Školní divadlo pohledem psychologa

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Školní divadlo pohledem psychologa"

Transkript

1 Školní divadlo pohledem psychologa

2 Obsah příručky I. Psychologie postižených a handicapovaných dětí II. Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami obecná charakteristika 1. děti s postiženými smysly 2. děti neurologicky postižené 3. děti s poruchami učení a chování 4. děti s poruchami řeči 5. děti s mentálním postižením 6. děti s emočními poruchami 7. děti psychicky deprivované 8. děti s poruchami autistického spektra III. Postižení a psychický stav dítěte IV. Divadlo jako forma terapie a) řízená stimulace jednotlivých funkcí b) hra c) cílená činnost d) tvůrčí činnost V. Příprava divadla a) výběr a tvorba hry b) sestavení souboru c) možné komplikace VI. Specifika práce s jednotlivými poruchami VII. Shrnutí

3 Než se přiblížím k prknům, co znamenají svět, tedy k samotnému divadlu, nejdříve se zastavím u dětské duše, kterou nelze opominout a kvůli které celý náš projekt vznikl. Pojďme se bavit o duši dětí, o jejich potřebách a přáních. Vůbec není důležité, zda je to duše dítěte s postižením či bez něj. V potřebách, tužbách a přáních se duše neliší. Co je odlišné, a to u každého z nás, jsou cesty jejich naplnění. Děti s postižením či handicapem jdou možná po cestách trnitějších, ale o to bývá jejich radost z naplněných přání větší. Pojďme si spolu prohlédnout některé trny jejich cest, zkusme nahlédnout do jejich duší a přiblížit si to, co oni tak důvěrně znají. I. PSYCHOLOGIE A OSOBNOST POSTIŽENÝCH A HANDICAPOVANÝCH DĚTÍ Začátkem musíme říci, že nemoc, postižení či handicap nikdy nepostihuje jenom nějaký jeden orgán v lidském těle, ale dítě, potažmo člověka celého. Je proto důležité pohlížet na postižené dítě v kontextu biologických, psychologických a sociálních faktorů. O míře handicapu rozhoduje v první řadě jeho rozsah. Při vyrovnávání se s ním je ale neméně důležitá osobnost dítěte, jeho dosavadní životní zkušenosti, stejně jako prostředí, ve kterém žije, a stejně jako lidé, kteří ho obklopují. Duševní vývoj dětí s tělesnými a jinými handicapy se v zásadě neliší od dětí tzv. normálních. Osobnosti postižených a handicapovaných dětí jsou stejně individuální jako osobnosti všech ostatních lidí. Nelze vytvořit jednotnou šablonu, podle které by bylo možné určitým jedním způsobem k dětem přistupovat. Je nutné s nimi zacházet individuálně. Je třeba umět obecná pravidla přizpůsobit

4 každému dítěti, odstupňovat výchovné působení podle jeho věku a vyspělosti a zaměřit je podle jeho současných potřeb. Postižené děti mají tytéž základní potřeby jako všechny ostatní děti. Potřebují vstřebávat podněty z okolí v přiměřeném množství, kvalitě i časovém sledu, potřebují vhodnou dávku citových podnětů, aby si mohly vytvořit pevný, intimní vztah ke svým blízkým. Potřebují také už v raném dětství zažít pocit životní jistoty, který jim svou citovou angažovaností poskytují jejich nejbližší vychovatelé, tj. především rodiče. Vývoj osobnosti postižených dětí a tedy i jejich psychologie se řídí podle stejných zákonitostí jako vývoj dětí zdravých, jenom s tím rozdílem, že u dětí postižených přistupuje navíc několik činitelů, kteří vytvářejí určitá nebezpečí a komplikace. Prvním z těchto činitelů je vývojová úroveň dítěte, na níž bylo defektem postiženo. Čím nezralejší je osobnost, tím bývá problematičtější reakce na tělesné postižení. Zde je nutné rozlišovat děti s defektem vrozeným a s defektem získaným v pozdější době. Vady vrozené přinášejí zvláštní nároky po celou dobu vývoje člověka. Problémem dítěte s vrozenou vadou je trvalé přizpůsobování se zvláštní náročné životní situaci. Vývoj se tedy děje za více nebo méně ztížených podmínek. V případě vrozených vad vzniká v podstatě dvojí nebezpečí jedno z nedostatku podnětů, které jsou důležité pro rozvoj poznávacích schopností, a druhé z nevhodného výchovného vedení, k němuž v takovýchto případech může často docházet. O těchto problematických situacích pojednáme dále v textu.

5 Defekt získaný v pozdějším věku přináší vždy změnu životní situace a problémem je tu nejprve vyrovnání se s touto změnou a pak teprve vývoj za ztížených podmínek. Zatímco u dospělého či dospívajícího člověka postiženého náhle nějakou tělesnou vadou závisí jeho způsob vyrovnání se s defektem především na jeho vlastní osobnosti před úrazem, je osobnost dítěte teprve ve vývoji a je v rozhodující míře formována postoji rodičů, případně dalších vychovatelů. Je známo, že vyrovnávání se s faktem postižení prochází určitými fázemi. Tyto fáze zažívají jak samotní postižení, tak i jejich blízcí, v našem případě děti a jejich rodiny. Přes prvotní reakce šoku, zoufalství, beznaděje a akutního smutku aktivujeme vlastní obranné mechanismy, které mohou mít podobu popření skutečnosti, hledání viny a viníka, sebeobviňování, až k protestu proti skutečnosti. Po určitém čase, individuálně dlouhém, postupně přijímáme realitu a snažíme se o její pozitivní zpracování. Jak bylo výše zmíněno, jednou z běžných forem obrany proti úzkosti, s níž se u pacientů se získanými vadami setkáváme, je popření defektu. Oni sami si nepřipustí význam nebo závažnost poruchy. Pro většinu lidí je náhle získaný defekt otřesem, neboť přináší akutní frustraci potřeb. Vyskytují se však i případy, u nichž tělesný defekt zapadá do jejich osobnostního nastavení. Jejich životní potřebou může být právě potřeba závislosti. Znamená to, že se s novou situací až příliš snadno smíří a svou nemohoucnost zdůrazňují a snaží si ji udržet. U dětí je důležité, aby je pečovatelé sami přílišnou úzkostlivostí ve stavu závislosti neudržovali. Je nutné, aby jim připravovali situace, v nichž se děti mohou projevit dospěle a v nichž mohou pocítit společenskou hodnotu takového chování.

6 A zde narážíme na onen nesmírně důležitý faktor, který ovlivňuje osobnost postiženého dítěte, a tím je přístup a postoj rodičů. Postižení dítěte samozřejmě silně ovlivní i jeho okolí. Rodiče a ostatní členové domácnosti se najednou musí zabývat jinými myšlenkami a představami než dosud, trpí úzkostmi a nejistotou a mění nejen svůj denní program, ale i výchovné postoje k dítěti. A protože jsou dítěti nejbližším sociálním prostředím, s nímž je v těsném kontaktu, znamená to, že i jejich nálady a jejich chování se budou neobyčejně silně dítěte dotýkat. Terapie dítěte proto nezřídka musí začínat terapií rodičů. Při menší reaktivitě dítěte může u rodičů vzniknout pocit, že jsou ignorováni, nebo až odmítáni, zvláště tam, kde postižení není viditelné, ale dítě se ve svém vývoji opožďuje. Tyto faktory pak mohou zejména při nedostatečné pomoci a opoře rodiny nepřiměřeně snižovat její očekávání do budoucnosti, vliv očekávání rodičů je však pro další vývoj dítěte nesmírně významný. Výchovné postoje rodičů jsou tedy faktem postižení jejich dítěte ovlivněny. Mohou být buď hyperprotektivní, ale může dojít také k odmítnutí dítěte. Vzhledem k omezeným vyjadřovacím možnostem dítěte rodiče i lidé v širším okolí mnohdy podceňují jeho rozumové schopnosti a snižují své nároky na ně. Jindy je jeho mentální úroveň okolím naopak nepřiměřeně nadceněna. Neadekvátní očekávání, ať již nedostatečná či nadměrná, mají za následek i nepřiměřenou kvalitu a úroveň poskytovaných podnětů a vývojových pobídek.

7 Je třeba najít rovnováhu mezi schopnostmi dítěte a nároky na něj kladenými. Je nutné starat se o to, aby dítěti bylo od nejranějšího věku umožněno podílet se na normálním životě. Výchovným cílem rodičů i ostatních pečovatelů a vychovatelů je dopomoci dítěti k vývoji osobnosti co nejvyspělejší a tak vyrovnané a harmonické, jak je to za daných okolností možné. Terapie a výchova postižených dětí směřuje k posilování vlastní autonomie a iniciativy, k získání pocitu kompetence a smysluplnosti vlastního úsilí. Nemůžeme každému dítěti zajistit plné zdraví, ale můžeme mu dopomáhat k šťastnému dětství. II. DĚTI POSTIŽENÉ A HANDICAPOVANÉ OBECNÁ CHARAKTERISTIKA U všech typů postižení je od počátku ztížen rozvoj interakce a komunikace s rodiči a s okolím, ať už přímo, např. méně zřetelnou mimikou dítěte nebo nepřímo např. úzkostí a zátěží rodičů. Každý typ postižení má svá specifická rizika. 1. DĚTI S POSTIŽENÝMI SMYSLY Děti zrakově postižené Jako zrakově postižené je označováno dítě, u kterého je schopnost interakce s prostředím omezena buď pro sníženou zrakovou ostrost nebo pro omezení zrakového pole, přičemž není možná korekce obyčejnými brýlemi. Podle stupně, v jakém se postižení projevuje, se běžně používají termíny : praktická nevidomost, zbytky zraku, těžká a lehká slabozrakost. Až 70% dětí se zrakovým

8 postižením může mít i nějaké další postižení. Jedná se většinou o kombinaci s postižením centrální nervové soustavy. Problémy se zrakem hodně stěžují komunikaci, pojí se se sociálními poruchami. Často u nevidomých pozorujeme stejné projevy jako u autistů. Děti zrakově postižené mají celkově chudší mimické projevy a odlišný způsob komunikace, což může ztěžovat vzájemnou komunikaci mezi matkou a dítětem, a tím i přirozené vytváření vztahů. Zrakově postižené děti bývají v kojeneckém věku méně aktivní, méně používají mimických i hlasových projevů. Dítě má snahu naslouchat, ale rodiče mají někdy pocit, že o ně nestojí. U tohoto typu postižení si můžeme všimnout prodloužené závislosti na rodičích, pomalejší individuace. Děti sluchově postižené Sluch je základním předpokladem rozvoje řeči a jeho ztráta má negativní vliv na vývoj osobnosti dítěte, jeho sociální zrání a možnost uplatnění se ve slyšící společnosti. V závislosti na stupni sluchové vady a době jejího vzniku rozlišujeme děti nedoslýchavé, neslyšící a ohluchlé. Nedoslýchavé dítě může využívat sluchadla, s jejichž pomocí dochází k zesílení zvuku. Pokud jsou dítěti nasazena sluchadla včas, obvykle se u dítěte docela dobře rozvine mluvená řeč. Neslyšící jsou děti, které se hluché narodily a ohluchly ještě předtím, než u nich došlo k rozvoji řeči. Tyto děti se spoléhají hlavně na odezírání. Vzhledem k chybějící akustické kontrole je jejich řeč silně zkreslená a pro okolí špatně srozumitelná. Má pomalé tempo, nepřirozenou melodii a rytmus.

9 Ohluchlé děti mají na rozdíl od neslyšících dobře rozvinutou řeč. V závislosti na době, která uplynula od ohluchnutí, se zhoršuje jejich výslovnost, obvykle však zůstává pro slyšící dobře srozumitelná. Počátky vývoje sluchově postižených dětí jsou často bez nápadností, ale již od 2 let se objevují výrazné obtíže v komunikaci. Děti si často vytváří vlastní znakovou řeč. Tyto děti se obtížně sebevyjadřují, obtížně sdělují své potřeby, přetrvává u nich negativismus, objevují se u nich častější záchvaty zlosti. Hůře dosahují abstraktního myšlení, protože přechod k abstrakci bez řeči je velmi těžký. Hodně frustrující pro ně samotné je, že se nemohou domluvit. 2. DĚTI NEUROLOGICKY POSTIŽENÉ Děti s dětskou mozkovou obrnou (DMO) DMO je porucha mozku vedoucí k závažnému postižení hybného vývoje. Nejčastější příčinou jsou vrozené vývojové vady mozku nebo jeho poškození během těhotenství, při, během nebo po porodu. Konkrétní příčina však velmi často není známá. DMO je často spojena s poškozením smyslů, mentální retardací různého stupně a jinými zdravotními obtížemi (zejm.epilepsií). Rozlišujeme 4 základní formy DMO formu hypertonickou, která je nejčastější. Formu dyskinetickou, ta je charakterizována mimovolními pohyby, svalový tonus je kolísavý. Formu ataktickou, event. mozečkovou, která zpravidla vede k velmi těžkému postižení hybnosti. Formu hypotonickou, která je velmi často spojena s těžkým stupněm mentální retardace.

10 U DMO se velmi často objevují poruchy pozornosti a další organicky podmíněné poruchy chování jako je hyperaktivita, impulzivita, dráždivost, emoční labilita. DMO má také vliv na vývoj sociální interakce, na komunikaci. Děti se tělem obtížně přizpůsobují matce, např. nerelaxují při pochování, méně zřetelně projevují emoce, mají ztíženou komunikaci, hůře mluví. Díky pohybovému omezení mají méně podnětů a informací. Bývají déle závislé na pečující osobě, mají větší problém se separací, přetrvává u nich negativismus. Děti s epilepsií Epilepsie je onemocnění charakterizované opakovanými záchvatovitými příznaky, často ( ne však vždy) provázenými ztrátou vědomí. Děti s epilepsií celkově také trpí přidruženými emočními poruchami a poruchami chování častěji než děti zdravé, ale i než děti s jiným typem organického postižení centrální nervové soustavy. Nepříznivý vliv má také časté ( a někdy i zbytečné) omezování mnohých aktivit dítěte z důvodu nemoci, děti s epilepsií bývají vylučovány z dětských táborů a škol v přírodě, je jim zakazována řada sportovních činností apod. 3. DĚTI S PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ Jedná se o děti s poruchami psychických procesů a funkcí, obtíže se projevují zejména v motorice, vnímání, jednání a myšlení. Tyto primární poruchy, spoluvytvářené zpravidla i nevhodnými výchovnými vlivy, jsou podkladem širokého spektra rozmanitých psychopatologických projevů. Do této kategorie jsou řazeny specifické vývojové poruchy řeči a jazyka, jako je specifická porucha artikulace řeči, expresivní porucha řeči a receptivní porucha řeči.

11 O nich bude pojednáno v další kapitole. Dále jsem řadíme poruchy školních dovedností jakou je specifická porucha čtení dyslexie, specifická porucha psaní dysgrafie, specifická porucha počítání dyskalkulie, a smíšená porucha školních dovedností. Poruchy chování jsou spojeny s hyperkinetickými poruchami, a to poruchou aktivity a pozornosti, hyperkinetickou poruchou chování a jinými hyperkinetickými poruchami. Poruchy chování se definují jako trvalé ( v déle nejméně 6 měsíců) vzorce disociálního, agresivního a vzdorovitého chování, které porušuje sociální normy a očekávání přiměřená věku dítěte ( např. krádeže, rvačky, krutost vůči lidem a zvířatům, opakované lži, záškoláctví, útěky z domova). Mohou být projevem hledání náhradního uspokojení při ztrátě nebo opakované frustraci. Problémového chování se často dopouštějí děti citově deprivované, či děti s ADHD, nebo s poruchami učení, pokud se cítí společností odmítány a vylučovány.mohou být také formou volání o pomoc, pokud je dítě v akutní tíživé situaci, kdy bývá většinou i silně úzkostné či depresivní. 4. DĚTI S PORUCHAMI ŘEČI Poruchy řeči se dělí na vývojové a získané, v obou případech mohou být narušeny různé aspekty řeči: porozumění, artikulace, plynulost, intonace a způsob užití řeči, tzv.pragmatika řeči. Kromě samostatných syndromů bývá porucha řeči součástí řady jiných psychických nebo neurologických poruch ( např. DMO, epilepsie, poruchy užití řeči u autistů a jiných typů pervazivních vývojových poruch).

12 Vývojová dysfázie (tzv. specifická vývojová porucha řeči) je porucha osvojování mluvené řeči. Nejde o úplné chybění řeči, ale její vývoj je závažně opožděn a v některých aspektech pozorujeme kvalitativní odchylky. Velký rozdíl je mezi porozuměním řeči a aktivním mluvením, kdy dítě dobře rozumí, ale vázne plynulá řeč. Je také velký rozdíl mezi dobrou slovní zásobou a špatnou srozumitelností řeči, spolu s neschopností aplikovat gramatická pravidla. Řeč se v průběhu předškolního nebo mladšího školního věku rozvine a nemusí být při běžné komunikaci nápadná, ale dysfázie trvá a projevuje se především poruchami čtení a psaní. Vývojová dysartrie je vývojová porucha artikulace řeči podmíněná poruchou orální motoriky, projevuje se problémy artikulačními při normálním porozumění řeči a často i dobré slovní zásobě. Dysartrie se často vyskytuje u dětí s DMO, nebo jiným typem neurologického onemocnění. Je vhodné v této souvislosti zmínit také koktavost (balbuties). Jde o závažnou poruchu plynulosti řeči, která působí postiženým jedincům značné problémy v osobním, pracovním i společenském životě. 5. DĚTI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Rozlišujeme čtyři stupně mentální retardace retardaci lehkou, středně těžkou, těžkou a hlubokou. Jedná se o snížení intelektových schopností a adaptivního chování. Jsou ovlivněny všechny oblasti vývoje, včetně vývoje emočního a sociálního, komunikace a motoriky. Následky organického poškození mozku se v chování projevují hyperaktivitou nebo pasivitou, dráždivostí, impulsivitou, poruchami pozornosti a emoční labilitou. Často jsou přidružené u

13 mentální retardace další zdravotní obtíže jako jsou vrozené vady, epilepsie, poruchy metabolismu, imunity. Mentálně retardované děti také méně často používají gesta, např. i odkazování pohledem, a pro rodiče a jiné pečující osoby je proto obtížnější jim porozumět. Děti s nejtěžším opožděním duševního vývoje zůstávají na vývojové úrovni kojenců, nejvýše na úrovni batolat. Jsou odkázány na trvalou pomoc dospělých. Děti se středně těžkým stupněm postižení, které se vyvíjejí alespoň tak rychle, že v dospělosti dosáhnou úrovně předškolních dětí, se naučí mluvit, zachovávat čistotu, oblékat se, jíst, osvojí si základní hygienické návyky, základní formy společenského chování i jistou míru samostatnosti. Děti s lehkou mentální retardací dosáhnou duševní úrovně dětí školního věku. V předškolním věku jsou v kolektivu ostatních dětí nápadné opožděným vývojem jednotlivých funkcí. Pozdě chodí, pozdě začínají mluvit a osvojovat si společenské návyky. 6. DĚTI S EMOČNÍMI PORUCHAMI Děti úzkostné Úzkost a strach jsou součásti zdravého vývoje dítěte. Mírné formy strachu z cizího a neznámého spolu se zájmem o nové jsou adaptivní a trvají v průběhu celého života. Problémem je, když strach paralyzuje jednání a chování dítěte. Rozlišujeme patologickou úzkost, která se projevuje stažením dítěte nebo naopak nadměrným neklidem. Někdy jsou úzkostné děti chybně považovány za hyperaktivní. Patologická úzkost se ve školním věku označuje termínem generalizovaná úzkostná porucha. Největším problémem je zejména množství nejrůznějších strachů.

14 Děti s úzkostnou poruchou jsou nejisté, mívají oslabené sebehodnocení, neustále se obávají budoucích událostí a možného vlastního selhání. Děti depresivní Děti trpí depresí nejméně stejně často jako dospělí. Základními projevy deprese jsou smutná nálada, ztráta zájmu a radosti z běžných činností, pocit smutku, beznaděje. Dále pak poruchy jídla, poruchy spánku, pohybový útlum nebo naopak nadměrně zvýšená aktivita, únava, zhoršená soustředivost, ztráta pocitu vlastní hodnoty a úvahy o smrti. Prvním projevem deprese dítěte ve školním věku bývá často náhlé zhoršení ve škole, dítě ztrácí zájem o učení, špatně se soustředí, zhoršuje se i jeho kontakt se spolužáky. Někdy jsou děti pohybově utlumené, ale stejně často i hyperaktivní, stávají se zlostnými, neposlušnými a vzdorovitými. Také se u nich častěji objevují somatické obtíže. 7. DĚTI PSYCHICKY DEPRIVOVANÉ Děti z dětských domovů bývají velmi často psychicky deprivované. Psychickou deprivací je označován dlouhodobý nedostatek uspokojení potřeby lásky, stabilního vřelého intenzivního vztahu a dostatečného přísunu adekvátních podnětů z prostředí. Pokud děti vyrůstají v ústavních zařízeních od útlého věku, důsledkem časné psychické deprivace bývá narušení kognitivního a motorického vývoje. To se projevuje celkovým lehčím opožděním vývoje s nejvýraznějším postižením řeči a sociálního chování. Narušena bývá také schopnost dítěte navazovat hlubší sociální vztahy.

15 Tyto děti se mohou projevovat buď jako sociálně hyperaktivní, kdy velmi snadno a rychle navazují kontakt s dospělými, aktivně se dožadují jejich pozornosti. Jejich vztahy však zůstávají povrchní a rozptýlené, u starších dětí jsou obvykle nápadné i velmi špatné vztahy k vrstevníkům, často se přidružují poruchy chování. Část dětí se projevuje jako sociální provokatéři. Domáhají se pozorností dospělých záměrnou provokací, časté jsou agresivní projevy vůči druhým dětem i dospělým, destruktivní chování apod. Tyto děti bývají současně zvýšeně úzkostné a velmi nezralé. Třetím projevem těchto dětí je útlum. V kontaktu se sociálním prostředím, ale i v ostatních projevech jsou tyto děti pasivní až apatické, typický je nedostatek jakékoliv iniciativy. Časté bývá zejména náhradní uspokojování citových a sociálních potřeb, nejčastěji nadměrným zaměřením na uspokojení potřeb biologických, jako je jídlo, masturbace, či promiskuita. 8. DĚTI S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA Do této kategorie spadají těžké vývojové poruchy, které mají svůj počátek v raném dětství. Projevují se od narození nebo začínají v období kolem 2-3 let věku a jsou charakterizovány kvalitativní poruchou sociální interakce, komunikace, hry a sklonem k stereotypnímu a ritualizovanému chování. Jedná se o vývojové poruchy, u nichž je primárně narušen vývoj sociálních vztahů a dovedností, důsledky takovéhoto sociálního deficitu jsou ovšem všepronikající a závažně narušují veškeré adaptivní fungování postiženého dítěte. Děti s autismem mají narušenou řeč a komunikaci globálně. Málo napodobují druhé, téměř neužívají gesta, ale jejich mimice

16 a ostatním tělesným pohybům chybí komunikační význam. Pro autismus je podmínkou porucha sociálních vztahů. Bývá narušeno i utváření emočního pouta k rodičům, rodiče mohou cítit, že je dítě zcela ignoruje, nebo dokonce odmítá.v předškolním věku dítě s autismem obvykle neprojevuje zájem o hru s druhými dětmi, nenavazuje přátelské vztahy, chybí empatie. Dále se tyto děti často brání byť i jen drobným změnám v denní rutině či v uspořádání prostředí. Nápadná u autistických dětí bývá nerovnoměrnost vývoje. Bývají pohybově velmi obratné, mívají velmi dobrou schopnost prostorové orientace a kvalitní zrakovou a prostorovou paměť. Jejich inteligence nemusí být postižena, i když častěji jde o kombinaci autismu s mentální retardací kteréhokoliv stupně. Častá bývá i značná emoční labilita, u některých dětí se i bez zjevného vnějšího podnětu dostavují prudké afektivní záchvaty s křikem a pláčem. Závažným problémem může být i jejich tendence k sebepoškozování. III. POSTIŽENÍ A PSYCHICKÝ STAV DÍTĚTE Každé porušení normálního tělesného či duševního stavu znamená zvláštní životní situaci, která činí vývojové podmínky složitějšími a náročnějšími. Psychologické studie uvádějí, že asi 50% lidí s tělesnými defekty vyspívá stejně dobře a adaptuje se životním podmínkám tak vyrovnaně jako většina lidí bez defektů. Nicméně je známo, že mezi tělesně postiženými se přece jen vyskytuje znatelně více jedinců, kteří jsou bázliví a odtažití, s podlomeným nebo naopak s přepjatým sebevědomím. Prokázalo se však, že neplatí žádná rovnice mezi nějakým určitým druhem defektu a určitými povahovými rysy postiženého člověka.

17 Psychické rozpoložení a nastavení může činit dítě bezmocnějším než vlastní tělesné postižení, nebo může být na druhé straně základnou až překvapivě dobré adaptace v případech zdánlivě beznadějných. Každé dítě si svou nemoc uvědomuje a nějak ji prožívá. Omezení pohybu, nebo odloučení od rodiny v něm vyvolává úzkost. Někdy trpí dítě pocitem viny a jindy je děsí představa smrti nebo trvalé invalidity. I psychické příznaky poškození centrální nervové soustavy se projeví v chování dítěte vždy v jeho jedinečném osobním zpracování. Jinak budou tedy vypadat u dítěte klidného a vyrovnaného a jinak u dítěte prudkého a výbušného a opět jinak u dítěte zvýšeně úzkostného. V první kapitole byly zmiňovány činitele, které se podílí na vývoji osobnosti dítěte. Jedním z nich je vývoj motoriky, nebo jinak řečeno motorická zdatnost. Dítě pohybově i smyslově postižené je velmi dlouho závislé jen na té stimulaci, kterou mu přímo dodávají dospělí. Chybí-li možnost opatřovat si podněty tím, že si pro ně dítě sáhne, doleze či dojde, začne se vývojově opožďovat nejen pokud jde o znalosti a dovednosti, ale i pokud jde o předpoklady pro jejich nabývání. Jeho schopnost učit se může být tímto vnějším zásahem podstatně oslabena. Pro dítě motoricky postižené vzniká nebezpečí dvojího druhu. Jednak hrozí menší rozvoj rozumových schopností, kdy přívod podnětů může být celkově chudší nebo přinejmenším jednostranný.a za druhé pro správný povahový vývoj je nebezpečí, že se dítě při nedostatečném přívodu podnětů zvenčí příliš koncentruje na sebe nebo že se stane citově příliš závislé na osobách vychovatelů.

18 Vnější zásah do organismu ve formě dočasného nebo trvalého defektu má na každém vývojovém stupni poněkud jinou hodnotu objektivní i subjektivní. Poškození motoriky v časném dětství (do 3 let) vytváří situaci obdobnou té, kterou má dítě s vrozeným defektem. Na dalších vývojových stupních ubývá postupně objektivní hodnoty motoriky pro rozvoj poznávacích schopností. Dítě postižené motorickým defektem na sklonku školní docházky, kdy vývoj inteligence je již prakticky dovršen, je vystaveno mnohem menšímu nebezpečí mentálního zaostávání než dítě postižené na začátku školní dráhy. Postupně ale přibývá subjektivní hodnoty motoriky, kdy dítě svou pohybovou zdatnost prožívá jako účelný a nezbytný prostředek nejen v opatřování podnětů z okolí, poznatků o okolním světě, ale především v sociálním kontaktu s dospělými a druhými dětmi, ke hře s nimi, k soutěžení apod. Další činitel, ke kterému se znovu vrátíme, je nevhodné výchovné vedení. Nebezpečí, které z tohoto vedení vyplývá, je dáno zvlášť náročnou výchovnou situací. Tělesně, smyslově či mentálně postižené dítě je drahé na čas a klade zvýšené nároky na obětavost, trpělivost a jiné pozitivní vlastností rodičů. Ale zároveň dítě samo má tendenci vytvářet si zvláštní podmínky v prostředí. Někdy působí těžkosti a obtíže tím, že je psychomotoricky neklidné, dráždivé, náladové apod., vyvolává jistá odvetná opatření ve svém okolí a je vystaveno zásahům z neporozumění. Stává se, že tyto děti jsou trestány nejen za normální zlobení, ale i za projevy nemoci nebo tělesného defektu. To ale přirozeně provokuje dítě k jeho odvetné reakci, a tak se dostává dítě a jeho vychovatel do bludného kruhu.

19 Nicméně i rodiče a vychovatelé jsou jenom lidmi. A situace rodičů a osob pečujících o děti s defektem je zvlášť náročná. Mnohé nápadnosti a defekty v tělesné oblasti jsou vskutku spojeny se sníženými rozumovými schopnostmi nebo i mimořádnou dráždivostí nervového systému. Pedagogové, kteří se starají o tyto děti, mají častěji co dělat s osobnostmi problematickými a problémovými, méně vyrovnanými, zvláštními, jež vyžadují zvláštního porozumění a zvláštního přístupu a vedení. V přizpůsobování se potřebám postiženého dítěte je ale nutno postupovat opatrně a uvážlivě. Příliš velké přizpůsobení zpohodlňuje dítě, zbavuje vlastní iniciativy a vzdaluje normálnímu životu. Příliš malé přizpůsobení ho naopak vystavuje nebezpečí, že bude přetížen požadavky a bude hledat cestu, jak se jim vyhnout. Naopak zatěžujeme-li dítě nadměrnými požadavky, jenom mu tím připomínáme jeho nedostatky a navozujeme v něm pocit méněcennosti. Dovedeme-li dodat dítěti vědomí, že něco dokáže, povzbuzujeme jeho vývoj správným směrem. Pocit užitečnosti je nejlepší obranou proti pocitu méněcennosti. Pocit méněcennosti se začíná objevovat už v předškolním věku. Dítě si začíná svá omezení uvědomovat. Pocity méněcennosti nabývají i nevhodných kompenzací předvádění, snaha upoutat k sobě pozornost za každou cenu, koupit si přízeň ostatních, provokace, zlomyslné kousky.pocity méněcennosti se všemi svými komplikacemi provází především děti se zjevnými odchylkami tělesného zjevu. U dětí postižených se můžeme dále setkávat s depresivními stavy, s pocity opuštěnosti, osamělosti a bezmoci.

20 IV. DIVADLO JAKO FORMA TERAPIE Různé formy stimulace, hry, úkolových činností, rozhovoru, zvláštních cvičení nejsou ještě samy o sobě psychoterapií. Tou se stává až jejich zvláště zaměřené uplatnění, které vyvolává psychoterapeuticky účinné duševní děje. Forma činnosti sama o sobě není rozhodující. Co je psychoterapeuticky podstatné jsou prožitky, které jsou při tom cíleně navozovány. Je však důležité rozpoznat a využít psychoterapeutické potence těch činností, které se pro práci s dětmi určitého věku a s určitými problémy nabízejí. Zde si popíšeme hlavní druhy činností tak, jak jich lze postupně v průběhu vývoje dítěte využívat. Řízená stimulace jednotlivých funkcí Jedná se o podněcování nedostatečně nebo nesprávně se vyvíjejících psychických, psychofyziologických a psychosociálních funkcí jejich soustavnou aktivací. V prvních letech života má zde hlavní terapeutický význam stimulace tělesným kontaktem s osobami a s věcmi. Dále stimulace zvukem, kde má pro citový a řečový vývoj dítěte zvláštní úlohu lidský hlas, a stimulace zrakovými podněty. Další neméně důležitá je stimulace pohybu. Hra Zhruba od předškolního věku až po mladší školní věk dominuje v dětských činnostech hra jako nejoblíbenější prostředek kontaktu dítěte se svým okolím. Terapeutické využití hry spočívá v poskytnutí možností k sebevyjádření, odreagování a zmírnění citového napětí dítěte hrovým ztvárněním a řešením vlastních subjektivně naléhavých problémů. Hra také umožňuje porozumění vlastním

21 prožitkům. Hra pomáhá dítěti vytvořit si nové dovednosti, najít přijatelné uplatnění problémových motivů. Terapeutický efekt hry vidí někteří v tom, že dochází k vyrovnávání se s předchozími traumatizujícími událostmi a frustrujícími vztahy. Dále je efekt v přípravě na praktické zvládání vnějších problémů do budoucna, kdy si děti ve hře zkoušení různá řešení a vytvářejí si dovednosti, jak pak jednat ve skutečných situacích. Cílená činnost Psychoterapeutickou činností, která má své největší uplatnění mezi 8 a 14 lety, je praktická činnost s vnějším cílem. Cílená činnost vyjadřuje již schopnost i potřebu dítěte dospět vlastním úsilím k od počátku sledovanému výsledku. Výsledek přinese zážitek zdaru, úspěchu a vlastní kompetence. Praktické činnosti bývají různé, třeba výroba užitečných věcí, ale i sportovní soustředění, táboření, popřípadě výtvarná, hudební, pohybová nebo dramatická produkce. Tvůrčí činnost Jedná se o aktivity, které jsou citově nabité a vyvíjejí se v různé formy lidského umění. Výtvarná činnost Dětská kresba či malba je nejčastěji užívaným prostředkem, kdy dítě vyjádří vlastní vidění světa a blízkých lidských vztahů. Má i funkci odreagování a vyjádření pocitů tam, kde slova nestačí. Podobnou úlohu má i tvoření z plastického či jinak tvárného materiálu ( z hlíny, písku, vody apod.)

22 Pohybový projev Využívá pohyb k vyjádření vlastních citu a fantazií, má uplatnění v rámci dětských her na něco či jako. Hudba a rytmus Jedná se o aktivní práci s hudbou a rytmem. Obsahem hudebního výrazu je jednak vyjadřování vlastních citů, jednak různé druhy vzájemného kontaktu, sdělování a odeznívání navzájem těmito nonverbálními prostředky. Dramatizace Je to prostředek, který využívá různě složité formy dramatického projevu i vnímání, od dětského hraní na něco až po relativně složitá dětská vystoupení. Hraní rolí ve známých pohádkách nebo ve vymyšlených příbězích umožňuje intenzivní abreakci - prožití negativních reakcí a patogenních citů. Děti obvykle hrají divadlo rády v mladším,popř. ještě ve středním školním věku. Význam terapeutického hraní rolí pro abreakci, sebepoznání, sdílení, citovou korekci, rozvoj empatie a cvičení účinnějších způsobů chování je takový, že psychodrama dětské i dospělé je častou složkou různých psychoterapeutických postupů, i samotnou léčebnou metodou. Psychodrama ve své obvyklé podobě bývá nejužitečnější u dětí s neurotickými poruchami. Hraní rozvíjí tvořivé schopnosti dětí. V tělesné aktivitě, ve hře, v tvořivé činnosti mají děti možnost uvolnit nahromaděné nepříjemné zážitky, odehrát si nepříjemné zkušenosti, odreagovat nahromaděné napětí a potlačená přání. Rovněž děti při hře načerpávají nové síly, relaxují a uklidňují se.

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Speciální pedagogika - psychopedie VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol

Psychopatologie dětského věku. J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Psychopatologie dětského věku J.Koutek Dětská psychiatrická klinika FN Motol Organizace dětské psychiatrie Nástavbový obor na psychiatrii dospělých, dříve též na pediatrii, otázka jak do budoucna dětské

Více

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace

Zátěžové situace. frustrace, stres, deprivace Zátěžové situace frustrace, stres, deprivace Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu Šablona CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie. Klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Klinická psychologie Klinický psycholog 1. Duševní poruchy v dětství a adolescenci. 2. Neurotické poruchy v dětství. 3. Poruchy spánku u

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, zná projevy reakcí na frustraci, dokáže definovat pojem stres Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

Mgr. Vendula Kolářová

Mgr. Vendula Kolářová Mgr. Vendula Kolářová Snižování vlivu psycho-sociálních handicapů směřující k posílení zaměstnatelnosti občanů Libereckého kraje CZ.1.04/3.1.02/86.00035 Emoce patří mezi významné řídící a regulační mechanismy

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

Psychologie handicapu

Psychologie handicapu Psychologie handicapu Úvod do psychologie mentálně,smyslově a tělesně postižených. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje únor 2010 Mgr.Ladislava

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12.

PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice, 12. PROČ POVAŽUJEME ZA DŮLEŽITÉ DLOUHODOBÉ PSYCHOLOGICKÉ SLEDOVÁNÍ NEDONOŠENÝCH DĚTÍ PhDr. Daniela Sobotková, CSc. XX. Celostátní konference ošetřovatelských profesí v péči o novorozence České Budějovice,

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

FJFI. Emoce a jak je zvládat

FJFI. Emoce a jak je zvládat FJFI Emoce a jak je zvládat Emoce jsou když emoce (e-motio, pohnutí) jsou psychicky a sociálně konstruované procesy zahrnují subjektivní zážitky libosti a nelibosti, provázené: fyziologickými změnami (změna

Více

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient

Modul č. XV. Poruchy socializace, problémový klient Modul č. XV Poruchy socializace, problémový klient PORUCHY SOCIALIZACE CO ČLOVĚKA UTVÁŘÍ Na fenotypu (úrovni konečné osobnosti) se podílí faktory: a) vnitřní vrozené (genetická dědičnost) získané (sociální

Více

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce.

Emoce a jejich poruchy. Rozšiřující materiál k tématu emoce. Emoce a jejich poruchy Rozšiřující materiál k tématu emoce. CITY=EMOCE, lat.moveo psychické procesy zahrnující subjektivní zážitky, stavy a vztahy k působícím podnětům provázené fyziologickými změnami,

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka

LETNÍ VÝLETY Charakteristika Cíle Vzdělávací nabídka 2. LĚTO LETNÍ VÝLETY Charakteristika Integrovaný blok je dlouhodobý. Vychází z vlastních prožitků dětí při uskutečňování výletů s různým zaměřením do přírody, do ZOO, za památkami apod. Posiluje v dětech

Více

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného

III. fáze profesního poradenství Řešení situace dlouhodobě nezaměstnaného 12. Profesní poradenství specifickému uživateli uživatel s mentálním postižením Nezaměstnaní lidé s mentálním postižením představují skupinu uživatelů, kteří se v okolním světě orientují obtížněji než

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota)

Syndrom = skupina příznaků typických pro určitou nemoc (bolest hlavy, rýma, teplota) Otázka: Psychické poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ruffy Psychická porucha je považována jako nepříjemný stav, znemožňuje úplné zapojení do běžného života, ztěžuje člověku vztahy a

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU

Specifické poruchy učení. -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení -definice -příčiny -typy SPU Specifické poruchy učení jsou definovány jako neschopnost naučit se určitým dovednostem (např. čtení, psaní, počítání) pomocí běžných výukových metod

Více

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Saturace potřeb v oblasti sebekoncepce a sebeúcty Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové OP v oblasti sebeúcty a sebekoncepce 1. Charakteristika sebekoncepce a sebeúcty 2. Problematika sebekoncepce

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno

Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno Dětský klinický psycholog v neonatologii zákonitosti vývojových období raného věku Hana Jahnová Fakultní nemocnice Brno XX. Neonatologické setkání XIV. Hanákovy dny 8.-10. června 2012 Hotel Diana, Velké

Více

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ

ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ ŘEČ DĚTÍ S PORUCHAMI UČENÍ Řeč je velmi složitý psychický proces odrážející sociální vztahy, v nichž jedinec žije. Obtíže ve vývoji řeči a v jejím užívání spadají do péče foniatrů a logopedů. 1. Hodnocení

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY

Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 NABÍDKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO PĚSTOUNY Velká Hradební 484/2 Ústí nad Labem francova@socialniagentura.cz 724 363 553 Kapitoly z vývojové psychologie dítěte 1. část Uspokojování potřeb dítěte patří k nejdůležitějším požadavkům péče o dítě. Optimální

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová

Postižení sluchu. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.Ladislava Ulrychová Postižení sluchu Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová Lidé důvěřují více očím než uším. Z toho vyplývá,

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014

Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Přemyslova 1618/12 Havířov Podlesí 736 01 Aktuální nabídka vzdělávacích programů pro rok 2014 1 Pohled sociální pracovnice a dlouholeté pěstounky na kontakt

Více

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013

Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Výroční zpráva Volno, o. s. 2013 Poslání: Podpora pečující rodiny tak, aby dítě nebo osoba s postižením i nadále žila v rodině a zároveň byl umožněn důstojný život pečující osobě i celé rodině. Obsahem

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení jsou poruchy způsobující problémy v rámci vzdělávacího procesu, kdy postižení projevují nedostatečně rozvinuté schopnosti, což jim způsobuje výukové obtíže.

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY

ALKOHOL A JEHO ÚČINKY ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová

Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Martin Novák Michal Novák Martin Werner Martina Nepimachová Obsah: 1. Základní charakteristiky citů 2. Fyziologické základy citů 3. Klasifikace vnějších projevů citů 4. Klasifikace citů podle vztahu k

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas

Otázka: Vývojová psychologie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Marťas Otázka: Vývojová psychologie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas -etapy vývoje jedince -měníme se po stránce psychologické, biologické a sociologické -dělíme život z hlediska věku 1. Období=Prenatální

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 STRES FRUSTRACE DEPRIVACE KONFLIKT 1) STRES zátěž, kdy je organismus nucen mobilizovat

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Text k modulu Integrace žáků se speciáln. Autor: Mgr. Dana Moravcová

Text k modulu Integrace žáků se speciáln. Autor: Mgr. Dana Moravcová Žák k se zdravotním m postižen ením Text k modulu Integrace žáků se speciáln lními vzdělávac vacími potřebami Autor: Mgr. Dana Moravcová Specifické rysy osobnosti postižen eného Postižení není onemocnění,

Více