DÍTĚ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "DÍTĚ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky DÍTĚ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Dagmar Přinosilová, Ph.D. Vypracovala: Marie Horehleďová

2 2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům....

3 3 Mé poděkování patří paní PhDr. Dagmar Přinosilové, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady, které mi poskytla nejen jako vedoucí mé bakalářské práce, ale po celou dobu mého studia na PdF MU v Brně.

4 4 OBSAH ÚVOD 5 TEORETICKÁ ČÁST 7 1. DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA Vymezení pojmu DMO Výskyt DMO v populaci Etiologie DMO Formy DMO DMO jako kombinované postižení EDUKACE ŽÁKŮ S DMO Včasná intervence u dětí s DMO Úkoly SPC pro tělesně postižené Podmínky pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zaměřením na tělesně postižené Analýza rehabilitačního vzdělávacího programu 31 PRAKTICKÁ ČÁST 37 ZÁVĚR 51 SHRNUTÍ 52 LITERATURA 53 PŘÍLOHY 56

5 5 ÚVOD Pracuji jako speciální pedagog v denním stacionáři pro děti s více vadami a zde jsem poznala, že vychovávat a vzdělávat takové dítě je náročné nejen pro pedagogy, ale i pro rodiče a všechny osoby, které s takovýmto dítětem přijdou denně do kontaktu. Tyto děti neposuzujeme podle věku, ale podle jejich fyzických a mentálních schopností. Postižení nejsou schopni si sami vyhledávat a zprostředkovávat podněty. Proto se musí sáhnout k podnětům, které jim jsou blízké a které jim budou též příjemné. Tyto poznatky by měly zprostředkovat zkušenost s tělem, vnímání sama sebe a okolí. Vývoj je celoživotní proces, který neskončí ukončením školní docházky. I nadále bude nutné děti neustále rozvíjet a vzdělávat (Vítková, M., 2001). V našem zařízení máme umístěny děti s těžkým postižením a s více vadami (dříve kombinované vady), kteří mají trvalé bydliště v blízkém okolí. Velkou skupinu tvoří právě děti s dětskou mozkovou obrnou. Také komunikace má velký význam pro rozvoj osobnosti, je důležitá v mezilidských vztazích. Je to výměna informací, sdělování a dorozumívání. Klienti našeho zařízení mají těžce narušenou komunikační schopnost. Snažíme se o komunikaci verbální i neverbální, snažíme se porozumět dítěti. U dětí s dětskou mozkovou obrnou se setkáváme s poruchami pozornosti, slabou koncentrací a rychlou unavitelností. U těžších případů jsou problémy se zrakovým vnímáním. Citové prožívání u dětí s DMO a citové reakce nebývají adekvátní podnětu. Silné emoce mohou způsobit u dětí ztuhnutí svalů nebo zvýšení mimovolních pohybů. Ke své práci jsem si vybrala dívku, se kterou denně pracujeme už 8 let. Zamýšlíme se nad její diagnózou, dobou kdy přišla do stacionáře, současným stavem a také prognózou. Svoji pozornost chceme zaměřit také na rodinu, těžkou životní situaci a možnosti respitní péče. Zamyslet se chceme nad celkovou osobností této těžce postižené dívky, nad jejími zvláštnostmi. Chceme pozorovat dívku po dobu čtyř měsíců v přirozeném prostředí třídy. Sledovat její chování, motoriku, komunikaci, dovednosti, stravování, hygienické návyky, sociabilitu. Budeme se věnovat anamnéze, využijeme také konzultace s rodiči, dotazník, analýzu dokumentace žáka a v neposlední řadě individuální činnosti s dívkou.

6 6 Cílem práce je zjistit s jakými nejčastějšími problémy se potýká jak dívka, tak rodina s těžce postiženým dítětem a také ukázat rozdílné chování dítěte v rodině a jiné ve stacionáři. Poukázat sice na něhu a lásku, ale také na důslednost ve výchově. Chceme také popsat její chuť a motivaci do života. Popsat její nejbližší okolí, nejbližší okruh rodiny, svým způsobem její svět.

7 7 TEORETICKÁ ČÁST 1. DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA Dětská mozková obrna byla známa již ve starověku. V průběhu dějin jí byli postiženi i mnozí významní lidé např. římský císař Claudius, anglický král Richard III. či básník Byron. První zmínky o DMO nacházíme u slavného italského anatoma G. Morgagniho ( ). Další studie o tomto onemocnění zanechal francouzský psychiatr J. B. D. Esquirol ( ). V roce 1827 pak popsal hemiparetickou formu poměrně přesně Cazanville. V padesátých až šedesátých letech 19. století rozpracoval velmi přesně a podrobně diparetickou formu londýnský porodník James Little, původem Skot (I. Lesný, 1959). Potom se již množily práce různých autorů o tomto onemocnění, hlavně kazuistické zprávy. V roce 1897 shrnul tehdejší znalosti o DMO v Nothnagelově učebnici Sigismund Freud. Formu extrapyramidovou popsal v roce 1895 Anton, hemiparetickou v roce 1905 Lewandovský a jako první popsal hypotonickou formu DMO O. Foerster v roce 1909 (I. Lesný, 1959). V naší literatuře jsou první zmínky o DMO od A. Heverocha (1898) a L. Haškovce (1899). Bohaté zkušenosti o problematice dětské mozkové obrny čerpáme z děl Doc. Dr. Ivana Lesného (1959). Od těch dob pokračoval plynulý výzkum onemocnění. O DMO se čím dál více zajímali neurologové, ortopedi, gynekologové, pediatři, fyzioterapeuti a rehabilitační pracovníci. Na ně samozřejmě navazují psychologové a speciální pedagogové. 1.1 Vymezení pojmu DMO Terminologie této choroby dlouho nebyla a vlastně dosud stále není jednotná. Nejednotnost v označení se vyskytuje nejen u nás, ale i v zahraničí. Zakladatel české dětské neurologie Ivan Lesný (1989) charakterizuje dětskou mozkovou obrnu jako raně vzniklé poškození mozku vzniklé před porodem, za porodu nebo krátce po něm a projevující se převážně v poruchách a vývoji hybnosti.

8 8 Dětský neurolog R. Šlapal (1996) popisuje DMO jako širokou škálu zvláště tonusových a hybných poruch vzniklých následkem postižení velmi nezralého CNS. Doprovázeny jsou velmi často poruchami psychiky a epileptickými záchvaty. Vlastní označení dětská mozková obrna (DMO) je však podle R. Šlapala (1996) i podle S. Kotagala (1996) dosti nepřesné, neboť ne všechny motorické projevy mají charakter obrny. Navíc pravděpodobně dochází ve většině případů rovněž k postižení míšnímu. S. Kotagal (1996) uvádí, že se jedná o stacionární encefalopatii, která je vyvolaná poškozením nezralého mozku v prenatálním, perinatálním nebo postnatálním období (včetně kojeneckého, někdy i mladšího batolecího věku) a může se projevit motorickým, mentálním nebo smyslovým handicapem. Podle londýnského porodníka J. Littleho byla skupina poškození mozku v perinatálním období označována od r jako Littleova choroba nebo Littleův syndrom promiscue. Těchto názvů se začalo používat v mnoha zemích jednou pro formu diparetickou, jindy pro diparetickou a hemiparetickou nebo pro všechny tyto formy s vyjímkou extrapyramidové, někdy pak dokonce pro všechny čtyři formy (I. Lesný, 1959). I zde je vidět nejednotnost v označení choroby. V anglosaských zemích se vžil název cerebral palsy (mozková obrna), zatímco v Německu zerebrale Kinderlahmung (dětská mozková obrna). U nás zavedl v r zakladatel české dětské neurologie I. Lesný označení perinatální encefalopatie, v roce 1959 pak současný název dětská mozková obrna. Dřívější termín perinatální encefalopatie se však nadále používá pro souhrn všech druhů a stupňů raného poškození mozku v perinatálním období, které může mít za následek, jak uvádí Kábele (1988): těžké poruchy hybnosti (dětská mozková obrna) poruchy psychomotoriky (lehké mozkové dysfunkce) poruchy psychiky, intelektu (mentální retardace) poruchy vědomí (epileptické záchvaty) Tyto poruchy se mohou vyskytovat v různých stupních i kombinacích a mohou být dále komplikovány dalšími přidruženými poruchami zrakovými, sluchovými či poruchami řeči. Nicméně označení DMO je u nás v odborných kruzích natolik vžité a frekventované, že jej nevytlačil ani pojem infantilní cerebrální paréza (ICP) užívaný pro toto onemocnění Vojtou (1993). V překladu toto z latiny vycházející označení znamená totéž, co dětská mozková obrna.

9 9 Pokud má dítě po narození příznaky DMO, což není tak snadné diagnostikovat, projevuje se různými tonusovými a koordinačními poruchami. V prvním roce života se klinický obraz DMO teprve utváří a diagnóza je jasná obvykle až ke konci 1. roku života dítěte nebo pokud jde o atetoidní formy DMO i později. Proto dnes neurologové v 1. roce života používají diagnózu centrální koordinační porucha (CKP) nebo centrální tonusová porucha (CTP). Diagnóza se zpravidla s vývojem mění, a pokud zůstává bez změny, jde spíše o prognosticky negativní známku (Říčan, Krejčířová 1997). 1.2 Výskyt DMO v populaci Dětská mozková obrna patří k nejzávažnějším a také nejnápadnějším postižením. Přírůstek nových případů (incidence) narůstá především v důsledku negativního dopadu udržování vysoce rizikových těhotenství, zlepšení porodní a novorozenecké péče, při níž přežívají i ty děti, které dříve neměly naději na záchranu. Ve vyspělých zemích se výskyt (prevalence) odhaduje na 0,1 0,2 % populace. Předpokládaný výskyt DMO v USA je 1,5 5 na tisíc živě narozených dětí. Ve speciálně pedagogické odborné literatuře se uvádí 2 5 případů DMO na 1000 živě narozených dětí a % výskytu z celkového počtu pohybových poruch (Vítková, 1999). Cílem současné perinatální péče podle M. Lehovského (1989) je zabránit vzniku těchto nenadálých situací. Matka i plod jsou pravidelně vyšetřovány nejmodernějšími přístroji. Studie na velkých populacích (Dánsko, Švédsko, Austrálie) ukázaly, že zavedení nejmodernější techniky mělo výrazný vliv na úspěšné výsledky perinatální péče. Avšak ani po zavedení nových metod se nezměnil počet postižených dětí, ale změnily se jejich klinické projevy. Část dětí, které dříve trpěly následky DMO, je nyní zdravá, část dětí, které dříve umíraly, přežívají s projevy DMO, avšak poněkud jiných typů. 1.3 Etiologie DMO Podle Kapounka (1988) DMO vzniká jako následek poškození centrálního nervového systému v období předporodním (prenatálním), porodním (perinatálním)

10 10 i poporodním (postnatálním). Etiologie DMO zůstává asi ve % případů nejasná (S. Kotagal, 1996). Prenatální příčiny Patří sem všechny infekce matky v prvním trimestru těhotenství, krvácení matky v počátečním období těhotenství, hrozící předčasný porod či potrat (krvácení, předčasné kontrakce, dráždivé děložní hrdlo), anoxie (nedostatečné okysličení tkání), oběhové poruchy, EPH gestóza (těhotenská toxikóza), těhotenská hypertenze, faktory nutriční (výživa), glykosurie v těhotenství (prediabetes či diabetes mellitus matky), závažné nemoci v těhotenství (nemoci ledvin, jater), rizikové zaměstnání těhotné ženy, škodlivý vliv má také nejrůznější záření - radiové, rentgenové, nukleární, Rh inkompatibilita, kouření, alkoholismus či jiná závislost, patří sem i nedonošenost a přenošenost plodu (Mydlil, 1995). Klenková (2000) uvádí, že přenošenost je nezanedbatelným, i když méně častým etiologickým činitelem, neboť v těchto případech rychle klesá saturační křivka kyslíku v krvi. Perinatální příčiny Podle Mydlila (1995) souvisí s abnormálními porody (protrahovanými, překotnými, koncem pánevním, císařským řezem nebo kleštěmi), abnormálními polohami plodu, nebezpečný je předčasný odtok plodové vody, předčasné odlučování lůžka, komprese pupečníku, krátký pupečník, výhřez pupečníku, uzel na pupečníku, mnohočetné infarkty placenty, přenášení nad 42 týdny, asfyxie plodu, alterace ozev, vícečetné plody apod. V důsledku poškození v průběhu porodu může vzniknout hypoxicko-ischemická encefalopatie, nitrolební krvácení, metabolické encefalopatie, bilirubinová encefalopatie a bakteriální meningoencefalitida (J. Jankovský, 2001). M. Vítková (1998) uvádí i užití množství analgetik, anestetik apod. Prof. Václav Mydlil (1995) považuje za protrahovaný porod každý dlouhotrvající porod, kdy první doba porodní je delší než 16 hodin nebo kdy druhá doba porodní je delší než 2 hodiny. Dále objasňuje riziko císařského řezu, který v převážné většině není nebezpečný jako výkon sám, ale nebezpečná je příčina, pro kterou byl konán, a tou je nejčastěji tíseň plodu.

11 11 Postnatální příčiny Do této skupiny počítáme infekce CNS (encefalitis, meningitis), úrazy hlavy, novorozenecká žloutenka při Rh inkompatibilitě, bronchopneumonie, dyseptické stavy, působení vrozených metabolitů (vrozené vady metabolismu) aj. (Mydlil, 1995). Klenková (2000) za rizikové faktory považuje i možnost rodinné zátěže, jako centrální poruchy v rodině, degenerativní onemocnění, graviditu ve vyšším věku, opakované potraty, apod. Etiologičtí činitelé bývají různí a mohou se kombinovat. Prof. V. Mydlil (1995) se svými kolegy vypracoval závěr 15 let trvajícího sledování a výzkumu celé motolské populace dvou ročníků (1973/74) dětí matek s trvalým bydlištěm v Praze 5. Mezi hlavní rizika, která se v různé podobě podílela na poškození mozku, zařadil: nedostatek kyslíku pro plod a novorozence, asfyxie plodu při těhotenských komplikacích délka těhotenství, předčasný porod a přenášení hmotnost a výživa plodu, hypotrofie a hypertrofie Podle M. Lehovského (1989) je nutné si uvědomit, že zdraví partneři mohou očekávat narození zdravého dítěte. Pravděpodobnost, že se narodí dítě se syndromem DMO, je přibližně půl promile, to znamená, že na 2000 zdravých novorozenců připadá jedno dítě s DMO. Za výjimečných okolností, o kterých jsme hovořili dříve, dojde k poškození plodu. Již z toho vyplývají preventivní zásahy, které by měly situaci příznivě ovlivnit. Dětský neurolog však není sám, kdo vstupuje do této složité situace. Na tomto místě lze především doporučit systematickou gynekologickou péči, vyhýbat se infekcím a fyzické i psychické zátěži. Matka by měla žít s pocitem odpovědnosti za plod, který roste v jejím těle, těšit se na něj a dodržovat správnou životosprávu. Klasická DMO podle Lehovského (1989) není dědičná a riziko jejího vzniku při dalším těhotenství je jen o málo větší než u rodin se zdravými dětmi. Musíme však pamatovat na to, že přibližně třetina příčin onemocnění se spolehlivě neurčí. Neobjasněny mohou být skryté infekce matky, anomálie rodidel i některé vrozené afekce dědičně přenášené podle různých typů dědičnosti. Zásadou plánování dalšího těhotenství v rodině s dítětem s DMO by měl být pečlivý rozbor všech možných příčin, založený především na co nejpřísnějším určení diagnózy dříve narozeného postiženého dítěte. Na základě tohoto rozhovoru se poskytuje genetická a porodnická péče v průběhu celého těhotenství.

12 Formy DMO Názory na období, v němž dochází k postižení vyvíjejícího se mozku po porodu, jsou různé, pohybují se mezi šesti měsíci a třemi roky. Někteří odborníci uvádějí možnost postižení až do 4. roku dítěte.u nás převládá názor, že rozhodujícím obdobím, kdy dochází k poškození mozku, je celá doba nitroděložního vývoje, období porodu a dva až tři měsíce, popřípadě až jeden rok po porodu. Poškození mozkové tkáně se projevuje typickými poruchami vývoje hybnosti, řeči i psychiky, které jsou podstatně odlišné od poruch, jež jsou následky pozdějšího poškození již vyvinutého mozku. Patologicko anatomický obraz je různý, odpovídá působení různých patogenních činitelů na CNS v různém vývojovém stupni. Podle M. Vítkové (1998) klasické formy DMO při včasné rehabilitaci nebývají dnes tak zřetelně vyjádřeny, v prvním roce života se klinický obraz teprve utváří a diagnóza je z neurologického hlediska jasná obvykle až ke konci prvního roku života dítěte nebo u atetoidní formy DMO i později. V prvním roce života dnes neurologové používají zejména diagnózu CKP (centrální koordinační porucha) nebo CTP (centrální tonusová porucha). Diagnóza se zpravidla s vývojem mění, a pokud zůstává beze změny, jde spíše o prognosticky negativní známku (Říčan, Krejčířová 1997). Dělení podle Kapounka (1988): spastická forma nespastická forma lehké mozkové dysfunkce Někteří autoři (např. Kábele, 1988) neuvádí mezi formy dětské mozkové obrny lehkou mozkovou dysfunkci. Dělení podle S. Kotagala (1996): spastická forma - diparetická - hemiparetická - kvadruparetická

13 13 nespastická - dyskineticko-dystonická (extrapyramidová) - cerebellární (hypotonická) - formy smíšené Z hlediska procentuálního zastoupení je dle Kotagala (1996) nejvíce forem spastických (61,4 %), dále pak dyskineticko-dystonických (20,7 %), smíšených (12,2%) a cerebelárních (5,7 %). Podobný názor zastává i Tichý (1998). Při klasifikaci DMO se vychází nejčastěji z klinického obrazu. Podle typu hybného postižení se pak rozlišují různé formy DMO. Základní členění podle R. Šlapala (1996): formy spastické - diparetická forma - hemiparetická forma - kvadruparetická forma formy nespastické - hypotonická forma - dyskinetická forma (extrapyramidová) Formy spastické U spastických (křečovitých) forem mají svaly zvýšené napětí (tonus). Dochází ke spastické obrně jedné, dvou, tří nebo všech čtyř končetin. Podle druhu postižení končetin rozlišujeme další formy DMO: Diparetická forma Patří k nejpočetněji zastoupeným formám DMO, zejména u předčasně narozených dětí s nízkou porodní hmotností, kdy plod nebyl ještě dostatečně zralý. Může vzniknout i krvácením do mozku nebo přerušením zásobování kyslíkem, což je časté u komplikovaných porodů. Někdy se nedá s jistotou zjistit, čím bylo poškození způsobeno. Vyznačuje se výrazně zvýšeným svalovým tonem. Příznakem je zvýšení napínacího reflexu ve flexorech, někdy i v extenzorech. Chůze je digitální(po špičkách), nůžkovitá

14 14 (s pokrčenými koleny), lidoopí (kývavě s ohnutými koleny po špičkách), v nejtěžších případech nemohou děti chodit vůbec. Horní končetiny nevykazují žádné změny. Prognóza kognitivního vývoje je podle Vítkové (1998) dobrá. Rozlišuje se forma lehká (paukospastická podle I. Lesného, 1985) a forma těžká (spastická). Lehká forma diparetická může být snadno zaměněna za malé mozečkové postižení, neboť tyto případy diparéz jsou bez addukčních stehenních kontraktur. Důležité je stanovení včasné diagnózy a zahájení včasné terapie (mezi 4. až 6. měsícem). Při normálním intelektu je rehabilitační péče úspěšná. Později nemusí být postižení vůbec nápadné. V. Vojta (1993) uvádí, že pokud se dítě naučí lézt se střídáním rukou a nohou, naučí se i bipedální chůzi. Střídavé lezení je důležitým mezníkem v terapii. Často není poškození v temenní oblasti rozložené symetricky, takže senzomotorické výpadky mohou být na jedné straně silnější. Potom hovoříme o diparéze s pravou nebo levou orientací. K méně častým formám patří forma monoparetická (postižení jedné končetiny), kterou přiřazujeme k diparetickým formám. Hemiparetická forma Je to hemisferální postižení, které se projevuje postižením jedné poloviny těla s tím, že je patrná převaha postižení na horní končetině. Typické je flekční držení ruky (připomíná složené ptačí křídlo), zatímco dolní končetina je napjata tak, že postižený došlapuje na špičku. Příčinou hemiparézy je lokalizované poškození, vznikající krvácením do mozku v postranních komorách mozkové kůry. K tomuto krvácení může dojít například v průběhu porodu, kdy dítě má průměr hlavičky větší, než je pánev matky. V případě hemiparéz bývá při postižení pravé hemisféry kognitivní kapacita těchto dětí nejčastěji lehce subnormální (průměrné IQ 90) s převahou verbální složky, v případě poškození levé hemisféry asi polovina dětí v podstatě nejeví žádné známky kognitivní poruchy, u druhé poloviny dětí bývá inteligence snížena nejčastěji do pásma lehké mentální retardace (průměrné IQ 65) bez rozdílu mezi verbální a názorovou složkou (Říčan, Krejčířová 1997).

15 15 Častou komplikací u dětí s hemiparézou je postižení dominance ruky. Dítě bude upřednostňovat při jemné motorice ruku nikoli dominantní, ale tu funkčnější. Hovoříme pak o vynuceném leváctví nebo o vynuceném praváctví (J. Svobodová, 1997). Ve vývoji mohou nastat situace, že na postižené ruce se objeví atetotické dyskinézy nebo jiný druh nepotlačitelných pohybů, nebo se může postižená ruka stát hypotonickou až atonickou. Příznivější je vývoj hybnosti ruky do atetózy. Nejtěžším stupněm postižení je forma hemiparetická oboustranná, postižené děti jsou nehybné, protože je znemožněn pohyb horních končetin. Tato forma se téměř vždy kombinuje s těžkým mentálním postižením. Asi třetina postižených trpí epilepsií. Kvadruparetická forma Jedná se o spastickou obrnu všech čtyř končetin, s převažujícím postižením dolních končetin, pokud vznikla zdvojením formy diparetické nebo horních končetin, pokud vznikla zdvojením formy hemiparetické. U kvadruparetické formy je častý výskyt epileptických záchvatů i mentálního postižení. Termín kvadruparéza vyjadřuje globální poškození rozsáhlých částí senzomotorické oblasti mozkové kůry. Do této skupiny je přiřazováno i postižení tří končetin forma triparetická, která se však vyskytuje zřídka. Příčiny mohou být různé. Kvadruparéza se vyskytuje např. u předčasně narozených dětí, které mají potíže s adaptací na nové podmínky, problémy s dýchacím oběhem prvních několika hodin nebo dní svého života. Při těžkém postižení mozku mohou být postižena také další funkční centra CNS. Dají se tedy očekávat symptomatické poruchy řeči, smyslové vady a také smíšené formy jako kvadruparéza s atetózou. Může se přidat epilepsie. Zde hraje negativní roli obávaný výskyt bleskových křečí (Westův syndrom) ve věku čtyř až sedm měsíců, který podstatně zhoršuje psychický vývoj dítěte, pokud není včas rozpoznán a léčen. Těžké kvadruparézy jsou nápadné už v novorozeneckém věku absencí primárních reflexů (otevření úst, sací a polykací reflex ). Ze spastických forem DMO má kvadruparetická forma vzhledem k dalšímu kognitivnímu vývoji nejméně příznivou prognózu.

16 16 Formy nespastické Hypotonická forma Tato forma vykazuje snížení svalového tonu, jde o chabou obrnu, zpravidla výraznější na dolních končetinách. Lesný (1985) uvádí výskyt této formy v kojeneckém věku, později se většinou mění ve formu spastickou nebo dyskinetickou. Hypotonická forma se projevuje většinou do tří let dítěte, pokud setrvává, je provázena těžkou mentální retardací. Hypotonická forma je porucha centrálního původu. Z diagnostického hlediska je důležité věnovat pozornost poruchám intelektu a epileptickým paroxysmům, které slouží jako rozlišující znamení k odlišení této formy DMO od hypotonie periferního typu (například v důsledku nervosvalových onemocnění). Hypotonický syndrom je samostatným typem onemocnění, ale jeho výklad není zcela jednoznačný. Někdy jde zjevně o mozečkovou poruchu, která se může do značné míry postupně kompenzovat, jindy přechází hypotonická forma spíše v hypertonus a často bývá provázena značným snížením intelektu (J. Pfeiffer, 1996). Dyskinetická forma Dřívější název je forma extrapyramidová. Vyznačuje se nepotlačitelnými mimovolními pohyby, které doprovázejí každý pokus o volní pohyb. Jsou to pohyby atetotické (vlnité, hadovité, pomalé v klidu i při činnosti), choreatické (malé, prudké, trhavé), balistické (velké, rychlé, nepotlačitelné pohyby, často celých končetin) nebo myoklonické (trhavé záškuby svalstva). Časté je opistotonické držení hlavy (s obloukovitým prohnutím dozadu). U dyskinetické formy mají děti většinou dobrý intelekt, epilepsie se vyskytuje jen vyjímečně. Formy dyskineticko - dystonické jsou projevem postižení bazálních ganglií. J. Pfeiffer (1996) uvádí, že na vzniku se nejčastěji podílí poporodní žloutenka, která je následkem inkompatibility Rh-faktoru mezi matkou a plodem. Příčinou může být i hypoxie nebo krvácení v oblasti bazálních ganglií. Můžeme se setkat s čistou dystonií, mnohem častější jsou choreoatetoidní dyskinézy s dystonickou složkou (poruchou svalového napětí), mnohdy s různě vyjádřenou

17 17 spasticitou (J. Tichý a kol., 1998). Hyperkinetický syndrom (atetóza) je typickým syndromem perinatálního období, v pozdějším věku již nemůže vzniknout. Lehké mozkové dysfunkce (LMD) Pojem LMD je značně široký a jeho diagnostické kategorie nejsou vždy přesně ohraničeny. Existují přechodná pásma, sporné případy, kdy nelze LMD plně prokázat, ale ani vyloučit. Lehké mozkové dysfunkce (z lat. Functio = činnost) jsou poruchy v oblasti psychomotorické, mentální i volní, jako následek lehčího stupně perinatálního poškození CNS. Starší označení pro LMD je lehká dětská encefalopatie (Defektologický slovník, 1978). Dřívější termín, lehká dětská encefalopatie (zkráceně LDE), byl převzat z řeckých slov enkefalos = mozek a pathos = nemoc (Řáda, 1993). LMD je projevem časného obvykle méně závažného a neprogresívního poškození mozku, které se manifestuje postižením motoriky nebo psychiky v menší míře než je tomu u dětské mozkové obrny, i když etiologie a patogeneze jsou stejné. Někdy jde pouze o poruchu rovnoměrného psychomotorického vývoje, při němž jedna nebo více složek zaostávají ve srovnání za zdravou populací. F. Kábele (1988) uvádí, že se jedná o poruchy zvláště v oblasti psychomotorické, mentální a volní jako následek lehčího stupně perinatálního poškození CNS. Projevuje se psychomotorickým neklidem, psychickou instabilitou, změnou nálad, impulzivním jednáním, pohybovou neobratností dyskoordinací. Podle M. Vágnerové (1991) je jedním z charakteristických znaků LMD nerovnoměrný vývoj. Jednotlivé funkce nebývají rovnoměrně rozvinuty a pokud jsou nějakým způsobem narušeny, děje se tak v nestejné míře. Celkový psychický vývoj neprobíhá harmonicky, ale s výkyvy v různých obdobích a v nejrůznějších projevových oblastech. Výkyvy můžeme pozorovat i v krátkých časových intervalech, ve formě kolísání výkonu dítěte. Termín lehké mozkové dysfunkce (LMD) zastřešuje řadu diagnóz, které mají společný základ. Lehká mozková dysfunkce není choroba s jedinou příčinou a jediným příznakem: kolik mentálních funkcí můžeme definovat, tolik lze nalézt jejich různých dysfunkcí. Jde o syndrom příznaků, které se mohou lišit či vyskytovat společně, avšak

18 18 mají společného jmenovatele: oslabené funkce centrální nervové soustavy (J. Tyl, R. Ptáček, V. Tylová: Nové metody nápravy LMD, bez udání data vydání). Dále J. Tyl ve své příručce uvádí výsledky podrobné studie (vedené prof. MUDr. Třesohlavovou) z pohledu neurologie a psychologie, zjistila v souboru 324 dětí téměř 100 různých abnormalit. Nejčastější byly tyto příznaky: poruchy pozornosti (93%), hyperaktivitu (80%), více než 5 drobných neurologických příznaků (77%), emoční labilitu (70%), poškození vnímání a tvoření pojmů (67%), zvýšenou impulzivitu (66%), zvýšená únavnost duševní (66%) i tělesnou (29%), a to i při současné hyperaktivitě, infantilní chování (63%), poruchy ve vývoji řeči (30-53%) a poruchy učení (dyslexii, dysgrafii) (26-40%). Podle R. Šlapala (1996) je klinický obraz LMD charakterizován: poruchami chování (neklid, hyperaktivita až nezvladatelnost, agresivita) poruchami motoriky (celková neobratnost někdy jen v jemné motorice) poruchami psychiky (nesoustředěnost, snížená pozornost, poruchy paměti a myšlení, snížení intelektu, nevyrovnanost psychické výkonnosti) poruchami symbolických funkcí (dysfázie, dyslexie, dysgrafie a dyspraxie). epileptickými záchvaty V neurologickém nálezu na rozdíl od DMO nacházíme většinou jen drobné odchylky (drobné dyskinézy, asymetrie v reflexech, vrozený strabismus apod.). Výskyt LMD v populaci: R. Šlapal (1996) uvádí značný rozptyl prevalence (2-20% populace) vyplývá z rozdílných hodnotících kritérií. Přibývá LMD? Přesně řečeno, přibývá osob diagnostikovaných pro některou z dysfunkcí, na což má vliv řada činitelů: zmíněné zvyšující se nároky na výkony jedince, i rostoucí uznání problémů osob trpících některou z dysfunkcí i podrobnější diagnostické postupy i vzrůstající nabídka léčebných metod (J. Tyl, R. Ptáček, V. Tylová: Nové metody nápravy LMD, bez udání data vydání). V České republice provedli prof. Matějček, doc. Dytrych a dr. Tyl screeningový záchyt příznaků LMD u 6000 žáků 2. třídy základní školy. Je šokující, že studie zjistila pouze 66% dětí bez příznaků LMD. 18% dětí vykazovalo zřetelné, klinické znaky. Ještě dalších 16% vykázalo subklinické náznaky (příručka pro rodiče, psychology, pedagogy, lékaře J. Tyl, R. Ptáček, V. Tylová: Nové metody nápravy LMD, bez udání data vydání).

19 DMO jako kombinované postižení Dětské mozkové obrny bývají doprovázeny dalšími poruchami. Poškození mozku v perinatálním období má za následek poruchy hybnosti, ale ty nejsou jedinými poruchami, i když jsou prostředkem ke klasifikaci (I. Lesný, 1985). U všech forem DMO se mohou vyskytovat v různé míře ještě poškození mentální, epileptická, senzorická i senzitivní. Přímá souvislost je mezi poruchami hybnosti a řeči, kdy dochází k poruchám hybnosti mluvních orgánů. U ostatních poruch není tato souvislost tak zřejmá. I. Lesný je označuje jako přidružené poruchy DMO, současně však uvádí, že tento název není zcela na místě, neboť tyto příznaky jsou pro DMO stejně typické jako příznaky hybné (J. Klenková, 2000). M. Vítková (1998) dělí poruchy u dětí s DMO na dodatečná a doprovodná poškození : Dodatečně je poškozena oboustranná komunikace (u intaktních jedinců jde o narušení komunikace s dítětem vzhledem k problémům s očním kontaktem, grimasami v důsledku změn tonu apod.) a reciproční inervace (způsobeno střídavým vedením podráždění nervy). K doprovodným postižením řadí: omezení intelektových schopností, omezené zkušenosti, časté cerebrální záchvaty, častá dodatečná smyslová postižení, obtížná emoční citlivost, poruchy řeči. Nejzávažnějším a hlavním projevem jsou u dětí s DMO poruchy hybnosti, které se objevují v 90 98%. Mentální retardace se vyskytuje až v 66 %, epilepsie v 15 75%, vady řeči až v 75%, smyslové vady asi ve 20%, poruchy chování a učení v 50% a poruchy emocí přibližně v 50%. Poruchy hybnosti Nejčastější, nejzávažnější a často nejvíce nápadné jsou u dětí s dětskou mozkovou obrnou poruchy hybnosti, a to motoriky pohybové i mluvní. V odborné literatuře (Lesný, 1989; Kábele, 1988; Stehlík, 1982) se v neurologické charakteristice dětí s DMO opakovaně uvádějí projevy spasticity, hypotonie, dyskineze, syndrom hypokinetický, atetotický, choreatický, balistický či myoklonický. Spasticita - je trvalé zvýšené napětí svalstva centrálního původu, dochází k ní poškozením v motorické oblasti v mozkovém kmeni. Svalový tonus je zvýšen, rovněž reflexy jsou zvýšeny, pohyby jsou značně omezovány až znemožňovány.

20 20 Hypotonie je snížené svalové napětí, při vyhasnutí tonu stav nazýváme atonie. Hypotonie vzniká poškozením mozečku, mimokorových oblastí i míchy. Reflexy jsou rovněž snížené až vyhaslé, celkové držení končetin je ochablé až bezvládné. I. Lesný (1989) uvádí, že hypotonie je často doprovázena poruchou citlivosti. Vzniká pouze v kojeneckém věku, později se mění v jiné syndromy, spastický nebo dyskinetický. Dyskineze projevuje se vůlí nepotlačitelnými pohyby, které vznikají poškozením různých oblastí mimokorové šedé hmoty, poruchami bazálních ganglií, především striata (syndrom atetotický), pallida (syndrom hypokinetický), jader talamu, jader mezencefala i pontu (syndrom choreatický, balistický a myoklonický). Syndrom hypokinetický vzniká poškozením pallida (pallidum vnitřní část čočkovitého jádra mozku). Projevuje se hypomimií až amimií, to je nedostatkem mimiky. Obličej postiženého dítěte je bezvýrazný, mimické svaly jsou bez pohybu: smích, pláč, hněv, údiv ani jiné efekty nejsou doprovázeny obvyklými mimickými pohyby. Syndrom atetotický vzniká při poškození striata (striatus longitudinalis podélný proužek bílé hmoty mozkové). Projevuje se vlnivými, hadovitými nebo červovitými pohyby, které vznikají při každém malém podnětu, ale i spontánně samy od sebe. Tyto nepotlačitelné pohyby ruší volní pohybovou činnost tak, že někdy znemožňují i chůzi. Syndrom choreatický vzniká při poškození striata při současném poškození oblastí korových. Projevuje se prudkými, trhavými, neuspořádanými pohyby malého rozsahu, avšak značné intenzity, někdy i pohybovým neklidem. Choreatické pohyby svalstva ruší a znesnadňují volní pohyby, avšak úplně je neznemožňují. Syndrom balistický projevuje se rychlými pohyby často celých končetin. Syndrom myoklonický projevuje se drobnými trhavými záškuby svalstva. (M. Vítková, 1998) Uvedené poruchy hybnosti se vyskytují při jednotlivých formách v různém stupni a kombinacích. Při všech formách se objevuje opožděný vývoj hybnosti.

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Integrace dítěte s dětskou mozkovou obrnou do kolektivu mateřské školy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky

1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.

Více

Specifické poruchy učení

Specifické poruchy učení Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči

Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161

Více

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII

Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII Obsah ÚVOD 11 DÍL PRVNÍ PŘÍPRAVA NA LOGOPEDICKOU TERAPII VÝVOJ ŘEČI 14 Základní podmínky anatomicko-fyziologické 15 Dýchání 15 Tvorba hlasu 16 Artikulace 16 Smyslové vnímání 16 Centrální nervový systém

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Obtíže žáků s učením a chováním III.

Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné

Více

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER

Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště

ZŠ a MŠ Vlasatice. Statut školního poradenského pracoviště ZŠ a MŠ Vlasatice Statut školního poradenského pracoviště 1. Úvod MŠMT změnilo v souladu s 4 odst. 4 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností

Více

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga

Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33. Asistent pedagoga Základní škola a Mateřská škola Olomouc, Dvorského 33 Asistent pedagoga Základní úkoly, fungování ve třídě a spolupráce s učiteli, zákonnými zástupci a pracovníky školního poradenského pracoviště V Olomouci

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky Využití rehabilitačních metod při logopedické intervenci u dětí s DMO Diplomová práce Vypracovala: Bc. Eliška Moravčíková Vedoucí

Více

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ

Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz

Více

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007). Získané neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob Terminologie poruchy, které mají svou lingvistickou,

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Metodika práce asistenta pedagoga Práce s žákem s kombinovaným postižením Markéta Jirásková, Iveta Harangová

Metodika práce asistenta pedagoga Práce s žákem s kombinovaným postižením Markéta Jirásková, Iveta Harangová Metodika práce asistenta pedagoga Práce s žákem s kombinovaným postižením Markéta Jirásková, Iveta Harangová Pracovní verze Neprošlo jazykovou a redakční úpravou Určeno k ověření v praxi Univerzita Palackého

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno Rehabilitace dětí s DMO v předškolním věku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Jana Lukešová Vypracovala:

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka

Hygiena a školní zdravotnictví. Ontogeneze člověka Hygiena a školní zdravotnictví Ontogeneze člověka věk Oplození 0 Prenatální období (celková délka v průměru 280 dní, 40 týdnů, 10 lunárních měsíců Embryonální období Fetální období Začátek 2. týdne konec

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 20, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence

Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence Děti s perinatální zátěží - multidisciplinární péče jako základ sekundární a terciární prevence MUDr. Martina Kašparová Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje, Pediatrická klinika 2.LF UK a

Více

CUKROVKA /diabetes mellitus/

CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Vzdělávání žáků s PAS

Vzdělávání žáků s PAS VT VZ 14: 2008-2013 Vzdělávání žáků s PAS doc. PhDr. Barbora Bazalová, Ph.D. Interní spolupracovníci PhDr. Jana Nováková, Ph.D. PhDr. Lucie Procházková, Ph.D. Externí spolupracovníci z SPC Štolcova Mgr.

Více

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika

Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání

Více

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog

Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog Mgr. Jana Matochová Ph.D., školní psycholog 1 STŘE DNÍ Š KO LA PRO F. ZDEŇKA MATĚ J ČKA O STRAVA - PO RUBA, 17. LISTO PADU 1123, PŘÍS PĚVKO VÁ O RG ANIZACE Škola je komplexem plně bezbariérových objektů

Více

Neurorehabilitační péče po CMP

Neurorehabilitační péče po CMP Neurorehabilitační péče po CMP As. MUDr. Martina Hoskovcová Rehabilitační oddělení Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Ucelená rehabilitace výcvik nebo znovuzískání co možná nejvyššího stupně funkčních

Více

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové PARKINSONOVA CHOROBA Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Parkinsonova choroba 1 Degenerativní progresivní onemocnění mozku Spojena s hypertonicko hypokinetickým syndromem Nositele postihuje po stránce

Více

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání

Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 01. Identifikační kód 02. Kód 03. Pojmenování (název) životní situace Zařazování dětí do režimu speciálního vzdělávání 04. Základní informace k životní situaci Výchovu a vzdělávání dětí se zdravotním postižením

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: / Oblastní pracoviště č.1 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: / Oblastní pracoviště č.1 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 010 347/99-1001 Oblastní pracoviště č.1 Signatura: oa2as101 Okresní pracoviště Praha, Jeruzalémská 12 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Mateřská škola U Zásobní zahrady

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková

LOGOPEDICKÝ ASISTENT. Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková LOGOPEDICKÝ ASISTENT Cílem kurzu je získání odborných znalostí z oblasti logopedické prevence. Mgr. Helena Vacková 25.11. 2014 V LIBERCI Logopedická prevence 01 Dětský věk, zejména prvních 7 let, je dobou

Více

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA

412/2006 Sb. VYHLÁŠKA 412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo

Více

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19

OBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19 OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................

Více

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán

Agropodnikání Přírodovědné lyceum Veřejnosprávní činnost. Směrnice k udělování individuálního vzdělávacího plánu Individuální vzdělávací plán Střední odborná škola, Stříbro, Benešova 508 Benešova 508, 349 01 Stříbro IČO: 68783728, DIČ: CZ68783728, REDIZO: 600 009 980 tel: +420 374 630 210, email: skola@sosstribro.cz, www.sosstribro.cz Agropodnikání

Více

Tvorba elektronické studijní opory

Tvorba elektronické studijní opory Záhlaví: Název studijního předmětu Téma Název kapitoly Autor - autoři Tvorba elektronické studijní opory Ošetřovatelská péče v neurologii Specifika ošetřovatelské péče u neurologických pacientů Specifika

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky

Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 9. 2002 40 Činnost oboru dětského a dorostového v ambulantní péči v roce 2001 Aktuální informace vychází ze zpracovaných

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena

Více

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016

Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství. Mgr. Petra Štefflová, Stříbro

Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství. Mgr. Petra Štefflová, Stříbro Pohled psychologa - praxe, možnosti a meze vzdělávání dítěte se SVP v současném systému školství Mgr. Petra Štefflová, Stříbro 14.11.2016 Na začátku.je termín: PODPŮRNÁ OPATŘENÍ Novela školského zákona

Více

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Smetana V., Smetana P. Klinika CLT Teplice Ortopedická klinika UK 2. LF FN v Motole Praha 5 Richard z Yorku, pozdější

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy

* Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Výchovy na ZŠP a ZŠS Specializace:Psychopedie * Vytváří základní předpoklady pro socializaci osob s MP v období dospívání a dospělosti. * Jeden z nejdůl. prostředků profesní orientace. * Vytváření schopnosti

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek

Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Dodatek č. 8 k ŠVP Heřmánek Škola: Heřmánek Praha, základní škola Ředitelka školy: Mgr. Miroslava Adamcová Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016 Dodatek k ŠVP ZV č. 1 byl projednán školskou radou dne: 29.

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE STATUT ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ 1 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Vedoucí školního poradenského pracoviště: Členové školního poradenského pracoviště: 2 HLAVNÍ CÍLE: výchovný poradce

Více

Epilepsie. Silvia Čillíková FEL ČVUT. 9th May 2006

Epilepsie. Silvia Čillíková FEL ČVUT. 9th May 2006 Epilepsie Silvia Čillíková FEL ČVUT 9th May 2006 Úvod Epilepsie (zkr. epi) je skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty (paroxysmy) různého charakteru Je to relativně běžné onemocnění,

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

14. 1. 2013. Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS13260ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

1. Vymezení normality a abnormality 13

1. Vymezení normality a abnormality 13 Úvod 11 1. Vymezení normality a abnormality 13 1.1 Druhy norem 15 Statistická norma 15 Sociokulturní norma 17 Funkční pojetí normality 19 Zdraví jako norma 20 M ediální norma 21 Ontogenetická norma 21

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 2/2016 Základní škola Soběslav, tř. Dr. Edvarda Beneše 50 Tř. Dr. E. Beneše 50/II, 392 01 Soběslav IČO: 00582841 tel: 381 521 223 e-mail: skola@zs-ebeso.cz čj. ZŠ 254/2016 Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu

Více

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí

Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Obsah a časové rozmezí všeobecné preventivní prohlídky dětí Systém preventivních prohlídek v ČR je dlouhodobě propracovaný preventivní program, který umožňuje u Vašeho dítěte odhalit a včas léčit nejrůznější

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul D Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Pojem zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění, sociální znevýhodnění podle školského zákona

Více

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava NERVOVÁ SOUSTAVA základní stavební jednotkou je. neuron Funkce.. řídí a koordinuje

Více

OBSAH PŘEDMLUVA 9 PLÁNOVANÉ TĚHOTENSTVÍ 11 I. TRIMESTR (0. AŽ 12. TÝDEN) 20

OBSAH PŘEDMLUVA 9 PLÁNOVANÉ TĚHOTENSTVÍ 11 I. TRIMESTR (0. AŽ 12. TÝDEN) 20 OBSAH PŘEDMLUVA 9 PLÁNOVANÉ TĚHOTENSTVÍ 11 VĚK OBOU PARTNERŮ 11 ZDRAVOTNÍ STAV 12 Epilepsie 12 Diabetes mellitus 13 Srdeční choroby 13 Astma 13 Onemocnění ledvin 13 Herpes simplex II (genitální opar) 14

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

Plusoptix A09 informace

Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 nenáročné měření vývoje zraku dětí již v útlém věku Přístroj Plusoptix je screeningový autorefraktometr, který umožňuje měřit oční vady u dětí již od 6-ti měsíců.

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Problematika ambulantního dlouhodobého sledování vysoce rizikových novorozenců

Problematika ambulantního dlouhodobého sledování vysoce rizikových novorozenců Problematika ambulantního dlouhodobého sledování vysoce rizikových novorozenců Zbyněk Straňák, Václav Čunát Ústav pro péči o matku a dítě, Praha Kontaktní osoba: Doc. MUDr. Zbyněk Straňák, CSc., MBA Ústav

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Bakalářská práce 2012 Silvie Šmídová UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav speciálně pedagogických studií BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Silvie

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení

2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2. Charakteristika vzdělávacího zařízení 2.1. Charakteristika školy Umístění a vybavení školy Naše Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Pionýrů 2352, Frýdek-Místek, příspěvková organizace se

Více

Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole

Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole Možnosti podpory žáků s diagnózou SMA/DMD v běžné škole Zákon č. 561/2004 Sb., Školský zákon (č. 82/ 2015 Sb., zvláště pak z 16.) Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících Vyhláška č. 73/2005

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více