Rozpočtový výhled města Litvínova s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Na roky 217 až 221 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) dopady novely rozpočtového určení daní účinné od na finance města stanovení finančního potenciálu města na 5 let (217 až 221) doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 41

2 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Saldo rozpočtu... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 SMYSL EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice (síla)... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 7 ANALÝZA... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY ROZPOČTOVÝ VÝHLED DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ MĚSTA DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 4 OBRÁZKY... 4 TABULKY... 4 GRAFY... 4 KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 2 z 41

3 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Úvod Město Litvínov (dále jen město nebo Litvínov) tímto dokumentem naplňuje povinnost mít rozpočtový danou zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost 215, rozpočet na rok 216, původní rozpočtový města, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 213/215 Sb. s účinností ke dni 1. září 215, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní Cityfinance na roky 216 až 219 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový ročně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 41

4 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 41

5 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 Číslovaná stránka 5 z 41

6 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost města, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města (obce) v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnově majetku 4 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 6 z 41

7 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 41

8 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby)* Velikost katastru Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy Výnosy z finančních investic *pouze do , novela RUD ruší od daňový podíl obcí závisející na bydlišti podnikatelů. Zdroj: Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a výsledky podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 41

9 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Analýza Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 214 celkem Co obyvatel, to aktuálně 13,3 tis. Kč daňových příjmů za rok. Za poslední sledované 4 roky klesl počet obyvatel o 2361 a způsobený negativní dopad na daňové příjmy města lze stanovit přibližně na 3 mil. Kč. Vliv úbytku obyvatel dlouhodobě průměrně zhoršoval daňové příjmy města o cca 2 mil. Kč ročně (průměr za 17 let) ale spíše o 4,4 mil. Kč ročně (průměr za poslední 3 roky). Úbytek počtu obyvatel gradoval a má negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města ově financovat řadu služeb. Úbytek obyvatel však na druhou stranu klade menší nároky na výdaje a veřejné služby. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 3 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Číslovaná stránka 9 z 41

10 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Počet zaměstnanců 8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce od roku 21 stagnoval a příznivý vývoj v ČR se do situace v Litvínově v oblasti počtu zaměstnanců neodráží. Na území (katastru) města bylo v roce 214 evidováno pouze 1232 zaměstnanců. Je evidentní, že relativní nedostatek práce a podnikání je jedním z hlavních problémů, ale také příležitostí města. Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 9. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Litvínova a dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů města Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 211 Počet obyvatel 99,2 99,4 99,5 99,2 1, 97,7 99,6 1, 1,1 1,1 1,1 11,4 1,1 98,6 95, 98,6 99, 98,6 97,8 Počet zaměstnanců 98,9 98,5 15,5 93, 99,5 1,9 1, 93,8 87,4 114,7 1,4 99, 96, 97,8 98,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY za roční poslední průměr 4 roky Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 1 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků byl stabilní a celkem v roce 214 bylo ve školských zařízeních města evidováno 2798 žáků. tis.kč 8 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 1 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 41

11 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 215 převedeno cca 23 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok (záleží na mnoha okolnostech), z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší v rámci ČR nejednotně. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem 1882 mil. Kč a výdaji celkem 1824 mil. Kč (přebytek 58 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy města 564 mil. Kč a výdaje 5633 mil. Kč (prakticky vyrovnaný rozpočet). Město z dlouhodobého hlediska hospodařilo vyrovnaně s tím, že rozpočtové hospodaření se od roku 21 výrazně zlepšilo (viz též úbytek červených polí v tabulkách níže a saldo rozpočtu popsané výše). Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Litvínova tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy ,4 2. Nedaňové příjmy ,4 3. Kapitálové příjmy ,3 4. Přijaté dotace ,2 Příjmy celkem ,9 5. Běžné výdaje ,4 6. Kapitálové výdaje ,7 Výdaje celkem ,2 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 11 z 41

12 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Město hospodařilo rozpočtově správně. Zřetelná je stabilizace rozpočtového hospodaření v posledních letech. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Litvínova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Litvínova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12 z 41

13 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Celkové příjmy a výdaje města měly klesající trend. Celkové příjmy a výdaje ovlivnila v delší minulosti vedle dotací následující finanční fakta. Rok 23 byl poznamenán vznikem obcí s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje) a v roce 212 se změnil systém agendy vyplácení sociálních dávek přesunem na úřady práce (odliv). Velmi drobné zlepšení přinesla novela tzv. RUD v roce 213, která městu přinesla pozitivní fakt, že zrušené dotace financování školství, které stagnovaly, byly přesunuty do daňových příjmů, které rostly. Dále působily pozitivně lepší výnosy daní a dotační politika, ale negativní vliv úbytku obyvatel převážil. Roční obrat celkových příjmů města přesahuje za běžné situace aktuálně cca 47 mil. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Litvínova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Litvínova se od roku 1999 velmi razantně stabilizovala. To je dáno naprosto zásadním růstem podílu daňových příjmů (v grafu nahoře vpravo bíle vyznačený podíl rostl). Zásadním způsobem klesl význam dotací a prakticky vymizel vliv kapitálových příjmů. Zohledníme-li vliv mimořádných dotací, můžeme s jistotou hovořit o stabilní základně příjmů a velice dobře předvídatelných příjmech, i když mírně stagnujících. Nedaňové příjmy města tvořily běžně cca 3 až 5 mil. Kč a pocházely především z vlastní činnosti (pronájmy majetku a vlastní činnost, poskytování služeb) a odvody přebytků organizací s přímým vlivem, příjmy z prodeje a ostatní nedaňové příjmy, a konečně také příjmy ze sankčních plateb a vratek transferů apod. Tato část příjmů je málo citlivá na vývoj ekonomiky a reaguje se zpožděním. Číslovaná stránka 13 z 41

14 rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Litvínov po novele RUD účinné od podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy 9,8%,9% 13,7% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu žáků 75,7% Započtené výměře katastrálního území Zdroj: Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Litvínova Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Daňové příjmy Litvínova představují za běžné situace více než 2/3 veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak). Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí. Na daňové příjmy Litvínova měl vliv stagnace příjmů ze skládky (48 mil. Kč 21 na 23 mil. Kč v roce Číslovaná stránka 14 z 41

15 rozpočet rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem ). Svou významnou roli hrál a nadále hraje úbytek obyvatel. Vysoká vazba města na daňové příjmy způsobuje to, že finance města více podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Tato situace vývoj financí v Litvínově výrazně stabilizuje, i když trend vývoje, vzhledem k popsaným příčinám, nebude tak dobrý jako vývoj výnosů v ČR. Proto město dělá dobře, když plánuje výraznější stagnaci daňových příjmů (rozpočet 216) a má pesimisticky nastavené daňové příjmy v rozpočtu. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Litvínova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni více než 38 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města a pokrývá to běžné výdaje města (mandatorní výdaje města z rozpočtu na 216 činí necelých 31 mil. Kč, vycházíme z běžných výdajů snížených o opravy zahrnuté do běžných výdajů). Kladný rozdíl je zajištěn, ale vzhledem k riziku postupující stagnace běžných příjmů bude nutné nadále trvat na politice redukce mandatorních výdajů (zajišťovat maximální vytíženost a efektivitu zařízení a služeb města s ohledem na pokles obyvatel. Jinými slovy redukovat v Litvínově majetek a služby podle sociodemografického vývoje). Číslovaná stránka 15 z 41

16 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Litvínova Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy Litvínova za poslední 4 roky dosáhly výše 195 mil. Kč, z toho 161 mil. Kč investiční dotace a 34 mil. Kč kapitálových příjmů. Město však za poslední 4 roky investovalo 457 mil. Kč, tj. město přililo za 4 roky k investicím dalších 262 mil. Kč. Město je dlouhodobě finančně soběstačné i bez dotací, ale dotace i kapitálové příjmy výrazně zlepšují potenciál města, zejména u projektů investic s pozitivním dopadem do podnikatelského prostředí a do redukce provozních výdajů (zejména mandatorních). Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Litvínova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Výdaje města charakterizovala velice vysoká investiční aktivita (co do objemu) z 1/3 krytá dotacemi. Konaly se opravy, investice do infrastruktury a další výdaje zaměřené na obnovu majetku a investice. Číslovaná stránka 16 z 41

17 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 1. Vývoj struktury výdajů Litvínova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Litvínov od roku 211 realizoval správnou finanční politiku zaměřenou na optimalizaci a redukce mandatorních výdajů (běžných) a růst investic. Tato politika byla správná s ohledem na trvající a v posledním období rapidní úbytek obyvatel. Tato finanční politika Litvínova se projevila pozitivně do financí v letech 213 až 215 a docílila udržitelnosti financí města. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Litvínova a saldo Běžné příjmy a běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, POZ. rok 212 odliv sociálních transferů, 25 odliv transferů na školství, 29 finanční krize Pro Litvínov existuje spíše než riziko investiční pasti a bujení majetku riziko spočívající ve schopnosti města redukovat provozní výdaje (běžné). Což je nadále nutné s ohledem na pokles obyvatel. Je nutné reagovat redukcí majetku Číslovaná stránka 17 z 41

18 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem města a udržet vytíženost kapacit služeb. Nežádoucí je majetek kladoucí zvýšené nároky na finance bez patřičného pozitivního efektu. Nadále je třeba vyvíjet zvýšenou pozornost mandatorním výdajům a majetku kladoucího nároky na výdaje 11. Zvýšená investiční aktivita musí být vyvážena atraktivitou města míněno potenciálem růstu běžných příjmů, jinak se zhorší finanční kondice a finanční možnosti města se mohou opět zvrhnout. Naštěstí trend od roku 21 byl výborný a doporučujeme v něm pokračovat. Obecně platí, že čím více ekonomicky nevyužívaného majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a zásadní obnova velkých investičních celků je často chybně v pozadí a velice často se přijímají chybně provizorní řešení nebo některá města trpí naopak megalomanií. Obce a města musí investovat do infrastruktury a zejména menší jsou svým způsobem ve finanční pasti, kdy rozvoj a obnova majetku závisí na dotacích a dluzích. Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Litvínova 25 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 12 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok 11 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 18 z 41

19 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Riziko růstu běžných výdajů je pro Litvínov zejména na straně růstů výdajů na platy, kdy je třeba věnovat pozornost počtu zaměstnanců pracujících pro město s ohledem na pokles počtu obyvatel města. Aby byly oba údaje v trendu sladěné. Litvínov zažíval nejhorší časy z hlediska financí od roku 29 do roku 211. Město se ale dopracovalo i přes těžkosti roku 29 k stabilnímu stavu financování provozu. Podstata změny spočívala v prosazování lepšího vývoje běžných příjmů před běžnými výdaji. Dobrý vývoj běžných příjmů vedle zajištění střídmého růstu a přísné posuzování ( krocení ) růstu trvalých provozních výdajů (mandatorních) a rozumné využití dotací. Tento přístup zlepšil a razantně stabilizoval situaci finanční kondice města. Výsledkem je, že poslední roky byly pro finance města dobrým obdobím. Číslovaná stránka 19 z 41

20 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít město na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Finanční kondice Litvínova zaznamenala zvrat k lepšímu nejviditelněji počínaje rokem 212. Město docílilo starým em nastaveného rámce a dosáhlo opravdu výborného výsledku. V porovnání s ostatními většími městy je finanční kondice Litvínova výborná a s dobrým udržitelným trendem, což je podstatné (viz graf). Po zohlednění oprav, struktury transferů a dynamiky růstu platů daných vládou a s ohledem na rozpočet a záměry města v opravách a investicích bylo provozní saldo od roku 212 stabilní a s dobrým trendem. Graf 13. Porovnání provozního salda Litvínova k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR 2% 21% 2% 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech % 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Zdroj: MFČR, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Číslovaná stránka 2 z 41

21 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 14. Vývoj Provozního salda Litvínova Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Graf 15. Vývoj provozního salda Litvínova po úhradě splátek jistin dluhů Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, *změna toku sociálních dávek v r. 212 a RUD v r. 213 Od roku 213 byly finance Litvínova zdravě a udržitelně nastavené a město zrychleně splácelo své dluhy, proto pokles za poslední 3 roky v grafu výše. Ozdravení finanční kondice města bylo naprosto zásadní pro jeho budoucnost. Za poslední 3 roky klesly běžné výdaje o 23 mil. Kč a běžné příjmy o 3 mil. Kč. Provozní saldo se zlepšilo o plných 2 mil. Kč za 3 roky! Číslovaná stránka 21 z 41

22 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Tabulka 4. Vývoj provozního salda Litvínova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Jelikož do obnovy majetku směřuje významný objem financí města a město modernizuje majetek, tento vliv způsobuje kolísání provozního salda a jeho srážení opticky níže v přímé vazbě na objem oprav realizovaný prostřednictvím města a jeho organizací. Majetek Litvínova, přesněji jen stavby, představují z rozvahy cca 1,8 mld. Kč. Velmi orientačně město potřebuje na obnovu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 5 mil. Kč ročně 12 (z účetnictví odpisy za 215 byly 51 6 tis. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu a stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů města (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky organizacím (investičními i neinvestičními). Vzhledem k vícezdrojovému a ve městech obecně poměrně nepřehlednému způsobu financování obnovy majetku lze učinit pouze odborný odhad, zda je majetek města obnovován z finančního hlediska dostatečně. Vzhledem k vysokému objemu investic lze sdělit závěr, že město vynakládalo do obnovy majetku odpovídající, spíše vyšší částku (vyplívá z dalšího grafu). Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 22 z 41

23 * 213* rozpočet * 213* rozpočet Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 16. Vývoj financování obnovy majetku Litvínova v tis. Kč včetně investic zahrnujících i pořizování nového majetku Výdaje na opravy a udržování Investice Odpisy dlouhodobého majetku* Zdroj: MFČR, Bez ohledu na předchozí graf zdůrazňujeme potřebu uvědomit si, že obnova majetku města je realizována uvedenými způsoby a že je třeba s ohledem na pokles obyvatel objem majetku města redukovat (míněno majetku s požadavky na mandatorní výdaje) nebo zlepšováním vlastností nákladovosti provozu majetku redukovat mandatorní výdaje (provozní výdaje, míněno např,. zateplování, otopné systémy, růst efektivity apod.). Podstatné je, že Litvínov je schopný finančně zajistit postupnou obnovu (údržbu) většiny svého majetku a s využitím dotací rychleji a rozsáhleji. Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Litvínova Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 23 z 41

24 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 18: Základní finanční aktiva a provozní saldo Litvínova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč Zdroj: MFČR, PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Město disponuje významnější peněžní finanční rezervou. Na běžném účtu a účtech fondů bylo ke konci roku 215 celkem necelých cca 186 mil. Kč 13, ale město část rezerv zapojuje do krytí deficitu rozpočtu 216 daného velkým objemem investic, což je v pořádku. Litvínov má dluh k se zůstatkem 112 mil. Kč dlouhodobých bankovních úvěrů. Strop bezpečné výše zadlužení města je při zohlednění stabilního výsledku a dobrého trendu let 212 až 215 na úrovni 25 mil. Kč 14, avšak podle návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti je limit ještě vyšší, celkem 3 mil. Kč. 13 Základní běžný účet (syntetický účet 231), eventuálně krátkodobá likvidní finanční aktiva. 14 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 6% průměru ročních příjmů za poslední 4 roky. Číslovaná stránka 24 z 41

25 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 19. Vývoj zůstatků dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Litvínova Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých půjček v tis. Kč * 213* Zdroj: MFČR, *213* Dlouhodobé pohledávky 15 Litvínova jsou prakticky mizivé a nemají proto význam ve finančním plánování u města. Graf 2. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Litvínova Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč * 213* Zdroj: MFČR, 15 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 25 z 41

26 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Litvínova se naprosto zásadním způsobem zlepšilo a mělo dobrý trend, proto je možné městu poprvé udělit známku A, tedy výborné. Tuto známku opíráme o: A (výbornou) finanční kondici Litvínova, které město docílilo a již 3 roky si ji udržuje. Zakládáme to především na stabilizaci a trendu provozního salda, které bylo od roku 212 v porovnání s městy v ČR výborné. Město také udrželo potřebný trend redukce provozních výdajů. A (výborný) stav financí zakládáme na existenci rezerv, které sice město částečně rozpouští v rozpočtu na rok 216, ale existuje tu také podstatná rezerva na straně příjmů daná jejich podhodnocením. Zohledňujeme tu, vedle rezerv, také fakt dluhu, který je však hluboce pod mírou bezpečné zadluženosti a také dokonce pod mírou rezerv, proto za dluh městu nenáleží žádné záporné hodnocení, naopak, při současné nízké ceně dluhů pro města působí tato politika města pozitivně. Likvidita města byla dosud výborná. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví města se znázorněním posunu od roku 29 do roku 215 Rizika financí města spočívají ve vnějších vlivech. Městu značně škodí razantní úbytek obyvatel, ale novela RUD (dopadne na město od ) má pozitivní dopad 5 mil. Kč s em neutrálního dopadu, což je dáno uzmutím lokálního výnosu daně z podnikání fyzických osob. Je třeba též vnímat rizika dotací a rizika financování školství i přeneseného výkonu státní správy státem. Negativem je Číslovaná stránka 26 z 41

27 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem též nestabilita daňové politiky v posledních 1-ti letech a rozpačitý makroekonomický vývoj (vysvětleno dále v poznámce pod čarou). Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Slabé stránky financí Stabilní finanční kondice, zejména výborné provozní saldo. Finanční rezerva. Dostatek finanční kondice na obnovu majetku, ale bez potenciálu k novým investicím. Stabilní běžné příjmy. Příležitosti financí Ohrožení (rizika) financí Uvážlivé využití dotací nového období. Stagnace běžných příjmů města daných úbytkem obyvatel a v důsledku vlivu stagnace světové i naší ekonomiky 16. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Riziko podléhání tlaku na provozní výdaje vyjma oprav. Rizika plynoucí z dotací. 16 Dle názoru zpracovatele: Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik zejména EU, Asie a Ruska a neustálé změny daní v ČR s trvale rozpačitým stavem a vývojem české ekonomiky a společnosti, který způsobovalo dlouhodobě zaostávání za vývojem ekonomik např. Polska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, ale také Německa a Rakouska atd. Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů a růstem administrativní zátěže podnikatelů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a příliš vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od ), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu a převádění povinností na obce a další subjekty, zejména v sociální politice, i když obce nejsou příjemci podílu ze sociálního pojištění a v přenesené daňové povinnosti Číslovaná stránka 27 z 41

28 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Rozpočtový Litvínov dle dosavadních očekávání a při zvážení poskytnutých doporučení dostojí svým dosavadním závazkům. Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Doporučení Bohužel tu stále existuje riziko úbytku počtu obyvatel a tím i redukce mandatorních výdajů zůstává pro město stále velkou výzvou a úkolem. Jinak řečeno, nic nedělat by znamenalo postupné zhoršení. Protože je finanční kondice města výborná a pro udržení investic a projekty zvyšující atraktivitu města by bylo dobré pokračovat v nastavené finanční politice. Vzhledem k vývoji a stavu financí máme následující doporučení, řazená dle významu sestupně: 1) Pokud bude trvat úbytek obyvatel, je nutné reagovat tak, aby využití všech služeb a kapacity zařízení města bylo efektivní. Nadále redukovat mandatorní výdaje (majetek a případně i počet zaměstnanců) s ohledem na demografický vývoj. Městu ubývá cca 35 obyvatel ročně (od 21 ubylo 2361 obyvatel) a negativní dopad je cca 4 až 5 mil. Kč ročně do daňových příjmů, což je poměrně dost. 2) Udržet docílený stav a trend financí zaměřit se na hlídání výše mandatorních výdajů s důrazem na realizaci oprav a investic do dosavadního majetku. 3) Přijmout úvěrový rámec 25 mil. Kč s cílem zajistit finanční likviditu města související s rekonstrukcemi a projekty zvyšující atraktivitu města pro podnikání, a to v případě, že by finanční likvidita města zásadně klesla. a) Podmínky na finančním trhu se za poslední roky výrazně změnily a úroky z úvěrů pro města se snížily pod inflaci, což znamená, že případným čerpáním úvěru bude hodnota financí využitých městem úroky dotčena pozitivně. Jinak řečeno reálné zhodnocení aktuální ceny pořízené investice předčí náklady úroků z případného čerpání úvěru. Konkrétně toto doporučení je možné udělit díky posunu (změně) podmínek na finančním trhu. Není výjimkou, že města na 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 28 z 41

29 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem tzv. floatingové 18 sazby (odvozené od PRIBOR) docílí úroků i PRIBOR +,1 až +,5 % p.a. 19. b) Přijetím úvěrového rámce se otevírá možnost čerpat finance, nezvyšuje se dluhová služba ani zadluženost dokud zastupitelstvo vždy v konkrétním případě finance nevyužije. Graf 21. Vývoj úrokových sazeb PRIBOR Zdroj: Zdroj: ČNB, *, graf 18 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 19 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. Číslovaná stránka 29 z 41

30 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Definice finančního potenciálu města Město Litvínov při dodržení rozpočtového u bude schopné následujících 5 let, počínaje rokem 217 do 221, vygenerovat minimálně cca 365 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě mandatorních běžných výdajů bez oprav investičního charakteru) s tím, že: cca 12 mil. Kč může město použít na úplný úmor dosavadního dluhu; zbývajících 263 mil. Kč doporučujeme využít zejména na investice do projektů zlepšujících stav dosavadního majetku a zajišťujících redukci běžných výdajů a zvýšení atraktivity města pro podnikání a bydlení. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na definovaných 5 let bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 263 mil. Kč (celkem cca 34 mil. Kč s využitím veškerých rezerv) a při maximálním bezpečném zadlužení plus nových cca 15 mil. Kč limit (celkem tedy je k využití až 493 mil. Kč financí zajištěných městem). Číslovaná stránka 3 z 41

31 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k úbytku obyvatel města a k aktuální ekonomické situaci ČR, konzervativněji na straně příjmů než jak počítá MF ČR. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 217 až 22: Udržení mandatorních výdajů na objemech max. hranice 4 mil. Kč (resp. běžné výdaje pod 416 mil. Kč), praktické zmrazení běžných výdajů vyjma platů a oprav; Růst platů o 4% ročně; Splácení dluhu; Skeptický vývoj sdílených daní oproti predikci MFČR; Novelu RUD účinnou od ; Udržení provozního salda bez oprav alespoň na 6 mil. Kč. Číslovaná stránka 31 z 41

32 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy rozpočtu by se měly vyvinout lépe než běžné výdaje a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek (provozní saldo) za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 5 mil. Kč, ideální provozní saldo je 85 mil. Kč (nebo cca 25 % běžných příjmů, 22 % byl průměr v ČR 2 za 214). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 21, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 25 mil. Kč. Dle návrhu zákona o rozpočtové zodpovědnosti je limit prakticky identický. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 2 skutečnost Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 32 z 41

33 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Dopady rozpočtového u do financí města Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 22. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Litvínova Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč * 213* rozpočet Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, město, POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 podstatnější novela RUD Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Litvínova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč Zdroj: *213 novela RUD 213* rozpoč et Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Číslovaná stránka 33 z 41

34 tis. Kč Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Tabulka 6. Výhled provozního salda Litvínova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 213* rozpočet CELKEM 217 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 2% 21% 2% 4% 14% 16% 17% 18% 18% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -1% -1% 1% -1% 1% 2% 2% % % % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -7% -1% 2% 7% -2% % 1% -1% 1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: MFČR, město, POZ. *213 podstatnější novela RUD Graf 24: Výhled provozního salda Litvínova * rozpočet 217 Zdroj: MFČR, město, POZ. *213 podstatnější novela RUD 218 Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Číslovaná stránka 34 z 41

35 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Kapitálové výdaje obsahují nulové hodnoty s tím, že je stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů a případně avizovaných prodejů majetku. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem krytým dostatečně provozním saldem. 22 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35 z 41

36 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Tabulka 7. Rozpočtový Litvínova Rozpočtový tis.kč INDEXY průměr průměrná % Druhové třídění dle ř. rozp. skladby Údaje až změna rozpočet / Daňové příjmy ,1 1, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , 11 2 Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Suma 217 až Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,6 1, 22 5 Běžné výdaje ,2, 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům , 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,3 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,6-6,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,5, Běžné výdaje (provozní) ,2 Suma 217 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 217 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 1,99% 2,72% 5,3% 4,92% 4,83% 4,81% 5,24% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 217 až 21 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 36 z 41

37 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Tabulka 8. Rozpočtový Litvínova s pohledem na finance od roku 211 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje * 213* rozpočet tis.kč Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+pol Dluhová základna a ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 6,71% 13,27% 5,43% 7,44% 1,99% 2,72% 5,3% 4,92% 4,83% 4,81% 5,24% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 37 z 41

38 Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Tabulka 9. Kumulovaný rozpočtový Litvínova ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaje rozpočet tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,1 1, Nedaňové příjmy ,4, 16 3 Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,6 1, 22 5 Běžné výdaje ,2, 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,4-6,1 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) tis.kč 33 5 Běžné výdaje (provozní) ,2 Suma 217 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a od 214 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 25 POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" je 6% příjmů za 4 roky *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) 221 průměr 2 až 215 průměrná % změna 221/217 Zdroj: Číslovaná stránka 38 z 41

39 tis. Kč Rozpočtový města Litvínova s analýzou financí a ratingem Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Litvínova 1 25% 8 2% 21% 2% 2% 6 16% 17% 18% 18% 4 14% 13% 15% 14% 15% 2 11% 8% 8% 9% 7% 1% -2 5% 4% 4% 5% * 213* PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 8% 14% 11% 9% 13% 4% 5% 7% 15% 2% 21% 2% 4% 14% 16% 17% 18% 18% 216 rozpoč et % Číslovaná stránka 39 z 41