Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Vliv palivového systému na práci spalovacího motoru Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Miroslav Havlíček, CSc. Vypracoval: Bc. Tomáš Nechvátal Brno 2011

2 Mendelova univerzita v Brně Ústav techniky a automobilové dopravy Agronomická fakulta 2010/2011 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Bc. Tomáš Nechvátal Zemědělská specializace Automobilová doprava Název tématu: Vliv palivového systému na práci spalovacího motoru Rozsah práce: stran Zásady pro vypracování: 1. Rozbor problematiky zadání. 2. Palivové systémy vznětových motorů 3. Vliv palivové soustavy na práci spalovacího motoru. 4. Vliv vybraného prvku palivové soustavy na práci vznětového motoru. 5. Vyhodnocení naměřených parametrů. Seznam odborné literatury: VLK, F. Alternativní pohony motorových vozidel. Brno: Nakladatelství VLK, s. ISBN VLK, F. Automobilová elektronika : Systémy řízení motoru a převodů vyd. Brno: František Vlk, s. ISBN VLK, F. Elektronické systémy motorových vozidel 1. Brno: Vlk, s. ISBN VLK, F. Elektronické systémy motorových vozidel 2. Brno: Prof. Ing. František Vlk, DrSc., nakladatelství a vydavatelství, s. ISBN VLK, F. Koncepce motorových vozidel : Koncepce vozidel, Alternativní pohony, Komfortní systémy, Řízení dynamiky, Informační systémy.1. vyd. Brno: Nakl.Vlk, s. ISBN VLK, F. Paliva a maziva motorových vozidel. 1. vyd. Brno: František Vlk, s. ISBN VLK, F. Vozidlové spalovací motory. Brno: Nakladatelství VLK, s. ISBN VLK, F. Zkoušení a diagnostika motorových vozidel : Výkon vozidla, brzdové soustavy, motor,

3 9. převodové ústrojí, odpružení, řízení, ovladatelnost, elektronické systémy. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, s. ISBN BAUMRUK, P. Příslušenství spalovacích motorů. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, s. ISBN RYBA, S. Seřizování motorů a elektrického příslušenství aut.. Datum zadání diplomové práce: říjen 2009 Termín odevzdání diplomové práce: duben 2011 Bc. Tomáš Nechvátal Autor práce doc. Ing. Miroslav Havlíček, CSc. Vedoucí práce doc. Ing. Miroslav Havlíček, CSc. Vedoucí ústavu prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

4 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv palivového systému na práci spalovacího motoru vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta.

5 PODĚKOVÁNÍ Děkuji Doc. Ing. Miroslavu Havlíčkovi CSc. a Ing. Jiřímu Čuperovi, Ph.D. za cenné rady, připomínky a pomoc, kterou mi poskytli v průběhu zpracování diplomové práce.

6 ABSTRAKT Téma diplomové práce je Vliv palivového systému na práci spalovacího motoru. V první polovině práce se věnuji popisu moderních vstřikovacích zařízení vznětových motorů osobních automobilů, jako jsou systém Common Rail, systém čerpadlo-tryska a v neposlední řadě systém s rotačním radiálním čerpadlem, se kterým náš měřený automobil disponuje. V další části práce jsem si zvolil vybraný prvek palivového systému a to změnu dávky paliva u dieselového motoru automobilu Škoda Octavia 1.9 TDi a srovnání průběhů točivého momentu, výkonu a kouřivosti. Měření se provádělo na válcovém dynamometru a jako palivo byla použita motorová nafta a řepkový olej. Klíčová slova: čerpadlo, palivo, vznětový motor, nafta, vstřikovací zařízení ABSTRACT The topic of my diploma thesis is The Influence of a Fuel System on the Work of a Combustion Engine. In the first half I deal with a description of modern injection systems of compression-ignition engine found in motorcars such as Common Rail system, pump-jet device and last but not least rotary- radial pump system used in our measured vehicle. In the next part I have chosen a selected component of the fuel system respectively fuel rate alternation in diesel engine of Škoda Octavia 1.9 TDI. I also deal with a comparison of a course of turning moment, engine output and smoke emission. The measurement was realised on a cylinder dynamometer. Engine oil and rape oil was used as fuel. Keywords: pump, fuel, diesel, diesel, injection equipment

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce Tvorba směsi a spalování u vznětových motorů Spalovací prostory vznětových motorů Nedělené spalovací prostory Dělené spalovací prostory Výhody a nevýhody motorů s přímým a nepřímým vstřikováním Paliva pro vznětové SPALOVACÍ MOTORY Motorová nafta Rostlinné oleje Moderní palivové systémy vznětových motorů osobních automobilů základní rozdělení Palivové systémy se vstřikovacím čerpadlem s vysokotlakým rozdělovačem paliva Palivové systémy s elektronickou regulací Palivová soustava s rotačním vstřikovacím čerpadlem Palivová soustava s rotačním čerpadlem s axiálními písty Nízkotlaký okruh Vysokotlaký okruh Palivová soustava s vícepístovým radiálním čerpadlem Nízkotlaká část palivové soustavy Vysokotlaká část palivové soustavy Elektronické řízení vstřikované dávky paliva EDC Palivové systémy s elektronickou regulací Palivová soustava se sdruženými vstřikovacími jednotkami PDE Třetí generace systému PDE UIS Zásobníkový systém Common Rail Nízkotlaká část Vysokotlaká část Metogika měření automobilu škoda octavia 1.9 Tdi Škoda Octavia 1.9 TDi Vozidlová zkušebna Ústavu techniky a automobilové dopravy Vozidlový dynamometr 4VDM E120-D Emisní systémová analýza Druhy měření charakteristik spalovacích motorů Použití charakteristik v praxi Postup při měření vnější otáčkové charakteristiky Tabulkové a grafické zpracování naměřených hodnot statickou metodou měření Tabulkové a grafické zpracování naměřených hodnot dynamickou metodou měření Analýza naměřených hodnot Diskuse Závěr... 2 Seznam obrázků... 2 Seznam tabulek... 2 Seznam grafů... 2 Seznam literatury... 2

8 1 ÚVOD Při výběru motorizace u osobních automobilů se čím dál více uživatelů přiklání k motoru s pohonem na motorovou naftu. V současné době jde ve vývoji vznětových motorů o zvyšování výkonu a točivého momentu motoru, ale zároveň se klade větší důraz na snižování spotřeby paliva a škodlivin ve výfukových plynech. Tyto parametry jsou z velké části závislé na palivové soustavě motoru, zejména pak na vstřikovacích tlacích kvůli jemnějšímu a preciznějšímu rozprášení paliva. Jako palivo se u vznětových motorů užívá motorová nafta, která je těžší frakcí ropy. Ropa a zemní plyn patří do tzv. klasických primárních látek těžených ze země. Zásoba klasických primárních zdrojů se vyčerpává, a proto se hledají další vhodná paliva. Velká energetika obrací pozornost k atomové a sluneční energii, menší energetické jednotky (tj. spalovací motory apod.) musí hledat řešení v tzv. alternativních palivech a v konstrukčních úpravách motorů, umožňujících provoz na tato alternativní paliva. Nová konstrukční řešení jsou samozřejmě intenzivně hledána a aplikována rovněž u dnešních motorů na klasická paliva s cílem jak zvýšit účinnost motorů, tak omezit produkci výfukových škodlivin. Příkladem využití jiných zdrojů energie, respektive alternativního paliva, bude porovnání měřených výsledků točivého momentu, výkonu a kouřivosti automobilu Škoda Octavia 1.9 TDi, provozovaného na motorovou naftu a řepkový olej při změněné dávce paliva. 8

9 2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je popsání moderních palivových systémů vznětových motorů osobních automobilů, porovnání a vyhodnocení naměřených hodnot točivého momentu, výkonu a kouřivosti při použití paliv motorová nafta a řepkový olej se změněnou dávkou paliva. 9

10 3 TVORBA SMĚSI A SPALOVÁNÍ U VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Příprava palivové směsi hraje důležitou roli, neboť přímo ovlivňuje průběh spalování. U vznětových motorů se během komprese stlačuje čistý vzduch na vysoký tlak a tím se silně zvýší jeho teplota. Do stlačeného vzduchu se, před dosažením horní úvratě pístu, vstřikuje palivo, které se stykem s horkým vzduchem vzněcuje a spaluje. Palivo musí být přivedeno do spalovacího prostoru ve správný okamžik a v požadovaném stavu a množství. Společně se vzduchem umožní vznícení směsi a uvolnění tepelné energie, která je přeměněna na mechanickou práci klikového mechanismu, který převádí přímočarý pohyb pístů na otáčivý pohyb klikového hřídele. Příprava směsi je také prostředkem pro regulaci motoru. Vznětový motor je regulován kvalitativně, to znamená, že je měněn obsah paliva ve směsi se vzduchem, na rozdíl od motorů zážehových, kde je regulace kvantitativní, kde se mění obsah vzduchu ve směsi s palivem. V důsledku vysoké teploty stlačeného vzduchu při kompresi (800 C 900 C) se vstřikované palivo odpaří a po vytvoření hořlavé směsi se vzduchem se samo vznítí. Proces spalování představuje chemickou reakci hořlavých složek paliva se vzdušným kyslíkem s následným uvolněním tepelné energie. Palivo se do spalovacího prostoru vstřikuje ve formě elementárních kapiček, které se s pomocí intenzivního víření vzduchu a vysokých kompresních teplot přemění do plynného stavu a umožní jeho vznícení a hoření při rychlosti 20 až 50 m/s. Obr. 1 Rozprášení paliva ve spalovacím prostoru 10

11 Na rozprášení paprsku vstříknutého paliva velice záleží, protože vznícení směsi paliva se vzduchem proběhne tím rychleji, čím jsou kapénky paliva menší, tím mají menší povrch a tím snadněji se odpaří. Spálení vnější vrstvy molekul paliva proběhne velmi rychle, protože mohou ihned reagovat s kyslíkem. Po shoření vnější vrstvy musí ve spalovacím prostoru zůstat dostatek kyslíku schopného reakce pro pokračování procesu hoření. V opačném případě může docházet až k nedokonalému spalování, tvorbě škodlivých emisí a snižování chemické účinnosti. Je to v důsledku nerovnoměrného tvoření směsi, které probíhá teprve ve válci (vnitřní tvoření směsi). Směs proto není homogenní, což znamená, že v části spalovacího prostoru je nedostatek vzduchu a v části nedostatek paliva. Teoreticky je k dokonalému spálení 1 kg nafty zapotřebí 14,3 14,5 kg vzduchu. Čas mezi vstříknutím paliva a jeho vznícením se nazývá prodleva vznícení a pohybuje se v rozmezí 0,002 0,005 s v závislosti na podmínkách před začátkem hoření. Časový průběh prodlevy vznícení je velmi důležitý pro chod motoru. Vstřikuje-li se palivo do spalovacího prostoru příliš brzo (velký předstřik), setkává se s chladnějším vzduchem málo komprimovaným, pak se nutně prodleva prodlužuje. A jestliže je prodleva příliš dlouhá, dochází k jevům připomínajícím klepání u zážehových motorů, označovaným jako tzv. tvrdý chod motoru a dochází k většímu dynamickému namáhání klikového ústrojí vlivem velkého přírůstku tlaku na stupeň pootočení klikového hřídele. Ve výsledku se prodleva vznícení projeví poklesem indikované práce a energetické účinnosti. Důležitý je i okamžik vstříknutí paliva vzhledem k poloze pístu, který má být zvolený tak, aby maximum tlaku ve válci nastalo 6-10 KH (stupňů natočení klikového hřídele) za horní úvratí pístu. Pro splnění uvedených požadavků bylo nutné přistoupit ke změnám, které se projevily zvýšením vstřikovacího tlaku, chlazením paliva, zvýšením nároků na čistotu paliva a vzduchu, ochlazováním plnícího vzduchu a především využitím elektroniky pro přesné řízení palivové soustavy. 11

12 Příprava směsi paliva se vzduchem výrazně ovlivňuje užitečný výkon, spotřebu paliva, emise výfukových plynů a hluk spalování vznětového motoru. Podstatnou roli hraje provedení vstřikovacího zařízení a řízení vstřikování. Tvoření směsi a průběh vstřikování ovlivňují následující činitelé: Začátek dodávky paliva a začátek vstřiku Doba vstřiku a průběh vstřiku Vstřikovací tlak Směr vstřikování a počet vstřikovaných paprsků Přebytek a rozvíření vzduchu Moderní naftové vozidlové motory pracují při chodu naprázdno s mimořádně chudou směsí se součinitelem přebytku vzduchu λ=3,4 i více a při plném zatížení se součinitelem λ=1,3-2. (Bauer 2006) 3.1 Spalovací prostory vznětových motorů Rozlišujeme dva základní typy spalovacích prostorů a to dělené a nedělené spalovací prostory Nedělené spalovací prostory Vyznačují se tím, že jej tvoří ucelený spalovací prostor vytvořený ve dnu pístu. Do objemu této komůrky je vstřikováno palivo, které po vznícení poměrně prudce shoří. Tyto motory se označují jako motory s přímým vstřikem paliva. Obr. 2 Spalovací prostory motorů s přímým vstřikem paliva (Bauer 2006) 1 Hesselmann, 2 Man, 3 Saurer, 4 polokulový 12

13 3.1.2 Dělené spalovací prostory Dělené spalovací prostory jsou tvořeny dvěma samostatnými objemy. U děleného spalovacího prostoru se palivo vstřikuje do zvláštní komůrky, která je zpravidla vytvořena v hlavě válce motoru. Tato komůrka je spojena s druhou částí spalovacího prostoru vytvořenou ve dnu pístu motoru jedním, nebo více kanálky malého průměru. V současné době se používají dva typy komůrek a to vírová a tlaková. Obr. 3 Dělený spalovací prostor s vírovou komůrkou (Rauscher 2005) Pozice 1 označuje žhavící svíčku, 2 vstřikovač, 3 vírová komůrka vytvořená v hlavě válce, 4 dno komůrky se spojovacím kanálkem, 5 druhá část spalovacího prostoru vytvořená ve dnu pístu. Má pro vírovou komůrku je charakteristický tvar brýlí. Objem vírové komůrky v hlavě válce tvoří 50 80% celého objemu kompresního prostoru. 13

14 Obr. 4 Dělený spalovací prostor s tlakovou komůrkou (Rauscher 2005) Pozice 1 zobrazuje žhavící svíčku, 2 vstřikovač, 3 vlastní tlakovou komůrku opatřenou na spodní straně výtokovými otvůrky, kterými proudí spaliny a nespálené palivo do druhé části spalovacího prostoru 4 vytvořeného ve dnu pístu, jeho tvar (vybrání) usměrňuje vytékající plyny z jednotlivých otvůrků do prostoru nad pístem. Palivo se vstřikuje do komůrky, kde se ve styku s horkými stěnami a kompresí rozžhaveným vzduchem odpařuje. Promíchává se s rozvířeným vzduchem a po vznícení se částečně spaluje. V komůrce prudce vzrůstá teplota i tlak. Hořící směs proudí vysokou rychlostí spojovacím kanálem (kanály) do druhé části spalovacího prostoru ve dně pístu, kde nespálené palivo za přebytku vzduchu shoří. (Rauscher 2005) Výhody a nevýhody motorů s přímým a nepřímým vstřikováním Motory s přímým vstřikem paliva (nedělený spalovací prostor) Vyznačují nižší měrnou efektivní spotřebou paliva, tedy ekonomičtějším provozem a snadnějším spouštěním motoru za nízkých teplot. Používají se pro pohon nákladních automobilů, autobusů, traktorů a stavební a zemědělské mechanizace. V porovnání s motory komůrkovými je nevýhodou nepřeplňovaných motorů s 14

15 přímým vstřikem paliva nižší dosažitelná hodnota středního efektivního tlaku. Je to dáno tím, že pro co nejdokonalejší spálení je nutno spalovat palivo s větším přebytkem vzduchu, takže vzdušný součinitel λ se při maximální vstřikované dávce paliva pohybuje v rozmezí od 1.3 do 2. Při práci motoru na jmenovitém režimu jsou dosahovány u vozidlových motorů hodnoty pe = ( ) MPa. V průběhu spalování, vlivem rychlejšího nárůstu tlaku nad pístem, vykazují tyto motory vyšší hlučnost a vibrace. Přímý vstřik paliva klade také vyšší nároky na vstřikovací zařízení a jakost používaného paliva. Je to dáno tím, že dokonalost vytvořené směsi paliva se vzduchem je určována co nejjemnějším rozprášením paliva. Proto jsou používány podstatně vyšší vstřikovací tlaky a víceotvorové trysky, jejichž malé výstřikové otvůrky se snadněji ucpou, nebo zakarbonují. Sklon těchto motorů k tvrdému chodu vede k zvýšeným požadavkům na zkrácení průtahu vznícení a tedy i k požadavku na vyšší hodnotu cetanového čísla použité motorové nafty. Požadavek na určitou minimální dobu potřebnou na přípravu směsi vstřikované nafty a vzduchu omezuje u motorů s přímým vstřikem maximální dosažitelné otáčky jmenovitého režimu. Se zvětšováním zdvihového objemu válce se jejich velikost snižuje. Motory komůrkové (s děleným spalovacím prostorem) V porovnání s motory s přímým vstřikem paliva se vyznačují tišším a měkčím chodem, způsobeným pomalejším nárůstem tlaku nad pístem. Z tohoto důvodu, i když mají vyšší spotřebu paliva, převládá jejich použití u osobních automobilů. Za nízkých teplot je zabezpečeno jejich spouštění pomocí žhavící svíčky. Výhodou komůrkových motorů je dobré promísení paliva se vzduchem vyvolané intenzivním vířením vzduchu a palivových par v komůrce i v druhé části spalovacího prostoru ve dnu pístu. To umožňuje spalování motorové nafty, na jmenovitém režimu práce motoru, se vzdušným součinitelem λ = 1.1 až 1.2. Tím jsou u nepřeplňovaných motorů dosahovány hodnoty středního efektivního tlaku až 0.9 MPa. Vysoká teplota stěn komůrky a intenzivní víření zabezpečují rychlejší příprava směsi v komůrce, kratší průtah vznícení a tedy i vyšší dosažitelné otáčky jmenovitého režimu u těchto motorů. Jelikož tvorba směsi paliva se vzduchem je založena na intenzivním víření náplně v komůrce a při výtoku do válce motoru je možno pro vstřik paliva použít jednootvorové trysky s nižšími otvíracími tlaky. Nevzniká tedy nebezpečí ucpání, nebo karbonizace poměrně velkého výtokového průřezu a nároky na vstřikovací soustavu jsou nižší. 15

16 Vyšší měrná efektivní spotřeba paliva, která je základní nevýhodou komůrkových motorů je způsobena většími tepelnými ztrátami velkým a členitým povrchem spalovacího prostoru, většími hydraulickými ztrátami ve spojovacím kanálku mezi komůrkou a válcem motoru a velkým vířením směsi ve spalovacím prostoru. Velký povrch spalovacího prostoru a zvýšený odvod tepla v důsledku intenzivního víření vzduchu v komůrce motoru jsou příčinou horší startovatelnosti těchto motorů. Aby se usnadnilo spouštění, je v komůrce umístěna žhavící svíčka. Je tvořena odporovým prvkem, který se před startováním rozžhaví proudem z akumulátorové baterie. Po nastartování je žhavící svíčka vypnuta. (Rauscher 2005) Obr. 5 Spirálová žhavící svíčka pro vznětové motory s vířivou komůrkou 4 PALIVA PRO VZNĚTOVÉ SPALOVACÍ MOTORY Nejvíce rozšířené palivo pro vznětové spalovací motory je motorová nafta. Jak jsem již zmínil, je velmi důležité hledat nové obnovitelné zdroje energie, protože zásoby uhlí klesají a v budoucnosti se vyčerpají. Pro naše měření jsem použil jako alternativní palivo čistý rostlinný olej, ale ve své práci popisuji i chemicky upravený rostlinný olej. 16

17 4.1 Motorová nafta Nafta motorová je směs uhlovodíků vroucí v rozmezí 150 C 360 C. Výroba motorových naft je jednodušší než výroba automobilových benzínů. Obvykle se vyrábějí mísením vhodných ropných destilátů tak, aby výsledná směs vyhovovala požadavkům na destilační rozmezí, cetanové číslo, viskozitu, bod vzplanutí, bod tuhnutí, aj. Vhodnými ropnými destiláty pro výrobu motorových naft jsou především plynové oleje a petroleje z atmosférické destilace ropy nebo střední destiláty pocházející ze štěpných procesů. Tyto vstupní suroviny se zpravidla rafinují a to především za účelem snížení obsahu síry (< 10 mg kg-1) a aromatických uhlovodíků (< 11 % hm.). Motorové nafty se ještě mohou podle potřeby aktivovat různými typy přísad pro zlepšení jejich vlastností. Používají se aditiva zlepšující nízkoteplotní vlastnosti - depresanty, mazivostní přísady, zlepšovače cetanového čísla apod. V České republice jsou požadavky na kvalitu motorové nafty obsaženy v normě ČSN EN 590, která je totožná s normou Evropské unie. Podle této normy se motorové nafty (MN) dělí na 2 skupiny: MN pro mírné klima a MN pro arktické klimatické podmínky. MN pro mírné klima se dále dělí podle hodnoty CFPP na 6 tříd. Vybrané požadavky na motorové nafty pro mírné klima podle ČSN EN 590 jsou uvedeny v následující Tab. 1. Tab. 1 Vybrané kvalitativní parametry motorových naft dle ČSN EN 590 (Rauscher 2005) Parametr Mezní hodnoty Hustota při 15 C (kg/m 3 ) Destilace: při 250 C předestiluje (% obj.) max. 65 při 350 C předestiluje (% obj.) min % objemu předestiluje při teplotě ( C) max. 360 Obsah síry (mg/kg) max. 10 Bod vzplanutí ( C) min. 55 Kinematická vizkozita při 40 C (mm 2 /s) 2,00-4,50 Cetanový index min. 46 (CČ min. 51) Obsah polyaromátů (% hm.) max. 11 Obsah metylesterů mastných kyselin (% obj.) max. 5 CFPP ( C) podle třídy motorové nafty Třída A B C D E F Max. CFPP ( C)

18 Z principu práce vznětového motoru plyne požadavek na dobrou vznětlivost vstřikovaného paliva. Doba, která uplyne mezi vstřikem paliva do spalovacího prostoru a okamžikem vznícení byla přiměřená. Tato doba se nazývá prodleva vznícení. Záleží nejen na chemickém složení a destilačních vlastnostech paliva, ale i na konstrukci vstřikovacího zařízení a provedení spalovacího prostoru. Z hlediska vlastností paliva je vyjádřena cetanovým číslem. Ke stanovení cetanového čísla slouží stejný jednoválcový motor, jako pro stanovení oktanového čísla, opatřený hlavou pro přímý vstřik paliva. Tak jako v případě určování oktanového čísla, je cetanové číslo určeno objemovým podílem dvou látek. Cetanu (cetanové číslo 100 charakterizující velmi krátkou prodlevu vznícení) a heptametylnonanu (cetanové číslo 0 charakterizující velmi dlouhou prodlevu vznícení). Stejně dlouhá doba prodlevy vznícení zkoušeného paliva a odpovídající směsi cetanu s alfametylnaftalenem v porovnávacím palivu určuje cetanové číslo, které je dáno 32 procentuálním objemovým podílem cetanu ve směsi. Je však třeba upozornit, že na rozdíl od oktanového čísla paliv pro zážehové motory není cetanové číslo mezní hodnotou, protože vznětovému motoru nevyhovuje palivo s příliš vysokým ani příliš nízkým cetanovým číslem. Nízké cetanové číslo způsobuje, že prodleva vznícení je dlouhá a v okamžiku vznícení je ve spalovacím prostoru rozprášeno a částečně i odpařeno velké množství paliva. Současně se tedy vznítí velké množství paliva, což způsobí příliš rychlý narůst tlaku ve spalovacím prostoru motoru. Motor je hlučný a vyznačuje se tzv. tvrdým chodem. Vysoké cetanové číslo způsobuje, že prodleva vznícení je krátká, palivo začíná hořet velmi blízko u trysky. To vede k tomu, že palivo je nedostatečně promíšeno se vzduchem, dochází k nedokonalému hoření za značného vývinu sazí. Blízkost plamene u trysky pak často způsobuje její zapečení, tj. vzniku karbonových úsad ucpávajících výstřikové otvůrky trysky, případně zadření jehly trysky. Porovnání je uvedeno na následujícím obrázku. Většina motorových naft používaných ve světě pro pohon pístových spalovacích motorů má cetanové číslo 50 ± 5. 18

19 Obr. 6 Vliv cetanového čísla na průběh hoření (Rauscher 2005) Pro hodnocení motorové nafty z hlediska korosních vlivů na díly motoru a negativních vlivů na okolní prostředí je důležitý obsah síry v palivu. Síra obsažená v motorové naftě způsobuje jednak korozi za studena, působící na díly palivové soustavy (palivová nádrž, potrubí, čerpadlo), jednak korozi vyvolanou produkty spalování, což jsou oxid sírový a siřičitý. Oba oxidy ve styku s kondenzovanou vodní párou vytváří kyseliny, které korosně napadají válec motoru, ventily a výfukové potrubí. Vedle korosních účinků působí produkty oxidace síry negativně i na životní prostředí. Jednak ve formě kyselin, které se v důsledku dešťových srážek dostávají do půdy a jednak ve formě polétavých částic (sulfátů), které se vznáší v atmosféře a po vdechnutí mohou iniciovat vznik rakoviny plic. (Rauscher 2005) 19

20 4.2 Rostlinné oleje Na rozdíl od paliv uhlovodíkových získávaných z ropy se jedná o zdroje obnovitelné, získávané zpracováním biomasy. Při jejich spalování nedochází k nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře planety (skleníkový efekt). K dalšímu nárůstu CO2 nedochází proto, že nově rostoucí rostliny jej znovu zabudují do svých tkání. Jejich velkou předností v porovnání s kapalnými ropnými palivy uhlovodíkovými je vedle obnovitelnosti jejich zdrojů i skutečnost, že v případě kontaminace půdy jsou velmi snadno odbouratelná půdními mikroorganismy. Získávají se lisováním semen olejnin. V Evropě je to především řepkový olej a v tropickém a subtropickém pásmu palmový olej. Srovnání základních fyzikálních vlastností rostlinných olejů s motorovou naftou je provedeno v Tab. 2. Spalné teplo 40.6 MJ.kg -1 je poněkud nižší, ale v zásadě srovnatelné s naftou. Další parametry viskozita, bod vzplanutí však ukazují, že přímé použití v běžném naftovém motoru převážně v zimních měsících není možné. Tab. 2 Fyzikální vlastnosti rostlinných olejů ve srovnání s motorovou naftou (Rauscher 2005) Čistý rostlinný olej má vyšší viskozitu než nafta nebo bionafta a proto se musí před použitím jako palivo ohřát. Rostlinný olej, který není předehříván přináší problémy při startování, není kompletně spalován ve válci a má negativní efekt na výkon motoru a jeho životnost. Dlouhodobé nekvalitní spalování paliva v motoru způsobuje nánosy a znečištění ve spalovacích komorách motoru. Některé společnosti se začali zajímat o provoz dieselových motorů na čistý rostlinný olej, a to řešení s dvounádržovým systémem s předehřevem paliva. 20

21 Dvounádržový systém s předehřevem paliva se skládá z následujících hlavních částí: Přídavná palivová nádrž přídavná nádrž je namontovaná na nejvhodnější místo ve vozidle. Hlavní nádrž je plněna rostlinným olejem a menší nádrž motorovou naftou. Dva třícestné solenoidové ventily solenoidové ventily se starají o přepnutí systému, aby nasál palivo z nádrže s naftou nebo z nádrže s rostlinným olejem. Průtokový ohřívač ohřívá palivo (rostlinný olej) kvůli jeho vyšší viskozitě Řídící jednotka Ovládací jednotka pro obsluhu Princip činnosti Za účelem ochrany studeného motoru a vstřikovacího systému motor startuje na naftu. Brzo poté jak motor dosáhne pracovní teploty, dojde k automatickému přepnutí z nafty na rostlinný olej elektronickým přepínačem umístěným ve vozidle. To zaručuje snadný přechod z nafty na rostlinný olej. Průtokový ohřívač ohřívá rostlinný olej na optimální teplotu. Ohřáté palivo je jemněji rozprášeno vstřikovacím čerpadlem, lépe vyplní válec, vznítí a spálí se velmi efektivně. Výsledkem je méně opotřebení, usazenin a ochrana motoru. Palivový systém se před koncem jízdy přepne zpět na naftu a dojde k zaplnění vstřikovacího systému naftou. Tímto se předejde problémům při studeném startu. Dvounádržový systém má čistící efekt pravidelným vyplachováním vstřikovacího čerpadla a palivových trysek systému. A navíc, i při pohonu pouze na naftu ji naše zařízení ohřívá, čímž se dosahuje efektivnějšího spalování, menší potřeby a vyššího výkonu. Obr. 7 Pohled do motorové části vozu Fiat 21

22 Čistý, neupravený rostlinný olej se stává v mrazech viskózní a lepkavý. V závislosti na typu a vlastnostech rostlinného oleje, se toto stane dříve či později. Takto vysokoviskózní palivo, nasáté do palivových trubiček v první řadě ovlivňuje palivový filtr resp. jeho mikropórovitý povrch. Tímto je zajištěna ochrana palivového toku. Průtokový ohřívač chrání filtr před počínajícím ucpáním ohřátím paliva. Při požadavku ochrany před zgelovatěním paliva v palivových trubičkách a v nádrži se používá optimální mix rostlinného oleje a minerálních olejů v zimních měsících. Obr. 8 Pohled na motor VW 1.9 TDi s dvounádržovým systémem Velikou výhodou tohoto dvoupalivového systému je, že se dá jezdit jenom na naftu a že tento proces je vratný, tzn., že zakoupený palivový systém lze nenainstalovat i do jiného automobilu. (2) Další možností použití rostlinného oleje je úprava vylisovaného a vyčištěného oleje esterifikací. Procesem při němž jsou pomocí alkoholu štěpeny velké molekuly oleje na menší. To vede k podstatnému snížení viskozity a tvorbě směsi paliva se vzduchem, která odpovídá použití motorové nafty. Z porovnání parametrů motorové nafty a metylesteru řepkového oleje v tab. 3, vyplývá, že základní fyzikální charakteristiky jsou velmi podobné. 22

23 Tab. 3 Vlastnosti rafinovaného a esterifikovaného řepkového oleje (Rauscher 2005) Při použití metylesteru řepkového oleje v naftovém motoru s přímým vstřikem paliva dochází k následujícím změnám: a) Změna parametrů motoru pokles výkonu o cca 5 % snížení kouřivosti o cca 50 % zvýšení hodinové spotřeby o cca 4 % b) Změny v emisích výfukových plynů obsah CO a HC je prakticky stejný, dochází však k nárůstu Nox nepříjemný je daný zápach a skutečnost, že se výfukové plyny obtížně rozptylují c) Podmínky dlouhodobého provozu v důsledku ředění, tj. průniku paliva do motorového oleje dochází při použití metylesteru ke značnému zhoršování kvality oleje, proto všichni výrobci motorů doporučují snížení lhůt výměny motorového oleje na polovinu, přičemž je nutné používat vysoce kvalitní oleje d) Startovatelnost motoru za nízkých teplot do -3 C je srovnatelná se startovatelností motoru s naftou NM 22 C (zimní) pod touto teplotou je startovatelnost špatná 23

24 Bionafta první generace byla vyráběna esterifikací různých olejů. Podle použitého oleje je označována následujícími zkratkami: RME (Raps-Methyl-Ester) - metylester řepkového oleje MEŘO SME (Sunflower -Methyl Ester) - metylester slunečnicového oleje SOME (Soya-Methyl-Ester) - metylester ze sóji FAME (Falty-acid-Methyl-Ester) - metylester z živočišných tuků VUOME (Vaste Used Oil-Methyl-Ester) - metylester z použitých fritovacích olejů 5 MODERNÍ PALIVOVÉ SYSTÉMY VZNĚTOVÝCH MOTORŮ OSOBNÍCH AUTOMOBILŮ ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ Jelikož se používání vznětových motorů nejdříve uplatnilo u nákladních automobilů, tak mezi nejstarší a zároveň nejpoužívanější systémy patří palivový systém se stejným počtem vstřikovacích jednotek, jako je počet válců motoru a to zejména systém s řadovým vstřikovacím čerpadlem. První sériově vyráběné řadové čerpadlo bylo vyrobeno již v roce S řadovými čerpadly se i po více než osmdesáti letech můžeme setkat u palivových systémů dnešních moderních motorů nákladních automobilů a traktorů, doplněných o elektronickou regulaci EDC, která zajišťuje seřizování velikosti dodávky paliva v takovém rozsahu a s takovou přesností, která je u mechanických regulátorů nedosažitelná. Další palivová soustava, která je hodně rozšířena u moderních nákladních automobilů, se nazývá Samostatné vstřikovací jednotky PLD (Pumpe Leichtung - Düse) nazývaný také systém čerpadlo vedení tryska. My se budeme ovšem zabývat palivovými soustavami vznětových motorů osobních automobilů, kde se používání řadových vstřikovacích čerpadel a systému UPS nerozšířilo. Obr. 9 První sériově vyráběné vstřikovací čerpadlo z roku

25 5.1 Palivové systémy se vstřikovacím čerpadlem s vysokotlakým rozdělovačem paliva V současné době se vstřikovací čerpadla s rozdělovačem paliva, tzv. rotační, používají dvě konstrukční provedení: jednopístová s axiálním pohybem pístu počet výtlačných zdvihů pístu na jedno otočení odpovídá počtu válců motoru. Píst kromě výtlaku řídí svým otáčivým pohybem rozdělení paliva do jednotlivých vstřikovačů. dvoupístová, resp. vícepístová s protiběžným radiálním pohybem pístů výhodou těchto čerpadel je možnost dosažení vysokých vstřikovacích tlaků (až 185 MPa, měřeno na vstřikovací trysce) při poměrně malých vnějších rozměrech. Radiální rotační čerpadla se používají u motorů s přímým vstřikem paliva. Všechna předchozí konstrukční provedení je možno opatřit elektronickou regulací množství vstřikovaného paliva. 5.2 Palivové systémy s elektronickou regulací Rozvoj elektroniky a její použití umožňuje lepší využití již dříve známých systémů a vytváří předpoklady pro vznik netradičních palivových soustav. sdružené vstřikovací jednotky PDE (Pumpe Düse Einheit) všeobecně je tato palivová soustava nazývána systém čerpadlo tryska, vstřikovací tlaky dosahují hodnot 200 (250) MPa. zásobníkový systém Common Rail - vyznačuje se použitím jednoho vysokotlakého čerpadla (obvykle třípístového ) a společného palivového potrubí (zásobníku tlaku), které je potrubím spojeno s jednotlivými vstřikovači. U nejnovějších provedení tohoto systému dosahuje vstřikovací tlak hodnoty 200 (250) MPa. 6 PALIVOVÁ SOUSTAVA S ROTAČNÍM VSTŘIKOVACÍM ČERPADLEM Rotační vstřikovací čerpadla se používají kvůli svým malým rozměrům, nízké hmotnosti a jednoduchému řízení regulace předstřiku (počáteční okamžik vstřiku paliva do válce motoru před dosažením pístu horní úvrati). Mají elektronický regulátor s integrovaným přesuvníkem vstřiku nebo mechanický regulátor otáček. Rotační čerpadlo 25

26 dodává palivo všem válcům pomocí jednoho výtlačného elementu. Hlavním úkolem je vytváření tlaku paliva a následné rozdělení pro jednotlivé vstřikovací trysky. Palivový systém s rotačním vstřikovacím čerpadlem tvoří nízkotlaký a vysokotlaký okruh, kde nízkotlaký okruh je tvořen zařízením pro dopravu a čištění paliva (palivová nádrž, nízkotlaké palivové potrubí, podávací čerpadlo, palivový filtr) a vysokotlaký okruh je tvořen zařízením pro vstřikování (vstřikovací čerpadlo, vysokotlaké palivové potrubí, vstřikovače). (Ján 2003) 6.1 Palivová soustava s rotačním čerpadlem s axiálními písty Mezi základní výhody použití jednopístových čerpadel patří malá hmotnost čerpadla a nezávislost na mazacím systému motoru. Použití pouze jednoho pístu zaručuje ve všech válcích motoru stejný počátek dopravy paliva a stejnou velikost jeho dodávky. Obr. 10 Palivová soustava motoru s rotačním vstřikovacím čerpadlem (Bauer 2006) 1- nádrž, 2 - snímač hladiny paliva, 3 - odvzdušnění paliva, 4 - sací potrubí, 5 - hrubý čistič paliva s odlučovačem vody, 6 - snímač vody v palivu, 7 - elektrické dopravní čerpadlo, 8 - jemný čistič paliva, 9 snímač tlaku paliva, 10 - přívod do vstřikovacího čerpadla, 11 - vstřikovací čerpadlo, 12 - těleso čerpadla, 13 - vysokotlaké potrubí, 14 - vstřikovač, 15,16 - přetlakový ventil, 17 - vratné přepadové potrubí, 18 - řídící jednotka motoru, 19 - zobrazovací jednotka 26

27 6.1.1 Nízkotlaký okruh K nízkotlaké části patří palivová nádrž, čistič paliva, lamelové dopravní čerpadlo, řídící redukční ventil a škrtící tryska. Lamelové dopravní čerpadlo nasává palivo z nádrže a dodává do vnitřního prostoru skříně čerpadla na otáčku přibližně stejný objem paliva. Protože ve skříni čerpadla je požadován tlak lineárně závislý na počtu otáček, je nutno použít redukční ventil. Redukční ventil zajišťuje, aby určitým otáčkám odpovídal požadovaný tlak paliva, a to tak, že s rostoucími otáčkami tlak vzrůstá. Určitá část paliva proudí přes redukční ventil zpět do sání dopravního čerpadla. Z důvodů chlazení a samočinného odvzdušňování vstřikovacího čerpadla proudí rovněž část paliva přes škrtící trysku zpět do nádrže. Místo trysky může být použit škrtící ventil. (Bauer 2006) Obr. 11 Rotační palivové čerpadlo s axiálním pístem (Bauer 2006) 1 lopatkové dopravní čerpadlo, 2 kladky, 3 vačkový kotouč, 4 axiální píst, 5 elektromagnetický vysokotlaký ventil, 6 výtlačný ventil, 7 přesuvník vstřiku, 8 elektromagnetický ventil přesuvníku, 9 snímač úhlu natočení, 10 řídící jednotka čerpadla. 27

28 Palivová nádrž Palivová nádrž je vyrobena z ocelového plechu, hliníkové slitiny nebo plastu. Nádrže z ocelových plechů musí být zevnitř i z venku opatřeny protikorozní ochrannou vrstvou. Nádrž je obvykle rozdělena přepážkami na několik částí, aby se omezilo přelévání paliva v nádrži při průjezdu zatáčkou. Je opatřena odvzdušňovacím potrubím, které zabraňuje vzniku podtlaku v nádrži při odebírání paliva. Naopak při zahřátí paliva vlivem odvzdušňovacího zařízení nedojde ke vzniku přetlaku. Plnící hrdlo a odvzdušňovací zařízení musí být opatřeny ventily, které zabraňují úniku paliva i při velkých náklonech karoserie (např. při havárii vozidla). (Ján 2003) Čistič paliva Životnost vstřikovacího zařízení je značně závislá na dokonalém vyčištění paliva. Nároky kladené na čističe jsou značné a neustále rostou. Póry filtračních vložek jsou cca 4 10 µm. Čističe jsou obvykle uspořádány v palivovém systému tak, že čím blíže ke vstřikovacímu čerpadlu, případně k trysce, tím je zařazen účinnější čistič. Poslední čistič bývá umístěn těsně před vstřikovací tryskou v jejím držáku. (Ján 2003) Obr. 12 Dvoustupňový čistič paliva (Ján, Ždánský 2000) 28

29 Nízkotlaké palivové potrubí Nízkotlaké palivové potrubí je potrubí od nádrže k podávacímu čerpadlu, od podávacího čerpadla k čističi, od čističe k vstřikovacímu čerpadlu, od přepouštěcího ventilu na čističi do nádrže, od vstřikovacích jednotek do nádrže a od vstřikovačů do nádrže. Na trubky se používá materiál, který dobře odolává otřesům, kterým je potrubí vystaveno. Potrubí bývá ocelové, měděné nebo ze syntetické pryže, opatřené ochranným ocelovým obalem. Musí odolávat chemickým vlivům, které jsou v palivu Lamelové dopravní čerpadlo Lamelové dopravní čerpadlo je umístěno ve skříni vstřikovacího čerpadla a dopravuje palivo v závislosti na hnacích otáčkách do vnitřního prostoru skříně vstřikovacího čerpadla Redukční ventil Se stoupajícími otáčkami stoupá také tlak paliva. Redukční ventil, umístěný na výstupu z dopravního čerpadla, zabraňuje přílišnému zvýšení tlaku. Kromě toho řídí tlak ve vnitřním prostoru čerpadla přímo úměrně otáčkám Škrtící tryska Škrtící tryska je zabudována ve víku vstřikovacího čerpadla a je spojena s jeho vnitřním prostorem. Malými otvory v trysce může protékat proměnné množství paliva zpět do nádrže Vysokotlaký okruh Ve vysokotlaké části vstřikovacího čerpadla se získává tlak potřebný pro vstříknutí paliva do spalovacího prostoru Do vysokotlaké části palivového okruhu patří výtlačný ventil, vysokotlaké palivové potrubí a vstřikovač se vstřikovací tryskou. 29

30 Princip práce čerpadla s axiálním pohybem pístu a rozdělovačem Obr. 13 Regulace dodávaného množství paliva u čerpadla s jednou vstřikovací jednotkou pro všechny válce motoru (Rauscher 2005) Píst 1, na obr. 13, vykonává v tělese čerpadla kmitavý pohyb vyvolávaný axiální vačkou, která tvoří s pístem jeden celek. Tento pohyb zabezpečuje dodávku paliva do vysokotlakého potrubí palivového systému motoru. Při pohybu pístu od horní úvrati, odkryje hrana pístu plnící kanál 2, kterým je palivo z dopravního čerpadla přiváděno do prostoru 3 nad pístem. Současně se píst pootáčí tak, aby drážka v pístu 4 se natočila na následující kanálek 5, kterým je nátrubek 6. s vysokotlakou trubkou příslušného válce propojen středovým vývrtem pístu s výtlačným prostorem čerpadla nad pístem. Rychlost otáčení je ve vztahu k otáčkám klikového hřídele poloviční. Při zpětném pohybu pístu k horní úvrati je palivo vytlačováno do vstřikovače příslušného válce tak dlouho, dokud příčný kanál 7 zůstává utěsněn objímkou 8. Vzdálenost h polohy vývrtu 7 od okamžiku uzavření plnícího kanálku 2 do okamžiku, kdy jej přestane objímka 8 utěsňovat je činný zdvih pístu čerpadla určující dodávané množství paliva. Jeho velikost je tedy určována polohou objímky 8. Při úplném vysunutí vlevo, tak že kanálek 7 není těsněn je dodávka čerpadla nulová, tedy stop stav motoru. Při úplném vysunutí objímky 8 vpravo dává čerpadlo maximální cyklovou dávku paliva.(rauscher 2005) Výtlačný ventil Výtlačný ventil uzavírá výtlačné palivové potrubí na straně vstřikovacího čerpadla. Jeho úkolem je snížit tlak ve výtlačném potrubí po ukončení výtlaku. Tím je přesně definován okamžik uzavření vstřikovací trysky. 30

31 Vysokotlaké potrubí Používají se ocelové bezešvé tlustostěnné trubky. Jejich světlost je závislá na dopravovaném množství paliva. Vnitřní průměr trubky má na vstřikovací proces velmi značný vliv. Trubky ovlivňují vstřikovací proces i svou radiální pružností. Pro tlaky nad 100 MPa je třeba zvolit zvlášť silnostěnné trubky. Používají se trubky o rozměrech 6 x 1,5 mm až 10 x 5 mm. Pro velmi vysoké tlaky se trubky vrtají z plného materiálu. Vysokotlaké trubky musí mít co nejmenší délku, musí být vedeny bez ostrých ohybů a mají být pokud možno stejně dlouhé. Délka se volí podle nejdelší potřebné trubky. (Ján 2003) Vstřikovač Od jednotlivých vývodů vstřikovacího čerpadla je palivo přiváděno vysokotlakým potrubím k jednotlivým vstřikovačům, které rozprašují palivo do spalovacího prostoru motoru. Vstřikovač je tvořen držákem trysky a samotnou tryskou. Palivo je přiváděno vysokotlakou trubkou přes propojovací šroubení 1. Kanálkem 2 je přiváděno do prostoru pod jehlou trysky 3. Tryska je k tělesu držáku vstřikovače připevněna převlečnou maticí 4. Poloha trysky je jednoznačně určena buď pomocí kolíku, nebo ryskou na trysce a tělese vstřikovače. Jehla trysky 5 je v sedle držena silou předpětí pružiny 7, která na jehlu působí prostřednictvím tlačného čepu 6. Velikost předpětí pružiny, a tedy i velikost otvíracího tlaku trysky je možno seřizovat pomocí šroubu 8 zajišťovaného pojistnou maticí 9. Seřizovací šroub je chráněn krytkou 10, do které je zašroubován dutý šroub 11. Jím je odváděno palivo, které proniká netěsností uložení jehly trysky do prostoru pružiny a nad seřizovací šroub, do odpadního potrubí 12. Utěsnění vstřikovače v hlavě válce zabezpečuje těsnící podložka 13. (Rauscher 2005) 31

32 6.2 Palivová soustava s vícepístovým radiálním čerpadlem Touto palivovou soustavou disponuje náš měřený automobil Škoda Octavia 1.9 TDi. Rotační vstřikovací čerpadla s radiálními písty byla vyvinuta pro vznětové motory s přímým vstřikem paliva. Jejich předností je vysoká rychlost regulace vstřikovaného množství paliva a počátku vstřiku. Jsou schopna vyvinout velký vstřikovací tlak až 185 MPa. Palivová soustava se rovněž dělí na část nízkotlakou a část vysokotlakou Nízkotlaká část palivové soustavy Nízkotlaká část zajišťuje dostatek paliva pro část vysokotlakou a skládá se z podávacího (lamelového) čerpadla, nízkotlakého palivového potrubí, redukčního a přepouštěcího ventilu. Kromě přepouštěcího ventilu, kterým prochází palivo zpět do nádrže z důvodu chlazení a odvzdušnění vstřikovacího čerpadla, jsou tyto části popsány v předešlé kapitole Vysokotlaká část palivové soustavy K vytvoření vysokého tlaku, k rozdělování a odměřování paliva s řízením počátku dodávky dochází ve vysokotlaké části radiálního čerpadla Vysokotlaké čerpadlo s radiálními písty Dvojice radiálních pístů ve válci 2, na obr. 14, se otáčí společně s rotorem 1, jehož otáčky jsou ve vztahu k otáčkám klikového hřídele poloviční. Písty ve válci vykonávají vratný pohyb určovaný vačkovým kotoučem 3. Počet vačkových výstupků odpovídá počtu válců motoru. V našem případě se jedná o čerpadlo pro čtyřválcový motor. Na obr. 14 a) je nakreslen okamžik, kdy písty sestupují s vrcholu vačky a prostor mezi nimi se zvětšuje. Dochází tedy k plnění tohoto prostoru palivem, které je přiváděno centrálním vývrtem 4 z příčného vývrtu 6 v rotoru vstřikovacího čerpadla. Tento vývrt je natočen proti vývrtu 5 ve statoru čerpadla, do kterého je přiváděno palivo od podávacího čerpadla. Vývrt 8, sloužící k propojení centrálního vývrtu 4 s příslušnými kanálky jednotlivých válců ve statoru čerpadla 7 je těsněn, po dobu plnění, stěnou statoru. Na obr. 14 b) je nakreslen okamžik, kdy nastává výtlak paliva do vysokotlakého potrubí příslušného válce. Rotor čerpadla 4 spolu s radiálními pístky se pootočil tak, že 32

33 vačkové výstupky stlačují písty 2 a palivo je vytlačováno do centrálního vývrtu 4. Současně se kanálek 6 natočil tak, že je stěnou statoru těsněn a centrální vývrt 4 je propojen kanálkem 8 s výstupním vývrtem 9. Každému válci přísluší tedy výstupní nátrubek pro připojení vysokotlaké vstřikovací trubky odpovídající vývrtu 7 ve statoru čerpadla. Velikost vstřikované dávky je u těchto čerpadel řízena škrcením průtoku paliva dodávaného od podávacího čerpadla do plnícího kanálku 5. Rotor čerpadla a styková plocha pístů s vačkovým kotoučem je mazána a chlazena prolínajícím palivem. (Rauscher 2005) Obr. 14 Čerpadlo s radiálními písty Rauscher 2005) Princip rozdělování paliva Spolu s vysokotlakým čerpadlem se otáčí hřídel rozdělovače, který rozvádí palivo do jednotlivých válců. Elektromagnetický vysokotlaký ventil zodpovídá za dávku paliva a je řízený signály s proměnlivým kmitočtem impulsů pomocí ovladače umístěného na čerpadle. Otevírání a zavírání ventilu určuje dobu vhánění paliva vysokotlakým čerpadlem. Na základě signálů snímače úhlu obratu (úhlová poloha hřídele) je určována okamžitá vzájemná úhlová poloha pohonné hřídele a vačkového kroužku během 33

34 otáčení, dále je počítána rychlost otáčení vstřikovacího čerpadla a (srovnáním se signály ze snímače klikové hřídele) detekována poloha přesuvníku vstřiku. Snímač úhlu obratu je umístěn na kroužku, který se otáčí synchronně s vačkovým kroužkem vysokotlakého čerpadla. Ozubený kotouč vysílače impulsů je umístěn na hnací hřídeli čerpadla. Neozubená místa odpovídají počtu válců motoru. Když se rozdělovací hřídel otáčí, válečky tlačné tyčky se pohybují po povrchu vačkového kroužku. Pístky jsou pak vtlačovány dovnitř a provádí kompresi paliva pod vysokým tlakem. Avšak vhánění paliva pod vysokým tlakem začíná tehdy, když pomocí signálu z ovladače dojde k uzavření elektromagnetického ventilu. Hřídel rozdělovače se přesune do polohy před výstupním kanálkem stlačeného paliva do příslušného válce. Palivo se pak přes zpětný škrtící ventil dostane potrubím do vstřikovače, který je vstřikuje do spalovací komory. Vstřik končí v okamžiku, kdy dojde k otevření elektromagnetického ventilu. (1) Obr. 15 Radiální čerpadlo VP44, kterým disponuje měřené vozidlo (1) 1 lopatkové výtlačné čerpadlo s regulačním tlakovým ventilem, 2 snímač úhlu obratu, 3 řídící jednotka čerpadla, 4 vysokotlaké čerpadlo s rozdělovací hřídelí a vypouštěcím ventilem, 5 přesuvník vstřiku s elektromagnetickým ventilem přesuvníku, 6 elektromagnetický vysokotlaký ventil 34

35 Princip přesuvníku vstřiku Informací o skutečné hodnotě počátku vstřiku je signál snímače úhlu obratu nebo čidla zdvihu jehly v soustavě vstřikovače. Čidlo zdvihu jehly trysky není nezbytné. Elektromagnetický ventil nastavuje polohu přesuvníku vstřiku, který příslušně otáčí vačkovým kroužkem vysokotlakého čerpadla. Díky tomu válečky, které pohánějí pístky, dříve nebo později narazí na vačky kroužku a způsobují zrychlení nebo opoždění počátku vhánění. Ventil přesuvníku vstřiku lze otevírat a zavírat bezestupňově pomocí ovladače stanovením patřičného součinitele podílu impulsu. (Ján 2003) Elektronické řízení vstřikované dávky paliva EDC Důvodem zavedení elektronicky řízeného vstřikování ( EDC Electronic Diesel Control ) byly vzrůstající požadavky na snížení množství škodlivin obsažených ve výfukových plynech naftových motorů a to, jak plynných exhalátů, tak i pevných částic. K těmto legislativním požadavkům se přiřadily i vzrůstající nároky na snížení spotřeby paliva a zmenšení úrovně hluku a vibrací vyzařovaných vznětovým motorem osobního automobilu. Výzkumy ukázaly, že jedinou možností jak splnit vzrůstající požadavky je lepší atomizace paliva vstřikovaného do válce motoru v kombinaci s děleným vstřikem paliva. Současně se musela snížit i tolerance rozptylu vstřikovaného množství a přesnost nastavení počátku vstřiku paliva. U palivových soustav s rotačním čerpadlem je řízení vstřikované dávky paliva uskutečněno pomocí elektromagnetického ventilu na čerpadle. Elektronická regulace vznětového motoru EDC pro palivový systém s rotačním čerpadlem s protiběžnými radiálními písty je rozdělena do tří systémových bloků: snímače pro snímání provozních podmínek a požadovaných hodnot převádějí různé fyzikální veličiny na elektrické akční členy pro převod elektrických výstupních signálů řídících jednotek na mechanické veličiny. Řídící jednotky ovládají akční členy pomocí výstupních elektrických signálů přímo přes koncové výkonové stupně nebo předávají tyto signály dalším systémům řídící jednotka motoru a řídící jednotka čerpadla pro zpracování informací podle určitých matematických výpočetních postupů (zpravidla algoritmů) na elektrické výstupní signály. 35

36 Přehled snímačů a spínačů EDC u Škody Octavie 1.9 TDi Počítačem podporované řízení motoru je speciálně přizpůsobeno požadavkům regulace otáček turbodmychadla nového typu. Řídící jednotka MSA 15 od firmy Bosch řídí množství vstřikovaného paliva, počátek vstřiku, plnicí tlak, zpětné vedení výfukových plynů, dobu žhavení a elektrické vyhřívání chladicí kapaliny. Obr. 16 Snímače, čidla a spínače 36

37 Přehled akčních členů EDC u Škody Octavie 1.9 TDi Obr. 17 Akční členy 37

38 7 PALIVOVÉ SYSTÉMY S ELEKTRONICKOU REGULACÍ Požadavky na vznětové motory z hlediska jejich výkonu, spotřeby, emisních hodnot a hlučnosti neustále stoupají. Předpokladem pro splnění takových požadavků je příprava kvalitní směsi. Pro přípravu kvalitní směsi jsou zapotřebí výkonné vstřikovací systémy, které umožňují používání vysokých tlaků, potřebných k jemnému rozptýlení paliva, a které jsou s to přesně regulovat počátek vstřiku a vstřikované množství paliva. 7.1 Palivová soustava se sdruženými vstřikovacími jednotkami PDE Palivová soustava se sdruženými vstřikovacími jednotkami PDE ((Pumpe Düse Einheit) je také označována zkratkou UIS (Unit Injektor Systém) a všeobecně je nazývána systém čerpadlo tryska. U tohoto vstřikovacího systému zcela odpadá vstřikovací čerpadlo a vysokotlaké potrubí, rozvádějící palivo pod vysokým tlakem do jednotlivých vstřikovačů. Právě poměrně krátká, ale přece jen choulostivá cesta stlačované nafty od vstřikovacího čerpadla ke vstřikovačům je slabým místem klasických palivových soustav vznětových motorů. I nepatrné rezonance potrubí vlivem tlakových kmitů mohou nepříznivě ovlivnit jak časování vstřiku, tak i kvalitu rozprášení paliva do válců motoru.(ján 2003) Konstrukce Sdružené vstřikovací jednotky jsou umístěny v hlavě válců (obr. 18). Obr. 18 Motor se sdruženými vstřikovacími jednotkami PDE 38

39 Vstřikovací tlak paliva se vytváří přímo ve vstřikovači pomocí integrovaného pístového čerpadla (obr. 19). Píst (7) čerpadla je poháněn vačkou (1) na vačkovém hřídeli ventilového rozvodu motoru prostřednictvím vahadla s kladkou (2). Vratný pohyb pístu (7) je zajištěn vinutou pružinou (5). Palivo je do vstřikovačů dopravováno nízkotlakým palivovým čerpadlem rozváděcími kanálky v hlavě válců (17). Časový průběh nárůstu tlaku v prostoru pod pístem (7), a tím i průběh vstřikování je ovládán elektromagnetickým ventilem (12). Tlak může narůstat až po uzavření elektromagnetického ventilu (12) řídící jednotkou motoru. Rychlé otevření elektromagnetického ventilu (12) pak způsobí,,ostré ukončení vstřikování, což je mimořádně důležité pro co nejdokonalejší spalování bez produkce emisí.(ján 2003). Obr. 19 Sdružená vstřikovací jednotka (Volvo D12) 39

Palivová soustava 9.3.2009 2

Palivová soustava 9.3.2009 2 9.3.2009 1 Palivová soustava Cílem je stav, při kterém bude do spalovacího prostoru přivedeno ve správný okamžik, v požadovaném stavu a množství, palivo společně se vzduchem, umožňující vznícení a uvolnění

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Service 68. Zážehový motor 1,4 l/92 kw TSI. Dílenská učební pomůcka. s přeplňováním turbodmychadlem

Service 68. Zážehový motor 1,4 l/92 kw TSI. Dílenská učební pomůcka. s přeplňováním turbodmychadlem Service 68 Zážehový motor 1,4 l/92 kw TSI s přeplňováním turbodmychadlem Dílenská učební pomůcka Maximální síla při minimální spotřebě paliva - to jsou hlavní atributy motoru 1,4 l TSI. Díky přeplňování

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2009 DAVID HAMERNÍK Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové

Více

2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA

2. DOPRAVA KAPALIN. h v. h s. Obr. 2.1 Doprava kapalin čerpadlem h S sací výška čerpadla, h V výtlačná výška čerpadla 2.1 HYDROSTATICKÁ ČERPADLA 2. DOPRAVA KAPALIN Zařízení pro dopravu kapalin dodávají tekutinám energii pro transport kapaliny, pro hrazení ztrát způsobených jejich viskozitou (vnitřním třením), překonání výškových rozdílů, umožnění

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. DVOUDOBÝ ZÁŽEHOVÝ MOTOR Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 08-11 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. DVOUDOBÝ ZÁŽEHOVÝ MOTOR Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 08-11 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pístové stroje DVOUDOBÝ ZÁŽEHOVÝ MOTOR Ing. Petr Plšek

Více

EFFECT OF COMBUSTION OF ALTERNATIVE FUELS ON DIESEL ENGINE EXHAUST EMISSIONS

EFFECT OF COMBUSTION OF ALTERNATIVE FUELS ON DIESEL ENGINE EXHAUST EMISSIONS EFFECT OF COMBUSTION OF ALTERNATIVE FUELS ON DIESEL ENGINE EXHAUST EMISSIONS Polcar A., Čupera J. Department of Engineering and Automobile Transport, Faculty of Agronomy, Mendel University in Brno, Zemědělská

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 LUDĚK GEŠVINDR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 LUDĚK GEŠVINDR MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2010 LUDĚK GEŠVINDR Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav automobilové techniky Palivové systémy vznětových motorů

Více

Paralelní měření fyzikálních veličin

Paralelní měření fyzikálních veličin Operační program Rozvoj lidských zdrojů Opatření 3.1 Paralelní měření fyzikálních veličin Vypracoval: Ing. Zdeněk Pospíšil 1 Anotace Tento výukový materiál (učební texty) s názvem Paralelní měření fyzikálních

Více

Sortiment, kvalita a užitné vlastnosti pohonných hmot do roku 2020 Kulatý stůl Hotel Pramen 24.6.2014. Ing.Vladimír Třebický

Sortiment, kvalita a užitné vlastnosti pohonných hmot do roku 2020 Kulatý stůl Hotel Pramen 24.6.2014. Ing.Vladimír Třebický Sortiment, kvalita a užitné vlastnosti pohonných hmot do roku 2020 Kulatý stůl Hotel Pramen 24.6.2014 Ing.Vladimír Třebický Vývoj tržního sortimentu paliv Současná kvalita a nejbližší vývoj tržního sortimentu

Více

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 7. přednáška Spalování pohonných hmot, vlastnosti a použití plynných uhlovodíků

Více

Spalovací motory. Palivové soustavy

Spalovací motory. Palivové soustavy 1 Spalovací motory Palivové soustavy Úkolem palivové soustavy je přivést, ve vhodný okamžik vzhledem k poloze pístu potřebné množství paliva do spalovacího prostoru nebo sacího potrubí. Zážehové motory

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. PALIVOVÁ SOUSTAVA VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 08-19 Anotace:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. PALIVOVÁ SOUSTAVA VZNĚTOVÝCH MOTORŮ Ing. Petr Plšek Číslo: VY_32_INOVACE_ 08-19 Anotace: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Pístové stroje PALIVOVÁ SOUSTAVA VZNĚTOVÝCH MOTORŮ

Více

Projekt: Autodiagnostika pro žáky SŠ - COPT Kroměříž, Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.38/01.0006. Mazání motoru

Projekt: Autodiagnostika pro žáky SŠ - COPT Kroměříž, Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.38/01.0006. Mazání motoru Mazání motoru Soustava mazání motoru musí zásobovat součásti motoru dostatečným množstvím mazacího oleje a přitom musí být zajištěn správný tlak oleje. Úkolem mazací soustavy je: - mazání snížení tření

Více

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ

TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ TECHNOLOGIE OCHRANY OVZDUŠÍ Přednáška č. 9 Snímek 1. Osnova přednášky Základní údaje o automobilové dopravě Princip funkce spalovacího motoru Přehled emisí ze spalovacích motorů Metody omezování emisí

Více

hybridní pohony (kombinace spalovacího motoru a elektromotoru)

hybridní pohony (kombinace spalovacího motoru a elektromotoru) Obsah Anotace.5 Prohlášení...7 Poděkování..9 1. Úvod 13 2. Rostlinné oleje 14 2.1. Použití čistého rostlinného oleje..14 2.2. Použití bionafty...17 2.2.1. Bionafta první generace 18 2.2.1.1. Změny v emisích

Více

ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN COMPETITIVENESS INCREASE OF THE CNG ENGINE

ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN COMPETITIVENESS INCREASE OF THE CNG ENGINE ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI SPALOVACÍHO MOTORU NA STLAČENÝ ZEMNÍ PLYN COMPETITIVENESS INCREASE OF THE CNG ENGINE David Svída 1 Anotace: V současné době ve vozidlech převládá trend výkonných maloobjemových

Více

Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info

Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů - TZB-info 1 z 5 16. 3. 2015 17:05 Stručná teorie kondenzace u kondenzačních plynových kotlů Datum: 2.4.2004 Autor: Zdeněk Fučík Text je úvodem do problematiky využívání spalného tepla u kondenzačních kotlů. Obsahuje

Více

SPALOVACÍ MOTORY. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc.

SPALOVACÍ MOTORY. Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. SPALOVACÍ MOTORY Doc. Ing. Jiří Míka, CSc. Rozdělení Podle způsobu práce: Objemové (pístové) Dynamické Podle uspořádání: S vnitřním spalováním S vnějším přívodem tepla Ideální oběhy pístových spalovacích

Více

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.11 Diagnostika automobilů Kapitola 8 Vstřikovací

Více

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie

TECHNOLOGIE I. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ, CSc. Ing. Jiří MACHUTA, Ph.D. Pracoviště: TUL FS, Katedra strojírenské technologie TECHNOLOGIE I : Svařování plamenem. Základní technické parametry, rozsah použití, pracovní technika svařování slitiny železa a vybraných neželezných kovů a slitin. Autoři přednášky: prof. Ing. Iva NOVÁ,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce:

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

Agronomická fakulta. Ústav techniky a automobilové dopravy. Bakalářská práce

Agronomická fakulta. Ústav techniky a automobilové dopravy. Bakalářská práce Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Bakalářská práce Využití rostlinných olejů jako alternativních paliv Vedoucí práce: Ing. Martin

Více

SACÍ POTRUBÍ ZÁŽEHOVÉHO MOTORU NA CNG O VÝKONU 140KW

SACÍ POTRUBÍ ZÁŽEHOVÉHO MOTORU NA CNG O VÝKONU 140KW VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w

p V = n R T Při stlačování vkládáme do systému práci a tím se podle 1. věty termodynamické zvyšuje vnitřní energie systému U = q + w 3. DOPRAVA PLYNŮ Ve výrobních procesech se často dopravují a zpracovávají plyny za tlaků odlišných od tlaku atmosférického. Podle poměru stlačení, tj. poměru tlaků před a po kompresi, jsou stroje na dopravu

Více

Snížení emisí škodlivin u spalovacích motorů Semestrální práce z předmětu Životní prostředí

Snížení emisí škodlivin u spalovacích motorů Semestrální práce z předmětu Životní prostředí UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera školní rok 2003/2004, letní semestr I.ročník KS Pardubice (obor DI-EZD) Tomáš Vydržal Datum odevzdání: 16.3.2004 Snížení emisí škodlivin u spalovacích

Více

D 2 KONSTUKCE PÍSTU HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ

D 2 KONSTUKCE PÍSTU HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ KONSTUKCE PÍSTU Namáhání pístu mechanickým a tepelným zatížením závisí především na režimu motoru, velikosti vrtání válce a zvolených konstrukčních rozměrech. HLAVNÍ ROZMĚRY PÍSTŮ Průměr Kompresní výška

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Profesor Ing. Aleš Komár, CSc. Aplikace palivového aditiva v provozu vojenské techniky AČR

Profesor Ing. Aleš Komár, CSc. Aplikace palivového aditiva v provozu vojenské techniky AČR VOJENSKÝ PROFESIONÁL Profesor Ing. Aleš Komár, CSc. Aplikace palivového aditiva v provozu vojenské techniky AČR Článek prezentuje výsledky obranného výzkumu MO k zajištění ekonomičnosti a bezpečnosti provozu

Více

Řídící systémy vznětových motorů. Školení H-STEP 3 Školení H-STEP 2 Školení H-STEP 1

Řídící systémy vznětových motorů. Školení H-STEP 3 Školení H-STEP 2 Školení H-STEP 1 Řídící systémy vznětových motorů Školení H-STEP 3 Školení H-STEP 2 Školení H-STEP 1 Řídící systémy vznětových motorů H-STEP 1 Rozdíly mezi zážehovými a vznětovými motory 4 Základní informace o spalování

Více

Motory -Emise škodlivin ve výfukových plynech

Motory -Emise škodlivin ve výfukových plynech Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. Název zpracovaného celku: Motory -Emise škodlivin ve výfukových plynech Výfukové plyny jsou produkty vnitřního spalování paliva ve spalovacích

Více

Palivové soustavy vznětového motoru

Palivové soustavy vznětového motoru Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla třetí NĚMEC V. 28.1.2014 Název zpracovaného celku: Palivové soustavy vznětového motoru Tvorba směsi u vznětových motorů je složitější,než u motorů zážehových.

Více

MAKAK ČESKÝ VÝROBCE KOTLŮ. Přednosti: Emisní třída 5 dle ČSN EN 303 5. Ekologické a komfortní vytápění. Dřevo až do délky 55 cm!

MAKAK ČESKÝ VÝROBCE KOTLŮ. Přednosti: Emisní třída 5 dle ČSN EN 303 5. Ekologické a komfortní vytápění. Dřevo až do délky 55 cm! ČESKÝ VÝROBCE KOTLŮ Přednosti: Emisní třída 5 dle ČSN EN 303 5 Ekologické a komfortní vytápění Dřevo až do délky 55 cm! Vysoká účinnost až 92 % ZPLYŇOVACÍ KOTEL dřevo Úspory na vytápění až 40 % Nerezové

Více

Vladimír Matějovský. Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali.

Vladimír Matějovský. Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali. Vladimír Matějovský Kaňkova 32, 108 00 Praha 10 tel. 274 815 452, mob. 603 459 196, e-mail: michm@volny.cz, vladimir.matejovsky@tiscali.cz Automobilová paliva Grada Publishing, spol. s r. o., 2004 Názvy

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registračníčíslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Emise zážehových motorů

Emise zážehových motorů Emise zážehových motorů Složení výfukových plynů zážehového motoru 1. Plynné složky: - oxid uhličitý CO 2 - oxid uhelnatý CO - oxidy dusíku NO x (majorita NO) - nespálené uhlovodíky HC (CH x ) Nejvýznamnější

Více

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

MAZACÍ PŘÍSTROJ PMP CENTRÁLNÍ MAZÁNÍ

MAZACÍ PŘÍSTROJ PMP CENTRÁLNÍ MAZÁNÍ MAZACÍ PŘÍSTROJ PMP POUŽITÍ Mazací přístroj PMP je užíván jako zdroj tlakového maziva pro centrální mazací systémy s progresivními rozdělovači řady BVA, PRA a PRB, pro trvalé, pravidelné mazání různých

Více

Vstřikování Bosch-_Motronic

Vstřikování Bosch-_Motronic Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: Silniční vozidla čtvrtý NĚMEC V. 20.12.2013 Název zpracovaného celku: Vstřikování Bosch-_Motronic Systém Bosch-Motronic je vyšším stupněm elektronického řízení motoru

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Koncepční řešení laboratoře palivových soustav vznětových motorů Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí

Více

12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace

12. SUŠENÍ. Obr. 12.1 Kapilární elevace 12. SUŠENÍ Při sušení odstraňujeme z tuhého u zadrženou kapalinu, většinou vodu. Odstranění kapaliny z tuhé fáze může být realizováno mechanicky (filtrací, lisováním, odstředěním), fyzikálně-chemicky (adsorpcí

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY ABSTRAKT, KLÍČOVÁ SLOVA VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE

Více

SAMOČINNÁ PLNICÍ HUBICE SPHF 300 RK 12 1256

SAMOČINNÁ PLNICÍ HUBICE SPHF 300 RK 12 1256 Technické podmínky 1 RK 12 1256 R A Y M A N spol. s r. o. KLADNO SAMOČINNÁ PLNICÍ HUBICE SPHF 300 RK 12 1256 POČET STRAN 10 Revize č. 2 PLATÍ OD: 1. 6. 2015 Technické podmínky 2 RK 12 1256 Tyto technické

Více

Návod k obsluze a instalaci kotle 2015.10.08

Návod k obsluze a instalaci kotle 2015.10.08 1 1 Technické údaje kotle KLIMOSZ DUO Tab. 1. Rozměry a technické parametry kotle KLIMOSZ DUO NG 15-45 a KLIMOSZ DUO B 15 35. Parametr SI Klimosz Klimosz Klimosz Klimosz Duo 15 Duo 25 Duo 35 Duo 45 Max/Jmenovitý

Více

ŘÍZENÍ MOTORU Běh naprázdno Částečné zatížení Plné zatížení Nestacionární stavy Karburátor s elektronickým řízením

ŘÍZENÍ MOTORU Běh naprázdno Částečné zatížení Plné zatížení Nestacionární stavy Karburátor s elektronickým řízením ŘÍZENÍ MOTORU Automobilový motor je provozován v širokém rozmezí otáček a zatížení, což klade vysoké nároky na regulaci palivové soustavy a u motorů zážehových i na regulaci zapalovací soustavy. Tato regulace

Více

20008/2009 Vozidlové motory Scholz

20008/2009 Vozidlové motory Scholz 1 Vlastnosti vodíku jako paliva pro spalovací motory Mez zápalnosti ve 4 75% - H2 (l=12-0,6) 5-15% - CH4 vzduchu Min. zápalná energie ve vzduchu 0,02 mj H2 0,45 mj CH4 V oblasti dolní meze koncentrace

Více

Vibrační pěchy. Originální výkon a účinnost od vynálezce. Pěchy Wacker Neuson.

Vibrační pěchy. Originální výkon a účinnost od vynálezce. Pěchy Wacker Neuson. S Vibrační pěchy S Originální výkon a účinnost od vynálezce. Pěchy Wacker Neuson. když se používání protlačí do vyššího výkonu při každodenní práci. Pěchy Wacker Neuson. Originály přímo od vynálezce. Pěchy

Více

SYSTÉM COMMON RAIL PRO ČTYŘVÁLCOVÝ VZNĚTOVÝ MOTOR

SYSTÉM COMMON RAIL PRO ČTYŘVÁLCOVÝ VZNĚTOVÝ MOTOR VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING SYSTÉM COMMON

Více

LAMELOVÁ ČERPADLA V3/12

LAMELOVÁ ČERPADLA V3/12 Q-HYDRAULIKA LAMELOVÁ ČERPADLA V3/12 velikost 12 do 10 MPa 13 dm 3 /min WK 102/21012 2004 Lamelová čerpadla typu PV slouží jako zdroj tlakového oleje v hydraulických systémech. VÝHODY snadné spuštění díky

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2010 RADEK LUKŮVKA 1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy MOTOROVÁ PALIVA NA BÁZI ROSTLINNÝCH

Více

Příručka pro podporu prodeje výrobků JCB

Příručka pro podporu prodeje výrobků JCB Emisní normy IIIB/ T 4i Informační příručka o motorech JCB EcoMAX ohledně dodržení emisní normy IIIB/T4i Nejnovější uzákoněná emisní úroveň Týká se nových strojů prodaných do zemí Evropské unie, Severní

Více

V čem spočívá výhoda rotačních kompresorů firmy COMPAIR?

V čem spočívá výhoda rotačních kompresorů firmy COMPAIR? V čem spočívá výhoda rotačních kompresorů firmy COMPAIR? Tuto otázku musíme zodpovídat velmi často, protože většina ostatních výrobců nabízí tradičně pouze šroubové a pístové kompresory. COMPAIR je však

Více

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Palivová soustava Steyr 6195 CVT Tisková zpráva Pro více informací kontaktujte: AGRI CS a.s. Výhradní dovozce CASE IH pro ČR email: info@agrics.cz Palivová soustava Steyr 6195 CVT Provoz spalovacího motoru lze řešit mimo používání standardního

Více

Využití energie výfukových plynů k pohonu klikového hřídele. Jakub Vrba Petr Schmid Pavel Němeček

Využití energie výfukových plynů k pohonu klikového hřídele. Jakub Vrba Petr Schmid Pavel Němeček Využití energie výfukových plynů k pohonu klikového hřídele Jakub Vrba Petr Schmid Pavel Němeček Technické inovace motorových vozidel - Přednáška 07 1 Důvod inovace Jedná se o využití energie výfukových

Více

Motorová nafta. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu

Motorová nafta. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Motorová nafta Začátek používání středních ropných destilátů (motorové nafty) jako motorového paliva spadá do počátku dvacátého století. Patent na princip vznětového spalovacího motoru byl německému konstruktéru

Více

Provoz traktoru Case IH PUMA CVX na směsné palivo B30

Provoz traktoru Case IH PUMA CVX na směsné palivo B30 Provoz traktoru Case IH PUMA CVX na směsné palivo B30 Moderní koncepce zemědělské výroby je spojena se spotřebou energií, jejíž základ je založen na transformaci fosilních zdrojů na elektrickou a tepelnou

Více

DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA ALL IN AGENCY 2009. výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace

DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA ALL IN AGENCY 2009. výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA ALL IN AGENCY 2009 výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace DIESEL PRÉMIOVÁ PALIVA Špičková prémiová paliva VERVA Diesel, výkon ekologie rychlost vytrvalost akcelerace VERVA

Více

Návrh a zhotovení výukového panelu palivového systému spalovacího motoru þÿ s e v s ty i k o v á n í m

Návrh a zhotovení výukového panelu palivového systému spalovacího motoru þÿ s e v s ty i k o v á n í m Digitální knihovna Univerzity Pardubice DSpace Repository Univerzita Pardubice http://dspace.org þÿ B a k a l áy s k é p r á c e / B a c h e l o r ' s w o r k s K D P D F J P 2009 Návrh a zhotovení výukového

Více

LAMELOVÁ ČERPADLA V3/63

LAMELOVÁ ČERPADLA V3/63 Q-HYDRAULIKA LAMELOVÁ ČERPADLA V3/63 velikost 63 do 10 MPa 63 dm 3 /min WK 102/21063 2004 Lamelová čerpadla typu PV slouží jako zdroj tlakového oleje v hydraulických systémech. VÝHODY snadné spuštění díky

Více

VENTILOVÉ ROZVODY ÚCEL

VENTILOVÉ ROZVODY ÚCEL VENTILOVÉ ROZVODY ÚCEL uskutečnění výměny obsahu válce (spaliny nahradit čerstvou palivovou směsí nebo vzduchem). DRUHY dnes výhradně u 4-dobých motorů ventily ovládané rozvodem OHC, OHV. ČASOVÁNÍ VENTILŮ

Více

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů

Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů 185 Vliv paliv obsahujících bioložky na provozní parametry vznětových motorů doc. Ing. Josef Laurin, CSc., doc. Ing. Lubomír Moc, CSc., Ing. Radek Holubec Technická univerzita v Liberci, Studentská 2,

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2012 MICHAL SKŘIVÁNEK Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Analýza vybraných parametrů

Více

Elektrotechnika a elektronika Elektrická výstroj vozidel Test. Ing. Jan Hurtečák

Elektrotechnika a elektronika Elektrická výstroj vozidel Test. Ing. Jan Hurtečák Číslo projektu CZ.107/1.5.00/34.0425 Název školy Předmět Tematický okruh Téma Ročník 4. Autor INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Elektrotechnika a elektronika Elektrická výstroj vozidel Test Datum

Více

Spouštěcí obvod. Spouštěč. Základní parametry spouštěče

Spouštěcí obvod. Spouštěč. Základní parametry spouštěče Spouštěcí obvod Pod tímto pojmem se rozumí nejen vlastní elektrické spouštěcí zařízení k přímému mechanickému uvedení motoru do pohybu, ale také pomocná zařízení, která jsou pro spouštění motoru vhodná

Více

Pokyny k hledání a odstraňování závad v řízení traktorů ZETOR UŘ II. Výpis z technických údajů výrobce servořízení

Pokyny k hledání a odstraňování závad v řízení traktorů ZETOR UŘ II. Výpis z technických údajů výrobce servořízení Pokyny k hledání a odstraňování závad v řízení traktorů ZETOR UŘ II Při hledání příčiny závad v servořízení 8011 8045 traktorů ZETOR UŘ II se doporučuje prověřit ještě před demontáží všechny části řízení.

Více

Vibrační pěchy Originál. Od vynálezce a lídra na světovém trhu

Vibrační pěchy Originál. Od vynálezce a lídra na světovém trhu TECHNICKÉ ÚDAJE BS 65-V Délka x šířka x výška mm 673 x 343 x 965 Přepravní rozměry (d x š x v) mm 690 x 380 x 990 Velikost hutnicího nástavce (š x d) mm 280 x 336 Provozní hmotnost kg 68 Přepravní hmotnost

Více

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s.

Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Výroba technologické a topné páry z tepla odpadních spalin produkovaných elektrickou obloukovou pecí na provozu NS 320 VHM a.s. Ing. Kamil Stárek, Ph.D., Ing. Kamila Ševelová, doc. Ing. Ladislav Vilimec

Více

MODERNÍ SYSTÉMY VSTŘIKOVÁNÍ PALIVA VHODNÉ PRO VZNĚTOVÉ MOTORY.

MODERNÍ SYSTÉMY VSTŘIKOVÁNÍ PALIVA VHODNÉ PRO VZNĚTOVÉ MOTORY. 34. MEZIÁRODNÍ KONFERENCE KATEDER DOPRAVNÍCH, MANIPULAČNÍCH, STAVEBNÍCH A ZEMĚDĚLSKÝCH STROJŮ 2008 MODERNÍ SYSTÉMY VSTŘIKOVÁNÍ PALIVA VHODNÉ PRO VZNĚTOVÉ MOTORY. MODERN FUEL INJECTION SYSTEMS SUITABLE

Více

Spalovací motor. Zpracoval: Pavel BRABEC. Pracoviště: KVM

Spalovací motor. Zpracoval: Pavel BRABEC. Pracoviště: KVM Zpracoval: Pavel BRABEC Pracoviště: KVM Tento materiál vznikl jako součást projektu In-TECH 2, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. In-TECH 2, označuje společný projekt

Více

Úvod... 5 Výbìr materiálu... 5. Volba základního kauèuku... 5 Volba pryží pro tìsnìní... 6. Volba typu tìsnìní... 7. Montážní pokyny...

Úvod... 5 Výbìr materiálu... 5. Volba základního kauèuku... 5 Volba pryží pro tìsnìní... 6. Volba typu tìsnìní... 7. Montážní pokyny... Obsah Úvod... 5 Výbìr materiálu... 5 Volba základního kauèuku... 5 Volba pryží pro tìsnìní... 6 Volba typu tìsnìní... 7 Montážní pokyny... 7 Technické požadavky... 7 Balení... 7 Skladování... 7 Konstrukèní

Více

Metody měření provozních parametrů strojů

Metody měření provozních parametrů strojů Metody měření provozních parametrů strojů otáčky, teploty, tlaky, těsnosti Například: Provozní otáčky a jejich využití v diagnostice Provozní otáčky různých mechanismů diagnostický signál VSTUPNÍ - definuje

Více

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT

INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT INFLUENCE OF CONSTRUCTION OF TRANSMISSION ON ECONOMIC PARAMETERS OF TRACTOR SET TRANSPORT Vykydal P., Žák M. Department of Engineering and Automobile Transport, Faculty of Agronomy, Mendel University in

Více

Instrukcja obsługi i instalacji kotłów serii DRACO Návod na obsluhu a instalaci 1 automatických kotlů Tekla. 1

Instrukcja obsługi i instalacji kotłów serii DRACO Návod na obsluhu a instalaci 1 automatických kotlů Tekla. 1 Instrukcja obsługi i instalacji kotłów serii Návod na obsluhu a instalaci 1 automatických kotlů Tekla. 1 Vážení zákazníci, děkujeme Vám za zakoupení automatického kotle Tekla. Prosíme Vás, abyste věnovali

Více

Tepelná čerpadla vzduch-voda AWX ECONOMIC

Tepelná čerpadla vzduch-voda AWX ECONOMIC tepelná čerpadla Tepelná čerpadla vzduch-voda AWX ECONOMIC Technické informace 09. 2014 verze 2.10 PZP HEATING a.s, Dobré 149, 517 93 Dobré Tel.: +420 494 664 203, Fax: +420 494 629 720 IČ : 28820614 Společnost

Více

Setting up Spark Ignition Engine Control Unit Nastavování řídicích jednotek zážehových motorů automobilů

Setting up Spark Ignition Engine Control Unit Nastavování řídicích jednotek zážehových motorů automobilů XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004 113 Setting up Spark Ignition Engine Control Unit Nastavování řídicích jednotek zážehových motorů automobilů JURÁK, Michal Ing.,

Více

PROFESIONÁLNÍ MOBILNÍ ZVLHČOVAČE B TECHNICKÁ SPECIFIKACE

PROFESIONÁLNÍ MOBILNÍ ZVLHČOVAČE B TECHNICKÁ SPECIFIKACE PROFESIONÁLNÍ MOBILNÍ ZVLHČOVAČE B TECHNICKÁ SPECIFIKACE Komunikační centrum PERFEKTUMGROUP PERFEKTUM Group, s.r.o. CZ 18200 Praha 8, Davídkova 77 Telefon: 286884022 Fax: 226254782 E-mail: info@perfektum.cz

Více

NOVINKA šestistupňová mechanická převodovka 02M ve vozech

NOVINKA šestistupňová mechanická převodovka 02M ve vozech NOVINKA šestistupňová mechanická převodovka 02M ve vozech SP41_50 Na moderní automobily se kladou stále rostoucí požadavky na funkčnost, jízdní komfort, bezpečnost, šetrnost k životnímu prostředí a také

Více

SNĚHOVÉ FRÉZY 32 990, 24 990, VÝHODY

SNĚHOVÉ FRÉZY 32 990, 24 990, VÝHODY ŘADA 500 Luxusní sněhové frézy Cub Cadet od společnosti MTD mají již ve standardní výbavě páčkový posilovač řízení POWER STEERING, který výrazně napomáhá řízení, obracení a manévrování, tlačítkový elektrostartér

Více

PLNĚNÍ EMISNÍCH NOREM U TRAKTOROVÝCH MOTORŮ

PLNĚNÍ EMISNÍCH NOREM U TRAKTOROVÝCH MOTORŮ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING

Více

Kola a pneumatiky. Druhy kol : - dle konstrukce : a) disková - plná - odlehčená - s otvory ve stěně disku - větraná - s otvory mezi diskem a ráfkem

Kola a pneumatiky. Druhy kol : - dle konstrukce : a) disková - plná - odlehčená - s otvory ve stěně disku - větraná - s otvory mezi diskem a ráfkem Kola a pneumatiky Úkolem kol je přenášet tlak nápravy na vozovku, spolehlivě vést vozidlo po zvolené dráze a přenášet na vozovku brzdné a vodící popř. hnací síly. Zároveň se podílejí na tlumení rázů způsobených

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_ INOVACE_E.3.03 Integrovaná střední

Více

Vstřikovací systém Common Rail

Vstřikovací systém Common Rail Vstřikovací systém Common Rail Pojem Common Rail (společná lišta) znamená, že pro vstřikování paliva se využívá vysokotlaký zásobník paliva, tzv. Rail, společný pro vstřikovací ventily všech válců. Vytváření

Více

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí)

TEKUTINOVÉ POHONY. Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) TEKUTINOVÉ POHONY TEKUTINOVÉ POHONY Pneumatické (medium vzduch) Hydraulické (medium kapaliny s příměsí) Přednosti: dobrá realizace přímočarých pohybů dobrá regulace síly, která je vyvozena motorem (píst,

Více

EKONOMIKA PRÁCE STROJŮ V ROSTLINNÉ VÝROBĚ. Prof. Ing. František Bauer

EKONOMIKA PRÁCE STROJŮ V ROSTLINNÉ VÝROBĚ. Prof. Ing. František Bauer EKONOMIKA PRÁCE STROJŮ V ROSTLINNÉ VÝROBĚ Prof. Ing. František Bauer Konkurenceschopnost a kvalita - inovace v zemědělském sektoru KONKURENCESCHOPNOST - PODMÍNKA Ekonomika provozu traktorů a inovace v

Více

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději.

Termika. Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. Termika Nauka o teple se zabývá měřením teploty, tepla a tepelnými ději. 1. Vnitřní energie Brownův pohyb a difúze látek prokazují, že částice látek jsou v neustálém neuspořádaném pohybu. Proto mají kinetickou

Více

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy. Emise vozidlových motorů Diplomová práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy. Emise vozidlových motorů Diplomová práce Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav techniky a automobilové dopravy Emise vozidlových motorů Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Ing. Pavel Sedlák, CSc. Vypracoval: Ing. Jan Mikulášek

Více

Direct Injection Power 3 Čistič sání & ošetření palivového systému benzínových motorů s přímým vstřikováním

Direct Injection Power 3 Čistič sání & ošetření palivového systému benzínových motorů s přímým vstřikováním Top Oil Services, k. s. Horšovský Týn tel.: 379 422 580 topoil@top-oil.cz www.wynns.cz PŘÍMÉ VSTŘIKOVÁNÍ Direct Injection Power 3 Čistič sání & ošetření palivového systému benzínových motorů s přímým vstřikováním

Více

Technologický postup. Technologický postup 7.3.2015. Funkční návrh procesní technologie. Funkční návrh procesní technologie

Technologický postup. Technologický postup 7.3.2015. Funkční návrh procesní technologie. Funkční návrh procesní technologie Funkční návrh procesní technologie Technologie procesní kontinuálně zpracovávají látky a energie (elektrárny, rafinérie, chemické závody, pivovary, cukrovary apod.) jednotlivá zařízení jsou propojena potrubím

Více

Objednací specifikační kód (typové označení) G 300 X X X X. Způsob dodávky: S: složený stav R: rozložený stav

Objednací specifikační kód (typové označení) G 300 X X X X. Způsob dodávky: S: složený stav R: rozložený stav Obsah: str. 1. Technické údaje kotle VIADRUS G 300...3 2. Všeobecně...4 3. Montáž kotle...6 3.1 Montáž kotlového tělesa...6 3.1.1 Potřeba součástí:...6 3.1.2 Postup práce:...6 3.2 Tlakování kotlového tělesa...6

Více

POWER OF THE SELF-IGNITION MOTOR FOR PURE PLANT OIL VÝKON VZNĚTOVÉHO MOTORU NA ČISTÝ ROSTLINNÝ OLEJ

POWER OF THE SELF-IGNITION MOTOR FOR PURE PLANT OIL VÝKON VZNĚTOVÉHO MOTORU NA ČISTÝ ROSTLINNÝ OLEJ POWER OF THE SELF-IGNITION MOTOR FOR PURE PLANT OIL VÝKON VZNĚTOVÉHO MOTORU NA ČISTÝ ROSTLINNÝ OLEJ Hlavenka T., Fajman M., Čupera J. Ústav techniky a automobilové dopravy, Agronomická fakulta, Mendelova

Více

NOVINKA. Vozy OCTAVIA 4 x 4 rozšiřuje ŠKODA AUTO a. s. technických poznatků o vozidla s náhonem na všechna kola.

NOVINKA. Vozy OCTAVIA 4 x 4 rozšiřuje ŠKODA AUTO a. s. technických poznatků o vozidla s náhonem na všechna kola. NOVINKA SP29-06 Vozy OCTAVIA 4 x 4 rozšiřuje ŠKODA AUTO a. s. svůj výrobní program podle nejmodernějších technických poznatků o vozidla s náhonem na všechna kola. Klasická koncepce (ještě dnes hojně rozšířená

Více

POHELÉDNÌTE DO BUDOUCNOSTI ÈTYØI OÈI VIDÍ VÍCE NEŽ DVÌ. NOVÁ ØADA 7 DEUTZ-FAHR Agrotron TTV

POHELÉDNÌTE DO BUDOUCNOSTI ÈTYØI OÈI VIDÍ VÍCE NEŽ DVÌ. NOVÁ ØADA 7 DEUTZ-FAHR Agrotron TTV POHELÉDNÌTE DO BUDOUCNOSTI ÈTYØI OÈI VIDÍ VÍCE NEŽ DVÌ NOVÁ ØADA 7 DEUTZ-FAHR Agrotron TTV NOVÁ ØADA 7 DEUTZ-FAHR Agrotron TTV DEUTZ-FAHR pøedstavuje novou øadu 7. Nová modelová øada AGROTRON 7 TTV pøináší

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

NáŘaDí PrO autoservisy

NáŘaDí PrO autoservisy NáŘaDí PrO autoservisy DílENSKé vybavení...176 výměna OlEjE/filtrŮ...180 výměna SvíčEK...182 SErviS motoru...184 SErviS BrZD...186 SErviS tlumičů PérOváNí...187 SErviS KOl...188 NáŘaDí PrO KarOSáŘE...190

Více

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2010 Bc. Josef Gabriel

UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE. 2010 Bc. Josef Gabriel UNIVERZITA PARDUBICE DOPRAVNÍ FAKULTA JANA PERNERA DIPLOMOVÁ PRÁCE 2010 Bc. Josef Gabriel Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Vliv typu pohonu pojezdu samojízdných nakladačů a manipulátorů

Více

Využití vodíku v dopravě

Využití vodíku v dopravě Využití vodíku v dopravě Vodík - vlastnosti nejběžnější prvek ve vesmíru (90 % všech atomů a 75 % celkové hmotnosti) na Zemi hlavně ve formě sloučenin (hlavně voda H 2 O) hořlavý plyn lehčí než vzduch

Více

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej

Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej Funkční vzorek průmyslového motoru pro provoz na rostlinný olej V laboratořích Katedry vozidel a motorů Technické univerzity v Liberci byl vyvinut motor pro pohon kogenerační jednotky spalující rostlinný

Více

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D. Pomocné technologie zařízení a provozní soubory, které nejsou přímou

Více

TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU

TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU TECHNOLOGIE LEPENÍ V AUTOMOBILOVÉM PRŮMYSLU Základy technologie lepení V současnosti se technologie lepení stala jednou ze základních technologií spojování kovů, plastů i kombinovaných systémů materiálů

Více