovat investice. Bezdlužnost. Příležitosti financí Růst počtu obyvatel Včelné. Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, energie, modernizace atp.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Investice do zatraktivnění obce, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Ohrožení (rizika) financí Udržitelnost financí = Zvýšené finanční nároky na rozpočet obce ke krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů. Stagnace ekonomiky ČR. Nové povinnosti obce (kompetence) převáděné státem bez financí. Číslovaná stránka 25/44

27 Střednědobý rozpočtu Včelná dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 22 9 (dle zákona) a je koncipován do roku 224 (na 5 let). Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 219. Ve u zohledňujeme rostoucí finanční rizika jako je stagnace ekonomiky a růst provozních výdajů, platů atd. Doporučení 1. Pokračovat v proinvestiční politice obce a nebát se využít naplno finanční potenciál k modernizaci majetku a infrastruktury obce. Možností je využít v případě potřeby bez problémů také Investiční úvěrový rámec s velmi rozumnou výší např. 5 mil. Kč s bezpečným stropem až 1 mil. Kč. 2. Doporučujeme neváhat s investicemi Včelné, zejména do modernizace úřadu, zateplení objektů, technologií vytápění, hospodařením s energiemi, komfortem pro občany, místními komunikacemi, veřejným prostranstvím apod. Obezřetně zvažovat provozní fungování investic jako dům pro seniory a kulturní dům. 3. Nesnižovat rezervy na účtech pod 5 mil. Kč ponechat na účtu pro řešení krizí a nárazových výdajů, či pro rychlou reakci u dotací apod. 4. Udržet ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 1 mil. Kč počítá s 12 mil. Kč. 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 26/44

28 Definice finančního potenciálu obce Finanční potenciál Včelné je zmapován na období 22 až 224 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může obec přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude obec moci využít v období 22 až 224 celkem minimálně až 179 mil. Kč, a to z těchto zdrojů: A. 6 mil. Kč (průměrně cca 12 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno cca 6 mil. Kč a Kč je použito na úmor dluhů (Včelná dluhy nemá); Alespoň 17,5 mil. Kč (3,5 mil. Kč ročně) bude obec potřebovat na reprodukci svého majetku. B. cca 19 mil. Kč, předpokládá na konci roku rozpočet 219 likvidní finanční rezervu na účtech, ale skutečnost bude nejspíše lepší, jen daňové příjmy očekáváme oproti rozpočtu 219 vyšší o cca 4 mil. Kč; C. až 1 mil. Kč do limitu bezpečné zadluženosti 1 mil. Kč. Pokud by obec využívala další prostředky doporučujeme dojednat limit s čerpáním např. v letech 22 až 223. Připomeňme opět, že obec v letech 215 až 218 generovala z běžných příjmů po úhradě provozu částku cca 9 až 17 mil. Kč, viz Graf 17 Vývoj finanční kondice Včelné bez finančních rezerv. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 8 mil. Kč i s úroky a nadále by s rezervou minimálně 1 až 5 mil. Kč ročně obci zbývalo na další opravy, investice a výdaje. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit meziroční splátky (nikoliv snížení) každého dluhu nad 17 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Nezaměňujme výši dluhu, která není zákonem omezena s povinností zajistit splátky z výše dluhu, což zákon o rozpočtové odpovědnosti požaduje. Číslovaná stránka 27/44

29 mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Včelné na investice a opravy v období 22 až 224 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Předpokládané celkové finanční možnosti na 5 let v mil. Kč (od r. 22 do r. 224) Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 6 Likvidní rezerva (předpoklad k ); 19 Čerpaný úvěr dle plánu k ; Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); Možný úvěr do bezpečného limitu; Čerpaný úvěr dle plánu k možnost jistota splátky dluhů 6 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 1 Bezpečný limit dluhu 19 Likvidní rezerva (předpoklad k ) 15 1 Provozní saldo + opravy s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč ,,,,, Splátky dluhů Zbývá z provozního salda + opravy po úhradě splátek dluhů Zdroj: Číslovaná stránka 28/44

30 Závěr Včelná má v období 22 až 224 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu a po připočtení oprav a úhradě splátek dluhů (Včelná dluhy nemá) minimálně cca 79 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů + opravy + rezervy na účtech) + až 1 mil. Kč využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení 1 mil. Kč = 179 mil. Kč. U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. V těchto částkách nejsou zahrnuty investiční dotace ani prodeje majetku či jiné mimořádné příjmy. Pokud Včelná plánuje investice jako 3 mil. Kč kulturní dům, 3,5 mil. Kč cyklostezka, dům pro seniory (cca 1 jednotek) a rekonstrukci úřadu za cca 15 mil. Kč, finance těmto záměrům nebrání. Pro řízení likvidity může obec využít Investiční úvěrový rámec buď na plovoucí sazbě, nebo s fixem do 2 % p. a. Je třeba u investic bedlivě zvažovat provozní hospodaření, samy investice nebudou problémem. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji a počítá s ochlazováním ekonomiky. Střednědobý uvádí výdaje na opravy a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech využitelných libovolně dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti obce ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 3,2 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 18 let byl průměrný růst 6,5 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši cca 18 mil. Kč za celé období (průměrně cca 3,6 mil. Kč ročně). Růst výdajů na platy o 5,2 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a nařízení vlády. Zpočátku plánujeme růst vyšší, cca 7 % s tendencí poklesu. Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > alespoň 12 mil. Kč. Číslovaná stránka 29/44

31 Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme nadále v praxi zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 1 mil. Kč ( počítá 12 mil. Kč). Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na reprodukci majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 1 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 3/44

32 Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí obce. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Včelné Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + ve u opravy v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Včelné Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč rozpočet * 22 POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 31/44

33 tis. Kč Tabulka 6. Výhled provozního salda Včelné tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) rozpočet* CELKEM 219 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 55% 51% 56% 28% 4% 39% 37% 37% 36% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 13% 13% 21% -14% 19% 3% 4% 2% 2% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -9% 22% 1% 41% -2% 6% 6% 2% 4% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Včelné, včetně plánovaných splátek dluhů rozpočet* PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 32/44

34 tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Včelné % 48% 53% 55% 51% 56% 6% 5% 45% 45% % 37% 41% 35% 4% 39% 37% 37% 36% 4% 29% 29% 29% 28% 3% 23% 2% % PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 29% 29% 45% 37% 37% 41% 23% 48% 35% 29% 48% 53% 45% 55% 51% 56% 28% 4% 39% 37% 37% 36% 219 rozpočet * % POZ. od 22 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 33/44

35 Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 34/44

36 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Včelné ř. Rozpočtový Předběžně tis.kč roční změny Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy ,5 3, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,2 3, 22 5 Běžné výdaje ,7 4, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné ,2 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím ,8 roční průměr % změna 224/22 53 bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky Suma až 58 obyv až Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,6 4,9 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,7 3, 33 5 Běžné výdaje (provozní)* ,7 Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od Suma ř ÚFIS 1M): až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 1,44% 1,21% 1,39%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 22 až 24 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 35/44

37 Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Včelné s pohledem na finance od r. 212 ř. Rozpočtový * * Předběžně tis.kč Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až Místní poplatky (od roku 217 včetně daně z hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím bez Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky až 58 obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní)* ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř ÚFIS 1M): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 2,55% 1,91% 1,88% 1,83% 1,64% 1,44% 1,21% 1,39%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 7 49 rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů 51 ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 1 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/44

38 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Včelné ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaj rozpočet* 1 1 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní)* Suma 22 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS-6M, od 21 ř ÚFIS 1M): ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 7 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá po zahrnutí reprodukce majetku bez splátek dluhů ř.43-ř5 (bez přijatých úvěrů, investičních dotací, kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč *ve u včetně oprav STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky tis.kč 224 Zdroj: Číslovaná stránka 37/44

39 Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Včelné povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) 6 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 7 * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Rezervy 4 94 * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 38/44

40 Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 39/44

41 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 4/44