Laténské sídliště v Medlovicích

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav archeologie a muzeologie MAGISTERSKÁ DIPLOMOVÁ PRÁCE Laténské sídliště v Medlovicích Textová část Vypracoval: Marek Lečbych Vedoucí práce: doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. Brno 2010

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci zpracoval samostatně a pouze na základě uvedených pramenů a literatury. V Brně, podpis

3 Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé práce paní docentce Elišce Kazdové, CSc. za cenné rady a pochopení, které pro mě měla. Dále bych chtěl poděkovat vedoucím výzkumů Mgr. M. Přichystalovi a Mgr. D. Parmovi za možnost zpracování tohoto výzkumu v Medlovicích a doc. M. Čižmářovi CSc. za závěrečnou konzultaci sporných předmětů a neméně cenné rady, připomínky a zejména za vstřícnost, kterou mi projevil při skloubení pracovních a studijních povinností. Díky patří také všem, kdo mi poskytli jakoukoliv radu či pomoc související se vznikem této práce, zejména autorům všech odborných posudků a zaměstnankyním knihovny AÚ Brno za pomoc s hledáním a zprostředkováním literatury. V neposlední řadě patří poděkování mojí ženě Mgr. Olince Lečbychové a mým skvělým rodičům a bratrovi, kteří mi byli a jsou v náročných životních etapách silnou oporou. Právě jim bych chtěl tuhle práci věnovat.

4 OBSAH 1. ÚVOD GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ LOKALITY A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2.1 Geomorfologie Geologie Klimatické poměry Hydrografické poměry DĚJINY BÁDÁNÍ O DOBĚ LATÉNSKÉ V REGIONU VYŠKOVSKA METODA VÝZKUMU 4.1 První etapa Druhá etapa Třetí etapa POPIS SÍDLIŠTNÍCH OBJEKTŮ 5.1 Zahloubené chaty Kůlové jámy zachycené mimo objekty Zásobní jáma Sídlištní jámy Otopné zařízení ROZBOR MOVITÝCH NÁLEZŮ 6.1 Keramika Metoda zpracování keramiky popis databáze Standardní soubor Keramická hmota Typologie nádob a jejich charakteristika Výzdoba keramiky Malovaná keramika Reparace keramiky Hliněné závaží Přesleny a kolečka Intruze Mazanice Kovové předměty Spony Zemědělské nástroje Řemeslné nástroje Podomácké předměty Zbraně Struska Skleněné předměty Kamenné předměty...89

5 6.5.1 Rotační mlýny Brousky Ostatní předměty Kostěný hřeben Parohová zděř Jantarový rozřaďovač Hrudky surového grafitu ROZBOR SÍDLIŠTNÍCH OBJEKTŮ 7.1 Zahloubené chaty Popis chat Funkce chat Otopná zařízení Větší nepravidelné objekty Zásobní jáma Kůlové jámy Kůlové jámy mimo chaty Kůlové jámy v chatách Ostatní sídlištní objekty PODROBNÝ ROZBOR PLOCHY II 8.1 Stratigrafie na ploše II Rozbor materiálu z hlavních kulturních vrstev Vrstva K Vrstva K Mazanice HOSPODÁŘSTVÍ 9.1 Zemědělství Rostlinná výroba Sběr Okolní krajina Chov domácích zvířat Lov zvěře DUCHOVNÍ ŽIVOT 10.1 Amulet Lidské kosti na sídlišti Blízké pohřebiště CHRONOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ LOKALITY ZÁZEMÍ LOKALITY V SOUVISLOSTI S LATÉNSKÝM OSÍDLENÍM 12.1 Vývoj laténského osídlení povodí řeky Hané...149

6 12.2 Soupis lokalit ZÁVĚR PRAMENY A LITERATURA PŘÍLOHY textové a obrazové přílohy jsou uvedeny v samostatném svazku Přílohy

7 Je otázka, co je pro vědce významnější, zda znalost faktů či fantazie. Albert Einstein 1. ÚVOD Výstavba dálnice D1 z Brna do Kroměříže a odtud do Lipníka nad Bečvou je nepochybně jednou z největších stavebních akcí na moravském území. Je zřejmé, že stavba takového rozsahu nutně vyvolala intenzivní záchrannou archeologickou činnost, která se zaměřila na podrobnou dokumentaci nemovitých archeologických památek a na záchranu předmětů v nich uložených. V průběhu roku 2002 byla Ústavem archeologické památkové péče Brno realizována první a rozsahově rozhodující část záchranného archeologického výzkumu v dálničním úseku 0133 mezi Vyškovem a Mořicemi. Obr. 1: Celková situace prozkoumaných lokalit na dálnici D1. Poloha Medlovice Za Hanou je zvýrazněná červeně. Tato část dálnice probíhá Vyškovskou bránou po pravém břehu řeky Hané. Prozkoumaný úsek je celkem cca 16 km dlouhý a zahrnoval kromě vlastní trasy ještě 3 rozsáhlejší mimoúrovňová křížení a řadu dalších drobných navazujících akcí (přeložky inženýrských sítí, regulace vodních toků apod.). V návaznosti na průběh skrývky, která byla od května do listopadu provedena prakticky v celé trase, byly zjišťovány nové a 1

8 nové archeologické lokality. Celkem tak bylo zachyceno a prozkoumáno 26 lokalit s doklady antropogenních aktivit z pravěku až novověku (BÁLEK BERKOVEC KOS LEČBYCH MATĚJÍČKOVÁ PARMA PŘICHYSTAL ŠMÍD 2003, 137). Předkládaná práce se zaměřuje na výzkum laténského sídliště, odkrytého ve třech etapách na katastrálním území obce Medlovice (okr. Vyškov). Je zaměřena na vyhodnocení nálezové situace, analýzu získaného materiálu a jeho podrobný popis včetně kresebných či fotografických tabulek. Hlavním výstupem by tedy mělo být vyhotovení celkového plánu sídliště, rozbor sídelní struktury, rozbor nalezeného materiálu i nemovitých objektů, pokus o vymezení jednotlivých fází osídlení a zasazení sídliště do sídelní struktury v rámci mikroregionu. Pro potřebu vytvoření celkové mapy nalezišť zjištěných při výzkumu dálnice byla tato lokalita, v rámci průběžného číslování po katastrech, označena jako Medlovice 1 Za Hanou. Na hlavní mapě nalezišť má, v souladu s číslováním od západu k východu, číslo 12 (Obr. 1). 2

9 2. GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ LOKALITY A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ 2.1 GEOMORFOLOGIE Vyškovsko má z geologického hlediska mimořádně zajímavou polohu. Rozprostírá se na rozhraní dvou významných geologických celků - Českého masivu a Karpatské soustavy, odlišných jak z hlediska stáří a vývoje, tak i morfologie terénu. Hranice mezi nimi probíhá právě sníženinou Vyškovské brány, což je úzká, protáhlá tektonicky vzniklá sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou a spojuje Dyjsko-svratecký a Hornomoravský úval. Vyznačuje se erozně akumulačním reliéfem spočívajícím na neogenních a kvartérních sedimentech. Severovýchodní část Vyškovské brány je tvořena podcelkem Ivanovická brána. Jedná se o úzkou sníženinu směru SV JZ s plochým reliéfem a výrazným zlomovým svahem na SZ. Naše zkoumaná lokalita se z užšího geomorfologického hlediska nachází právě v oblasti Ivanovické brány. Charakteristickým krajinným rysem této oblasti je plochý reliéf s široce zaoblenými rozvodnými hřbety a rozevřenými údolími. Větší vodní toky jsou doprovázeny údolními nivami. Říční terasy jsou méně časté. 2.2 GEOLOGIE Severní okraj Litenčických vrchů a vlastní sníženina Vyškovské brány jsou z geologického hlediska utvářeny neogenními sedimenty badenského moře (vápnité jíly, jílovce, písky), překrytými v kvartéru spraší. Větší vodní toky mají většinou dobře vyvinuté údolní nivy, méně časté jsou zbytky říčních teras. Převažující půdní pokryv představují černozemě, v okolí vodních toků humifikované a úrodné černice. Černozemě vznikají v nejsušších a nejteplejších oblastech pod původními stepními a lesostepními společenstvy. Mají mocný, tmavě zbarvený humusový horizont a patří k nejúrodnějším půdám. Využívají se intenzivně k pěstování nejnáročnějších plodin. Tomuto popisu rámcově odpovídá i situace odkrytá na lokalitě. Po odstranění ornice a tmavé podorniční vrstvy o kolísavé mocnosti 0,6 až 1 m, kdy nejmenší mocnost byla na svahu na jihozápadě lokality, nejvyšší v bezprostřední blízkosti Medlovického potoka na východě, byla na většině plochy odkryta spraš, která ovšem na východním a 3

10 severovýchodním okraji plochy mizela a faktickým podložím zde byly tortonské jíly. Na ty pak nasedaly výrazně tmavé, horizontálně strukturované sedimenty, vzniklé převážně splachy okolních půd (viz Příloha Pedologický posudek). Tyto sedimenty během holocénu zaplnily výraznou, dnes zcela zazemněnou prohlubeň na východním okraji zkoumané plochy. Při rekonstrukci původního terénu zde tedy musíme počítat s terénem až o 3 m nižším oproti dnešní situaci a s největší pravděpodobností i se starými koryty Medlovického potoka či erozními rýhami jeho občasných přítoků. 2.3 KLIMATICKÉ POMĚRY Postavením naší republiky v oblasti mírného klimatického pásma je dán základní ráz podnebí i průběh počasí u nás. Jeho charakteristickými znaky jsou západní proudění, intenzivní cyklonální činnost, způsobující časté střídání vzdušných hmot a poměrně hojné srážky. Putující tlakové útvary zde vyvolávají poměrnou nestálost počasí. Podle Quittovy klimatické regionalizace (QUITT 1971) patří území okresu k osmi klimatickým oblastem. Klimatické poměry severní části okresu lze ztotožnit s podmínkami Drahanské vrchoviny a střední a jižní části okresu s podmínkami Vyškovské brány. Severní část okresu patří ke klimatickým oblastem MT 3, MT 5, MT 9, MT 10, MT 11 a CH 7 (chladná klimatická oblast zasahuje pouze malé území na severu okresu), oblast střední a jižní k T 2, T 4 a MT 11. Největší část území leží v teplé klimatické oblasti T 2, která se vyznačuje poměrně dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zimní období je krátké, mírně teplé, suché až velmi suché s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Po okrajích na tuto klimatickou jednotku navazují mírně teplé oblasti s delším zimním obdobím, nižší průměrnou teplotou a vyšším počtem dnů se sněhovou pokrývkou. Nejvyšší průměrné roční teploty bývají naměřeny v oblasti Vyškovské brány. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 8,8 C. Teplota postupně klesá k vrcholovým partiím Drahanské vrchoviny s průměrnou teplotou 7,5 C (PEŠKOVÁ a kol. 1990, 10). Pro členitý reliéf Vyškovska jsou typické klimatické inverze, zejména v říčních údolích a údolích podhůří Ždánického lesa. Zde je častý výskyt mlh a častější výskyt mrazíků (KOPŘIVA ŽAMPACH - KUTÁLEK, 1999, 2). 4

11 Území je normálně zavlažené. Roční úhrn srážek se v severní části pohybuje kolem 650 mm, v jižní části území je to kolem 520 mm. Hlavní srážkové maximum bývá v červenci, nejméně deštivý měsíc je únor. Množství srážek však rok od roku značně kolísá. Počet dnů se sněhovou pokrývkou stoupá ze 40 dnů v nejnižších polohách na 70 dnů na vrchovině (KOPŘIVA ŽAMPACH - KUTÁLEK, 1999, 2). Vyškovsko patří k oblastem s poměrně malou větrností. Na území okresu převládá jihozápadní (35 %) a severovýchodní (25 %) směr proudění (PEŠKOVÁ a kol. 1990, 12). Roční průměr rychlosti větru je 3 m/s (NEKUDA a kol. 1965, 23). V jednotlivých ročních obdobích se poměry mění jen nepatrně. Klima doby laténské bylo na rozdíl od dnešního stavu mírně rozdílné. Mladší doba železná spadá do vegetačně-klimatického období staršího subatlantika. Ten navazoval na subboreál, od něhož se lišil vlhčím a o 1-2 C chladnějším podnebím, srovnatelným s nynějším klimatickým průměrem (KRIPPEL 1990, 35-36). Pro subatlantikum byly typické krátkodobé, spíše chladnější teplotní oscilace (RYBNÍČEK - RYBNÍČKOVÁ 2001, 307). V podhorských oblastech nastala masivní tvorba svahovin. V nižších polohách, hlavně v údolí niv, se na velkých plochách ukládaly hlinité splaveniny. V této době rovněž docházelo k intenzivnějšímu zalesňování všech u nás známých antropogenních půdních typů (KRIPPEL 1990, 36). 2.4 HYDROGRAFICKÉ POMĚRY Voda je základní přírodní zdroj, naprosto nezbytný pro existenci živých organismů v území. Území Vyškovska nemá velké toky, je to pramenná oblast. Drobné potoky jsou odváděny řekami Hanou do Moravy a Litavou do Svratky. Území celého okresu náleží k úmoří Černého moře. Na území okresu je celkem 622 km vodních toků (BÍNOVÁ, 1988, 11). Haná je po Bečvě druhým největším přítokem Moravy. Vzniká soutokem Velké a Malé Hané v Dědicích u Vyškova ve výšce 260 m n. m., protéká Vyškovem, obrací se směrem na Ivanovice na Hané a ústí zprava do Moravy u Postoupek nedaleko Kroměříže. Říčka Haná má stromovitou říční síť, celková délka toku je 57,1 km a její povodí zaujímá plochu 607,8 km 2 (VLČEK a kol. 1984, 104). Minimální měsíční průtok bývá v září, maximální v březnu. Do Hané ústí několik potoků. Z větších toků to jsou Drnovka, Švábenický potok, Pustiměřský potok a právě Medlovický potok, u kterého se zkoumaná lokalita nachází. 5

12 3. DĚJINY BÁDÁNÍ V REGIONU VYŠKOVSKA. Od roku 1872, kdy švédský archeolog H. Hildebrandt rozdělil na základě nálezů z naleziště v La Tène dobu železnou na období starší halštatské a mladší laténské, vyvstal obraz tohoto protohistorického období do rozměrů pro tehdejší dobu jistě těžko představitelných. Poznání doby laténské se v regionu Vyškovska zrodilo na samém sklonku 19. století, kdy byl ve slavkovské cihelně prozkoumán první kostrový hrob, který odborně publikoval I. L. Červinka (1902a) a zahrnul ho i do své kompilační práce Morava za pravěku (1902b), kde shrnul všechny v té době známé laténské nálezy, které však nebyly nijak početné. Známo bylo tehdy jen několik nahodilých a kusých nálezů (většinou bronzových předmětů) celkem asi z dvaceti hrobů. Další nálezy však na sebe nenechaly dlouho čekat. Asi nejvýznamnější amatérský badatel v regionu Alois Procházka vlastními výkopy prozkoumal ve zmíněných slavkovských cihelnách další kostrové hroby, z nichž šest tvořily hroby bojovníků, další tři byly hroby žen a zbývající dva byly porušeny pracovníky cihelny tak výrazně, že se zachovala pouze keramická nádoba. Po tomto objevu se v následujících letech začaly laténské nálezy v oblasti Vyškovské brány množit, a to zejména i díky terénní práci dalšího z nejpřednějších představitelů moravské amatérské archeologie Miroslava Chleboráda, který zvláště v krajině svého působiště v Bučovicích svými sběry a výzkumy výrazně změnil archeologickou mapu regionu. V průběhu let odkryl v zahradách domů č. p. 56 a 57 v Kozlanech 13 kostrových hrobů, které náležely stupni LT B2. Jde o lokalitu, kde bylo v pozdějších letech zachráněno nadučitelem Valentou několik železných a bronzových předmětů z narušených hrobů, mimo jiné i část železného opasku s unikátní pseudofiligránovou výzdobou, která ukazuje na vztahy oblasti s Karpatskou kotlinou (SKUTIL 1946, 66). Tento nález je ovšem registrován pod lokalitou Bohdalice a vzhledem k tomu, že obě obce spolu bezprostředně sousedí, je pravděpodobné, že se jedná o jedno pohřebiště. V roce 1928 pak M. Chleborád prozkoumal 20 relativně bohatých hrobů v trati U lišek u Bučovic a o dva roky později se podílel společně s A. Procházkou na výzkumu pohřebiště v Holubicích (Procházka 1937), které se svými 77 prozkoumanými hroby stalo vůbec největším keltským pohřebištěm na Moravě. V krátkém časovém sledu pak následoval další důležitý výzkum v Křenovicích, kde v roce 1932 prozkoumal A. 6

13 Procházka celkem 35 kostrových a 3 žárové hroby laténské kultury a ve třech případech se jednalo patrně o etážovité dvojhroby (Procházka 1937, 82-87). Všechny tyto významné výzkumy se pak staly podkladem obou badatelů k uspořádání sérií přednášek a zejména výstavy o době laténské, která se konala ještě v témže roce v Křenovicích a vzbudila živý zájem veřejnosti o pravěké památky vůbec. Výstavu a přednášky navštívilo více než 3000 návštěvníků z řad laiků a také téměř všichni profesionální moravští archeologové. Za jednu nejvýznamnější předválečnou monografickou práci týkající se moravských hrobových nálezů je bezpochyby možné považovat dílo zmíněného A. Procházky: Gallská kultura na Vyškovsku. La Tène středomoravský (1937), která je doposud poslední shrnující prací o laténských pohřebištích na Moravě a zahrnuje popis nejvýznamnějších moravských keltských nekropolí 1. Stav archeologického poznání laténské kultury v prostoru tehdejšího politického okresu Vyškov vykazoval ke konci roku 1936 nadpoloviční počet všech známých keltských lokalit i ojedinělých nálezů z celé Moravy. Tato situace dovolila již v této pohnuté předválečné době A. Procházkovi konstatovat, že na Slavkovsku a Bučovsku, t.j. v povodích větších řek Rakovce a Litavy, vyrovnala se známá hustota keltského osídlení hustotě osad tehdejších (Procházka 1937, 13). V poněkud užší regionální oblasti Vyškovska, v povodí řeky Hané, kde se nachází i hodnocená lokalita Medlovice, však Procházka zaznamenal pouze 8 lokalit, přičemž se jednalo zejména o sporadické výkopy, sběry, případně i jiné náhodné nálezy. Stav poznání se v této oblasti měl změnit až v pozdějších letech. V dalším textu se proto budu věnovat pouze tomuto mikroregionu Vyškovska. Nemnoho měsíců po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava bylo při zemních pracích na letišti u Vyškova na katastru Pustiměřských Prus narušeno několik hrobů, které prozkoumal a zachránil Josef Poulík, který byl v té době zaměstnán ještě jako zaměstnanec Moravského zemského muzea v Brně 2. Celkem se mu podařilo systematicky popsat a identifikovat 17 hrobů, další dva byly při stavbě zničeny a materiál z několika dalších hrobů byl získán později (MEDUNA 1962c). Rozbor 1 A. Procházka ve své práci uvedl 100 pohřebišť s 382 hroby. Z nejvýznamnějších zde popsaných lokalit lze vyjmenovat vedle již zmíněných Holubic a Křenovic ještě Bučovice, Kobylnice a Nížkovice. 2 Během jeho působení v MZM byla uskutečněna řada významných objevů a výzkumů. Z laténských výzkumů prováděných mimo oblast okresu Vyškov uveďme zejména výzkum na největší moravské žárové nekropoli v Ponětovicích (r. 1936), téměř okamžitě publikované kostrové pohřebiště v Brně Maloměřicích (r. 1941) a zejména první rozsáhlejší výzkum keltského nížinného sídliště u Tvarožné (r. 1943). 7

14 předmětů svědčil o tom, že tato nekropole byla Kelty využívaná delší dobu od nejstaršího horizontu duchcovské spony LT B1 až po středolaténský horizont spony spojené členěné konstrukce LT C1, který je zde zastoupen pouze jedním hrobem (ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 294). Někdy v době předválečné a protektorátní se začíná na Moravě rozvíjet i cílená prospekce a výzkum sídlišť, spojené především s činností badatelů německého původu H. Freisinga a K. Schirmeisena, kteří často (zejména výzkum v Brníčku na Olomoucku) udivovali svou precizností při terénních pracích a přesností dokumentace, které se ani dnes nedá mnoho vytknout. Na Vyškovsku v prostoru mezi obcemi Rostěnicemi a Zvonkovicemi zjistil H. Freising na základě nálezů keramiky laténské sídliště (MEDUNA 1980b, 266). Krátce po válce bylo ve Vyškově při výkopech pro základy nemocnice porušeno a částečně zničeno keltské a germánské sídliště, které se podařilo identifikovat díky činnosti amatérského archeologa G. Křivánka a část movitých nálezů je stále k nalezení v jeho soukromé sbírce. V témže areálu nemocnice bylo v roce 1988 porušeno výkopem kanalizace dalších několik sídlištních objektů a laténská chata. Na samotném katastru Vyškova známe ještě dalších 7 lokalit z doby laténské (ČIŽMÁŘOVÁ 2004, ). V 80. letech bylo povrchovými sběry prokázané osídlení nevysokého návrší v údolí Marchanického potoka Marchanky, které se nachází asi 3 km severně od centra Vyškova (ŠEDO 1985, 99). Necelých 500 m jižně s tímto osídlením patrně prostorově souvisí i poměrně rozsáhlá lokalita objevená již v 60. letech (r. 1963) při kladení plynovodu z Brna do Ostravy. Na přelomu milénia byla v tomto prostoru uskutečněna série záchranných výzkumů prováděná v závislosti na stavební činnosti při zakládání severní průmyslové zóny u Vyškova. Tyto výzkumy měly velmi významný přínos pro poznání časně laténského osídlení na Moravě. Podařilo se prozkoumat 25 zahloubených objektů, z nichž by se 9 dalo považovat za odkryté pozůstatky obytných chat, dvě torza kůlových nadzemních domů a několik objektů s bohatým inventářem 3, který odkazuje jak na analogie v západní oblasti pomořanské kultury a jižní oblasti kultury jastorfské, tak i na výskyt obdobných nálezů v Rakousku, Bádensku-Württembersku, Bavorsku a Slovinsku (ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 345). Další lokalitu objevil v roce 1983 na svých četných poutích krajinou Vyškovska amatérský příznivec archeologie M. Daněk, který jihozápadně od Vyškova u soutoku 3 Z těchto nálezů je třeba vyjmenovat četnou typickou jemnou kolkovanou i grafitovou keramiku, žlutou skleněnou perlu s modrými očky, železnou jehlici a záponu a především železnou sponu s prolamovanou patkou. 8

15 potůčků přitékajících od Rostěnic objevil na protáhlém návrší v polní trati Ostrovy rozorávanou chatu a dalšími sběry identifikoval poměrně rozsáhlé polykulturní i laténské sídliště. V souvislosti se stavbou dálnice v roce 1990 byl v těchto místech realizován předstihový záchranný výzkum, kterým byly zachráněny další 3 chaty a 4 menší sídlištní jámy. Rozborem materiálu zde bylo vedoucí výzkumu P. Horálkovou konstatováno osídlení od počátku stupně LT B1 trvající až do období stupně LT C1 (HORÁLKOVÁ 1993a, 83-84; 1993b, 17-32). Během výše zmíněné stavby dálnice D1 do Vyškova byla P. Horálkovou prozkoumána i druhá osada laténského lidu v trati Manské. Zde prozkoumané 4 chaty a další 3 sídlištní jámy náležely období pozdního laténu stupně LT D1. Zajímavostí se zde jeví výskyt keramického souboru germánské provenience patrně z oblasti dolního Polabí (HORÁLKOVÁ 1993a, 84). Několik menších lokalit pak bylo v nejbližší oblasti Vyškova identifikováno jak pracovníky Muzea Vyškov, například A. Rumianová v blízkosti koupaliště v Marchanicích zkoumala na pravém břehu řeky Hané stopy po osídlení v délce cca 80 m, tak i pracovníky Ústavu archeologické památkové péče Brno. Z posledně jmenované instituce je třeba připomenout odborný dohled P. Vituly nad hloubením rýhy pro plynovod Brno Vyškov, který v trati Letní pole rozlišil několik objektů z pozdní doby laténské, přičemž výplň jednoho z nich obsahovala i zlomky roštu hrnčířské pece zničené mladším zásahem z doby římské (VITULA 1997, 273). Stejně tak se při další etapě výstavby dálnice D1 v úseku z Vyškova do Mořic podařilo pracovníky ÜAPP Brno v prostoru mimoúrovňové křižovatky v trati Brňany identifikovat pozůstatek laténského osídlení v podobě dvou mělce zahloubených chat (BÁLEK BERKOVEC KOS LEČBYCH MATĚJÍČKOVÁ PARMA PŘICHYSTAL ŠMÍD 2003, 137). V poválečném období se na Vyškovsku začala sídlištní keramika objevovat i na několika místech na katastru obce Pustiměř. V Moravském zemském muzeu jsou uložené zlomky laténské keramiky z prostoru pustiměřského (resp. vyškovského) letiště (ŠIMEK 1958, 340). Pohřbívání na katastru dokládá nález bronzového nánožníku s vývalky, který nejspíše pochází z rozkopaného kostrového hrobu při těžbě hlíny v místní cihelně (FILIP 1956, 406). V návaznosti na stavbu tzv. hanácké dálnice v r byly v souvislosti s posunem koryta Melického potoka prováděny rozsáhlé meliorační práce na jeho levém břehu, při nich bylo O. Šedem zjištěno i osídlení z doby laténské (ŠEDO 1985, 106). Podobně byly rozpoznány stopy po osídlení na nedalekém 9

16 soutoku Melického a Pustiměřského potoka, kde byly na úpatí svahového hřbetu s jižní orientací postupně naorávány objekty nebo větší plochy s kulturní vrstvou (ŠEDO 1993, 113). A konečně ze sběrů již zmíněného dlouholetého amatérského spolupracovníka vyškovského muzea M. Daňka pochází z katastru Pustiměře blíže nelokalizovaný soubor laténské keramiky, mimo jiné zdobené kolkováním (ČIŽMÁŘOVÁ 2004, 293). Mezi sídla, na jejichž katastrech se nachází více než jedno známé laténské sídliště, patří i nedaleko Vyškova na úpatí Drahanské vrchoviny rozkládající se obec Drnovice. První laténská lokalita zde byla zjištěna povrchovými sběry koncem 70. let. Na západním konci obce v trati Přidánky, na mírném svahu na pravém břehu vodoteče Drnovky získali V. Janák a P. Kouřil kolekci keramiky, kterou zařadili do stupňů LT C a LT D. Ojedinělým nálezem byl i jeden fragment tzv. braubašské misky s kolkovanou výzdobou, tj. keramiky obvyklé v časně laténském stupni LT A (KOUŘIL JANÁK 1980, 35). V 90. letech byly v Drnovicích lokalizovány další dvě keltské lokality. Nejprve při sledování rýhy vodovodu v polní trati U propasti byly v roce 1990 zjištěny porušené kostrové hroby náležící patrně větší nekropoli, v rámci které byl ještě o čtyři roky později prozkoumán bohatý žárový hrob, který obsahoval nejméně 5 nádob a bojovnickou výbavu. Tento celek byl zařazen do stupně LT C1 (MIKULKOVÁ MEDUNA 1999). Ve stejném roce byly v rámci dalšího záchranného výzkumu u potoka Drnovky B. Mikulkovou a P. Vitulou částečně prozkoumány čtyři laténské chaty. V jedné z nich se ve výplni nalézal železný klíč (ČIŽMÁŘ GEISLEROVÁ UNGER 2000, ). Od 80. let je známo také laténské osídlení obce Kučerov v lokalitě Mezi háji, kdy byly při stavbě zemědělského družstva porušeny sídlištní objekty (MEDUNA 1980b, 153). Toto osídlení bylo následně ověřeno záchranným výzkumem v roce 1996, který provedla při sledování plynovodní rýhy B. Mikulková (1999, 348). V intravilánu téže obce byly v roce 1983 při hloubení odpadní jímky na zahradě domu č.p. 9 zjištěny laténské střepy pocházející původně z porušené zahloubené chaty, které doložily osídlení ve stupni LT C (MEDUNA 1985, 35). Počátkem 90. let byly leteckou prospekcí M. Bálka zjištěny porostové příznaky na katastru obce Hlubočany v trati Na skalkách. Na místě nálezu provedli pracovníci Muzea Vyškovska sběr, kterým bylo zjištěno osídlení z doby bronzové a laténské (RUMIANOVÁ ŠEDO 1993, ). Stejně tak je ze sběrů známé sídliště u Radslavic, rozléhající se v délce cca 100 m na okolních svazích soutoku Marchanického 10

17 potoka a bezejmeného potůčku přitékajícího od Radslavic (RUMIANOVÁ ŠEDO , 127). K důležitému odkryvu sídlištního areálu, obývaného kontinuálně od počátku 3. století až k polovině posledního století př. n. l., došlo v roce 2002 při výzkumu na trase dálnice D1 u Medlovic. Na levém břehu Medlovického potoka v trati Za Hanou bylo zachyceno místy až 4 m mocné náplavové souvrství, do jehož horních úrovní byla postupně zahloubena část objektů laténského sídliště. Pokus o jeho zhodnocení je tématem této diplomové práce. 11

18 4. METODA VÝZKUMU 4.1 PRVNÍ ETAPA První etapa prací na lokalitě proběhla od do pod vedením M. Přichystala. Výzkum byl zahájen po zjištění přítomnosti pravěké keramiky v čerstvě vybagrované rýze pro založení náspu a mostu obslužné komunikace na severním okraji záboru. Rýha o šířce necelých 10 m byla hloubena postupně od bezprostřední blízkosti Medlovického potoka západním směrem a šlo o první terénní zásah v rámci této lokality. V mocných tmavých sedimentech dosáhla hloubka výkopu zpočátku až 3,5 m. Postupně pak byla hloubka snižována, přičemž po přibližně 70 m se podařilo zachytit vzhůru vystupující hnědožlutou spraš. Tato úroveň pak byla při skrývce dále sledována, po dalších přibližně 30 metrech pak dosáhl výkop maximální hloubky 0,75 m a podařilo se v ploše zachytit do podloží zahloubené objekty. Ty byly vybrány a dokumentovány. Ve vlastním výkopu byly v délce 70 m (vyjma přerušení kvůli ochraně vysokotlakého plynovodu) začištěny všechny profily, které byly následně navzorkovány a zdokumentovány. Dále bylo v délce přibližně m (pomyslným bodem 0 je zde míněn počátek výkopu u Medlovického potoka) začištěno dno výkopu, tvořené skvrnitými tortonskými jíly, přičemž byl zjištěn do tohoto dna zahloubený objekt 500. Stratigrafické vztahy nebylo možné mimo profily pozorovat. 4.2 DRUHÁ ETAPA Na první etapu navázaly s časovým odstupem práce v přeložce vysokotlakého plynového potrubí. Pro nové vedení byl nejprve založen necelých 10 m široký výkop, jehož hloubení bylo ve dnech a sledováno. V severní části byl zaříznut poměrně hluboko v tmavých sedimentech, jižním směrem byla následně sledována hrana vystupujícího sprašového podloží až k maximální hloubce výkopu 0,5 m. V bagrem vyhloubeném výkopu bylo následně zjištěno porušení tmavých zásypů laténských chat. Vybrané části byly následně ručně začištěny, zjištěné objekty 516 a 517 byly pak vybrány, přičemž v případě objektu 516 byl výkop pro zachycení celé chaty plošně rozšířen. Následně byl zdokumentován západní profil výkopu. 12

19 Vzniklá rýha byla zavezena spraší a jíly a zhutněna, s časovým odstupem pak bylo do zpevněného podloží položeno vlastní potrubí přeložky a proběhlo přepojení. V souvislosti s tím došlo k dokumentaci výkopů pro napojení, které vybíhaly již mimo vlastní trasu dálnice severním i jižním směrem. Při hloubení rýhy byla dělníky v jižní části zachycena celá nádoba, která byla následně odevzdána (původní označení hrobovým číslem 802): profily i dno výkopu v těchto místech byly poté začištěny a dokumentovány. V jižní části, kde výkop dosáhl sprašového podloží, byl v profilu dokumentován objekt 546. Na tyto dílčí sondáže navázal od 15. do plošný odkryv celého zbývajícího záboru pro trasu dálnice. Skrývka probíhala v celé šíři od východu k západu, ornice i všechny tmavé podorniční vrstvy byly strženy dozérem, následovalo začištění podloží mechanismem UDS a vybrání objektů. Při mocnosti skrývek od 0.4 po l m ovšem došlo ke značnému úniku informací, neboť řada jam (zvláště laténských chat) byla zachycena jen v nejspodnějších partiích. Zpočátku bylo také nutné vynechat pás v blízkosti starého vysokotlakého plynového vedení (zhruba od objektů 518 a 519 na V). Tento byl skryt až na závěr, přičemž po zkušenostech z předchozí plochy bylo přistoupeno k pozvolnému snižování podorničních vrstev mechanizací (ornice dozérem jen do hloubky 0,3 m, další začištění UDS za stálého dohledu), aby byly dobře odlišitelné světlé zásypy laténských chat zachyceny co nejvýše, ještě v podorničí. Rozdíl v úrovních skrývek dosahuje 0,2 až 0,3 m, což je zvláště v případě chat 518 a 519 dobře patrné na profilech. Linie starého VTL plynovodu zůstala pro rok 2002 východní hranou skrytých ploch. 4.3 TŘETÍ ETAPA V roce 2003 práce po přerušení z technických důvodů pokračovaly druhou sezónou, cílem bylo provést výzkum ve zbývající části hlavní trasy dálničního tělesa - mezi starým plynovým vedením a jeho přeložkou a následně v prostoru mezi přeložkou a Medlovickým potokem. Nejprve byla skryta západně situovaná plocha mezi sítěmi, pracovně označená jako plocha I. Práce byly zahájeny , přičemž značně podmoklý terén bylo nutné skrýt hrubě mechanicky téměř na podložní spraše; při mocnosti skrývek od 0,4 na jižní po 1,2 m na severní straně plochy byly opět značně porušeny archeologické 13

20 situace. Po mechanickém začištění (UDS) byly zbývající zahloubené objekty vybrány a v místech největší mocnosti nadložních sedimentů byl v SV nároží plochy zdokumentován krátký úsek profilu. Na přilehlé ploše II bylo po zjištění nevhodnosti tohoto postupu přistoupeno k odlišné technologii. Hrubé skrývky dozérem proběhly pouze do mocnosti 0,3 až 0,4 m, přičemž po zjištění přítomnosti kulturní vrstvy s nálezy (mj. byl vyzvednut porušený díl žernovu) i s odlišitelnými světlejšími skvrnami byl snížený prostor hrubě mechanicky začištěn (UDS). Následně bylo během vysychání plochy možné poměrně přesně odlišit půdorysy obdélných chat a strojově hloubená sonda l naznačila přítomnost mohutných tmavých souvrství minimálně zčásti antropogenního původu. Proto bylo rozhodnuto vytýčit zaměřenou čtvercovou síť o základní jednotce 5x5 m a dále postupně dle aktuální potřeby a manipulačních možností snižovat (za postupného nivelování a plošné dokumentace) povrch jednotlivých čtverců. Pro upřesnění stratigrafických situací byla od počátku prací založena ručně snižovaná sonda 2. Ve spolupráci s M. Hajnalovou (AU SÁV Nitra) byly také extenzívně v rámci možností odebírány vzorky hlíny na plavení zaměřené primárně na rostlinné makrozbytky (celkově bylo proplaveno přibližně 1250 litrů vzorků). Pro maximalizování počtu kovových nálezů byl použit detektor kovů. Výzkum byl ukončen po dobrání všech zahloubených objektů, ve zkoumaném prostoru byly poté zbývající kvartérní sedimenty kvůli pevnému založení mostu vybagrovány. V průběhu jejich odebírání posoudila jednotlivé stratigrafie L. Lisá (Přírodovědecká fakulta MU Brno), což po vyhodnocení několika vzorků zásadním způsobem přispělo k ujasnění původu tmavých sedimentů, jejich genezi a datování. 14

21 5. POPIS SÍDLIŠTNÍCH OBJEKTŮ Do katalogu nalezených nemovitých archeologických objektů zahrnuji i jejich výplně, které byly při práci v terénu rozlišeny a v rámci možností detailně popisovány. V jejich jednotlivých charakteristikách pak z databáze filtruji skladbu keramických tříd vyzvednutého materiálu, vyskartovaných střepů, popis mazanice, kostí či případných nekeramických artefaktů. Uvádím i kompletní inventární čísla, pod kterými lze jednotlivé skupiny nálezů vyhledat. Výplně objektů jsou vyznačeny i na kresebných plánech jednotlivých objektů v tabulkách v příloze. 5.1 ZAHLOUBENÉ CHATY Chata K506 (Tab. 55) Chata nepravidelně obdélného až oválného půdorysu s delší osou ve směru SV - JZ; ve východní části byl identifikován vystupující obdélný výklenek, sestávající se z mírně zvýšené a poněkud výrazněji snížené části; stěny objektu šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Ve dně rozeznány tři kůlové jámy tvořící přibližnou linii (K592, K593, K594). Objekt byl zahlouben do středně ulehlé hnědožluté sprašové hlíny a prozkoumán celý. Nálezy z objektu nebyly v depozitáři nalezeny Rozměry: délka 4,9 m, šířka 2,4 m, hloubka 0,4 m, plocha chaty 10 m 3 Uloženina: 127 Popis: středně hnědá až šedá prachová hlína, středně ulehlá; nahodile zlomky mazanice, skvrny uhlíků a valouny Uloženina: 155 Popis: světle hnědá až tmavě žlutá prachová hlína, středně ulehlá (zániková vrstva probarvené spraše) Uloženina: 156 Popis: světle hnědá až tmavě žlutá prachová hlína, středně ulehlá (zániková vrstva probarvené spraše) 15

22 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K506 kůlové jamky Objekt K592 (Tab. 55) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,25 m, hloubka 0,3 m Uloženina: 273 Popis: šedá až středně hnědá prachová hlína, středně ulehlá až ulehlá Objekt K593 (Tab. 55 ) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,25 m, hloubka 0,15 m Uloženina: 337 Popis: středně hnědá až šedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K594 (Tab. 55) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,06 m Uloženina: 338 Popis: středně hnědá až šedá prachová hlína, středně ulehlá Chata K509 (Tab. 56) Chata nepravidelně oválného půdorysu s delší osou ve směru SZ JV; u severní strany uvnitř velmi nevýrazně obdélné zvýšení; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Ve dně rozeznáno devět kůlových jam (K595 K603); chata byla zahloubena do středně ulehlé hnědožluté sprašové hlíny. Objekt se nepodařilo prozkoumat celý, částečně zasahoval mimo zkoumaný prostor. Rozměry: délka zachycené části 5,5 m, šířka 3,7 m, hloubka 0,4 m, plocha chaty 15,4 m 3 16

23 Uloženina: 131 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice, skvrny uhlíků a valouny Nálezy: A23422 A23536, A23723; keramika: 80 zlomků jemné, 3 zlomky hrubé, 21 zlomků grafitové keramiky, vyskartováno bylo 352 zlomků různé keramické hmoty; keramické třídy: mísy, hrncovité tvary, cedník; zlomek železného předmětu obdélného průřezu; zlomky železné strusky; 29 drobných (do 5 cm) kusů mazanice o hmotnosti 385 g s otisky prutů; uhlíky Uloženina: 153 Popis: středně hnědá jílovitá hlína, středně ulehlá; nahodile zlomky mazanice Pozůstatky stavební konstrukce chaty K509 kůlové jamky Objekt K595 (Tab. 56) Drobný objekt oválného půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,4 m, hloubka 0,05 m Uloženina: 339 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K596 (Tab.56) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,6 m, hloubka 0,1 m Uloženina: 340 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K597 (Tab. 56) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru S-J; stěny šikmé, dno ploché, profil stupňovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,4 m, šířka 0,35 m, hloubka 0,08 m 17

24 Uloženina: 278 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K598 (Tab. 56) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru SZ-JV; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,4 m, šířka 0,25 m, hloubka 0,06 m Uloženina: 279 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K599 (Tab. 56) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,2 m, hloubka 0,08 m Uloženina: 280 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K600 (Tab. 56) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,1 m Uloženina: 281 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K601 (Tab. 56) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru SZ-JV; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,5 m, šířka 0,35 m, hloubka 0,08 m 18

25 Uloženina: 282 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K602 (Tab. 56) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru SZ-JV; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,55 m, šířka 0,35 m, hloubka 0,08 m Uloženina: 283 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Objekt K603 (Tab. 56) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,4 m, hloubka 0,08 m Uloženina: 284 Popis: středně šedá prachová hlína, středně ulehlá až kyprá; nahodile drobné zlomky mazanice a uhlíků Chata K511 (Tab. 58) Chata nepravidelně obdélného půdorysu s delší osou ve směru V Z; u severovýchodního rohu identifikováno nepatrné zvýšení; stěny šikmé a konvexní, dno ploché, profil vanovitý, podélně stupňovitý; u severní strany se nacházely dvě kůlové jamky (K606, K607), třetí pak v kratší západní stěně (K605); většina jižní části zasahovala mimo skrytou plochu a výzkum zde nebylo možno provést. Rozměry: délka zachycené části 5,2 m, šířka 2,2 m, hloubka 0,5 m, plocha chaty 11,2 m 2 Uloženina: 133 Popis: středně hnědá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá; mírně zlomky mazanice Nálezy: A23724 A23827; keramika: 34 zlomků jemné, 46 zlomků hrubé, 15 zlomků grafitové keramiky; keramické třídy: mísy, hrncovité tvary, neurčitelné zlomky; 19

26 124 ks. vyskartovaných menších střepů různých keramických druhů; 102 ks. zvířecích kostí, 13 kg různých zlomků mazanice včetně velkých kusů rovné stěny, otisky prutů, nároží destrukce konstrukce chaty (?); železný hřeb s kulatou hlavicí, 13 ks. malakofauny Uloženina: 157 Popis: středně šedá prachová hlína, kyprá; mírně zlomky mazanice a valouny Nálezy: keramika, zvířecí kosti (v inventárním seznamu zahrnuto pod K133) Uloženina: 158 Popis: světle černá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá Pozůstatky stavební konstrukce chaty K511 kůlové jamky Objekt K605 (Tab. 58) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno rovné, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,1 m Interpretace: kůlová jamka Uloženina: 285 Popis: středně hnědá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá; mírně zlomky mazanice Objekt K606 (Tab. 58) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru Z - V; stěny přímé, dno rovné, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,4 m, šířka 0,3 m, hloubka 0,08 m Interpretace: kůlová jamka Uloženina: 286 Popis: středně hnědá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá; mírně zlomky mazanice Objekt K607 (Tab. 58) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru Z - V; stěny šikmé a konvexní, dno rovné, profil vakovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,8 m, šířka 0,4 m, hloubka 0,3 m Interpretace: menší zásobní jáma (?) 20

27 Uloženina: 287 Popis: středně hnědá jílovito-prachová hlína, středně ulehlá; mírně zlomky mazanice Chata K516 (Tab. 60) Chata nepravidelně obdélného půdorysu s delší osou ve směru SV JZ; u jižní a jihovýchodní strany nepravidelné schodkovité zvýšení; stěny šikmé, dno ploché, profil stupňovitý. Objekt zasahoval mimo zkoumanou plochu, nejprve začištěna a vybrána část v rýze, která byla následně strojově přebrána a celý profil byl zdokumentován, poté byla ručně snížena přilehlá část - rýha rozšířena a podařilo se zachytit zbytek půdorysu a zásypu kompletně od nejsvrchnějších projevů. V kratších stranách byly zdokumentovány kůlové jamky (K608, K609). Rozměry: délka 4,7 m, šířka 2,35 m, hloubka 0,55 m od úrovně podloží (0,8 m od nejsvrchnějších projevů v podorniční vrstvě), plocha chaty 9,9 m 2 Uloženina: 162 Popis: světle šedá popelovitá hlína, kyprá; četně zlomky mazanice a uhlíků Nálezy: A23872 A24011; keramika: 60 zlomků jemné, 35 zlomků hrubé, 33 zlomků grafitové keramiky; keramické třídy: mísy, hrncovité tvary, soudkovité tvary, neurčitelné zlomky; 131 ks. vyskartovaných menších střepů různých keramických druhů (38 jemná, 71 hrubá, 22 grafitová); 211 ks. zvířecích kostí, 305 g drobných (2-3 cm) zlomků mazanice s otisky prutů; 2 ks. malakofauny; uhlíky. Uloženina: 166 Popis: hnědá prachová hlína, kyprá; mírně zlomky mazanice a uhlíky Nálezy: malé množství nálezů zahrnuto pod kontext 162 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K516 kůlové jamky Objekt K608 (Tab. 60) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno rovné, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,2 m, hloubka 0,5 m Uloženina: 288 Popis: hnědá prachová hlína, kyprá; mírně zlomky mazanice a uhlíky 21

28 Objekt K609 (Tab. 60) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno rovné, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,25 m, hloubka 0,2 m Uloženina: 289 Popis: hnědá prachová hlína, kyprá; mírně zlomky mazanice a uhlíky Chata K518 (Tab.62) Chata nepravidelně obdélného až oválného půdorysu s delší osou ve směru Z V; stěny šikmé až konvexní, dno ploché, profil vanovitý. Objekt byl zachycen skrývkami ve dvou různých úrovních, zvláště půdorys v západní části může být zkreslen špatnou čitelností situace; při vybírání byla jáma rozdělena na dva sektory. Ve dně chaty se podařilo identifikovat tři kůlové jámy (K ), které tvořily pravidelnou řadu podél delší osy přibližně uprostřed zkoumaného objektu. Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka 3,7 m, šířka 2,5 m, hloubka 0,4 m, plocha chaty 10,4 m 2 Uloženina: 170 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá; vysychá do popelavě šedé barvy; mírně zlomky mazanice do 2cm a uhlíky Nálezy: A24100 A24160; keramika: 5 zlomků jemné, 41 zlomků hrubé, 3 zlomky grafitové keramiky; keramické třídy: mísy, lahvovitý tvar, soudkovitý tvar, neurčitelné zlomky; 46 ks. vyskartovaných menších střepů hrubé keramiky; 28 ks. zvířecích kostí, 294 g menších i větších (do 12 cm) zlomků mazanice s nevýraznými otisky prutů; zlomky železné strusky; uhlíky Pozůstatky stavební konstrukce chaty K518 kůlové jamky Objekt K610 (Tab.62) Drobný objekt oválného půdorysu s delší osou ve směru S-J; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,4 m, šířka 0,3 m, hloubka 0,35 m Uloženina: 290 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá 22

29 9,7 m 2 Uloženina: 171 Objekt K611 (Tab.62) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,35 m, hloubka 0,25 m Uloženina: 291 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K612 (Tab.62) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,35 m, hloubka 0,5 m Uloženina: 292 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Chata K519 (Tab. 63) Chata nepravidelně oválného půdorysu s delší osou ve směru Z V; stěny šikmé a konvexní, dno ploché, profil vanovitý. Jihozápadní část byla výrazně porušena příliš hlubokou skrývkou a několikanásobným začištěním plochy. Při vybírání byl objekt rozdělen na dva sektory. V kratších stěnách identifikovány dvě kůlové jamky (K613, K614). Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka zachycené části 3,25 m, šířka 2,2 m, hloubka 0,25 m, plocha chaty Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá; vysychá do popelavě šedé barvy; mírně zlomky mazanice v koncentracích a uhlíky Nálezy: A24161 A24236; keramika: 10 zlomků jemné, 47 zlomků hrubé, 6 zlomků grafitové keramiky; keramické třídy: mísy, hrncovité tvary, soudkovitý tvar, neurčitelné zlomky; 53 ks. vyskartovaných menších střepů hrubé keramiky; 70 ks. zvířecích kostí, 938 g menších (do 5 cm) nepravidelných zlomků mazanice bez otisků prutů; zlomek železné strusky; kameny; malakofauna; uhlíky 23

30 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K519 kůlové jamky Objekt K613 (Tab. 63) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,3 m Uloženina: 293 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K614 (Tab. 63) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,2 m Uloženina: 294 Popis: hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Chata K520 (Tab. 64) Chata nepravidelně obdélného půdorysu s delší osou ve směru SZ JV; stěny konvexní, dno ploché, profil vanovitý. Při vybírání byla chata rozdělena na 4 sektory, které pak byly šachovnicově prozkoumány. Podél stěn a i nepravidelně v prostoru chaty byly rozptýleny drobné kůlové jamky s výrazně tmavou výplní - může jít o zbytky konstrukce vnitřního vybavení nebo spíše o bioturbace. Přibližně uprostřed se na dně chaty nacházela mělce zahloubená nepravidelně oválná jáma (K615). Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka 3,6 m, šířka 2,5 m, hloubka 0,1 m, plocha chaty 11,1 m 2 Uloženina: 167 Popis: tmavě hnědá prachová hlína, středně ulehlá Nálezy: A24237 A24255; keramika: 3 zlomky jemné, 4 zlomky hrubé, 1 zlomek grafitové keramiky; keramické třídy: hrncovité tvary, neurčitelné zlomky; 9 ks. vyskartovaných menších střepů hrubé keramiky; zlomek železného tyčinkovitého předmětu kruhového průřezu; 12 ks. zvířecích kostí, 140 g menších (do 6 cm) nepravidelných zlomků mazanice bez otisků prutů; uhlíky 24

31 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K520 kůlová jamka Objekt K615 (Tab. 64) Drobný objekt nepravidelně oválného půdorysu s delší osou ve směru Z-V; stěny konvexní, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: délka 0,8 m, šířka 0,5 m, hloubka 0,2 m Uloženina: 295 Popis: tmavě hnědá prachová hlína, středně ulehlá Chata K521 (Tab. 65) Chata obdélného půdorysu s delší osou ve směru V Z; stěny šikmé a konvexní, dno ploché, profil vanovitý. V jihovýchodní části se nacházelo nepravidelně obdélné schodkovité vyvýšení (cca 0,1 m od plochého dna) spojené s mírným výklenkem; v protilehlém rohu bylo identifikováno nepravidelně oválné nevýrazné snížení (cca o 0,1 m od povrchu dna). Při výzkumu byl objekt rozdělen na 6 sektorů, které byly následně vybrány šachovnicovým způsobem. V sektoru 1 se v podlaze podařilo zachytit 5 drobných kůlových jamek s výrazně tmavou výplní může jít o zbytky vnitřního vybavení nebo o bioturbace. V kratších stěnách chaty se pak nacházely dvě hlavní kůlové jámy (K616, K617). Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka 5,4 m, šířka 3,45 m, hloubka 0,5 m, plocha chaty 15,6 m 2 Uloženina: 168 Popis: tmavá hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá; nahodile uhlíky do 5 cm Nálezy: A24256 A24442, A47461 A47462; keramika: 75 zlomků jemné, 16 zlomky hrubé, 50 zlomků grafitové keramiky; keramické třídy: mísy, hrncovité tvary, soudkovitý tvar, přesleny, neurčitelné zlomky; 324 ks. vyskartovaných menších střepů jemné, hrubé i grafitové keramiky; zlomek náramku z modrého skla; zlomek skleněného korálu; 3 zlomky železných tyčinkovitých předmětů kruhového průřezu; 236 ks. zvířecích kostí, 3417 g menších (do 5 cm) nepravidelných zlomků mazanice s otisky prutů; zlomky železné strusky; uhlíky Uloženina: 182 Popis: tmavě hnědá prachová hlína, středně ulehlá; silně promísená hrudkami spraše s velkými cicváry; čočka ve vrstvě 168 Nálezy: zahrnuty pod kontext

32 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K521 kůlové jamky Objekt K616 (Tab. 65) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,4 m, hloubka 0,55 m Uloženina: 296 Popis: tmavá hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K617 (Tab. 65) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,35 m, hloubka 0,45 m Uloženina: 297 Popis: tmavá hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Chata K524 (Tab. 66) Chata obdélného půdorysu s delší osou ve směru SV JZ; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. V kratších stěnách identifikovány dvě kůlové jámy. Při vybírání byl objekt rozdělen na 4 sektory, které byly následně šachovnicovým způsobem prozkoumány. V kratších stěnách byly zachyceny kůlové jamky (K618, K619). Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka 3,3 m, šířka 2,85 m, hloubka 0,3 m, plocha chaty 8,7 m 2 Uloženina: 173 Popis: tmavá šedohnědá prachová hlína, středně ulehlá; nahodile zlomky mazanice do 0,5 cm s koncentrací nade dnem objektu Nálezy: A24462 A24464; nálezy nebyly v depozitáři nalezeny, podle inventárního seznamu byla vyzvednuta keramika, zvířecí kosti, mazanice a železný předmět 26

33 Pozůstatky stavební konstrukce chaty K524 kůlové jamky Objekt K618 (Tab. 66) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,6 m Uloženina: 298 Popis: tmavá hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K619 (Tab. 66) Drobný objekt kruhového půdorysu; stěny přímé, dno ploché, profil tvaru U. Jamka byla vybrána celá. Rozměry: průměr 0,3 m, hloubka 0,55 m Uloženina: 299 Popis: tmavá hnědošedá prachová hlína, středně ulehlá Objekt K529 (Tab. 67) Chata obdélného půdorysu s delší osou ve směru Z V; stěny šikmé, dno ploché, profil vanovitý. V jižní části vystupoval z půdorysu nevýrazný stupňovitý výběžek. V kratších stěnách identifikovány dvě kůlové jámy (K620, K621). V západní polovině byla na dně identifikována oválná, mělce zahloubená, jáma (K622). Při vybírání byl objekt rozdělen na 4 sektory, které byly následně šachovnicovým způsobem prozkoumány. Objekt byl vybrán celý. Rozměry: délka 3,95 m, šířka 3,25 m, hloubka 0,45 m, plocha chaty 10,5 m 2 Uloženina: 178 Popis: tmavá šedohnědá prachová hlína, středně ulehlá; četně hroudy spraše do 10 cm Nálezy: A24488 A24514; nálezy nebyly v depozitáři nalezeny, podle inventárního seznamu byla vyzvednuta keramika, zvířecí kosti, mazanice a železná struska 27