Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky. Business strategy of newly flunder branch. Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky Business strategy of newly flunder branch Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce: Ing.Viliam Záthurecký, MBA Autor: Jan Šandera Brno, červen 2007

2 Masarykova univerzita Ekonomicko správní fakulta Katedra podnikového hospodářství Akademický rok 2006/2007 Zadání bakalářské práce Pro : Obor : Jan Šandera Management Název tématu: Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky Business strategy of newly founded branch Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Problémová oblast: Teorie a řízení malého podniku, formy založení malého podniku, tvorba podnikatelského záměru a strategie pro malý podnik, finančně ekonomické podmínky podnikatelského záměru Cíl práce: stanovení podnikatelského záměru s důrazem na obchodní činnost nově budované pobočky, vypracování strategie rozvoje podniku a její zpětné hodnocení. Postup práce : V teoretické části se zaměřit na to, co je to malý podnik a jaký je jeho vliv na tvorbu národního hospodářství. Charakterizovat poslání podniku, jeho vliv na okolní hospodářské subjekty.vliv na socioekonomický prostor. Dále popsat ekonomické prostředí v ČR a zařazení malého podniku do tohoto prostředí. V praktické části připravit podklady pro vypracování obchodní strategie nově budované pobočky a propracovat její podnikatelský záměr. Analyzovat okolí podniku a připravit strategii rozvoje s důrazem na obchodní koncepci tohoto podniku. Zpracovat zpětnou vazbu, hodnocení efektu vybudované pobočky na rozvoj jejího programu. 2

3 Rozsah grafických prací: Rozsah práce bez příloh: dle pokynů vedoucího práce stran Seznam odborné literatury: Drucker, P. F. : Řízení v době velkých změn, Praha, Management Press 1998, ISBN Fotr, J., Dědina, J., Hrůzová, H. : Manažerské rozhodování, Praha, Ekopress 2000, ISBN Keřkovský, M., Vykypěl, O. : Strategické řízení, Praha, C. H. Beck 2002, ISBN X Souček, Z. a kolektiv: Strategický manažment, Bratislava, Ekonóm 1995, ISBN Valach, J. a kolektiv: Finanční řízení podniku, Praha, Ekopress 1999, ISBN Veber, J. a kolektiv: Management základy, prosperita, globalizace, Praha, Management Press 2000, ISBN Vodáček, L., Vodáčková, O. : Management teorie a praxe pro 90. léta, Praha, Management Press 1996, ISBN Wöhe, G. : Úvod do podnikového hospodářství, Praha, C H. Beck 1995, ISBN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Viliam Záthurecký, MBA. Datum zadání bakalářské práce: Datum odevzdání bakalářské práce: vedoucí katedry děkan V Brně dne: 3

4 V Brně dne Jméno a příjmení autora : Název bakalářské práce : Název v angličtině : Katedra : Vedoucí bakalářské práce : Jan Šandera Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky Business strategy of newly flunder branch Podnikového hospodářství Ing. Viliam Záthurecký, MBA Rok obhajoby : 2007 Anotace : Předmět bakalářské práce Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky" je zpracování podnikatelského plánu na založení malého podniku. V teoretické části se autor zabývá teorií malého podniku, jeho vlivem na tvorbu národního hospodářství, zařazení do ekonomického prostředí České republiky a různými charakteristickými aspekty malého podniku. V praktické části je dále zpracována podnikatelská strategie na založení konkrétního malého podniku, který bude provozovat obchodní činnost se stavebním materiálem. Annotation: The aim oť the bachelor work Business strategy of newly flunder branch" is the elaboration oť a busssines plan on establishment oťthe small company. In the theoretical part oť this bachelor work author deals with a theory oť the small company, its influence on the national economy, with its entgaging to economical anvironment and with the various characteristic aspects oť a small company. In the practical part you can find bussiness strategy on establishment oť a concrete small bussines, which will run business activities with buldings materials. Klíčová slova Malý podnik, založení podniku, analýza, franchisa, strategie, stavebnictví. Keywords Small enterpise, copany estabilishment, analysis, franchisa, strategy, building industry. 4

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Vypracování obchodní strategie nově budované pobočky vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viliama Záthureckého, MBA a uvedl jsem v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 5

6 Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Viliamu Záthureckému, MBA za odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. 6

7 OBSAH Úvod 8 1 Co to je malý podnik Definice podniku a podnikání Členění podniků a definice drobného podnikání Formy podnikatelské činnosti Obchodní společnosti 13 2 Poslání podniku a postavení drobného sektoru v hospodářství Historie drobného podnikání v ČR Místo a funkce MSP v ekonomice Co je střední stav a jeho hospodářský a sociální význam 18 3 Marketingové prostředí v EU Individualizace evropského spotřebitele Společné rysy evropského spotřebitele Evropský spotřebitel jako zákazník Český spotřebitel 24 4 Podnikatelský záměr Podnikatelský plán Vlastní podnikatelský plán stručné prohlášení Personální stránka, zkušenosti a odbornost zainteresovaných osob 26 5 Tržní prostředí a marketing Tržní aspekty drobného podnikání Marketingová strategie Marketingový plánovací proces Analýza trhu Analýza z hlediska regionu Analýza konkurence Marketingový mix 34 6 Lokalizace provozovny Prostorová alokace nebytových prostor provozoven Provozní a technické aspekty drobného podnikání Výsledek výběru lokality 40 7 Dodavatelské zajištění a výběr strategického partnera Varianty dodavatelského zajištění Franchisa jako předmět podnikání Výběr strategického partnera 43 8 Finančně ekonomické podmínky podnikatelského záměru Podnikové finance Zdroje pro financování činnosti podniku Předpokládané tržby a měsíční náklady Zpětné hodnocení 48 9 Závěr 49 Seznam použité literatury 50 7

8 Úvod Malé a střední podniky by měli tvořit základ každé ekonomiky. Jejich řízení a teorie je jistě jednoduší než u velkých podniků, na druhou stranu je ale pro manažery či vlastníky menších podniků složitější najít místo a prosadit se na trhu mezi zaběhnutými a velkými hráči. Tvorba podnikatelského záměru a strategie pro malý podnik je tedy během na dlouhou trať. Je třeba daleko více hledat a poznávat potřeby stávajících či budoucích zákazníků, troufám si říci že v některých případech tyto potřeby někdy i tvořit. Další problémovou oblastí jsou finančně ekonomické podmínky podnikatelského plánu. Banky a finanční instituce pro případnou spolupráci vyžadují u menších podniků daleko větší zajištění a propracovanější podnikatelský záměr. Cílem práce je najít cestu k tvorbě podnikatelského záměru pro malý podnik a vytvoření strategie, která by na současném i budoucím trhu obstála. Jako nástroj nám k tomu využití stávajících mezer na daném trhu a soustavné vyhledávání tržního potenciálu do budoucna. Důraz mé práce budu klást především na vytvoření koncepce obchodní činnost nově budované pobočky a to v dlouhodobějším horizontu. 1 Neméně podstatná je i tvorba takové obchodní strategie, která obstojí u finančních institucí při získávání cizího kapitálu jak při budování tak následném rozvoji nově budovaného podniku. Práce je v teoretické části zaměřena především na popsání malého podniku jako takového. Zároveň je definován jeho nezanedbatelný vliv nejen na okolní hospodářské subjekty, ale i na tvorbu národního hospodářství jehož je podnik stavebním prvkem. Dále je třeba zmínit vliv na socioekonomický prostor a zařazení malého podniku do ekonomického prostředí ČR případně do ekonomického prostoru EU. V praktické části budu zpracovávat podklady pro tvorbu a rozvoj podnikatelského záměru a vypracování konkurenceschopné obchodní strategie včetně hledání a tvorby konkurenční výhody konkrétního záměru. Finančně - ekonomické podmínky podnikatelského záměru budou doplněny odbornou analýzou okolí podniku která bude podkladem pro obchodní koncepci daného podniku. Vedle výběru místa-lokalizace nové provozovny, budu v závěru práce klást důraz i na kvalitní dodavatelské zajištění a vypracování metody zpětného hodnocení. Věřím, že se i díky této práci podaří vybudovat podnik, který bude díky svému programu, kvalitní řídící a personální činnosti mít dost sil a prostředků na oslovení co největšího počtu zákazníků. Výsledky nelze zřejmě očekávat okamžitě a zadarmo, ale jenom díky trpělivé a cílevědomé práci, kdy nejlepší reklamou a zároveň i dlouhodobým cílem je spokojený zákazník. 1 Z praktických zkušeností je prokazatelné, že dlouhodobé plánování má přednost před krátkodobými cíli 8

9 1 Co to je malý podnik Podnikání je něco jako prostředek k uspokojování lidských potřeb. Každý člověk díky tomu že pociťuje určité tužby a potřeby se je snaží zároveň i uspokojit. K tomu aby tyto potřeby byly v co nejlepší míře uspokojeny nám slouží prostřednictvím trhu různé subjekty. 1.1 Definice podniku a podnikání Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. 1 U živnostenského podnikání se jedná navíc o provozování výdělečné činnosti za podmínek živnostenského zákona. Podnikání není příležitostně vykonávaná výdělečná činnost. 2 Pojem podnikatel jako takový vyjadřuje právně samostatný, vlastnicky oddělený subjekt, který vyvíjí svou činnost svým jménem a na svůj účet za podmínek živnostenského zákona. Od podnikatele je nutno odlišit pojem podnik - rozumí se tím všechny složky, které tvoří podstatu vlastní podnikatelské činnosti - materiální hodnoty, i úroveň managementu, kvalifikace pracovníka, souhrn nehmotných práv s podnikem souvisejících. Podnik z organizačně-technického hlediska je tedy soubor věcných, osobních a případně též nehmotných složek (licence, patenty), jež slouží k podnikáni tedy k provozováni soustavné, samostatné výdělečné činnosti na jméno, na účet a riziko podnikatele za účelem realizace zisku. Podnik příp. jeho část má v penězích vyjádřitelnou hodnotu a je možné, aby byl převeden na jiného podnikatele. Obchodní zákoník ve vztahu k podniku vymezuje několik základních pojmů. Obchodní majetek je souhrnem majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které patří podnikateli a slouží nebo jsou určeny k podnikání. Obchodní majetek odpovídá, ( i když vždy nerovná) aktivům v účetnictví (např. v účetnictví nejsou pozemky, drobný hmotný majetek daný do spotřeby apod.). Obchodní jmění je soubor obchodního majetku a závazků. Čisté obchodní jmění je pak obchodní majetek po odečtení závazků vzniklých podnikateli v souvislosti s podnikáním. Základní jmění je peněžním vyjádřením souhrnu peněžních nepeněžních vkladů všech společníků do společnosti. Podnikání znamená též konkrétní provozování podnikatelské činnosti jde o výrobu či prodej výrobků, poskytování služeb,uspokojování potřeb zákazníků. Hospodářská činnost probíhá v určitém geografickém a tržním prostoru. Je nutno poznat potencionální zákazníky a spotřebitele, existující konkurenci, volit formy přístupu na trh, efektivní způsob odbytu a přijmout řadu marketingových rozhodnutí. Firma podnik (obchodní jméno podnikatele) pak je název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při výkonu své podnikatelské činnosti. 1 Definice podle obch. zák. 2 2 Nemálo lidí se domnívá, že i příležitostně vykonávaná výdělečná (podnikatelská) činnost je podnikání. 9

10 Podnikatelem podle Obchodního zákoníku 2 je : a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu 1.2 Členění podniků a definice drobného podniku V literatuře a v tisku se setkáváme s pojmem malé a střední podniky (dále jen MSP). Kde ale můžeme najít klíč k zařazení podnikatelského subjektu do skupiny drobné, malé, střední či velké podniky? 1. Zákon č.299/1992sb.(v novelizovaném znění) O podpoře malého a středního podnikání v 2 uvádí rozlišení dle počtu zaměstnanců, ročního obratu, výše aktiva (ne)závislosti 1 : Malý a střední podnikatel: zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují ,- Kč nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nižší než ,- Kč, účtuje-li v soustavě podvojného účetnictví, vede-li daňovou evidenci, vztahují se uvedené částky ke konečným příjmům a k úhrnu majetku, je nezávislý. Malý podnikatel: zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují ,- Kč nebo má čistý obrat nižší než ,- Kč, je nezávislý. Drobný podnikatel: zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, aktiva uvedená v rozvaze nepřesahují ,- Kč nebo má obrat menší než ,- Kč, je nezávislý. Pokud celková aktiva podniku v okamžiku závěru 12-ti měsíčního zúčtovacího období překračují nebo nedosahují stanovenou hranici počtu zaměstnanců nebo stanovených finančních kritérií, vede to k ztrátě nebo zisku statutu "malý a střední podnikatel" pouze opakuje-li se tento jev alespoň ve dvou po sobě následujících zúčtovacích obdobích. 1 Podnikatel splňuje podmínku nezávislosti, jestliže žádná jiná osoba nebo více osob společně, které nejsou definovány jako malý a střední, malý či drobný podnikatel nemají alespoň 25% podíl na jeho základním kapitálu ani na jeho hlasovacích právech. 10

11 2. Definice Evropské unie : Střední podnik: zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, má obrat menší než 50 mil. EUR nebo aktiva v rozvaze nepřesahují 43 mil. EUR, je nezávislý (cizí kapitál max. do 25%). Malý podnik: zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, má obrat menší než 10 mil EUR nebo aktiva v rozvaze nepřesahují 10 mil. EUR, je nezávislý (cizí kapitál max. do 25%). Mikropodnik 1 : zaměstnává méně než 10 zaměstnanců, je nezávislý (cizí kapitál max. do 25%). 3. Úřad pro drobné podnikání SBA 2 v USA uvádí klíč k zařazení do kategorie MSP dle jednotlivých oborů : průmysl: 250 a více zaměstnanců (uvažuje se, že počet zaměstnanců je mezi ), velkoobchod: celkový obrat do 22 mil. dolarů, maloobchod: celkový obrat do 7,5 mil. dolarů, stavebnictví: celkový obrat do 9,5 mil. dolarů, zemědělství: celkový obrat do 1 mil. dolarů, služby: celkový obrat nepřekročí 10 mil. dolarů. 4. Definice drobného podnikání ve Francii 3 : řemeslník a drobný (malý) podnikatel- méně než 10 zaměstnanců, drobný (malý) podnikatel - 10 až 40 zaměstnanců, střední podnikatel- 50 až 500 zaměstnanců, velkopodnikatel- nad 500 zaměstnanců. Budeme-li uvažovat výše uvedenou kvantifikaci může docházet k různým diskusím. Podniky se chovají v různých oborech odlišně. Podnik z odvětví strojírenství může být považován za malý, avšak v porovnání s odvětvím služeb se jedná o podnik velký. 1 Drobný podnik. 2 Small Business Administration 3 Vychází pouze z počtu zaměstnanců 11

12 Pro potřeby této práce se budeme držeb následující definice : Obecná kritéria pro malý podnik - podnik zaměstnávající méně než 50 zaměstnanců v přepočtu na plný pracovní úvazek který podniká a má sídlo na území České republiky. Ekonomická kritéria - aktiva podniku uvedená v rozvaze nepřesahují 10 milionů eur nebo čistý obrat podniku za poslední uzavřené období nepřesahuje 10 milionů eur. Je nutné splnit alespoň jedno z ekonomických kritérií. Kritérium nezávislosti - 25% nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv nesmí vlastnit jeden podnik nebo více podniků, které nesplňují kritéria MSP. Pokud subjekt naopak vlastní jiné organizace více jak 25%, předchozí kritéria se sčítají i za dceřinou společnost. Dále se takto definovaný podnik vyznačuje alespoň dvěma z následujících čtyř bodů: Management je nezávislý a manager je většinou majitelem podniku. Základní kapitál je splacen a držen jednou nebo několika individuálními osobami. Oblast působení podniku je lokální, ale trh, kde působí tento podnik nemusí být vždy lokální. Podnik je malý v porovnání s největšími konkurenty v odvětví působení daného podniku. 1.3 Formy podnikatelské činnosti K vyřešení problému jakou právní formu zvolit pro podnikání jsou v naši legislativě následující závazné předpisy: Obchodní zákoník a Občanský zákoník v novelizovaném znění. Při výběru formy podnikání je třeba zvážit veškerá rizika, která jsou s podnikáním spojena. Rozeznáváme dvě právní formy: fyzická osoba a právnická osoba. Nepřehlédnutelným faktem při rozhodování zvolení právní formy podnikatelské subjektu je ručení. Fyzické osoby, které podnikají ve formě fyzické osoby si ne vždy uvědomují, že za závazky vzniklé z podnikatelské činnosti neručí jen svým obchodním majetkem, ale svým veškerým majetkem. 1 Jinak je to už u některých právnických osob - obchodních společností. Například ve společnosti s ručením omezením ručí společník pouze do výše svých nesplacených vkladů. Toto pravidlo je použito i pro komanditisty v rámci komanditní společnosti. Výjimkou jsou komplementáři a společníci veřejné obchodní společnosti, kteří ručí za závazky společnosti rovněž 2 celým svým i osobním majetkem. Při volbě formy podnikání je třeba zvážit všechny výhody a nevýhody zvolené formy, ideální je o všech formách se raději důkladně informovat. Jako stěžejní zdroje lze pro čerpání v tomto případě použít obchodní zákoník a živnostenský zákon. 3 1 Potom je možné využít možnosti zúžení společného jmění manželů notářským zápisem, je-li podnikatel/podnikatelka ženatý/vdaná. 2 Jako fyzické osoby podnikající ve formě fyzických osob. 3 Vždy raději sáhnout po posledním novelizovaném znění daného zákona. 12

13 1.4 Obchodní společnosti Právní úprava obchodních společností je komplexně upravena v Obchodním zákoníku (3). Zde je celá problematika uvedena pod názvem Obchodní společnosti a družstvo. V části druhé Obchodního zákoníku, hlava I., je výčet jednotlivých společností, hlava II pojednává o družstvu. a) Veřejná obchodní společnost b) Společnost s ručením omezeným c) Komanditní společnost d) Akciová společnost. Podrobněji jsou jednotlivé společnosti charakterizovány následovně: a) Veřejná obchodní společnost ( 76-92) V této společnosti podnikají alespoň dvě osoby společně a ručí za závazky společnosti nerozdílně a společně celým svým majetkem (i osobním). Podmínkou založení společnosti je sepsání společenské smlouvy, podmínkou vzniku společnosti je zápis do obchodního rejstříku. Není stanovena základní výše základního kapitálu, zákon hovoří o možnosti peněžitých či nepeněžitých vkladů. Závazná jsou ustanovení společenské smlouvy. b) Společnost s ručením omezeným ( ) Tato společnost může být založena i jednou osobou, potom je založena Zakladatelskou listinou, nebo až padesáti společníky, potom je sepsána Společenská smlouva. Společenská smlouva může určit vydání stanov, které podrobněji rozvádějí údaje uvedené ve Společenské smlouvě. Vzniká jako všechny obchodní společnosti zápisem do obchodního rejstříku. Obchodní zákoník ukládá povinnou minimální výši základního kapitálu ,- Kč, přičemž výše vkladu jednoho společníka musí činit minimálně ,- Kč. 1 Společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů. 2 Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Jednaní valné hromady se zúčastňují společníci společnosti. Do její působnosti patří zásadní okruhy problémů pro chod společnosti, jako např. schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, schvalování stanov, rozhodování o změnách ve společenské smlouvě, rozhodování o zvýšení a snížení základního kapitálu, jmenování a odvolání jednatelů, rozhodování o fúzi, schválení ovládací smlouvy, rozhodování o převodu a nájmu podniku a další otázky, které jsou valné hromadě svěřeny zákonem nebo společenskou smlouvou. 1 Maximální počet společníků je padesát. 2 Obchodní zákoník upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související. 13

14 Statutárním orgánem společnosti je jednatel, jeden nebo více jednatelů. Jednatelé jsou jmenováni valnou hromadou z řad společníků nebo jiných fyzických osob. Z toho vyplývá, že jednatel nemusí být společníkem společnosti. 1 Nepovinným orgánem společnosti je dozorčí rada. Zřizuje se jen v případě, že tak stanoví společenská smlouva. Jsou voleni valnou hromadou a jejím členem nemůže být jednatel společnosti. Mezi její hlavní činnosti patří: dohlížet na činnost jednatelů, nahlížet do obchodních a účetních knih, přezkoumávat účetní závěrku, podávat zprávy valné hromadě. c) Komanditní společnost ( ) Jedná se o kombinaci ustanovení týkajících se veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným. V této společnosti vystupují dva druhy společníků: komanditisté a komplementáři. Komanditisté - ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů (stejně jako u s.r.o.). Zákon stanovuje výjimku v případě, že je jméno komanditisty uvedeno v názvu společnosti, pak tento ručí za závazky společnosti jako komplementář. Komplementáři - ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem (podobně jako v.o.s.) Společnost je založena společenskou smlouvou, vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Pro komanditisty je stanoven vklad společenskou smlouvou, minimálně Kč. K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávnění pouze komplementáři, jsou statutárním orgánem společnosti. 2 d) Akciová společnost ( ) 3 Akciovou společností rozumíme společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Akcie je cenným papírem která zní na jméno nebo na majitele, a s níž jsou spojena práva akcionáře. Řídícím orgánem společnosti je představenstvo. Dozorčím orgánem dozorčí rada a nejvyšším správním orgánem valná hromada společnosti. 1 Společnost s ručením omezeným je velmi rozšířenou formou podnikání pro drobné, malé i střední firmy. 2 Tato forma obchodní společnosti není u nás běžná, můžeme se s ní spíše setkat v Německu a v Rakousku. 3 Akciová společnost nebyla drobnými, malými a středními podnikateli příliš vyhledávána. V poslední době se však především z důvodu anonymity stává oblíbenější a vyhledávanější. 14

15 2 Poslání podniku a postavení drobného sektoru v hospodářství Posláním podniku je nejenom uspokojování cizí potřeby, ale jeho základním cílem je snaha o dosahování co nejvyššího zisku. Současně to má každý podnik zkomplikováno tím, že trh je ve většině případů otevřený prostor kde svoji úlohu a zároveň cíle takto chápou všichni. I díky tomu vznikají stále noví menší či větší hráči kteří se mezi sebou v rámci svých možností snaží neustále soupeřit. 2.1 Historie MSP v České republice MSP byly v předválečném Československu bohatě rozvinuty. Drobný sektor tvořil podstatnou část ekonomiky a vhodně tak doplňoval její strukturu. Ve třicátých letech Československo, kdy patřilo k 15 nejprůmyslověji rozvinutým zemím světa, bylo schopno konkurovat vysoce industrializovaným státům Evropy. Existoval silný privátní sektor s tradičním tržním systémem a s rozvinutou demokracií západního stylu. Byla jen velmi malá orientace na východní země (přibližně jen 11 % zahraničního obchodu se realizovalo s východními zeměmi). Na základě počtu zaměstnanců mohlo být 99% podniků v průmyslovém sektoru označeno za podniky střední třídy, z toho 20% podniky s méně než 5 zaměstnanci. Tento trend byl zachován až do února Po roce 1948 došlo k radikálnímu obratu v oblasti MSP. Nastupující komunistická moc se cílevědomě snažila o likvidaci MSP. Tržně orientovaná ekonomika byla změněna na centrálně plánované hospodářství. 1 Mnoho bylo řečeno a napsáno o "Pražském jaru 1968". Tento pokus o návrat k demokratickým systémům a tržně orientované ekonomice byl velkou nadějí pro MSP v Československu. Bohužel zůstalo jenom u pokusu a normalizační období po roce 1970 vymazalo poslední zbytky MSP. Období 1970 až 1987 znamenalo úplné vakuum v oblasti MSP v Československu. Teprve dva roky před Sametovou revolucí se objevují první náznaky oživování malého a středního stavu. V této době vrcholila krize komunistické moci. V Československé ekonomice byly stále hlubší a větší problémy a stále větší nespokojenost obyvatelstva. Neexistence MSP se nejradikálněji projevovala v oblasti služeb. 2 1 Hrubý domácí produkt tvořený v MSP klesl z přibližně 20% v roce na 6% v roce 1953 a 3,5% v roce V roce 1961 to bylo již jen 1 %. 2 Z těchto důvodů komunistická moc začala udělovat přibližně od roku 1987, tzv. Povolení národního výboru k vykonávání některých druhů služeb. 15

16 Období let 1945 až 1989 lze z politického a ekonomického hlediska rozdělit do následujících fází : Sociálně tržní ekonomika (souběžná existence trhu i plánu) Centrálně plánovaná ekonomika (nízký rozvoj sektoru služeb) Pragmatická reforma Období normalizace plánované ekonomiky (rozvoj státních monopolů) Rozdělení období ČR do jednotlivých fází ( Zdroj: Agentura pro rozvoj podnikání: Stav malého podnikání v České republice ) Sametová revoluce v listopadu roku 1989 byla převratem v oblasti MSP. Došlo k základním změnám v politické sféře, a hned následně potom dochází k bouřlivému nárůstu počtu MSP, zejména v období Místo a funkce MSP v ekonomice Po roce 1989 došlo k vytvoření zákonných podmínek pro možnost působení MSP. Jednalo se o vytvoření zcela nového legislativního systému podporujícího novou tržní ekonomiku. V oblasti makroekonomické se jednalo o nové nastavení finanční, rozpočtové, měnové a sociální politiky, vytvoření nového daňového systému. V oblasti mikroekonomické se jednalo zejména o liberalizace cen a podporu privatizačního procesu. Nárůst počtu MSP v České republice byl spojen hlavně s procesem privatizace státních podniků a demonopolizací stávajících podniků. Tento proces sestával z: procesu malé privatizace, restitučního procesu, privatizace státních podniků, vytvoření nových firem. Hlavní nedostatky MSP v České republice můžeme charakterizovat následovně: nedostatek pracovního kapitálu, nedostatek know-how v oblasti finančního plánování, nevybudované trhy pro uplatnění výrobků, malé zkušenosti a znalosti managementu, nízká technická úroveň a konkurenceschopnost výrobků, nízká produktivita práce, vysoká materiálová a energetická náročnost výrobků, nízká etická úroveň podnikání. malá estetická úroveň produktů V porovnání s průmyslově vyspělými zeměmi však v té době existuje v České republice velmi levná a kvalifikovaná pracovní síla, což je hlavní konkurenční výhodou českých firem. 16

17 PŘÍČINY NEÚSPĚCHU MSP Hlavní příčiny nezdarů MSP můžeme definovat jako: kumulativní ztráty, nedostatek nebo špatné daňové znalosti, nesprávné vedení účetnictví, expanze mimo rámec zdrojů, špatné ohodnocení zdrojů potřebných pro expanzi firmy, nekvalitní nákladová analýza, nedostatečný rozvoj a vývoj výrobků, 1 nedostatečná výrobková diverzifikace, 2 nedostatek informací o zákaznících, pád trhu, soustředěnost pouze najeden trh nebo jeden segment konkrétního trhu, nedostatky v marketingovém výzkumu, 3 zákonné problémy, firma nemá sílu reagovat na změnu legislativních podmínek, 4 snaha dlouho setrvávat na managementu jedné osoby, 5 nedostatek technické kvalifikace, vnitřní konflikty, podcenění právních vztahů ve firmě, vnější konflikty, podcenění právních vztahů s okolím. Mezi další příčiny nezdarů můžeme zařadit: příliš přehnaná optimistická představa, podcenění volby vhodného okamžiku pro start podnikání, 6 nákladné zahájení podnikání, 7 podnikatel si plete peníze v pokladně se ziskem, nevhodné umístění podniků, výběr a výchova lidí, přílišná důvěřivost/nedůvěřivost vůči zaměstnancům, rodinné problémy/konflikty. 8 FAKTORY ÚSPĚCHU MSP Mezi možné faktory úspěchů MSP lze zařadit : využití existence podnikatelské příležitosti, schopnost managementu, přiměřený kapitál a úvěr, moderní podnikatelské metody. vynikající znalost trhu 1 Absence inovací. 2 Soustředěnost pouze na jeden výrobek nebo úzkou skupinu výrobků. 3 Nebyla výjimkou i samotná absence daného výzkumu 4 Tvořila se v té době spousta nových a nových právním norem. 5 Neschopnost odhadnout optimální čas změny. 6 Zároveň mohlo docházet i k podcenění délky přípravných prací pro samotné podnikání. 7 Podnikatel vyčerpal již na začátku většinu jemu přístupného kapitálu. 8 V té době vzniká hodně rodinných podniku (firem). 17

18 FUNKCE MSP V EKONOMICE Funkci MSP v ekonomice můžeme definovat následujícími body: 1. Konkurenční prvek: MSP jsou důležitou součástí trhu, zajišťující konkurenci a příznivě působí proti monopolistickým tendencím. 2. Zajištění společenské stability a svobody: Přítomnost silného středního stavu stabilizuje společnost. 3. Protikrizová stabilizace a rozvoj konjunktury: čím větší počet jednotek se na určitém území vyskytuje, tím větší je prevence proti dopadům a následkům případných krizí. 4. Zaměstnanost: malé podniky vytvářejí volná pracovní místa. Zejména však pro nové uchazeče o zaměstnání kteří vstupují poprvé na trh práce (mladí lidé, absolventi škol). 5. Ostatní funkce: drobné podnikání je městotvorný prvek, 1 MSP dávají možnost posílit domácí podnikatelský prvek v tržní ekonomice, MSP jsou většinou zdrojem technických a technologických inovací, MSP kladně ovlivňují obchodní a platební bilanci, atd. 2.3 Co je střední stav a jeho hospodářský a sociální význam Žijeme v zemi, která patřila i z hlediska rozvoje drobného podnikání, ještě jako království České v rámci Rakouska - Uherska, k jeho nejvyspělejším částem. Silný střední stav byl nesporně ekonomickým a politickým základem hluboké demokratičnosti první republiky a zároveň jejího ekonomického postavení v rámci celé Evropy. 2 Střední stav tvoří především úhrn všech malých a středních podniků - od ševce, který pracuje sám ve své dílně až po obchodní impérium v rodinném vlastnictví. 3 Součástí středního stavu jsou také příslušníci tzv. svobodných povolání. 4 Svobodná zdravotnická povolání, tedy lékaři, lékárníci atd., jsou v čele této skupiny a za nimi následují advokáti, hospodářští a daňoví poradci. Patří sem však rovněž architekti, psychologové, překladatelé, umělci, novináři, nezávislé badatelé a mnoho jiných. Střední stav netvoří homogenní jednotku a právě tento charakteristický rys jej činí tolik cenným a nepostradatelným pro sociální tržní hospodářství. Je s ním spojeno množství nejrůznějších podnikatelských výkonů a produktů, které by nemohly nikdy vzniknout v monopolisticky řízených průmyslových gigantech. 1 Nabaluje na sebe další prvky. 2 Z historie víme, že malé podniky (jednalo se často o řemeslnické dílny) byly základem velkých českých světoznámých firem. 3 Právě vazba na jednu rodinu nebo osobu podnikatele často vyznačuje středostavovské podnikání. 4 I příslušníků těchto povolání v posledních letech přibývalo. 18

19 Hospodářským a sociálním významem středního stavu se velmi podrobně zabýval v meziválečném období náš přední národohospodář prof. Karel Engliš. Ve svém významném díle Národní hospodářství (Praha, Orbis 1940 ) vymezil střední stav a formuloval tzv. politiku středostavovskou.(2) Středostavovská otázka a politika, co je střední stav Střední stav netvoří osoby se středním důchodem, protože by k němu patřili i dělníci se mzdou, odpovídající střednímu důchodu,a politika středostavovská by se nemusela starat o udržení středních podniků, jen kdyby měli lidé střední důchod. Tak tomu není. Střední stav tvoří osoby samostatné se středním důchodem, tedy střední a malí podnikatelé, jichž existence stojí pod soutěžním tlakem velkých podniků. Zájem na udržení středních stavů je dán tím, že sociální politika chce sice pozměnit chod individualistického pořádku, avšak chce jej také udržet. U středních stavů chce sice působit k rovnoměrnějšímu utváření důchodů (zájem solidaristický), ale současně udržet jejich samostatnost podnikatelskou (zájem individualistický). Individualistický pořádek se dá udržet jen, když je mnoho podnikatelů, kteří si tento pořádek přejí: kdyby byl celý národ včleněn námezdně do továren, kdo by měl zájem na podnikání? Politika středostavovská se tedy stará hlavně o udržení středních a malých podniků: tím slouží i střednímu důchodu, protože střední a malé podniky mají i střední důchod. Jejich problémy vyplývají se soutěže ze strany podniků velkých. Z toho plyne i způsob řešení otázky středostavovské. 19

20 3 Marketingové prostředí EU V současné době je Evropská unie prostorem s bezmála 500 miliony spotřebitelů pocházejících z 27 států s různou kulturou i různými spotřebitelskými návyky. I přes individualizaci evropského zákazníka však mají a budou mít Evropané společné rysy Individualizace evropského spotřebitele Občané EU podléhají společným zákonům, společným pravidlům, avšak zároveň pocházejí z 27 států, které mají různou historii, různou kulturu i různé spotřebitelské chování. Tito spotřebitelé pocházejí z různých regionů, liší se svými životními styly, které vycházejí z odlišných podnebních a geografických podmínek i kulturních tradic. V severských zemích bude mít spotřebitel jiné požadavky jako spotřebitel ze Středomoří. 2 Jednotný evropský trh se tak vyznačuje nejen právně-administrativní a jazykovou odlišností, ale také rozdílnou regionální kulturou, rozdílnými životními hodnotami, pracovními a podnikatelskými zvyklostmi. 3 Podnikatelskou ztrátu mohou způsobit i zdánlivé maličkosti, které na první pohled vypadají jako nepodstatné, avšak tyto regionální odlišnosti je dobré znát a pochopit a předem s nimi počítat. Na základě geografických i historických rozdílů jednotlivých částí Evropské unie existuje a bude existovat individualizace spotřebitelů, které je možné rozdělit do mnoha specifických skupin. Avšak na základě moderních výrobních technologií a komunikačních prostředků budou firmy schopny vyhovět svým zákazníkům se specifickými životními postoji a uspokojit tak jejich různé kvantitativní i kvalitativní požadavky Společné rysy evropského spotřebitele I přes rozdílnost občanů v Evropské unii lze vysledovat společné charakteristiky, které se prosazují stále ve větší míře a mohou poskytovat marketingovým pracovníkům lepší orientaci a řídícím pracovníkům mohou pomoci při tvorbě firemních strategií. 1 Pro firmy podnikající na jednotném evropském trhu je velmi důležité znát své zákazníky, jejich chování a potřeby. 2 Lidé v jednotlivých regionech Evropy se vyznačují společnými životními postoji, obdobnými spotřebitelskými preferencemi, vyhledávají podobné formy trávení volného času. 3 I přes snahu vytvoření jednotné Evropy si obyvatelé jednotlivých států stále uchovávají své regionální tradice ve snaze uchovat si svou jedinečnost. 4 Internet umožňuje vyhovět individuálním požadavkům spotřebitele, například zadat požadavky na barvu či výbavu konkrétního kupovaného vozu nebo několikrát za den měnit parametry svého bankovního účtu. 20

21 Trendy : Hlavní a relativně vysoce koupěschopnou skupinou zákazníků budou lidé po padesátce. Dochází ke stárnutí evropské populace, která bude stále starší. Daná skutečnost je způsobena jednak nižší porodností, pozdějším věkem prvorodiček, ale také vysokou úrovní zdravotní péče, která zvyšuje věkovou hranici. V současné době je v EU jedna třetina populace (150 milionů osob) starších 50 let. Odhaduje se, že v roce 2020 bude v EU více lidí starších 65 let, než mladších 15 let. Průměrná délka života se stále prodlužuje, již dnes se ženy v EU dožívají v průměru více jak 80 let a muži 75 let. Je třeba si uvědomit, že tato skupina spotřebitelů bude stále aktivní, bude chtít žít zdravě, sportovat, cestovat, vzdělávat se a dopřávat si vymoženosti nejnovějších technologií. Tento trend již řada firem zaznamenala. Stále výrazněji se prosazuje průmysl výrobků a služeb vyrábějících léky a léčebné doplňky, sportovní náčiní, výrobky a služby pro volný čas seniorů, včetně vzdělávání, například univerzity třetího věku; Imigranti z mimoevropský zemí. Pokles porodnosti a snižování počtu ekonomicky aktivních obyvatel v Evropské unii je a nadále i bude vyrovnáváno růstem přistěhovaných z méně vyspělých zemí světa. Zároveň ekonomika v Evropské unii bude závislá na pracovní síle ochotné pracovat v méně lukrativních profesích. Tyto méně kvalifikované a hůře placené pracovní místa budou v zemích EU stále více zastávat lidé neevropského původu ve věku let. V EU vznikne skupina spotřebitelů, jejíž životní styl a spotřební standardy budou nejméně po více než jednu generaci odlišné od původního obyvatelstva. 1 Nezaměstnaní Vysoká míra nezaměstnanosti patřila v EU k velmi dlouhodobým a těžce řešitelným problémům. Jednalo se především o nezaměstnanou mládež. Tato situace byla dána nepružností trhu práce a vysokými sociálními výhodami, které nemotivují k hledání zaměstnání. V současné době se situace začíná zlepšovat ale i tak nezaměstnaní, kteří jsou méně koupěschopnými spotřebiteli, velmi nesourodou spotřebitelskou skupinou. Avšak i v rámci tohoto segmentu lze vystopovat řadu společných potřeb. Jedná se samozřejmě o levnější zboží a služby, ale vzniká zde i potřeba specifických forem drobných úvěrů a finančního poradenství, rekvalifikačních kursů, psychologického poradenství. Střední třída se v EU ztenčuje Ve vyspělých ekonomikách se projevuje tendence k zmenšování zákaznického segmentu střední třídy. Zvyšuje se sociální segmentace Evropského zákazníka. 2 Stále více dochází k nerovnoměrnému rozdělování, kdy roste skupina nadměrně bohatých jako jsou špičkoví manažeři, burzovní makléři, programátoři, ale i sportovci a umělci. Na druhé straně přibývá lidí s nízkými příjmy, kteří se pohybují na hranici životního minima. 1 Míněno tímto přistěhovalce, kteří chtějí, mají tu možnost a zároveň vědí jak přijmout nový životní styl. 2 Ze střední třídy se vydělují lidé na obě strany ekonomického žebříčku. 21

22 Tak dochází k tomu, že příjmy klasické střední třídy, úředníků, učitelů, řadových lékařů, drobných podnikatelů, řemeslníků a manažerů střední úrovně, zdaleka nedosahují příjmů vyšších vrstev a stále více se jejich příjmy ve srovnání s touto vrstvou propadají. Roste skupina lidí s nadprůměrnými a velmi vysokými příjmy Zároveň s tím, jak v EU roste zákaznický segment s velmi vysokými příjmy, přibývá stále více zákazníků kteří nakupují výhradně značkové zboží a služby. 1 Roste skupina lidí s nízkými příjmy Vedle náročných spotřebitelů s nadprůměrnými příjmy existuje stále početnější skupina zákazníků např. diskontních obchodů, restaurací rychlého občerstvení a turistických zájezdů do levnějších přímořských letovisek. 2 Růst výdajů na vzdělání a zábavu Rostoucí životní úroveň obyvatel EU má za následek, že lidé v této části světa jsou schopní za relativně krátkou dobu vydělat dostatek finančních prostředků nejen na náklady spojené se základními životními potřebami, 3 ale také jim zůstává dostatek volného času a peněz na vedlejší činnosti jako je zábava, ale nově také vzdělání. Roste vzdělanost obyvatel EU Tím jak roste vzdělanost obyvatel v EU roste i potřeba přijímat větší množství informací, estetických prožitků, tvůrčího vyžití a naplnění v práci i mimo ni. Dochází k budování hypermarketů propojených s komplexy restaurací, multikin a galeriemi. Významným projevem rostoucí vzdělanosti je také určitá komercializace umění, projevující se například stále větším podílem výtvarných umělců na designu spotřebního zboží. 4 Sílící ekologické vědomí zákazníků Jedním z trendů prosazujícím se v EU je sílící spotřebitelské a ekologické vědomí zákazníků. Zákazník stále častěji požaduje ekologické výrobky, při jejichž výrobě nedošlo k poškození práv lidí nebo zvířat a který se dá recyklovat. 5 1 Vyhledávají ve většině případů náročné novinky a neváhají zaplatit za dokonalý a individualizovaný servis (přístup). 2 Neznamená to, že služby těchto podniků nevyužívají i lidé s vyššími příjmy. 3 Bydlení, strava, odívání atd. 4 Např. vodovodní baterie Nobili (jednu řadu) navrhovalo studio Pininfarina. 5 Zákazníci jsou dnes daleko všímavější a žádají více informací o výrobci i o jeho produktu. 22

23 Stále více lidí žije samo nebo v neúplných rodinách Mění se zažitý model evropské rodiny. Z důvodu ekonomické soběstačnosti a nezávislosti a také díky vysokým sociálním dávkám stále více lidí žije samo nebo v neúplných rodinách. Tento trend je nejčastější v severských zemích, kde například v Dánsku a ve Švédsku se polovina dětí v současné době narodí mimo manželství Evropský spotřebitel jako zákazník Evropští spotřebitelé patří ve srovnání se světem k vysoce koupěschopné, vzdělané a náročné skupině zákazníků, která je zvyklá na vysoce stabilní a bohatou nabídku výrobků a služeb. Evropský trh je vysoce konkurenční, na kterém operuje statisíce podniků usilujících o co nejvyšší uspokojení evropského zákazníka. Evropský spotřebitel prakticky ve všech členských zemích stále více nakupuje ve velkých prodejních centrech, zejména u nadnárodních obchodních řetězců. Počty super a hypermarketů jdou v EU do desítek tisíc a tento způsob prodeje se stále více prosazuje i v nabídce specializovaných produktů. Na okrajích větších i středních měst vznikají specializované supermarkety s nábytkem, elektronikou, sportovním zbožím, potřebami pro kutily a zahrádkáře apod. Své zboží v těchto centrech snaží nabízet v rostoucí míře i značkoví výrobci a prodejci. Je to důkazem toho, že i renomovaní dodavatelé se stávají závislými na silných trans-evropských distribučních řetězcích, jakými jsou i u nás dobře známé Tesco, Globus a řada dalších. Na evropském trhu existuje řada zákaznických segmentů a oslovit takto různorodé spotřebitele reklamou a prodat jim výrobek či službu vyžaduje konkrétní znalosti o cílové zákaznické skupině s maximálním využitím všech dostupných možností, které přinášejí moderní technologie 2 a média. Často se hovoří o tzv. situačním marketingu, neboť i jeden a ten samý spotřebitel spotřebovává jinak v závislosti na situaci, ve které se právě nachází. Manažer cestující letadlem na služební cestu je z hlediska marketingu jiným zákazníkem, než tentýž muž, cestující jako otec s rodinou na letní dovolenou. Na letišti i v kabině letadla ho proto lze oslovit nabídkou různých výrobků a služeb. Je proto nutné, aby marketingoví pracovníci se přestali orientovat na velké a tím i různorodé spotřebitelské segmenty a raději pružněji vyhledávali konkrétní niky a na ty se zaměřili. 3 1 Nejméně se od pojetí klasické rodiny vzdalují jižní katolické státy. 2 Např. internet. 3 Orientace na zákazníky dnes vyžaduje mnohem přesnější zacílení než v minulosti. 23

24 3.4 Český spotřebitel Český zákazník se stále více podobá nebo chceme-li začíná podobat evropskému zákazníkovi. Na českém trhu je velká nabídka zboží a služeb, a český zákazník má možnost si tuto nabídku porovnat a vybrat si z ní. Díky tomu dochází k rozlišení českého spotřebitele. Česká společnost se tím zároveň rozvrstvuje a vznikají zde různě koupěschopné skupiny obyvatel. V České republice se snižuje porodnost, posouvá se věk prvorodiček, zvyšuje se rozvodovost. Dochází ke stárnutí populace a vláda připravuje programy na zvýšení počtu imigrantů do země. Lidé začínají svůj volný čas využívat ne k získávání dalších finančních prostředků v druhém zaměstnání, ale k dalšímu vzdělávání, sportování, zábavě. Projevuje se i v naší společnosti trend zdravého života, zdravé výživy 1, stále více se prosazuje ekologické cítění. 2 Marketingoví pracovníci podniků ze starých zemí EU mají často zmapovaného českého spotřebitele lépe než domácí prodejci a výrobci. Vyspělý marketing a péče o zákazníka jsou pro naprostou většinu západoevropských firem samozřejmostí. České podniky zatím často marketingovou práci podceňují, ale již nyní začínají být nuceni věnovat čas a peníze na poznání toho, zač utrácí cílová skupina občanů EU své peníze, jak tráví volný čas, jak cestuje do práce, kde hledá zlepšení své současné situace apod. Podnik se musí ve své strategii zabývat zohledněním evropské dimenze s velkým množstvím konkurentů, znát prostupnost a návaznost trhů, chování zákazníků i konkurence. I prodejce, který operuje na lokálním trhu se nevyhne požadavkům jednotného evropského trhu co se týká ceny, kvality, technicko-bezpečnostních parametrů výrobků, způsobu jejich propagace, distribuce a poprodejního servisu. 1 Např. zvyšující se nabídka a poptávka po biopotravinách (poslední trend). 2 Což dokládá i úspěch zelených v posledních parlamentních volbách. 24

25 4 Podnikatelský záměr Výrazem podnikatelského záměru je podnikatelský plán. V podnikatelském plánu je definován podnikatelský cíl a cesty případně strategie o které předpokládáme že nás k němu dovede. Pokud k naplnění tohoto stanoveného cíle nebo cílů opravdu dojde, můžeme konstatovat že se zároveň splnil i náš podnikatelský záměr. 4.1 Podnikatelský plán Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán je základem pro rozhodování podnikatele, manažera, kam nasměrovat budoucí úsilí a cenné zdroje. Nedílnou součástí kvalitně zpracovaného podnikatelského plánu je i zpětná vazba reálnosti plnění plánu. Podnikatelský plán slouží zároveň k plnění vnitropodnikového i mimopodnikového účelu. Vnitropodnikový - plánovací a kontrolní nástroj. Mimopodnikový - součástí žádosti o úvěr, součástí žádosti na státní dotace, slouží k vyhledání investora. 1 Vhodně sestavený podnikatelský záměr přináší komplexní pohled v těchto bodech: a) Stručný popis podnikatelského plánu Obsahuje stručný popis podnikatelského plánu. V této úvodní části je popsána struktura řízení mého podniku. b) Trh, zabezpečení odbytu Průzkum trhu je velmi důležitý. Je nutné ověřit existenci okruhu odběratelů, znát konkurenci, cenovou konkurenceschopnost. c) Personální a řídící činnost, odbornost, zkušenosti a zdroje zainteresovaných osob Je nezbytné uvést zprávu o své dosavadní činnosti, výsledky dosažené v minulosti a profesní údaje o pracovnících firmy (klíčových). d) Umístění prodejny a související majetkoprávní vztahy Pro většinu maloobchodních podniků je správné umístění často tím nejpodstatnějším faktorem podnikatelského úspěchu. 2 Zároveň s tím je třeba vyřešit vlastnictví či pronájem pozemků, budov, strojů a jiného zařízení. e) Výhody našeho sortimentu, technická charakteristika projektu Zde je třeba uvést: - stručný popis nabízeného zboží nebo myšlenky, - celkové zaměření a využití sortimentu 1 Může posloužit i jako vhodný prostředek při hledání zájemce o koupi podniku. 2 Vhodná lokalizace provozovny může podstatným způsobem ovlivnit úspěch našeho podnikatelského záměru. 25

26 f) Rozbor předpokládaných investičních výdajů Investiční výdaje při zahájení podnikání, nezbytné investice spojené se zahájením prodeje či poskytováním služeb. g) Dodavatelské zajištění Existence dodavatelů námi nabízeného zboží, kteří nám zajistí námi požadované množství a kvalitu. h) Dlouhodobý výhled Je naděje, že budeme dlouhodobě úspěšní? Je možná inovace pro naše služby? ch) Použití zdrojů Je třeba vysvětlit, kolik peněžních prostředků potřebujeme, proč je potřebujeme a na co je použijeme. Rozbor tržeb a nákladů projektu. i) Finanční cíle Bez ohledu na to jak velký bude podnik je třeba uvést : předpokládaný obchodní obrat za první rok podnikání, předpokládaný čistý zisk za první rok podnikání, jak velká část poskytnuté půjčky bude splacena za první rok, jaké jsou naše plány pro druhý rok a třetí rok. 4.2 Vlastní podnikatelský plán stručné prohlášení Mám zájem vybudovat obchodní podnik, který bude nabízet zboží a služby na vybavení koupelen. Vybavením koupelen je v tomto případě myšleno především obklady, dlažby, vany, baterie, nábytek, sanita, sprch. kouty a doplňky. Při výběru umístění své provozovny jsem se inspiroval na základě informací a znalostí trhu které jsem získal ve svém předešlém zaměstnání. Prodejnu vybavení koupelen jsem se rozhodl vybudovat ve městě Třebíči. Pracovní název 1 nového podniku je Koupelnové studio Třebíč. 2 Právní forma podnikatelské činnosti u tohoto podniku bude společnost s ručením omezeným. Moje osoba bude za tuto společnost vystupovat jako statutární jednatel a zároveň jediný majitel. Termín otevření nové prodejny je plánován na jaro Personální stránka, zkušenosti, zdroje a odbornost zainteresovaných osob Rozsah činnosti malých a středních podniků vede k tomu, že vlastník podniku je v drtivé většině případů zároveň vrcholovým řídícím pracovníkem. To však mnohdy může vést k problémům s vymezením kompetencí, neboť nejsou používána organizační schémata podpisy funkcí apod. Mnohdy je zřetelná nedostatečná připravenost ke spolupráci, protože 1 Definitivní podoba názvu ještě nebyla vybrána. 2 V dalším textu bude tato firma uváděna pod zkratkou KST. 26

27 majitelé si zakládají na samostatnosti a nezávislosti. V jejich práci často převažuje intuice a improvizace vedoucí k patriarchálnímu řídícímu stylu. Často jim chybějí manažerské a podnikohospodářské vědomosti, z toho vyplívá i jejich časté přetížení. Malé podniky si nemohou dovolit zaměstnávat mnoho lidí ve správě a dalších řídících činnostech. Protože ale jejich správní a výrobní povinnosti dané nepřehledným právním řádem, daňovými zákony, předpisy na ochranu životního prostředí atd. jsou relativně stejné jako u velkých podniků, rostou odborné i časové nároky na jejich řídící pracovníky. 1 Obstát mohou jen nejzdatnější. Proto bývají malé a střední podniky považovány za inkubátor podnikatelských talentů. Moje vlastní odborná způsobilost s tímto sortimentem a druhem podnikání začala v roce V tomto roce jsem začal pracovat pro firmu Siko koupelny na její první pobočce v Kralicích nad Oslavou. V roce 1998 jsem přestoupil do nově otevřené pobočky v Brně Židenicích 2 a pracoval tam jako vedoucí až do roku V Brně jsem měl na starosti rozjezd samotné pobočky a zavedení značky Siko v tomto moravském městě. Deset let jsem tedy byl v těsném kontaktu s rozvojem tohoto tržního segmentu v polistopadové éře naší republiky. Pro počáteční provoz nového podniku KST (Koupelnového studia Třebíč) jsem se rozhodl přijmout tři zaměstnance a to muže. Dva z nich svoji odbornou způsobilost se sortimentem koupelen začali rozvíjet podobně jako já v Kralicích nad Oslavou. 3 První z nich nastoupil v roce 1995 a pracoval v Kralicích do poloviny roku Druhý začal svoji kariéru v Siku na začátku roku 1997 a ukončil ji před koncem roku Oba dva tito budoucí zaměstnanci podniku KST po svém odchodu z podniku Siko koupelny pracovali a stále ještě pracují u konkurenčních podniků v Třebíči. Za jejich odchodem z Kralické provozovny stála v jednom případě změna bydliště, a v druhém zajímavější finanční ohodnocení doplněné opět jednodušším dojížděním do svého nového zaměstnání. Na těchto dvou lidech bude kromě mě založen rozjezd nového podniku. Třetí budoucí zaměstnanec pracuje v současnosti v menší stavební firmě kde se zabývá kompletací koupelen. 4 1 Malé podniky mívají většinou i slabší sociální zajištěnost. 2 V té době to byla vlajková pobočka firmy. 3 V podniku Siko koupelny. 4 Je schopen zvládnout obkladové a vodařské práce. 27