Střednědobý výhled rozpočtu městyse Vilémova

Transkript

1 217 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Materiál obsahuje: analýzu financí samosprávy s ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy na 5 let (218 až 222) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

2 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Stav financí... 4 Finanční kondice (síla)... 5 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 6 ANALÝZA... 8 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU VILÉMOVA ZÁVĚR FINANČNÍCH MOŽNOSTÍ VILÉMOVA V LETECH 218 AŽ PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU VILÉMOVA POVINNÉ INFORMACE KE ZVEŘEJNĚNÍ NA ÚŘEDNÍ DESKU A KE SCHVÁLENÍ V ZASTUPITELSTVU SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 1 z 42

3 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Úvod Městys Vilémov (dále jen městys nebo Vilémov) stanovuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je již zpracován v režimu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tedy ve znění zákona č. 24/217 Sb., účinného k Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že městys dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při sestavování rozpočtu a využívá se jako pomocný nástroj finančního řízení a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 216 a rozpočet 217, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ÚFIS a Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 272/216 Sb., o podílu jednotlivých obcí, upravená predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Městys může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu ročně aktualizován. Číslovaná stránka 2 z 42

4 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3 z 42

5 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 1 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 2 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 1 2 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnově majetku Číslovaná stránka 4 z 42

6 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 3 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice obce v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 5 z 42

7 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací, které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 4 Odpisy = v prostředí samospráv zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 6 z 42

8 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Počet žáků Bydlící podnikatelé (fyzické osoby samostatně výdělečně činné)* Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy *pouze do , novela RUD ruší od daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: Zřejmé je, že samospráva může efektivně řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel, a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 5 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 7 z 42

9 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Analýza Počet obyvatel 6 městyse, na kterém závisí daňové příjmy, dlouhodobě spíše klesal se stabilizací za posledních 6 let. Počet obyvatel městyse byl v roce 215 celkem 99. Poslední sledovaný rok ubyli 2 obyvatele. Za poslední 4 roky ubyli 4 obyvatele. Co obyvatel, to aktuálně 14 tis. Kč ročně daňových příjmů. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Vilémova Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách 1 2 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a Počet zaměstnanců 7, kteří mají v katastru městyse místo výkonu práce klesal. Na území městyse bylo v roce 215 evidováno 175 zaměstnanců, o 23 méně než v roce 214. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje nepatrná část (1,5 %) podílu 6 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 7 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 8 z 42

10 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem městyse na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8, ale hlavně má příznivé sociální dopady. Městys nemá moc možností, jak situaci změnit. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Vilémova s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů dle let INDEX 15/12 Počet obyvatel ,6 Počet zaměstnanců ,7 Počet žáků ,8 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 212 Počet obyvatel 99,8 1,1 98,6 98,3 1, 96,4 98,7 98,8 99,5 98,4 99,2 99,5 99,4 11,6 1,1 11, 99,9 98,9 99,8 99,9 Počet zaměstnanců 96,9 9,8 86,7 98,3 12,1 93,4 96, 1, 1, 9,8 96,4 12,6 11, 1,5 88,4 98,1 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční za poslední průměr roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, tis.kč Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též zkratka RUD ), u daně z nemovitosti se vychází z posledního sčítání. Počet žáků 9 v mateřské a základní škole, kde je městys v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků klesal, ale poslední roky zaznamenal oživení. Celkem v roce 215 bylo evidováno 12 žáků. Městysu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 216 převeden 1 mil. Kč. Školy, včetně školek jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, ale například do slabého žáka stát investuje navíc asistentku a dalších 5 tis. Kč za rok, ale nadprůměrného žáka žádný nadstandard nečeká. 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí městyse, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 9 z 42

11 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Vývoj celkové bilance ukazuje, že městys za poslední 4 roky hospodařil s příjmy celkem 67,3 mil. Kč a výdaji 64,8 mil. Kč a byl docílen přebytek 2,5 mil. Kč. Za 1 let dosáhly příjmy 146 mil. Kč a výdaje 139 mil. Kč, tedy přebytek 7 mil. Kč. Přebytkové hospodaření znamená, že městys hospodařil z dlouhodobého hlediska podle zákona rozpočtově správně. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Vilémova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy ,5 2. Nedaňové příjmy ,9 3. Kapitálové příjmy ,7 4. Přijaté dotace , Příjmy celkem ,2 5. Běžné výdaje ,6 6. Kapitálové výdaje ,2 Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 1 z 42

12 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu městyse v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy s tím, že přebytky deficity vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období toku větších investičních dotací. Městys střídáním deficitů s přebytky finančně dýchal. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Vilémova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Vilémova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 25 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 11 z 42

13 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Celkové příjmy a výdaje Vilémova měly tendenci růst a ovlivnilo je v delší minulosti několik zásadních vnějších vlivů. V roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje) a zlepšení přinesla novela tzv. RUD v roce 213, která městysu přinesla pozitivně působící přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů, které rostly. Velice pozitivně působí lepší vývoj ekonomiky ČR posledních let. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Vilémova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Vilémova ukázala jasnou stabilizaci příjmové základny. Z dlouhodobého pohledu je vidět převaha daňových příjmů na příjmech celkem a jejich posilování (v grafech nahoře bíle vyznačený podíl). Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Vilémova v tis. Kč 2. Nedaňové příjmy Zdroj: MFČR, Nedaňové příjmy městyse v běžné výši řádově 1,5 mil. Kč pocházely především z vlastní činnosti a z pronájmu majetku doplněné o přijaté vratky transferů a sankční platby a další příjmy. Nedaňové příjmy nejsou pro Vilémov zásadní, ale nereagují tak urputně na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy. Číslovaná stránka 12 z 42

14 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 6: Vývoj daňových příjmů Vilémova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj: MF ČR, Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Vilémova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy Vilémova představovaly za běžné situace 3/4 příjmů městyse. Po jejich úpadku po roce 29 zažívaly pozvolné zotavení s tím, že po novele RUD v roce 213 byl jejich růst zásadní a od toho roku se daňové příjmy dynamicky zlepšovaly, pozitivně působil zejména vývoj ekonomiky. Podle RUD závisí zásadní část daňových příjmů především na počtu obyvatel, který klesal, ale také jsou tu ukazatele počtu žáků, rozloha katastrálního území a počet zaměstnanců. Novela tzv. RUD se Vilémova od prakticky nedotkne (propočtený je dopad pouze -15 tis. Kč, propočet proveden na datech rozpočtu 217). Dopady by měly být ově pozitivní, protože obce sice přišly o lokální výnos dynamické Číslovaná stránka 13 z 42

15 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem daně z podnikání FO, ale náplastí má být nárůst podílu na DPH. Daňové příjmy potáhne, vedle růstu ekonomiky, nárůst počtu plátců DPH (nárůst podnikatelů přiznávajících nové obraty v souvislosti s povinností registračních pokladen) a postupná legalizace výnosů z podnikání (registrační pokladny). Pozitivní je výsledný stabilizační efekt daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy městyse převažují ty sdílené se státním rozpočtem, což je dobře, protože to dále posiluje dosavadní stabilitu příjmů městyse. Graf 8: Vyčíslení celkového finančního prostoru z běžných příjmů Vilémova za 216 určeného ke krytí závazků Rok 216 tis. Kč Běžné příjmy Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků 9 4 Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy* 6 88 Běžné výdaje snížené o opravy a udržování včetně splátek dlouhodobých závazků 9 4 Splátky dluhů Reprodukce majetku (odpisy dlouhodobého majetku) Zbývá běžně po zajištění reprodukce majetku Zbývá po zajištění reprodukce majetku a splátek dluhů Provozní saldo 6 38 Opravy a udržování 5 *provozní saldo + opravy a udržování 6 88 Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy* Vilémovu zbývalo v roce 216 z běžných příjmů po pokrytí provozu (bez oprav) celkem 6,8 mil. Kč ke krytí závazků a oprav. Městys nepotřeboval hradit splátky dosavadních dluhů, ale kdyby měl pokrýt plnou reprodukci majetku (1,3 mil. Kč) (viz dále v části věnované obnově majetku), zbývalo by v roce 216 celkem 5,5 mil. Kč (viz tabulka nad grafem výše). Číslovaná stránka 14 z 42

16 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 9: Vývoj mimořádných investičních příjmů Vilémova Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Vilémov získal za poslední 4 roky mimořádné investiční příjmy 3 mil. Kč, z toho 1/2 kapitálových příjmů a druhou 1/2 investičních dotací. Investice za stejné období překročily 16,6 mil. Kč. Městys přilil na investice za poslední 4 roky dalších 13,6 mil. Kč nad rámec mimořádných investičních příjmů. Investiční aktivita městyse z vlastních zdrojů byla zásadní a role dotací dlouhodobě mizivá. Význam investičních dotací pro městys klesal a městys se musel spoléhat stále více na vlastní zdroje. Jisté je, že na dotace se městys spoléhat nemohl a zajistil investice převážně z vlastních zdrojů. Dotačně se zadařilo až v roce 216 další grafy. Městys oživil správně investiční aktivitu v posledních letech. Graf 1. Mimořádné příjmy a investice Vilémova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 15 z 42

17 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 11. Podíl krytí investic z dotací a vlastních zdrojů Vilémova 1% Poměr zdrojů zajištění investic v % 8% 6% 4% Vlastní zdroje na investice 2% % Investiční dotace Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok 216 Rok 216 Investiční dotace; 518; 7% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; 1 587; 1% Vlastní zdroje na investice; 6 783; 93% Vlastní zdroje na investice; 15 45; 9% Uplynulých 1 let Investiční dotace; 6 19; 14% Vlastní zdroje na investice; 38 27; 86% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 16 z 42

18 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 12. Vývoj struktury výdajů Vilémova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč Běžné výdaje Kapitálové výdaje Polyn. (5. Běžné výdaje) Polyn. (6. Kapitálové výdaje) 2 Zdroj: MFČR, Vilémov zvládal řídit běžné výdaje a vytvořit prostor pro investice. Finanční politika městyse byla skvělá a odpovídala velikosti městyse. Dobrý byl trend oživení investic. Číslovaná stránka 17 z 42

19 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 13. Podrobnější vývoj běžných výdajů Vilémova Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč Zdroj: MFČR, rok rok Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví městyse je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Provozní saldo bylo v letech 215 a 216 nejvyšší v novodobé historii městyse, jak ukazuje graf dále. Provozní saldo přesáhlo v roce 216 podruhé 6 mil. Kč. (4 % běžných příjmů) a bylo dlouhodobě excelentní a nadprůměrné i stabilní. Číslovaná stránka 18 z 42

20 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 14. Vývoj provozního salda Vilémova Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Jelikož Vilémov neměl dluhy, bylo provozní saldo netknuté splátkami dluhů. Graf 15. Vývoj provozního salda Vilémova po úhradě splátek dluhů Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 19 z 42

21 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 16. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Vilémova Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Provozní saldo bylo v roce 216 celkem 4 % na běžných příjmech s tím, že průměr ČR výrazně přesáhne 25 % (výsledky ještě nejsou), ale díky dobrému trendu, stabilitě a trvale výtečné výši, je Vilémov v excelentní finanční kondici. Prakticky Vilémov docílil nejzdravější finanční kondice v novodobé historii městyse. Stabilní a silné provozní saldo zajišťuje možnost nových investic městyse řešených vlastními zdroji. Graf 17. Porovnání vývoje provozního salda Vilémova k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 45% 33% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 27% 19% 17% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, % 17% 45% 33% 27% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% Číslovaná stránka 2 z 42

22 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Tabulka 4. Vývoj provozního salda Vilémova Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů. Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provozu, ovšem POZOR, bez zohlednění odpisů majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky dlouhodobých půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Od roku 213 se běžné příjmy Vilémova vyvinuly lépe než běžné výdaje. Výsledkem bylo zlepšení provozního salda o 2 mil. Kč! Do obnovy majetku směřuje významný objem financí městyse a městys postupně modernizuje majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím měst. Majetek Vilémova, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 47 mil. Kč. Velmi orientačně městys potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 1 mil. Kč ročně (z účetnictví odpisy dlouhodobého majetku za 216 byly 1,3 mil. Kč 1 ). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku městyse je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů městyse (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím městyse (investičními i neinvestičními). Vilémov precizně zajišťoval výdaje na reprodukci majetku (obnovu) tím, že trvale vynakládal do obnovy majetku vyšší částku než odpisy (vyplývá z dalšího grafu, kde červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku samosprávy). Naopak od roku 212 Vilémov přilil k potřebě obnovy majetku ve výši cca 6,3 mil. Kč dalších 25 mil. Kč (na investicích, mínus 1 Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 21 z 42

23 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem odpisy, ovšem včetně nových staveb). Graf dále ukazuje limit nutné obnovy majetku vyznačeným červenou čárou a výdaje na opravy a investice (sloupcové grafy). Graf 18. Vývoj financování obnovy majetku Vilémova v tis. Kč, včetně investic Zdroj: MFČR, Výdaje na opravy a udržování Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Graf 19. Vývoj finančního potenciálu Vilémova bez rezerv a bez odpočtu splátek dluhů Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 22 z 42

24 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Pokud bychom výdaje na opravy (běžné výdaje) přičetli k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů mínus běžné výdaje), dostali bychom celkovou výši ročního finančního potenciálu městyse viz předchozí graf, s vědomím potřeby splátek dluhů (které Vilémov neměl) a s vědomím, že i opravy mohly být dopovány dotacemi. Vilémov mohl využít až zmiňovaných 6,8 mil. Kč ročně k úhradě svých závazků, včetně reprodukce majetku. Trend byl od roku 213 do roku 215 stabilní s posílením v rozmezí posledních 3 let. Když zohledníme ještě likvidní finanční aktiva (zůstatky na účtech), o kterých mohla rozhodovat samospráva a přičetli bychom je k financím, které zbývaly v jednotlivých letech z provozního salda po odpočtu splátek dluhů, výborný vývoj finančního potenciálu posledních let se potvrdil viz graf níže. Graf 2. Vývoj celkového finančního potenciálu Vilémova Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 23 z 42

25 * 213 * * 213 * Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 21: Základní finanční aktiva a provozní saldo Vilémova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD Vilémov disponoval finanční rezervou 11. Na konci roku 216 byl zůstatek dlouhodobého finančního majetku na účtech městyse přibližně 14 mil. Kč. a finanční likvidita městyse byla výborná a dostačovala také ke krytí vybraných investic či řešení krizových stavů. Vilémov na konci roku 217 prakticky neměl dlouhodobé závazky. Díky aktuálně výborné a stabilní finanční kondici městyse s dobrým trendem a stabilními příjmy je strop bezpečné zadluženosti 4 mil. Kč 12. Připomeňme, že samospráva ovládá po úhradě provozu městyse částku 6,8 mil. Kč ročně, ze které realizuje opravy, splátky dluhů, investice a úspory. Při docílení stropu zadluženosti by šly 2 mil. Kč ročně na splátky a stále by městysu s rezervou 4 mil. Kč zbývalo. Strop bezpečné zadluženosti je cca 2,5x nižší, než by byl limit podle bankovních standardů. Graf 22. Vývoj dlouhodobých úvěrů a splátek Vilémova Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD 11 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný chod obce a reprodukce majetku. Číslovaná stránka 24 z 42

26 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Dlouhodobé pohledávky 13 Vilémov neměl a nehrají proto roli ani ve u. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek Vilémova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 212* 213* Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD 13 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 25 z 42

27 :) : : :( Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Vilémova hodnotíme aktuálně známkou A+ tedy výborné za excelenci. Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s + za excelenci) finanční kondici Vilémova odvozujeme především ze stability, trendu a trvale vysoce nadprůměrného provozního salda s absolutně nejlepším výsledkem v poledních 2 letech. Výborná byla finančně stabilní základna příjmů s růstem daňových příjmů, která dává dobré vyhlídky do budoucna. A+ (výborný s + za excelenci) stav financí zakládáme na výborném stavu finančních rezerv a likviditě versus nulový dluh. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví Vilémova Stav financí A B C D E E D C B A Finanční kondice "síla, power" POZ. Škála známkování A nejlepší, město pak představuje symbol planetky. Čím dále a výše od "slunce" se v matici planetka nachází, tím lépší finanční zdraví obce Ludek Tesař, Cityfinance, Rizika a příležitosti financí městyse spočívají především ve vnějších vlivech založených na úbytku obyvatel, vývoji ekonomiky a dotacích. Číslovaná stránka 26 z 42

28 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí městyse (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Slabé stránky financí Excelentní provozní saldo Trvale stabilní provozní saldo s dobrým trendem. Finanční rezerva. Dostatek finanční kondice a zodpovědné výdaje na reprodukci majetku (opravy) a investice. Finanční nezávislost na dotacích poměrně dostatek vlastních možností městyse do budoucna. Stabilní běžné příjmy, zejména vysoký podíl daňových. Bezdlužnost. Příležitosti financí Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) Uvážlivé využití dotací nového období. Ohrožení (rizika) financí Úbytek počtu obyvatel s dopadem do daňových příjmů. Rizika plynoucí z dotací. Stagnace běžných příjmů městyse vlivem vnější ekonomiky. Číslovaná stránka 27 z 42

29 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Střednědobý rozpočtu Vilémov dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok , i když uvádí také rok 217, aby byl pomocným nástrojem finančního plánování s kontinuitou. Doporučení 1. Trvá riziko z úbytku obyvatel. Nadále je žádoucí udržet důraz na investice zejména do technologií zvyšujících standard majetku a snižujících běžné výdaje městyse. 2. Posílit vlastní investiční aktivitu bez spoléhání na dotace přijetím Investičního úvěrového rámce až do výše 4 mil. Kč využít finance na investice čerpané v horizontu 5 let s rozložením splátek na 2 let. Znamenalo by to splácet 2 mil. Kč ročně plus úroky s tím, že by městysu stále zbývalo s velkou rezervou cca 4 mil. Kč ročně na opravy, investice a případné splátky závazků (viz Graf 19. Vývoj finančního potenciálu Vilémova bez rezerv a bez odpočtu splátek dluhů). 14 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 28 z 42

30 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Definice finančního potenciálu Vilémova Vilémov při dodržení střednědobého u rozpočtu bude schopný následujících 5 let, počínaje rokem 218 do 222: A. Vygenerovat minimálně cca 31 mil. Kč z provozního salda bez snížení o opravy (běžné příjmy běžné výdaje), s tím, že: - mil. Kč bude použito na úmor aktuálního dluhu; Výsledkem je 31 mil. Kč vlastních financí k využití v daném období a v tom je zahrnuto 5 mil. Kč doporučených na reprodukci majetku (opravy a investice dosavadního majetku městyse v průměrné výši 1 mil. Kč ročně). B. Využít finanční rezervu s předpokladem 2 mil. Kč (včetně financí na opravy a investice, které budou skutečně použity v roce 217) C. Při využití limitu bezpečného dluhu bude moci Vilémov v letech 218 až 222 operovat s celkem až dalšími 4 mil. Kč do bezpečného stropu zadlužení (4 mil. Kč). Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba myslet na splátky každého dluhu nad 1 mil. Kč (6 % průměru příjmů za 4 roky), které musí být zajištěny ve výši 5 % dluhu nad tuto hranici. Aktuálně samospráva ovládala částku 6,8 mil. Kč po pokrytí provozu městyse bez oprav a z toho bylo 6,3 mil. Kč provozní saldo a,5 mil. Kč opravy (viz Graf 19. Vývoj finančního potenciálu Vilémova bez rezerv). Kdyby šla na splátky dluhů cca ½ možností městyse, může Vilémov s rezervou bezpečně splácet 3 mil. Kč ročně s tím, že minimálně 3 mil. Kč ročně stále zbydou. 3 mil. Kč úmoru ročně, při rozložení na 2 let je 6 mil. Kč, ale počítáme raději se širokým spektrem rizik a strop bezpečného zadlužení stanovujeme ještě o 2 mil. Kč níže a zároveň mnohem přísněji než bankovní standardy, čímž zvyšujeme finanční bezpečnost městyse. Závěr finančních možností Vilémova v letech 218 až 222 Vilémov dostojí svým dosavadním závazkům a bude schopný v letech 218 až 222 využít cca 31 mil. Kč vlastních financí po úhradě splátek dosavadních závazků, zapojit rezervy 2 mil. Kč a v případě potřeby sáhnout až ke 4 mil. Kč nového investičního úvěrového rámce. Celkem bude Vilémov schopný disponovat v 5 letech (218 až 222) až s 91 mil. Kč při dosažení stropu bezpečné zadluženosti s využitím rezerv bez dotací a kapitálových příjmů. Přehled finančních možností Vilémova znázorňují dále grafy a tabulky. Číslovaná stránka 29 z 42

31 mil. Kč Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 24. Znázornění finančních možností Vilémova na období 218 až 222 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Předpokládané celkové finanční možnosti města na 5 let v mil. Kč (od r. 218 do r. 222) Likvidní rezerva (předpoklad k ); 2 Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 31 Možný úvěr do bezpečného limitu; Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 4 Bezpečný limit dluhu 2 Likvidní rezerva (předpoklad k ) čerpáno možnost jistota splátky dluhů 8 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů včetně oprav) dle let v mil. Kč Splátky dluhů Zbývá z provozního salda po úhradě splátek dluhů + opravy Zdroj: Číslovaná stránka 3 z 42

32 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR, konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý rozpočtu neobsahuje výdaje na reprodukci majetku v doporučené výši 5 mil. Kč ročně, ty jsou v disponibilních zdrojích, a naopak již v sobě zahrnuje na období let 218 až 222: Rezervy na krytí provozních výdajů ve výši celkem 3,6 mil. Kč; Růst výdajů na platy o 4,2 % ročně dle očekávání respektujících nařízení vlády; Růst příspěvku na výkon státní správy v roce 218 o avízovaných 5 %; Skeptický vývoj daňových příjmů oproti predikci MFČR ( počítá s pouze 2,8 % ročním průměrným růstem daňových příjmů oproti dosavadnímu dlouhodobému ročnímu klouzavému průměru 8 % od roku 2); Udržení provozního salda nad 5 mil. Kč; POZ. Vzhledem k bezdlužnosti nebylo třeba vyčleňovat úhradu splátek dlouhodobých dluhů. Číslovaná stránka 31 z 42

33 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek ideální provozní saldo je 4 mil. Kč (nebo 25 % běžných příjmů, což byl v roce 215 průměr v ČR 15 ), excelentní 5 mil. Kč a více. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 16, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 4 mil. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 15 Rok 216 dopadne ještě lépe. 16 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 32 z 42

34 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí městyse. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Vilémova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, *213 podstatnější novela RUD Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Vilémova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč * 213* návrh zpraco vatele Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: Číslovaná stránka 33 z 42

35 tis. Kč Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Tabulka 6. Výhled provozního salda Vilémova, včetně úhrady splátek dluhů tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 212* 213* návrh zpracovat ele CELKEM 218 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 33% 31% 34% 37% 4% 34% 33% 34% 36% 36% 35% b Uhrazené splátky dlouhodobých půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -9% 19% 1% 13% -9% 3% 3% 5% 2% 1% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -4% 23% -3% 9% -13% 13% 5% 3% -1% 2% 2% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR,, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 27: Výhled provozního salda Vilémova po úhradě splátek dluhů Zdroj: MFČR, 212* 213* návrh zpracova tele PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Podrobné informace střednědobého u rozpočtu uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 34 z 42

36 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Zbylý finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že je stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů a případně avizovaných prodejů majetku. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem krytým dostatečně provozním saldem. 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35 z 42

37 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Vilémova ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj návrh zpracovatel e tis.kč roční změny 222 roční průměr % změna 2 až Daňové příjmy , 2, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , roční průměr % změna 222/ Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Suma 218 až Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu , PŘÍJMY CELKEM ,7 2, Běžné výdaje ,3 1, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 195 ########## Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,2 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky obyv. Suma až a ostatní neinvestiční výdaje až Rezerva na běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 29 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,1 1,4 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,2 2, Běžné výdaje (provozní) ,3 Suma 218 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých závazků 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů*** Suma 218 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+pol. Dluhová základna 4112 a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé bankovní závazky (úvěry) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21) Suma 218 až 22 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě 51 ř.43 přijatých závazků (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) ***součty účtů DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36 z 42

38 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Vilémova s pohledem na finance od r. 212 Rozpočtový tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj 212* 213* návrh zpracovatel e Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky obyv. 54 až 59 a ostatní neinvestiční výdaje Rezerva na běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 29 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých závazků 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů*** ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+pol. Dluhová základna 4112 a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,%,%,%,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé bankovní závazky (úvěry) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 49 rozvaha Stavby (účet 21) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě 51 ř.43 přijatých závazků (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) ***součty účtů DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 4 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 37 z 42

39 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Vilémova Kumulovaný rozpočtový tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj návrh zpracova tele Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní) Suma 218 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých závazků 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů*** ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů rozvaha Dlouhodobé bankovní závazky (úvěry) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě ř.43 přijatých závazků (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) ***součty účtů DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 38 z 42

40 Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Vilémova povinné informace ke zveřejnění na úřední desku a ke schválení v zastupitelstvu Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední dece a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. zveřejňované na úřední desce a též ke schválení zastupitelstvem tis.kč Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj CELKEM PŘÍJMY CELKEM VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Uhrazené splátky dlouhodobých závazků rozvaha Dlouhodobé bankovní závazky (úvěry) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Číslovaná stránka 39 z 42

41 tis. Kč Střednědobý rozpočtu městyse Vilémova s analýzou financí a ratingem Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Vilémova 7 5% 45% 45% 6 37% 37% 4% 36% 36% 35% 4% 5 33% 31% 33% 31% 33% 31% 34% 34% 33% 34% 35% 4 27% 3% 25% 3 19% 17% 2% 2 15% 1% 1 5% * 213* PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 19% 17% 45% 33% 27% 31% 33% 31% 37% 33% 31% 34% 37% 4% 34% 33% 34% 36% 36% 35% 217 návrh zpracova tele % Zdroj: Číslovaná stránka 4 z 42