Česká republika Ministerstvo životního prostředí Odbor řízení projektů OPŽP, Vršovická 65, Praha 10. není plátcem DPH

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Česká republika Ministerstvo životního prostředí Odbor řízení projektů OPŽP, Vršovická 65, 100 10 Praha 10. není plátcem DPH"

Transkript

1 Doplňující údaje: 0 04/ vydání RNDr. Grúz RNDr Grúz RNDr.Bc. Bosák, MBA PhDr. Edita Bosáková v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: Česká republika Ministerstvo životního prostředí, Odbor řízení projektů OPŽP Vršovická 1442/65, Praha 10 Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, Olomouc tel: , fax: Projekt: Posouzení vlivů na životní prostředí tzv. SEA hodnocení operačního programu Životní prostředí na období Číslo projektu: VP (HIP): Stupeň: 310/13142 RNDr. Grúz KÚ: OÚ, MÚ: Datum: 04/2014 Obsah: Archiv: Formát: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE -SEA zpracované dle přílohy č.9 zákona č. 100/2001 Sb. Měřítko: Část: Příloha: - -

2 Objednatel: Obchodní firma: adresa: Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí IČ: DIČ: Česká republika Ministerstvo životního prostředí Odbor řízení projektů OPŽP, Vršovická 65, Praha 10 není plátcem DPH Zpracovatel: Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, Olomouc RNDr. Jiří Grúz číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08 Na Střelnici 48, Olomouc, tel ; Duben 2014 RNDr. Jiří Grúz Prvotní dokumentace je uložena v archivu objednatele. Rozdělovník: (2+2)x výtisk, (75+2)x digitální verze: ČR- Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, Praha výtisk: 0 digitální verze: Ecological Consulting a.s. 2

3 Řešitelský kolektiv: Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí RNDr. Jiří GRÚZ vedoucí autorského kolektivu, technické složky životního prostředí oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (číslo osvědčení odborné způsobilosti 85189/ENV/08) Ecological Consulting a.s.,. Na Střelnici 48, Olomouc, tel RNDr. Bc. Jaroslav Bosák, MBA ochrana přírody oprávněná osoba k posuzování vlivů na životní prostředí (číslo osvědčení odborné způsobilosti 14563/1610/OPVŽP/97, prodlouženo /ENV/10) Ecological Consulting a.s.,. Na Střelnici 48, Olomouc, tel Mgr. Martina Fialová - hodnocení NATURA 2000 autorizovaná osoba ke zpracování biologických hodnocení dle 67 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j. OEKL/2906/05 ze dne ) autorizovaná osoba k provádění posouzení podle 45i zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (rozhodnutí Ministerstva životního prostředí č.j.29539/env/09/998/630/09 ze dne ) Ecological Consulting a.s., Na Střelnici 48, Olomouc, tel

4 Obsah ÚVOD OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE VODA PŮDA LESY OCHRANA PŘÍRODY KLIMA, OVZDUŠÍ OSTATNÍ CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KLIMA, OCHRANA OVZDUŠÍ OCHRANA PŮDY OCHRANA PŘÍRODY OSTATNÍ VLIVY VEŠKERÉ SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ, KOMUNITÁRNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI A ZPŮSOB, JAK BYLY TYTO CÍLE VZATY V ÚVAHU BĚHEM JEJÍ PŘÍPRAVY, ZEJMÉNA PŘI POROVNÁNÍ VARIANTNÍCH ŘEŠENÍ ZÁVAŽNÉ VLIVY (VČETNĚ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH VLIVŮ) NAVRHOVANÝCH VARIANT KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

5 7. PLÁNOVANÁ OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VYPLÝVAJÍCÍCH Z PROVEDENÍ KONCEPCE VÝČET DŮVODŮ PRO VÝBĚR ZKOUMANÝCH VARIANT A POPIS, JAK BYLO POSUZOVÁNÍ PROVEDENO, VČETNĚ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ PŘI SHROMAŽĎOVÁNÍ POŽADOVANÝCH ÚDAJŮ (NAPŘ. TECHNICKÉ NEDOSTATKY NEBO NEDOSTATEČNÉ KNOW HOW) STANOVENÍ MONITOROVACÍCH UKAZATELŮ (INDIKÁTORŮ) VLIVU KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POPIS PLÁNOVANÝCH OPATŘENÍ K ELIMINACI, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ ZJIŠTĚNÝCH PŘI PROVÁDĚNÍ KONCEPCE STANOVENÍ INDIKÁTORŮ (KRITÉRIÍ) PRO VÝBĚR PROJEKTU VLIVY KONCEPCE NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ SOUHRNNÉ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ OBDRŽENÝCH KE KONCEPCI Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI PŘÍLOHY SEZNAM ZKRATEK

6 ÚVOD Předložené Vyhodnocení bylo vypracováno k veřejné zakázce s názvem Posouzení vlivů na životní prostředí tzv. SEA hodnocení operačního programu Životní prostředí na období Vlastní hodnocený Operační program Životní prostředí (OPŽP) představuje koncepci, která nastavuje systém podpor pro vybrané prioritní osy, investiční priority a specifické cíle na úseku ochrany životního prostředí. Uvedená koncepce tak ve výhledu řeší rozvoj na úseku životního prostředí ČR pro zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel, podpoření efektivního využívání zdrojů a eliminaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí, vč. souvisejícího snižování dopadů změn klimatu. Cílem nového operačního programu je zajistit plnění priorit komunitární legislativy v souladu se zákonnými a podzákonnými normami legislativy národní. Na národní úrovni je tak třeba zajistit kvalitní a zdravé prostředí pro obyvatele prostřednictvím podpory jednotlivých složek životního prostředí. Současně OPŽP navazuje na zpracovanou Státní politiku životního prostředí na léta , schválenou dne Tato obsahuje čtyři klíčové oblasti a to: ochranu a udržitelné využívání zdrojů ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší ochranu přírody a krajiny bezpečné prostředí Důvodem pro vypracování předloženého Vyhodnocení je skutečnost, že na úrovni EU skončilo sedmileté programovací období ( ) a na základě relevantních dokumentů je třeba vypracovat novou koncepci OPŽP pro území České republiky. Zásadní strategické dokumenty, na něž hodnocený OPŽP navazuje, lze rozdělit na dokumenty komunitární a národní úrovně. Jsou to mj.: Úroveň EU: Sdělení EK Evropa 2020, ze dne (dále jen Evropa 2020) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1303/2013 o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámce, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006. (dále jen Nařízení SSR) 6

7 Nařízení EP a Rady č. 1301/2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (dále jen Nařízení EFRR) Nařízení EP a Rady č. 1300/2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (dále jen Nařízení FS) Guidelines for the ex ante Evaluation of RDPs (08/2012) Národní úroveň: Strategie regionálního rozvoje ČR pro období MMR, 2012 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Národní program reforem ČR Vláda ČR, 2012 Národní inovační strategie ČR. MŠMT, MPO 2011 (dále jen NIS) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Vláda ČR, 2008 (dále jen Národní politika VaV). Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky. MŽP, 2005 Státní politika životního prostředí ČR na léta Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR Státní energetická koncepce ČR. MPO OPŽP svým zaměřením navazuje na druhý největší OPŽP a využívá zkušeností, které směřují k nastavení efektivního a kvalitního systému podpory oblastí ochrany životního prostředí. Podpory dle hodnoceného operačního programu budou směřovat pro vybrané prioritní osy, investiční priority a specifické cíle na území celé ČR. Přitom se předpokládá snížení výše podpory z EU oproti předchozímu období. OPŽP je tak pro ČR evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaných tuzemskými zdroji. V daném případě bude financování probíhat z více evropských fondů a to jak ze strukturálních fondů (Evropský fond pro regionální rozvoj), tak z Evropského fondu soudržnosti (FS). Oba fondy jsou přitom zahrnuty do programů kohezní politiky Dohody o partnerství, připravené MMR, jakožto národním orgánem pro koordinaci (NOK) pro programové období Dohoda o partnerství zakotvuje a vymezuje spolupráci mezi Evropskou komisí a ČR. Je připravena na období od do Určuje strategii, priority a opatření pro zajištění a využívání fondů EU MMR současně koordinuje řádné dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU tak aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využívání prostředků vyčleněných EK pro Českou republiku pro období Hlavním cílem hodnoceného operačního programu pro resort životního prostředí je 7

8 racionální nastavení systému finančních podpor pro vybrané investiční priority a specifické cíle. Jedná se o celostátní koncepci, u níž je paralelním cílem zajistit plnění priorit strategie Evropa 2020 a tematických cílů Nařízení SSR. OPŽP za účelem splnění tohoto cíle navazuje na řadu dalších materiálů přijatých na národní úrovni i úrovni EU. Jedná se o již zmíněnou Státní politiku životního prostředí, Národní politiku VaV, NIS a další. Operační program Životní prostředí se tak stává jedním z nástrojů strategie Evropa 2020, přispívající k plnění tematických cílů, specifikovaných v článku 9 Nařízení SSR k financování z Evropských fondů. Přitom je zásadním cílem hodnocené koncepce návrh podpor při realizaci koncepce, zejména finanční plán a způsob doplňkového vnitrostátního financování pro celkem 6 navržených prioritních os. V průběhu přípravy zpracování nového OPŽP proběhly v první polovině roku 2012 analýzy aktuálního stavu a potřeb pro prioritní oblasti programu tak, jak byly stanoveny Evropskou komisí (EK). Ve druhé polovině roku 2012 docházelo k rozpracování jednotlivých investičních priorit a specifických cílů koncepce a ustavení Platformy na MŽP (zástupci externích subjektů). Posléze vláda ČR na svém zasedání dne 28. listopadu 2012 k přípravě programů spolufinancovaných z fondů Společného strategického rámce pro programové období let 2014 až 2020 v podmínkách ČR schválila usnesením č. 867 mj. zmíněné podklady pro nový OPŽP a potřebu jeho zpracování na období let V průběhu přípravy OPŽP jsou realizována bilaterální jednání s příslušnými partnery, realizace veřejných slyšení a prezentací (mimo jiné v rámci procesu SEA a hodnocení exante). Pracovní verze OPŽP jsou konzultovány a připomínkovány s jednotlivými věcně příslušnými útvary MŽP i dalšími partnery a následně prochází meziresortním připomínkovým řízením. V průběhu II/Q 2014 se předpokládá předložení OPŽP ke schválení vládou ČR. Uvedené materiály jsou průběžně upřesňovány. Na národní úrovni tak proběhnou zejména následující kroky: -Stanovení hraničních oblastí podpor s dalšími resorty -Dopracování programového dokumentu -Příprava systému pro implementaci PRV -Příprava prováděcích předpisů pro poskytnutí dotace -Nastavení systému monitoringu a hodnocení -Notifikace veřejných podpor aj. 8

9 Atributy nového OPŽP, které jsou v hodnocené koncepci zahrnuty, jsou následující: Investiční priority jsou navrženy vícefondově, tj. dle Nařízení EFRR a FS K systému prioritních os (vyjma prioritní osy 6) je vždy přiřazena jedna nebo více investičních priorit Každá investiční priorita z nabídky článků nařízení EFRR a FS přispívá k plnění dané prioritní osy, Ochrana jednotlivých složek životního prostředí tvoří podstatnou část navržených investičních priorit OPŽP tedy zajišťuje působení Evropského fondu regionálního rozvoje (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS) a blíže specifikuje strategie v jednotlivých investičních prioritách, stanovených uvedenými nařízeními EU. Realizace Operačního programu Životní prostředí by tak měla přispět k dosažení cílů Nařízení SSR, tj. k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje a snížení negativních vlivů rozvoje průmyslu a zemědělství. Program bude také podporovat obnovu, zachování a zlepšení ekosystémů, včetně podpory účinného využívání energetických zdrojů. Hodnocený operační program se průběžně zaměřuje na významné výzvy a potřeby společnosti, které nejsou pokryty jinými operačními programy nebo jinými intervencemi. Zároveň však Operační program životní prostředí významnou měrou naplňuje i sociální požadavky v podobě smysluplné a užitečné zaměstnanosti, zlepšuje zdravotní stav obyvatel a naplňuje rovněž i právo na příznivé životní prostředí člověka (čl. 35 Listiny práv a svobod). OPŽP by měl dále motivovat zúčastněné subjekty k inovacím a tak se významnou měrou podílet na hospodářském rozvoji země, s eliminací externích škod na zdraví a majetku. OP tedy představuje systém podpor z EU, orientovaný na ochranu a zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel ČR, s podporou uvedených priorit. Harmonogram přípravy operačního programu v roce 2013/2014 tedy představuje následující kroky, a to jak na úrovni EU, tak na národní úrovni. Na úrovni EU musí být provedeno zejména: Projednávání nařízení v rámci trialogu (I - III. Q 2013) Průběžná jednání expertní skupiny pro delegované akty Cca jednou za čtvrt roku expertní jednání k monitoringu a hodnocení Průběžně technické konzultace k nastavení operačního programu (průběžně) Předložení OPŽP ke schválení EK Na národní úrovni musí být provedeno: 9

10 Zpracování programového dokumentu Stanovení návaznosti oblastí podpor s dalšími resorty (jednání s ŘO) Návrh systému implementace OPŽP se zohledněním principu Partnerství (MMR- NOK) Postoupení OP vládě ČR k projednání Řešení problematiky horizontálních principů Finanční alokace a příprava prováděcích pokynů pro poskytnutí dotace Nastavení systému monitoringu a hodnocení Notifikace veřejných podpor aj. Z uvedeného vyplývají stěžejní priority v ochraně životního prostředí do roku 2020, které se promítly do návrhu investičních priorit a specifických cílů hodnoceného operačního programu: o o o o o o o o snížení úrovně znečištění ovzduší, především rizikovými látkami; zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu; prevence a omezování vzniku odpadů, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin; energetické úspory; zachování přírodních a krajinných hodnot a posílení ekologické stability krajiny; zlepšení kvality prostředí v sídlech; ochrana a udržitelné využívání půdy a horninového prostředí, především před kontaminacemi; předcházení rizik a ochrana prostředí před negativními dopady antropogenní činnosti. Nezbytnou podmínkou hodnoceného nového OPŽP pro období je jeho soulad s národními i komunitárními strategiemi. Hodnocený nový OPŽP přitom musí zohledňovat i průběžné změny komunitární legislativy a to m.j. i upřesňováním navržených specifických cílů. Strategie výběru těchto specifických cílů odpovídá identifikovaným potřebám ochrany životního prostředí v ČR a současně navazuje na existující strategie. Zároveň je z intervenční logiky v níže uvedeném schematu patrný příspěvek jak k tematickým cílům vymezeným Nařízením SSR (cíle 4, 5 a 6), tak i k zastřešující strategii Evropa Strategický rámec pro umožnění realizace hodnocené koncepce tedy z tohoto materiálu (Evropa 2020) vychází a navazuje m.j. na Nařízení SSR k financování z Evropských strukturálních fondů. Z obecného pohledu jsou vazby tohoto strategického rámce pro strukturální fondy zřejmé z obrázku 1. 10

11 Obrázek 1 Návaznost strukturálních fondů SSR na strategii Evropa 2020 Zdroj: MZe V případě OPŽP je tento zařazen do programů kohezní politiky Dohody o partnerství, připravené MMR pro uvedené období Do této Dohody o partnerství jsou přitom zahrnuty i oba výše zmíněné fondy (EFRR a FS), jak je uvedeno v obrázku 2. Obrázek 2 Programy pro Dohodu o partnerství Zdroj: MMR 11

12 Z finančních prostředků kohezní politiky, jak jsou uvedeny v Dohodě o partnerství podporuje EFRR investiční projekty, jako je například podpora začínajícím podnikatelům, investice do infrastruktury a j., zatímco Fond soudržnosti (FS) je určen pro financování klíčových infrastrukturních projektů v oblasti dopravy a životního prostředí. Dohoda o partnerství představuje národní dokument, který zakotvuje a vymezuje spolupráci mezi Evropskou komisí a ČR. Dohoda určuje pro období od do strategii, priority a opatření pro zajištění a využívání fondů EU. Z dalších souvisících materiálů EU k dané problematice byl v 11/2012 představen Poziční dokument Pozice EK k přípravě Dohody o partnerství a k přípravě programů ČR pro programové období Tento prezentuje priority EK pro další využívání prostředků evropských fondů v ČR v novém programovém období Materiál uvádí pět priorit financování, které budou spolu s fondy dle Nařízení SSR jedním z nejvýznamnějších nástrojů pro vypořádání se s rozvojovými výzvami České republiky a k provádění strategie Evropa Zásadním rysem hodnocené koncepce je její návaznost na řadu dalších materiálů, přijatých na komunitární i národní úrovni. Hodnocená koncepce je zpracována v kontextu mezinárodních závazků ČR, s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. V souladu s materiály EU bylo v hodnocené koncepci zdůrazněno zachování dlouhodobých strategických cílů a to formou pečlivé volby prioritních os, investičních priorit a potřebných specifických cílů pro realizaci těchto priorit. Jedná se tedy o koncepci ve smyslu ustanovení 10a zákona č. 100/2001 Sb., kde dotčené území je zjevně tvořeno územím celé České republiky. Uvedená koncepce podléhá po předložení Oznámení zjišťovacímu řízení ( 10d citovaného zákona) a posléze (po vydání závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem) tomuto Vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ustanovení 10e zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Ve smyslu ustanovení 21 tohoto posledně uvedeného normativního právního aktu je příslušným orgánem státní správy pro provedení zjišťovacího řízení, vydání závěru zjišťovacího řízení a posléze i pro posouzení a vydání stanoviska k této koncepci v tomto konkrétním případě Ministerstvo životního prostředí. Svým členěním odpovídá toto Vyhodnocení zákonu č.100/2001 Sb., příloze č.9. Rozsah zpracování jednotlivých kapitol je dán významem, který má oznamovaná koncepce zejména pro ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Předkládaná koncepce je zpracována (až na drobné výjimky) jako invariantní, drobné odchylky od koncepce mohou nastat až při zpracování konkrétních řešení v navazujících 12

13 dokumentech. Jelikož se jedná o koncepční materiál, je přirozené, že celá řada detailů projektového charakteru není v této fázi řešena a bude třeba je řešit v dalších krocích, zpracováním podkladů a případnou implementací do ÚPD, posouzením vlivů jednotlivých záměrů / činností na životní prostředí (EIA) a v konečné fázi vlastním návrhem projektu. A. Údaje o předkladateli koncepce Název : Česká republika Ministerstvo životního prostředí IČ: Sídlo : Vršovická 1442/65, Praha 10 Oprávněný zástupce předkladatele: Ing. Jaroslav Michna, ředitel odboru fondů EU Jaroslav. B. Údaje o koncepci B.1. Základní údaje Předložené Vyhodnocení bylo zpracováno v rámci projektu Ministerstva životního prostředí, s názvem Posouzení vlivů na životní prostředí tzv. SEA hodnocení operačního programu Životní prostředí na období Předkladatelem koncepce (tj. vlastního operačního programu) je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) ČR. Vlastní Vyhodnocení bylo vypracováno v souladu se zákonem č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro vypracování Vyhodnocení koncepce je skutečnost, že na úrovni EU končí sedmileté programové období ( ) a na základě relevantních dokumentů je třeba vypracovat novou koncepci OPŽP pro území ČR, která podléhá hodnocení SEA. Tento programový dokument byl předkladatelem vytvořen se zřetelem na dodržení souladu se současně platnými národními i komunitárními strategiemi, zejména se strategií Evropa 2020 a nařízeními evropského práva na tomto úseku Nový Operační program Životní prostředí na období vychází z analýzy a hodnocení předchozího OPŽP České republiky, z národních materiálů, materiálů EU, z provedených analýz, z porovnání stavu v regionech a z dalších hledisek. Přehledně lze jeho východiska seřadit takto: Strategie Evropa 2020, Národní program reforem a evropská Politika soudržnosti Nařízení EP a Rady o fondech (společných ustanoveních) č. 1303/

14 Nařízení EP a Rady č. 1300/2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 (dále jen Nařízení FS) Nařízení EP a Rady č. 1301/2013 o EFRR, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Vláda ČR, 2008 Národní inovační strategie ČR. MŠMT, MPO, 2011 Další strategie (Strategický rámec udržitelného rozvoje, Politika územního rozvoje, Státní politika životního prostředí, Strategie regionálního rozvoje, Státní energetická koncepce aj.) Další východiska OPŽP Hodnocená koncepce je zpracována s ohledem na respektování specifických podmínek a potřeb ČR i relevantní komunitární legislativy. Na vnitrostátní úrovni se OPŽP soustředí na kvalitní výběr prioritních os, investičních priorit a specifických cílů, se snahou o optimální distribuci rozpočtu finančního plánu. Finanční nároky na naplnění potřeb ochrany životního prostředí obvykle daleko přesahují dostupný rozpočet a proto je věnována značná pozornost uvedenému výběru tak, aby rozpočet OPŽP přinesl maximální přínos. Zásadním cílem hodnocené koncepce je vytvořit soudržný a udržitelný rámec zajišťující ochranu a rozvoj životního prostředí na území ČR. Ten by měl být založen zejména na trvalém zlepšování stavu životního prostředí při respektování zásad udržitelného rozvoje. Na tento cíl navazují specifikované investiční priority a specifické cíle. Monitorování cílů Operačního programu Životní prostředí bude prováděno na základě navrženého souboru indikátorů. V uvedené koncepci jsou řešena zejména témata, týkající se snížení úrovně znečištění ovzduší, ochrany vod, podpora využívání odpadů, energetické úspory, ochrana přírody a krajiny a předcházení rizik, vč. ochrany prostředí před negativními dopady antropogenních činností. B.1.1. Název koncepce: Jedná se o veřejnou zakázku s názvem: Posouzení vlivů na životní prostředí tzv. SEA hodnocení Operačního programu Životní prostředí na období Název hodnocené koncepce: Operační program Životní prostředí C. Přístup k informacím a zapojení veřejnosti: 14

15 Státní správa, veřejná správa i nejširší veřejnost jsou s hodnocenou koncepcí průběžně seznamováni. Informování probíhá průběžně formou seminářů, kdy předkladatel koncepce, případně národní orgán pro koordinaci (MMR - NOK) informuje veřejnost o průběhu příprav a formou diskuze odpovídá na dotazy (04/2013, 06/2013). Mimo hodnocenou koncepci je veřejnost průběžně seznamována i s dalšími souvisejícími dokumenty. V listopadu 2012 byl představen Poziční dokument, který prezentuje priority EK pro další využívání prostředků evropských fondů v České republice v novém programovém období Dne proběhl v Ostravě seminář k novému programovému období EU, kdy byl OPŽP rovněž představen. Informace o hodnoceném operačním programu jsou nepravidelně uveřejňovány i v médiích (např. Centra pro Regionální Rozvoj). Paralelně k pořádaným seminářům jsou základní dokumenty zveřejňovány na webových stránkách, zejména Ministerstva životního prostředí ( Mimo strategií národního a evropského charakteru (Nařízení EZFRV, Nařízení SSR) je zde k dispozici řada národních strategií na úseku ochrany životního prostředí. Současně byla vyvinuta snaha zachytit hlavní směry odezvy státní správy a veřejnosti na hodnocenou koncepci. K tomu účelu byla v průběhu zpracovávání předloženého Vyhodnocení realizována dotazníková akce, směřovaná zejména k připomínkám orgánů ochrany přírody k možným vlivům koncepce na území soustavy NATURA 2000 (rozesláno zpracovatelem Vyhodnocení dne ). Další možnost, vyjádřit se ke koncepci byla všem otevřena v průběhu zjišťovacího řízení před Ministerstvem životního prostředí, jakožto příslušným úřadem. Zapojení veřejnosti do hodnocení uvedené koncepce je zřejmé z popisu formálního procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví, jak je tento proces dán ustanoveními 10a a násl. zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Jedná se o následující kroky: předložení Oznámení koncepce příslušnému úřadu (Ministerstvo životního prostředí) ve smyslu ustanovení 10c posledně citovaného zákona zveřejnění Oznámení příslušným úřadem a zajištění vyjádření k němu v průběhu zjišťovacího řízení vydání závěru zjišťovacího řízení příslušným úřadem ( 10d citovaného zákona), v němž tento stanoví obsah a rozsah vyhodnocení, případně požadavek na zpracování variant koncepce zpracování Vyhodnocení návrhu koncepce oprávněnou osobou a jeho předložení příslušnému úřadu ve smyslu ustanovení 10e výše citovaného zákona 15

16 zveřejnění Návrhu koncepce vč. Vyhodnocení příslušným úřadem a zajištění vyjádření dotčených správních úřadů a samosprávných celků k němu veřejné projednání Návrhu koncepce včetně zpracovaného Vyhodnocení, jak je předepsáno ustanovením 10f citovaného zákona zpracování zápisu z veřejného projednání, jeho zveřejnění předkladatelem a zaslání příslušnému úřadu vydání stanoviska příslušného úřadu k posouzení vlivů provádění koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví ve smyslu ustanovení 10g zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění zveřejnění stanoviska a jeho rozeslání příslušným úřadem předkladateli a dalším subjektům následné průběžné sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví předkladatelem ve smyslu ustanovení 10h výše citovaného zákona Na uvedené kroky posouzení koncepce musí následně navazovat celá řada dalších, stávající legislativou vyžadovaných postupových kroků. Mimo rozpracování koncepce v metodických pokynech, příručkách pro žadatele a v dalších materiálech je to j zahrnutí navazujících záměrů do územně plánovací dokumentace nižších úrovní (v případě potřeby) a dále (v projektové fázi) posouzení konkrétního záměru, tak jak je předepsáno výše citovaným zákonem. U takovýchto záměrů, spadajících pod režim zákona č.100/2001 Sb. v platném znění, je obecně nutno aplikovat závazný formální proces hodnocení EIA. Jedná-li se o fakultativní záměry (kategorie II přílohy č. 1 citovaného zákona), je obligatorní součástí oznámení, zpracovaných dle přílohy č.3 tohoto zákona mimo jiné návrh opatření k prevenci, snížení či kompenzaci negativních vlivů záměru na životní prostředí. U obligatorních záměrů, obsažených v kategorii I přílohy č.1 citovaného zákona je rovněž povinnost uvést návrh opatření k prevenci, snížení či kompenzaci negativních vlivů záměru na životní prostředí jakožto obligatorní součást dokumentací, zpracovaných dle přílohy č.4 tohoto zákona. 1. OBSAH A CÍLE KONCEPCE, JEJÍ VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM Posuzovaná koncepce představuje zásadní dokument v resortu životního prostředí. Jedná se o celostátní koncepci, navazující na řadu dalších materiálů, přijatých na komunitární i národní úrovni. Hlavním cílem Operačního programu Životní prostředí je zajistit plnění priorit strategie Evropa 2020 a tematických cílů Nařízení SSR. Na národní úrovni je tímto cílem 16

17 ochrana a zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel ČR. Jedná se o podporu efektivního využívání zdrojů a eliminaci negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a s tím související snižování dopadů změn klimatu. Operační program Životní prostředí si dále klade za cíl nastavit systém finančních podpor pro vybrané investiční priority a specifické cíle a to v souladu s prioritami komunitárního práva na tomto úseku. Za účelem splnění tohoto cíle navazuje OPŽP na řadu dalších materiálů přijatých na národní úrovni i úrovni EU. Jedná se o již zmíněnou Státní politiku životního prostředí, Národní politiku VaV, NIS a další. Operační program Životní prostředí se tak stává jedním z nástrojů strategie Evropa 2020, přispívající k plnění tematických cílů, specifikovaných v článku 9 Nařízení SSR k financování z Evropských fondů. Přitom je zásadním cílem hodnocené koncepce návrh podpor při realizaci koncepce, zejména finanční plán a způsob doplňkového vnitrostátního financování. Výběr specifických cílů v hodnocené koncepci byl proveden na základě identifikovaných potřeb ochrany životního prostředí v ČR. Přitom byly mimo výše uvedených dokumentů na komunitární a národní úrovni (viz úvod) využity i další strategické dokumenty, z nichž lze uvést: o A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes. EU, 08/1998 o Position of the Commission Services on the development of Partnership Agreement and programmes in the CZECH REPUBLIC for the period o Fiche Evropské komise a další dokumenty navazující na Nařízení EU pro programové období EU o Dohoda o partnerství o Plán odpadového hospodářství ČR. MŽP 10/2003 o Dopravní politika České republiky pro léta (MD ČR, 2013) o Plán hlavních povodí ČR. MZe a MŽP, schváleno o Národní program snižování emisí ČR. MŽP, 06/2007 o ESDP- Evropské perspektivy územního rozvoje. EU 05/1999 V neposlední řadě je cílem hodnocené koncepce návrh podpor při realizaci koncepce, zejména finanční plán a způsob doplňkového vnitrostátního financování. Monitorování dosažení cílů OPŽP bude prováděno na základě navrženého souboru indikátorů. 17

18 Hodnocená koncepce je v souladu se stanovenými tematických cíli, uvedenými v článku 9 Nařízení SSR k financování z Evropských fondů. Tyto by měly zajistit, aby každý fond spadající pod Nařízení SSR splnil své poslání, tj. přispět ke strategii Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Explicitně jsou zde uvedeny tematické cíle: 1/ posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; 2/ zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií; 3/ zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělství (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF); 4/ podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; 5/ podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; 6/zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů; 7/ podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; 8/podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil; 9/ podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci; 10/ investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení; 11/ posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě. Tyto tematické cíle (v případě OPŽP tematický cíl 4, 5 a 6) se promítají do konkrétních priorit pro každý fond, spadající pod Nařízení SSR nebo Evropský strategický a investiční fond (ESIF), tedy m.j. pro výše uvedený EFRR, jakožto strukturální fond. V uvedené koncepci jsou dále m.j. řešena témata stanovení potřebných investičních priorit (dle článků Nařízení FS a EFRR) pro ochranu životního prostředí a detailní popis specifických cílů k těmto investičním prioritám. Dále hodnocená koncepce řeší - v souladu se strategií Evropa 2020 a na ni navazující Nařízení SSR k financování z Evropských fondů - finanční záležitosti realizace koncepce, zejména finanční plán a způsob doplňkového vnitrostátního financování a míry spolufinancování. I když hodnocená koncepce záporné vlivy na životní prostředí vzhledem ke svému charakteru nepředpokládá, je nezbytné, dle zkušeností s obdobnými programy a při respektování principu předběžné opatrnosti ( 13 zákona č. 17/1992 Sb.) tyto možné vlivy v další části Vyhodnocení SEA identifikovat a navrhnout podmínky pro jejich monitoring a 18

19 eliminaci či minimalizaci. Zásadní směry a podmínky z tohoto hlediska uvádí hodnocená koncepce a to zejména v kapitole popisující jednotlivé investiční priority a specifické cíle. Návrhová část hodnocené koncepce Operační program Životní prostředí (Verse 5) obsahuje celkem 12 kapitol v následujícím složení: 1. Strategie pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění a dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti 2. Popis prioritních os Operačního programu Životní prostředí Finanční plán 4. Příspěvek k integrovanému přístupu pro územní rozvoj 5. Zvláštní potřeby zeměpisných oblastí, které jsou postiženy vážnými nebo stálými přírodními problémy 6. Řízení a implementace OP ŽP Koordinace mezi fondy a dalšími unijními a národními podpůrnými nástroji a také s EIB 8. Předběžné podmínky 9. Snižování administrativní zátěže pro příjemce 10. Horizontální principy 11. Přílohy OP 12. Seznam zkratek Koncepce je jako jeden z nástrojů strategie Evropa 2020 zaměřena na plnění tematických cílů Nařízení SSR. V daném případě se jedná zejména o cíle 4, 5 a 6. Operační program tedy vychází z analýzy a hodnocení předchozího OPŽP, z národních strategií, materiálů EU, z porovnání stavu v regionech a z dalších hledisek. Je zpracována v kontextu mezinárodních závazků, které Česká republika přijala či hodlá přijmout v souvislosti se svým členstvím v OSN, OECD a Evropské unii, avšak s respektováním specifických podmínek a potřeb České republiky. Programový dokument ve svých prioritních osách směřuje k ochraně a zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel ČR. V neposlední řadě je jeho cílem podpora efektivního využívání zdrojů a eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a s tím související snižování dopadů změn klimatu. Zaměřuje se na významné výzvy a potřeby společnosti, které nejsou pokryty jinými operačními programy nebo jinými intervencemi. Operační program tak představuje systém podpor z EU, orientovaný na ochranu a zajištění kvalitního a zdravého prostředí pro život obyvatel ČR, s podporou výše uvedených priorit. 19

20 V hodnocené koncepci byly v souladu s materiály EU zachovány dlouhodobé strategické cíle, spočívající v přispění k udržitelnému využívání a řízení přírodních zdrojů, k opatřením na úseku jednotlivých složek životního prostředí i v oblasti klimatu. V souladu se strategií Evropa 2020 jsou zásadní obecné cíle podpory pro ochranu životního prostředí na období podrobněji vyjádřeny prostřednictvím celkem šesti prioritních os, vycházejících ze zmíněných tematických cílů Nařízení SSR. V hodnocené koncepci tak jsou uvedeny následující prioritní osy: 1. Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní 2. Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech 3. Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 4. Ochrana a péče o přírodu a krajinu 5. Energetické úspory 6. Technická pomoc Uvedené prioritní osy jsou rozvinuty stanovením investičních priorit. Tyto jsou stanoveny dle Nařízení FS případně dle Nařízení EFRR. Jejich počty se u jednotlivých prioritních os různí. Celkový počet navržených investičních priorit je 8. Jejich počty, včetně odkazu na jejich zdroj jsou v tabulce 1. Tabulka 1 Počty investičních priorit u jednotlivých prioritních os Cíle podpory Ú d a j Počet celkem Prioritní osa č Počet investičních priorit FS/EFRR 2/0 1/0 2/1 0/1 1/0-8 Pro tyto prioritní osy bylo nutno navrhnout adekvátní systém investičních priorit a specifických cílů, směřujících k zajištění plnění těchto oblastí. Po proběhlých diskuzích proběhl návrh těchto specifických cílů pro zajištění plnění jednotlivých investičních priorit. Struktura uvedených priorit a specifických cílů je taková, že k plnění dané investiční priority může přispívat vždy jeden nebo více specifických cílů. Charakteristickou vlastností koncepce je zmíněné propojení s komunitárními koncepcemi, s ohledem na jednotnost při rozpracování společného strategického rámce, včetně zmíněných cílů, stanovených Nařízením SSR. Hodnocená koncepce představuje zásadní dokument na úseku životního prostředí, 20

21 který mimo jiné nastavuje systém podpor pro vybrané prioritní osy, investiční priority a specifické cíle. Jedná se o celostátní koncepci, jejímž hlavním cílem je zajistit plnění priorit strategie Evropa 2020 a tematických cílů Nařízení SSR. OPŽP za účelem splnění tohoto cíle navazuje na řadu dalších materiálů přijatých na národní úrovni i úrovni EU. Jedná se o již zmíněnou Státní politiku životního prostředí, Národní politiku VaV, NIS a další. Operační program Životní prostředí se tak stává jedním z nástrojů strategie Evropa 2020, přispívající k plnění tematických cílů, specifikovaných v článku 9 Nařízení SSR k financování z Evropských fondů. Přitom je zásadním cílem hodnocené koncepce návrh podpor při realizaci koncepce, zejména finanční plán a způsob doplňkového vnitrostátního financování. Hodnocená koncepce zahrnuje celkem 6 prioritních os. Každá z těchto os zahrnuje návrh investičních priorit, vybraných z relevantních Nařízení EU (FS, EFRR), s přihlédnutím k aktuálním potřebám ochrany ŽP v ČR. Přehled těchto prioritních os a jejich investičních priorit je tento: Prioritní osa 1. Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní Investiční priority: -Nařízení FS *( Investice do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků) -Nařízení FS *( Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof) Prioritní osa 2. Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech Investiční priority: -Nařízení FS *(Přijímání opatření ke zlepšování městského prostředí, revitalizaci měst, regeneraci a dekontaminaci dříve zastavěných území (brownfields)(včetně bývalých vojenských oblastí), snížení znečištění ovzduší a podporou opatření ke snížení hluku) Prioritní osa 3. Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika Investiční priority: -Nařízení FS 21

22 -Nařízení FS Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí *( Investice do odpadového hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků) *( Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof) -Nařízení EFRR *( Podpora investic zaměřených na řešení konkrétních rizik, zajištěním odolnosti vůči katastrofám a vývojem systémů pro zvládání katastrof) Prioritní osa 4. Ochrana a péče o přírodu a krajinu Investiční priority: -Nařízení EFRR *(Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a půdy a podpora ekosystémových služeb, a to i prostřednictvím sítě NATURA 2000 a ekologických infrastruktur) Prioritní osa 5. Energetické úspory Investiční priority: -Nařízení FS *(Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení) Prioritní osa 6. Technická pomoc Investiční priority: -Nařízení FS Na vnitrostátní úrovni se OPŽP soustředí na zlepšení stavu životního prostředí, ale i na potřebný monitoring jeho jednotlivých složek (klima, počasí, geofaktory, imisní stav ovzduší). Pro účely hodnocení koncepce byla na základě dále v tomto Vyhodnocení předložené analýzy stavu životního prostředí, ve vztahu k platné legislativě, event. dalším zmíněným dokumentům vyvinuta snaha navrhnout několik zásadních referenčních cílů ochrany životního prostředí. Přitom bylo dbáno na to, aby byly navrženy pouze takové referenční cíle, které jsou pro danou koncepci relevantní. Jako referenční cíle ochrany životního prostředí 22

23 byly po výběru navrženy ty cíle, které měly pokud možno silnou vazbu jak na investiční priority hodnocené koncepce (viz výše), tak na v této koncepci navržené specifické cíle. Po zvážení zaměření posuzované koncepce bylo navrženo celkem 10 referenčních cílů, jak jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto cíle jsou formulovány vesměs obecně, takže vždy zahrnují celé spektrum problematiky (např. u cíle 4 je to část 2-5 zákona č. 114/1992 Sb., vyjma ekosystémů, tj. referenční cíl 10). Tabulka 2- Navržené referenční cíle ochrany životního prostředí 1 Zlepšovat kvalitu povrchových a podzemních vod 2 Minimalizovat odnímání ZPF I. a II. třídy ochrany 3 Minimalizovat zásahy do PUPFL 4 Zvláštní zřetel věnovat ochraně přírody 5 Zlepšovat kvalitu ovzduší 6 Snižovat hlukovou zátěž obyvatel 7 Zvyšovat akumulační a retenční schopnost území, vč. revitalizace 8 Omezovat vznik odpadů 9 Snižovat spotřebu neobnovitelných zdrojů energie 10 Nezhoršovat stav a funkci ekosystémů v území Hodnocená koncepce a její kompatibilita se souvisejícími strategiemi byla v předloženém Vyhodnocení konfrontována s dokumenty národní i mezinárodní úrovně, včetně platné legislativy ČR. Zohledněna byla rovněž legislativa o PÚR, Územně plánovacích podkladech a Územně plánovací dokumentaci (tj. stavební zákon a jeho prováděcí předpisy). V úvahu byla přitom vzata skutečnost, že koncepce se týká území celé České republiky. Z národních koncepčních dokumentů, s nimiž byla navrhovaná koncepce konfrontována, lze uvést zejména: Politika územního rozvoje ČR. MMR Praha, schváleno 07/2009 Státní politika životního prostředí (verse 2010) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010) Strategie regionálního rozvoje ČR pro období GaREP, RegioPartner, 02/2012 Národní inovační strategie ČR. MŠMT, MPO, 2011 Národní politika výzkumu, vývoje a inovací Vláda ČR, 2008 Plán hlavních povodí ČR. MZe a MŽP, schváleno Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky. MŽP,

24 Národní program snižování emisí ČR. MŽP, 06/2007 Plán odpadového hospodářství ČR. MŽP 10/2003 Státní energetická koncepce ČR (aktualizace 2010) Program rozvoje venkova ČR, MZe, 2013 Dopravní politika České republiky pro léta (MD ČR, 2005) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ČR (MZe, 2008) Koncepce památkové péče v ČR na léta (MK, 2011) Zásadní dokumenty mezinárodní úrovně: Sdělení EK Evropa Nařízení EP a Rady o podpoře z EZFRV č. 1305/2013 Nařízení EP a Rady o fondech (Nařízení SSR), č. 1303/2013 A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes. EU, 08/1998 ESDP- Evropské perspektivy územního rozvoje. EU 05/1999 A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU Structural Funds Programmes. EU, 08/1998 Aarhuská úmluva (Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti při rozhodování a právní ochraně ve věcech životního prostředí) Po konfrontaci hodnocené koncepce s těmito strategiemi lze konstatovat, že mezi těmito dokumenty existuje v podstatě soulad, i když vzhledem k různé době vzniku těchto dokumentů může docházet v malé míře k překryvům (energetické úspory) či nedostatečnému stanovení rozhraní těchto strategií, případně i jednotlivých operačních programů. U některých strategií lze konstatovat někdy i zcela protichůdné zájmy (Dopravní politika ČR a ochrana půdního fondu). Jako konkrétní příklady souladu OPŽP s uvedenými koncepcemi lze uvést: Strategie regionálního rozvoje ČR pro období Tato uvádí jako základní problematiku regionů jejich neodůvodněné rozdíly (disparita) a nevyhovující stav na jednotlivých úsecích životního prostředí, jmenovitě: - Nedostatečné napojení obyvatel na kanalizaci s ČOV ( % obyvatel) - Nakládání s odpady s přetrvávajícím rizikem starých ekologických zátěží - Stav ovzduší (Moravskoslezský a Ústecký kraj), ohrožující veřejné zdraví 24

25 V hodnocené koncepci jsou tyto nedostatky zohledněny. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci zejména u prioritních os 1, 2 a 3. Národní inovační strategie ČR. MŠMT, MPO, stanovuje celkem 4 prioritní osy pro splnění pěti explicitních strategických cílů, kterými jsou: - Zvyšovat motivaci a rozvíjet kompetence firem vedoucí k jejich posunu na trzích směrem k inovačním lídrům - Dosáhnout a/nebo udržet excelenci ve vybraných oblastech výzkumu a soustavně zvyšovat kvalitu výzkumu v ostatních oblastech - Zlepšit kvalitu vzdělávání a vzdělávacího systému - Zvýšit kvalitu a rozsah služeb poskytovaných zprostředkujícími a podpůrnými institucemi. - Zlepšit klíčové vazby (nejen spolupráci) mezi jednotlivými prvky inovačního systému V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty akceptovány. Uvedené strategické cíle nejsou s navrženými investičními prioritami v rozporu (prioritní osa 2 a 4). Národní politika výzkumu, vývoje a inovací uvádí celkem 9 cílů pro splnění politiky a to: CÍL 1: Zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních CÍL 2: Zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje CÍL 3: Zvýšit efektivitu systému veřejné podpory VaVaI CÍL 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI CÍL 5: Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI. CÍL 6: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI CÍL 7: Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI CÍL 8: Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech CÍL 9: Důsledně hodnotit systém VaVaI V hodnocené koncepci jsou tyto cíle v podstatě akceptovány. Soulad se srovnávanou strategií lze ale konstatovat spíše v následných krocích koncepce a to ve vysoké úrovni projektových řešení záměrů prioritních os 1, 2 a 3. Státní politika životního prostředí (2010) uvádí celkem 4 zásadní cíle a to: 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady 3. Životní prostředí a kvalita života 25

26 4. Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší Z dalších opatření je zde m.j.: - Realizovat adaptační opatření vůči negativním dopadům změny klimatu také v rámci lesního hospodářství, biologické rozmanitosti, energetiky a průmyslu, ovzduší, zdraví obyvatel, urbanizované krajiny, dopravy a cestovního ruchu, atd. V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty jasně akceptovány. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci u prioritních os 1, 2, 3, 4 a 5. Státní energetická koncepce ČR (SEK) stanovuje v souladu se zněním ustanovení 3 zákona č. 406/2000 Sb. strategické cíle státu v energetickém hospodářství s výhledem na 30 let. Scénář předpokládaných základních trendů tak platí cca do roku Mezi indikativní ukazatele a cílové hodnoty je v této koncepci m.j. zahrnuto: -zajištění šetrného přístupu k životnímu prostředí a minimálních dopadů energetiky na životní prostředí a na krajinu -dosáhnout postupného zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie v tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů -zajistit maximální rozvoj bioplynových stanic za účelem zvýšení dodávek elektřiny, resp. tepla z bioplynu V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty akceptovány. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci zejména u investičních priorit 3.1., 4.1. a 5.1. Národní program snižování emisí ČR 2007 představuje národní dokument, zabývající se technickou a legislativní stránkou ochrany ovzduší ČR, s cílem snížení imisních koncentrací zásadních znečišťujících látek (PM 10, benzo-a-pyren, NO x, VOC a další). Jde o rozsáhlý a pokud jde o tempo změn ojedinělý plán ke snížení emisí. Je zde konstatováno, že od r dochází spíše ke stagnaci emisí a kvalita ovzduší se začíná spíše zhoršovat. Ke zlepšení stavu je navržen hlavní cíl programu a to -s důrazem na podporu nových environmentálně šetrných technologií a využití potenciálu energetických úspor, snížit zátěž životního prostředí látkami poškozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvořit předpoklady pro regeneraci postižených složek životního prostředí a pro snižování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze znečištění ovzduší a tím přispět k naplnění strategického cíle Environmentálního pilíře Strategie udržitelného rozvoje České republiky 26

27 Národní program snižování emisí navazuje na tzv. Göteborský protokol, resp. jeho revizi. V rámci revize tohoto protokolu byly stanoveny nové emisní stropy pro rok 2020 a nově byl přidán emisní strop pro suspendované částice velikosti frakce PM 2,5. Emisní stropy jsou stanoveny jako procentuální snížení emisí vzhledem ke stavu roku 2005, pro SO 2 je stanoveno snížení emisí o 45 %, pro NO x o 35 % a pro NH 3 o 7 %. Uvedený trend předpokládá i schválený Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku Snížení emisí k roku 2020 u stávajících čtyř látek (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak), které mají emisní stropy stanoveny již od roku 2010, bylo doplněno stropem pro PM 2,5. V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty akceptovány. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci zejména u prioritní osy 2 (ovzduší, klima). Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR 2005 je rozsáhlý dokument, zahrnují zejména negativní vlivy na biodiverzitu a cíle pro minimalizaci těchto vlivů. Pro sektor zemědělských, lesních, travinných a vodních ekosytémů je zde stanovena řada cílů, z nichž uvádíme: - Udržet obhospodařování stávajících travních porostů, zvláště pak biotopů v ráci soustavy Natura Podporovat hospodaření menších subjektů a posílit kapacity místních vlastníků půdy a venkovských komunit k udržitelné péči o biodiverzitu na zemědělsky obhospodařované půdě a podporovat osvětu - Při obnovách porostů zabezpečit podíl dřevin přirozené druhové skladby v hospodářských porostech alespoň v mezích současným zákonem stanoveného procenta melioračních a zpevňujících dřevin - V rámci vzdělávání hospodařících subjektů vytvářet povědomí o nutnosti zachování travinných ekosystémů a o výhodách jejich existence pro rozvoj území, zvyšovat pocit zodpovědnosti obyvatel za vzhled a fungování krajinných struktur. - Zlepšit retenční funkci krajiny diverzifikací využíváním krajiny a krajinných prvků a odstraněním melioračních úprav v zemědělsky neperspektivních částech krajiny. V hodnocené koncepci se tyto cíle prolínají několika navrženými prioritními osami.. Soulad lze shledávat zejména u prioritních os 1 a 4. Sdělení EK Evropa 2020 uvádí cíle a priority, sloužící k vymezení úrovně, kterou by EU měla do roku 2020 dosáhnout. Mezi rozhodující a vzájemně se posilující priority tento materiál zařazuje: 27

28 Inteligentní růst: rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích. Udržitelný růst: podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje. Mezi stanovené hlavní cíle zařazuje EU m.j.: v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů. V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty akcentovány. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci zejména u investičních priorit 2.1. a 5.1. Nařízení EP a Rady o fondech, jichž se týká SSR uvádí řadu ustanovení společného strategického rámce pro následující evropské fondy *Evropský fond pro regionální rozvoj, *Evropský sociální fond, *Fond soudržnosti, *Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova *Evropský námořní a rybářský fond V článku 9 uvádí tento materiál celkem 11 tematických cílů a to m.j.: posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací; zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, odvětví zemědělstv (v případě EZFRV) a odvětví rybářství a akvakultury (v případě EMFF); podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích; podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik; zachování a ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů; podpora udržitelné zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení; V hodnocené koncepci jsou tyto cílové hodnoty akceptovány téměř ve všech navržených prioritních osách. Soulad se srovnávanou strategií lze konstatovat v hodnocené koncepci u prioritních os 1, 2, 3, 4 a 5. 28

29 2. INFORMACE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE Území ČR, řešené v koncepci se nachází ve středu Evropy a bezprostředně sousedí se čtyřmi státy (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko). Z hlediska fyzicko-geografického leží ČR na rozhraní dvou horských soustav. Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina (Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky). Do východní části státu zasahují Západní Karpaty (Beskydy). Z celkové plochy Česka ( km 2 ) leží km 2 (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, km 2 (32 %) ve výšce 500 až m a pouze 827 km 2 (1,05 %) ve výšce nad m; střední nadmořská výška činí 430 m. Podnebí ČR se vyznačuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivů. Je charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzívní cyklonální činností, která způsobuje časté střídání počasí a poměrně hojné srážky. Z hlediska správního členění státu se jedná celkem o 14 územních samosprávných celků na úrovni krajů (NUTS 3), jak je uvedeno v tabulce 3. Tabulka 3 Kraje ČR a jejich rozloha k Pořadí Název kraje Rozloha, km 2 1. Středočeský Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Kraj Vysočina Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Královéhradecký Pardubický Zlínský Karlovarský Liberecký Hlavní město Praha 496 Zdroj: ČSÚ Situování jednotlivých krajů ČR je zřejmé z obrázku 3. 29

30 Obrázek 3 Dělení ČR na jednotlivé kraje (NUTS 3) Podle jednotlivých složkových zákonů na ochranu životního prostředí mají řadu kompetencí, včetně kompetencí krajských úřadů rovněž újezdní úřady ve vojenských újezdech. V současné době existuje na území ČR celkem 5 vojenských újezdů a to (stav 03/2007): vojenský újezd Boletice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, sídlo újezdu: Boletice (základní sídelní jednotka na území vojenského újezdu), 219 km 2, 276 obyvatel vojenský újezd Brdy (předpoklad zrušení), okres Příbram, Středočeský kraj, sídlo újezdu: Jince (mimo území vojenského újezdu), 260 km 2, 50 obyvatel vojenský újezd Březina, okres Vyškov, Jihomoravský kraj, sídlo újezdu: město Vyškov (mimo území vojenského újezdu), 158 km 2, 6 obyvatel vojenský újezd Hradiště, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, sídlo újezdu: město Karlovy Vary (mimo území vojenského újezdu), 332 km 2, 605 obyvatel vojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, sídlo újezdu: Město Libavá (které však není městem ani obcí, ale katastrálním územím v rámci vojenského újezdu), 327 km 2, 1174 obyvatel Rozmístění zmíněných vojenských újezdů je na obrázku 4. 30

31 Obrázek 4 Situování vojenských újezdů na území ČR Česká republika je členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE, EEA, Evropské celní unie, EU, Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny. Průmysl ČR zaměstnává přes 40 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Mezi hlavní odvětví průmyslu v Česku patří průmysl chemický, strojírenský, potravinářský a hutnický. Další významná odvětví jsou průmysl energetický, stavební a spotřební. Méně významná odvětví jsou zbrojní průmysl a sklářství (které ovšem má v ČR dlouhou tradici). Průmysl tvoří 35% českého hospodářství. V současnosti je český průmysl závislý na exportu, zejména do Německa. Velmi důležitý je automobilový průmysl. V lednu 2010 tvořily stroje a dopravní prostředky podíl na vývozu 54,3 %, za nimi bylo průmyslové a spotřební zboží s 11,1%. Zemědělství ČR je charakteristické duální strukturou výroby, kdy většina podniků (87%) hospodaří pouze na 30% ZPF ČR, zatímco zbylých 13 % podniků hospodaří na zbylé většině (70 %) ZPF. Zemědělský půdní fond, na němž tyto podniky hospodaří, je přitom z převážné části (cca 76%) najatý. České zemědělství vykazuje z evropského pohledu jednu z nejnižších hustot jednotlivých kategorií zvířat na obhospodařovanou plochu ZPF, přičemž pokles byl ještě podpořen rušením řady velkochovů (vepříny, kravíny) v letech Co se týče stavu životního prostředí na území celé ČR, dochází zde cca od 90-tých let minulého století v některých oblastech k postupnému zlepšování. 31

32 2.1.Voda Poloha ČR je z hydrologického hlediska specifická tím, že průměrně cca 95 % vody odtékající z území ČR pochází ze srážek a jen 5 % k nám přiteče z okolních zemí. Klesající vydatnost vodních zdrojů je třeba řešit optimalizací užívání odebrané vody a podporou vsaku srážkových vod. V současné době, s postupujícími změnami klimatu již některé regiony ČR (zejména Jižní Morava, Rakovnicko) trpí obdobími nedostatku vody, projevujícími se i v problematice vodovodů pro veřejnou potřebu. Z predikcí dopadů klimatických změn na jednotlivá hydrologická povodí do roku 2030 vyplynulo, že na většině našeho území nebudou ze % pokryty povolená množství odběrů povrchových vod. Mimo technická opatření pro řešení tohoto stavu jsou přijímána i legislativní opatření, podporující zadržení vody v krajině ( 20, 21 vyhl. č. 501/2006 Sb., 5 vodního zákona aj.). Vodohospodářské poměry v území jsou do značné míry determinovány exponovanými oblastmi, zejména chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod (CHOPAV). Na území ČR se nachází celkem 19 CHOPAV, pokrývajících cca 20% plochy státu. Uvedené CHOPAV byly vyhlášeny jednotlivými nařízeními vlády podle následujícího přehledu: Nařízení vlády ČSR č. 40/1978 Sb. - zahrnuje vyhlášení CHOPAV Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy. Nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb. - zahrnuje vyhlášení CHOPAV Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk-Králíky Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. - zahrnuje vyhlášení CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy. Situování oblastí CHOPAV v celém hodnoceném území ČR je zřejmé z obrázku 5. Z obrázku je zřejmé, že celá řada záměrů staveb a činností, implicitně obsažených v hodnocené koncepci by mohla s oblastmi CHOPAV kolidovat a mohla by způsobit nežádoucí vliv na množství vsakovaných vod, případně na kvalitu podzemních vod. Ve všech oblastech CHOPAV platí omezení, daná ustanovením 28 zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon a dále jednotlivými výše uvedenými nařízeními vlády. Podle dikce uvedeného ustanovení se jedná zejména o následující relevantní omezení: 32

33 Obrázek 5- Oblasti CHOPAV v ČR (červeně- dle nař. vl. č. 85/1981 Sb.) V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se v rozsahu stanoveném nařízením vlády zakazuje a) zmenšovat rozsah lesních pozemků, b) odvodňovat lesní pozemky, c) odvodňovat zemědělské pozemky. Jak je z výše uvedeného zřejmé, jsou tyto zákazy do značné míry kompatibilní jak s postojem výše uvedených strategií (např. Strategie ochrany biologické rozmanitosti), tak s investičními prioritami hodnocené koncepce (1.1., 3.2., 3.3.). Obdobný rozsah jako CHOPAV mají i ochranná pásma vodních zdrojů ( 30 vodního zákona) a zranitelné oblasti, vyhlášené nař. vl. č. 262/2012 Sb. Podle ustanovení 33 vodního zákona jsou zranitelnými oblastmi ta území, kde se vyskytují: a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. V uvedeném nařízení vlády, kterým se stanovují zranitelné oblasti a opatření v nich, provádí pravidelné (1x/4 roky) přezkoumání jejich rozsahu a návrhy na úpravu (tzv. revize 33

34 zranitelných oblastí) odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí (VÚV Praha). Rozsah zranitelných oblastí, jak byl přezkoumán a vstoupil v účinnost dne uvádí obrázek 6. Obrázek 6- Zranitelné oblasti na území ČR po Zdroj: VÚV Ve všech těchto uvedených oblastech je třeba minimalizovat průnik závadných látek do povrchových a podzemních vod respektováním zákazů a omezení v zemědělském hospodaření, jak jsou ve výše uvedeném nařízení vlády specifikovány. Závažná je i situace z hlediska jakosti vodních útvarů podzemních vod a to i v případě přeshraničních vlivů. Řada z těchto útvarů (severní Čechy, 51620; jižní Čechy, 21400; severní Morava, 32110) nemá dosažen dobrý chemický stav a jeho trend se vesměs nemění. V roce 2011 bylo v ČR zásobováno celkem 9,8 milionu obyvatel (93 %) pitnou vodou z distribučních sítí, s kvalitou odpovídající vyhl. č. 252/2004 Sb. Z hlediska zdravotního rizika se ve veřejných vodovodech jako nejproblematičtější jeví ukazatele dusičnany a trichlormethan. V malém množství pitných vod se vyskytují pesticidy triaziny, které mají neurodisrupční vliv, či celá škála hormonů, které v malé míře pronikají čistírnami i úpravnami vod. Dle dosavadních studií ale nalezené koncentrace hormonů v pitných vodách v ČR nepředstavují zdravotní riziko. 34

35 V případě podzemních vod tak lze konstatovat, že v případě mělkých vrtů došlo ke zlepšení v procentuálním zastoupení objektů s překročením limitů B nebo C (podle Metodického pokynu MŽP z část 2 Kritéria znečištění zemin a podzemní vody, resp. nově platného Metodického pokynu MŽP, Indikátory znečištění z ledna 2012). Z hlediska množství vod dosáhl v závěru 90. let 20. století svého maxima trend dlouhodobého významného poklesu celkových odběrů vody, v souvislosti se snižováním průmyslové výroby a v důsledku restrukturalizace národního hospodářství i náročnosti na vodu vlivem změn technologií. Nejvíce vody je odebíráno pro energetiku (48,2 % z celkových odběrů v roce 2011). Dlouhodobý pokles odběrů vykazuje odvětví s druhým největším objemem celkových odběrů (33,9 %) vodovody pro veřejnou potřebu. Na druhé straně lze konstatovat stabilně nízký odběr vody pro zemědělství (2,1 % z celkových odběrů v roce 2011). V souvislosti se změnou klimatu (změna srážkových vzorců) bude do budoucna růst tlak na zdroje povrchové a zejména podzemní vody, především v souvislosti se zvyšujícími se požadavky na odběry vody pro průmysl a obyvatele. Z hlediska čištění vod, jejich vypouštění do recipientu a navazující kvality vody v tocích pokračuje trend postupného zlepšování stavu, v souvislosti s mohutnými investicemi do této oblasti v minulých několika letech. Vývoj vypouštěného znečištění v základních ukazatelích odpadních vod je na obrázku 7. Obrázek 7- Vývoj vypouštěného znečištění (rok 1993 = 100%) Zdroj: VÚV Praha Navazující zlepšování jakosti vody ve vodních tocích v základních sledovaných ukazatelích dle ČSN dokumentuje obrázek 8. Jak je z obrázku zřejmé, je většina hodnocených úseků vodních toků klasifikována v I. až III. třídě jakosti vod. U všech sledovaných ukazatelů znečištění (BSK 5, CHSK Cr, N-NO - 3, P celk., Cd, adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX), termotolerantní koliformní 35

36 bakterie (FKOLI) a chlorofyl) došlo v letech např. v povodí Labe ke snížení průměrných ročních koncentrací ve vodních tocích. Obrázek 8 Jakost vody v tocích ČR, rok Zdroj: VÚV T.G.M. Poměrně dobře se daří, v souvislosti se snižováním množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, v povodí Labe a Odry snižovat koncentrace a zamezovat překračování norem environmentální kvality (NEK RP) pro organické znečištění a celkový fosfor. Z dlouhodobého pohledu došlo ke snížení koncentrace BSK 5 na 61,1% hodnoty roku 1993 a u CHSK Cr na 68,6 %. Přesto je nutno konstatovat, že u řady toků, včetně přeshraničních jsou tyto vodní útvary hodnoceny jako silně ovlivněné (povodí Dyje, povodí Odry aj.). Investiční priorita 1.1. hodnocené koncepce může z tohoto hlediska přinést postupný obrat k lepšímu. Pokles vnosu fosforu byl podpořen i omezením používání pracích prostředků s fosfáty ( 39 odst.10 vodního zákona) či omezením aplikace fosforečných hnojiv v zemědělství. Přesto je fosfor i nadále hlavním faktorem způsobujícím eutrofizaci. Část fosforu pochází i z plošných zdrojů znečištění a takový typ znečištění lze jen obtížně odstraňovat. Koncentrace dusičnanového dusíku oproti fosforu klesla pouze na 76,0 % hodnoty z roku 1993 a v posledních letech má spíše kolísající trend. Meziročně došlo k poklesu koncentrace dusičnanů z 3,0 na 2,7 mg.l -1. Významným zdrojem dusíku jsou zejména nedostatečně čištěné odpadní vody, atmosférické depozice a dále i dusíkatá hnojiva, 36

37 používaná v zemědělské výrobě. Jelikož je zdrojem dusičnanového dusíku obecně spíše plošné znečištění, je meziroční zvyšování jeho koncentrace ve vodních tocích částečně vázáno na více vodné roky, kdy dochází k většímu splachu z půdy. Snižování celkového dusíkatého znečištění souvisí s rostoucím odstraňováním dusíku na ČOV (rok 2011 účinnost 72,5% N celk. ) ale i se snižováním emisí dusíku z živočišné výroby (rušení vepřínů, drůbežáren a kravínů). V případě podzemních vod lze konstatovat, že u mělkých vrtů došlo ke zlepšení v procentuálním zastoupení objektů s překročením limitů B nebo C (podle Metodického pokynu MŽP z část 2 Kritéria znečištění zemin a podzemní vody, resp. nově platného Metodického pokynu MŽP, Indikátory znečištění z ledna 2012). Výrazné zlepšení nastalo ve skupině objektů hlubokých vrtů a pramenů. Z hlediska hydrografického představuje Česká republika prakticky střechu Evropy, je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu. Nachází se na hlavním evropském rozvodí patří do úmoří Severního (povodí Labe), Baltského (povodí Odry) a Černého moře (povodí Dunaje). Podle toho rozdělujeme ČR na tři hlavní evropská povodí : Povodí Labe zahrnuje skoro celé Čechy s hlavními toky Labe a Vltava a odvádí vody do Severního moře, Povodí Dunaje - zahrnuje jižní příhraniční oblasti Čech celou střední a jižní Moravu s hlavními toky Morava a Dyje, Povodí Odry - zahrnuje sever Moravy a kousky příhraničního území na severu Čech. Co se týče ochrany před povodněmi, lze říci, že značná část povodí významných vodních toků ČR (vyhl. č. 178/2012 Sb.) je součástí vyhlášeného záplavového území. K rozlivům do sídel a následným škodám dochází v některých částech této oblasti (Přerovsko, Litovelsko) již od průtoků Q10. Z potřeby ochrany před povodněmi je nutno jmenovat výstavby protipovodňových hrází (Litovelsko, Troubky) a realizaci lokalit pro akumulaci povrchových vod, minimálně v rozsahu dle návrhu Generelu těchto území (2009). Hodnocená koncepce zahrnuje m.j. protipovodňovou ochranu a investice do odkanalizování a čištění vod v prioritní ose 1. Vývoj na tomto úseku v důsledku nerealizace koncepce by byl jednoznačně negativní. Tím, že koncepce zdůrazňuje potřebu čištění vod, protipovodňovou ochranu a prevenci znečišťování lze jako negativní důsledky nerealizace koncepce očekávat: - stagnující či zhoršující se kvalitu povrchových a podzemních vod - nepředvídatelné důsledky havárií závadných látek - zvyšující se škody v důsledku častějších záplav 37

38 - zhoršení klimatických podmínek dalším snížením malého koloběhu vody - následné škody na hospodářském rozvoji, trhu práce a kvalitě života v území Realizaci navržených specifických cílů (zejména u investiční priority Investice do vodního hospodářství s cílem plnit požadavky acquis Unie v oblasti životního prostředí a řešením potřeb investic, které podle zjištění členských států přesahují rámec těchto požadavků je z hlediska možnosti nápravy na úseku vodohospodářských a čistotářských poměrů nutno hodnotit pozitivně. 2.2.Půda Operační program Životní prostředí ve svých investičních prioritách připouští potřebu odnětí půdy ze ZPF či PUPFL pro některé z potřebných staveb. Jedná se o stavby protipovodňových opatření, hráze či nádrže (investiční priorita 1.2) ale i veřejné infrastruktury a dalších staveb (investiční priorita 3.1.). Realizace těchto staveb (zvláště liniového charakteru) může přinést mimo možnou fragmentaci do dosud nezasaženého území zvýšený hluk a emise, znečištění půdy (případně vody) a jejich nevhodným situováním často vznikající postagrární lada. ČR je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu (38 %) a poměrně vysokou lesnatostí (33,7 %). V rámci zemědělské půdy má nejvyšší podíl (r. 2011) orná půda (70,9 %), na druhém místě jsou trvalé travní porosty (23,4 %), zbývajících 5,7 % tvoří chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady (Obrázek 9). Obrázek 9 Využití území v ČR v roce 2011 (%) Zdroj: ĆÚZK 38

39 Negativní vlivy hodnocené koncepce by se přitom mohly projevit jak v neuváženém odnímání půd ZPF či PUPFL, tak eventuálně v znečišťování až degradaci půd v důsledku realizace navrhovaných provozů. Situace se stává zvláště závažnou, dochází-li k uvedeným jevům v oblastech CHOPAV, zranitelných oblastech či v ochranných pásmech vodních zdrojů. Obecně lze jako zásadní vliv na degradaci půdy a vliv na její produkční schopnost uvést zejména následující faktory: Vodní a větrná eroze Odnětí pozemků ze ZPF pro nadzemní stavby Okyselování půd Obsah humusu v půdě Utužení půd Trvale podmáčené půdy Kontaminace půd Faktory, omezující hospodaření (ochranná pásma, zranitelné oblasti) Z uvedených faktorů jsou pro hodnocený OP relevantní jen některé, a to: Z hlediska odnímání půd ZPF pro výstavbu zamýšlených provozů tak může dojít nejen ke ztrátě absolutní zemědělské produkce v daném území, ale mnohdy i k dalším další výše zmíněným důsledkům (fragmentace, migrace, biodiverzita). Následkem může být i nežádoucí ovlivnění vsakování vod a vliv na odtokové poměry v území. Výměra ZPF v ČR během let 2000 až 2010 klesla o 3,4 % (tj. o ha) a výměra orné půdy dokonce o 8,2 % (tj. o ha). V roce 2011 představoval úbytek orné půdy celkem ha (cca 3 % celkové výměry). Přibližně 53 % této výměry orné půdy se přeměnilo v trvalé travní porosty (nejvíce v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji), dalších zhruba 30 % bylo zastavěno. Kontaminace půd hrozí zejména v souvislosti s užitím závadných látek v navrhovaných provozech. Z toho hlediska je nezbytné v obdobích provozu striktní dodržování vodního zákona, zákona o ochraně ZPF, zákona o odpadech, zákona o chemických látkách, integrované prevenci a jejich odpovídajících podzákonných norem. Zvláštní režim hospodaření je nutno dodržovat v exponovaných oblastech (ochranná pásma vodních zdrojů, zranitelné oblasti apod.). Zatímco v případě vodních zdrojů jsou podmínky hospodaření dány opatřeními obecné povahy pro daný zdroj (dříve rozhodnutími vodoprávních úřadů), v případě zranitelných oblastí je to výše uvedený normativní správní akt. Obecně je nicméně nutno v těchto oblastech minimalizovat průnik znečištění do povrchových či podzemních vod (chemické látky). 39

40 Ve všech uvedených případech je nutno přihlédnout ke kvalitě pozemku ZPF, na němž má proběhnout výstavba a následný provoz zařízení. Zemědělský půdní fond (ZPF) tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované a pozemky, které byly a mají být nadále zemědělsky obhospodařovány, ale dočasně obdělávány nejsou. Hodnocení kvality zemědělských půd v ČR vychází z výsledků bonitace zemědělských půd. Zemědělské půdy jsou charakterizovány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ). Třídy ochrany jsou jednou z aplikací výsledků bonitace (obdobně jako např. daň z pozemků nebo úřední cena zemědělské půdy). Jsou definovány v pěti kategoriích, podle jejich produkčních schopností. Bonitně nejcennější půdy jsou zařazeny v I. třídě ochrany ZPF, půdy s velmi nízkou produkční schopností jsou zařazeny v V. třídě ochrany ZPF. Tyto třídy ochrany jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011 Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle Metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu: o o o o o Do I. třídy ochrany jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty pozemky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvýše ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. 40

41 Na základě této charakteristiky bylo zmapováno území ČR, kdy bylo zjištěno, že bonitně nejcennější půdy se vyskytují především v Polabí a v oblasti moravských úvalů. Přehledně je rozdělení pozemků ZPF na uvedené třídy uvedeno v obrázku 10. Obrázek 10- Třídy ochrany ZPF v ČR, rok 2010 Zdroj: VÚMOP Kvalita půdy v ČR je poměrně vysoká. Pozemky I. a II. třídy ochrany, tj. půdy výjimečně odnímatelné se nacházejí v rovinatých nivních půdách moravských úvalů a v polabské nížině. Jedná se vesměs o černozemě či černozemní hnědozemě. Půdy III. a vyšších tříd ochrany se nachází v hornatějších částech republiky, vč. Beskyd a Jeseníků. Doprava, souvisejícfí s navrženými specifickými cíli by mohla způsobovat (i ve fázi výstavby) atmosférické depozice perzistentních organických pollutantů (POPs, PAH) typu benzo-a-pyrenu, pyrenu, fluoranthenu, fenanthrenu, perylenu a dalších. V roce 2003 překročilo limitní hodnotu PAH z 34 vzorků na orné půdě 17 vzorků z ornice a 10 vzorků z podorničí. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou fluoranthen a pyren látky toxikologicky rizikové. V dlouhodobém pohledu je vývoj na tomto úseku negativní. V kategoriích pozemků lze pozorovat jednoznačný posun půdy z kategorie ZPF (zejména orné půdy) do půdy nezemědělské v kategorii pozemků zastavěných, resp. ostatních. Tento posun je způsoben zejména výstavbou průmyslových a skladových areálů i dopravní infrastruktury. U hodnoceného operačního programu by z pohledu ochrany ZPF měly důsledky nerealizace navržené koncepce na ochranu půdy spíše neutrální vliv. Z uvedených závislostí a skutečností je ale zjevné, že nelze vyloučit ani možný negativní vliv koncepce na odnímání či znečišťování půd, a to např. při výstavbě či provozu zařízení k investiční prioritě 1.2., 3.1., případně i 5.1. (OZE). 41

42 Na druhé straně realizaci navržených opatření (zejména u prioritní osy 2 regenerace brownfields) je z hlediska možnosti nápravy na úseku ochrany půdy nutno hodnotit jednoznačně pozitivně. V případě potřeby odnětí půd pro nezbytnou výstavbu je nutno volit v následujících procesech vždy územní varianty s minimalizací odnětí půd I. a II. třídy ochrany. Nerealizace koncepce by se tak mohla projevit i negativně a to v následujících jevech : - ve stagnujícím stavu v regeneraci a využití brownfields - ve snížení produkční schopnosti půd - v možné kontaminaci půd závadnými látkami - v ohrožení půd závažnými haváriemi - v prohloubení negativních důsledků změny klimatu - v navazujících důsledcích na lidské zdroje a trh práce Vliv realizace OPŽP na úseku ochrany půdy tak bude spíše neutrální Lesy Z celkové plochy území ČR tvoří lesy 33,7% ( ha) a jsou tak po orné půdě (38,0 %) druhou největší skupinou využití území. K roku 2011 tak celková plocha porostní půdy (bez holin) dosáhla tis. ha a vzrostla tak oproti roku 2003 cca o 17 tis. ha. obrázku 11. Uvedený trend velikosti pozemků podle jejich způsobu využití je ilustrován na Obrázek 11- Vývoj využití pozemků Zdroj: ČÚZK 42

43 V posledních 10 letech dochází k zvyšování míry fragmentace krajiny. Poškození lesních porostů vyjádřené stupněm defoliace (odlistění) v ČR již nepostupuje tak rychle jako v minulosti, což lze považovat za reakci lesních porostů na zlepšení imisních podmínek v uplynulých dvou desetiletích. I přes zpomalení tempa nárůstu je defoliace v ČR stále velmi vysoká. Zastoupení starších porostů jehličnanů (nad 59 let) ve třídě defoliace v roce 2011 činilo 72,9 %, u mladších jehličnanů (pod 59 let) 23,5 %, u starších listnáčů 41,0 % a u mladších listnáčů 19,5 %. V roce 2011 bylo v ČR nově zalesněno celkem 21,7 tis. ha ploch (0,7 % z celkové rozlohy ČR), přičemž 61,4 % tvořilo zalesňování jehličnatými porosty a 38,6 % listnatými. Díky odpovědnému lesnímu hospodaření se v posledních letech při obnově lesa stále více používají listnaté stromy (buk, dub, lípa), které přispívají k přirozenější a stabilnější struktuře lesních porostů. Podíl listnáčů při zalesňování se dlouhodobě pohyboval kolem hodnoty 35 %, ale v posledních třech letech dochází k mírnému zvýšení až na 40,7 % v roce V roce 2011 však došlo k mírnému poklesu (o 2,1 p. b.) na 35,6 %. Podíl listnáčů na celkové ploše lesů se stabilně zvyšoval až na 25,3 % v roce Podíl listnáčů na celkové ploše lesů v ČR v posledních letech velmi mírně, ale vytrvale stoupá (obrázek 12). Obrázek 12 Vývoj podílu listnáčů na celkové ploše lesů Zdroj: ÚHÚL, ČSÚ Národní lesnický program pro období do roku 2013 má ve svém ekologickém pilíři mimo jiné dílčí cíl Zlepšení zdravotního stavu a ochrany lesů omezením holosečí, podporou a zaváděním přírodě blízkých způsobů hospodaření, podporováním přirozené obnovy a 43

44 přírodě bližší druhové dřevinné skladby. Cílem SPŽP ČR pro oblast lesnictví je podporovat zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů a zalesňování, omezit poškozování mokřadů těžbou dřeva a omezit jejich vysoušení, zachovat a využívat genofond lesů, podporovat obnovu lesních ekosystémů v imisně postižených oblastech, podporovat certifikační procesy (PEFC) a uplatňovat šetrné technologie při hospodaření v lesích. Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR si v oblasti Lesní ekosystémy klade za cíl, s využitím výsledků dosavadního výzkumu a výstupů monitoringu vlivu imisí na lesy a lesní půdu, specifikovat současné problémy obnovy lesních ekosystémů v oblastech, které byly zejména v minulosti vystaveny zvýšenému imisnímu zatížení. Současně je potřeba zpracovat koncepci dalšího postupu zmírňování dopadů nepříznivých procesů na lesní biodiverzitu. Většina lesů patří do kategorie lesů hospodářských ( 9 lesního zákona č. 289/1995 Sb.), na druhém místě jsou lesy zvláštního určení (na př. některé porosty v CHKO a územích systému NATURA 2000). Obecně lze jako zásadní faktory, ovlivňující řádné hospodaření v lesích uvést zejména následující: Změny klimatu Utužení lesní půdy Vliv na biodiverzitu Zachování a reprodukce genofondu lesních dřevin Zlepšení zdravotního stavu lesa Fragmentace a migrační propustnost Z uvedených faktorů jsou pro hodnocený OP relevantní jen některé, a to: V případě lesních porostů je biodiverzita nepříznivě ovlivněna mj. pozměněnou druhovou skladbou porostů. Nepříznivé vlivy na udržení biodiverzity mají dále i klimatické změny, např. zvýšená úroveň atmosférické depozice dusíku a zdravotní stav lesů, který v ČR stále není uspokojivý. S nápravou tohoto stavu je nutno započít již při tvorbě LHP, které by měly respektovat stávající a výhledový stav na tomto úseku. Zlepšení zdravotního stavu lesa je nutno zajistit zlepšením kvality ovzduší, podporou řádného hospodaření s vodou, ochranou půdy před erozí, vhodnou skladbou porostů a dalšími opatřeními. Značný vliv má i poškození porostů okusem, loupáním a ohryzem spárkatou zvěří, což je třeba minimalizovat řádným mysliveckým hospodařením v lese. Fragmentace a migrační propustnost může být nepříznivě ovlivněna zejména zmíněnou výstavbou na lesních pozemcích. Zásadní mohou být v tomto směru zvláště 44

45 liniové stavby dopravní infrastruktury. Fragmentací území ve spojení se zhoršením migrační propustnosti může být ohrožena mj. biodiverzita v území. Vývoj na tomto úseku bez provedení změn ve smyslu hodnocené koncepce by byl spíše neutrální. Specifické cíle OPŽP budou vyžadovat vesměs relativně malý zásah do pozemků PUPFL. Negativní vlivy hodnocené koncepce by se přitom mohly projevit jak v neuváženém odnímání lesních pozemků k výstavbě provozů či infrastruktury, tak eventuálně v znečišťování až degradaci PUPFL, pokud by realizované provozy byly na pozemcích PUPFL či v ochranném pásmu lesa. Uvedené skutečnosti mohou dále zhoršovat zdravotní stav lesa, či způsobovat nežádoucí fragmentaci a zhoršení migrační propustnosti. Na druhé straně realizace investičních priorit, směřujících k zlepšení vodní bilance (priorita 1.2) či zlepšení klimatu (priorita 2.1) by mohly mít na stav lesa mírně pozitivní vliv. Obdobně, jako v případě ZPF lze z uvedených závislostí a skutečností možné negativní vlivy koncepce na rozsah a kvalitu pozemků PUPFL předpokládat např. při výstavbě či provozu zařízení k investiční prioritě 1.2, 3.1, případně i 5.1 (OZE). Jelikož ale dotčení pozemků určených pro funkci lesa hodnocenou koncepcí bude spíše výjimečné, lze na tomto úseku očekávat spíše zachování současného stavu, bez významných negativních vlivů koncepce. U lesa a pozemků PUPFL nerealizace hodnocené koncepce mohla projevit v následujících jevech : by se skutečnost - ve stagnujícím stavu pozemků PUPFL - v nadměrném hospodářském využití lesa - v možné kontaminaci PUPFL závadnými látkami - v ohrožení lesní půdy (event. ochranného pásma lesa) závažnými haváriemi - v prohloubení negativních důsledků změny klimatu - v navazujících důsledcích na lidské zdroje a trh práce Vliv realizace OPŽP na úseku ochrany lesa lze nicméně předpokládat jako spíše neutrální Ochrana přírody Na hodnoceném území ČR se nachází celá řada velkoplošných i maloplošných zvláště chráněných území (ZCHÚ). Situování velkoplošných ZCHÚ na území ČR je zřejmé z přiloženého obrázku 13. Obdobně se na ploše ČR nachází řada území systému NATURA K posledně jmenovanému systému je podáno hodnocení vlivů koncepce m.j. na předměty ochrany a celistvost území a to v samostatné příloze 1 ( Naturové hodnocení ) tohoto Vyhodnocení. 45

46 Obrázek 13- Národní parky a chráněné krajinné oblasti ČR 46

47 V případě území systému NATURA 2000 se jedná o území podle legislativy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. V rámci ČR je síť chráněných území NATURA 2000 tvořena evropsky významnými lokalitami (EVL) a ptačími oblastmi (PO). Celkové počty uvedených území v ČR jsou tyto: Národní parky. 4 CHKO.. 25 EVL 1084 (zařazené do evropského seznamu, nař. vl. č. 208/2012 Sb.) PO 41 Národní parky Významnou část území, vylučovaného z možnosti užití intenzivních technologií v rostlinné a živočišné výrobě a zavádění intenzivních chovů zvěře (nepůjde-li o výjimku) z titulu zákona č. 114/1992 Sb. tvoří celá území národních parků ( 16, 43 zák. č. 114/1992 Sb.). Obdobně I. zóny NP patří mezi území, vylučovaného z možnosti hnojení (kejda, silážní šťávy, tekuté odpady aj.). Na území ČR se v současnosti nachází čtyři národní parky a to: - Šumava - Podyjí - Krkonošský národní park - České Švýcarsko Území národních parků představuje celkem rozlohu 1 185,6 km 2, což činí cca 1,5% území celé ČR. Ustanovení 16 zákona č. 114/1992 Sb. přitom rozlišuje základní ochranné podmínky, platné pro celé území NP a přísnější regulativy pro I. zónu těchto NP. První zóny těchto národních parků, kde jsou zásadní z uvedených omezení (nebude-li udělena výjimka) zaujímají obvykle 10-20% celkové rozlohy NP. Pro detaily zákazů a omezení na území NP odkazujeme na dikci ustanovení 16, 43 zák. č. 114/1992 Sb. Charakteristika uvedených národních parků je zřejmá z tabulky 4. Chráněné krajinné oblasti I. (resp. i II.) zóny chráněných krajinných oblastí patří mezi značnou část území, vylučovaného z možnosti hnojení (kejda, silážní šťávy, tekuté odpady) a zavádění intenzivních chovů zvěře (živočišné farmy, bažantnice), nepůjde li o povolení výjimky 47

48 z titulu posledně uvedeného zákona. Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí Tabulka 4- Charakteristika národních parků na území ČR Název národního parku Rozloha, Území kraje Zřizovací právní předpis ha Šumava Jihočeský, Nař.vl.č.163/1991 Sb. Plzeňský Podyjí Jihomoravský Nař.vl.č.164/1991 Sb. Krkonošský národní park Liberecký, Nař.vl.č.165/1991 Sb. Královéhradecký České Švýcarsko Ústecký Zákon č. 161/1999 Sb. Na území ČR se v současnosti nachází celkem 25 CHKO. Jejich celková rozloha činí ,12 km 2, což je 13,21 % plochy území ČR. První zóny těchto CHKO zaujímají obvykle 6-12% celkové rozlohy CHKO. Ustanovení 26 zákona č. 114/1992 Sb. přitom rozlišuje základní ochranné podmínky, platné pro celé území CHKO a přísnější regulativy pro I., resp. II. zónu těchto CHKO. Pro detaily zákazů a omezení na území CHKO odkazujeme na dikci ustanovení 26, 43 zák. č. 114/1992 Sb. V blízkosti urbanizovaných prostorů dochází k významným záborům zemědělské a ostatní půdy v důsledku nové zástavby, která je spojena s novými nároky na infrastrukturu (inženýrské sítě, komunikace, skládky odpadů, zásobování vodou aj.). Tento jev se dále podílí na snížení retenčních schopností krajiny, na ztrátě často nejkvalitnější zemědělské půdy a obvykle vede i k úbytku biotopů pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny. V současné době jsou nejspornějšími zásahy do krajinného rázu velkoplošné terénní úpravy a stožárové stavby. Tam, kde se zvláště chráněné území nenachází, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park ( 12 zák.č. 114/1992 Sb.) a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. V současné době je (podle počtu v jednotlivých krajích) evidováno celkem 141 přírodních parků. Co se týče významných krajinných prvků (dále jen VKP), tento pojem byl zaveden zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky ex lege jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy (tzv. VKP ze zákona) nebo jiné části krajiny, které takto zaregistruje příslušný orgán státní správy. Jde zejména o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a 48

49 zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. V případě zásahů do lesa, jakožto VKP může dojít jak k potřebě trvalého odnětí pozemků PUPFL, tak k potřebě omezení využívání těchto pozemků. Podle dikce ustanovení 15 lesního zákona (č. 289/1995 Sb.) se omezením využívání pozemků PUPFL rozumí stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na omezenou dobu uvedenou v rozhodnutí příslušného orgánu. Jak trvalé, tak dočasné omezení ( a odnětí) využívání PUPFL vyžaduje rozhodnutí orgánu státní správy lesa. Při eventuální realizaci staveb/činností (protipovodňová opatření, veřejná infrastruktura apod.) na pozemcích PUPFL je nutno respektovat podmínky, dané závaznými stanovisky jednotlivých orgánů ochrany přírody. Mimo uvedené individuální správní akty jsou obecné zákazy a omezení pro VKP dány dikcí ustanovení 4 odst.2 zákona č. 114/1992 Sb. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb. a je charakterizován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Vymezení ÚSES stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Rozlišují se tři úrovně ÚSES: - místní (lokální) - regionální - nadregionální V ČR se nalézají všechny uvedené prvky ÚSES a tyto je nutno v následných krocích, při realizaci koncepce, resp. jejích opatření respektovat. Nadregionální ÚSES přitom kopírují zejména průběh vodních toků na území státu (viz obrázek 14). Dále uvedené možné negativní vlivy by se mohly dotknout i základních cílů ochrany v jednotlivých ZCHÚ. Vlivy na tyto cíle, uvedené zejména v ustanoveních 15, 25, 28, 33, 35 a 36 zákona č. 114/1992 Sb. je nutno hodnotit případ od případu, zejména ve fázi konkrétních projektů. 49

50 Obrázek 14- Průběh nadregionálních biokoridorů v ČR Zdroj: ČÚZK Mezi možné riziko při nešetrné realizaci specifických cílů koncepce patří mj. snižování biologické diverzity, tj. počtu druhů fauny i flory. Biodiverzita není ohrožována jen snížením velikostí ploch ekosystémů nebo vybíjením ohrožených druhů živočichů ale také fragmentací lokalit. Např. veřejná infrastruktura může rozčlenit přírodní lokality na menší, izolované segmenty, a vytvořit tak nežádoucí bariéry mezi segmenty. Segmenty jsou často menší, než potřebují citlivější druhy k přežití. V současnosti je věnována pozornost především důvodům, které k tomuto snižování vedou. Z hlediska hodnocené koncepce může být zmíněné riziko vyvoláno např. nešetrnou aplikací investiční priority 1.2, 2.1 či 3.1 (výstavby a rekonstrukce), s navazující výstavbou související veřejné infrastruktury. Pokud by tyto aktivity byly realizovány v exponovaných územích (EVL, CHKO) či jejich sousedství, může být toto riziko aktuální. Přitom může být ohrožena i řada živočišných druhů, které mají v území svoje biotopy. V případě savců může dojít ze stejných příčin k významnému úbytku počtu jedinců. Např. velikost populace zajíce polního zaznamenala od roku 1970 do roku 2009 pokles o cca 77 %. Dle zprávy Evropské komise (EK) jsou na 17 % rozlohy ČR dosud zachována stanoviště, která lze klasifikovat jako přírodní. Jejich stav je však převážně nepříznivý (74%), přičemž stav jednotlivých typů stanovišť se liší v závislosti na míře jejich ovlivnění a zranitelnosti. Ohroženy jsou zejména populace bezobratlých (např. modrásek bahenní) a 50

51 ptáků (např. chřástal polní - SO, strnad zahradní - KO, skřivan polní, koroptev polní - O, drop velký KO, čejka chocholatá), jejichž počty se významně snižují, či z naší krajiny vymizely (drop velký). V případě lesních porostů je biodiverzita nepříznivě ovlivněna pozměněnou druhovou skladbou porostů. Nepříznivé vlivy na udržení biodiverzity mají i klimatické změny, např. zvýšená úroveň atmosférické depozice dusíku a zdravotní stav lesů, který v ČR stále není uspokojivý. V případě nedostatku srážek je negativní dopad viditelný v rámci měsíců (sazenice) a let (dospělé porosty). Vhodnou kompenzací je podpora odolných dřevin vzhledem k přirozené dřevinné skladbě dle stanoviště. Ptačí druhy žijící v listnatých lesích postupně nahrazují druhy vázané na jehličnaté lesy, což souvisí se zvětšující se rozlohou jehličnatých lesů na úkor listnatých. Přes některé příznivé změny ve stavu lesů a ve způsobech hospodaření v nich začíná početnost lesního ptactva v posledních 15 letech po předchozím nárůstu mírně klesat. Problémem je též pokles biodiverzity konkrétních skupin druhů, zejména půdních organizmů, hmyzu a hub. V případě lesa může tento postupně reagovat i na zmíněné změny klimatu, vč. nedostatku srážek. Zde je negativní dopad viditelný v rámci měsíců (sazenice) a let (dospělé porosty). Vhodnou kompenzací je podpora odolných dřevin vzhledem k přirozené dřevinné skladbě dle stanoviště. K minimalizaci dopadů klimatických změn může mimo jiné vést výstavba protipovodňových opatření (poldry). V případě nádrží se stálým nadržením vody tyto mohou sloužit i jako zdroj vody pro požární účely. Dobrý zdravotní stav lesa je významný nejen z hlediska trvalého zdroje dřeva a ostatních hmotných statků, ale zejména jako zdroj mimoprodukčních funkcí (zejména ochrana půd před erozí, podpora vodního režimu, ochrana přírody, kvalita ovzduší, regulace záplav a sucha, zdravotně-hygienická funkce, rekreační a duchovní funkce). K minimalizaci uvedených dopadů klimatických změn může mimo jiné vést úspěšná realizace výstavby protipovodňových opatření, jak to v investiční prioritě 1.2 hodnocená koncepce předpokládá. V případě nádrží se stálým nadržením vody tyto mohou sloužit i jako zdroj vody pro požární účely. Fragmentace populací v důsledku výstavby objektů či infrastruktury může být další příčinou zmíněného poklesu biodiverzity. Ohrožení fragmentací krajiny je třeba chápat jako rozdělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů na menší a více izolované jednotky. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů. Jeden z hlavních důvodů fragmentace lokalit je stavba a provoz veřejné infrastruktury. Jednat se může nejen o výstavbu silnic, ale také železnic a vodních cest. Samotný provoz, který způsobuje usmrcování a rušení živočichů, znečištění okolí, může popsaný efekt fragmentace dále zvýraznit. 51

52 Mezi primární efekty fragmentace zahrnujeme bariérový efekt, ztrátu lokalit a jejich propojení, kolizi vozidel s živočichy aj. Mezi sekundární efekty řadíme změny ve využívání půdy, lidském osídlení a průmyslový rozvoj způsobený v důsledku výstavby nových silnic nebo železnic. Ohrožení biodiverzity fragmentací území je zásadní m.j. ve spojení s možným zhoršením migrační propustnosti. Toto ohrožení je o to významnější, že v současné době cca 1/3 území ČR spadá do kategorie A, hodnocené podle zpracovaných polygonů UAT (Unfragmented Areas by Traffic) jako výborný stav. Zhoršení migrační propustnosti by mohly vyvolat zejména stavební záměry, navazující na specifické cíle navržené v OP (prioritní osa 1, 2, 3). 2010): Částí krajiny, které mají pro výskyt a migraci druhů zásadní význam jsou (Anděl, - Migračně významná území. (Oblasti stálého výskytu velkých savců, 42% území ČR) - Dálkové migrační koridory. (Uvnitř migračně významných území, osa+buffer 2x250 m, celkem km v ČR) - Migrační trasy. (Konkrétní technické nebo krajinné řešení ve vybraných kritických a problémových místech, zpracované v podrobném měřítku). Obdobně by následné projekty měly být vybrány tak, aby nezhoršovaly migrační propustnost v tocích, se zohlednění realizace protipovodňových opatření, jak to předpokládají specifické cíle prioritní osy 1. Vývoj na tomto úseku bez provedení změn ve smyslu hodnocené koncepce by byl spíše negativní. Předpoklad postupného zlepšování stavu na tomto úseku při aplikaci specifických cílů hodnocené koncepce se opírá zejména o aplikaci prioritní osy 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu a ji rozvíjejících pěti specifických cílů. Při realizaci specifických cílů této prioritní osy by mělo vesměs dojít k zlepšení stavu v ZCHÚ, v územích NATURA 2000, posílení biodiverzity, obnově mokřadů, podpoře prvků ÚSES a dalším, vesměs pozitivním dopadům na přírodu a krajinu. Specifické cíle OPŽP představují vesměs přírodě blízké zásahy (kvalita vod, odpady, ovzduší, Natura 2000, ochrana biodiverzity aj.). Hodnocená koncepce při realizaci v ní navržených opatření bude mít z hlediska ochrany přírody zřetelně pozitivní impakty. Tento názor se opírá zejména o možnou aplikaci navržené prioritní osy 4 Ochrana a péče o přírodu a krajinu. Při realizaci investičních priorit a specifických cílů této prioritní osy by mělo vesměs dojít spíše k zlepšení kvality půdního fondu (ZPF, PUPFL), lesních porostů, ochraně ZCHÚ, biodiverzity, stavu krajiny aj. v daném území. Potřebná opatření by měla být provedena m.j. 52

53 ve smyslu Nařízení EFRR č. 1301/2013. K ochraně či zlepšení stávajícího stavu ZCHÚ by měly vést zejména specifické cíle prioritní osy 4, směřující k posílení přirozené funkce krajiny a posílení biodiverzity v těchto územích. Přitom by při výběru následných projektů mělo být přihlédnuto i k zachování historických, kulturních a estetických hodnot krajiny. Projekty, narušující tento stav (krajinný ráz, VKP, přírodní parky) by neměly být k podpoře vybrány. Na druhé straně nelze přehlédnout některé možné negativní vlivy koncepce na ochranu přírody (pokud by nastaly). Lze je předpokládat např. u prioritní osy 1 (ČOV, ÚV, kanalizace, protipovodňová opatření), osy 2 (rekonstrukce zařízení zdrojů znečišťování ovzduší) či investiční priority 3.1. (kompostárny, bioplynové stanice). Celkově vzato, projevila by se (v ochraně přírody a krajiny) skutečnost nerealizace hodnocené koncepce spíše negativně a to v následujících jevech : - stagnace nebo negativní vliv na biodiverzitu v území - možné postupující negativní důsledky na hospodaření v územích NATURA nesoulad s existujícími plány péče či doporučenými opatřeními pro EVL a PO - zhoršení stavu ekosystémů v území - stagnace na úseku geofaktorů (sesuvy) - stagnace či zhoršení bilance zeleně (VKP) na území ČR - negativní vlivy na bilanci vody v území - zhoršující se klimatické podmínky v území 2.5.Klima, ovzduší Vzhledem k rozsáhlosti území ČR zde lze prakticky nalézt třináct teplotních oblastí a to od T4 po nejchladnější CH4. Oblast T4 je charakteristická velmi dlouhým létem, velmi teplým, velmi suchým a velmi krátkým přechodným obdobím s teplým jarem a podzimem. Typická je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná teplota v lednu činí -2 až -3 o C, v červenci o C. Celkový srážkový úhrn činí 500 až 650 mm. Rozsah základních klimatologických ukazatelů pro obě krajní oblasti (T4 a CH4) udává následující tabulka 5. Jak je z tabulky zřejmé, dochází od nejchladnější jednotky CH4 k jednotce T4 k postupnému prodlužování léta a přechodu od vlhkého k teplému a suchému klimatu. Porovnáme li dlouhodobé údaje z této tabulky s vývojem teplot a srážek v posledních 30 letech, jeví se zde postupné změny, směřující k nárůstu průměrné roční teploty a k růstu výkyvů v množství srážek. Podle uvedeného lze očekávat, že průběžné zvyšování teploty 53

54 vzduchu způsobí prodloužení vegetačního období a to ze stávajících průměrných 215 dnů (rok ) na cca 229 dnů v období a cca 256 dnů v období Tabulka 5- Rozsah klimatických charakteristik ČR Název jevu T4 CH4 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných Zdroj: Quitt, 1971 Tyto výkyvy v množství srážek a zejména v nárůstu průměrné roční teploty v posledních desítiletích přitom nelze podceňovat (obrázek 15). Obrázek 15 Dlouhodobý vývoj teploty a srážek (srovnání s , resp. až 2011) Zdroj: ČHMÚ Postupné změny klimatu sebou totiž přináší relativně četnější výskyt extrémních povětrnostních jevů, jako jsou přívalové deště (následované povodněmi) nebo naopak dlouhá období sucha, na což musí hospodářství ČR reagovat, vč. návrhu potřebných adaptačních, resp. protipovodňových opatření. Vyloučeno není ani prohloubení řady 54

55 negativních jevů jako je vodní eroze, sucha, povodně atd. Přínosem pro řešení tohoto problému jsou i specifické cíle prioritní osy 2 u hodnocené koncepce. Kvalitu ovzduší na území ČR výrazně ovlivňuje rozsah tohoto území. Negativní vliv na ovzduší mají zejména emise z lokálních zdrojů a emise z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Investiční priorita 2.1. je v souladu i s komunitární legislativou, vyžadující snižování znečišťování ovzduší emisemi s dopravy. T. zv. Bílá kniha EK (03/02011) představuje novou evropskou dopravní politiku pro období s výhledem do roku 2050, na kterou pak následně navazuje Politika transevropských dopravních sítí (TEN-T). Bílá kniha zahrnuje 40 konkrétních iniciativ pro vybudování konkurenceschopného dopravního systému v příštím desetiletí. Hlavním a novým cílem je zásadně snížit závislost Evropy na dovážené ropě a snížit uhlíkové emise o 60 % do roku 2050, přestat používat konvenční pohon vozidel ve městech, využívat 40 % nízkouhlíkových paliv v letecké dopravě, o 40 % snížit emise ve vodní dopravě. Obdobně lze konstatovat soulad hodnocené koncepce i se sdělením EK Čisté zdroje energie pro dopravu, představující šanci k plnění cílů stanovených ve stěžejní strategii Evropa 2020 a ve zmíněné Bílé knize. V připomínkách Výboru regionů k tomuto sdělení bylo uvedeno, že tuto šanci nelze uskutečnit pouze změnou dopravních systémů, ale také prostřednictvím energetické politiky členských států. Výstavba OZE a snižování energetické náročnosti je přitom v hodnocené koncepci explicitně uvedeno. Přesto že se OP ŽP nesoustředí přímo na problematiku dopravy, jsou uvedeným cílům velmi blízké i investiční priority 2.1 a 5.1, vedoucí k snižování znečišťování ovzduší, zejména ze stacionárních zdrojů. V důsledku omezování a restrukturalizace výroby došlo v 90. letech 20. století k významné redukci celkových emisí do ovzduší. Svůj vliv přitom hrála v mnoha případech i záměna paliv či legislativní a technická opatření. Po roce 2000 však emise hlavních znečišťujících látek zůstávají na stejné úrovni nebo pozvolna narůstají, kvalita ovzduší se téměř u všech sledovaných znečišťujících látek zhoršuje. V případě emisí skleníkových plynů (CO 2, metan, N 2 O) dochází na začátku 21. století spíše k stagnaci bilančního množství. V roce 2010 dosáhly agregované emise skleníkových plynů v ČR úrovně 139,2 Mt CO 2 ekv. (bez sektoru LULUCF), což značí meziroční nárůst o 3,3 %, hlavně v kategoriích veřejná energetika a průmyslové procesy. Dlouhodobě rovněž stoupají emise z produkce a nakládání s odpady (v roce 2010 o 2,4 %), a to v důsledku nárůstu emisí ze skládek. Důvodem je vyšší skládkování druhů odpadu, ze kterých vzniká více emisí methanu (hlavně biomasa). 55

56 Naopak emise z dopravy po období výrazného růstu po roce 2007 klesají, meziročně v roce 2010 emise z dopravy poklesly o kt CO 2 ekv., tj. o 5,7 %. Mírně rovněž klesají emise ze zemědělství (meziročně o 1,9 %), zde se však jedná na rozdíl od dopravy o dlouhodobý trend od roku 1990, kdy byly emise ze zemědělství zhruba o 50 % vyšší než v roce Emise okyselujících látek do ovzduší (SO 2, NO x a NH 3 ) od 90. let stále klesají. Oproti roku 2010 (14,5 kt.rok -1 ) došlo v roce 2011 k poklesu emisí okyselujících látek o 0,6 %. Na celkové sumě okyselujících látek se nejvíce podílely emise SO 2 (36,93 %), téměř stejným podílem se podílely NO x (35,1 %). Nejnižší podíl připadl na NH 3 (28,0 %). Emise prachových částic (např. PM 10 ) představuje závažný problém celé ČR. V roce 2007 bylo exponováno nadlimitním koncentracím PM % populace, v roce 2011 již 51 % všech obyvatel ČR. V případě částic PM 2,5 je celostátním cílem (k roku 2020) snížení této expozice na 18 µg.m -3. V současnosti (roky ) se hodnoty na městských pozaďových lokalitách ČR pohybují kolem 27 µg.m -3. Významným zdrojem prachových částic je silniční doprava. Tato produkuje dále polycyklické aromatické uhlovodíky, zejména benzo(a)pyren. V letech 2010 až 2011 bylo exponováno nadlimitním hodnotám těchto uhlovodíků s překročením imisních limitů na 14,5 % území. více než 65 % populace, Ze skleníkových plynů oxid uhličitý se uvolňuje m.j. při používání fosilních paliv pro vytápění budov i ze spalování pohonných hmot pro spalovací motory. CO 2 se také uvolňuje při rozkladu půdní organické hmoty (součást bioplynu) i při procesech spojených s průmyslovými výrobami. Příčinami nadměrné produkce CO 2 jsou zejména emise průmyslu, dopravy a dále tepelné ztráty u vytápěných budov či převažující využívání neobnovitelných zdrojů energie. ČR výrazně převyšuje EU v případě emisí na obyvatele či na HDP. Z toho plyne, že v ČR stále existují značné rezervy pro další snižování emisí skleníkových plynů. Imisní situaci ovzduší v ČR monitorují desítky automatických monitorovacích zařízení. Na základě jejich výsledků je prováděno každoroční hodnocení kvality ovzduší ČR a plnění imisních limitů, daných přílohou 1 zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (tabulka 6). Jelikož se v daném případě nejedná o umístění konkrétního zdroje znečištění ovzduší, nelze dost dobře využít pětileté klouzavé průměry pro toto hodnocení ( 11 zákona č. 201/2012 Sb.). Na území ČR je dle údajů MŽP za rok 2011 jednoznačně nejhorší situace v Moravskoslezském kraji a v aglomeraci hl. m. Praha, kde došlo k překročení imisních limitů (LV) pro PM 10 (denní i roční limit), benzen a NO 2 (roční IL). Číselné hodnoty pro zóny a aglomerace ČR jsou uvedeny v tabulce 7. 56

57 Tabulka 6 - Vybrané limity pro znečišťující látky dle přílohy 1 zákona č. 201/2012 Sb. Znečišťující látka Hodnota imisního limitu, µg/m 3 Maximální počet překročení Doba průměrování SO 2 1 hodina hodin PM hodin rok 40 0 PM 2,5 1 rok 25 0 Benzen 1 rok 5 0 NO 2 1 hodina rok 40 0 Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Arsen 1 rok 6 ng/m 3 - Kadmium 1 rok 5 ng/m 3 - Benzo-a-pyren 1 rok 1 ng/m 3 - O3 troposférický ozon 8 hodin 120 µg/m 3 25 Tabulka 7- Území s překročenými imisními limity (% plochy), r Zóna, Aglomerace PM 10 (r IL) PM 10 (d IL) (36.max) NO 2 (r IL) Benzen (r IL) Aglomerace hl.m. Praha - 70,92 0,96 - Zóna Středočeský kraj 0,02 37, Zóna Jihočeský kraj - 0, Zóna Plzeňský kraj - 0, Zóna Karlovarský kraj - 0, Zóna Ústecký kraj - 58, Zóna Liberecký kraj - 1, Zóna Královéhradecký kraj - 0, Zóna Pardubický kraj - 2, Zóna kraj Vysočina Zóna Jihomoravský kraj - 14,74 0,01 - Aglomerace Brno - 39,19 2,45 - Zóna Olomoucký kraj - 49, Zóna Zlínský kraj - 54, Aglomerace Moravskoslezský kraj 10,46 63,96-0,13 Česká republika 0,72 21,76 0,01 0,01 Zdroj: MŽP Grafické znázornění oblastí s překročenými limity v České republice za rok 2011 je na obrázku

58 Obrázek 16 Imisní 24- hodinové koncentrace PM 10, rok 2011 LAT, UAT= Dolní (horní) mez zjišťování. Nad UAT lze koncentrace zjišťovat pouze měřením. 58

59 Z uvedených skutečností lze u vlivů koncepce na klima a ochranu ovzduší předpokládat setrvalý nebo mírně se zlepšující stav. Negativní vlivy koncepce na imisní stav ovzduší nelze vyloučit zejména ve fázi výstavby a to např. u investičních priorit 1.1, 1.2 (kanalizace, ČOV, povodně), 3.1 (kompostárny, bioplynové stanice) nebo 5.1 (podpora OZE). Na druhé straně lze ale jisté zlepšení očekávat při aplikaci prioritní osy 2 (rekonstrukce stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší), směřující k minimalizaci emisí. Důsledkem navržených specifických cílů k této investiční prioritě by tak mělo být snižování emisí TZL, SO 2, NO x a dalších. Proces je však dlouhodobý a musí se týkat zejména hlavních producentů těchto plynů. I zde však dochází k žádoucímu posunu (např. u silniční dopravy motory EURO IV a vyšší). Vývoj na tomto úseku bez provedení změn ve smyslu hodnocené koncepce by tak byl spíše negativní. Specifické cíle OPŽP totiž představují mnohdy snížení emisní zátěže vlivem úspor energie (prioritní osa 5), rekonstrukce zdrojů znečišťování (prioritní osa 2), vč. postupného příznivého ovlivnění klimatu (prioritní osa 1 a 2). Bez provedení koncepce by dále došlo k nedostatečnému plnění Národního programu snižování emisí (specifické cíle, kapitola 4. Programu). Realizací změn dle hodnocené koncepce lze očekávat pozitivní dopad na imisní znečištění v intravilánech obcí i ve volné krajině u znečišťujících látek CO 2, N 2 O, metan, C x H y, PM 10, a dalších. Celkově vzato, projevila by se v ochraně ovzduší skutečnost nerealizace hodnocené koncepce spíše negativně a to v následujících jevech : - zhoršování nebo stagnace množství emisí stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší - stagnace nebo postupné zhoršování imisní koncentrace (zejména skleníkových plynů) - stagnace či zhoršení zdravotního stavu lesů na území ČR - průběžné zvyšování spotřeby fosilních paliv - stagnace či zhoršování klimatu s prodlužováním období sucha - zhoršení stavu ekosystémů v území 2.6.Ostatní Z dosud explicitně nezdůrazněných složek životního prostředí hrají mnohdy zásadní roli hlukové poměry. Hluková zátěž tak patří k významným faktorům prostředí, které negativně ovlivňují lidské zdraví. Hygienické limity hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jako zásadní je zde nutno vidět limity hluku v chráněném venkovním prostoru objektů pro bydlení, jak jsou tyto udány 59

60 v příloze 3 citovaného nařízení vlády. Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí Chráněným venkovním prostorem se přitom rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Rekreace zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Dlouhodobé působení hlukové zátěže způsobuje u exponované populace závažná civilizační onemocnění (hypertenze, infarkt myokardu, stresy, neurózy, chorobné změny krevního tlaku, poškození sluchu apod.) Nejmarkantněji se tato zátěž projevuje především na zdravotním stavu obyvatel velkých měst a průmyslových aglomerací. Hluková zátěž při ochraně životního prostředí vzniká zvláště při provozu zařízení (ČOV, ÚV, spalovny, čištění plynů) a související dopravě (odpady, chemikálie). Zvýšení hlukové zátěže v území lze dále předpokládat v období výstavby či rekonstrukce záměrů (investiční priorita 2.1, 3.1), výstavby protipovodňových opatření (investiční priorita 1.2) a v době navýšení dopravy na přilehlých komunikacích. Další zásadní roli v území hraje silniční doprava, případně i jiné zdroje hluku jako je např. letecká a železniční doprava, stavební činnost, průmysl a pod. Uvedený fenomén zasahuje rovněž venkov (zejména stabilizovaná území), a to ve spojení s intenzivními změnami funkčního využití příměstských krajin. Neřízený rozvoj ekonomických činností, včetně nápravy ekologických deficitů z minulých desetiletí, negativně přispívá k přetrvávání či novému vytváření hlukové zátěže v sídlech a podél komunikací. Z hlediska existujícího znečištění hornin a podzemní vody (stará zátěž, brownfields) ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky (dichlorethylén) a dalšími kontaminanty lze konstatovat, že toto je na základě vydaných rozhodnutí průběžně sanováno. Průběžná sanace v konkrétních lokalitách probíhá zejména čerpáním podzemní vody z jednoho nebo více vrtů a jejím následným čištěním (obvykle stripování) a vypouštěním do recipientu. Tyto procesy byly zásadní zejména v letech 1995 až 2005, v současné době je již řada starých zátěží na půdě a podzemní vodě sanována. Hodnocená koncepce v jedné ze svých investičních priorit (2.1) předpokládá využití podpory i na možnosti regenerace zbývajících brownfields. Tento specifický cíl koncepce je nutno hodnotit pozitivně, zejména vzhledem k úspoře ZPF (či PUPFL) pro následné výstavby / rekonstrukce záměrů. 60

61 Co se týče možných střetů specifických cílů hodnocené koncepce se zájmy, chráněnými horním zákonem (zákon č. 44/1988 Sb. v platném znění), k větším kolizím s výhradními ložisky nerostných surovin či jejich dobývacími prostory nedochází. V nutném případě možných kolizí by nezbývalo než rebilance ložiska s převedením jeho části do zásob vázaných či nebilančních. V případě problematiky odpadů lze konstatovat, že produkce komunálního odpadu na osobu v ČR spíše stagnuje. Průměrná produkce komunálního odpadu na obyvatele v ČR dosáhla v roce 2010 hodnoty 510 kg, v roce 2011 bylo dosaženo hodnoty 513,4 kg. Nejvyšší produkce na obyvatele byla v Ústeckém a Královéhradeckém kraji. Celková produkce odpadů mezi roky 2003 a 2011 nicméně poklesla a to o 15,0 %, přičemž meziročně došlo k poklesu o 3,6 % (obrázek 17). Obrázek 17 Trend celkové produkce odpadů v ČR Zdroj: VÚV, CeHO, CENIA Potenciální riziko pro životní prostředí mohou tvořit nebezpečné odpady. Obvykle se bude jednat o obaly od chemikálií a chemických přípravků, autobaterie, zářivky, případně vraky zařízení, s rizikem úniku provozních kapalin, které samy o sobě mají charakter nebezpečných odpadů. V případě autobaterií a primárních článků spočívá jejich ekologická závadnost v obsahu toxických složek (Hg, Pb, Ni, Cd atd.). Primární články a baterie přispívají k celkovému obsahu Hg v komunálním odpadu z %. Při nakládání se zpětně 61

62 odebranými olověnými akumulátory a bateriemi bylo v roce 2010 využito, 99,55 % materiálově 0,45 % zůstalo skladem. Se všemi odpady musí být nakládáno v souladu se schválenými plány odpadového hospodářství (tj. plánem odpadového hospodářství ČR, plány krajů a plány obcí) a v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech. Produkce odpadů v kategorii nebezpečný odpad se mezi roky 2003 a 2006 postupně snižovala, nicméně v letech došlo k jejímu opětovnému nárůstu. V roce 2010 se tak produkce nebezpečných odpadů blížila stavu v roce 2003, kdy došlo k meziročnímu poklesu o 17,5 %. V roce 2011 došlo opět k nárůstu produkce nebezpečných odpadů, a to o 3,2 % v porovnání s rokem Dlouhodobý pokles produkce odpadů od roku 2003 je ovlivněn především změnami struktury v průmyslové výrobě: rozvojem průmyslových technologií a technologií pro úpravu a zpracování odpadů zvyšujících efektivitu výroby. Zanedbatelný není ani ekonomický vliv spočívající v růstu cen primárních surovin. Mezi nejčastější způsoby nakládání s komunálními odpady patří i nadále odstraňování skládkováním, nicméně z hlediska meziročního srovnání lze konstatovat v této oblasti pozitivní trend, neboť meziročně došlo k poklesu podílu skládkovaných odpadů o 4,1%. V roce 2003 bylo skládkováním odstraněno 63,3 % komunálních odpadů, v roce 2011 činila tato hodnota 55,4 %. V roce 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 k poklesu podílu komunálních odpadů odstraňovaných skládkováním o více než 4 %. I přes tento pokles je však skládkování i nadále nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady. Mezi další významně zastoupené způsoby nakládání s komunálními odpady patří materiálové využívání, jehož podíl od roku 2003 postupně narůstá. Tento trend byl zachován i mezi roky 2010 a 2011, kdy podíl materiálově využitých komunálních odpadů vzrostl z 24,3 % na 30,8 %. Energeticky bylo v roce 2011 využito 10,8 % komunálních odpadů a spalováním bylo v roce 2011 odstraněno 0,04 % komunálních odpadů. Danou koncepci je nutno z tohoto hlediska hodnotit jednoznačně kladně, neboť tato ve své prioritní ose 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika navrhuje m.j. podstatné zvýšení materiálového a energetického využívání odpadů, na rozdíl od jejich odstraňování extenzivním způsobem (skládky). Odnětí půdy pro výstavbu z navržených prioritních os 2 a 3 ale i pro další zařízení k ochraně životního prostředí (protipovodňová opatření, ČOV, ÚV), včetně navazujících staveb veřejné infrastruktury, je základní problematikou ochrany ZPF. Mimo zmíněnou fragmentaci území přináší zvláště související stavby dopravní infrastruktury do dosud nezasaženého území zvýšený hluk a emise, znečištění půdy (případně vody) a nevhodným situováním často vznikající postagrární lada. Doprovodným jevem těchto staveb je znečištění půdy, způsobené mj. atmosférickými depozicemi 62

63 perzistentních organických pollutantů (POPs, PAH), vznikajících ze silniční dopravy. V roce 2003 překročilo limitní hodnotu PAH z 34 vzorků na orné půdě 17 vzorků z ornice a 10 vzorků z podorničí. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy jsou fluoranten a pyren látky toxikologicky rizikové. Hodnoty těžkých kovů z dopravy (zejména olova) v půdě v souvislosti se změnou paliv cca od roku 2003 klesají. Dlouhodobě dochází k úbytku zemědělské půdy (za období o 1,2 %), zejména pak orné půdy v důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch (mezi roky nárůst o 3 %). Úbytek orné půdy představoval v roce 2011 celkem ha (cca 3 % celkové výměry). Přibližně 53 % této výměry orné půdy se přeměnilo v trvalé travní porosty (nejvíce v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji), dalších zhruba 30 % bylo zastavěno, což představuje zástavbu cca 7,5 ha každý den. Na druhé straně dochází k příznivému nárůstu ploch trvalých travních porostů (za období o 2,9 %) na úkor orné půdy (za období pokles o 2,7 %). Mírně narůstá i plocha lesů (mezi roky nárůst o 0,9 %). Z uvedených závislostí a skutečností lze možné negativní vlivy koncepce na hlukové poměry a tvorbu odpadů předpokládat např. u prioritní osy 1 (podpora výstavby vodních děl), případně u dalších priorit ve fázi výstavby. Omezování hlukového zatížení je třeba dosáhnout zejména ve fázi provozu nově budovaných staveb, vč. staveb dopravní infrastruktury (valy, protihlukové stěny). V případech odnímání ZPF či PUPFL lze reálně předpokládat pokračování nepříznivého trendu, a to pro realizaci staveb, včetně staveb protipovodňových opatření či navazující dopravní infrastruktury. Zvrácení tohoto trendu může hodnocená koncepce řešit pouze zprostředkovaně. Jedná se zejména o návrh územních variant záměrů a o problematiku územního plánování, schvalovanou za účasti veřejnosti (opatření obecné povahy). Pozitivem koncepce z tohoto pohledu je i zmíněný návrat pozemků k jejich následnému využití, jak je tento podporován v investiční prioritě 2.1. regenerace brownfields. Dalším pozitivním dopadem koncepce je např. v případě odpadů snaha (priorita 3.1.) o zvýšení jejich zpětného (materiálového či energetického) průběžným nárůstem tohoto využití. využití, a to s očekávaným Vývoj na tomto úseku bez provedení změn ve smyslu hodnocené koncepce by byl neutrální či mírně negativní. V samotné ochraně životního prostředí na těchto úsecích by se tedy skutečnost nerealizace hodnocené koncepce projevila v následujících jevech : - ve zhoršení možnosti sanace starých zátěží - zhoršení bilancí odpadového hospodářství (využívání odpadů) 63

64 - v požadavcích na vyšší odnímání půdy (skládky) - v navazujících důsledcích na lidské zdroje a trh práce 3. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY Území České republiky, řešené posuzovanou koncepcí se nachází ve středu Evropy, takže bezprostředně sousedí se čtyřmi státy.(německo, Rakousko, Slovensko a Polsko). Hodnocená koncepce bere na tuto skutečnost zřetel. Charakteristickým rysem průmyslového a zemědělského hospodaření na území ČR je možný negativní vliv na biodiverzitu v území, na vodohospodářské poměry, znečišťování půdy, vody a ovzduší a možné další vlivy. Hodnocená koncepce se tedy logicky zaměřuje právě na zmírnění či eliminaci těchto vlivů. Možné negativní vlivy realizace jednotlivých specifických cílů hodnocené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví je nutno zvažovat již ex- ante, nejpozději však v etapě před konkretizací jednotlivých činností/záměrů. Postupné kroky hodnocení koncepce, event. následných záměrů jsou uvedeny přehledně v kapitole 5. a dalších. Možné nepříznivé vlivy koncepce jsou dále naznačeny v následujících kapitolách 6., 10. a 12. V dalších krocích, zejména při posuzování konkrétních činností či záměrů ( projektová EIA ) je třeba navrhnout příslušná opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení 5 odst.4 zákona č.100/2001 Sb. U fakultativních činností/záměrů (kategorie II přílohy č. 1 citovaného zákona) je návrh kompenzačních opatření obligatorní součástí oznámení, zpracovaných dle přílohy č.3 tohoto zákona. V těchto oznámeních jsou kompenzační opatření předmětem části D, bod 4. U obligatorních záměrů, obsažených v kategorii I přílohy č.1 citovaného zákona je jejich návrh povinnou součástí dokumentací, zpracovaných dle přílohy č.4 tohoto zákona. V těchto dokumentacích jsou kompenzační opatření předmětem části D, kapitola IV. Cíle a nastavení dotačních titulů OPŽP jsou zpracovány kvalitně, s cílem zamezení možných záporných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Přitom ale je zjevné, že záměry, aplikující některé specifické cíle koncepce by mohly negativní vlivy způsobit. Např. podpora investic do protipovodňových opatření u investiční priority 1.2 (specifický cíl 1.3 a 1.4) může vést k rušení travních porostů s kvalitními lučními společenstvy, podpora zařízení na využívání odpadů u investiční priority 3.1. (specifický cíl 1 a 2) může vést k nárůstům hluku a emisí (kompostárny, bioplynové stanice) apod., jak bude ještě dále upřesněno. S ohledem na probíhající připomínkování OPŽP, na zmíněné trendy vývoje, na zkušenosti zpracovatele SEA a konečně i na hledisko povinné aplikace principu předběžné opatrnosti ( 13 zákona č. 17/1992 Sb.), je tedy nutné jako potenciální možné negativní vlivy 64

65 hodnoceného programu uvést: Vyhodnocení koncepce Operační program Životní prostředí Odnímání ZPF, případně PUPFL v souvislosti s novou výstavbou (protipovodňová opatření, ČOV, využívání odpadů) Navyšování hlukové zátěže (provoz vodních děl, fáze výstavby záměrů) Fragmentace krajiny s negativním vlivem na biodiverzitu (nové stavby a veřejná infrastruktura) Možné narušování migračních koridorů fauny (nové, zvláště liniové stavby) Produkce odpadů z nových a rekonstruovaných provozů (chemikálie, obaly, autobaterie, apod.) Scelování ploch ZPF, spojené s likvidací prvků ÚSES v území Znečišťování ovzduší, vody i půdy závadnými látkami (nové provozy a zařízení) Negativní působení posypových látek (chloridy) z nové infrastruktury na vegetaci, půdu a vody Další vlivy (ZPF, PUPFL, vibrace aj.) Obdobně lze vlivy těchto činností / staveb na veřejné zdraví rozdělit jako Faktory biologické - zvyšování únavy a nedostatek klidu k regeneraci v případě nárůstu hladiny hluku Nepříznivý imisní stav ovzduší (PM 10, benzo a - pyren) Exhalace a úniky kapalných i pevných závadných látek Ovlivnění kvality vod (zejména nutrienty v povrchových a podzemních vodách) při nedostatečné účinnosti ČOV a nárůstu množství závadných látek Řadu těchto vlivů se podařilo v minulosti různými opatřeními minimalizovat. Např. emise oxidu uhelnatého ze spalovacích motorů byly před 10 lety výrazně redukovány zavedením katalyzátorů na bázi platinových kovů. Obdobně podporou vsakování srážkových vod a omezením odtoku z území byl podpořen trend zadržení vody v krajině. Rovněž na úseku ošetřování travních porostů bylo dosaženo dílčích pozitivních změn. Řadu opatření je však ještě třeba realizovat a tyto jsou mj. zahrnuty do specifických cílů hodnocené koncepce Vodní hospodářství Území České republiky prochází hlavní evropské rozvodí. Nachází se zde tři hlavní evropská povodí a to: Povodí Labe 65

66 Povodí Dunaje Povodí Odry Na území oznamované koncepce, t.j. území ČR se dále nachází celkem 19 chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), pokrývajících cca 20% plochy státu. Obdobný rozsah mají i ochranná pásma vodních zdrojů ( 30 vodního zákona) a zranitelné oblasti, vyhlášené nař. vl. č. 262/2012 Sb. Ve všech těchto oblastech je třeba minimalizovat průnik znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod. Vodohospodářské poměry v krajině byly v minulosti významně narušeny rozsáhlými vodohospodářskými úpravami (regulace toků, meliorace území), snižováním rozsahu vodních ploch a také způsobem hospodaření ve volné i urbanizované krajině (těžká technika- udusání půdy). Regulace vodních toků v minulosti měly pravidelně za následek významné snížení délky říční sítě, zvýšení podélných sklonů, zvýšení škod vyvolaných dnovou a břehovou erozí, zánik druhové rozmanitosti odpovídajících biotopů a omezení mnoha přirozených funkcí říčního ekosystému (samočištění). Důsledkem těchto postupů je snižování zásob podzemních vod, nepříznivé průtoky v tocích, vodní eroze spojená s eutrofizací vod a z hlediska ekologické stability krajiny celkově nepříznivým stavem vodních toků a údolních niv. Intenzivní zemědělství vedlo často k odstranění protierozních prvků a narušení prvků umožňujících zasakování vody do půdy (rozmístění plodin, mozaikovitost krajiny s velkým podílem luk, travnaté průlehy a příkopy ve směru vrstevnic), k narušení odtokových poměrů, a ke zrychlení odtoku. Tento stav je nutno průběžně řešit. Potlačení malého koloběhu vody potom rezultuje v přívalových srážkách, často doprovázených ničivými bleskovými povodněmi. Rychlost a intenzita odtékající vody zvyšuje její unášecí schopnost a zvyšuje riziko eroze. Na druhé straně vystupují v některých oblastech problémy suchých období (jižní Morava, Rakovnicko). Zásadní vliv na vodohospodářské poměry území tak má m.j. řešení protipovodňových opatření. Z nich je zásadní stanovení lokalit, vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV). Tyto jsou vesměs realizovány jako suché nádrže (poldry), jen výjimečně jako nádrže se stálým nadržením vody. Hodnocená koncepce význam LAPV, včetně dalších protipovodňových opatření podtrhuje zařazením těchto specifických cílů do rozpracování investiční priority 1.2. Dalšími možnými nepříznivými důsledky investic do provozů a zařízení jsou (zejména v případě nekázně při provozu) průniky znečištění (případně ovlivnění množství vod) do povrchových a podzemních vod. Rozhodujícím typem znečištění z těchto provozů je přitom dezoxygenační znečištění a kontaminace nutrienty. 66

67 Vstupy znečišťujících látek jsou zapříčiněny mimo nekázeň v těchto provozech (bodové znečištění) i erozními smyvy a vyplavováním látek z hnojených a ošetřovaných půd (difuzní znečištění). Dle vyhlášky č. 5/2011 Sb. a č. 98/2011 Sb. (Směrnice 2000/60/ES) nedosahuje v současnosti 82 % vodních útvarů povrchových vod dobrého ekologického stavu a 29 % dobrého chemického stavu. Průnik makronutrientů (dusík, fosfor) do povrchových a podzemních vod je závažný nejen v oblastech CHOPAV ( 28 vodního zákona), ale zvláště ve zranitelných oblastech ( 33 vodního zákona). Pro zamezení přísunu těchto látek (amoniak, dusičnany, fosfáty) je nezbytné zpracování akčních plánů pro zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech a striktní dodržování zákazů, obsažených v nař. vl. č. 262/2012 Sb. Hodnocený OP je z tohoto hlediska zřejmým přínosem, zvláště při realizaci projektů prioritní osy 1. V ovlivnění kvality vody anorganickými solemi (chloridy) má prvenství zejména silniční doprava. Chloridy vnikají do podzemních a povrchových vod zejména v jarním období, jako důsledek solení silnic. Norma environmentální kvality (příloha 3 nař. vl. č. 61/2003 Sb.) vyžaduje v tomto směru nepřekročení standardu NEK-RP..150 mg Cl - /l (kaprové vody). Podle vodnosti toku může nárůst obsahu chloridů v recipientu uvedeném období činit až desítky mg/l. Výše uvedená hodnota imisního standardu tak může být jednorázově překročena zejména v okolí mostů přes vodní toky. Další nepříznivé vlivy koncepce by bylo možné očekávat na úseku ochrany vod před ropnými látkami. Důvodem tohoto ohrožení mohou být úkapy ropných látek ze spalovacích motorů, neodborné manipulace se závadnými látkami, havárie apod. Při výstavbě vodních děl a zařízení na úseku ochrany ovzduší a v odpadovém hospodářství se tak jeví jako vhodné užití biologicky odbouratelných olejů a mazadel ( 32 odst. 8 lesního zákona, 39 vodního zákona). Z uvedených závislostí a skutečností lze možné negativní vlivy koncepce na množství a kvalitu podzemních a povrchových vod předpokládat např. v období výstavby u investiční priority 1.1 a 1.2 (kanalizace, ČOV, protipovodňová opatření), u priority 3.1. (komposty, bioplynové stanice) apod. Na tomto úseku tak lze očekávat pouze pozvolné zlepšování současného stavu. Realizaci navržených specifických cílů (zejména u prioritní osy 1 a 3) je ale z hlediska možnosti nápravy na úseku vodohospodářských a čistotářských poměrů nutno hodnotit pozitivně. Jednotlivé projekty těchto prioritních os tak budou nesporně přispívat i ke zlepšení kvality vod v hlavních zdrojích povrchové a podzemní vody. Při nešetrné realizaci v koncepci navržených specifických cílů předpokládat následující možné důsledky hodnocené koncepce: lze nicméně 67

68 Odběry podzemních či povrchových vod. Jednat se může o rostoucí potřebu zásobování vodou v souvislosti s rozšiřováním technické infrastruktury a výstavbou souvisejících zařízení. Potřeba povolení k uvedenému nakládání s vodami musí stanovit jako podmínku zachování sanačního průtoku v tocích ( 36 vodního zákona), resp. v případě potřeby minimální hladinu či jímací řád pro odběry podzemních vod ( 37 zákona č. 254/2001 Sb.). Při nestanovení těchto podmínek, nebo jejich nerespektování hrozí ohrožení vodního režimu v okolí odběrného místa Nežádoucí odvod vody z území hrozí v případech výstavby technicky nekvalitní jednotné kanalizace, při výstavbě plošně rozsáhlých zařízení s nerespektováním potřeby vsaku vod, případně při obnově provozu zaniklých/nežádoucích vodních děl (odvodnění, regulace toků) v rozporu se Strategií ochrany biologické rozmanitosti (2005). Únik závadných látek do povrchových či podzemních vod. I když se hodnocená koncepce ve svých investičních prioritách (3.2., 3.3.) snaží haváriím předcházet, hrozí při nerespektování platné legislativy (vodní zákon, zákon č. 59/2006 Sb.), zvláště v CHOPAV a zranitelných oblastech (nař. vl. č. 262/2012 Sb.) riziko závažného zhoršení kvality vod. Únik chemických látek a přípravků může obdobně hrozit při haváriích či nekázni u technologie vodních děl, ale i v dalších provozech, vč. ošetřování porostů pesticidy, které jsou mnohdy řazeny mezi prioritní látky (příloha 6 nař. vl. č. 61/2003 Sb.). Stagnace či zhoršování klimatu dalším omezováním malého cyklu vody v přírodě. K tomu může docházet nedůslednou realizací specifických cílů koncepce, zaměřených na tuto oblast (investiční priorita 1.2, 2.1). Za předpokladu dodržení principu předběžné opatrnosti a upozornění, naznačených v hodnocené koncepci i dále uvedených podmínek v návrhu stanoviska a při řádné aplikaci následných procesů (EIA) a správních řízení nelze při realizaci Operačního programu ŽP hospodářství České republiky Klima, ochrana ovzduší předpokládat nadměrné nepříznivé ovlivnění vodního Postupující změna klimatu v posledních desítiletích je způsobena řadou vlivů, z nichž jeden z podstatných je nerespektování retence vody v krajině. Jak změny klimatu, tak změny v kvalitě ovzduší mají vliv nejen na národní hospodářství (zemědělství) ale i na veřejné zdraví. Z hlediska klimatu lze na území ČR prakticky nalézt třináct teplotních oblastí. Nejteplejší oblasti (T4) jsou vesměs v údolních nivách vodních toků Morava a Labe. Běžnou 68

69 nejchladnější oblastí v ČR je CH4, vyskytující se spíše v hornatých územích okrajů ČR. Z dlouhodobých pozorování lze konstatovat, že zde dochází od nejchladnější jednotky CH4 k jednotce T4 k postupnému prodlužování léta a přechodu od suchému klimatu. vlhkého k teplému a Při porovnání vývoje teplot a srážek v posledních 30 letech s těmito dlouhodobými údaji, jeví se zde postupné změny, směřující k nárůstu průměrné roční teploty a k růstu výkyvů v množství srážek. Možné důsledky lze očekávat nejen v prodloužení vegetačního období, ale zejména v rozšiřování oblastí, postižených suchem (jižní Morava, Rakovnicko). V kombinaci s potlačením malého koloběhu vody mohou být dalším důsledkem nežádoucí přívalové srážky, často doprovázené ničivými bleskovými povodněmi. Adaptační opatření, směřující k zmírnění změn klimatu jsou v hodnocené koncepci zčásti zahrnuta (investiční priorita 2.1.) a tyto lze z uvedeného hlediska hodnotit jednoznačně pozitivně. Z hlediska kvality ovzduší lze konstatovat zásadní vliv emisí z průmyslu, lokálních zdrojů a emisí z dopravy. Nejvyšší koncentrace škodlivých látek jsou v ovzduší při špatných rozptylových a povětrnostních podmínkách (např. inverzních stavech) a v chladnější polovině roku. Celkové emise hlavních znečišťujících látek v posledním desítiletí stagnují nebo pozvolna narůstají, s důsledkem stagnace nebo mírného nárůstu imisních koncentrací těchto látek. Fluktuace emisí v posledních třech letech je možné spojovat s výkyvy výkonnosti ekonomiky a jejím oživením v posledním sledovaném roce. Trend emisí byl v letech stagnující, poté mírně klesající. Od roku 1990, který je referenčním rokem Kjótského protokolu, do roku 2010 emise poklesly o necelých 29 %. Závazek ČR tak byl s velkou rezervou splněn. V případě skleníkových plynů (CO 2, CH 4, a N 2 O) dochází k trvalému poklesu agregovaných emisí těchto plynů. Celkové emise skleníkových plynů v ČR v roce 2010 dosáhly úrovně 139,2 Mt CO 2 ekv., což značí meziroční nárůst o 3,3 % po období poklesu v období 2007 až 2009 (obrázek 18). Z obrázku je zřejmý trvalý pokles agregovaných emisí skleníkových plynů celkem a dále je zde zřejmý dominantní vliv emisí CO 2 z resortu energetiky, i když i zde je patrný průběžný pokles bilančního množství. Uvedený trend předpokládá i schválený Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku Schválení tohoto materiálu je nutnou podmínkou pro aktivní účast delegace ČR na 30. zasedání Výkonného výboru Úmluvy EHK OSN o dálkovém přenosu znečišťujících látek (CLRTAP). Předložený emisní scénář nepředpokládá realizaci dodatečných opatření a představuje pouze vyčíslení v současnosti platné či plánované 69

70 legislativy. Snížení emisí k roku 2020 u stávajících čtyř látek (oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé organické látky a amoniak), které mají emisní stropy stanoveny již od roku 2010, bylo doplněno stropem pro PM 2,5. Obrázek 18 Vývoj emisí skleníkových plynů dle resortů Zdroj: ČHMÚ Mimo emisí skleníkových plynů jsou tak podle uvedeného zvláště závažné emise prachových částic, s průměrem pod 10, resp. 2,5 µm. Emise těchto částic představuje závažný problém celé ČR. V roce 2007 bylo exponováno nadlimitním koncentracím PM % populace, v roce 2011 již 51 % všech obyvatel ČR. V případě částic PM 2,5 je celostátním cílem (k roku 2020) snížení této expozice na 18 µg.m -3. V současnosti (roky ) se hodnoty na městských pozaďových lokalitách ČR pohybují kolem 27 µg.m -3. Emise prašných částic po období růstu na začátku 21. století a následné stagnace v roce 2010 meziročně rovněž poklesly o 8,9 %. Emise prašných částic pochází (mimo stacionárních a technologických zdrojů) nejen ze spalovacích motorů, ale i z otěrů pneumatik, brzd a z povrchu komunikací. Tyto sekundární emise, budou dle modelových simulací s růstem přepravních výkonů v budoucnu narůstat. Imisní koncentrace PM 10, zjištěné v roce 2011 byly (dle údajů MŽP) nejhorší v Moravskoslezském kraji a v aglomeraci hl. m. Praha, kde došlo k překročení imisních limitů (LV) pro PM 10 (denní i roční limit), benzen a NO 2 (roční IL). V Moravskoslezském kraji byl 24-70

PhDr. Edita Bosáková v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil

PhDr. Edita Bosáková v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Doplňující údaje: 0 08/2013 1.vydání RNDr Grúz RNDr Grúz RNDr.Bc. Bosák, MBA PhDr. Edita Bosáková v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava:

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ III. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014 2020 - Vymezení programů a další postup při přípravě České republiky pro efektivní čerpání fondů

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO VODU, VZDUCH A PŘÍRODU Implementační dokument verze k 3. 12. 2009 M I NISTERSTVO ŽIVOTNÍ HO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOT NÍ HO PROSTŘEDÍ FOND SOUDRŽNOSTI / EVROPSKÝ

Více

Nastavení společné řeči

Nastavení společné řeči Stránka 1 z 8 Evropa 2020 Nastavení společné řeči Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. Nejedná se však pouze o překonání současné krize, která postihuje řadu

Více

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020

Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 Ex-ante evaluace a hodnocení SEA Operačního programu Praha pól růstu ČR pro programové období 2014-2020 2. Průběžná zpráva Zpráva zpracována k datu: 5. 11. 2013 Zpráva zpracována pro: Hlavní město Praha,

Více

ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ

ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN NOK ZÁSADY TVORBY A POUŽÍVÁNÍ INDIKÁTORŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 1.0 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán

Více

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE PŘÍLOHA 1 PODROBNÝ POPIS VZTAHU NÁRODNÍCH PROGRAMŮ PODLE RESORTŮ A STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE I. MINISTERSTVO DOPRAVY STRATEGIE, POLITIKY A PROGRAMY NA NÁRODNÍ ÚROVNI I.1 Příspěvek národních politik,

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ Národní orgán pro koordinaci METODICKÝ POKYN PRO PŘÍPRAVU ŘÍDICÍ DOKUMENTACE PROGRAMŮ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014 2020 Verze: 3 Červenec 2014 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ

Více

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Shrnutí Závěrečné zprávy

Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020. Shrnutí Závěrečné zprávy Ex-ante hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 Shrnutí Závěrečné zprávy červen 2014 Obsah Seznam zkratek... 3 1 Úvod... 4 1.1 Identifikace zadavatele a zhotovitele...

Více

1 Programové období EU 2014-2020

1 Programové období EU 2014-2020 2. NEWSLETTER PROFESNÍ KOMORY SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ_listopad 2013 Prostřednictvím 2. newsletteru Profesní komory sociálních pracovníků (dále PKSP) bychom Vás rádi informovali o nadcházejícím programovém

Více

Udržitelný rozvoj a strategické řízení na úrovni ČR 18. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR

Udržitelný rozvoj a strategické řízení na úrovni ČR 18. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Udržitelný rozvoj a strategické řízení na úrovni ČR 18. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR 28.II.20II, Autoklub ČR (Opletalova 29, Praha 1) Obsah Informace o udržitelném rozvoji Strategické

Více

Operační program Praha pól růstu ČR pro programové období 2014 2020. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE -SEA Zpracované dle přílohy č.9 zákona č. 100/2001 Sb.

Operační program Praha pól růstu ČR pro programové období 2014 2020. VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPCE -SEA Zpracované dle přílohy č.9 zákona č. 100/2001 Sb. Doplňující údaje: 0 04/2014 1.vydání RNDr Grúz RNDr Grúz Mgr Peterková, Ph.D. RNDr.Bc. Bosák, MBA v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava:

Více

PRV v novém plánovacím období

PRV v novém plánovacím období PRV v novém plánovacím období a vyjednávání NS MAS ČR František Winter Národní síť Místních akčních skupin ČR, o.s. Venkov současnosti a Venkov v roce 2020 Únovce - Kaskády 27.11.2012 1 Návrh PRV EU priority

Více

EVROPSKÉ FONDY 2015-2020. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR

EVROPSKÉ FONDY 2015-2020. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR EVROPSKÉ FONDY 2015-2020 Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR Dotační podpora EU v ČR Alokace programového období 2014 2020 je v souladu s rozpočtovým rámcem Evropské unie pro toto sedmileté období. Pro Českou

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí.

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 26. 2. 2015 Č. j.: 11793/ENV/15 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020

Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Příprava na programovací období 2014 2020 Silné stránky Jihomoravského kraje silná infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v kraji (vysoké školy, veřejné

Více

VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony

VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony VERZE k 28. 2. 2014 v rozsahu šablony 1 Informace k verzi PD IROP ze dne 28. 2. 2014 Programový dokument je zpracován v rozsahu šablony pro programový dokument, definované Metodickým pokynem pro přípravu

Více

DRAFT. Operační program Technická pomoc 2014 2020

DRAFT. Operační program Technická pomoc 2014 2020 DRAFT Operační program Technická pomoc 2014 2020 14. verze 26. leden 2015 DRAFT OPTP 2014-2020 Verze 14 OBSAH: SEZNAM ZKRATEK... 5 ODDÍL 1 STRATEGIE, NA JEJÍMŽ ZÁKLADĚ BUDE OPERAČNÍ PROGRAM PŘISPÍVAT KE

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. verze po veřejném projednání

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. verze po veřejném projednání MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 22. dubna 2013 Č. j.: 25683/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko pro období 2007-2013. 29.2.2008, Liberec

Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko pro období 2007-2013. 29.2.2008, Liberec Operační program přeshraniční spolupráce ČR- Polsko pro období 2007-2013 Podmínky zejména pro české partnery 29.2.2008, Liberec Obsah Pojmy, zkratky Všeobecné cíle programu, vhodnost žadatele, dotační

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 20. května 2008 ENVI Brno

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. 20. května 2008 ENVI Brno OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 20. května 2008 ENVI Brno Operační program životní prostředí obecně Operační program Životní prostředí (OP ŽP) schválen Evropskou komisí dne 19.12.2007 OP ŽP navazuje

Více

6. PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

6. PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ 6. PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ 6.1. Řízení Základy implementačního systému pro podporu ze strukturálních fondů v České republice byly položeny usnesením vlády ČR č. 102/2002 ze dne 23. ledna 2002 k dokončení

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Verze 5 Operační program Životní prostředí 2014-2020 Verze 5 Obsah: 1. Strategie pro příspěvek operačního programu ke strategii Unie zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující sociální začlenění a

Více

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006

RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Tento projekt je financován z finančních prostředků Evropské unie RPS/CSF Budoucnost politiky HSS 2007-13 Česká republika 2004>2006 Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Externí expert Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 298/2015 Sb.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 298/2015 Sb. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 298/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Ze dne 22.10.2015 Částka 126/2015

Více

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn

Příloha č. 2 k rozhodnutí ministra o vydání Dodatku k Metodickému pokynu. Č.j.: 15450/2008-72. Metodický pokyn Č.j.: 15450/2008-72 Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13. srpna

Více

Program rozvoje. venkova. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje. venkova. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Aktuální stav implementace osy IV rozpočet PRV: 92,8 mld. Kč rozpočet osy IV LEADER: 5,2 mld.

Více

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové

EMPLA AG spol. s r.o. Hradec Králové EMPLA AG spol. s. r. o. Hradec Králové Výzkum, vývoj a realizace technologií pro ochranu prostředí a zdraví Posouzení Územního plánu Prosečné z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001

Více

Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje

Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 MONITORING Monitorovací zpráva za rok 2009 červen 2010 Zpracovatelský tým: Centrum EP, Oddělení rozvoje Soukenická 54 500 03 Hradec Králové tel.: +420

Více

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013

PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013 PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM A VÝVOJ PRO INOVACE 2007-2013 SEZNAM ZMĚN Kapitola č. Název dokumentu Změny v textu oproti verzi předcházející 1-x. Odstavec/formulace/slovo/tabulka/graf..

Více

Příloha č.8 Opatření obecné povahy ZÚR ÚK MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

Příloha č.8 Opatření obecné povahy ZÚR ÚK MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem Váš dopis

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020

(EFRR) Operačního programu Životní prostředí 2014 2020 (ESIF) Česká verze x=7a Česká verze - zkrácený text x=7a B A Česká Anglická verze verze - zkrácený x=7a text x=7a Česká verze x=7a EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Operační Životní

Více

Bod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy

Bod č. 4 Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury 2008 2013 Předkládá ministr dopravy Informace k materiálům projednávaným s rozpravou na schůzi vlády ČR dne 19. 9. 2007 Bod č. 2 Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2008 včetně rozpočtové dokumentace Předkládá ministr

Více

Příloha č. 14 Vazby mezi programy ESIF (resp. ESIF a programy EU)

Příloha č. 14 Vazby mezi programy ESIF (resp. ESIF a programy EU) Příloha č. 14 Vazby mezi programy ESIF (resp. ESIF a programy EU) Klíčové aspekty spolupráce při přípravě a budoucí realizaci PRV a ostatních programových dokumentů budou zakotveny v Memorandech o spolupráci

Více

Příprava MPO na budoucí programovací období

Příprava MPO na budoucí programovací období Příprava MPO na budoucí programovací období Ing. Petr Očko, Ph.D. Ředitel sekce fondů EU, MPO Příprava na programovací období 2014+ Na konci listopadu 2012 vláda schválila vymezení 8 operačních programů

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 16. ledna 2014 Č. j.: 92979/ENV/13 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ 20.5.2014 Úřední věstník Evropské unie L 149/1 I (Legislativní akty) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č.j: MSMT 6741/2015 ČR Ministerstvo školství, a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje Avízo pro žadatele o parametrech výzvy pro individuální projekty systémové

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 4.6.2015,

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 4.6.2015, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.6.2015 C(2015) 3865 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 4.6.2015, kterým se schvalují určité prvky "Integrovaného regionálního operačního programu" pro účely podpory

Více

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje

Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje vydané nařízením Moravskoslezského kraje č.1/2009 ze dne 4. 3. 2009 24.4.2012 Identifikace zpracovatele: obchodní firma:

Více

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Tvoříme klima pro budoucnost Klimatická změna a adaptační opatření na místní a regionální úrovni Liberec, 26. 1. 2016 Jakub Horecký odbor obecné

Více

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST. Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí

OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST. Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST Mgr. Lenka Kaucká Odbor podpory projektů Ministerstvo práce a sociálních věcí 9. 12. 2015 FINANČNÍ ALOKACE NA JEDNOTLIVÁ TÉMATA PROGRAMU Celkový objem financí vyčleněný pro

Více

Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM. (stav k 10. 02. 2009)

Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM. (stav k 10. 02. 2009) Bod č. 2 Tisk č.: 023-MV-09 P02 Zpráva o realizaci ROP Střední Morava za období 10/2008-02/2009 Zpráva o realizaci ROP Střední Morava pro Monitorovací výbor ROP SM za období 10/2008-02/2009 (stav k 10.

Více

TDS pro projekt Zateplení Základní umělecké školy, Sologubova 9/A v Ostravě - Zábřehu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE

TDS pro projekt Zateplení Základní umělecké školy, Sologubova 9/A v Ostravě - Zábřehu VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE Vše k veřejným zakázkám VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE k zakázce malého rozsahu TDS pro projekt Zateplení Základní umělecké školy, Sologubova 9/A v Ostravě - Zábřehu Čl. 1.: Název zakázky

Více

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 2. Prioritní oblast: VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ STRATEGICKÝ CÍL PRO PRIORITNÍ OBLAST VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Udržet a zlepšovat kvalitu zásob pitné vody v regionu Jihovýchod, aby se zajistilo zásobování

Více

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU

Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU Informace o stavu čerpání prostředků z fondů EU v programovém období 2014 2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU ÚNOR 2018 1. Úvod Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán

Více

PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018

PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018 PRACOVNÍ MATERIÁL MŠMT NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA OBDOBÍ 2016-2018 Obsah Úvod... 2 VIZE... 4 Struktura akčního plánu... 5 Strategická cesta 1: Čím dříve, tím lépe... 6 Strategická cesta

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.6.2006 KOM(2006) 302 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU o akčním plánu EU pro lesnictví {SEK(2006) 748} CS CS SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA 21.10.2006 Úřední věstník Evropské unie L 291/11 II (Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA ROZHODNUTÍ RADY ze dne 6. října 2006 o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost (2006/702/ES)

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova na období 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV je podpůrný nástroj k zvýšení

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova 2014 2020 23. 4. 2015, Velešín Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí PRV 2014-2020 Rozpočet přesun 300 mil. EUR do koheze rozpočet

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. k návrhu koncepce

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí. k návrhu koncepce Č. j.: 33800/ENV/16 V Praze dne 13. května 2016 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU. Hrabánková M. Jihočeská Univerzita Strukturální fondy v ČR Celkový rozpočet 2004-2006 - 1,45 mld. EUR Fondy: ERDF, ESF, EAGGF, FIFG 5

Více

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč

Prováděcí dokument ROP NUTS 2 SČ. 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč EVIDENCE ZMĚN Číslo verze Kapitola / Podkapitola Popis změny 3.4 4.2.4 Změna minimální hranice celkových způsobilých výdajů projektu z 5 milionů Kč na 3 miliony Kč 3.4 6.2.13 Doplněn indikátor výsledku

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost (podle čl. 4, ost. 7 Jednacího řádu Společného monitorovacího výboru OPPA a OPPK procedurou

Více

Strategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce

Strategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Strategické řízení v praxi Databáze strategií NSZM: Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce I0.5.20I2, Budova Českého svazu vědeckotechnických společností, Novotného lávka

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Více

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA TURNOVA ČÁST 2 NÁVRH STRATEGIE Objednatel: Město Turnov Zhotovitel: ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o., Liberec Hlavní řešitel zakázky: RNDr. Zdeněk Kadlas Spolupráce:

Více

Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina II

Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina II Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina II Unikátní kód žádosti: kx1b@d 1. Identifikace operačního programu Číslo operačního programu:

Více

VYHODNOCENÍ KONCEPCE. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020

VYHODNOCENÍ KONCEPCE. Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 VYHODNOCENÍ KONCEPCE DLE ZÁKONA Č. 100/2001 Sb., O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020 ÚSTÍ NAD LABEM Červen 2013 OBSAH Strana

Více

Den malých obcí - Program rozvoje venkova stávající a budoucí podpora venkova

Den malých obcí - Program rozvoje venkova stávající a budoucí podpora venkova Den malých obcí - Program rozvoje venkova stávající a budoucí podpora venkova 1 Obsah: Program rozvoje venkova ČR 2007 2013 Program rozvoje venkova ČR 2014 2020 2 Program rozvoje venkova ČR 2007-2013 PRV

Více

Příprava na využití evropských fondů po roce 2013

Příprava na využití evropských fondů po roce 2013 Příprava na využití evropských fondů po roce 2013 Daniel Braun 1. náměstek ministra Ministerstvo pro místní rozvoj Výroční konference ROP SZ, 10. listopadu 2011 Kohezní politika ve víceletém finančním

Více

Program rozvoje venkova České republiky. Ministerstvo zemědělství

Program rozvoje venkova České republiky. Ministerstvo zemědělství Program rozvoje venkova České republiky Ministerstvo zemědělství Vymezení programů pro nové období v ČR Na základě usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012 byly vymezeny následující programy spolufinancované

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 00 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 13. 9. 2010 Č.j.: 76326/ENV/10 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní

Více

PRV Ministerstvo zemědělství Kulatý stůl - MZe

PRV Ministerstvo zemědělství Kulatý stůl - MZe PRV 2014-2020 Ministerstvo zemědělství 18.2. 2014 Kulatý stůl - MZe Vymezení programů pro nové období v ČR Na základě usnesení vlády č. 867 z 28. 11. 2012 byly vymezeny následující programy spolufinancované

Více

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Č. j: MSMT 175/2016 V Praze dne 7. dubna 2016 ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ŘÍDICÍ ORGÁN OPERAČNÍHO PROGRAMU VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ vyhlašuje VÝZVU Podpora škol formou projektů zjednodušeného

Více

26. června 2013. Fond soudržnosti WWW.OPD.CZ. Evropská unie Investice do vaší budoucnosti. Evropský fond pro regionální rozvoj

26. června 2013. Fond soudržnosti WWW.OPD.CZ. Evropská unie Investice do vaší budoucnosti. Evropský fond pro regionální rozvoj Podpora udržitelné dopravy (udržitelné mobility) z evropských fondů (Operační program Doprava 2014-2020) a z dalších finančních zdrojů Ministerstva dopravy ČR Evropská unie Investice do vaší budoucnosti

Více

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy. (dle dokumentů operačních programů verze listopad 2013)

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy. (dle dokumentů operačních programů verze listopad 2013) Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy (dle dokumentů operačních programů verze listopad 2013) 1 Metodický úvod pro stanovení vazeb Východiska Součástí

Více

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY

Více

2.1.4. 2004-2006 PRAVIDLA LEADER+

2.1.4. 2004-2006 PRAVIDLA LEADER+ PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty z podopatření 2.1.4. Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+) v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční

Více

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe VYHODNOCENÍ KONCEPCE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ dle 10e zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 2020 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. náměstek ministra Ministerstvo průmyslu a obchodu 13.

Více

POKYNY PRO PŘÍJEMCE. podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a souvisejících nástrojů EU

POKYNY PRO PŘÍJEMCE. podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a souvisejících nástrojů EU POKYNY PRO PŘÍJEMCE podpory z evropských strukturálních a investičních fondů a souvisejících nástrojů EU Europe Direct je služba, která vám pomůže odpovědět na otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná

Více

Příloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY

Příloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY Příloha 1 - STRATEGICKY NADŘAZENÉ DOKUMENTY Aktualizace Cyklostrategie vychází také ze strategicky nadřazených dokumentům: Aktualizace Dopravní politiky České republiky pro léta 2005-2013 z roku 2011.

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA O PRŮBĚHU ČERPÁNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ, FONDU SOUDRŽNOSTI A NÁRODNÍCH ZDROJŮ ZÁŘÍ 2008 Ministerstvo pro místní rozvoj

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD VÝZVA VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD oblast podpory 1.1 Integrovaný plán rozvoje města Chomutov (Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí) 17. března 2010 Regionální operační

Více

Evropská regionální politika

Evropská regionální politika Evropská regionální politika Ing. Oldřich Vlasák Místopředseda Evropského parlamentu Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Univerzita Pardubice 24. března 2013 Přetrvávají v EU zásadní ekonomické rozdíly?

Více

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020

Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Podpora rozvoje podnikání v operačních programech 2014-2020 Operační programy 2014-2020 Odlišnosti nastavení budoucího období: Prostředky EU priority Tematická koncentrace Zkušenosti široká strategie,

Více

Seminář pro žadatele a příjemce z OP Rybářství 2014-2020. České Budějovice, Brno, Praha 10.,11. a 15. září 2015

Seminář pro žadatele a příjemce z OP Rybářství 2014-2020. České Budějovice, Brno, Praha 10.,11. a 15. září 2015 Seminář pro žadatele a příjemce z OP Rybářství 2014-2020 České Budějovice, Brno, Praha 10.,11. a 15. září 2015 Ministerstvo zemědělství Řídící orgán Operačního programu Rybářství Vás vítá na odborném semináři

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí - /ffftt W4ff/ltfff~ Ministerstvo životního prostředí Č.j.:75859/ENv715 V Praze dne 4. prosince 2015 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

Dotace na hospodaření v lesích

Dotace na hospodaření v lesích Dotace na hospodaření v lesích Hospodářská informatika (HIHFL, HINFK) Připravil: Ing. Tomáš Badal Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 22. 10. 2013 Č. j.: 76715/ENV/13 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí Č. j.: 12145/ENV/16 V Praze dne 27. dubna 2016 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí Č. j.: 30359/ENV/16 V Praze dne 16. května 2016 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle 10g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Programové období 2014-2020 nový rámec pro II. pilíř SZP - rozvoj venkova

Více

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Barbora Holková Ministerstvo životního prostředí

Operační program Životní prostředí 2014-2020. Barbora Holková Ministerstvo životního prostředí Operační program Životní prostředí 2014-2020 Barbora Holková Ministerstvo životního prostředí Aktuální stav Operačního programu 30. dubna 2015 oficiální schválení OPŽP 2014-2020 duben 2015 finalizace navazující

Více

Kontrolní závěry z kontrolních akcí

Kontrolní závěry z kontrolních akcí Věstník NKÚ, kontrolní závěry 355 Část B Kontrolní závěry z kontrolních akcí 08/25 Finanční prostředky určené na realizaci opatření LEADER+ a LEADER Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti

Více

Grafické a tiskové služby

Grafické a tiskové služby Výzva k předložení nabídek a prokázání kvalifikace, zadávací podmínky zakázky Grafické a tiskové služby Vás VYZÝVÁ k předložení nabídky a prokázání kvalifikace k výše uvedené veřejné zakázce na služby

Více

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD

VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD VÝZVA VÝZVA K PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ O DOTACI V RÁMCI ROP SEVEROZÁPAD oblast podpory 1.1 Integrovaný plán rozvoje města Chomutov (Areál bývalých kasáren a přilehlého okolí) 16. prosince 2009 R e g io n á

Více

Zpráva o realizaci Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2013

Zpráva o realizaci Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2013 Evaluačního plánu ROP NUTS II Jihozápad na rok 2013 Verze 1.0 ke dni 1. 1. 2014 Obsah Seznam zkratek... 3 1. Úvod... 4 2. Evaluační aktivity... 5 2.1 Zprávy o realizaci ROP NUTS II Jihozápad a Výroční

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 2. Stav implementace programů v rámci období

Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 2. Stav implementace programů v rámci období Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 2. Stav implementace programů v rámci období 2014-2020 Podklad pro jednání PT RHSD ČR pro místní rozvoj a fondy EU ČERVEN 2018 1. Vyhlášené výzvy

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y -09 P01 V 16 V 223 1.0 4 V 16 V 223 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální

Více

Obecná část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Obecná část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Obecná část Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Programové období 2014 2020 VERZE: 3 VYDAL: DATUM PLATNOSTI: Řídicí orgán OP VVV Dnem zveřejnění na webových stránkách MŠMT OP VVV DATUM ÚČINNOSTI:

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014 2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014 2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014 2020 Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi Ing. Petr Chuděj Ostrava 11. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ

Více

Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ Sociální podnikání a sociální ekonomika

Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ Sociální podnikání a sociální ekonomika Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+ Dodatek č. 1 Sociální podnikání a sociální ekonomika Finální zpráva 27. srpna 2012 1 Obsah: 1. ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE... 3 2. IDENTIFIKACE

Více

Analýza vazeb mezi operačními programy

Analýza vazeb mezi operačními programy Analýza vazeb mezi operačními programy na období 2007 2013 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM STŘEDNÍ ČECHY Národní orgán pro koordinaci Odbor řízení a koordinace NSRR Verze 2.0 Datum 1. srpna 2008 MINISTERSTVO

Více