Vítejte v Evropě Srovnávací studie o přesídlování uprchlíků v Evropě

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vítejte v Evropě Srovnávací studie o přesídlování uprchlíků v Evropě"

Transkript

1 Vítejte v Evropě Srovnávací studie o přesídlování uprchlíků v Evropě UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:42

2 Překlad: Helena Berková Český překlad publikace Welcome to Europe: A Guide to Resettlement, vydaný v roce 2007 organizací ICMC, vznikl za finanční podpory UNHCR. - - UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:42

3 Předmluva Vítejte v Evropě! Srovnávací studie o přesídlování uprchlíků v Evropě Evropská unie poskytuje základní humanitární pomoc uprchlíkům na celém světě. Zodpovědný přístup EU k řešení těchto problémů má dlouhou tradici. Projevil se už po roce 1956 a neúspěšném protikomunistickém povstání v Maďarsku. Evropské země se tehdy snažily pomáhat s přesídlováním maďarských uprchlíků. Podpora ze strany EU bude mít pro státy, které se starají o uprchlíky, i nadále klíčový význam. Hostitelské země tak budou moci vycházet vstříc potřebám uprchlíků, pokud jde o přesídlení, a řešit související problémy. Přesídlování uprchlíků je důležitou a nedílnou součástí azylové politiky EU v rámci zahraničních vztahů. Svědčí o tom i slova zástupkyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Na schůzi výkonného výboru UNHCR zdůraznila, že ročně se na světě podaří přesídlit necelé procento uprchlíků. Jak dodala, za těchto okolností je třeba přesídlování vnímat jako nástroj ochrany uprchlíků, trvalé řešení jejich situace i konkrétní projev spoluzodpovědnosti. 1 Přesídlování v rámci Evropské unie však nesmí nahrazovat, ale naopak doplňovat způsoby ochrany osob, které v unii žádají o azyl. Rozhodující úlohu přesídlování v EU by měl posílit další rozvoj Společné evropské azylové politiky. V tomto směru vítáme důraz, jaký na budoucí rozsah přesídlování klade Zelená kniha Evropské komise z června Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) považuje nevládní organizace, které s ním spolupracují, za strategické partnery, nikoli pouhé vykonavatele. UNHCR spolupracuje s nevládními organizacemi rádo. Těší nás, že můžeme společně prosazovat přesídlování uprchlíků na evropském kontinentu. Snažíme se o to jednak vysvětlováním a obhajováním tohoto postupu, jednak přímým zapojováním investorů prostřednictvím školení a budování operačních kapacit. Názorným příkladem je partnerství UNHCR a Mezinárodní katolické komise pro migraci (ICMC) a zejména společné Rozmisťovací schéma pro přesídlování. Nevládní organizace navíc pochopitelně zajišťují projektům na přesídlování podporu veřejnosti a dohlížejí na integraci přesídlených uprchlíků. Na projektech přesídlování se v současnosti podílí sedm členských zemí EU (Dánsko, Finsko, Irská republika, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Británie) a také Norsko a Island. Několik dalších členů unie už vyjádřilo o tyto aktivity zájem. UNHCR doufá, že podpora, jakou přesídlování nabízí nový Evropský fond pro uprchlíky, přiměje k účasti i další členské země EU. Cílem této publikace je zdůraznit zásadní úlohu přesídlování uprchlíků v rámci Evropské unie. Přístup k přesídlování by v dlouhodobém výhledu neměl omezovat možnosti sekundárního pohybu uprchlíků, kteří v zemích prvního azylu nenašli účinnou ochranu, a měl by redukovat jejich zneužívání převaděči. Věříme, že čtenáři budou vnímat přesídlování jako součást komplexního přístupu k ochraně uprchlíků v Evropě a že je budou prosazovat nejen v souvislosti se 1 Projev Eriky Fellerové, zástupkyně Vysokého komisaře pro ochranu, UNHCR, na 45. zasedání Výkonného výboru Programu Vysokého komisaře 3. října Viz COM(2007)301 závěr ze Zahajovací projev Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Antónia Guterrese na 48. zasedání Výkonného výboru Programu Vysokého komisaře, 1. října Viz - - UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:43

4 Společným evropským azylovým systémem, ale i v celé škále otázek kolem migrace a dalších trvalých řešení. Vincent Cochetel, zástupce ředitele Sekce pro přesídlení a řízení o mezinárodní ochraně (Resettlement Service and Status Determination & Protection Information Section) UNHCR UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:43

5 Obsah Předmluva...3 Poděkování...7 Úvod...8 I. Část systém přesídlování Kapitola 1 Systém UNHCR pro přesídlování uprchlíků Mezinárodní ochrana Přesídlování...11 Kapitola 2 Přesídlování v Evropě: výhled Úvod Hledání trvalých řešení Evropský fond pro uprchlíky III Regionální programy ochrany Nastavení programu přesídlování Podíl členů EU na přesídlování...26 II. Část Státní programy přesídlování uprchlíků Kapitola 3 Severské země Dánsko Finsko Island Norsko Švédsko...42 Kapitola 4 Velká Británie, Irská republika a Nizozemsko Velká Británie Irská republika Nizozemsko...52 Tabulka: Přehled a hlavní rysy evropských programů přesídlování...56 III. Část Proces přesídlování Kapitola 5 Přesídlovací operace UNHCR Proces přesídlovacích operací Rozšiřování kapacit UNHCR...65 Kapitola 6 Evropské země a výběr uprchlíků pro přesídlení Metody výběru Podíl NNO na výběru...71 Kapitola 7 Příprava na přijetí během výběru a kulturní orientace Příprava na přijetí během výběru Kulturní orientace Předávání informací poskytovatelům služeb...78 Kapitola 8 Začátek nového života: Přijímání a integrace uprchlíků v evropských zemích Úvod Přístupy k přijímání uprchlíků UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:43

6 8.3 Centralizované přijetí a zvláštní program pro přesídlené uprchlíky Přijetí v místě přesídlení Zásady pro umisťování uprchlíků Úvodní programy a služby nevládních organizací Práce dobrovolníků Uprchlíci jako integrační činitelé Specializované služby na místní úrovni Role médií a podpora přijímání a integrace uprchlíků Od závislosti k ekonomické soběstačnosti Přesídlování a možnosti integrace...87 Závěr, odkazy a zdroje Obecný závěr a doporučení...90 Informace o programech přesídlování důležité adresy...94 Zdroje UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:43

7 Poděkování Děkujeme všem uvedeným odborníkům, kteří nelitovali času a nezištnou pomocí umožnili vznik této příručky. Jsou to: Alistair Griggs, Anne-Dorthe Helmich, André Baas, Atli Vidar Thorstensen, Carina Larsson, Clare Nelthorpe, David Whyte, Deirdre O Reilly, Diede Ackers, oddělení pro přesídlování Evropské rady pro uprchlíky a exulanty (ECRE), Eva Singer, Evžen Diviš, France Charlet, Georgia Georgiadou, Ingibjörg Broddadóttir, Jenny Nilsson, Jonas Doll, Kati Turtiainen, Kevin Finch, Kofi Amankwah, Leni Salmelin, Louise Juelskjaer, Magne Holter, Maria Brit Espinoza, Mario Dragoje, Martin Dijkhuizen, Martina Glennon, Merethe Bjorkl, Monique Hendricks, Nicolien Rengers, Ohene Aboagye, Peter Ilmolelian, Rachael Hardiman, Rafael Koldo Polo Guado, Ruben Ahlvin, Salomé Philmann, Solve Saetre, Tuula Reiman, Veikko Pyykkönen. Zvláštní poděkování si zaslouží Sean Henderson, Ajmal Khybari, Lino Micco a Vincent Cochetel (z oddělení pro přesídlování UNHCR v Ženevě), Madeline Garlick a Sophie Flynn (z kanceláře UNHCR v Bruselu) a naši partneři: Asociación Comisión Católica Espańola de Migraciones (ACCEM) Reyes Castillo Charita Švédsko George Joseph Comisión Espaňola de Ayudo al Refugiado (CEAR) Amaya Valcarcel Consiglio Italiano per i Refugiati (CIR) Linda Sette Consortium of Refugee Assisting Organisations Anna Grušová Nizozemská Rada pro uprchlíky (Dutch Council for Refugees) Arianne den Uyl Finský Červený kříž Leena-Kaisa Aberg a Anne-Charlotte Siren-Borrego Věříme, že tento průvodce poslouží mnoha lidem a že přispěje k dalšímu rozvoji programů přesídlování uprchlíků v Evropě. Petra Hueck Manažerka programů ICMC Evropa Katrien Ringelé Koordinátorka projektů ICMC Evropa UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:44

8 Úvod Vítejte v Evropě a také mezi čtenáři tohoto průvodce pravidly pro přesídlování uprchlíků v EU Vítejte v Evropě! Upřímně míněná slova, jimiž lidem z jiných zemí nabízíme pohostinnost a pospolitost. Vyjadřují víru v hodnoty, uznávané v regionu, a svědčí o vědomí závazků a představě budoucnosti. Pro muže, ženy i děti, kteří utíkají z vlasti před pronásledováním a násilnostmi, aby si zachránili holý život, znamenají tato slova záchranu a naději; pozvánku do nové společnosti, v níž mohou žít a podílet se na jejím rozvoji. Několik evropských zemí prostřednictvím programů přesídlování přijme ročně asi uprchlíků. Tyto země v rámci spolupráce s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky vybírají, připravují a posléze přivádějí do Evropské unie jedince, kteří byli donuceni odejít z vlasti, nemají možnost se tam vrátit a kteří ani nemohou zůstat v zemi, kam utekli. Přesídlení do třetí země znamená pro lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu, trvalé řešení situace. Tato publikace Mezinárodní katolické komise pro migraci (ICMC) by nemohla vyjít bez úsilí všech organizací a orgánů, které se snaží, aby Evropská unie přijímala více uprchlíků. Průvodce přináší informace o současném přesídlování uprchlíků v EU, a to od práce Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) až po činnost partnerů z řad vládních i nevládních organizací (NNO). Knížka by měla být doplňkem seminářů o přesídlování. ICMC je ve spolupráci s UNHCR pořádá pro účastníky z vládních i nevládních organizací tří zemí, jež se na přesídlování podílejí Finska, Nizozemska a Švédska. Navštěvují je také zástupci tří zemí, které zatím zavedení programu pro přesídlování zvažují, České republiky, Itálie a Španělska. Semináře jsou klíčovým prvkem rozsáhlého projektu ICMC s názvem Praktická spolupráce při přesídlování uprchlíků v rámci evropské sítě. Projekt částečně financuje Evropská komise. V publikaci najdete přehled rámcové činnosti UNHCR týkající se přesídlování, zkušenosti z terénu, názory a poznatky zaměstnanců několika evropských vládních i nevládních organizací, zapojených do přesídlovacích programů, a také informace o těchto programech v jednotlivých zemích EU. Dočtete se také o partnerských organizacích a postupech v evropských státech, které se na přesídlování uprchlíků podílejí. Průvodce také informuje o postupech a metodách, které se osvědčují v jednotlivých zemích. Zájemci o programy přesídlování najdou v knížce řadu námětů, ať již k výzkumu či praktickému využití v jiných zemích EU. Informace o přesídlování uprchlíků v rámci EU se ke čtenáři v tak ucelené formě dostávají vůbec poprvé. Nebylo by to možné bez velkorysé podpory ze strany Evropské komise. Věříme, že spolu s ní, UNHCR, vládními orgány a partnery z řad evropských nevládních organizací dokážeme ovlivnit další členy EU tak, aby i oni zaváděli toto trvalé řešení, a že se škála služeb, nabízených v rámci přesídlovacích programů, v budoucnu rozšíří a zlepší. Posláním ICMC je chránit uprchlíky a další potřebné bez ohledu na jejich vyznání, rasu, etnický původ či státní příslušnost. Katolická církev založila ICMC v roce 1951, kdy vznikly UNHCR i mezinárodní Úmluva o právním postavení uprchlíků. ICMC za posledních více než 50 let za UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:44

9 jistila přesídlení více než milionu uprchlíků po druhé světové válce pocházeli hlavně z Evropy, během 80. let z jihovýchodní Asie, na přelomu tisíciletí z Balkánského poloostrova a v současnosti z Blízkého východu. V rámci přesídlovacích programů ICMC v Turecku, Indii, Libanonu a Pákistánu se ročně na přesídlení připravují stovky uprchlíků z blízkovýchodních států, Afriky i Asie. V letech se jen sekci ICMC pro přesídlení do zámoří (OPE) v Turecku, podařilo zajistit přesídlení do Spojených států skoro polovině iráckých uprchlíků. Přesídlovacích programů využívá na celém světě necelé procento uprchlíků. ICMC se proto snaží pomáhat těm nejzranitelnějším skupinám i jednotlivcům, potenciálním obětem převaděčů, např. ženám. ICMC také ve více než 30 zemích světa zaměstnává řadu odborníků, kteří spolu s pracovníky UNHCR zařazují uprchlíky do přesídlovacích programů, nebo jim nabízejí jiná trvalá řešení jejich situace. Cílem členů ICMC a jejich partnerů v zemích, které uprchlíky přijímají, je úspěšné přesídlení. Pomáháme uprchlíkům začít nový život, integrovat se do nové společnosti a podílet se na rozvoji země, která je přijala laskavými slovy: Vítejte. Johan Ketelers Generální tajemník ICMC UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:44

10 Kapitola 1 Systém UNHCR pro přesídlování uprchlíků Státy jsou v prvé řadě zodpovědné za ochranu uprchlíků. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dbá o to, aby vlády jednotlivých států podnikly vše nezbytné pro ochranu uprchlíků, uchazečů o azyl a dalších potřebných, kteří se ocitli na území těchto států či usilují o povolení k pobytu. UNHCR, jediná mezinárodní organizace pověřená ochranou uprchlíků na celém světě, se také snaží poskytovat uprchlíkům trvalé řešení jejich situace tak, aby mohli co nejdříve znovu začít vést normální život. 1.1 Mezinárodní ochrana Mezinárodní ochrana uprchlíků začíná zajištěním jejich přijetí do azylové země, udělením azylu a dodržováním jejich základních lidských práv. Patří sem i právo uprchlíka nebýt nucen k návratu do země, kde jsou ohroženy jeho bezpečnost či život, takzvaný princip non-refoulement (nevypovězení). Ochrana uprchlíka končí s nalezením trvalého řešení jeho situace. Mezinárodní ochranu lze definovat takto: Veškeré úkony, které mají zajistit rovný přístup k právům žen, mužů, dívek i chlapců, o něž se UNHCR zajímá, v souladu s patřičnými zákony, včetně mezinárodních humanitárních opatření, lidských práv a práv uprchlíků. (Úvod k Mezinárodní ochraně, UNHCR, srpen 2005, s.7) Mezinárodní uprchlické právo vychází z Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího Protokolu z roku Zvláštní režim pro lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu, vymezují pouze tyto dvě mezinárodní úmluvy. Úmluva z roku 1951 obsahuje obecnou definici uprchlíka a tzv. principu non-refoulement (nevypovězení). Definice uprchlíka z roku 1951 (čl.1 A(2) Úmluvy z roku 1951) člověk, který se ocitl za hranicemi země svého původu a má opodstatněné obavy z pronásledování ať již kvůli příslušnosti k rase, vyznání, národnosti, členství v určité společenské skupině či politickým názorům a který kvůli obavám z pronásledování není schopen ani ochoten uchýlit se pod ochranu své vlasti, ani se tam vrátit Na základě Úmluvy jsou státy povinny spolupracovat s UNHCR. Úmluva také vymezuje závazky vůči uprchlíkům a jejich práva; např. že ochrana se musí vztahovat na všechny uprchlíky bez rozdílu a že je třeba s nimi jednat podle jistých pravidel. Úmluva z roku 1951 ani Protokol z roku 1967 ale nestanovují, jak vést řízení o přiznání uprchlického statusu a identifikaci uprchlíků. Tyto procesy se proto v jednotlivých zemích liší. Státy v prvé řadě zodpovídají za to, že v rámci své jurisdikce určí, kdo je uprchlík. V případě, kdy daný stát není schopen nebo ochoten řízení vést, může to udělat UNHCR. To se obvykle týká zemí, které neratifikovaly Úmluvu z roku 1951 ani další klíčové smlouvy o uprchlících. UNHCR v současnosti eviduje uprchlíků, většinou v Asii a Africe (viz graf) UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:44

11 Počet uprchlíků v jednotlivých oblastech Afrika Asie Evropa Jižní a Střední Amerika Severní Amerika Oceánie Zdroj: Údaje o počtu uprchlíků, UNHCR, Dobrovolná repatriace: uprchlík se dobrovolně vrátí do země svého původu za předpokladu, že je takový návrat bezpečný a důstojný. Místní integrace: azylová země povolí uprchlíkovi pobyt s vyhlídkou, že se stane naturalizovaným občanem. Přesídlení: uprchlíci jsou z azylové země dopraveni do třetího státu, který je ochoten umožnit jim trvalý pobyt s vyhlídkou, že se stanou naturalizovanými občany. Komplexní přístup k trvalým řešením UNHCR v rámci svého mandátu prosazuje trvalá řešení, jinými slovy vyřešení problémů uprchlíků. Měl by se tak uzavřít proces vyřizování žádostí potřebných tak, aby byly schopni vést normální život. Trvalá řešení existují ve formách dobrovolné repatriace, místní integrace a přesídlení. Je třeba zdůraznit, že mezi formami trvalých řešení neexistuje žádná hierarchie, žádná z nich není nadřazena ostatním. Navzájem se přirozeně doplňují a jako celek představují komplexní postup při řešení situace uprchlíků s ohledem na jejich ochranu, jak se o tom zmiňuje Agenda ochrany (viz s. 18). Znamená to například, že pro některé uprchlíky je vhodná dobrovolná repatriace, kdežto u některých jedinců či určitých skupin je třeba uvažovat o přesídlení. UNHCR se sice podílí na všech formách trvalých řešení, ale jejich úspěšnost závisí na mnoha činitelích, např. zúčastněných zemích. Za příklad toho, že trvalá řešení se mohou přirozeně doplňovat a souběžně fungovat v praxi, poslouží program pro afghánské uprchlíky od roku Jakmile pominula potřeba jejich ochrany, UNHCR se zaměřilo na dobrovolnou repatriaci afghánských uprchlíků. Někteří Afghánci ale tehdy i nadále potřebovali ochranu, a UNHCR proto v těchto případech prosazovalo místní integraci a přesídlení do třetích zemí. Ostatní se zatím dobrovolně repatriovali. 1.2 Přesídlování Hlavním důvodem k přesídlení bývají specifické potřeby uprchlíků, jejichž život, svoboda, bezpečnost, zdraví nebo základní lidská práva jsou v zemi, kam utekli, v ohrožení. UNHCR vyhodnocuje jejich situaci podle kritérií pro přesídlení (viz Kapitola 5). Přesídlení obvykle přichází v úvahu v případech, kdy nelze zvolit dobrovolnou repatriaci, ani místní integraci. Může být také použito strategicky nebo v souladu s dalšími trvalými řešeními. Přesídlení by mělo být nejlepším řešením situace jednotlivců nebo skupin uprchlíků. Pokud neexistuje jiný způsob, jak zajistit právní či fyzickou bezpečnost uprchlíka, stává se přesídlení prioritou UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:45

12 Výběr a doprava uprchlíků ze země, v níž hledali ochranu, do třetího státu, který souhlasí, že je jako uprchlíky přijme a že jim povolí trvalý pobyt. Tento status by měl uprchlíka chránit před vypovězením z třetí země (refoulement) a zajistit, aby se na něj, jeho rodinu i osoby na něm závislé vztahovala občanská, ekonomická, sociální a kulturní práva podobně jako na občany třetí země. Uprchlík by také měl mít možnost stát se naturalizovaným občanem státu, do kterého byl přesídlen. (Příručka UNHCR o přesídlování) Proces přesídlování lze definovat takto: V současnosti je do programů přesídlování zařazeno poměrně málo uprchlíků, necelé jedno procento. Přesídlení ale přesto plní tři důležité cíle: Přesídlení jako způsob ochrany zajišťuje individuální ochranu uprchlíků nebo jejich rodinných příslušníků, kteří potřebují zvláštní nebo okamžitou ochranu. Rana žila od čtyř let v Sýrii. Rodina v roce 1979 uprchla z Iráku, protože Ranin otec se ve vlasti obával o život. Angažoval se v irácké opozici. Režim bývalého prezidenta Saddáma Husajna ale po nástupu k moci přestal opozici tolerovat. Při zásahu tehdejších bezpečnostních složek v domě Raniných prarodičů se jejímu otci podařilo utéct zadním vchodem. Rodina hned poté odešla z Iráku do Sýrie. Život za hranicemi nebyl snadný, ale rodina byla v bezpečí. Ranin otec byl stále politicky aktivní a často navštěvoval Irák. Na sklonku 90. let se irácko-syrské vztahy zlepšily, a situace Raniny rodiny se naopak zhoršila; hledala je tajná policie, která také zastrašovala jejich příbuzné v Iráku. Když už byla situace neudržitelná, Ranina matka kontaktovala kancelář UNHCR. V Sýrii už se necítili v bezpečí. V roce 2003 přesídlili do Nizozemska.* Přesídlení jako trvalé řešení představuje východisko z problémů uprchlíků, u nichž jiná trvalá řešení nepřicházejí v úvahu. Přesídlení lze také zvolit paralelně s jinými trvalými řešeními. Gaston v roce 1972, stejně jako tisíce dalších Burunďanů z kmene Hutu, uprchl před etnicky motivovaným násilím z Burundi do Tanzanie. Žije tam už více než 30 let. Oženil se, manželům se narodily tři děti, ale jinak se nic nezměnilo. Rodina bydlí v uprchlickém táboře, Gaston nemůže najít adekvátní práci, děti nemohou chodit do vhodné školy, pohyb rodiny je omezený. Za těchto okolností nelze vést normální život. Návrat do Burundi také nepřipadá v úvahu. Gastona už s jeho vlastí nic nespojuje. Z Burundi uprchl jako malý chlapec a to málo, co si z těch časů pamatuje, souvisí s válkou, násilnostmi, strachem. Jeho příbuzní většinou zahynuli. Gastonovy děti se narodily v Tanzanii a Burundi je pro ně cizí země. Gaston a jeho rodina nakonec mohli přesídlit do třetí země, kde mohou normálně žít a přemýšlet o plánech do budoucna.** Přesídlování je výrazem vědomí zodpovědnosti mezinárodního společenství. Přesídlení určitého množství uprchlíků z jedné země do jiné je konkrétním vyjádřením vědomí spoluzodpovědnosti a solidarity zúčastněných zemí a z hlediska azylového státu znamená jistou úlevu. Hlavní nápor přílivu iráckých uprchlíků nesou, vzhledem ke své geografické pozici, Sýrie, Jordánsko a Libanon. Tyto země už přijaly asi dva miliony iráckých uprchlíků. Ostatní státy mohou prostřednictvím přesídlování nést díl zodpovědnosti za ochranu těchto uprchlíků a zároveň trvale vyřešit jejich svízelnou situaci. * Tento příběh spolu s dalšími čtyřmi zaznamenala Nizozemská rada pro uprchlíky (DCFR). Na sklonku roku 2007 byl zveřejněn v brožuře o přesídlování v Nizozemsku. ** Fiktivní příklad UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:46

13 Přesídlování také ovlivňuje názory občanů zemí, vzdálených od oblastí konfliktů. Dokážou lépe pochopit, co obecně obnáší osud člověka, kterého z vlasti vyhnala válka nebo pronásledování. Málo se mluví o tom, jaký přínos znamenají uprchlíci pro svou novou zemi. Jsou to zruční, kvalifikovaní lidé a přinášejí důležité dovednosti a různorodost, která, je-li využita a oceněna, jejich novou zemi obohacuje. Integrační programy se v poslední době soustředí na širší zapojení uprchlíků do podnikatelské sféry. Podrobněji se tomu věnuje III. část této příručky. Uprchlík nemá právo na přesídlení a státy nejsou právně povinny uprchlíky přesídlovat. Programy přesídlování v současnosti fungují pouze v 16 zemích, které ročně přijmou určitý počet uprchlíků. Postup při přesídlování si každá z těchto zemí určuje sama, takže příslušná opatření nemusejí odpovídat kritériím UNHCR. Mezinárodní společenství ale přesto uznává směrnice UNHCR a dodržuje humanitární zásady. Aspekty konkrétního výběru uprchlíků a přípravy k jejich přesídlení podle směrnic UNHCR a výběr uprchlíků z hlediska zemí, kam mají přesídlit, popisují kapitoly 5 a 6. Strategické přesídlování V souvislosti s úvahami o roli přesídlování jako jednoho z trvalých řešení jsme se už zmínili o tom, že v přesídlení do třetí země může doufat jen málo uprchlíků. Přesídlování by se mělo, pokud je to možné, plánovat s ohledem na vyřešení situace konkrétního uprchlíka. Jedině tak se zvětší užitek, jaký přesídlení přináší. Strategické přesídlování definujeme takto: Přesídlování plánované tak, aby přímo či nepřímo znamenalo větší přínos pro ostatní, vyjma přesídlence. Z takového přesídlení by mohli mít užitek další uprchlíci, hostitelský stát, další země nebo obecně režim mezinárodní ochrany. (Zápis ze stálého výboru Evropské komise /53/SC/CRP.10/dodatek 1, 2003) Strategické využití přesídlování nutně neznamená, že budou souběžně zvolena všechna tři trvalá řešení. V některých případech lze přesídlení použít v rámci balíčku trvalých řešení a nalézt tak definitivní východisko z problémů konkrétního uprchlíka. Takový postup lze zvolit, pokud se tím v zemi prvního azylu trvale vyřeší situace všech uprchlíků z jednoho státu. Strategické přesídlení Indie Kancelář UNHCR v Indii od roku 1980 pomohla jedné z nejpočetnějších populací uprchlíků na světě. K Afgháncům, kteří do Indie utíkali více než 27 let, se po roce 1989 začali připojovat uprchlíci z Barmy. UNHCR se v roce 2005 snažilo najít trvalá řešení, vhodná pro obě populace uprchlíků, Afghánce i Barmánce. Ochrana některých z nich nebyla dostatečná a v tvrdých městských podmínkách se tyto problémy během let zhoršovaly. Vzhledem k problematické ochraně se nemohli vrátit ani do Afghánistánu, ani do Barmy. Indie je sice přijala na své území, ale zdráhala se je všechny integrovat. Během jednání začalo Dillí zvažovat naturalizaci uprchlíků, kteří podle něj byli indického původu (Hindové a Sikhové.) Bylo třeba hledat alternativní řešení pro ostatní uprchlíky. UNHCR na základě konzultací se zeměmi, zapojenými do programů přesídlování, vyjednalo, že většina uprchlíků se prostřednictvím naturalizace integruje a zbývající uprchlíci budou přesídleni. Tento příklad dokládá, jakou roli má při hledání trvalých řešení vědomí spoluzodpovědnosti. O lokální integraci bylo možné jednat teprve tehdy, když se země, zapojené do přesídlovacích programů, zavázaly vyřešit případy zbývajících uprchlíků. To na druhé straně umožnilo najít východisko z problémů, které se hromadily řadu let. Uprchlíci měli po třiceti letech exilu ochranu a jejich situace se UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:46

14 trvale vyřešila. Obecně lze říci, že místní úřady se poté začaly k dalším uprchlíkům, pokud jde o ochranu, stavět vstřícněji. Do oblasti teď přicházejí hlavně lidé z Barmy a Iráku, kteří v tomto směru potřebují plnou podporu. Indie i partnerské země oceňují význam spolupráce. Vědí, že se na sebe navzájem mohou spolehnout. A právě s tím souvisí i jejich ochota zajišťovat ochranu dalším uprchlíkům. Strategické přesídlení Thajsko V Thajsku žije více než uprchlíků z Barmy. Jsou umístěni v devíti táborech podél thajsko-barmských hranic. Déle než deset let žili v uzavřených uprchlických táborech. Nemohli si najít práci a měli přístup jen k omezeným vzdělávacím programům. UNHCR, který pro ně chtělo najít trvalé řešení a zajistit jim ochranu, proto zahájilo rozsáhlé přesídlování. Takový program pochopitelně není vhodný pro všechny uprchlíky. Bylo třeba vyvinout program, z něhož by, ať již přímo či nepřímo, měli užitek i lidé, u kterých přesídlení nepřichází v úvahu. UNHCR našlo několik způsobů, jak by měl program přesídlení posloužit i těm, kteří přesídleni nebudou. Úhrady od přesídlených uprchlíků se zvýší, což podpoří ekonomiku v táborech. Přesídlení těch nejpotřebnějších uleví místnímu zdravotnictví, zejména pokud jde o náročnější péči o chronicky nemocné. Thajská vláda navíc bude moci vzhledem k menšímu počtu uprchlíků lépe organizovat a navzájem koordinovat provoz v jednotlivých uprchlických táborech. Má-li být přesídlení strategicky, to znamená co nejúčinněji, využito, nelze pominout následující aspekty: Z globálního hlediska by se měla výrazně zvýšit absorpční kapacita, tedy počet zemí, zapojených do programů přesídlování. Lze toho dosáhnout zvyšováním ročních kvót přesídlenců v zemích, které je už přijímají. Mnohem důležitější ale je, aby se na přesídlování podílely i další země. Rozšířilo by se tak spektrum možností pro přesídlované uprchlíky. Hledání adekvátního způsobu pomoci uprchlíkům nebude možné bez zapojení všech zúčastněných stran. O těchto záležitostech se bude muset intenzivněji jednat. O trvalých řešeních musí zúčastněné strany rozhodovat společně. Země, které přijímají přesídlence, mají různá kritéria výběru uprchlíků. Chceme-li, aby přesídlení bylo využito strategicky, měli bychom se více zaměřit na přesídlování celých skupin uprchlíků. Zároveň je třeba klást důraz na flexibilní přístup hostitelských zemí k přijímání dalších uprchlíků v souladu s Mnohostrannými rámcovými směrnicemi pro přesídlování. Státy, které přijímají přesídlence, mohou díky aktivnímu přístupu partnerů z řad zemí prvního azylu kombinovat přesídlování se zárukami dalších dávek, např. na zlepšení životních podmínek dalších uprchlíků. Přesídlování ve světě Jak už jsme uvedli, do programů přesídlování je v současnosti zapojeno 16 zemí (viz tabulka.) V některých z nich platí roční kvóty počtu přijatých přesídlených uprchlíků. Kontinent Asie Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Země přijímající přesídlené uprchlíky Austrálie a Nový Zéland EU: Dánsko, Finsko, Irská republika, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Británie Země, které nejsou členy EU: Island, Norsko Kanada a USA Argentina, Brazílie a Chile UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:46

15 Těchto 16 zemí v roce 2007 nabídlo v rámci ročních kvót celkem asi míst pro přesídlené uprchlíky. Více než 90% těchto míst poskytly tři země: Austrálie, Kanada a Spojené státy. Dokládá to následující graf: Počet uprchlíků v jednotlivých oblastech Afrika Asie Evropa Jižní a Střední Amerika Severní Amerika Oceánie Zdroj: UNHCR, Teoretická kapacita znamená počet míst vyčleněných pro přesídlování vládami jednotlivých zemí. Zvláště americké nevládní organizace vyjadřují znepokojení nad tím, že rychlému a úplnému naplnění kvót čím dál více brání bezpečnostní opatření. Kromě zmíněných existuje poměrně vysoký počet dodatečných míst, ať již v rámci přesídlení ad hoc, humanitárních programů, programů spojování rodin či financování ze soukromých zdrojů, jako je tomu v Kanadě. Za tradiční země, které přijímají přesídlené uprchlíky, jsou označovány např. Austrálie, Kanada, Nový Zéland, skandinávské země, Nizozemsko a Spojené státy, tedy země s dlouhodobými přesídlovacími programy. Ostatní z uvedených 16 zemí, např. Island, Irsko, latinskoamerické státy a Británie jsou nové země přijímající přesídlené uprchlíky, protože příslušný program zavedly teprve nedávno. Do další skupiny patří země, které přesídlené uprchlíky přijímají příležitostně, ale nemají roční kvóty (přesídlení ad hoc. ) Do této skupiny patří např. Belgie, Česká republika, Francie, Německo, Lucembursko, Španělsko a Švýcarsko. O zřízení programu přesídlování v poslední době projevily zájem i některé další evropské země (viz Kapitola 2.) V roce 2006 přijalo 26 zemí, včetně 15, které tehdy měly přesídlovací programy, celkem uprchlíků. Většinu z nich přijalo pouhých šest zemí: USA (41 300), Austrálie (13 400), Kanada (10 700), Švédsko (2 400), Norsko (1 000) a Nový Zéland (700). Je nutné zdůraznit, že ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii mohou statistické údaje o přesídlování zahrnovat také osoby přesídlené z důvodů slučování rodin či v rámci humanitárních programů (tj. nikoli na základě žádosti UNHCR). Z celkového počtu uprchlíků bylo lidí přesídleno s pomocí UNHCR z nich získalo status uprchlíka. V ostatních případech nešlo přímo o uprchlíky, ale o příbuzné uprchlíků nebo o slučování rodin. Zbývajících asi osob bylo přesídleno v rámci spojování rodin nebo humanitárních programů. Je tedy zřejmé, že některé země, např. Spojené státy, Kanada a Austrálie, zvažují přesídlení nejen ve spolupráci s UNHCR, ale také na základě žádostí uprchlíků samotných a nevládních organizací. Z hlediska národnosti tvořili většinu uprchlíků přesídlených v roce 2006 v rámci programů UNHCR lidé z těchto zemí: UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:48

16 Barma (5 700) Somálsko (5 200) Súdán (2 900) Demokratická republika Kongo (2 000) Afghánistán (1 900) Podle odhadů UNHCR potřebovalo v roce 2007 přesídlit asi uprchlíků (jednotlivců, případně skupin). Byli to hlavně lidé ze Sýrie a Jordánska (iráčtí uprchlíci), z Keni (súdánští, somálští a etiopští uprchlíci), Egypta (súdánští a somálští uprchlíci), Thajska (barmští uprchlíci) a Ekvádoru (kolumbijští uprchlíci). V roce 2008 se pro přesídlení počítá se lidmi, což je ve srovnání s rokem 2007 téměř dvojnásobný počet. UNHCR proto hodlá samo asistovat s přesídlením osob, ať již prostřednictvím spolupráce s ICMC a společného Rozmisťovacího schématu pro přesídlování, dodatečnými náklady, zjednodušením pravidel pro přijímání osob do programu nebo postupným omezováním administrativních úkonů. Porovnáme-li však dvojnásobek uprchlíků, kteří by měli být přesídleni, s počtem míst pro přesídlence, nebude ani plánované zvýšení kapacity UNHCR stačit. Současné mechanismy plánování přesídlovacích operací UNHCR zahájilo na sklonku roku 2000 globální konzultace o mezinárodní ochraně. Cílem bylo zapojit další země a ostatní partnery do širšího dialogu o tom, jak lze dosavadní režim mezinárodní ochrany uprchlíků přizpůsobit podmínkám 21. století. Režim měl být flexibilní, aby se dal použít i při řešení nových problémů. Jedním z hlavních výsledků tohoto procesu byl dokument Agenda ochrany schválený v roce Zahrnuje různé nástroje a přístupy ke zlepšení ochrany uprchlíků na celém světě. Uveďme další dvě iniciativy: Víc než Úmluva: Iniciativa, která zahrnuje nástroje k zavedení zvláštních dohod do praxe. Týká se to například také Komplexních akčních plánů, které obsahují trvalá řešení spojená se strategickým využitím. Mnohostranné rámcové směrnice pro přesídlování: Na základě Fóra Víc než Úmluva je připravila Hlavní skupina pro přesídlování. Vytkla si za úkol vypracovat systém po řízení postupů při zavádění mimořádných dohod do praxe. Směrnice zároveň vymezují úkony, jaké mají zúčastněné strany k dispozici. Tyto iniciativy se staly podnětem k zapojení dalších zemí do programů přesídlování. Zároveň upřesnily pojetí komplexního přístupu k trvalým řešením a strategickému využívání přesídlovacích programů. To ale nestačí. Do praxe by se také měly zavést účinné metody plánování přesídlovacích akcí. UNHCR každoročně zveřejňuje Výhled na globální potřeby přesídlování, určený pro země, které se na přesídlování podílejí, partnerské nevládní organizace i samotný Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky. Dokument jim má pomoci s plánováním vlastních aktivit, rozvržením míst pro přesídlence a zdrojů. Materiál je založen na výročních zprávách kanceláří UNHCR v jednotlivých zemích. Ke zlepšení a sjednocení postupu při výběru uprchlíků, kteří by měli být přesídleni, slouží materiál UNHCR s názvem Identifikace zvýšeného rizika a také základní Standardní operační postupy. Identifikace zvýšeného rizika by měla zlepšit výběr ohrožených uprchlíků. Propojuje metody vyhodnocování jejich situace v rámci komunity i individuálních případů. Osvědčuje se jako cenný nástroj k systematickému a předběžnému určování příslušníků dané populace, kteří by možná měli být přesídleni. Tento nástroj neslouží pouze při identifikaci případných přesídlenců, UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:48

17 ale má i obecnější využití. Základní Standardní operační postupy mají zajišťovat jednotnost, průhlednost a předvídatelnost přesídlovacích akcí na celém světě. Výhled na globální potřeby přesídlování slouží zemím, zapojeným do přesídlovacích programů jako předběžný dokument před červnovými Výročními trojstrannými konzultacemi o přesídlování (ATCR). Na této konferenci se scházejí ti, kdo se podílejí na přesídlování (země, zapojené do přesídlovacích programů, partnerské nevládní organizace a UNHCR). V roce 2007 byly na výroční konferenci ATCR sestaveny pracovní skupiny, které jednaly o společných problémech. Díky práci těchto skupin mohly zúčastněné strany dospět ke konsensu a předložit návrhy na zlepšení přesídlovacích akcí. Výhled na globální potřeby přesídlování je také hlavním podkladem pro Indikační tabulku. Ukazuje místa, jaká jednotlivé země nabízejí přesídlencům podle konkrétních potřeb. Údaje se během roku průběžně aktualizují. V souvislosti s konferencí ATCR se také konají indikační schůzky. Zástupci zemí, zapojených do přesídlovacích programů, a UNHCR na nich jednají o konkrétních populacích, které je třeba přesídlit. Celý indikační proces má zlepšit koordinaci a řízení globálního programu přesídlování. Cílem je také sladit potřeby, jaké má v souvislosti s přesídlováním UNHCR, s kvótami a cíli zemí, které přijímají přesídlence. V březnu a říjnu se schází Pracovní skupina k přesídlování, tvořená zástupci zemí, které přijímají přesídlence. Jedná o závazcích, schválených na konferenci ATCR, a podle potřeby je přizpůsobuje aktuálním podmínkám. V Asii, na Blízkém východě a v Africe se navíc každoročně pořádají Regionální plánovací schůzky. Účastní se jich lidé, kteří se podílejí na různých operacích, vyhodnocují situaci v daném regionu, připravují se na příští rok a vyměňují si zkušenosti. Mnozí z nich pracují v terénu, v regionálních pobočkách a na úřadech. Součástí programu jsou rozhovory se zástupci zemí, které přijímají přesídlence, a nevládních organizací. Tímto způsobem jsou klíčoví účastníci procesu přesídlování neustále ve styku a mohou systematicky upřesňovat a vzájemně koordinovat potřeby a možnosti. Prodlužovaný pobyt V roce 2004 nemělo více než 5,5 milionu uprchlíků (skoro 60% všech uprchlíků světa) žádnou brzkou naději na vyřešení své situace. Dá se říci, že žili v jakémsi neustále prodlužovaném stavu zapomnění. V roce 2004 bylo spočítáno 33 příčin, které k tomu vedou. V takové situaci se většinou ocitají lidé v nejchudších a nejnestabilnějších oblastech světa. Týká se to zejména uprchlíků v Íránu (Afghánců), v Keni a Jemenu (Somálců), Nepálu (Bhútiů), Tanzanii (Burunďanů), Thajsku (Barmánců) a Ugandě (Súdánců). Pracovní skupina k přesídlování definuje prodlužování situace uprchlíka takto: Situace, kdy uprchlíci dlouhodobě žijí bez vyhlídky na brzké vyřešení své situace v uprchlickém táboře, kde bydlí lidí, nebo po souvislou dobu nejméně pěti let v rozvojových zemích. Možná nejsou ohroženi na životě, ale jejich základní práva jsou omezena. Nemohou ani naplňovat základní ekonomické, společenské ani psychologické potřeby. Uprchlík často v takové situaci není schopen vymanit se z nucené závislosti na cizí pomoci. (Zápis ze stálého výboru Evropské komise z roku 2004, 54/SC/CRP14) K definici bychom měli doplnit dvě poznámky. Za prvé, údaje o lidí v uprchlickém táboře a pětiletém období života v rozvojových zemích nelze brát jako pevně dané. Za člověka, který dlouhodobě žije bez vyhlídky na brzké vyřešení své situace, můžeme považovat např. Barmánce, který před 12 lety utekl z vlasti a od té doby žije spolu s dalšími uprchlíků v Bangladéši. Přihlíží se UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:48

18 hlavně k podmínkám, v jakých musí uprchlík žít, jinými slovy, podmínky pobytu mají větší váhu než počet lidí v uprchlickém táboře nebo doba strávená v táboře či rozvojové zemi. Druhá poznámka se týká uprchlíků, kteří žijí v městském prostředí. Nejsou to typičtí jedinci, na něž by se vztahovala situace výše zmíněných uprchlíků, a to ani v případě, že je jejich pobyt ve městě prodlužován. Je ale třeba zdůraznit, že v městských podmínkách žijí bez pomoci a právního statusu desítky tisíc uprchlíků. Absolutní počty uprchlíků v takové situaci se snižují, ale počet důvodů k prodlužování pobytu naopak vzrůstá. A co víc, uprchlíci tráví v exilu delší dobu. V roce 1993 to bylo devět let, v roce 2003 už 17 let. Nejvíce důvodů k prodlužování pobytu uprchlíků, sedmnáct, vykazuje subsaharská Afrika s populací 1,9 milionu uprchlíků. Pokud jde o populaci, pak oblast, kterou tvoří střední Asie, jihozápadní Asie, severní Afrika a Blízký východ, má na 2,5 milionu uprchlíků rekordních osm důvodů k prodlužování pobytu. Chceme-li se podrobněji zaměřit na příčiny prodlužování pobytu, nesmíme pominout tři důležité aspekty: Prodlužovaný pobyt bývá důsledkem politické činnosti i nečinnosti, a to v azylové zemi a v uprchlíkově vlasti. V případě prodlužovaného pobytu nelze přistoupit k tradičním trvalým řešením repatriaci, integraci či přesídlení. Regionální ani mezinárodní činitelé se nechtějí vměšovat do záležitostí chudých a nestabilních oblastí. Důvody k prodlužování pobytu se tudíž v těchto regionech násobí. S tím souvisí i nezájem médií o tyto tzv. nezajímavé regiony. Existuje totiž řetězová reakce mezi mediálním zájmem, dárcovskou pomocí a životními podmínkami uprchlíků. Uprchlické tábory často leží v izolovaných a nebezpečných oblastech. Uprchlíci z tábora nesmějí odejít, pokud vůbec mají přístup k zaměstnání a vzdělání, pak jen omezený. Taková situace má katastrofální důsledky. Obyvatelé tábora se neobejdou bez pomoci, vytváří se kultura závislosti, která s sebou nese riziko vykořisťování těch nejbezbrannějších uprchlíků. Východiskem je komplexní přístup k trvalým řešením a strategické přesídlení. V těchto případech se používá i dalších nástrojů v souvislosti s opětovnou integrací uprchlíků a pomocí. Cílem je, aby byl uprchlík soběstačný. Přesídlování skupin UNHCR se snaží zařazovat do programů přesídlení více uprchlíků. Úřad proto navrhl, jak postupovat při identifikaci skupin uprchlíků, aniž by bylo třeba vyplňovat individuální registrační formuláře (Registrační formulář pro přesídlení, RRF). Pokyny pro skupinové přesídlování uvádí Metodologie UNHCR pro přesídlování skupin. Jejím cílem je sjednotit a zpřehlednit postup při operacích UNHCR a plánování trvalých řešení. To se týká i výběru skupin uprchlíků, pro něž je přesídlení vhodným východiskem. Metodologie UNHCR také slouží jako průvodce obecnými parametry, které mohou pomoci při identifikaci potenciální skupiny přesídlenců. V ideálním případě by měli mít všichni členové skupiny stejnou národnost, skupina by měla být jasně vymezená, mělo by být zřejmé, kde se nachází, a její členové by - opět v ideálním případě měli alespoň nějak doložit svou totožnost. V roce 2003 byla z Keni do Spojených států přesídlena skupina Somálců z kmene Bantu. Dalším příkladem je přesídlení súdánských mladíků (tzv. ztracených chlapců ) z keňských táborů do Spojených států. První uprchlíci ze skupiny Burunďanů z roku 1972 poměrně nedávno přicestovali z Tanzanie do Spojených států (podrobněji v Kapitole 5) UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:49

19 Kapitola 2 Přesídlování v Evropě: výhled 2.1 Úvod Evropa se ve srovnání se zbytkem světa podílí na přesídlování uprchlíků poměrně málo. V roce 2007 poskytla přesídlencům míst. Aktivní přesídlovací programy v současnosti fungují v devíti evropských zemích. Tyto státy zajišťují uprchlíkům ochranu a umožňují jim znovu začít vést normální život. Portugalsko v červenci roku 2007 ohlásilo, že má přesídlovací program pro 30 osob. V současnosti tedy přijímá přesídlené uprchlíky sedm členských zemí Evropské unie (Dánsko, Finsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko a Británie) a dvě země, které členy EU nejsou (Norsko a Island). Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi zavedly přesídlovací programy poměrně nedávno Island (1996), Irsko (1999) a Británie (2003). Programy už plně fungují. Analýza z pololetí roku 2007 svědčí o tom, že většina kvót evropských zemí pro přesídlence (s výjimkou Portugalska, kde zatím údaje chybí) byla do konce roku naplněna. Evropské přesídlovací programy - kvóty 2007 Země, přijímající přesídlence DK FIN GB IRL NL P* S EU Celkem IS N Evropa Celkem Kvóta Zdroj: Vládní úřady a Portugalská rada pro uprchlíky (*Portugalsko ohlásilo přesídlovací program v červenci 2007) 2.2 Hledání trvalých řešení: Proč by Evropa měla přijímat více přesídlených uprchlíků Evropská unie se snaží urychlit práci na návrhu Společného evropského azylového systému (CEAS). V této souvislosti jsou čím dál důležitější vztahy mezi Bruselem a zeměmi, které nejsou členy EU (zahraniční dimenze). Vnitřní azylový systém EU by neměl fungovat izolovaně od ostatního světa; jeho přirozeným doplňkem by měla být solidarita ostatních zemí, např. spoluzodpovědnost za ochranu uprchlíků by měly nést i třetí země. Rozšíření přesídlovacích programů se tak pojí se současnými systémy evropských zemí. Uprchlíci, kteří v nich žádají o azyl, mají nárok na ochranu v celé Evropě. Přesídlencům ale nelze upírat právo na žádost o azyl v Evropě. Není ani případnou náhražkou závazků, jaké pro jednotlivé státy vyplývají z mezinárodních a evropských zákonů. Přesídlení je zároveň jen jedním ze způsobů, jak zajistit ochranu uprchlíků v oblastech jejich původu. Doporučuje se aplikovat komplexní přístupy k celé škále trvalých řešení, k nimž patří i přesídlení. Důsledkem takového přístupu je dlouhodobá pomoc. Evropská komise, UNHCR, Evropská rada pro uprchlíky a exulanty, čím dál více nevládních organizací a dalších institucí aktivně prosazují obnovený závazek EU k přesídlování. UNHCR vzhledem k současným uprchlickým krizím a rostoucímu počtu příčin prodlužovaných pobytů uprchlíků identifikoval potřeby přesídlovacích programů. V současnosti překračují počet míst, jaký přesídlencům nabízejí různé země světa. Potřeba zajistit uprchlíkům ochranu je čím dál naléhavější a Evropa by měla konkrétně projevit spoluzodpovědnost a nabídnout přesídlencům doda UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:49

20 tečná místa. Následující odstavce shrnují hlavní důvody, proč by se měla Evropa aktivněji podílet na přesídlovacích programech: Členské země EU mohou prostřednictvím přesídlení zajistit ochranu uprchlíkům, kteří ji nejvíce potřebují. Jsou to ti nejzranitelnější, ti, kteří jsou ohroženi v zemi prvního azylu, a také uprchlíci s prodlužovaným pobytem. UNHCR se zajímá o 9,9 milionu uprchlíků. 6,5 milionu z nich žije v rozvojových zemích. Členové EU mohou projevit solidaritu a spoluzodpovědnost, zvláště vůči zemím prvního azylu, které přijímají většinu uprchlíků z dané oblasti. Přesídlování je součástí evropské humanitární tradice. Řada evropských zemí, včetně Belgie, Francie a Německa, v minulosti zareagovala na naléhavou potřebu zajistit uprchlíkům ochranu. Uveďme např. krizi kolem maďarských uprchlíků z roku 1956, chilské disidenty nebo Komplexní akční plán pro indonéské uprchlíky. Evropský podíl na poskytování mezinárodní ochrany uprchlíků se zmenšuje. Během posledních pěti let výrazně poklesl počet žádostí o azyl v EU, přičemž počet uprchlíků na celém světě naopak roste. Evropa má absorpční kapacitu a dokázala, že je schopna přijímat přesídlené uprchlíky. Měla by toho dělat mnohem víc. Členové EU mohou prostřednictvím přijímání přesídlenců projevit spoluzodpovědnost, ale nejen to. Zároveň tak mohou dát státům, které přijímají uprchlíky najevo, že existuje politická vůle pomáhat třetím zemím. EU tak může uplatňovat strategické přesídlování, které přináší užitek všem uprchlíkům, nejen těm přesídleným. Důsledkem takto pojatého přesídlování může být lepší ochrana. Je zřejmé, že veřejnost v důsledku přesídlování lépe chápe situaci uprchlíků. Přesídlenci jsou pro hostitelské země přínosem. Větší pochopení obecné situace uprchlíků ve světě, vede zejména na lokální úrovni k širšímu zapojení občanské společnosti a vytváří vstřícnější atmosféru (Kapitola 8). 2.3 Evropský fond pro uprchlíky III: Nový režim financování aktivit spojených s přesídlováním Evropský fond pro uprchlíky (ERF) na období (tzv. ERF III), zřízený Rozhodnutím Evropské komise č. 573 v roce 2007, vstoupil v platnost v lednu Je součástí obecného programu Solidarity a řízení migračních vln. ERF III je důležitým nástrojem na podporu přesídlování v Evropské unii. Evropská komise definuje přesídlování v kontextu s novým Evropským fondem pro uprchlíky. Zemím a dalším činitelům, zapojeným do přesídlování v EU, přináší jasná pravidla. Několik členských zemí ale přesto ještě nepochopilo přesný smysl přesídlování. (viz definice z Příručky UNHCR o přesídlován v Kapitole 1). Zvláštní vymezení přesídlování s ohledem na prostředky EU ERF III podporuje v členských zemích EU akce v souvislosti s přesídlováním osob přesídlených či právě přesídlovaných. Tyto akce mohou prospět: 1) uprchlíkům, kteří jsou právě přesídlováni a ještě se zdržují v zemi prvního azylu, a 2) přesídlencům v Evropě. Článek 3 (1) (d) Rozhodnutí č. 573/2007/Evropské komise definuje přesídlení jako: proces, během něhož jsou na žádost UNHCR, založenou na potřebě zajistit daným osobám mezinárodní ochranu, státní příslušníci třetích zemí či osoby bez vlasti přepraveni z třetí země do členského státu EU, UNHCR_vitejte_v_evrope.indd :26:49

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 8.6.2015. k Evropskému programu znovuusídlování EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.6.2015 C(2015) 3560 final DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování CS CS DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 8.6.2015 k Evropskému programu znovuusídlování

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR

Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod. 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR Síť Evropských spotřebitelských center elektronický obchod 2006 ESC při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR I. Hlavní cíle a poslání Evropských spotřebitelských center II. Elektronický obchod z pohledu

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY

SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ A STANOVISKA SOUČASNÝCH SMLUVNÍCH STRAN A NOVÝCH SMLUVNÍCH STRAN DOHODY AF/EEE/BG/RO/DC/cs 1 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VČASNÉ RATIFIKACI DOHODY O ÚČASTI BULHARSKÉ REPUBLIKY A RUMUNSKA V

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA NATO HISTORIE ORGANIZACE Organizace Severoatlantické smlouvy, kromě zkratky NATO se užívá i zkratka OTAN (francouzská zkratka) vojensko-politická organizace zemí Evropy a

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE)

Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) Osmá kapitola MEZINÁRODNÍ FEDERACE SPOLEČNOSTÍ ČERVENÉHO KŘÍŽE A ČERVENÉHO PŮLMĚSÍCE (MEZINÁRODNÍ FEDERACE) MEZINÁRODNÍ FEDERACE PREZENTACE 8.0. Cíl prezentace Přiblížit strukturu a poslání Mezinárodní

Více

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia

Migrace VY_32_INOVACE_Z.1.11. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Obyvatelstvo a sídla 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2006

UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2006 1 UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2006 Ú V O D K začátku roku 2006 se počet osob, jimž UNHCR pomáhalo, zvýšil na 20.8 mil. osob, což je oproti roku předchozímu nárůst o cca 6%. Nárůst odráží pohyby nejrůznějších skupin

Více

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Základní sazby zahraničního stravného pro rok 20092010 Země Měnový kód Měna Základní sazby stravného Afghánistán EUR euro 35 Albánie EUR euro 35 Alžírsko EUR euro 35 Andorra EUR euro 40 Angola USD americký

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Regionální kancelář pro střední

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.7.2015 COM(2015) 335 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva o provádění iniciativy Humanitární dobrovolníci EU v roce 2014 CS CS I. ÚVOD Vzhledem

Více

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES

TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES TVOJE PRVNÍ PRÁCE PŘES EURES Často kladené dotazy Obecné dotazy Kde najdu informace o programu Tvoje první práce přes EURES? Informace si můžete stáhnout z portálu EURES na adrese http://eures.europa.eu

Více

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001

DOPORUČENÍ KOMISE. ze dne 4. července 2001 DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 4. července 2001 o vypracování právních a obchodních rámcových podmínek pro účast soukromého sektoru na rozšiřování telematických dopravních a cestovních informačních služeb v

Více

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu

Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková. Klepněte pro vložení textu Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí a my Mgr. Jindřiška Krpálková Klepněte pro vložení textu Konference Dejme (že)nám šanci, 20.11. 2014 Jindřiška Krpálková Pro

Více

Evropské ceny za správnou praxi

Evropské ceny za správnou praxi Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je věcí každého z nás. Cenná pro Vás. Přínosná pro firmu. Zdravé pracoviště Partnerství při prevenci rizik www.healthy-workplaces.eu VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ NOMINACÍ Evropské

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

Statut Rady pro výzkum a vývoj

Statut Rady pro výzkum a vývoj Statut Rady pro výzkum a vývoj P ř í l o h a k usnesení vlády ze dne 19. ledna 2005 č. 82, ve znění usnesení vlády: ze dne 19. října 2005 č. 1354, ze dne 15. listopadu 2006 č. 1321, ze dne 19. března 2007

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii

Role flexibilní pracovní síly v personální strategii Personální společnost Manpower oslovila v říjnu 2009 více než 41.000 zaměstnavatelů ze 35 zemí a oblastí, aby zjistila více informací o současné roli flexibilní pracovní síly v personální strategii různých

Více

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.8.2013 COM(2013) 579 final 2013/0279 (COD) C7-0243/03 Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

AKT RADY. ze dne 23. července 1996

AKT RADY. ze dne 23. července 1996 AKT RADY ze dne 23. července 1996 vypracovávající protokol o výkladu úmluvy o zřízení Evropského policejního úřadu, prostřednictvím předběžných opatření, Soudním dvorem Evropských společenství, na základě

Více

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 26.9.2014 COM(2014) 604 final SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Pomáhat vnitrostátním orgánům v boji proti zneužívání práva na volný pohyb: Příručka pro řešení otázky

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie

Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Zapojení Svazu průmyslu a dopravy ČR do naplňování Exportní strategie Role Svazu průmyslu a dopravy v podpoře exportu 1. Podílíme se na tvorbě a realizaci koncepcí a strategií státu v oblasti podpory exportu,

Více

UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2005

UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2005 UPRCHLÍCI V ČÍSLECH 2005 Ú V O D K začátku roku 2005 se počet osob, jimž UNHCR pomáhalo, zvýšil na 19.2 mil. osob, což je oproti roku předchozímu nárůst o cca 13%. Nárůst odráží pohyby nejrůznějších skupin

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví 11. 9. 2012 2011/0369(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 14-35 Návrh stanoviska Mariya Gabriel (PE491.303v02-00) k návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová

Comenius www.naep.cz. 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Comenius www.naep.cz 13. 11. 2010 Praha Martina Fantová Program celoživotního učení LLP 2007-2013 Comenius vzdělávání ve školách Erasmus vysokoškolské vzdělávání Leonardo da Vinci odborné vzdělávání a

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k Dohodě o EHP

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k Dohodě o EHP EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.3.2012 COM(2012) 133 final 2012/0063 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má Evropská unie zaujmout ve Smíšeném výboru EHP ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu)

Více

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009

Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PISA 2009 Programme for International Student Assessment mezinárodní projekt OECD měření výsledků vzdělávání čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost 15letí

Více

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR

Evropa pro občany 2007-13. Odbor informování o evropských záležitostech Úřad vlády ČR Evropa pro občany 2007-13 Národní kontaktní místo v ČR (NKM) - zřízeno v červnu 2008 - gestorem programu v ČR: odbor informování o evropských záležitostí Úřadu vlády ČR - program řídí Evropská komise/

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O PŘESÍDLOVÁNÍ

PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O PŘESÍDLOVÁNÍ VÝKONNÝ VÝBOR PROGRAMU VYSOKÉHO KOMISAŘE EC/57/SC/CRP.15 6. června 2006 STÁLÝ VÝBOR 36. zasedání jazyk originálu: ANGLIČTINA PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O PŘESÍDLOVÁNÍ I. CÍL A ZAMĚŘENÍ DOKUMENTU 1. Účelem této zprávy

Více

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, 7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí

Více

Závazek, spolupráce a kompromis

Závazek, spolupráce a kompromis Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o.s. Závazek, spolupráce a kompromis Aneb jak vznikla úmluva o právech osob se zdravotním postižením Camille Latimier Praha, 17.3.2012

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03)

USNESENÍ RADY. ze dne 26. června 1997. o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) USNESENÍ RADY ze dne 26. června 1997 o nezletilých osobách bez doprovodu, které jsou státními příslušníky třetích zemí (97/C 221/03) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. května 2006 č. 607 o zajištění širší účasti studentů z České republiky na studiu College of Europe V l á d a I. s c h v a l u j e způsob

Více

Statut Bezpečnostní rady státu http://www.vlada.cz/cs/rvk/brs/statut/statut.html Vláda ČR svým usnesením vlády ČR ze dne 10. června 1998 č. 391 o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 28.3.2012 COM(2012) 144 final 2012/0073 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o celní spolupráci v záležitostech týkajících se bezpečnosti

Více

Ekonomická diplomacie České republiky

Ekonomická diplomacie České republiky Systém řízení ekonomické diplomacie v České republice Analýza zpracovaná v rámci projektu Posilování sociálního dialogu s důrazem na modernizaci institucí, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj kvality služeb

Více

(Legislativní akty) SMĚRNICE

(Legislativní akty) SMĚRNICE 24.4.2015 L 106/1 I (Legislativní akty) SMĚRNICE SMĚRNICE RADY (EU) 2015/637 ze dne 20. dubna 2015 o opatřeních v oblasti koordinace a spolupráce s cílem usnadnit konzulární ochranu nezastoupených občanů

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 120 final 2012/0056 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy žádají, aby v zájmu Evropské unie ratifikovaly Hongkongskou mezinárodní úmluvu

Více

USNESENÍ RADY. ze dne 20. června 1994. o omezení přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států za účelem zaměstnání

USNESENÍ RADY. ze dne 20. června 1994. o omezení přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států za účelem zaměstnání USNESENÍ RADY ze dne 20. června 1994 o omezení přijímání státních příslušníků třetích zemí na území členských států za účelem zaměstnání RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 11.6.2010. o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 11.6.2010. o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2010 K(2010)3667 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 11.6.2010 o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci (Pouze bulharské, české,

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.6.2011 KOM(2011) 352 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Brusel 01.07.1999 COM(1999) 323 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ FINANČNÍ INFORMACE O EVROPSKÝCH ROZVOJOVÝCH FONDECH Dokument je přiložen k návrhu rozpočtu na rok 2000 Obsah Předmluva...2

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2010 KOM(2010)138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Výroční zpráva o politice humanitární pomoci a jejím provádění v roce 2009 SEK(2010)398 Evropská

Více

2. Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení na plenárním zasedání dne 16. prosince 2010.

2. Evropský parlament přijal stanovisko v prvním čtení na plenárním zasedání dne 16. prosince 2010. RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. dubna 2011 (29.04) (OR. en) 9213/11 Interinstitucionální spis: 2010/0044(COD) CULT 29 CODEC 669 POZNÁMKA Odesílatel: Generální sekretariát Rady Příjemce: Výbor stálých zástupců

Více

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti

Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Rozvoj energetických služeb v kontextu evropské směrnice o energetické účinnosti Mezinárodní konference o energetických úsporách Úspory energie a metoda EPC hotel Diplomat, 27. 11. 2012 Praha Obsah Postoj

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2014 C(2014) 5308 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační

Více

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi

Mládež v akci. Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Mládež v akci Neformální volnočasové vzdělávání pro všechny mladé lidi Obsah Představení loga programu MvA + GŘ VaK Cíle MvA Priority MvA Důležité rysy MvA Struktura MvA Spuštění MvA Regionální síť MvA

Více

2009 Ing. Andrea Sikorová

2009 Ing. Andrea Sikorová Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 MOŽNOSTI STUDIA V ZAHRANIČÍ 2009 Ing. Andrea Sikorová 1 Možnosti studia v zahraničí

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 ZAJIŠTĚNÍ VIDITELNOSTI POLITIKY SOUDRŽNOSTI: PRAVIDLA KOMUNIKACE A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ V OBDOBÍ 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší?

Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Jak velká je poptávka po gymnáziích? Aproč není vyšší? Petr Matějů 1 Otázky Je růst podílu žáků ve školách poskytujících všeobecné vzdělání žádoucí? Jaká je aktuální poptávka po studiu na gymnáziích? Co

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak?

Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? Matematika s chutí Proč? S kým? A jak? První otázka Proč jsme se rozhodli realizovat projekt Matematika s chutí? Důvod první: Motivace a vztah k matematice Od roku 2003 (PISA věnovaná především matematice)

Více

CHARTA PRO OBČANA. Pilotní program Organizátoři: SIGMA,společná iniciativa OECD a Evropské komise,financovaná převážně z prostředků Evropské komise

CHARTA PRO OBČANA. Pilotní program Organizátoři: SIGMA,společná iniciativa OECD a Evropské komise,financovaná převážně z prostředků Evropské komise CHARTA PRO OBČANA Pilotní program Organizátoři: SIGMA,společná iniciativa OECD a Evropské komise,financovaná převážně z prostředků Evropské komise Obsah úvodní části: Charty v evropském kontextu Cíle charty

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE Směrnice (ES) 2888/2000 Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2000 o rozdělení povolení pro těžká nákladní vozidla cestující Švýcarskem (Regulation (EC) 2888/2000 of the European Parliament

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Neoficiální pracovní překlad Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 118 o rovnosti nakládání s cizinci a vlastními státními příslušníky v sociálním zabezpečení, 1962 Generální konference Mezinárodní organizace

Více